6 C 306/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Holou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o 35 301,04 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 35 301,04 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 12 782,34 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 397,63 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 121,08 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení vůči žalovanému, zamítá.

II. Žalobkyně je povinna žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení v částce 0 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna České republice – Obvodnímu soudu pro , adresa, zaplatit náhradu nákladů řízení státu, a to v částce, která bude specifikována v samostatném usnesení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 35 301,04 Kč s odůvodněním, že žalovaný jakožto podnájemník bytové jednotky č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsané na , Anonymizováno, , Anonymizováno, nacházející se v 4. nadzemním podlaží bytového domu s č.p. 460/18, která se nachází na adrese , adresa, (dále jen „Byt“), neuhradil nedoplatek na vyúčtování zálohových plateb za služby spojené s podnájmem, tj. za nedoplatek za plyn za období od 17. 11. 2021 do 15. 11. 2022 a dále část podnájmu za měsíc srpen 2023. Žalobkyně bylo oprávněna Byt užívat na základě nájemní smlouvy ze dne 21. 11. 2018 včetně veškerých dodatků, která byly uzavřeny s vlastníkem Bytu. Dle žalobkyně pak není rozhodné, zda Byt sama užívala či nikoliv, když důležitým je, že jí nájemní smlouvou bylo dáno právo Byt podnajímat. Podnájemní vztah je vztahem odlišným od vztahu nájemního, kdy v takovémto případě lze ujednat, aby byla vyloučena aplikace zákona č. 67/2013 Sb. Žalobkyně žalovanému zasílala vyúčtování, tak jak bylo mezi nimi ujednáno ve Všeobecných obchodních podmínkách, na žalovaným sdělený e-mail. Žalobkyně nemohla žalovanému zaslat veškerá vyúčtování za léta minulá, respektive veškerých služeb, na něž žalovaný hradil zálohy, když tyto jí nebyly poskytnuty pronajímatelem.

2. Opatrovník žalovaného s nárok uplatněný žalobou neuznával a navrhoval zamítnutí žaloby jako celku, když mezi účastníky řízení nebyla uzavřena podnájemní smlouva, ale smlouva nájemní. Žalobkyně je právnickou osobou, která nemůže uzavřít smlouvu o nájmu bytu za účelem bydlení, neboť nemá bytovou potřebu. Opatrovník pak má za to, že pokud dojde k přenechání bytu jinému za účelem jeho dalšího pronájmu, nejedná se fakticky o nájem, tj. přenechání užívacího práva, ale o pacht, neboť pachtýř může brát z věci užitky, čímž nájemné nepochybně je. Je tak na uzavřenou podnájemní smlouvu nutné pohlížet jako na nájemní. V takovém to případně na nájemní vztah účastníků řízení dopadají ustanovení zákona č. 67/2013 Sb., kdy žalobkyni vznikla povinnost doručit žalovanému vyúčtování veškerých zálohových plateb za služby spojené s nájmem Bytu za roky 2021 a 2022 do 30. dne 4. měsíce následujícího roku, za který mělo být vyúčtování provedeno. Toto žalobkyně neučinila a tak žalovanému vzniklo právo na pokutu ve výši 50 Kč za každý takový den prodlení žalobkyně, tj. v případě vyúčtování za rok 2021 ve výši 40 800 Kč za 816 dní prodlení a v případě vyúčtování za rok 2022 ve výši 22 500 Kč za 451 dní prodlení. Žalobkyně tak žalovanému dluží vyšší částku než on žalobkyni.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Chorvatské republiky, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Jelikož předmětem řízení je nárok z titulu nájemní smlouvy k nemovitosti, která se nachází na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).

4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

5. Žalobkyně je právnickou osobou (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně).

6. Mezi žalobkyní a paní , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. 8. 10. 1986, byla uzavřena smlouva, jejím předmětem byl Byt svěřen žalobkyni za účelem dalšího podnájmu či obdobného vztahu., a to v období od 15. 12. 2018 do 30. 11. 2019, posléze až do 30. 11. 2022. Nájemné bylo sjednáno ve výši 13 500 Kč měsíčně (posléze snížena na částku 11 000 Kč měsíčně) a zálohy na služby ve výši 3 357 Kč měsíčně. Dodatkem č. , hodnota, se součástí smlouvy staly Všeobecné podmínky žalobkyně, a to s ohledem na vysoké množství nájemních smluv, které uzavírá žalobkyně s majiteli nemovitostí (prokázáno nájemní smlouvou č. , hodnota, ze dne 21. 11. 2018, dodatkem č. , hodnota, ze dne 3. 10. 2022, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně pro majitele bytů, certifikátem , jméno FO, a , jméno FO, , dodatkem č. , hodnota, ze dne 19. 3. 2021 včetně certifikátu podpisu, dodatkem č. , hodnota, ze dne 27. 2020 a dodatkem č. , hodnota, ze dne 10. 9. 2019).

7. Žalobkyně uzavřela dne 3. 3. 2021 smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání Bytu žalovaným k uspokojování jeho potřeb bydlení, a to na dobu určitou od 5. 3. 2021 do 30. 11. 2021, posléze prodloužený do 31. 10. 2023. Žalovaný se smlouvou zavázal žalobkyni uhradil jistotu ve výši 11 900 Kč, a dále se zavázal žalobkyni hradit částku ve výši 11 900 Kč měsíčně za užívání Bytu (posléze navýšené na částku 16 000 Kč) a částku 2 557 Kč měsíčně na zálohové platby představující vodné, stočné, úklid, odpad, elektřinu společných prostor a plyn (posléze zvýšeno na částku 3 557 Kč). Nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“) žalobkyně, kde se účastníci dohodli na vyloučení zákona č. 67/2013 Sb. jako celku. Účastníci se též v bodě 1.8 VOP, že prostředkem komunikace mezi nimi forma e-mailové komunikace, kdy žalovaný uvedl ve smlouvě svůj kontaktní e-mail: , e-mail, (prokázáno podnájemní smlouvou ze dne 3. 3. 2021 včetně VOP, dodatkem č. , hodnota, ze dne 20. 10. 2021, dodatkem č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, ze den 5. 10. 2022 a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně).

8. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala nedoplatek na elektřině za období od 18. 3. 2021 do 29. 3. 2021 nedoplatek ve výši 883,95 Kč dne 16. 8. 2022, přičemž splatnost byla určena dne 31. 8. 2022, toto bylo žalovanému zasláno na e-mail dne (prokázáno vyúčtováním energií a služeb ze dne 16. 8. 2022 a e-mailem ze dne 16. 8. 2022). Dne 17. 7. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému nedoplatek na plynu za období od 17. 11. 2021 do 15. 11. 2022 v částce 22 518,69 Kč, který se stal splatným dne 1. 8. 2023, toto bylo žalovanému zasláno na e-mail dne 17. 7. 2023 (prokázáno vyúčtováním ze dne 17. 7. 2023 a e-mailem ze dne 17. 7. 2023). Téhož dne vyúčtovala žalobkyně žalovanému přeplatek na plynu za období od 5. 3. 2021 do 16. 11. 2021, který činil 4 599,61 Kč, a který se stal splatným dne 11. 8. 2023 (prokázáno vyúčtováním ze dne 17. 7. 2023 a e-mailem ze dne 17. 7. 2023).

9. Žalovaný žalobkyni zaplatil žalobkyni za užívání Bytu za měsíc srpen 2023 pouze částku 3 217,66 Kč (prokázáno přehledovou tabulkou žalobkyně).

10. Dne 13. 12. 2023 žalobkyně zaslala žalovanému vyúčtování plateb za elektřinu za období od 11. 9. 2023 do 31. 10. 2023, kdy žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 1 074,85 Kč, který se stal splatným dne 28. 12. 2023 (prokázáno e-mailem ze dne 13. 12. 2023). Žalobkyně dne 10. 1. 2024 zaslala žalovanému vyúčtování plateb za plyn za období od 16. 11. 2022 do 31. 10. 2023, kdy mu vznikl nedoplatek ve výši 25 999,55 Kč, který se stal splatným dne 25. 1. 2024 (prokázáno e-mailem ze dne 10. 1. 2024 a vyúčtováním ze dne 10. 1. 2024). Dne 5. 2. 2024 žalobkyně žalovanému vyúčtovala služby spojené s užíváním Bytu za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022, kdy žalovanému vznikl přeplatek ve výši 4 016,41 Kč. Toto vyúčtování bylo žalovanému zasláno e-mailem dne 5. 2. 2024 (prokázáno vyúčtováním ze dne 5. 2. 2024 za období roku 2022 a e-mailem na č.l. 128). Téhož dne žalobkyně žalovanému vyúčtovala služby spojené s užíváním Bytu za období od 5. 3. 2021 do 31. 12. 2021, kdy žalovanému vznikl přeplatek ve výši 4 614,01 Kč, toto vyúčtování bylo žalovanému zasláno dne 5. 2. 2024 (prokázáno vyúčtováním ze dne 5. 2. 2024 za období roku 2021 a e-mailem na č.l. 127).

11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 28. 8. 2023., kterou žalovanému zaslala, jak v českém, tak anglickém jazyce, na adresy v České republice i Chorvatsku (prokázáno výzvou ze dne 28. 8. 2023 k úhradě dlužné částky v aj, předžalobními výzvami ze dne 28. 8. 2023 na adresy v České republice a Chorvatsku a podacím lístkem ze dne 28. 8. 2023).

12. Soud zamítl provedení důkazů označených jako e-mailová komunikace stran žalobkyně a vlastníka předmětné komunikace, když tento důkaz byl žalobkyní navržen po koncentraci řízení i po marném uplynutí lhůty ke splnění poučení dle § 118a o.s.ř., kterého se žalobkyni v rámci jednání soudu dne 1. 11. 2024 dostalo. I kdyby ovšem tomu tak nebylo, jednalo by se o důkaz nadbytečný s ohledem na níže uvedené, zejména na bod č. , hodnota, tohoto rozsudku).

13. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil následovně:

14. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.Dle § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.Dle § 2247 odst. 3 o.z. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. (4) Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.Dle § 2274 o.z. nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.Dle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.Dle § 555 o.z. (1) právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. (2) Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 1813 odst. 1 o.z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv, nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Dle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.Dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. (2) Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je právnickou osobou, která uzavřela s vlastnicí Bytu smlouvu, kterou se vlastnice Bytu zavázala k přenechání Bytu žalobkyni za účelem jeho pronájmu třetí osobě, a to za úplatu, jejíž výše byla stanovena měsíční částkou 11 000 Kč měsíčně. Na žalobkyni též byla přenesena povinnost platit poplatky spojené s užíváním Bytu. Soud tento právní vztah žalobkyně a vlastnice Bytu nemohl právně posoudit jako uzavření nájemní smlouvy k bytu, jak tvrdila žalobkyně, když žalobkyně jako osoba právnická nemá bytové potřeby, a tudíž ze své podstaty být nájemcem bytu nemůže. Nájemci bytu mohou být jen osoby fyzické, kteří mají potřebu bydlení, a nikoliv osoba právnická, která tuto potřebu mít již ze své podstaty nemůže. Právnická osoba může uzavřít nájemní smlouvu k bytu, pokud tento byt chce využívat k jiným účelům než k vlastnímu bydlení (dle § 2201 a násl. o.z.), nebo podle zvláštních ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání (dle § 2302 a násl. o.z.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, , ze dne 26. 10. 2006).

16. Je tedy vyloučeno, aby soud posuzoval smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a vlastnicí Bytu dle § 2235 a násl. o.z. Poukazovala-li žalobkyně v tomto na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ze dne 9. 6. 2020, toto rozhodnutí na danou věc nedopadá. V tomto posuzovaném případě se pouze řešila otázka výkladu § 2274 o.z., kdy není dle Nejvyššího soudu povinností nájemce v bytě bydlet. S tímto závěrem se samozřejmě zdejší soud ztotožňuje, avšak připomíná, že tímto nájemcem s ohledem na specifičnost tohoto typu nájemního vztahu, se může stát pouze osoba fyzická, která má bytovou potřebu. Žalobkyně se vůbec nájemcem bytu sloužícímu k bydlení stát nemůže.

17. Soud v souladu s § 555 odt. 1 a 2 o.z. posuzoval právní jednání mezi žalobkyní a vlastnicí dle jeho obsahu, když vůle stran tohoto jednání zde byla zřejmá, vlastnice Bytu mínila za úplatu spočívající v úhradě souhrnné částky 16 857 Kč (posléze 14 857 Kč) měsíčně přenechat Byt žalobkyni za účelem pronájmu tohoto Bytu třetím osobám za účelem jejich bydlení, což ostatně je podnikatelskou činností žalobkyně, která takovýchto smluv za účelem pronájmu předmětných bytů uzavírá značné množství, což bylo v řízení prokázáno zejména dodatkem č. , hodnota, ze dne 3. 10. 2022, kde výslovně zazněl požadavek žalobkyně na sjednocení této četné smluvní dokumentace, a z tohoto důvodu přijetí všeobecných podmínek žalobkyně.pro vlastníky bytů, která žalobkyně následně pronajímá. Žalobkyně, ač je osobou právnickou nemající potřebu bydlení, smlouvy formátuje tak, aby budily dojem, že, ač sama z podstaty zákona takovouto smlouvu uzavřít nemůže, se jedná o smlouvu dle § 2235 a násl. o.z. Žalobkyně tímto svým jednáním zastírá její faktické právní jednání, a to pouze za tím účelem, aby následně s třetí osobou s poukazem na tuto smlouvu odůvodnila v očích této třetí osoby uzavření smlouvy podnájemní, když jako osoba podnikající v tomto oboru si musí být vědoma rozdílu mezi zákonnou ochrannou nájemce a podnájemce, kdy podnájemce nepožívá stejné ochrany jako nájemce a kdy se na něj nevztahují relativně kogentní úprava chránící nájemce bytu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ze dne 20. 8. 2024), na což ostatně žalobkyně soud i opakovaně v rámci svým vyjádření, ať už písemných, nebo při jednání upozorňovala.

18. Z výše uvedeného pak plyne, že na základě výše uvedeného smluvního vztahu, právnická osoba nemůže uzavírat smlouvy podnájemní, pokud je takovýto bytový prostor užíván k bydlení, ale pouze smlouvy nájemní, když právnická osoba nemůže být nájemcem bytu sloužícího k bydlení a právo uzavřít podnájemní smlouvu s podnájemcem má dle § 2274 o.z. pouze nájemce.

19. S ohledem na výše uvedené, kdy v řízení bylo prokázáno, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a vlastnicí Bytu opravňuje žalobkyni k uzavírání takových smluv mající za účel užívání Bytu třetími osobami, má soud za prokázané, že žalobkyně byla oprávněna s žalovaným uzavřít smlouvu ze dne 3. 3. 2021, kterou dle jejího obsahu soud posoudil jako smlouvu o nájmu bytu dle § 2235 a násl. o.z.

20. V řízení bylo prokázáno, že na základě výše uvedené smlouvy žalobkyni vzniklo právo po žalovaném požadovat neuhrazenou část nájemného za měsíc srpen ve výši 12 782,34 Kč a nedoplatek za plyn ve výši 22 518,70 Kč. V řízení bylo prokázáno předmětnou smlouvou ve znění jejích dodatků, že mezi účastníci řízení byla ujednána výše měsíčního nájemného za srpen 2023 16 000 Kč. V řízení bylo též prokázáno, že žalovaný na toto nájemné žalobkyni fakticky uhradil pouze částku 3 217,66 Kč. V řízení též bylo prokázáno, že žalovanému za období od 17. 11. 2021 do 15. 11. 2022 vznikl nedoplatek na platbách za plyn v částce 22 518,69 Kč, přičemž tento nedoplatek žalobkyně žalovanému vyúčtovala a vyúčtování mu zaslala v souladu s č.l. 1.8 VOP, jež byly nedílnou součástí smlouvy o nájmu bytu, na e-mail žalovaným ve smlouvě označeným jako kontaktním, a to dne 17. 7. 2023 (k doručování touto formou viz níže).

21. Nárok žalobkyně tak v řízení byl prokázán.

22. Žalovaný se však v řízení bránil tím, že tento nárok zanikl započtením jeho vyššího nároku za žalobkyní z titulu pokut za nezaslaná vyúčtování služeb za roky 2021 a 2022, který tuto žalobkyní nárokovanou částku převyšuje.

23. V řízení bylo prokázáno, že v rámci VOP si účastníci vyloučili aplikaci zákona č. 67/2013 Sb. Toto ustanovení VOP považuje soud v souladu s § 588 o.z. ve spojení s § 1813 a § 2247 odst. 3 o.z. za neplatné.

24. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. Dle § 2247 odst. 3 o.z. žalobkyni jako pronajímateli vznikla povinnost žalovanému rozúčtovat ceny a úhrady služeb dle zákona č. 67/2013 Sb., přičemž toto ustanovení zákona s ohledem na dikci odst. 4 tohoto § je ustanovením kogentním, když smluvní autonomie vůle je zachována pouze v případě dalších služeb. Ujednání účastníků o vyloučení aplikace zákona č. 67/2013 Sb. v rámci VOP žalobkyně je ujednáním neplatným, když odporuje kogentnímu ustanovení zákona a zjevně narušuje pořádek v případě spotřebitelské smlouvy, kterou tato smlouva je, se jedná i o ujednání zneužívající, když toto ustanovení zakládá nepřiměřeně významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch žalovaného dle § 1813 o.z.

25. Žalobkyně s ohledem na výše uvedené, měla v souladu s § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., vyúčtovat žalovanému ceny a úhrady služeb za rok 2021 do 30. 4. 2022 a za rok 2022 do 30. 4. 2023.

26. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně toto rozúčtování provedla a žalovanému je zaslala, a to avšak až dne 5. 2. 2024. S ohledem na toto prodlení žalobkyně s její povinností dle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., vzniklo žalovanému v souladu s § 13 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb., právo po žalobkyni požadovat pokutu ve výši 50 Kč za každý den jejího prodlení, a to u každého vyúčtování zvlášť.

27. Byla-li žalobkyně povinna žalovanému zaslat vyúčtování služeb za rok 2021 nejpozději dne 30. 4. 2022 a zaslala mu jej až dne 5. 2. 2024, byla v případě tohoto vyúčtování v prodlení od 1. 5. 2022 do 5. 2. 2024, tj. celkem , hodnota, dní, žalovanému tak vznikl nárok na pokutu v celkové výši 32 300 Kč (646*50 Kč). Dále byla-li žalobkyně povinna žalovanému zaslat vyúčtování služeb za rok 2022 nejpozději dne 30. 4. 2023 a zaslala mu jej až dne 5. 2. 2024, byla v případě tohoto vyúčtování v prodlení od 1. 5. 2023 do 5. 2. 2024, tj. celkem , hodnota, dní, žalovanému tak vznikl nárok na pokutu v celkové výši 14 050 Kč (281*50 Kč). Žalovaný tak vůči žalobkyni má nárok na smluvní pokutu ve výši 47 350 Kč. Uplatňovala-li žalobkyně po žalovaném jistotu ve výši 35 301,04 Kč spolu s příslušenstvím (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 782,34 Kč od 1. 8. 2023 do 11. 12. 2024 ve výši 2 621,20 Kč; zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 121,08 Kč od 2. 8. 2023 do 11. 12. 2024 ve výši 4 322,50 Kč; a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 397,62 Kč od 2. 8. 2023 do 11. 12. 2024 ve výši 286 Kč), které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí, tj. 11. 12. 2024, když další zákonný úrok z prodlení se nestal doposud splatným, domáhala se žalobkyně po žalovaném v tomto řízení celkové částky 42 530,74 Kč, tj. částky nižší, než činí nárok žalovaného.

28. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu jako celek zamítl.

29. Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že pokud jde o argumentaci žalobkyně, že žalobkyně žalovanému nemohla zaslat vyúčtování dříve, jelikož je neměla k dispozici od vlastnice Bytu, jedná o skutečnost nemající na výše uvedené vliv. Bylo na žalobkyni, aby vyúčtování provedla řádně a včas, a není rozhodné, zda tak neučila pro vlastní pochybení, nebo pochybení svého smluvního partnera.

30. K argumentaci opatrovníka žalovaného, že žalobkyně v případě e-mailů, kterými byla zasílána vyúčtování žalovanému v řízení prokázala pouze jejich odeslání a nikoliv jejich doručení soud uvádí, že v případě elektronických projevů vůle se dostane projev vůle do sféry adresáta tehdy, když se uloží do e-mailové schránky (podobně to platí i u datové schránky). Půjde především o případy, kdy strany nezpochybňují dojití do e-mailové schránky, nebo pokud jde o adresu, kterou adresát prokazatelně užívá, případně adresu, o které adresát odesílatele vyzval, aby na ni doručoval (srov. , Anonymizováno, , , jméno FO, : , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, s. , Anonymizováno, ). Německá praxe a nauka však dovodila, že účinky dojití projevu vůle zaslaného do e-mailové schránky adresáta nemohou nastat dříve než za 24 hodin poté, co se e-mail uložil do e-mailové schránky adresáta (, jméno FO, : , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, s. , Anonymizováno, ) (DOBROVOLNÁ, Eva. § 570 [Právní jednání vůči nepřítomné osobě]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1826, marg. č. 14.) V tomto případě mezi účastníky byla sjednána forma doručování prostřednictvím e-mailu a žalovaný ve smlouvě svůj kontaktní e-mail výslovně uvedl, a na tento e-mail bylo žalobkyní doručováno. Lze tedy uzavřít, že zde byly naplněny podmínky pro případ, kdy dochází k doručení vložením do e-mailové schránky, tedy postačuje k prokázání dojití pouze prokázání odeslání na příslušnou e-mailovou adresu.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), tak, že ji přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, avšak tomu žádné náklady v řízení nevznikly.

32. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 2 o.s.ř., kdy žalovanému byl dle usnesení zdejšího soudu č.j. , spisová značka, , ze dne 26. 4. 2024, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne 19. 6. 2024, ustanoven opatrovník, přičemž to byl žalovaný, kdo byl v řízení zcela úspěšný. O výši těchto nákladů bude rozhodnuto samostatným usnesením a lhůta ke jejich plnění byla stanovena v souladu s § 151 odst. 6 ve spojení s § 160 odst. 1 o.s.ř. až po právní moci tohoto usnesení.