7 C 146/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Barborou Nezkusilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 14 663,26 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se ohledně částky 115,81 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 547,45 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za období od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 631 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2022 domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku 14 663,26 Kč a příslušenstvím s odůvodněním, že kontrolou [číslo] zplnomocněné osoby bylo dne 1. 7. 2019 zjištěno, že na odběrném místě [adresa], je prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, žalovaná byla v době neoprávněného odběru (26. 5. 2016 - 1. 7. 2019) vlastníkem nemovitosti, kde ke zjištění došlo. Na místo byla přivolána hlídka Policie ČR a za její přítomnosti byl neoprávněný odběr elektřiny zdokumentován a ukončen. Neoprávněný odběr byl odstraněn a odběrné místo bylo zajištěno prostředky proti neoprávněné manipulaci. Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa spolu s poučením zanecháno u vjezdových vrat nemovitosti. Žalobkyně při vyčíslení škody vzniklé neoprávněným odběrem vyšla ze zjištění Policie ČR. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 14 663,26 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 142,05 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 14 521,21 Kč vč. DPH vypočítané dle vyhlášky. Žalobkyně dne 7. 1. 2022 vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky vystavením faktury [číslo] splatná dne 28. 1. 2022, žalovaná však ničeho ani po zaslané předžalobní výzvě, neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s tvrzením žalobkyně nesouhlasí, neboť v nemovitosti nejsou a nebyly žádné elektrické rozvody a žádné spotřebiče. Jediným zdrojem je solární svítidlo s čipem, které však není napojeno na distribuční soustavu ČEZ, má vlastní zdroj. Žalovaná tak nesouhlasí s žalovanou částkou 142,05 Kč za neoprávněný odběr elektrické energie a ani s částkou 14 521,21 Kč představující náklady spojené se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru, a to s ohledem, že nedošlo k neoprávněnému odběru elektrické energie.

3. Žalobkyně dne 25. 7. 2023 vzala žalobu co do částky 115,81 Kč zpět, neboť přepočítala škodu za neoprávněně odebranou elektřinu na částku 26,24 Kč ([anonymizováno] kWh * [anonymizováno], [číslo] Kč/kWh). Žalobkyně tak touto žalobou namísto 142,05 Kč požaduje částku 26,24 Kč, soud tak dle ustanovení § 96 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí, řízení výrokem I., co do částky 115,81 Kč zastavil.

4. Mezi účastníky řízení je sporu o tom, zda došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie na odběrném místě na adrese [adresa], na nemovitosti, která byla v rozhodném období ve vlastnictví žalované, a zda tak žalobkyni náleží částka 26,24 Kč jako škoda za neoprávněně odebranou elektřinu a částka 14 521,21 Kč představující náklady spojené se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, pod sp. zn. B2145 a je provozovatelem elektroenergetické distribuční soustavy. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy a je držitelem licence [číslo] na distribuci elektřiny a je vlastníkem zařízení distribuční soustavy kabelového vedení nízkého napětí (důkaz: [ulice] rejstřík žalobkyně, licence [číslo] na distribuci elektřiny).

6. Dne 21. 12. 2015 žalovaná zažádala o připojení k distribuční soustavě. Dne 4. 1. 2016 žalovaná uhradila poplatek nutný pro zahájení prací na připojení k distribuční soustavě. Dne 9. 2. 2016 žalovaná vznesla na zákaznické lince dotaz týkající se umístění pojistkové skříně. Dne 4. 4. 2016 byl vydán územní souhlas se stavbou. Dne 5. 5. 2016 byly zahájeny práce dle příslušné smlouvy o dílo. Dne 17. 5. 2016 bylo do interního systému žalobkyně zaznamenáno:„ Dnes hovořen telef. se zákazníkem, předání staveniště bude 26. 5. 2016 v 9,00 hod., zákazník bude rovněž přítomen.“ Dne 26. 5. 2016 bylo předáno staveniště zhotoviteli díla ([jméno] Dvořáček), žalovaná se dle protokolu neúčastnila. Dne 18. 8. 2016 byla vyhotovena revizní zpráva. Dne 19. 9. 2016 byl vydán kolaudační souhlas. Dne 7. 10. 2016 oficiální ukončení stavby – stavba zhotovena, zkolaudována a předána. Dne 26. 5. 2016 bylo předáno staveniště a zhotovitel ([jméno] Dvořáček) zahájil práce na přípojce. Dne 18. 8. 2016 byla vyhotovena revizní zpráva na celou přípojku, dne 18. 8. 2016 celá přípojka včetně betonového sloupu a pojistkové skříně byla hotova (důkaz: Územní souhlas ze dne 4. 4. 2016, Kolaudační souhlas ze dne 19. 9. 2016, Zápis o předání stavby / dokončení díla ze dne 7. 10. 2016, Zpráva č. VRZ 164- 2016 ze dne 18. 8. 2016, Protokol o kontrole a uložení uzemnění ze dne 18. 8. 2016, Zápis o předání a převzetí pracoviště ze dne 26. 5. 2016, Protokol – dílčí stanovisko k dokumentaci skutečného provedení stavby ze dne 21. 9. 2016).

7. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 1. 7. 2019 kontrolou [číslo] zjištěno, že na odběrném místě na adrese [adresa], je prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, adresa odběrného místa náleží k nemovitosti, která byla ke dni kontroly ve vlastnictví žalované. Kontrolou uvedeného odběrného místa byl zjištěn a zdokumentován odběr z elektřiny z neměřené části elektroinstalace. Kontrolou hlavní domovní skříně, umístěné na betonovém sloupu, bylo zjištěno neoprávněné napojení na odvodní svorky pojistkových spodků 3x35 A. Do odvodních svorek byly připojeny vodiče, které jsou součástí kabelu CYSY 5x2,5 mm2. Tyto neměřené vodiče byly přivedeny do třífázové zásuvky 3x32 A, a dále přes prodlužovací kabel dále do zahrady a instalačního rozvaděče. Ten byl popsaný jako splašková kanalizace, kde byly ukončeny na podružných jističích a neměřená elektřina tak byla přivedena do elektroinstalace v objektu, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí. (důkaz: [příjmení] moc udělená žalobkyní společnosti [právnická osoba], Protokol o neoprávněném odběru elektřiny ze dne 1. 7. 2019 a Výpis z katastru nemovitosti ke dni 26. 5. 2016 pro nemovitost [příjmení] [příjmení] [číslo]). Na místo byla přivolána hlídka Policie ČR a za její přítomnosti byl neoprávněný odběr elektřiny zdokumentován a ukončen. Neoprávněný odběr byl odstraněn a odběrné místo bylo zajištěno prostředky proti neoprávněné manipulaci. Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa spolu s poučením zanecháno u vjezdových vrat nemovitosti (důkaz: fotografie z kontroly odběrného místa dne 1. 7. 2019, Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 1. 7. 2019). 8. [ulice] NTL – [anonymizováno] (skládající se ze [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba]). [právnická osoba], se kterou žalobkyně spolupracuje, vystavila dne 21. 8. 2019 žalobkyni daňový doklad [číslo] za řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů ČEZ, ČR (důkaz: Faktura [číslo] výpis z interního systému žalobkyně znějící na částku 12 001 Kč včetně rozpoložkování jednotlivých částí částky požadovanou externí smluvenou firmou [právnická osoba], Oznámení dodavatele o úpravě ceny ze dne 17. 12. 2018, Rámcová smlouva o poskytování služeb ze dne 1. 4. 2014, Potvrzení o zaplacení dodavatelské společnosti ze dne 1. 3. 2022). Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 14 521,21 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností 12 001 Kč a 2 520,21 Kč DPH v sazbě 21 %. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. [příjmení] je dále navýšena o daň z přidané hodnoty (důkaz: Ceník, faktura).

9. Z [anonymizováno] spisu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, obvodní oddělení [obec], [číslo jednací], soud zjistil, že dne 1. 7. 2019 bylo zahájeno [anonymizováno] řízení pro [anonymizováno] krádeže za neoprávněný odběr elektrického proudu v [anonymizována dvě slova], parc. [číslo]. Z protokolu o ohledání místa činu ze dne 1. 7. 2019 vyplývá, že v levém rohu pozemku [adresa] se nachází betonový sloup vysokého napětí, ze kterého vede kabel [anonymizováno] 5C x 2,5 mm2 do plastové pojistkové skříně, která je umístěna na uvedeném sloupu ve výšce 2 m nad zemí. Z pojistkové skříně vede kabel [anonymizováno] do rozvaděče na splaškovou kanalizaci a odtud někam na pozemek. Z protokolu o ohledání místa činu ze dne 26. 7. 2019 vyplývá, že na pozemku se nachází stodola, nad vstupem do stodoly se nachází pohybové světlo LED, ve stodole se dále nachází buben na prodlužovací kabel, u kterého volně visí zásuvková vidlička od LED osvětlení (důkaz: i fotodokumentace). Policie ČR uvedla, že jde o svítidlo na elektřinu. Povahu svítidla nezpochybnil ani znalec v rámci odborného vyjádření pro Policii ČR. Jedná se o svítidlo vyrobené [právnická osoba], model: [anonymizováno] [spisová značka]. V popisech svítidla je uvedeno napájecí napětí 230 V, tzn. svítidlo je napájeno elektřinou. Policie věc následně předala k projednání přestupku komisi pro projednávání přestupků Městu [obec] s odůvodněním, že na betonovém sloupu na pozemku žalované se nachází pojistková skříň, do které bylo neoprávněně zasáhnuto do její neměřené části, kdy zde na pojistkové spodky 3x 40 A byl zapojen neoprávněně, bez souhlasu žalobkyně, elektrický kabel [anonymizováno] 5 x 2,5 mm, kdy v době dokumentování neoprávněného odběru byl průtok proudu 0,0 ampér, shodně ve všech třech fázích, neoprávněně zapojený kabel vedl do oplocené zahrady, kde byl napojen na jeden elektrický spotřebič – LED světlo o příkonu 10 W. Jednatel žalované byl prokazatelně srozuměn se skutečností, že na uvedeném odběrném místě není instalováno měřící zařízení – elektroměr a elektrický spotřebič tak odebírá neměřenou elek. energii, a to za období od 4. 12. 2018 do 1. 7. 2019, a tím je způsobena škoda žalobkyně. Komise věc zastavila s tím, že obvinění nebylo prokázáno s ohledem na zásadu in dubio pro reo (důkaz: Odevzdání věci k projednání přestupku [číslo jednací] ze dne 26. 6. 2020, usnesení Města Kouřim sp. zn. KOU [číslo] ze dne 15. 4. 2021).

10. Žalobkyně rozhodné období neoprávněného odběru elektrické energie stanovila dle závěru Policie Čr, na období od 4. 12. 2018 do 1. 7. 2019, resp. den následující po dni, kdy dne 3. 12. 2018 na odběrném místě žalované proběhla řádná preventivní údržba do dne 1. 7. 2019, tj. do dne odhalení neoprávněného odběru. Žalobkyně při vyčíslení škody vzniklé neoprávněným odběrem vyšla z toho, že denní spotřeba LED svítidla ve výši 0,02 kWh byla vynásobena počtem dní trvání neoprávněného odběru (209 dní). Výsledkem byla celková spotřeba LED svítidla ve výši 4,18 kWh za dobu 4. 12. 2018 do 1. 7. 2019 (0,02 * 209). Zjištěná neoprávněně odebraná elektřina byla násobena cenou za 1 kWh pro případy neoprávněných odběrů dle příslušného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. V dané věci se jedná o [příjmení] rozhodnutí ERU 7/ 2018 a [příjmení] rozhodnutí ERU 8/ 2018. Jelikož žalovaná je právnickou osobou a podniká, jde o kategorii zákazníka C, kde je cena za 1 kWh pro případy neoprávněného odběru stanovena ve výši 6, [číslo] Kč/kWh. Výsledná škoda za neoprávněně odebranou elektřinu činí 26,24 Kč ([anonymizováno] kWh * [anonymizováno], [číslo] Kč/kWh).

11. Žalobkyně dne 7. 1. 2022 vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky vystavením faktury [číslo] splatná dne 28. 1. 2022 a opětovně vyzvala žalovanou upomínkou ze dne 8. 2. 2022 k uhrazení dlužných částek. Na tuto upomínku žalovaná reagovala sdělením, že dluh vůči žalobkyni neuznává a ničeho nezaplatí (důkaz: Faktura žalobkyně za neoprávněný odběr ze dne 7. 1. 2022, Upomínka ze dne 8. 2. 2022, Neuznání faktury žalovanou ze dne 27. 2. 2022). Dne 1. 3. 2022 zaslala žalobkyně žalované do datové schránky předžalobní upomínku s výzvou zaplatit neuhrazenou fakturu [číslo] (důkaz: Předžalobní výzva ze dne 1. 3. 2022 s dodejkou).

12. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných.

13. Dle § 25 zákona č. 458/2000 Sb., zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon):„ (1) Provozovatel distribuční soustavy a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, b) poskytuje služby distribuční soustavy, c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.“ 14. Dle § 51 energetického zákona:„ Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy (1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je <i>a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,</i> <i>b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,</i> <i>c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,</i> <i>d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,</i> <i>e) odběr měřený měřicím zařízením,</i> <i>1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,</i> <i>2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,</i> <i>3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,</i> <i>f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,</i> <i>g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.</i> <i>(2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.</i> <i>(3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.</i> (4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.“ 15. Dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění platném ke dni způsobené škody:„ (1) Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. <i>(2) V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.</i> <i>(3) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě.</i> <i>(4) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí</i> <i>a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo</i> <i>b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo</i> <i>c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b).</i> <i>(5) Výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné.</i> <i>(6) Hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval</i> <i>a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí</i> <i>1. od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet,</i> <i>2. nejvýše 24 měsíců v případech, kdy se odečty za účelem zúčtování spotřeby u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí provádějí častěji než jedenkrát ročně,</i> <i>b) 24 měsíců u odběru elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí.</i> <i>(7) V případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.</i> <i>(8) Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěnou podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený</i> <i>a) součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí,</i> <i>b) součinitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí.</i> <i>(9) Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z</i> <i>a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie,</i> <i>b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny,</i> <i>c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny.</i> <i>(10) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců.</i> <i>(11) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce elektřiny do elektrizační soustavy, při neoprávněném přenosu elektřiny nebo při neoprávněné distribuci elektřiny se použije ustanovení odstavců 1 až 9 obdobně. V případě neoprávněné dodávky elektřiny se pro ocenění ceny za silovou elektřinu použije pevná cena za dodávku záporné regulační energie.</i> (12) Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.“ 16. Dle rozhodovací praxe (Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v rozsudku ze dne 30. 10. 2019 vedeném pod č. j. [číslo jednací], Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 19. 11. 2020 vedeném pod č. j. [číslo jednací], Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v rozsudku ze dne 9. 12. 2020 vedeném pod č. j. [číslo jednací]) jednoznačně vyplývá, že soudy výslednou spotřebu neoprávněně odebrané elektrické energie určují způsobem předpokládaným v ust. § 9 vyhlášky 82/2011 Sb., tedy stanovením ceny dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny.

17. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie na odběrném místě na adrese [adresa], na pozemku, který byl ve vlastnictví žalované. Soud po provedeném dokazování a v závislosti na předložené důkazy, které byly předloženy především žalobkyní, neboť žalovaná důkazy nepředložila, a s ohledem na závěry Policie ČR ve spise [číslo jednací], soud shledal, že žaloba je důvodná.

18. Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je dle § 51 energetického zákona odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán a připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Neoprávněný odběr elektrické energie je v dané věci spjat především s neoprávněně zapojeným kabelem [anonymizováno] 5 x 2,5 mm k pojistné skříni, která se nachází na betonovém sloupku, který byl součástí kolaudačního řízení, na pozemku žalované, která byla v rozhodném období vlastníkem pozemku. Rozhodné období pro neoprávněný odběr elektrické energie byl stanoven jako období, kdy k němu mohlo dojít, a to období od 4. 12. 2018 do 1. 7. 2019, den následující po dni, kdy dne 3. 12. 2018 na odběrném místě žalované proběhla řádná preventivní údržba do dne 1. 7. 2019, tj. do dne odhalení neoprávněného odběru. [příjmení] 26,24 Kč byla stanovena v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. na základě výpočtu 4,18 kWh * 6, [číslo] Kč/kWh. Během řízení nebylo žalovanou prokázáno, že by LED světlo, které bylo na stodole žalované nalezeno, bylo solární světlo, naopak z důkazů žalobkyně a z trestního spisu vyplynulo, že se jedná o elektrické světlo.

19. Žalovaná byla při ústním jednání soudu dne 27. 6. 2023 poučena o tom, že ke svému tvrzení, že nedocházelo na jejím pozemku k nezákonnému odběru elektrické energie, je třeba předložit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná však soudu nedoložila žádný důkaz k prokázání svých tvrzení, žalovaná pouze rozporuje tvrzení a listiny žalobkyně, ale bez podávání relevantních důkazů, k prokázání svých tvrzení.

20. K námitce žalované, že v protokolu Policie ČR je uvedeno, že ve chvíli zjištění neoprávněného odběru elektrické energie bylo pověřenou společností žalobkyně a hlídkou policie naměřeno 0,0 A, soud uvádí, že žalobkyně, ani z policejního spisu nebylo podáváno, že by dne 1. 7. 2019 byl naměřen nějaký odběr elektrické energie, v ten den došlo ke zjištění, že je na pozemku žalované [příjmení] světlo, kterému vede elektrický kabel [anonymizováno] 5 x 2,5 mm, který byl neoprávněně zapojen k pojistkové skříni, která se nachází na betonovém sloupu na pozemku, který v rozhodné době patřil žalované. Námitky žalované, že betonový sloupek byl vybudován až v roce 2018, je lichá, z listin o kolaudačním souhlasu bylo zjištěno, že betonový sloupek byl na místě před či současně s připojením distribuční soustavy (přípojky), což se stalo v roce 2016.

21. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že žalobkyni vznikl nárok dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění platném ke dni způsobené škody, na částku 26,24 Kč, která byla stanovena na základě výpočtu 4,18 kWh * 6, [číslo] Kč/kWh, která je vypočtena na základě spotřeby LED světla a na částku 14 521,21 Kč představující částku 12 001 Kč a 2 520,21 Kč představující DPH v sazbě 21%, za služby při zjištění a ukončení nedovoleného odběru elektrické energie dne 1. 7. 2019 externí [právnická osoba] – [anonymizováno] (skládající se ze [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba]), se kterou má žalobkyně pro takovéto případy uzavřenou rámcovou smlouvu ze dne 1. 4. 2014.

22. Soud současně žalobkyni přiznal i nárok na úrok z prodlení za období od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně v souladu s ust. § 1970 zak. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 631 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 700 Kč představující 300 Kč za každý z devíti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba, účast na ústním jednání dne 21. 2. 2023, 27. 6. 2023, 14. 9. 2023 a 17. 10. 2023 a 3x vyjádření ve věci samé) a dále pak z částky 6 131 Kč představující cestovné na trase [obec] – [obec] zaměstnance žalobkyně k ústnímu jednání dne 21. 2. 2023 (5,20 * 221 km + 9,2 litrů * 44,10 Kč = 1 555 Kč), 27. 6. 2023 (5,20 * 221 km + 9,2 litrů * 44,10 Kč = 1 555 Kč), 14. 9. 2023 (5,20 * 221 km + 9,3 litrů * 34,40 Kč = 1 469 Kč) a 17. 10. 2023 (5,20 * 221 km + 11,7 litrů * 34,40 Kč = 1 552 Kč).