8 C 13/2013

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Löffelmannovou ve věci žalobkyně; název žalobkyně , IČO , ulice a číslo , obec a číslo proti; žalovanému; celé jméno žalovaného , IČO , datum narození , ulice a číslo , PSČ , obec a číslo , zast.: Mgr. jméno příjmení , příjmení ulice a číslo , PSČ , obec a číslo - část obce o zaplacení 99.312 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 49 283,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5% ročně od 20. 12. 2012 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 464 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části 1 822,21 Kč zamítá.

IV. Řízení se z důvodu zpětvzetí v částce 432 Kč zastavuje a žalobce je povinen zaplatit České republice na účet OS pro Prahu 10 94 409 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Původně podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalobci byla svěřena správa nemovitosti v [obec a číslo], [ulice a číslo], v KÚ [část obce]. Vlastníkem této nemovitosti je obec Hl. m. Praha. Žalobkyně vykonávala při nakládání se svěřeným majetkem všechna práva a povinnosti vlastníka. Rozhoduje o všech majetkově právních úkonech na základě § 17 vyhlášky č. 55/2000 Sb. Hl. m. Prahy v akruálním znění. Předmětná nemovitost je nebytový prostor [číslo] v domě v Praze 10, [ulice a číslo], v prvním nadzemním podlaží o ploše 106,26 m2. Na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor na dobu určitou z 10. 03. 1999, vzniklo právo nájmu k tomuto prostoru žalovanému. Smlouva o nájmu nebytových prostor byla uzavřena dne 07. 10. 2009 na dobu určitou do 04. 06. 2017. Žalovaný se zavázal platit nájemné v pravidelných měsíčních splátkách. Pronajímatel byl oprávněn provést každoročně jednostranně změnu z výše ročného nájemného o míru inflace, vypočítanou podle nárůstu indexu spotřebitelských cen za předcházející kalendářní rok dle sdělení z Českého statistického úřadu. Nájemné platné pro předcházející kalendářní rok byl pronajímatel oprávněn zvýšit až o 100 % indexu nárůstu spotřebitelských cen. Žalovaný přestal platit nájemné za předmětný nebytový prostor od března roku 2010. Upomínkou ke dni 18. 07. 2011 bylo žalovanému sděleno, že kontrolou evidence tržeb byl zjištěn nedoplatek na vyúčtování nájemného a záloh za úhradu za plnění poskytovaná s užíváním nebytového prostoru. V upomínce bylo žalovanému sděleno, že vzhledem k tomu, že nezaplatil předepsané úhrady ve lhůtě jejich splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli úrok z prodlení. Žalovaný byl vyzván, aby závazek uhradil do 5 dnů od doručení. Dále bylo žalovanému v upomínce sděleno, že pokud nedojde ke splacení či řešení závazku ve výše uvedené lhůtě, bude žalobkyně vymáhat částku soudní cestou. Žalovaný upomínku převzal dne 18. 07. 2011. Nebytový prostor byl předán správní firmě [právnická osoba] dne 18. 07. 2011. Žalovaný za období od února 2010 do června měl zaplatit žalobkyni částku 4 810 Kč, přičemž pouze v únoru 2010 tuto částku uhradil. V březnu 2010 uhradil částku 2 617 Kč, v květnu pak uhradil celou částku, takže celkový dluh při započtení části měsíce července z roku 2011 ve výši 2 805 Kč, příslušenství a nedoplatku činí 99 312 Kč.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že ve smlouvě o nájmu nebytových prostor byl žalovanému pronajat nebytový prostor [číslo] o celkové výměře 106,26 m2, nacházejícího se v prvním nadzemním podlaží, v domě [adresa] v KÚ [část obce]. Pro účely prodejny papírenského zboží a kanceláře. Nájem byl uzavřen na dobu určitou do 04. 06. 2010. Soud má tedy tuto skutečnost za nespornou. Podle článku III bod 2 bylo dohodnuto, že nájem založený touto smlouvou končí dohodou stran, zánikem předmětu nájmu, výpovědí podle § 9 zákona č. 116/1990 Sb. v platném a účinném znění. Pro případ výpovědi mezi stranami byla sjednána výpovědní lhůta 2 měsíce, která počíná běžet 1. dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé straně. Vzhledem k ukončování podnikatelských aktivit, s ohledem na navazující ztrátu způsobilosti k provozování činnosti, pro níž byl předmět nájmu žalovanému ze strany žalobkyně přenechán, vypověděl žalovaný nájemní smlouvu dopisem ze dne 30. 06. 2010, doručeným do pokladny žalobkyně téhož dne. Na tuto odpověď reagovala žalobkyně dopisem doručeným dne 27. 01. 2010 tak, že výpověď ve smlouvě o nájmu nebytového prostoru je neplatná, neboť živnostenská oprávnění žalovaného jsou dále platná. Žalovaný následně prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 10. 08. 2010 kontaktoval žalobkyni s tím, že žalovaný není z finančních důvodů způsobilý dále provozovat činnost, pro kterou si nebytové prostory pronajal a poukázal na další možný způsob ukončení nájemní smlouvy dohodou. Žalovaný následně dne 31. 12. 2010 ukončil provozování činnosti a tím došlo ke splnění podmínek pro vypovězení nájemní smlouvy. Prostřednictvím svého právního zástupce dne 24. 01. 2011 tak žalovaný vypověděl nájemní smlouvu s výzvou, aby žalobkyně před ukončením výpovědní lhůty 31. 03. 2011 žalovaného vyrozuměla o termínu protokolárního předání předmětného nebytového prostoru. Na tuto výzvu žalobkyně nereagovala, a proto žalobkyni žalovaný vyzval ještě dopisem ze dne 23. 03. 2011, s žádostí o setkání a s možností protokolárního převzetí nebytových prostor. To, že žalobkyně s žalovaným neuzavřela dohodu o ukončení nájmu, chápe žalovaný jako snahu o obstrukci ze strany žalobkyně a z tohoto důvodu, že to byl právě žalovaný, kdo předmětný nebytový prostor postavil a žalobkyně se tím dle jeho názoru snažila vyhnout povinnosti vydat bezdůvodné obohacení, vzniklé z titulu zhodnocení majetku žalobkyně. Žalovaný se s žalobkyní snažil jednat a vyzval žalobkyni k uhrazení částky 1 771 383 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. dále má žalovaný za to, že to byla žalobkyně, kdo způsobil prodlení při předání nebytových prostor, když na výpověď z nájmu, odeslanou dne 24. 01. 2011 a na opakovanou výzvu ke stanovení termínu k předání předmětu nájmu dne 23. 03. 2011 reagovala až dne 11. 05. 2011. S ohledem na tuto skutečnost je tak přesvědčen, že vznikl-li mu z titulu nájemní smlouvy dluh, jedná se o dlužné nájemné za období do 31. 03. 2011, kdy došlo k ukončení nájemní smlouvy a žalobkyně přes opakované výzvy nesdělila žalovanému termín předání předmětných nemovitostí. Dále má žalovaný za to, že není dostatečně zřejmé, za co konkrétně žalobkyně požaduje částku 26 270 Kč. Přehled dlužných částek evidované za měsíce srpen 2012, jako [variabilní symbol], jedná se vyúčtování služeb za rok 2011, kdy žalovaný poukazuje na to, že ode dne 30. 06. 2010 nebytové prostory nevyužíval, neboť v souladu s výpovědí, podanou též dne ukončil provozování živnosti s tím, že ke zrušení živnostenského listu došlo až dne 21. 12. 2010. Vzhledem k tomu, že tak dle jeho názoru byl případný nedoplatek vyčíslen v nepřiměřené výši, díle k výši případných nedoplatků žalovaný uvádí, že dodávku plynu a elektrické energie si v souladu se smlouvou zajišťoval sám. Stejně tak nakládání s odpady od žalobkyně odebíral pouze…. a platil vodné a točné, protože na předmětný prostor byl využíván výlučně jako prodejna papírového zboží a kanceláře a jeví se mu nedoplatek na službách nepřiměřeně vysoký. Dále mu nikdy nebylo předáno řádné vyúčtování. Podáním ze dne 04. 06. 2013 žalobkyně opravila písařskou chybu, kdy na místo správného úroku z prodlení je uveden poplatek z prodlení.

3. Soud provedl dokazování listinami.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí zjistil, že vlastníkem předmětného nebytového prostoru je Hl. m. Praha, správa těchto nemovitostí je svěřena Městské části [obec a číslo] a tímto byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně.

5. Ze smlouvy o budoucí nájemní smlouvě uzavřené mezi účastníky dne 04. 06. 2007 bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o budoucí nájemní smlouvě podle § 50a a § 51 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. v tehdy platném znění s tím, že rozestavěný nebytový prostor o velikosti 106,26 m2 podlahové plochy není způsobilý k užívání. Žalovaný se zavázal jej vybudovat na základě stavebního povolení, vydaného odborem stavebního úřadu Městské části [obec a číslo] dne 11. 12. 1997.

6. Ze smlouvy o nájmu uzavřené podle zákona č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor v tehdy platném znění, uzavřeli účastníci smlouvu o nájmu dne 01. 10. 2009 s tím, že předmětem nájmu je nebytový prostor [číslo] o celkové výměře 106,26 m2, nacházející se v prvním nadzemním podlaží v domě [adresa] v KÚ [část obce], ulice [adresa], [obec a číslo]. Účelem pronájmu je zřízení prodeje papírenského zboží a kanceláře. Nájem byl uzavřen na dobu určitou ode dne účinnosti nájemní smlouvy, do uplynutí 10 let tj. do 04. 06. 2017. V této smlouvě se žalovaný zavázal platit nájemné ve výši 400 Kč za 1 m2 a rok tj. 42 504 Kč ve splátkách ve výši 3 542 Kč + DPH měsíčně. Kromě toho byl pronajímatel oprávněn provést každoročně jednostranně změnu výše ročního nájemného o míru inflace, počítanou podle nárůstu indexu spotřebitelských cen za předcházející kalendářní rok dle sdělení Českého statistického úřadu. Dále se nájemce zavázal platit pronajímateli spolu s nájemným na shora uvedený účel zálohy a služby spojené s užíváním nebytového prostoru ve výši určené pronajímatelem ve výpočtovém listu, který tvořil nedílnou součást smlouvy. Dále se nájemce zavázal do 3 dnů po ukončení nájmu předat nebytové prostory, které jsou předmětem nájmu protokolárním způsobem pronajímateli, vyklizené, ve stavu odpovídajícím obvyklému opotřebení.

7. Z výpočtového listu platného od měsíce srpna 2009, bylo zjištěno, že žalovaný byl povinen platit celkově nájemné ve výši 3 542,02 Kč za vybavení prostoru 16,81 Kč DPH a služby 560 Kč, celkem částku 4 795 Kč měsíčně. Z protokolu o převzetí nebytového prostoru bylo zjištěno, že tento nebytový prostor má samostatný vchod z ulice ze zadního traktu, nachází se tam prodejna, kancelář, chodba, příslušenství, jež je tvořeno koupelnou a WC. Koupelna obsahuje vlastní radiátory, osvětlovací tělesa, umyvadlo, sprchový kout. Podlahou je dlažba.

8. Z výpočtových listů za dobu trvání nájmu bylo zjištěno, že od ledna roku 2010 do prosince roku 2010 bylo nájemné 380 Kč za m2 tj. 51, 005 Kč za rok a měsíční platba nájemného ve výši 4 250 Kč. Záloha za služby byla stanovena 580 Kč, celková platba nájemného a záloh za služby měla být za toto období 4 830 Kč. Za období od ledna 2011 do předání prostor dne 18. 07. 2011 byla platba 480 Kč za m2 tj. 4 250 Kč nájemné, záloha za služby 580 Kč, celková platba měla být 4 830 Kč měsíčně, a to je poměrně snížena za dobu do předání tj. 18 dnů měsíce července 2011 9. Z výpočtového listu platného od srpna roku 2009 bylo zjištěno, že v prostoru se nacházely vodoměry na studenou a teplou vodu, vedené v poličce, vybavení prostoru. Z přehledu nedoplatků bylo zjištěno, že z částky 26 270 Kč bylo žalovanému vyúčtováno vodné a stočné, úroky za rok 2007 ve výši 605 Kč, za rok 2008 ve výši 1 247 Kč, za rok 2009 ve výši 2 049 Kč, za rok 2010 ve výši 5 399 Kč, čímž roky 2009 a 2010 jsou evidovány jako přeplatek. Za rok 2007 byl nedoplatek ve výši 591 Kč, za rok 2008 nedoplatek 1 257 Kč, za rok 2009 přeplatek 2 049 Kč a za rok 2010 5 399 Kč Celkem tak bylo zjištěno, že nedoplatek byl ve výši 2 270 Kč.

10. Z výpovědi z nájmu ze dne 24. 01. 2011 doručené žalobkyni dne 27. 01. 2011 bylo zjištěno, že žalovaný dal výpověď z nájmu předmětného nebytového prostoru z důvodu § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 116/1990 Sb. o nájmu a pronájmu nebytových prostor v platném znění, když mu bylo zrušeno živnostenské oprávnění k provozování živnosti, s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona, v žádosti žalovaného, rozhodnutím Městské části Praha 10 z 11. 11. 2010.

11. Z přípisu Městské části Praha 10 ze dne 11. 05. 2011 bylo zjištěno, že v souvislosti s výpovědí vyzval žalovaný žalobkyni k tomu, aby byl včas vyrozuměn o termínu protokolárního předání nebytových prostor.

12. Ze zápisu o odečtu bylo zjištěno, že dne 14. 01. 2010 a 22. 01. 2010 byl ve večerních hodinách provádět odečet vody s tím, že v nebytových prostorách, které užíval žalovaný, byl vodoměr na studenou vodu výrobního čísla [číslo] a na teplou vodu [číslo] s počátečním stavem 30,2 m3 resp. 154,8 m3. Tento odečet byl prováděn pracovnicí paní [příjmení], která učinila poznámku„ byl v kanceláři a neotevřel“.

13. Z objednávky [číslo] bylo zjištěno, že [právnická osoba] [příjmení], se sídlem [adresa], opravy a údržba, byla vyúčtována montáž dvou kusů vodoměrů a potvrzena agenturou [příjmení]. Z objednávky tak vyplývá, že tato výměna byla objednána a vodoměry byly vydány ze skladu.

14. Z protokolu o převzetí nebytového prostoru 502 ze dne 18. 07. 2011 bylo zjištěno, že tohoto dne byl nebytový prostor předán žalobkyni, přičemž nebyly shledány žádné podstatné závady. Stav vodoměru studené vody [číslo] byl 179,83 m3 a vodoměru na teplou vodu [číslo] stav 266,90 m3.

15. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], pracovnice, která prováděla odečet vodoměru, bylo zjištěno, že brigádně pracovala pro [právnická osoba], která dělala odečty vodoměrů v [obec a číslo], kdy 14 před datem odečtu vylepovali oznámení o datu a hodině na dveře domu nebo výtahu, na vstupní dveře a házeli oznámení do schránek, aby nájemníci věděli, kdy bude odečet proveden. V uvedený den se dostavila na místo, klepala na dveře, ale nikdo ji neotevřel. Šla se tedy podívat z venku, kde byla prosklená výloha a viděla, že se tam hýbala záclona, ale stejně nikdo neotevřel. Po druhé se dostavila na odečet, který je dělán pro lidi, kteří v době prvního odečtu nebyli přítomni, a opět klepala na dveře a nikdo jí neotevřel. Při druhém odečtu neviděla, zda je někdo vevnitř či nikoliv. Třetí odečet nedělala. Na první a druhé výzvě, která byla vkládána do schránek, byl vždy telefon a žalovaný však nevolal, protože pokud by zavolal, tak by určitě přišla. Ve věci byl vypracován první znalecký posudek znalkyní [celé jméno znalkyně]. Tento znalecký posudek učinil závěr, že výše nájemného je stanovena v souladu s uvedenou smlouvou. Do prosince roku 2009 v částce 3 542 Kč + 19% DPH, celkem 4 215 Kč a od 01. 01. 2010 částkou 3 542 Kč + 20% DPH tj. 4 250 Kč. Na otázku, zda byl žalovaný povinen platit pronajímateli spolu s nájemným zálohy za služby spojené s užíváním nebytového prostoru ve výši určené pronajímatelem ve výpočtovém listě, znalec odpověděl tak, že žalovaný byl povinen platit tyto zálohy, a to sice částkou 360 Kč na teplou vodu, na studenou vodu 200 Kč a vodoměry 20 Kč, celkem 580 Kč + 4 215 Kč nájem tj. celkem 4 795 Kč měsíčně za rok 2009 a od 01. 01. 2010 ve výši 580 Kč zálohy + 4 250 Kč nájem, celkem 4 830 Kč měsíčně. Žalovanému byl účtován úrok z prodlení ve výši 8 % resp. 7,75 % ročně od splatnosti nájemného. Na otázku, zda zálohy a vyúčtování na zálohy na úhradu na plnění poskytovaná s užíváním nebytového prostoru [adresa] v domě v [obec a číslo], [ulice a číslo], za období roku 2010 a 2011 byly vypočítány v souladu s platnými předpisy, znalkyně uvedla, že byly prověřeny veškeré platby žalovaného z roku 1998, se závěrem, že neuhrazený nedoplatek za období od července 2009 do července 2011 je výši 73 042 Kč. Neuhrazený nedoplatek z vyúčtování služeb za období červenec 2009 až 18. 07. 2011 dosáhl výše 26 270 Kč, přičemž tato částka byla snížena o částku 223 Kč. Původní nedoplatky z roku 2007 a 2008 byly uhrazeny přeplatky za rok 2009 a 2010 a byly také vyrovnány, zůstává nedoplatek ve výši 26 047 Kč, který je předmětem žaloby v částce 26 270 Kč.

16. Žalovaný měl námitky k tomuto vypracovanému posudku a navrhl vypracování revizního znaleckého posudku. Vypracování revizního znaleckého posudku byl ustanoven ústav BDO Appraisal services- znalecký ústav s. r. o., přičemž úkolem tohoto ústavu bylo určit, zda zálohy a vyúčtování na zálohy za úhradu za plnění poskytovaná s užíváním nebytového prostoru [adresa], v [obec a číslo], [ulice a číslo], za období roku 2010 a 2011 byly účtovány a vypočítány v souladu s platnými předpisy s přihlédnutím ke znaleckému posudku [celé jméno znalkyně]. Ze závěrů tohoto znaleckého posudku pak soud zjistil, že dle ustanovení § 3 odst. 3 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (dále jen vyhlášky) má vlastník stanovit zálohy na úhradu nákladů za tepelnou energii na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody. Z předložených vyúčtování firmy [anonymizováno] vyplývá, že zálohy pro rok 2007 a 2008 byly, pro polovinu roku 2009 nebyly stanoveny. Co se týče stanovení záloh pro zbytek posuzovaného období, kde zálohy stanoveny byly, uvedl znalec následující:„ Vzhledem ke zjištěným skutečnostem, z nichž je patrno, že vyúčtování pro roky 2007, 2008 a 2009 nesplňuje požadavky § 7 vyhlášky, nelze na základě takových vyúčtování stanovit správně zálohy pro období roku 2010 a 2011“ Dále ze zjištěných podkladů určil, že vlastník při stanovení výpočtu spotřební složky nákladů nepostupoval podle § 5 odst. 7 vyhlášky. Vyhláška explicitně nestanovuje jak vypočítat spotřební složku nákladů ani jiné metody výpočtu daně a v § 6 vyhlášky nelze na tuto situaci aplikovat. Jiný způsob určení množství dodávané vody (tedy jiný způsob, než měření) může podle § 16 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb. v odůvodněných případech stanovit pouze vlastník vodoměru (popřípadě k tomu zmocněný provozovatel) se souhlasem odběratele. Předložená vyúčtování [anonymizováno] z roku 2010 a 2011 neobsahují údaje, které vyžaduje ustanovení § 7 vyhlášky. Z předložených podkladů nevyplývá, že by vlastník vodoměru (nebo k tomu zmocněný provozovatel) stanovil tento náměr podle § 6 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb. Vyúčtování [anonymizováno] za období od 01. 01. 2001 do 18. 07. 2011 vychází ze sečtených náměrů za několik let zpět, což je v rozporu s § 2 písm. h) vyhlášky. Ze znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně] nelze jednoznačně identifikovat všechny použité podklady, chybí odůvodnění některých požadavků na podklady, vzhledem k zadané znalecké otázce a nevyplývá například zdůvodnění, proč znalkyně [celé jméno znalkyně] vycházela z podkladů, datovaných do roku 2016, když ve spise k dispozici byl podklad datovaný z roku 2012. Dále neuvádí jednoznačně (někde žádné) postupy při řešení otázek, řeší otázky mimo znalecké zadání, které nevedou k odpovědi na otázku, řeší právní otázky, které znalci nepřísluší, neodpovídá za zadanou znaleckou otázku a znalkyně [celé jméno znalkyně] apriori předpokládá, že vyúčtování [anonymizováno] jsou správná a tudíž z dat uvedených ve vyúčtování [anonymizováno] počítá korekce k žalované částce. Vzhledem k tomu, že postupy prověřování nejsou v znaleckém posudku znalkyně [celé jméno znalkyně] dostatečně popsány a nelze ani jednoznačně identifikovat všechny podklady, proto nelze provést komplexní přezkoumání znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně]. Z porovnání vybraných ustanovení předpisů ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] ve znění předpisů vyplývá, že znalkyně buď uvádí znění pozměněné, nebo jiné. Většina znění jsou však taková, která nelze aplikovat na posuzovaný případ např. odběr vody z hydrantů nebo případy, kdy měření neprobíhá. Ve spise byla nalezena namítaná správnost měřidla vodoměru, posuzování této oblasti nepřísluší znalci z oboru ekonomika. Při poskytování služeb by mělo být používáno ověřené měřidlo. Z toho vyplývá, že zálohy na vyúčtování záloh za období roku 2010 a roku 2011 pro uvedený nebytový prostor nebyly vyúčtovány a vypočítány v souladu s platnými předpisy.

17. Soud v úvodním rozsudku rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 55 747 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně od 20. 12. 2012 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále byla žaloba zamítnuta v částce 56 624 Kč a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení státu a vzájemně mezi účastníky. Rozhodnutím Městského soudu [číslo jednací] bylo toto rozhodnutí v bodě I a III zrušeno a vráceno soudu k dalšímu řízení s tím, že shledal závěr soud prvního stupně ohledně vyúčtování služeb, když na prostory sloužící k podnikání jde o vyúčtování úhrad za služby lze uvažovat tehdy, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v ně, uvedena cena provedené služby vy správné výši. Pokud není vyúčtování provedeno správně, nemohla nastat jeho splatnost. Zároveň však nelze při stanovení dluhu vycházet ze záloh za období již minulé, když toto období se stalo předmětem vyúčtování, proto je třeba vycházet z částky ve vyúčtování za dané období uvedené. Pokud dosud nenastala splatnost vyúčtování, nelze do plateb úhradu za služby zahnout. Vzhledem k tomu, že z rozhodnutí soudu prvního stupně nelze poznat, jak k výpočtu dlužné částky dospěl, bylo toto rozhodnutí zrušeno a soudu uloženo, aby znovu posoudil nátok žalobkyně na úhradu dlužného nájemného za období od března 2010 do března 2011 vč. všech započitatelných částek tak, jak uvádí žalovaný. Dále posoudit otázku prodlení a případně výše nedoplatku na službách, pokud již nastala jejich splatnost.

18. Ve vyjádření ze dne 22. 07. 2021 žalobkyně uvedla, že žalobkyně požaduje po žalovaném částku na dlužném nájemném ve výši 49 283,58 Kč a úroky z prodlení z uvedených dlužných splátek nájemného ode dne splatnosti jednotlivých splátek do 19. 12. 2012 v celkové výši 8 286,21 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně s požadované částky 49 283,58 Kč od 19. 12. 2012 do zaplacení. Splatnost jednotlivých splátek nájemného jsou v souladu s původním žalovaným nárokem a pro zjednodušení počítány i úroky žalovány až od posledního příslušného kalendářního měsíce, za které měly bát splátky splaceny, nikoliv od 5. dne příslušného kalendářního měsíce. Dále vzala tímto podáním žalobkyně žalobu zpět v části, kdy požadovala úrok z prodlení ve výši 369 Kč za pozdní zaplacení splátky nájemného a záloh za služby za měsíc únor 2010 a částku 63 Kč za pozdní zaplacení splátky nájemného a záloh za služby za měsíc květen 2010. Dále uvedla, že pro případ, že by soud nebral žalovaný nárok na zálohy a za služby jako pravomocně rozhodnutý (v rámci pravomocně zamítnuté částky 13 059 Kč) bere žalobkyně zpět žalovaný nárok ve výši 6 463,32 Kč, a to zálohy za služby za období od března 2010, poměrnou část záloh za služby ve výši 303,42 Kč, z původně žalované částky 2 617 Kč a dále všechny zálohy za služby za období duben 2010 a červen 2010 až březen 2011, tedy 11x 560 Kč + 330,42 Kč, celkem 6 463,42 Kč, přičemž žalované nájemné požaduje platit tak, že za březen 2010 ve výši 2 313,58 Kč, když úrok z prodlení do 19. 12. 2012 je ve výši 486,54 Kč, za duben 2010 nájemné ve výši 4 270 Kč, když bylo splatné dne 30. 04. 2010 a úrok z prodlení stanovený do 19.12 2012 je 869,90 Kč, za červen 2010 nájemné ve výši 4 270 Kč splatné dne 30. 06. 2010 a úrok z prodlení do 19. 12. 2012 je 817,82 Kč, za červenec 2010 je nájemné 4 270 Kč splatné 31. 07. 2010 a úrok z prodlení do 19. 12. 2012 je 789,71 Kč, za srpen 2010 nájemné v téže výši, splatnost 31. 08. 2010, úrok z prodlení 761 Kč, září 2010 nájemné v téže výši, splatnost 30. 09. 2010, úrok 734,41 Kč, říjen 2010 nájemné v téže výši, splatnost 31. 10. 2010, úrok z prodlení 706,31 Kč, za listopad 2010 nájemné v téže výši, splatnost 30. 11. 2010, úrok z prodlení 679,11 Kč, za prosinec 2010 nájemné v téže výši, splatnost 31. 12. 2010, úrok z prodlení 651 Kč, za leden 2011 nájemné v téže výši, splatnost 31. 01. 2011, úrok z prodlení 622,89 Kč, za únor 2011 nájemné v téže výši, splatnost 28. 02. 2011, úrok z prodlení 597,51 Kč a za březen 2011 nájem 4270 Kč, splatný dne 31. 03. 2011 a úrok z prodlení 569,46 Kč. Na nájemném tak žalovaný dluží částku 49 283,58 Kč na úroku z prodlení částku 8 286,21 Kč, celkové tak žalobkyně požaduje částku 57 569,79 Kč.

19. Ve vyjádření doručeném soudu dne 14. 09. 2021 žalovaný uvedl, že je přesvědčen, že z tvrzení žalobkyně nelze dostatečně zjistit, čeho se nyní žalobou domáhá. Poté, co byla část žalobkyní požadovaného nároku pravomocně zamítnuta, není žalovaný schopen z jednotlivých tvrzení žalobkyně zjistit, jaké konkrétní částky po žalovaném aktuálně požaduje a z jakého titulu. Dále je žalovaný přesvědčen, že s ohledem na celkové vztahy mezi žalobkyní a žalovaným je nárok žalobkyně v rozporu s dobrými mravy, jestliže žalobkyně požaduje zaplacení nájmu za nebytové prostory, které žalovaný na své náklady převyšující oběma stranami uznanou částku nákladů 1,5 milionu korun vybudoval a za toto zbudování ničeho neobdržel. Dále jestliže v minulosti od žalovaného požadovala hrazení nájemného bez nájemní smlouvy, jestliže vybírala nájemné 3 měsíce před tím, než došlo k uzavření nájemní smlouvy a jestliže od žalovaného vybírala v souvislosti s užíváním jiného nebytového prostoru částky vyšší, než na které měla dle ujednaných dohod nárok.

20. V řízení před soudem prvního stupně vzal soud za prokázaný tento skutkový stav. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 07. 10. 2009 smlouvu o nájmu nebytových prostor [číslo] [ulice a číslo], Praha 10, přičemž žalovaný se zavázal platit žalobkyni nájem a poplatky za služby v celkové výši 4 839 Kč, přičemž poplatky za služby vodné a stočné tvořily částku 580 Kč a žalovaný tyto poplatky neplatil řádně a včas a dlužil žalobkyni za měsíce od března 2010 do předání nebytových prostor 18. 07. 2011. Současně neplatil zálohy za služby i přesto, že převzal upomínku ze dne 18. 07. 2011. Žalovaný nebytový prostor prokazatelně užíval v žalovaném období od března 2010 do března 2011, kdy skončila výpovědní lhůta k výpovědi, která byla zaslána žalobkyni dne 24. 01. 2011 a žalobkyně tuto výpověď akceptovala. Současně ve výpovědi vyzval žalovaný žalobkyni k součinnosti při předání těchto nebytových prostor. Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by nebytové prostory byly předány. Až 18. 07. 2011 z důvodu nesoučinnosti na straně žalovaného, kdy žalovaný tvrdil a prokázal, že žalobkyni k součinnosti vyzýval a proto má soud za to, že je na místě, aby nájemné za nebytové prostory byly placeny pouze do doby předání skončení nájmu, tj. do března 2011. Rozsudkem v bodu 2 bylo rozhodnuto o tom, že žalovaný není povinen zaplatit žalobkyni částku 56 624 Kč s příslušenstvím. Tato částka představovala nezaplacené služby a příslušenství této částky a po částečném zpětvzetí se předmětem této žaloby stala částka, která představuje nájemné za období od března roku 2010 do března roku 2011, při měsíčních částkách 4 270 Kč od dubna 2010 do března 2011, přičemž za březen roku 2010 tato částka činí 2 313,58 Kč a dále úrok z prodlení, který byl vypočítán a kapitalizován ode dne splatnosti jednotlivých splátek tj. posledním dni příslušného měsíce až do 19. 12. 2012 od kdy je žalobou požadováno zákonné příslušenství, celkem tedy ve výši 8 286,21 Kč, avšak žalobkyně požadovala původně tuto částku ve výši 6 464 Kč, přičemž tato částka jí byla přiznána a protože až po promlčecí lhůtě uplatnil zbývající část příslušenství tj. částku 1 822,21 Kč byla tato částka zamítnuta. Částka v bodě I. výroku rozsudku představuje nájemné ve výši 49 283,58 Kč, částka pod bodem II. rozsudku pak představuje úrok z prodlení z těchto nezaplacených částek nájemného ode dne jejich splatnosti na konci každého kalendářního měsíce až do 19. 12. 2012 v celkové výši 6 464 Kč snížené o částku 1 822,21 Kč od původně požadované částky 8 286,21 Kč, neboť tuto částku uplatnila žalobkyně až po uplynutí promlčecí lhůty.

21. Soud rozhodoval podle § 3028 občanského zákoníku, když postupoval podle předpisů platných v rozhodné době. Ze smlouvy o budoucí nájemní smlouvě uzavřené mezi účastníky dne 04. 06. 2007 bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o budoucí nájemní smlouvě podle § 50a a § 51 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. v tehdy platném znění a smlouvu o nájmu podle zákona č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor v tehdy platném znění. Nárok věřitele na zaplacení úroku z prodlení vzniká podle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení.

22. Protože se žalovaný dostal s placením splátek nájemného do prodlení, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení 7,5 % ročně, který k počátku prodlení tj. k 19. 12. 2012 činil 7,5 % ročně, neboť žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od tohoto data..

23. Žalobkyně vzalažalobu celkově v částce 432 Kč zpět, a proto soud řízení v bodě IV v této částce zastavil. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci měli účastníci zhruba stejný úspěch i neúspěch, takže každý z účastníků si nese náklady svého zastoupení sám. Pokud se jedná o náklady znalečného ve výroku IV, tak žalovaný zaplatil na záloze na znalečné částku 2 000 Kč, když byl usnesením Městského soudu v Praze 51 Co 58/2018 z 15. 03. 2018 z 90% osvobozen od zaplacení zálohy na vypracování znaleckého posudku. Dále žalovaný zaplatil zálohu za vypracování znaleckého posudku ze dne 27. 04. 2014 ve výši 5 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí ve věci resp. v té části věci, které bylo závislé na rozhodnutí znalce tj. vyřešení odborné otázky, žalovaný byl v této části zcela úspěšný, má soud za to, že je na místě, aby za nezaplacenou část znalečného resp. nákladů státu, který uhradil vyúčtované znalečné znalcům, zaplatila žalobkyně.

24. Lhůta k plnění v obou výrocích ve věci samé i o náhradě nákladů řízení byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.