6 C 168/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Holou ve věci žalobkyně: Anonymizováno „ Anonymizováno “ zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno sídlem Anonymizováno g. Anonymizováno - Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o 19 195,20 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 195,20 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 19 195,20 EUR od 16. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 12 000 EUR od 16. 2. 2022 do 19. 7. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 9 000 EUR od 20. 7. 2022 do 12. 8. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 6 000 EUR od 13. 8. 2022 do 7. 10. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 3 000 EUR od 8. 10. 2022 do 26. 10. 2022, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 31 195,20 EUR od , právnická osoba, . 2022 do 15. 2. 2022, úroku z prodlení ve výši 3,75 % ročně z částky 31 195,20 EUR od 16. 2. 2022 do 19. 7. 2022, úroku z prodlení ve výši 3,75 % ročně z částky 28 195,20 EUR od 20. 7. 2022 do 12. 8. 2022, úroku z prodlení ve výši 3,75 % ročně z částky 25 195,20 EUR od 13. 8. 2022 do 7. 10. 2022, úroku z prodlení ve výši 3,75 % ročně z částky 22 195,20 EUR od 8. 10. 2022 do 26. 10. 2022 a úroku ve výši 3,75 % ročně z částky 19 195,20 EUR od 27. 10. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení v částce 71 454,24 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku uvedenou v záhlaví rozhodnutí spolu s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené kupní ceny dodaného zboží. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky řízení byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla dodávka 23,28 tun slunečnicového oleje žalobkyní žalované za cenu 31 195,20 EUR. Žalobkyně žalované předmětné zboží dodala dne 15. 2. 2022 do provozovny žalované na adrese , adresa, , přičemž žalovaná tuto skutečnost potvrdila svým podpisem na dokladu o mezinárodní přepravě zboží , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, . Kupní cena byla žalované žalobkyní vyúčtována fakturou č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 10. 2. 2022, která se stala splatnou dne 11. 2. 2022 a která byla žalované zaslána dne 11. 2. 2022 e-mailem spolu s kopií CMR, certifikátu o kvalitě zboří a potvrzení o prověření registrace žalované k DPH. Žalovaná na dlužnou částku uhradila pouze částku ve výši 12 000 EUR, a to formou 4 splátek po 3 000 EUR ve dnech 19. 7. 2022, 12. 8. 2022, 7. 10. 2022 a 26. 10. 2022.

2. Žalovaná vůči žalobkyni neuznávala ničehož. Žalovaná má za to, že mezi účastnicemi řízení nebyla uzavřena žádná kupní smlouva. Žalobkyně v řízení neprokázala, že byl dohodnut předmět dodávky se zástupcem statutárního orgánu žalované, bylo jednáno s tlumočníkem do českého jazyka, jakým způsobem byla dohodnuta cena za zboží, jakým způsobem byl dohodnut termín zaplacení za dodávku a doklad o doručení faktury žalovanému, a proto navrhovala zamítnutí žaloby.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je zahraniční právnická osoba se sídlem v Litevské republice a žalovaná je právnickou osobou se sídlem v České republice, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Jelikož se sídlo žalované nachází na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).

4. Žalovaná se z obou jednání soudu omluvila a žádala jednání soudu v její nepřítomnosti.

5. Jelikož se žalovaná z jednání soudu omluvila a nežádala jeho odročení postupoval soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž při tom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

7. Žalovaná je obchodní společností se sídlem v Litevské republice (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku Litevské republiky stran žalobkyně, včetně jeho překladu do češtiny). Mezi účastníky řízení byla prostřednictvím e-mailové konverzace sjednána dovážka slunečnicového oleje za cenu 31 195,20 EUR, a to dne 14. 2. 2022, když žalobkyně žalované zaslala v příloze e-mailu ze dne 11. 2. 2022 fakturu č. , Anonymizováno, spolu s návrhem kupní smlouvy. Žalovaná se v rámci konverzace účastníků doptávala na dílčí informace a v rámci konverzace přislíbila vyložení auta dne 15. 2. 2022 (prokázáno e-mailovou komunikací účastníků z dní 10. 2. až 15. 2. 2022). Žalobkyně žalované dodala 23,28 t slunečnicového oleje technického prostřednictví vozidla registrační značky , SPZ, dne 15. 2. 2022 mezi 11:07 hod. a 11:53 hod., a to na adrese , adresa, , Česká republika, což žalovaná podvakrát stvrdila svým razítkem a podpisem pracovníka (prokázáno vážním lístkem 3/92 ze dne 15. 2. 2022 a mezinárodním nákladním listem , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , včetně předkladu do češtiny). Žalobkyně žalované vyúčtovala cenu dodaného zboží ve výši 31 195,20 EUR prostřednictvím faktury č. , Anonymizováno, , která se měla stát splatnou dne 11. 2. 2022. Faktura byla žalované zaslána prostřednictvím e-mailu dne 11. 2. 2022 (prokázáno fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 10. 2. 2022 včetně překladu do češtiny a e-mailovou komunikací účastníků z dní 10. 2. až 15. 2. 2022). Žalovaná žalobkyni na předmětnou fakturu uhradila celkem částku 12 000 EUR, a to po 3 000 EUR ve dnech 19. 7. 2022, 12. 8. 2022, 7. 10. 2022 a 26. 10. 2022 (prokázáno výpisem z účtu vedeného u SEB bankas za období od 19. 7. 2022 do 26. 10. 2022 stran plateb žalované včetně překladu do češtiny). Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalované doručena dne 29. 3. 2023 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 28. 3. 2023, včetně doručenky ze dne 29. 3. 2023).

8. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně:

9. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena kupní smlouva, a to v intencích Úmluvy OSN o mezinárodní koupi zboží (sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 160/1991 Sb.), dále jen „Úmluva“, kdy v úvahách o aplikaci Úmluvy vzal soud v potaz i nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, dále jen „, Anonymizováno, I.“. Úmluva jako mezinárodní smlouva je dle č.l. 10 Ústavy součástí vnitrostátního systému práva, přičemž dle ustálené judikatury SDEU evropské právo má aplikační přednost, tedy mělo by mít přednost nařízení Řím I., avšak mezinárodní smlouva je úpravou přímou a nařízení Řím I. je pak normou kolizní, kdy ve světle čl. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který omezuje pravomoci EU při rozvoji justiční spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem, tedy unijní právo by mělo přednost pokud by se jednalo o metodu přímou a nikoliv kolizní, přičemž od návrh na nařízení o společném evropské právní úpravě prodeje bylo v roce 2020 odstoupeno. Soud primárně vycházel při svém rozhodování z úpravy obsažené v Úmluvě a tam kde úmluva oblast dostatečně neupravuje užil kolizní normy, tj. Řím I.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná akceptovala nabídku žalobkyně na dodávku 23,28 t slunečnicového oleje za cenu 31 195,20 EUR, kterou vůči ní žalobkyně učinila prostřednictvím e-mailu ze dne 11. 2. 2022, kdy žalobkyně žalované zaslala nejen návrh kupní smlouvy, který žalovaná nepodepsala, ale též jí zaslala fakturu č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalovaná na cenové požadavky žalobkyně přistoupila svým aktivním jednáním, když dne 15. 2. 2023 na adrese svého provozu , adresa, , Česká republika, od žalobkyně přijala plnění. Žalobkyně tak s žalovanou uzavřela kupní smlouvu v souladu s č.l. 18 odst. 1 Úmluvy, kdy toto jednání žalované je jednáním naznačujícím její souhlas s nabídkou. Přijetí zboží žalovanou má soud prokázané zejména vážním lístkem vystaveným třetí osobou a , Anonymizováno, , když oba jsou podepsány žalovanou a opatřeny jejím razítkem. Přijetí zboží koneckonců avizovala žalovaná i v e-mailové komunikaci účastníků, a to konkrétně v e-mailu ze dne 15. 2. 2022.

11. Byla-li uzavřena kupní smlouvy mezi účastníky řízení dne 15. 2. 2023 aktem přijetí zboží žalovanou, nemohla nastat splatnost pohledávky žalobkyně za žalovanou dříve, než byla uzavřena. Soud se tedy neztotožnil s názorem žalobkyně, že žalovaná byla povinna zaplatit částku 31 195,20 EUR již dne 11. 2. 2023. Splatnost kupní ceny soud stanovil v souladu s § 58 Úmluvy, kdy platí, že pokud zde nebyla mezi účastníky řízení úmluva o době zaplacení kupní ceny, byla ji žalovaná povinna zaplatit v době, kdy jí bylo umožněno nakládat se zbožím. Toto nastalo dne 15. 2. 2022 a tohoto dne tak nastala i splatnost kupní ceny.

12. Žalovaná částku 31 195,20 EUR ke dni 15. 2. 2022 neuhradila (žalovaná to v řízení ani netvrdila, že by ji uhradila), dostala se tak do prodlení v souladu s č.l. 78 Úmluvy. Jelikož si ovšem strany neujednali výši úroku z prodlení a sama Úmluva žádnou výši nestanovuje, k ujednání o úroku z prodlení je pak potřeba aplikovat kolizní normu - , Anonymizováno, I., kdy dle č.l. 4 odst. 1 písm. a) Řím I. je rozhodným právem právo země, v níž má prodávající obvyklé bydliště, pokud účastníci neprovedou volbu práva, což v tomto případě neprovedli. Soud tak při stanovení úrokové sazby vycházel z litevského práva, kdy dle § 2 odst. 5 ve spojení s § 3 odst. 2 zákona o platbách provedených na základě obchodních smluv – prevence zpoždění č. IX – 1873 ze dne 9. 12. 2003, se jedná o úrokovou sazbu 8 % bodů zvýšenou o pevnou úroková sazba platná pro poslední hlavní refinanční operaci Evropské centrální banky k 1. 1. daného roku, kdy tato sazba před intervencemi ECB z června 2022 činila 0 %. Žalobkyni tak vzniklo právo na úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 8 % ročně.

13. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 195,20 EUR, když jak bylo v řízení prokázáno žalovaná v minulosti žalobkyni celkem na tento její závazek uhradila částku 12 000 EUR, a též úrok z prodlení ve výše uvedené výši reflektující jednotlivé postupné platby žalované (všechny již po splatnosti faktury).

14. Soud žalobu, co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 31 195,20 EUR od 12. 2. 2022 do 15. 2. 2022, úroku z prodlení ve výši 3,75 % ročně z částky 31 195,20 EUR od 16. 2. 2022 do 19. 7. 2022, úroku z prodlení ve výši 3,75 % ročně z částky 28 195,20 EUR od 20. 7. 2022 do 12. 8. 2022, úroku z prodlení ve výši 3,75 % ročně z částky 25 195,20 EUR od 13. 8. 2022 do 7. 10. 2022, úroku z prodlení ve výši 3,75 % ročně z částky 22 195,20 EUR od 8. 10. 2022 do 26. 10. 2022 a úroku ve výši 3,75 % ročně z částky 19 195,20 EUR od 27. 10. 2022 do zaplacení, zamítl, s ohledem na splatnost pohledávky a jinou úrokovou sazbu.

15. Soud se nemohl ztotožnit s míněním žalobkyně, že žalovaná svými dílčími platbami svůj dluh vůči žalobkyni uznala s odkazem na § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když i sama žalobkyně v řízení uváděla, že volba práva nebyla provedena, Úmluva uznání dluhu neupravuje a dle Řím I. je právem rozhodný litevské právo, které částečné uznání byť v rámci obchodního styku též nezná.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 71 454,24 Kč, přičemž tato částka představuje 88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 94 % a úspěchu žalované v rozsahu 6 %). V rozhodnutí I. ÚS , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ze dne 30. 8. 2010, Ústavní soud dovodil, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství.

17. Předmětem řízení byla jistina ve výši 19 195,20 EUR a dále úroky z prodlení, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni 15. 9. 2023, a činili částku 4 396,20 EUR. Celkově tak předmětem řízení byla částka 23 591,40 EUR. Úspěch žalobkyně tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku byl co do částky 22 161,20 EUR, tj. 94 %. Úspěch žalované tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku byl co do částky 1 430,20 EUR, tj. 6 %.

18. Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 036 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 449 936 Kč (19 195,20 EUR * 23,440 Kč ke dni podání žaloby) sestávající z částky 10 100 Kč za každý z tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) uvedených v § 11 odst. 1 a. t., z tarifní hodnoty ve výši 463 276 Kč (19 195,20 EUR * 24,135 Kč ke dni 23. 8. 2023) sestávající z částky 10 180 Kč za jeden úkon (účast na jednání soudu dne 23. 8. 2023) uvedený v § 11 odst. 1 a. t, z tarifní hodnoty ve výši 470 378 Kč (19 195,20 EUR * 24,505 Kč ke dni 15. 9. 2023) sestávající z částky 10 220 Kč za jeden úkon (účast na jednání soudu dne 15. 9. 2023) uvedený v § 11 odst. 1 a. t., včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 52 200 Kč ve výši 10 962 Kč.