6 C 365/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Holou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 0/1 o 38 917 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 917 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 917 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 146 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 38 917 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že ve dnech od 3. 4. 2021 do 8. 4. 2021 byla žalovanému poskytnuta zdravotní péče v zařízení žalobkyně. Žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v ČR v rámci veřejného zdravotního pojištění. Za zdravotní péči poskytnutou žalovanému vznikly žalobkyni náklady v celkové výši celkem 38 917 Kč, které byly žalovanému vyúčtovány dokladem č. , hodnota, , se splatností dne 25. 5. 2021. Žalovaný za poskytnutou péči neuhradil ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na to, že pobyt žalovaného není znám, soud ustanovil žalovanému opatrovnici. Opatrovnice žalovaného se vyjádřila tak, že se žalovaného nepodařilo kontaktovat, a tak není zřejmé jeho stanovisko k žalobě, přičemž navrhla, aby soud rozhodl podle žalobkyní prokázaných skutečností.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny s bydlištěm v České republice. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV č. 123/2002 Sb. m. s.).

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně byla vyzvána, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, přičemž se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Opatrovnice žalovaného souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně je samostatnou státní příspěvkovou organizací zřízenou rozhodnutím Ministerstva vnitra a je poskytovatelem zdravotních služeb v souladu s ust. § 2 odst. 1 ust. § 111 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Žalovanému byla ve dnech 3. 4. 2021 do 8. 4. 2021 poskytnuta zdravotní péče v zařízení žalobkyně, kdy byly v jeho prospěch vykonány léčebné úkony, na jejichž náklady byla žalobkyní vystavena faktura č. , hodnota, , která se stala splatnou dne 25. 5. 2021 (prokázáno fakturou č. , hodnota, ze dne 11. 5. 2021 a přílohou k faktuře). Žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v ČR v rámci veřejného zdravotního pojištění (prokázáno ověřením platnosti pojištění ke dni 6. 10. 2021). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani v návaznosti přes upomínky žalobkyně (prokázáno výzvou ze dne 6. 8. 2021 včetně scanu obálky).

6. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva Smlouvu mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV č. 123/2002 Sb. m. s.), přičemž dle čl. 48 odst. 2 je rozhodným právem právo české.

7. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2636 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), která upravují smlouvu o péči o zdraví a podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Mezi žalobkyní a žalovaným byla konkludentně uzavřena smlouva o péči o zdraví, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému jako pacientovi, který není účastníkem zdravotního pojištění ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, nezbytné ošetření, které vyúčtovala částkou 38 917 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost a za poskytnutou péči neuhradil ničeho, ani neprokázal, že by byl v daném období pojištěn, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku.

8. S ohledem na to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Pokud jde o příslušenství pohledávky ve formě úroků z prodlení, postupoval soud dle ust. § 1968 a § 1970 o. z., dle kterých dlužník, který je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen platit úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s počátkem prodlení ode dne následujícího splatnosti vyúčtovaných služeb dle výše uvedené faktury.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 146 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 946 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, žalobní návrh), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.