59 C 76/2020
č. j. 59 C 76/2020-59
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 513 § 1970
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 6
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného v tomto řízení zastoupenému opatrovníkem titul . jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o 12 010 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 010 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 010 Kč od 16. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 010 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 30. 4. 2019 odběratelem elektřiny v odběrném místě [adresa]. Žalobkyně měla závazek dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal za její odběr platit sjednanou cenu. Za dodávku elektřiny v období od 30. 4. 2019 do 28. 10. 2019 neuhradil žalovaný ve lhůtě splatnosti vyúčtování elektřiny ze dne 8. 10. 2019 a 29. 10. 2019. Žalovaný měl zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 13 850 Kč, když mu byly vystaveny faktury [číslo] splatná 25. 10. 2019, znějící na částku 12 145 Kč a faktura [číslo] splatná 15. 11. 2019 znějící na částku 1 705 Kč. Žalovaný však uhradil jen 1 840 Kč a dluží žalobkyni 12 010 Kč, které neuhradil ani v návaznosti na opakované upomínky. Jelikož žalovaný není státním příslušníkem České republiky, soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc soudů ČR. Žalovaný se v minulosti v ČR prokazatelně zdržoval, avšak současný pobyt žalovaného není znám. Pravomoc posoudil soud dle ust. § 6 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen„ ZMPS“), a v dané věci rozhodoval soud podle českého právního řádu, a to dle ust. § 87 odst. 1 ZMPS. S ohledem na skutečnost, že se nepodařilo faktický pobyt žalovaného zjistit, ani se mu nepodařilo doručit na známou adresu v zahraničí, ustanovil soud žalovanému opatrovníkem advokáta [titul]. [jméno] [příjmení] (usnesením č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]). Opatrovník žalovaného uvedl, že po seznámení se spisovým materiálem z opatrnosti žalovanou částku neuznává, neboť se mu nepodařilo s žalovaným spojit, nedisponuje tak jeho stanoviskem a není možno vyloučit, že smlouva nebyla uzavřena platně, zda od ní žalovaný neodstoupil, zda odebral elektřinu v množství, které je podkladem pro výpočet žalované částky a zda na ni něco nehradil. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z návrhu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny kód žádosti [anonymizováno] a potvrzení – smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka] soud zjistil, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], byt [anonymizována čtyři slova]. Žalovaný se zavázal k úhradě smluvní ceny silové elektřiny a úhradě regulovaných cen za distribuci a související služby žalobkyni. Z faktury [číslo] vystavené dne 8. 10. 2019 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení nedoplatku ve výši 10 305 Kč (když vyúčtovaná částka za elektřinu a regulované služby činila 12 145 Kč a ze záloh bylo uhrazeno 1 840 Kč), a to se splatností do 25. 10. 2019. Z faktury (mimořádné/konečné) [číslo] vystavené dne 29. 10. 2019 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení nedoplatku v celkové konečné výši 12 010 Kč (když vyúčtovaná částka za elektřinu a regulované služby činila 1 705 Kč a předpis za minulé období činil 10 305 Kč), a to se splatností do 15. 11. 2019. Z upomínky bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k plnění, a to jednak doporučenou poštovní zásilkou na adresu, kterou sdělil žalobkyni při uzavření smlouvy, jednak prostřednictvím mailu na sdělenou mailovou adresu. Na základě uvedených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: účastníci platně uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa žalovaného a žalovaný se zavázal k úhradě smluvní ceny silové elektřiny a úhradě regulovaných cen za distribuci a související služby žalobkyni, přičemž žalovaný neuhradil vyfakturovanou částku a stále dluží žalobkyni částku 12 010 Kč. Soud neměl důvodu pochybovat o tom, že žalovaný skutečně předmětnou smlouvu uzavřel, že to bylo jeho svobodnou vůlí, neboť žalovaný uhradil zálohu na elektřinu, a kdyby neměl povědomost o tom, že uzavírá smlouvu a že z ní plynou nějaké povinnosti, pravděpodobně by tak nečinil. Stejně tak soud neměl pochybnosti o řádnosti vyúčtování a požadavku na zaplacení vyfakturovaných částek. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedenou vyfakturovanou částku. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovanou elektřinu. Protože dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ust. § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po fakturou (konečnou/mimořádnou) stanoveném datu splatnosti. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a paušální náhrady výdajů ve výši 200 Kč (za dva úkony – předžalobní výzva, podání žaloby) dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle ust. § 151 odst. 3 OSŘ a podle ust. § 89a exekučního řádu. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem OSŘ.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.