Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

7 C 307/2016

č. j. 7 C 307/2016-270

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-09-12 · ZASTAVENI,VYHOVENI

Citované zákony (5)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Barborou Nezkusilovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 oba zastoupeni advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 Anonymizováno o úroky z prodlení z částky 73 828,77 Kč I. Řízení se ohledně úroků z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do , datum, zastavuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaným se náhrada nákladů řízení nepřiznává.IV. Žalovaným se vrací z účtu soudu soudní poplatek v částce , částka, .

1. Žalobce se žalobou doručenou dne , datum, původně domáhal na původním žalovaném, panem , Jméno zainteresované osoby 2/0, , nar. , datum, , bytem , adresa, , , adresa, (dále jen „původní žalovaný“) zaplacení částky , částka, s přísl. s odůvodněním, že původní žalovaný byl v , Anonymizováno, paní , jméno FO, , nar. , datum, , posledně bytem , adresa, , zemřelé dne , datum, (dále jen „zůstavitelka“), označen jako jediný dědic výše uvedené zůstavitelky. Dědické řízení bylo projednáno , adresa, , kdy bylo , tituly před jménem, , jméno FO, , jako soudním komisařem pověřeným , Anonymizováno, , adresa, , rozhodnuto usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , když toto usnesení nabylo právní moci dne , datum, . , adresa, hodnota dědictví byla vyčíslena částkou , částka, . Žalobce byl ve stejném postavení vůči zůstavitelce jako původní žalovaný, který v době projednávání dědictví věděl o existenci svého , Anonymizováno, – žalobce. Během projednání dědictví se však o něm nezmínil a neuvedl jej jako dědice. Ač měl být žalobce dědicem, nebyl účastníkem dědického řízení. Jako dědici neznámého pobytu byl ustanoven , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, . , jméno FO, měl jednoho , Anonymizováno, , a to původního žalovaného , jméno FO, , nar. , datum, , který je , Anonymizováno, žalobce. , jméno FO, byla , Anonymizováno, . , jméno FO, , později , jméno FO, měla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to: , Anonymizováno, , jméno FO, (žalobce) a I , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , který zemřel v roce , Anonymizováno, . Předchozí právní zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, vyzval žalovaného dopisem ze dne , Anonymizováno, k mimosoudnímu vyřešení celé věci, což však původní žalovaný ve své odpovědi ze dne , datum, odmítl. Za situace kdy původní žalovaný obě nemovitosti uvedené v pozůstalostním řízení pod body 1/ a 2/již zcizil, resp. převedl je do vlastnictví svých , Anonymizováno, , nezbývá než požadovat na původním žalovaném finanční plnění v rozsahu ceny nemovitostí, které původní žalovaný dědictvím získal a z finančních prostředků, které původní žalovaný získal tím, že nabyl do svého vlastnictví práva a povinnosti k účtům, uvedeným v usnesení , Anonymizováno, pro , adresa, , datum, , č.j. , spisová značka, . Tedy s ohledem na to, že čistá hodnota dědictví byla určena částkou , částka, , na původního žalovaného připadá l/2 hodnoty dědictví, tj. , částka, . Vzhledem k tomu, že původní žalovaný zaplatil odměnu soudního komisaře , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, a odměnu , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, , sídlem , adresa, , , jméno FO, 4 ve výši , částka, , zohlednil žalobce tyto skutečnost v žalobě a požaduje tedy zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, tj. částky rovnající se id. 1/2 ceny dědictví snížené o polovinu nákladů vynaložených žalovaným v rámci dědického řízení.

2. Původní žalovaný se k žalobě vyjádřil s tím, že nepopírá, že byl v pozůstalostním řízení po zůstavitelce, označen jako jediný dědic. Toto dědictví však bylo projednáno řádně v rámci procesních postupů , Anonymizováno, pro , adresa, , kdy bylo , tituly před jménem, , jméno FO, , jako soudním komisařem pověřeným soudem, rozhodnuto usnesením ze dne , datum, , č.j.: , spisová značka, . Původní žalovaný však popřel, že by popíral existenci žalobce, nebo, že by ho svévolně neuvedl. Navíc byl soudem žalobci ustanoven , Anonymizováno, , který v jeho právech v rámci projednávaného dědictví zastupoval. Z jakého důvodu se žalobce o dědictví ve lhůtě nepřihlásil, mu není známo. Má za to, že dědictví by se mohlo projednat znovu, resp. projednat dodatečně. Žalobu navrhl zamítnout s tím, že jednal v dobré víře, nic žalobci nebránilo se v tříleté lhůtě ode dne právní moci o dědictví přihlásit, dnes dle jeho názoru nemá na nic právo., právnická osoba, průběhu řízení původní žalovaný zemřel, dne , datum, , soud tak pokračoval s jeho právními nástupci, a to jeho , Anonymizováno, , , Jméno zainteresované osoby 1/0, , nar. , Datum narození zainteresované osoby 1/0, a , Jméno zainteresované osoby 2/0, , nar. , Datum narození zainteresované osoby 2/0, (usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ).

4. Ve věci již soud rozhodoval rozsudkem , Anonymizováno, pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve znění , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a výrokem I. soud vyhověl žalobě, co do částky , částka, s přísl., výrokem II. soud zamítl žalobu, co do částky , částka, a o nákladech řízení rozhodl soud výrokem III., tak že nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů. Proti shora uvedenému rozhodnutí, a to pouze, co do úroků z prodlení ve výroku I. rozsudku a do nákladů, podali žalovaní včasné odvolání. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, svým usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ve znění doplňujícího usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , rozhodl tak, že rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé I ohledně příslušenství z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výroku o nákladech řízení III. zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací , Anonymizováno, pro , adresa, k dalšímu řízení. Žalobce byl tak úspěšný co do částky , částka, (výr. I.), kdy tento výrok nabyl právní moci. Žaloba byla co do částky , částka, zamítnuta, což též nabylo právní moci. Zdejší soud je vázán závěry odvolacího soudu, a bude již jen rozhodovat o příslušenství z částky , částka, a o nákladech soudního řízení.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Původní žalovaný nabyl veškerý majetek patřící do dědictví po zemřelé paní , jméno FO, , dědictví v čisté hodnotě , částka, . Předmětem byl tento majetek: celek nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném pro obec a k.ú. , adresa, celkem v obvyklé ceně ke dni úmrtí , částka, ; id. 1/3 nemovitosti zapsané v katastru nemovitosti u , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, v obvyklé ceně , částka, ; práva a povinnosti zůstavitelky jako majitelky běžného účtu číslo , č. účtu, vedeného na jméno zůstavitelky u , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v obvyklé ceně odpovídající zůstatku ke dni úmrtní ve výši , částka, a termínovaného vkladu s opakováním spojeného s výše uvedeným běžným účtem ve výši , částka, , celkem v obvyklé ceně ke dni úmrtí , částka, ; práva a povinnosti zůstavitelky jako majitelky osobního účtu č. , tel. číslo, vedeného na jméno zůstavitelky , právnická osoba, ., v obvyklé ceně odpovídající zůstatku ke dni úmrtí, ve výši , částka, ; práva a povinnosti zůstavitelky jako majitelky , Anonymizováno, č. , tel. číslo, vedeného na jméno zůstavitelky , právnická osoba, ., ke dni úmrtí bez obvyklé ceny, práva a povinnosti zůstavitelky jako majitelky spořícího účtu s výpovědní lhůtou č. , tel. číslo, vedeného na jméno zůstavitelky , právnická osoba, ., v obvyklé ceně odpovídající zůstatku ke dni úmrtí, ve výši , částka, ; pohledávku za , právnická osoba, , a.s. z titulu přeplatku na pojistném, pojistná smlouva č. , tel. číslo, -, Anonymizováno, , ve výši ke dni úmrtí , částka, . A pasiva dědictví byla určena v celkové výši , částka, . Odměna pověřeného soudního komisaře činila částku , částka, , na dalších nákladech řízení uhradil původní žalovaný částku , částka, . , adresa, hodnota dědictví byla tak vyčíslena částkou , částka, (důkaz: Usnesení ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ).

6. Původní žalovaný se o existenci žalobce nezmínil při sepisu protokolu o předběžném šetření uvedl toliko sebe a již zemřelou , jméno FO, . Žalobci byl ustanoven , Anonymizováno, , byl vyrozuměn o dědickém právu a vyzván ve lhůtě 30 dnů k tomu, zda dědictví odmítá či přijímá (důkaz: zjištěno z obsahu spisu , adresa, sp. zn. , spisová značka, , a to zejména z protokolu o předběžném setření, usnesení na čl. , Anonymizováno, a konečně na č.l., Anonymizováno, )

7. Ohledně nemovitého majetku patřícího do dědictví bylo prokázáno, že žalovaný nemovitý majetek v k.ú. , adresa, převedl darovací smlouvou ze dne , datum, na své , Anonymizováno, , žalované. Taktéž nemovitý majetek v k.ú , adresa, nebyl ke dni podání žaloby již ve vlastnictví původního žalovaného (důkaz: výpis z , Anonymizováno, č. , hodnota, pro k, Anonymizováno, , adresa, a , Anonymizováno, č. , hodnota, pro k.ú , adresa, ).

8. V rámci řízení o pozůstalosti po žalovaném vedené taktéž u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , má soud za prokázáno, vzhledem k zákonné posloupnosti, že žalovaní, přicházeli v úvahu k dědění jako dědicové ze zákona rovným dílem, čistá hodnota dědictví byla určena částkou , částka, , přičemž v rámci dohody o vypořádání pozůstalosti veškerý majetek z pozůstalosti nabyla poz. , Anonymizováno, , žalovaná. Dědicové, žalovaní uplatnili v rámci projednání pozůstalosti výhradu soupisu majetku a svolání věřitelů (důkaz: spis , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, ).

9. Soud další důkazy neprováděl, neboť měl zjištěný skutkový stav za prokázaný.

10. Na daný vztah účastníků řízení soud aplikoval ust. § 485 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“): „zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.“11. Dle ust. § 485 odst. 2 obč. zák.: „nepravý dědic má právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady, které na majetek z dědictví vynaložil; rovněž mu náležejí užitky z dědictví. Jestliže však věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je někdo jiný, má právo jen na náhradu nutných nákladů a je povinen oprávněnému dědici kromě dědictví vydat i jeho užitky.“12. Dle ustanovení § 486 obč. zák.: „kdo v dobré víře něco nabyl od nepravého dědice, jemuž bylo dědictví potvrzeno, je chráněn tak, jako by to nabyl od oprávněného dědice. Podle ustanovení § 487 obč. zák. ustanovení § 485 a § 486 platí i tehdy, jestliže dědictví připadlo státu.“13. K otázce dědictví soud poukazuje na to, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele. K nabytí dědictví zůstavitelovým dědicem však nedochází jen na základě smrti zůstavitele. Právní úprava dědického práva vychází z principu ingerence státu při nabývání dědictví. Předpokládá mimo jiné, že dědictví po každém zůstaviteli musí být soudem projednáno a rozhodnuto, že řízení o dědictví se zahajuje i bez návrhu, a že v řízení o dědictví musí být projednán také majetek, který při původním projednání a rozhodnutí dědictví nebyl znám (nebyl zjištěn). Podle usnesení soudu o potvrzení dědictví nebo o schválení dohody dědiců o vypořádání dědictví se nabývá dědictví s účinností ke dni smrti zůstavitele.

14. V případě, že by soud rozhodl o dědictví ve vztahu k osobám odlišným od skutečných („oprávněných“) dědiců (potvrdil nabytí dědictví nebo schválil dohodu o vypořádání dědictví), je ustanoveními § 485 až § 487 obč. zák. upravena ochrana oprávněných dědiců. Nepravý dědic (tj. osoba, která podle rozhodnutí o dědictví nabyla majetek zůstavitele, ačkoliv podle dědického práva jej neměla nabýt buď vůbec, nebo v takovém rozsahu, v jakém jej nabyla) je povinen vydat oprávněnému dědici majetek, který po zůstaviteli neoprávněně získal; není-li to možné, musí za majetek poskytnout peněžitou náhradu (srov. § 458 odst. 1 obč. zák.). Ten, kdo od nepravého dědice nabyl věc nebo jinou majetkovou hodnotu patřící do dědictví, získal tuto věc nebo jinou majetkovou hodnotu - objektivně vzato - od nevlastníka. V ustanovení § 486 obč. zák. je obsažena výjimka ze zásady, že nikdo nemůže nabýt více práv, než měl jeho právní předchůdce; věc nebo jinou majetkovou hodnotu nemusí vydat oprávněnému dědici ten, kdo je nabyl od nepravého dědice v dobré víře (srov. rozsudek , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. , hodnota, , ročník , Anonymizováno, ).

15. Není-li možné, aby nepravý dědic vydal oprávněnému dědici majetek, který po zůstaviteli neoprávněně získal, musí za majetek poskytnout peněžitou náhradu (srov. § 458 odst. 1 obč. zák.), aby ani v takovém případě neměl majetkový prospěch na újmu oprávněného dědice. Proto, převede-li nepravý dědic věc patřící do dědictví na další osobu, musí oprávněnému dědici za tuto věc poskytnout peněžitou náhradu, a to ve výši ceny, za niž by danou věc bylo možné v době, kdy je, na místo vydání věci, náhrada poskytována, prodat (rozhoduje-li o vydání dědictví, resp. o poskytnutí peněžité náhrady soud, vychází ze stavu ke dni rozhodnutí o žalobě). Pro závěr o výši peněžité náhrady totiž není významné, zda neoprávněný dědic věc patřící do dědictví převedl na další osobu úplatně či bezúplatně, případně, co při úplatném převodu za věc získal, neboť uskutečnění takového převodu, jako důsledku projevu vůle neoprávněného dědice, nemůže vést k újmě na straně oprávněného dědice. Pokud by cena, kterou neoprávněný dědic při úplatném převodu za věc patřící do dědictví získal, byla vyšší než cena, za niž by tuto věc bylo možné prodat v době, kdy je náhrada poskytována, bylo by povinností neoprávněného dědice tento rozdíl vydat (zaplatit) oprávněnému dědici pouze v případě, že věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je někdo jiný (srov. § 485 odst. 2, věta druhá, obč. zák.).

16. Podle § 105 obč. zák. se právo uplatněné dle § 485 občanského zákoníku platném v době projednání dědictví nepromlčelo ve lhůtě 3 let, přičemž se jako rozhodný okamžik pro počátek běhu promlčecí lhůty stanoví datum právní moci usnesení, kterým bylo dědické řízení skončeno. V daném případě se jedná o právní moc usnesení ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , dne , datum, . Žalobce žalobu podal dne , datum, , tj. ve tříleté lhůtě. Žaloba byla podána žalobcem včas.

17. Žalobce podáním ze dne , datum, vzal svou žalobu částečně zpět, a to co do úroků z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do , datum, . Dle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „o.s.ř.“): „(1) Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. (2) Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.“. Soud tak řízení, co do shora uvedené části zastavil, neboť neshledal důvodu, proč by nemělo být řízení, co do uvedené části zastaveno, výrok I. tohoto rozsudku.

18. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení po , Anonymizováno, dne , datum, , č.j. , spisová značka, ve znění doplňujícího usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a částečném zpětvzetí žaloby (výrok I. tohoto rozsudku) jsou předmětem řízení již jen úroky z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , soud se již zabýval pouze tímto.

19. S ohledem na již učiněné závěry v rozsudku , Anonymizováno, pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve znění opravného usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo již prokázáno, že původní žalovaný nabyl celé dědictví, ač byl povolán k dědění toliko co do id. ½, přičemž nemovitý majetek, který byl předmětem dědictví převedl na třetí osoby, je povinen oprávněnému dědici, tj. žalobci poskytnou rozdíl v penězích k náhradě jeho dědického podílu v penězích. Dědic hradí nově dluhy zůstavitele v plném rozsahu, tedy případně i nad cenu nabytého dědictví, s ostatními dědici společně a nerozdílně, tedy po každém z dědiců může věřitel požadovat úhradu celého dluhu. To však neplatí v případě, pokud dědic v rámci řízení o pozůstalosti uplatní výhradu soupisu ve smyslu ustanovení § 1704 obč. zák. V případě uplatnění výhrady soupisu dědic nadále bude hradit dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví ve smyslu ustanovení § 1706 obč. zák. Podle ustanovení § 1707 obč. zák. každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu. S ohledem na to, že původní žalovaný zemřel, uložil povinnost soud žalovaným, kteří jsou právní nástupci původního žalovaného, avšak pouze co do výše nabytého dědictví. Žalovaní dědictví neodmítli, avšak uplatnili výhradu soupisu majetku.

20. Vzhledem k tomu, že v řízení o pozůstalosti po původním žalovaném, nabyla veškerý majetek pozůstalá dcera, žalovaná 1, uložil soud povinnost k úhradě úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, žalované 1. A to úroku z prodlení od data, kdy původní žalovaný zemřel do dne, předcházející den, kdy došlo k úhradě částky , částka, ze strany žalované 1. Částky, která byla žalobci přiznána pravomocným rozhodnutím , Anonymizováno, pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve znění opravného usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Počátek běhu úroku z prodlení byl tak stanoven na den, kdy dědička (žalovaná 1), které náleželo dědické právo, vstoupila do práv a povinností původního žalovaného. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o.s.ř.: „Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.“ Soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žalovaným, neboť výsledek sporu nebyl ovlivněn aktivitou či pasivitou jedné ze stran. Mimosoudní jednání nebylo možné a žalobce nemohl tak postupovat jinak než soudní cestou. Žalobce sice byl úspěšný pouze v poměrné části sporu, avšak žalobce je osobou staršího věku, se , podezřelý výraz, problémy a v nepříznivé sociální situaci, jak soud zjistil v průběhu řízení z prohlášení o osobních, majetkových a výdělečných poměrech. Soud zohlednil i byť vzdálený, ale rodinný vztah žalobce a původního žalovaného, který nebyl nijak zvlášť ochoten nastalou situaci s žalobcem řešit, vypořádat a nikterak s žalobcem nekomunikoval, což se nezměnilo ani s žalovanými (pozůstalými dětmi po původním žalovaném). Původní žalovaný získal v rámci rozhodnutí o pozůstalosti nikoli nepatrný majetkový prospěch, který původní žalovaný v podobě nemovitostí převedl dál, resp. daroval svým dětem. Soud s ohledem na shora uvedené shledal, že by bylo značně nespravedlivé a v rozporu s dobrými mravy, aby žalobce hradil žalovaným (původnímu žalovanému) náhradu nákladů soudního řízení. Soud tak zohlednil morální důvody (spor mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), , podezřelý výraz, důvody a nepříznivou sociální situaci žalobce, stáří žalobce a předmět sporu. Soud tak použil ustanovení § 150 o.s.ř. a nepřiznal žalovaným právo na náhradu nákladů řízení, výr. III.

22. Žalovaní (žalovaná 1) uhradili soudní poplatek za podané odvolání dne , datum, v částce , částka, . Vzhledem k tomu, že došlo ke špatnému výpočtu soudního poplatku za podané odvolání a soud tak chybně vyzval odvolatele k chybné částce, soud výrokem IV. tohoto rozsudku vrací část uhrazeného soudního poplatku za podané odvolání žalovaným. Žalovaní uhradili částku , částka, , soudní poplatek za podané odvolání však správně zní na částku , částka, , a to dle § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s položkou 22 odst. 1 písm. a) a položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků. Soud tak žalovaným vrací dle § 10 odst. 1, věta druhá zákona o soudních poplatcích, rozdíl mezi částkou uhrazenou a správnou výší soudního poplatku za podané odvolání, a to částku , částka, .

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.