59 C 8/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované, příjmení anonymizováno země zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na určení vlastnického práva

I. Žaloba s tím, aby bylo určeno, že ideální ½ pozemku par. číslo jehož součástí je stavba adresa a ideální ½ pozemku par. číslo jehož součástí je stavba bez č.p., to vše zapsáno na listu vlastnictví číslo v katastrální uzemí, kde státní správu katastru nemovitostí ČR vykonává Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, byly ke dni datum ve vlastnictví příjmení příjmení, narozené datum, zemřelé dne datum, posledně bytem adresa, PSČ obec a číslo, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 24 684 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že ideální ½ pozemku par. číslo jehož součástí je stavba adresa a ideální ½ pozemku par. číslo jehož součástí je stavba bez č.p., to vše zapsáno na listu vlastnictví číslo v katastrálním území Uhříněves, kde státní správu katastru nemovitostí ČR vykonává Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, byly ke dni datum ve vlastnictví příjmení příjmení, narozené dne datum, zemřelé dne datum (dále jen„ část obce anonymizováno“), posledně bytem adresa, PSČ obec a číslo. Žaloba byla odůvodněna tím, že paní příjmení příjmení, matka účastnic řízení, darovala žalované shora uváděné nemovité věci, a to formou notářského zápisu ze dne datum, přičemž dne datum sepsala listinu o revokaci daru pro nevděk žalované (tento spatřovala v tom, že poté, co koncem roku rok onemocněla a po pobytu v nemocnici byla převezena k žalobkyni, aby se o ni mohla starat, nechala žalovaná vyměnit v předmětném domě zámek a znemožnila zůstavitelce, resp. žalobkyni, která tím byla pověřena, vstoupit do domu a vyzvednout si rodinné fotografie, které pro ni měly velký citový význam; tímto žalovaná zůstavitelce kontinuálně ubližovala), kterou žalované doručila. Žalovaná sdělila, že dle jejího mínění nebyly splněny podmínky pro odvolání daru, a odmítla darované nemovité věci vydat.

2. Žalovaná se bránila tím, že nedošlo ke splnění podmínek pro revokaci daru, neboť se jednání, které je v revokaci popsáno a kterým mělo dojít k porušení dobrých mravů, nedopustila. Zůstavitelce, potažmo rodině žalobkyně bylo umožněno, aby do předmětného domu vstoupili a vybrali a odnesli věci, které zůstavitelka potřebovala či chtěla. Žalovaná nebránila žádnému vydání věcí, a pakliže později potřebovala zůstavitelka nějaké další věci, žalovaná o tomto informována nebyla a nebyla požádána o vstup. Nad rámec má žalovaná za to, že zdravotní stav zůstavitelky nebyl takový, aby byla sama o své vůli schopna posoudit a realizovat předmětné právní jednání. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

3. Smírné vyřešení sporu nebylo možné. Mezi účastnicemi řízení bylo nesporné, že byla dne datum uzavřena darovací smlouva formou notářského zápisu anonymizováno číslo, spisová značka, na jejímž základě byly žalované darovány shora uvedené nemovité věci; stejně tak mezi účastnicemi bylo nesporné to, že stav evidován v KN u list vlastnictví pro k.ú. část obce je takový, jaký byl doložen v rámci výpisu z KN. Dále bylo mezi účastnicemi nesporné, že došlo k sepsání shora uváděné listiny o revokaci daru, že tato listina byla doručena žalované, která poté, co se s ní seznámila, oznámila žalobkyni, že má za to, že nebyly naplněny podmínky pro odvolání daru, a předmětné nemovité věci tak žalovaná nevydá. příjmení bylo především to, zda byly splněny podmínky pro revokaci daru, či nikoliv, zda se skutečně stalo jednání, na základě kterého zůstavitelka dospěla k tomu, že se bude domáhat vrácení daru.

4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastnic o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů předložených účastnicemi řízení a z výslechů svědkyň, a dospěl k následujícím zjištěním: podstatným obsahem spisu vedeného název soudu pod sp. zn. spisová značka bylo prokázáno, že příjmení příjmení, rozená příjmení, narozena datum zemřela dne datum (č. l. 1 – úmrtní list), úkony byl pověřen soudní komisař anonymizováno jméno příjmení (usnesení č. j. číslo jednací), v lustracích bylo zjištěno, že nebyla nalezena závět ani informace o angažovanosti zůstavitelky ve veřejných rejstřících (č. l. 12), dne datum se konalo předběžné šetření, na nějž se dostavila žalobkyně jakožto pozůstalá anonymizováno (č. l. 21-24), s tím, že následuje listina„ revokace daru pro chování obdarované v rozporu s dobrými mravy a pro nevděk obdarované“ (č. l. 25-26); v návaznosti na posledně uváděnou listinu vyvstala potřeba podat žalobu, pokud je usilováno o to, aby předmětná nemovitá věc byla zahrnuta do pozůstalostního řízení;„ revokací daru pro chování obdarované v rozporu s dobrými mravy a pro nevděk obdarované“ bylo zjištěno, že zesnulá podepsala listinu datovanou dne datum, její podpis byl úředně ověřen, přičemž jako důvod bylo uvedeno, že je odstoupeno od darovací smlouvy pro hrubé porušení dobrých mravů vůči osobě zůstavitelky a pro nevděk s tím, že bylo popsáno, že„ obdarovaná (žalovaná) byla seznámena se zdravotním stavem zůstavitelky, její reakcí bylo znepřístupnění objektu výměnou klíčů od vstupu do domu a zůstavitelka, respektive její anonymizována dvě slova (žalobkyně) se nemohla do domu dostat a přinést zůstavitelce osobní věci, ošacení apod.; žalovaná byla opakovaně o celé situaci informována za přítomnosti zůstavitelky, žalobkyně i anonymizováno zůstavitelky, jméno celé jméno žalobkyně a jméno příjmení, avšak přes veškeré naléhání znemožnila do domu vstoupit a odvézt si osobní věci a osobní doklady….“; komunikací mezi žalovanou a jméno celé jméno žalobkyně od datum do anonymizováno rok bylo zjištěno, že žalovaná byla v kontaktu s dcerou žalobkyně ohledně stavu zůstavitelky, přičemž počátkem komunikace jméno celé jméno žalobkyně napsala žalované, že je v nemocnici, nemůže mluvit, později jí zavolá, uvedla své číslo, na které jí má žalovaná zatelefonovat; žalovaná na uvedené číslo opakovaně telefonovala; žalovaná se zajímala, zda potřebují ještě něco, čím by pomohla a informovala, že se ozve, až přijede; žalovaná se dotazovala, jak se vede zůstavitelce a co říkali v nemocnici, na což jí jméno celé jméno žalobkyně odpověděla s tím, že další informace poskytne, až je bude mít, nicméně že je zřejmé, že odebraný vzorek byl anonymizováno, že zůstavitelka je šikovná a pomáhá při dílčích úkonech souvisejících s péčí o její osobu; žalovaná žádala, aby jí bylo sděleno, pakliže bude něco nového; následně se účastnice konverzace domlouvaly na tom, že žalovaná může zatelefonovat; posléze psala jméno celé jméno žalobkyně žalované a její dceři společnou zprávu o tom, jak vážný stav zůstavitelky je, že se potvrdilo, že vzorek ze střev nebyl zhoubný, avšak ze slinivky ano a že léčba by byla, zejména vzhledem k věku a celkovému stavu, zbytečným trápením a nebylo by úspěšné, tudíž nemohou udělat víc, než že budou podávat léky, až bude stav horší; na toto bylo oběma reagováno; prostřednictvím SMS se dne datum jméno celé jméno žalobkyně domlouvala s žalovanou na tom, že by zítra přijela pro věci, někdy ráno/dopoledne, podle toho, jak se její anonymizováno vyspí a dotazovala se, zda tam budou.

5. Provedené listinné důkazy hodnotil soud jako věrohodné, bez rozporů, přičemž účastnice k nim neměly žádných námitek a co se týká komunikace mezi žalovanou a jméno celé jméno žalobkyně, která byla vyslechnuta jako svědkyně, tak obsah komunikace byl svědkyní po nahlédnutí do předmětných listin potvrzen, stejně tak bylo potvrzeno, že telefonní číslo + tel. číslo anonymizováno, jež bylo v předmětné konverzaci uváděno, je její. Pouze pro úplnost soud uvádí, že v revokaci daru je uvedeno datum darovací smlouvy datum, tedy jiné, než bylo skutečné datum darování (jak je i mezi účastnicemi nesporné), avšak vzhledem k odkazu na notářský zápis s uvedením čísel NZ číslo a spisová značka, je zřejmé, že byla myšlena smlouva, která byla sepsána v rámci notářského zápisu dne datum.

6. Dále byly provedeny výslechy svědkyň, z nichž soud zjistil následující skutečnosti: z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že svědkyně je vrchní sestrou právnická osoba péče právnická osoba, která poskytovala zdravotní služby zůstavitelce. Poskytování služby bylo iniciováno žalovanou, s níž svědkyně ohledně poskytování služeb komunikovala. Vztahy žalované a zůstavitelky hodnotí svědkyně jako bezproblémové, normální vztahy mezi matkou a dcerou. Je jí známo, že ačkoliv žalovaná žije v země, jezdila za zůstavitelkou každý měsíc, minimálně jedenkrát, někdy dvakrát, chodila s ní na obědy, vzala jí, kam bylo třeba, zařídila jí potřebné léky, odvezla jí k lékařům apod.; když odjela, starala se žalobkyně. Do domácnosti zůstavitelky docházela sestra do doby, než byla zůstavitelka hospitalizovaná, následně za ní docházela do domácnosti žalobkyně, kde trávila zůstavitelka své poslední měsíce života. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že anonymizováno 8 slov, v němž bydlela zůstavitelka do doby, než byla hospitalizována; znaly se, navštěvovaly se, povídaly si, avšak o rodině se nebavily, o žádných problémech jí není ničeho známo, ani o tom, že v minulosti bylo darováno a později došlo k odvolání daru. Co se týká převzetí věcí z domu, svědkyně popsala, že jednou viděla, jak se do domu dostavila anonymizováno role v řízení, která vybírala nějaké věci ze skříně a odnášela je, bylo to patrně v době, kdy zůstavitelka byla v nemocnici (určitě v předmětném domě v tu dobu nebyla), přičemž se anonymizováno role v řízení při této příležitosti měla potkat s žalovanou. S žalovanou bývala svědkyně v kontaktu ohledně jejích příjezdů do ČR i ohledně jejích návratů, vždy si chtěla ověřit, že žalovaná dojela v pořádku. Svědkyni je známo, že žalovaná jezdila za zůstavitelkou často, určitě každý měsíc. Zůstavitelka byla ráda, že přijedou, že je uvidí (i vnučky, kterými se„ chlubila“), svědkyně žádné konflikty či problémy nezaznamenala. Z výslechu svědkyně jméno celé jméno žalobkyně (dcery role v řízení a anonymizována dvě slova) soud zjistil, že poté, co byla zůstavitelka propuštěna z nemocnice, si ji vzala žalobkyně k sobě domů s tím, že přibližně tři dny na to k nim přijela žalovaná se svou dcerou, šly navštívit zůstavitelku do jejího pokoje, kde nějaký čas setrvaly a pak se přemístily ke společné diskusi (se svědkyní, žalobkyní, žalovanou, svědkyní jméno příjmení, bez zůstavitelky), v rámci níž byla žalovanou sdělena informace, že dojde k výměně zámků od předmětného domu a další den se mohou dostavit k vyzvednutí věcí pro zůstavitelku. Svědkyně tak učinila a následujícího dne jela na dané místo vyzvednout nějaké věci, které v danou chvíli považovala za potřebné a vhodné; jednalo se o zhruba jednu tašku. Následně už reálně„ nic nebylo“. O výměně zámků se zůstavitelka dozvěděla od žalobkyně a následně s ní o tom hovořila i svědkyně. Při jednání o dané záležitosti zůstavitelka v dané místnosti přítomna nebyla. Do domu se nepokoušeli dostat, tudíž předpokládá, že k výměně zámků došlo, ale nezkoušela to. Žalovaná neuvedla, že by si nepřála, aby zůstavitelka do domu chodila či aby byly vyzvednuty její věci, taktéž neřekla, aby nebyla v dané věci kontaktována. Pakliže by to zůstavitelka chtěla, svědkyně či někdo z rodiny by žalovanou jistě kontaktoval, avšak zůstavitelka si to výslovně nepřála. Zůstavitelka byla překvapená, smutná a naštvaná zároveň, situaci nechápala, nedovedla si vysvětlit jak tam (do domu) může žalovaná pustit někoho cizího (dle svědkyně pána z část obce, který se měl o dům starat), posléze prosila svědkyni a žalobkyni, zda lze něco udělat, aby se dům vrátil, zda jsou nějaké možnosti. Se sepsáním odvolání daru pomáhala zůstavitelce žalobkyně; svědkyně u řešení záležitosti byla někdy přítomna, ale ne vždy. Co se týká ověření podpisu, byla přizvána úřednice k nim domu, aby ověřila podpis zůstavitelky na odvolání daru. Zůstavitelka si nepřála, aby byla v dané věci žalovaná oslovena, tudíž jí svědkyně ani nikdo jiný z rodiny neoslovili za účelem, aby se dostali do předmětného domu, nikterak s ní nastalou situaci více neřešili. Z výslechu role v řízení jméno příjmení soud zjistil, že svědkyně byla s žalovanou v kontaktu v podstatě 30 let, je jí známo, že žalovaná (dříve s manželem) jezdila za zůstavitelkou v podstatě každých 14 dní, ne vždy se se svědkyní viděly, ale telefonovaly si, a to i v době, kdy byla žalovaná anonymizováno země. Svědkyně je známo, kdy došlo k darování poloviny předmětného domu žalované. S žalovanou chodila svědkyně na nákupy, pravidelně s sebou braly zůstavitelku, šly na oběd, zastavily se na kávu; vztahy hodnotí svědkyně jako úžasné. Svědkyně byla v daném domě dne, kdy se zastavila svědkyně celé jméno žalobkyně pro věci zůstavitelky. Pamatuje si přesně den, byla to sobota datum (svědkyně ví, že to bylo 6 dní před jejími narozeninami, které má anonymizováno), přijela přibližně v půl desáté, měly domluveno, že s žalovanou půjde na oběd a do obchodu. Po příjezdu jí žalovaná oznámila, že musí počkat, že si přijede neteř (svědkyně celé jméno žalobkyně – tu viděla, i jejího anonymizováno) pro věci; po dobu, kdy docházelo k vybírání věcí, seděla svědkyně příjmení se svědkyní příjmení v kuchyni a povídaly si; jednání ohledně předání věcí přítomna nebyla, ale když viděla posléze svědkyni celé jméno žalobkyně a žalovanou, obě měly ve tváři úsměv, tudíž se domnívá, že k žádnému konfliktu nedošlo. Svědkyni je známo, že se žalovaná rozhodla pro výměnu zámku (z důvodu, že dávala klíče zdravotní službě a žalovaná měla obavy, aby klíčů nebylo více…) a pověření správce s tím, že zůstavitelka a její rodina měla mít možnost kdykoliv v budoucnu, kdy budou něco chtít, se do domu dostat, že jim to správce umožní. Z výslechu svědkyně jméno příjmení (anonymizováno role v řízení a anonymizována dvě slova) soud zjistil, že v anonymizováno datum navštívila spolu s žalovanou v domě žalobkyně zůstavitelku, posléze se přemístily do dolní části domu, kde si sedly u kávy a řešily se záležitosti ohledně zdravotního stavu zůstavitelky apod., přičemž při tomto setkání byla sdělena informace, že budou vyměněny klíče od předmětného domu, resp. zámky, neboť se neví, kdo všechno má klíče, kdo se do domu může dostat, přičemž kdyby něco zůstavitelka potřebovala, mohou si pro něco přijít, svědkyně s žalovanou tam budou do neděle, posléze mohou zavolat a když budou chtít, správce je do domu pustí (tuto informaci sdělovala žalovaná žalobkyni s tím, že by se věc řešila se správcem a žalobkyně by měla kontaktovat žalovanou; svědkyně uvedla, že se žalobkyně o osobu správce nezajímala, nechtěla na něj kontakt, kdyby ano, dostala by jej). U této konverzace zůstavitelka přítomna nebyla, ta zůstala nahoře ve svém pokoji; přítomny byly účastnice řízení, svědkyně celé jméno žalobkyně a příjmení a dále tchyně žalobkyně). Dalšího dne došlo k předání věcí, pro které se zastavila svědkyně celé jméno žalobkyně. Co si vzala, svědkyně neví, neboť seděla v kuchyni se svědkyní příjmení; viděla jen tašku. V neděli odjely domů, není jí známo, že by se posléze někdo ohledně přístupu do domu ozval, resp. nikdo se neozval.

7. Co se týká výslechů svědkyň, jejich projev hodnotil soud jako věrohodný. Výpověď svědkyně příjmení se částečně měnila, resp. vyvíjela dle doplňujících dotazů a upřesňování, nicméně soud, na rozdíl od zástupce žalobkyně, toto neposoudil jako problematické, neboť stěžejní„ rozporuplnost“ mohla být spatřována v tom, jakým způsobem se svědkyně dozvěděla o přítomnosti anonymizováno role v řízení při přebírání věcí z domu a zda se při této příležitosti potkala s žalovanou, stejně tak jako označení přesného data, nicméně s ohledem na skutečnost, že výpověďmi dalších svědkyň bylo prokázáno, že k přebírání věcí došlo, že se na místo dostavila anonymizováno role v řízení, která se tam potkala s žalovanou, není třeba toto blíže řešit a zpochybňovat svědkyni, jejíž výpověď se dle mínění soudu pouze rozvíjela, přičemž s ohledem na plynutí času je pochopitelné, že si svědkové hned„ na první dobrou“ nevybaví veškeré okolnosti dílčích událostí a že odpovědi mnohých nejsou hned od počátku obšírné a je třeba, aby se vše vyjasnilo po upřesnění a v návaznosti na množství doplňujících, rozvíjejících dotazů. Co se týká svědkyň celé jméno žalobkyně a příjmení, které jsou v příbuzenském poměru k účastnicím řízení, soud nezaznamenal ničeho, co by naznačovalo, že jejich projev je ovlivněn např. snahou o pomoc ve sporu jedné ze stran, ba právě naopak, zejména u svědkyně celé jméno žalobkyně bylo znát, že je pro ni celá věc emotivní, že pro ni není snadné vypovídat (což je naprosto pochopitelné), avšak bylo zjevné, že se rozhodla respektovat vůli zůstavitelky a ve výpovědi popsala vše podstatné, i když si patrně byla vědoma toho, že veškeré uváděné informace nejsou ku prospěchu straně žalující ve vztahu k uplatňovanému nároku; přesto vypověděla nezaujatě.

8. Soud zamítl návrhy na dokazování učiněné žalovanou - listinami označenými v podání ze dne datum, a to lékařskou zprávu anonymizováno příjmení ze dne datum, potvrzení o zajištění pečovatelské služby, potvrzení o zajištění dovozu obědů, lékařská zpráva o psychickém stavu, výpis hovorů - též vyžádání zdravotnické dokumentace a případný znalecký posudek, který byl navržen z procesní opatrnosti, a návrh na výslech druhé anonymizováno role v řízení, paní jméno příjmení Tyto důkazy byly zamítnuty pro nadbytečnost s ohledem na posouzení věci. Taktéž soud nepřistoupil k navrhovanému výslechu žalobkyně, neboť ten byl navržen de facto ke stejným skutkovým tvrzením, k nimž byla navržena svědkyně jméno celé jméno žalobkyně, kterou soud vyslechl a k jejímuž výslechu žalobkyně ničeho nenamítala, nesporovala jej. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout.

9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Zůstavitelka podepsala listinu datovanou dne datum, její podpis byl úředně ověřen, přičemž jako důvod bylo uvedeno, že je odstoupeno od darovací smlouvy pro hrubé porušení dobrých mravů vůči osobě zůstavitelky a pro nevděk s tím, že bylo popsáno, že„ obdarovaná (žalovaná) byla seznámena se zdravotním stavem zůstavitelky, její reakcí bylo znepřístupnění objektu výměnou klíčů od vstupu do domu a zůstavitelka, respektive její anonymizována dvě slova (žalobkyně) se nemohla do domu dostat a přinést zůstavitelce osobní věci, ošacení apod.; žalovaná byla opakovaně o celé situaci informována za přítomnosti zůstavitelky, žalobkyně i vnuček zůstavitelky, jméno celé jméno žalobkyně a jméno příjmení, avšak přes veškeré naléhání znemožnila do domu vstoupit a odvézt si osobní věci a osobní doklady….“, avšak jak bylo v řízení prokázáno, žalovaná o celé situaci informována nebyla, nikdo jí nepožádal o zpřístupnění domu, žalovaná se nedozvěděla, že zůstavitelka informaci o výměně zámků pociťuje tak, jak ji pociťuje a že chce vyřešit věc tím, že by odvolala dar. Nadto bylo prokázáno, že zůstavitelka nebyla přítomna konverzaci o výměně zámků a ani později nebyla již zůstavitelka v kontaktu s žalovanou a žalovaná nebyla o daných pohnutkách zůstavitelky informována za přítomnosti uváděných osob (jak je uvedeno v revokaci daru). Vztahy mezi zůstavitelkou a žalovanou nebyly takové, že by se dalo dovodit porušení mravů, natož pak hrubé, žádný nevděk nebyl taktéž prokázán. Svědkyně vypověděly, že vztahy mezi zůstavitelkou a žalovanou byly standardní/nadprůměrně dobré a svědkyně celé jméno žalobkyně potvrdila, že žalovaná nebyla nikterak ve věci kontaktována, neboť si to zůstavitelka nepřála a rodina se rozhodla její rozhodnutí respektovat.

10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: S ohledem na skutečnost, že se jedná o žalobu na určení, bylo nezbytné nejprve dospět k závěru, zda je zde dána existence naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.). Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. V daném případě má soud za to, že zde s ohledem na stav zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určovací žalobě, neboť bez případného deklarování vlastnického práva ke dni úmrtí dárkyně by nemohlo dojít k projednání dědictví po zůstavitelce. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Při posouzení, zda došlo k naplnění zákonných podmínek pro vrácení daru, vycházel soud z toho, že„ byla-li darovací smlouva uzavřena před datum, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013, i když k „ nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. spisová značka, (spisová značka civ.)). Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

11. V návaznosti na provedené důkazy, uváděné právní posouzení a tvrzení učiněná u jednání, má soud za to, že nebyly naplněny zákonné důvody pro to, aby se zůstavitelka mohla účinně domáhat vrácení daru. V dané věci nelze hovořit o hrubém porušení dobrých mravů. Z výpovědí svědkyň vyplynulo, že by případně možnost dostat se do předmětného domu pro zůstavitelku (či její rodinu) byla, avšak žalovaná nebyla v této věci nikterak kontaktována. Jakkoliv soud chápe, že zůstavitelka mohla informaci o výměně klíčů v domě pociťovat natolik tísnivě, že v návaznosti na tuto informaci řekla, že nechce, aby byla žalovaná v dané věci kontaktována a žalobkyně toto respektovala (stejně tak její rodinní příslušníci), jednání žalované nelze považovat za jednání, které by bylo v rozporu s dobrými mravy, a dar nemohl být účinně odvolán.

12. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a při aplikaci shora uvedených ustanovení na skutkový stav v řízení zjištěný, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobou uplatněný nárok nebyl prokázán, žalobu tudíž zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 684 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení; vyjádření k žalobě ze dne 8. 3. 2021; vyjádření z 13. 6. 2021, učiněné k výzvě soudu; účast na jednání soudu dne 18. 1. 2020 v rozsahu čtyř hodin a dvaceti pěti minut = 3 úkony) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 400 Kč ve výši 4 284 Kč, kterou je zástupce žalované povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Soud však nepřiznal žalované požadované náhrady za celkem čtyři úkony, a to • náhradu za úkon ze dne 25. 2. 2021 (sepsání právního rozboru revokace daru – platnost revokačního úkonu), neboť žádný takový úkon nebyl doložen a do spisu založen; • dále za úkon ze dne 4. 10. 2021 (písemné vyjádření), neboť se jednalo o upřesnění a doplnění důkazních návrhů, přičemž ty mohly (a měly) být podrobněji specifikovány (a doloženy) již v podání, v němž byly navrženy; • též náhradu za další poradu s klientem v rozsahu dvou a půl hodin, která měla proběhnout dne 7. 12. 2021, neboť toto nebylo doloženo; • a konečně za úkon spočívající v nahlížení do soudního spisu dne 13. 1. 2022 - při svém rozhodování soud vyšel z konstantní judikatury vyšších soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2015, spisové značky spisová značka či v něm odkazované usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. číslo jednací), dle níž nahlížení do spisu v konkrétní procesní situaci sice může být podle § 11 odst. 3 a. t. analogicky považováno za obdobu prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) a. t., tato dvě nahlížení však musí mít srovnatelný význam, v opačném případě nahlížení do spisu v rámci civilního soudního řízení nelze považovat za samostatný úkon právní služby. V řešeném případě tuto podobnost soud neshledal, neboť žalobkyně soudu zaslala jediné podání – žalobu, k níž přiložila pouze tři důkazy, které byly však žalované známy a ta je měla k dispozici (výpis z KN, revokace daru a NZ). Zástupce žalované tedy disponoval všemi podklady nezbytnými k přípravě zastoupení, a pokud se za této situace rozhodl dostavit na soud za účelem nahlížení do spisu, jednalo se čistě o jeho rozhodnutí, jehož důsledky nemůže klást k tíži žalobkyně. Jediné, co bylo při nahlížení seznatelné nad rámec toho, co bylo již žalované známo, bylo to, které svědkyně byly předvolány k jednání a na kterou hodinu, avšak to by bylo zástupci žalované sděleno soudem též k dotazu, aniž by bylo třeba nahlížet do spisu. Předmětný úkon tedy nelze považovat za účelný. Z uváděných důvodů soud náhradu za požadované úkony žalované nepřiznal. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náklady řízení k rukám zástupce žalované. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li splněna povinnost uložená tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (exekuce).