6 C 27/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Holou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o 16 706,23 Kč s příslušenstvím I. Žaloba se co do částky 12 100 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 452 Kč zamítáII. Žalobkyně je povinna žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 16 706,23 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi účastníky řízení byla dne 9. 12. 2021 uzavřena smlouva o podnájmu vozidla č. , hodnota, , na jejímž základě žalovaný používal vozidlo tov. zn. , jméno FO, , jméno FO, reg. zn. , SPZ, (dále jen „Vozidlo“). Nedílnou součástí smlouvy byly , jméno FO, žalobkyně a její sazebník. Dne 12. 8. 2024 vystavila žalobkyně žalovanou fakturu č. , Anonymizováno, na částku 4 606,23 Kč, která se stala splatnou dne 19. 8. 2024. Žalovaný dlužnou částku včas neuhradil. žalovaný v době pronájmu Vozidla, tj. v době od 13. 12. 2021 do 13. 9. 2023 najel s Vozidlem 42 703 km, čímž překročil povolený měsíční nájezd. Po vrácení Vozidla byl vůz v užívání dvou následných uživatelů, kdy bylo dne 18. 4. 2024 Vozidlo předáno do servisu za účelem výměny tlumičů. Ani jeden z následných uživatelů nenajel v roce s Vozidlem 20 000 km, a proto byla tato oprava přefakturována žalovanému. Mezi účastníky řízení byl ujednán smluvní poplatek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Dále žalobkyně požadovala úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 452 Kč. Žalobkyně po žalovaném žádala úhradu částky 12 100 Kč jako poplatku za předání pohledávek vyplývajících z jedné smlouvy žalovaného k vymáhání externí agenturou.

2. Žalovaný nárok uplatnění žalobkyní neuznával, a to ani s části, kdy uváděl, že Vozidlo převzal dne 13. 12. 2021 v , adresa, v 17:00 hod. pod pouličním osvětlením, tudíž nikoliv na místě k tomu určeném, kdy si nemohl zkontrolovat faktický stav Vozidla. Vozidlo bylo zpět vráceno a nájem byl ukončen ke dni 13. 12. 2023, kdy následně žalobkyně vůči žalovanému uplatnila náhradu škody z titulu poškození Vozidla spočívající v poškození karoserie oděrkami a důlky. Žalovaný ač si toho nebyl vědom škodu uhradil a též zaplatil další fakturu na výměnu ventilu nádržky a snímače teploty, která mu byla zaslána v lednu 2024 až po ukončení pronájmu. V září 2024 žalovaný obdržel od žalobkyně fakturu za pérování ve výši 4 606,23 Kč. Žalovaný tento postup žalobkyně považuje za nekalou obchodní praktiku. Žalovaný nikdy nebyl vlastníkem ani jeho provozovatelem Vozidla. Za užívání Vozidla řádně hradil nájemné. Není mu známo, kdo a jakým způsobem na Vozidla způsobil poškození, jež zapříčinilo nutnost výměny tlumičů pérování. Dále žalovaný dne 29. 5. 2025 uvedl, že dne 26. 5. 2025 žalobkyni uhradil částku 13 552 Kč.

3. Podáním ze dne 28. 5. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně co do částky 4 606,23 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 606,23 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení a smluvního poplatku ve výši 0,1 % denně z částky 4 606,23 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení zpět, když žalovaný dne 23. 5. 2025 částku ve výši 4 606,23 Kč žalobkyni uhradil. Soud tak usnesením č.j. 6 C 27/2025-36, ze dne 4. 6. 2025, v tomto rozsahu řízení částečně zastavil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 6. 2025.

4. Na základě provedeného dokazování, když vycházel pouze z listinných důkazů, které předložila pouze žalobkyně, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

5. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku stran žalobkyně).

6. Mezi účastníky řízení byla dne 9. 12. 2021 uzavřena smlouva, na základě níž se žalobkyně zavázala žalovanému přenechat k užívání Vozidlo a žalovaný se zavázal uhradit startovací poplatek ve výši 11 990 Kč bez DPH, který měl být uhrazen ve splátkách, a měsíční nájemné ve výši 6 290 Kč bez DPH. Měsíční povolený nájezd byl stanoven na 1 250 km/měsíc, další km navíc byly zpoplatněny. Součástí smlouvy byly , jméno FO, žalobkyně a Sazebník. , jméno FO, bylo ujednáno, že tyto podmínky může žalobkyně kdykoliv změnit, avšak je povinná informovat klienta 15 dní před jejich účinností e-mailem a ten je pak oprávněn podat případně výpověď smlouvy (prokázáno smlouvou o podnájmu vozidla na dobu neurčitou č. , hodnota, ze dne 9. 12. 2021, dodatkem č. , hodnota, ze dne 9. 12. 2021 a , jméno FO, účinnými od 27. 8. 2020 do 18. 4. 2023). Vozidlo bylo žalovanému předáno dne 13. 12. 2021 v 17:00 hod., kdy stav tachometru byl 5 394 km (prokázáno protokolem o předání vozu ze dne 13. 12. 2021). Ke dni 8. 6. 2022 byla cena nájemného zvýšena na částku 7 890 Kč bez DPH a povolený nájezd byl stanoven na 2 083 km/měsíc (prokázáno dodatkem č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2022).

7. Dne 19. 4. 2023 došlo k nabytí účinnosti nových , jméno FO, žalobkyně, kdy jejich nedílnou součástí byl Sazebník žalobkyně. V č.l. 15.8 bylo sjednáno, že žalobkyně v případě poškození Vozidla v době, kdy je v držení klienta nebo v souvislosti s užíváním Vozidla klientem po něm je oprávněna požadovat takovýto náklad v plné výši, kdy může zohlednit nájezd Vozidla. Sazebníkem mezi účastníky byla ujednána smluvní pokuta za neuhrazení peněžitého dluhu řádně a však ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Poplatek za vymáhání pohledávek z jedné smlouvy klienta přes vymáhací externí agenturu byl stanoven 10 000 Kč + DPH. Změna , jméno FO, byla žalovanému doručena dne 19. 4. 2023 (prokázáno Sazebníkem poplatků a smluvních pokut účinným od 1. 3. 2024, , jméno FO, pro nájem vozidel firemním klientům a OSVČ účinné od 19. 4. 2023 do 2. 10. 2023, znění e-mailu založeného ze dne 19. 4. 2023 a screenshotem na č.l. 100).

8. Žalovaný žalobkyni předal Vozidlo zpět s vrypy, odřeními a důlky dne 13. 9. 2013 a stavem tachometru 48 097 km (prokázáno protokolem o stavu vozu ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 13. 9. 2023 a protokolem o vrácení vozu ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 13. 9. 2023). Posléze bylo Vozidlo v užívání další osobami, a to v období od 21. 9. 2023 do 28. 2. 2024 (stav tachometru 55 960 km) a od 12. 3. 2024 do 11. 6. 2024 (stav tachometru 64 160 km) (prokázáno protokolem o vrácení vozu ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2024, protokolem o vrácení vozu ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 11. 6. 2024 a seznamem smluv k Vozidlu).

9. Společnost , právnická osoba, autodíly, s.r.o., vystavila fakturu společnosti Drivalia Lease Czech republic s.r.o. k Vozidlu, které v době vystavení mělo stav tachometru 60 719 km, a to včetně servisní prohlídky Vozidla, kdy tlumiče částku 2* 1 629,14 Kč (prokázáno fakturou č. , hodnota, ze dne 25. 4. 2024, zakázkou ze dne 18. 4. 2024 a zakázkovým listem č. , hodnota, ze dne 18. 4. 2024). Společnost , právnická osoba, vyfakturovala žalobkyni pronájem vozidel, paušální náhrady škody, úhradu přestupků, zpracování přestupků a ostatní poplatky za období 6/2024 částkou 3 666 896 Kč (součástí byla též částka 3 806,80 Kč za opravu tlumičů na Vozidla a částka 776 Kč za přepravu pneu), které žalobkyně uhradila (prokázáno fakturou č. , hodnota, ze dne 30. 6. 2024 včetně přílohy a potvrzením o platbě ze dne 16. 7. 2024). Žalobkyně žalovanému dne 12. 8. 2024 vystavila fakturu na přefakturaci – tlumiče pérování ve výši 4 606,23 Kč, se splatností do 19. 8. 2024 (prokázáno fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 12. 8. 2024).

10. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala výzvou zaslanou mu dne 4. 10. 2024 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 2. 10. 2024 včetně odesílacího e-mailu ze dne 4. 10. 2024). Žalovaný nárok žalobkyně neuznával, přesto byl v rámci vyřešení sporu smírnou cestou uhradit částku 4 606,23 Kč, oproti prohlášení žalobkyně, že se vůči jeho osobě do budoucna již nebude domáhat ničeho (prokázáno návrhem na mimosoudní vyrovnání ze dne 30. 10. 2024). Žalovaný dne 23. 5. 2025 žalobkyni uhradil částku 4 606,23 Kč (prokázáno screenshotem platby na č.l. 115).

11. Z dalších v řízení provedených důkazů (výpis z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, , screenshot na č.l. 77, screenshot na č.l. 78, opis dokladu na č.l. 84) soud nezjistil, žádné rozhodné skutečnosti.

12. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil následovně:Dle § 2321 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Dle § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

13. Mezi účastníky řízení byla dne 9. 12. 2021 uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku v souladu s § 2321 a násl. o.z., na základě níž se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání Vozidlo a žalovaný se zavázal žalobkyni hradit měsíční nájemné. Nedílnou součástí smlouvy byly , jméno FO, a Sazebník žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že nájemní vztah účastníků skončil dne 13. 9. 2023.

14. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně v průběhu trvání smluvního vztahu změnila své , jméno FO, , o čemž v souladu s předchozími , jméno FO, informovala žalovaného e-mailem zaslaným mu dne 19. 4. 2023. V č.l. 15.8 nových , jméno FO, bylo sjednáno, že žalobkyně v případě poškození Vozidla v době, kdy je v držení klienta nebo v souvislosti s užíváním Vozidla klientem po něm je oprávněna požadovat takovýto náklad v plné výši, kdy může zohlednit nájezd. Žalobkyně žalovanému dne 12. 8. 2024 vyúčtovala opravu Vozidla spočívající ve výměně tlumičů, a to v částce 4 606,23 Kč. V této době již žalovaný Vozidlo neužíval, když jej před 8 měsíci odevzdal žalobkyni (k opravě vozidla došlo v dubnu 2024). V řízení bylo prokázáno, že po žalovaném dále užívaly Vozidlo dvě další osoby, kdy je sice pravdou, že tyto s Vozidlem najeli daleko menší počet km než žalovaný, avšak jak sama žalobkyně v řízení uváděla, opotřebení tlumičů může nastat prostým nájezdem požadovaného počtu km, nebo i formou jízdy a typem povrchu, na kterém to dané vozidlo jezdí. S ohledem na fakt, že žalovaný v době opravy tlumičů, která nastala v dubnu 2024 již Vozidlo nebylo v držení žalovaného, bylo povinností žalobkyně v souladu s č.l. 15.8 , jméno FO, prokázat, že k nutnosti výměny tlumičů došlo v souvislosti s užíváním Vozidla žalovaným. Toto se žalobkyni, ani přes opakované poučení soudu dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) nepodařilo a žalobkyně v tomto ohledu neunesla důkazní břemeno.

15. Soud se prokázáním příčinné souvislosti zaobíral i přesto, že žalovaný částku 4 606,23 Kč v průběhu řízení uhradil, když na oprávněnost tohoto nároku byla navázána dle Sazebníku žalobkyně sankce v podobě úhrady částky 12 100 Kč, tj. částky 10 000 Kč + DPH představující poplatek za vymáhání pohledávek z jedné smlouvy klienta přes vymáhací externí agenturu. S ohledem na fakt, že se žalobkyni v řízení nepodařilo prokázat, že by jí vzniklo právo po žalovaném požadovat úhradu částky 4 606,23 Kč z titulu náhrady finančních prostředků vynaložených na opravu tlumičů na Vozidle (soud zde též poukazuje na to, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na opravu tlumičů vynaložila částku 3 806,80 Kč, další finanční prostředky byly vynaloženy na běžnou údržbu Vozidla a převoz pneu), když žalobkyně v řízení neprokázala, že k tomuto došlo v souvislosti s užíváním Vozidla žalovaným, nemohla žalobkyni vzniknout tato pohledávka vůči žalovanému. Nevznikla-li žalobkyně pohledávka za žalovaným, nevznikl jí nárok ani na sankci za vymáhání této pohledávky.

16. Namítala-li žalobkyně, že žalovaný úhradou částky 4 606,23 Kč pohledávku žalobkyně uznal, nemůže se soud s tímto tvrzením ztotožnit. Platí, že o částečné plnění jde, když dlužník poskytne věřiteli na plnění svého dluhu pouze část předmětu plnění (např. v případě peněžitého plnění nezaplatí celou fakturovanou částku, nýbrž pouze její část), aniž by z něčeho takové rozdělení vyplývalo. Žalovaný plnil celou částku mu vyfakturovanou žalobkyní, tj. částku 4 606,23 Kč. Částka 12 100 Kč pak byla dalším dílčím závazkem žalobkyně, jednalo se tak o dva samostatné dluhy, byť ve svém původu vzniku spojené okolnostmi, které na sebe navzájem navazovaly. Situaci dle § 2054 odst. 2 o.z. je totiž třeba je odlišovat od plnění dílčího (u nějž k uznání dluhu nedochází), jako je např. plnění sjednané ve splátkách, tedy situace, kdy závazek je podle dohody stran, ze zákona nebo z rozhodnutí soudu rozdělen na několik relativně samostatných, zřetelně oddělených plnění, která samostatně (většinou postupně) dospívají (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Cdo 1008/2009 ze dne 4. 3. 2010). Dále soud uvádí, že plnění celého byť dílčího dluhu nemůže mít za následek uznání dluhu dle § 2054 odst. 2 o.z., takováto situace by mohla nastat pouze v případě, kdy by žalovaný plnil pouze z části (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 , Anonymizováno, ze dne 2. 1. 2023). Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že má-li částečné plnění dluhu představovat jeho konkludentní uznání ve smyslu § 2054 odst. 2 o.z., musí být poskytnuto za takových okolností, že lze v konkrétním případě usuzovat na to, že jeho poskytnutím dlužník uznává i zbytek dluhu, např. plní-li dlužník částečně z povšechně známého závazkového vztahu, aniž by zpochybňoval jeho výši (srov rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , Anonymizováno, ze dne 21. 2. 2022). I kdyby se tak o částečné plnění jednalo, což soud vylučuje, sám žalovaný dluh za žalobkyní v řízení sporoval (ve svém odporu proti platebnímu rozkazu), přičemž z jeho vyjádření jasně vyplývá, že nároky uplatněné v žalobě žalobkyní neuznává a považuje je v rozporu s dobrými mravy. Byl to ostatně žalovaný, kdo navrhoval smírné řešení sporu tím, způsobem, že on uhradí žalobkyni částku 4 606,23 Kč a žalobkyně se zaváže, že po něm již nebude z titulu nájemní smlouvy ze dne 9. 12. 2021 požadovat ničeho. Plnil-li žalovaný v řízení plnit tak nikoliv z důvodu, že by nárok žalobkyně uznal, ale aby dostál svému návrhu smírného řešení sporu.

17. S ohledem na výše uvedené soud žalobu ve zbývající části (po částečném zastavení řízení) zamítl (viz výrok I.).

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak že přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, když žalovaný byl v řízení úspěšný (soud řízení co do částky 12 100 Kč zamítl, v případě dobrovolné úhrady částky 4 606,23 Kč v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyni na ní vznikl nárok). Tyto náklady řízení se sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 300 Kč za jeden úkon (podání odporu) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

19. Nad rámec výše uvedeného soud uvedl, že v případě doplnění odporu se pak jedná o zhojení vad předchozího podání a žalovanému náhrada nákladů za tento úkon nenáleží.