8 C 152/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Löffelmannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro určení správce pro správu společného jmění manželů

I. Žaloba, aby soud určil pro správu společného jmění manželů [celé jméno žalovaného], [datum narození] a [celé jméno žalobkyně], [datum narození], správce společného jmění manželů [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátku, č. [číslo advokáta], se sídlem [adresa], [IČO], a manželům zakazuje bez souhlasu správce s majetkem ve společném jmění manželů jakkoliv nakládat, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému, k rukám právního zástupce žalované, na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6 534 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl určen správce pro správu společného jmění manželů. Žaloba byla odůvodněna tím, že manželé uzavřeli dne [datum] manželství, které dosud trvá. Manželé před uzavřením manželství neuzavřeli smlouvu o správě společného jmění a manželé nejsou schopni takovou smlouvu uzavřít. Vznikem manželství vzniklo společné jmění manželů. Manželé nemají režim oddělených jmění. Žalobkyně se z důvodu psychických útrap ze strany žalovaného od žalovaného odstěhovala. Žalobkyně není žalovaným seznámena s celkovou hodnotou společného jmění ani s jeho rozsahem – s tímto nakládá bez jejího vědomí a souhlasu výhradně žalovaný. Žalobkyně má oprávněný zájem znát rozsah společného jmění manželů, je jejím právem podílet se na rozhodování o nakládání s tímto majetkem, jakož i o rozsahu zisku, případných investic, resp. důvodech jeho snižování. Žalovaný sděluje žalobkyni pouze takové úkony, k nimž je nezbytný její ověřený podpis. Žalovaný neumožňuje žalobkyni správu majetku, z prostředků SJM poskytoval žalobkyni finanční prostředky na provoz domácnosti a potřeby jejich nezletilých dětí, převodem (vkladem) na bankovní účet, jehož je manželka zřizovatelem, a to v zásadě dle vlastního uvážení. Žalovaný zatěžuje SJM dluhy a závazky, o nichž žalobkyni nesděluje vůbec ničeho. Osud kupní ceny z bytu prodaného v září [rok] ve výši 3 900 000 Kč není žalobkyni znám. Žalovaný s touto částkou naložil bez souhlasu a vědomí žalobkyně zcela dle svého rozhodnutí. Žalobkyně nemá žádný přístup k majetku v SJM, s nemovitostmi nakládá žalovaný, nájemné z nemovitostí je poukazováno na jeho účet. K tomu žalovaný sděluje, že SJM je zadlužené (s výjimkou hypotečních úvěrů, o nichž žalobkyně ví), že svůj finanční příjem řeší půjčkami – naposledy se na žalobkyni obrátil v lednu 2021, aby udělila souhlas k bankovní půjčce ve výši cca 200 000 Kč SJM je vysoké hodnoty, manželé jsou vlastníky [anonymizována dvě slova]. Jsou zde oprávněné a zásadní obavy, že žalovaný vědomě a úmyslně snižuje hodnotu SJM. Mezi manžely panuje neshoda, která podstatným způsobem ztěžuje žalobkyni využití či nakládání se společnými věcmi či právy, do té míry, že je způsobilá přivodit vznik závažné či těžko nahraditelné újmy na věci či právu, na jejích právech, i na společném majetku jako celku. Na počátku měsíce září 2020 naplánoval žalovaný podpis dohody o vypořádání majetku formou notářského zápisu. Po seznámení se s obsahem návrhu notářského zápisu vyhodnotila žalobkyně dohodu jako extrémně nespravedlivou vůči své osobě a odmítla ji podepsat. Na účtu žalobkyně docházelo k dispozicím, které vedly k tomu, že ke dni [datum] zůstal zůstatek ve výši minus 1 703,33 Kč. Peněžní prostředky nebyly použity pro potřeby rodiny, dětí, žalobkyni vůbec není známé, jak žalovaný s penězi naložil. Dále na účtu došlo ke změnám ve způsobu nastavení trvalých plateb ve vztahu k nákladům spojeným s provozem nemovitostí v SJM – tyto byly v zásadě zrušené. Částka za prodej bytu byla poukázána na účet žalovaného, k němuž nemá žalobkyně žádné dispoziční právo. Žalobkyně nemá žádné informace, jak bylo s těmito prostředky naloženo, resp. jí bylo sděleno, že peníze byly použity na úhradu dluhů. Žalobkyně však žádné smlouvy nepodepisovala, o osobách věřitelů nemá žádné povědomí, o podmínkách ani výši zejména nebankovních úvěrů také ne. Žalobkyně má za to, že se nemohlo jednat o závazky v režimu SJM, z něhož žalovaný tyto závazky hradí. Žalovaný svým jednáním zavdal důvod pro úpravu poměrů jejich dětí tak, aby byly jejich potřeby řádně zajištěné i z jeho strany, kdy se žalobkyně obrátila s návrhem na vydání předběžného opatření. Zdejší soud vydal dne 21. 10. 2020 usnesení č.j. [číslo jednací], kterým uložil žalovanému povinnost platit k rukám žalobkyně na výživu nezletilých dětí celkem ve výši 19 000 Kč měsíčně. Žalovaný tuto povinnost plní, avšak je zřejmé, že ji plní z prostředků v SJM. Žalobkyně má za to, že žalovaný činí kroky, aby zůstala absolutně bez finančních prostředků, omezuje ji v jejím právu s nakládáním majetku v SJM, znemožňuje jí přístup k finančním prostředkům, a to proto, aby byla snáze manipulovatelná a ovlivnitelná, aby přistoupila na návrhy žalovaného týkající se nakládání s majetkem v SJM. Žalobkyně má současně obavy, že žalovaný nakládá s majetkem s vysokým rizikem jeho ponížení a ztrát. Žalobkyně vyzvala opakovaně žalovaného ke sdělení stavu majetku v SJM, a to jak osobně, tak i prostřednictvím e-mailu, jakož i prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaný na výzvy nereagoval, resp. žalobkyni neposkytl absolutně žádné informace o rozsahu majetku a jeho stavu. Nakonec prostřednictvím svého právního zástupce žalobkyni sdělil, že není oprávněný jí jakékoliv informace sdělovat s ohledem na [anonymizováno] oznámení podané žalobkyní proti jeho osobě. Po odstěhování žalobkyně žalovaný přispěl žalobkyni na úhradu kauce nájemního bytu a zaslal na její účet 11 000 Kč jako příspěvek na bydlení. V prosinci 2020 žalovaný zaslal žalobkyni návrh dohody, jejíž součástí je návrh na zúžení SJM. Oproti tomuto návrhu oslovil žalovaný žalobkyni dne [datum] se žádostí o schválení bankovní půjčky ve výši 200 000 Kč, neboť„ je to havarijní stav, který musí řešit bezodkladně a peníze na to bohužel nemá“. Ze sdělení žalovaného lze mít za to, že s majetkem nakládá v rozporu s ustanovením § 714 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.).

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že mu není známo ani se mu nepodařilo dohledat žádné zákonné ustanovení, které by soudu výslovně svěřilo pravomoc omezit vlastnické právo manželů k majetku ve společném jmění manželů tak, že by správou tohoto majetku soud pověřil jinou, třetí osobu, kdy by toto shledával v rozporu s čl. 11 odst. 4 zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. Na takové zákonné ustanovení neodkazuje ani manželka, a to s největší pravděpodobností proto, že žádné takové ustanovení v platném právním řádu neexistuje. Dále žalovaný poukazuje na čl. 2 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a čl. 1 dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod s odkazem na čl. 10 Ústavy ČR. Žalobkyně některé podstatné skutkové okolnosti zcela zamlčela nebo některé uvedla nepravdivě či v nepravdivých souvislostech, případně některé„ vytrhla“ ze souvislostí a pominula existující souvislosti s souvztažnosti a tato skutková tvrzení následně nesprávně interpretovala či je dokonce vědomě překroutila, a to vše za tím účelem, aby samu sebe před soudem postavila do role zdánlivé oběti, tedy aby samu sebe vylíčila jako nebohou a téměř bezbrannou oběť zavrženíhodného chování ze strany žalovaného, tedy jako matku, kterou otec svévolně nechal s nezaopatřenými dětmi zcela bez finančních prostředků, což je završeno tvrzením manželky, že žalovaný údajně nehospodaří s majetkem v SJM s péčí řádného hospodáře, ovšem bez toho, že by tomuto svému nepodloženému tvrzení poskytla jakýkoliv důkaz. Jak bylo uvedeno v dopise adresovaném právnímu zástupci manželky ze dne 26. 11. 2020, celá konstrukce žalobkyně je založena na smyšleném a nepravdivém tvrzení, podle kterého žalovaný dne 15. 9. 2020 jednostranně znepřístupnil žalobkyni veškerý majetek ve společném jmění manželů, jakož i jeho správu. Skutečnost je však taková, že žalobkyně a žalovaný po uzavření manželství přinejmenším konkludentním způsobem mezi sebou uzavřeli dohodu o správě majetku ve společném jmění manželů, podle níž veškeré činnosti spojené s obstaráváním, hospodařením, udržováním a nakládáním s majetkem ve společném jmění manželů bude vykonávat žalovaný na základě ústně uzavřené dohody byla zavedena praxe, že žalobkyně se o obstarávání, hospodaření, nakládání a udržování majetku ve společném jmění manželů vůbec nestarala a tuto činnost ponechala výlučně na žalovaném, který tak činil především v rámci svého podnikání, resp. žalobkyně k této činnosti žalovaného byla zcela lhostejná a netečná, když právně jednala pouze a výlučně ve chvíli, kdy tak musela učinit z důvodu ochrany práv či právního zájmu třetích osob. S ohledem na základní právní princip, podle kterého nelze dohodu, jakožto souhlasný projev vůle dvou či více stran, měnit svévolným jednáním či chováním jedné ze smluvních stran, jakož i s ohledem na zákonnou úpravu, podle které platí, že správu majetku ve společném jmění manželů v režimu založeném rozhodnutím soudu lze stanovit pouze v případě, pokud manželé již předtím neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, považuje žalovaný tvrzení žalobkyně nejen za nepravdivé a účelové, ale i za odporující jejich vzájemné dohodě i zákonu. Trestní oznámení podaná ze strany žalobkyně proti žalovanému považuje žalovaný za zcela nepodložená a smyšlená. Jak plyne ze zprávy o provedené mediaci ze dne [datum] ve věci u zdejšího soudu vedené pod sp. zn. [spisová značka], je osoba žalobkyně nejen ze strany žalovaného vnímána jako osoba s omezenou vůlí k dohodě, která trpí relativní nestabilitou a úzkostlivostí. Patrně tyto vlastnosti zapříčinily, že ze strany žalobkyně dochází k podávání naprosto zkreslených informací a k výše uvedenému jednání. Vzhledem k tomu, že se jedná o ustanovení správce ke správě nemovitého majetku, je ve smyslu ustanovení § 88 písm. b) o.s.ř. zdejší soud nepříslušný.

3. Ve sdělení, doručeném soudu dne 29. 6. 2021, žalobkyně uvádí, že ve věci správy společného jmění manželů nedošlo mezi manžely k dohodě. Společné jmění manželů je nadále ve výlučné držbě žalovaného. V současné době nemá žalobkyně ze SJM žádné příjmy, majetek neužívá, nemá k němu stále přístup. Žalovaný si je vědom práva každého vlastníka pokojně užívat svůj majetek, včetně toho, že nikdo nemůže být svého majetku zbaven, tedy je si vědom, že takové právo náleží i žalobkyni. Žalobkyně dala žalovanému od září 2020 opakovaně různými způsoby najevo, že nesouhlasí s tím, aby nadále s majetkem hospodařil bez jejího vědomí a souhlasu. Žalovaný ve svém vyjádření nepředložil žádné argumenty, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o tom, že majetek v SJM je jí nepřístupný, že nemá žádný přehled o jeho stavu a správě a nepředložil soudu důkazy k tomu, že by žalobkyně souhlasila se způsobem, jakým žalovaný s majetkem nakládá. Odkazuje na ustanovení § 728 o.z.

4. Na sdělení žalobkyně ze dne [datum] reagoval žalovaný podáním doručeným soudu dne [datum] tak, že se žalobkyně nevypořádala s námitkou žalovaného, která spočívá v tom, že je žalobní návrh podán zcela mimo zákonné pravomoci soudu a v přímém rozporu se zákonem, neboť žalobkyně se domáhá takového rozhodnutí, které zákon výslovně nepřipouští, a tedy ani vůbec neumožňuje. Odkaz žalobkyně na ustanovení § 728 o.z. je zcela nepřípadný. Toto ustanovení zcela postrádá výslovné zmocnění soudu k tomu, aby mohl ustanovit třetí osobu správcem majetku náležejícího do SJM. Pravomoc soudu ustanovit třetí osobu správcem majetku v SJM nelze dovodit ani za použití zákonem stanoveného výkladu právních norem, jak je definován v § 2 o.z., ani za pomoci přípustných výkladových prostředků. Žalobkyně účelově zcela pomíjí naplnění podmínek hypotézy právní normy, když ani netvrdí ani neprokazuje, že žalovaný jednal při správě SJM v rozporu se zájmy rodiny a rodinné domácnosti a současně netvrdí ani neprokazuje, že žalobkyně a žalovaný spolu v minulosti neuzavřeli smlouvu o správě SJM, resp. uzavření takové smlouvy dokonce přiznává. Návrh žalobkyně je zcela nevykonatelný, když ze žaloby nelze seznat, zda by se jednalo o správu cizího majetku úplatnou nebo bezplatnou, o jaký druh správy cizího majetku by se mělo jednat a tedy jaká práva a povinnosti by měl případný správce vykonávat, ani nelze seznat dobu trvání takové správy cizího majetku, ani podmínky takové správy cizího majetku. Případného správce majetku rovněž nelze určit bez jeho předchozího souhlasu a z podmínky, že na jeho straně neexistuje konflikt zájmů, když v dané věci není splněna ani jedna z těchto podmínek. Smlouvu, resp. ústní dohodu o správě SJM nelze„ zrušit“ jednostranným právním jednáním jen jednoho z manželů z důvodů, že momentálně přestane vyhovovat osobnímu prospěchu tohoto manžela. Žalobkyně se svými podáními snaží účelově a nepravdivě vytvořit dojem, že existuje rozsáhlý majetek v SJM, a že je zisk možno použít pro okamžitou spotřebu jeho vlastníků, resp. že tento údajný zisk si žalovaný protiprávně ponechává a je používán výlučně pro jeho osobní potřebu, a tedy že žalovaný žije z tohoto zisku na úkor žalobkyně i své rodiny. Žalobkyně se tedy zcela nepravdivě a v rozporu se skutečností snaží vzbudit dojem, že majetek v SJM není zatížen žádnými závazky, a že výnosy z tohoto majetku jsou rovny zisku z tohoto majetku. Čistý příjem, tedy zisk z majetku v SJM i z výlučného majetku žalovaného přitom činí 10 389 Kč. Není tedy pravdou, že majetek v SJM generuje zisky v řádu desítek či stovek tisíc Kč měsíčně, a že tento zisk je používán na úkor žalobkyně a rodiny výlučně pro osobní spotřebu žalovaného. Žalovaný hradí veškeré náklady související se správou a údržbou domu.

5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy.

6. Z evidence práv pro osobu – údajů z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci řízení jsou přídatnými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na LV [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], pro obec Praha, k.ú. [část obce]; nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], 1985, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], pro obec Praha, k.ú. [obec]; nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], pro obec Praha, k.ú. [část obce]; nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], pro obec Praha, k.ú. [část obce] Vedle toho je žalovaný přídatným spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na LV [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], pro obec Praha, k.ú. [část obce].

7. Z rodných listů týkající se nezletilých dětí bylo zjištěno, že se účastníkům řízení narodily tři děti, a to nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] a nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození].

8. Z oddacího listu účastníků, soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] v místě [obec], hrad na [anonymizována dvě slova] s tím, že u obou manželů se jedná o první manželství. Manželství je zapsáno v knize manželství matričního úřadu [obec].

9. Z podání předžalobní výzva k předložení dokladů a poskytnutí informací – sdělení, výzva ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný sděluje právnímu zástupci žalobkyně, že dne [datum] měla žalobkyně žalovanému sdělit, že na něho bude podáno [anonymizována dvě slova] pro„ zpronevěru majetku ve společném jmění manželů“, a že„ půjde na [anonymizována dvě slova] do [anonymizováno]“, jakož i že bude podán návrh na rozvod manželství, a to v přítomnosti [anonymizováno]. Žalovaný ztratil veškerou důvěru v poctivost úmyslů žalobkyně, jakož i v čestnost, věcnost a rozumnost jejího jednání a není proto ochoten s žalobkyní dále komunikovat. Žalovaný žádá žalobkyni, aby započala pracovat, přispěla na provoz domácnosti a zapojila se do ekonomického zabezpečení rodiny (počala plnit svou vyživovací povinnost).

10. Z e-mailu, který zaslal dne [datum] žalovaný žalobkyni, bylo zjištěno, že ji nikdy nepodvedl, a proto se jej dotýká, že jej nazývá podvodníkem. Jestliže mu žalobkyně sdělila, že pokud jí nedá žádné peníze na advokáta, nebude žádná dohoda o vypořádání majetku, tak vzhledem k tomu, že nyní žádné peníze nemá (všechny poslední použil z důvodu vzniklé situace na úhradu dluhů), žádné vypořádání majetku nyní řešit nechce. Žádá ji, aby se zapojila do ekonomického zabezpečení rodiny. Návrh na rozvod manželství kvůli dětem nyní podávat nechce.

11. Z notářského zápisu, který měl být sepsán dne [datum], kdy číslo jednací není uvedeno, bylo zjištěno, že měla být uzavřena dohoda o zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu. Při ústním jednání zástupce žalobkyně k tomuto notářskému zápisu sdělil, že se jedná o notářský zápis, který nebyl nikdy podepsán, resp. o návrh notářského zápisu a má za to, že byl špatně. Žalovaný uvedl, že notářský zápis byl zadán z jeho strany, když se předtím snažil s žalobkyní dohodnout na všech podrobnostech, nemovitost měla být prodána, žalobkyně měla být vyplacena a následně měla být vyplacena tato částka. Poté změnila názor. Zástupce žalobkyně toto při ústním jednání rozporoval.

12. Z listiny, která obsahuje patrně částky, které se nacházejí na účtech jednotlivých, zde vyjmenovaných bank a určení ceny nemovitostí bylo zjištěno, že se na účtech nachází v součtu [částka] a nemovitosti byly oceněny na celkem [částka]. Ze strany zástupce žalobkyně bylo při ústním jednání soudu sděleno, že se jedná o ocenění majetku a nemovitostí ze strany žalovaného.

13. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se zástupce žalobkyně obrátil na Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, jako schovatele ze smlouvy depozitní ze dne [datum], kde jeho klientka (žalobkyně) je osobou oprávněnou a žádá jej, aby vzhledem k velkým, nejen majetkovým rozporům mezi oprávněnými, polovinu depozita (1 875 000 Kč) zaslal přímo na účet žalobkyně. K účtu, který je uveden v depozitní smlouvě nemá žalobkyně přístup.

14. Z výpisu z obchodního rejstříku a vyhledání podnikatelského subjektu podle osoby bylo zjištěno, že je žalovaný jediným společníkem a statutárním orgánem společnosti [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

15. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

16. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně a žalovaný jsou manželé, přičemž manžel je osobou, která spravuje společné jmění manželů - žalobkyně se na správě podílí pouze na záležitostech, k nimž je potřeba souhlas obou manželů. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má zájem znát rozsah společného jmění manželů a podílet se na rozhodování, když má podezření, že žalovaný nakládá s majetkem nikoli s péčí řádného hospodáře a v rozporu s ustanovením § 714 o.z., navrhla, aby soud určil správce společného jmění manželů.

17. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto:

18. Podle ustanovení § 728 o.z. jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.

19. Podle ustanovení § 713 odst. 1 o.z. součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.

20. Podle ustanovení § 714 odst. 1 o.z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Podle odst. 2 tohoto ustanovení jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

21. Podle ustanovení § 722 odst. 1 o.z. snoubenci i manželé mohou uzavřít smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, která se odchyluje od ustanovení § 713 a 714; ustanovení § 719 a 720 platí i pro tuto smlouvu.

22. Skutečnost, že jsou žalobkyně a žalovaný manželé a rodiče nezletilých dětí, byla prokázána oddacím listem a rodnými listy nezletilých dětí. To, že manželé vlastní majetek poměrně vysoké hodnoty, je patrno z evidence práv pro osobu – údajů z katastru nemovitostí a listiny, která obsahuje částky, které se nacházejí na účtech jednotlivých, zde vyjmenovaných bank a určení ceny nemovitostí (listina je podepsána žalovaným).

23. Mezi nesporné skutečnosti patří i to, že vztahy mezi účastníky řízení jsou konfliktní, kdy se přou i, a zejména pokud jde o společný majetek. Společné jmění manželů spravuje pouze žalovaný, přičemž žalobkyně se podílí pouze na záležitostech, při kterých je nezbytný souhlas či podpis obou manželů, žalobkyně nemá přístup k majetku ve společném jmění manželů.

24. Ke správě daného společného jmění manželů soud podotýká, že mezi manžely byla uzavřena konkludentní, neformální dohoda ve smyslu ustanovení § 713 odst. 1 o.z., na níž poukazuje žalovaný – že jmění bude spravovat právě žalovaný. Toto nakládání je však limitováno ustanovením § 714 o.z., pokud se jedná o záležitosti nikoliv běžné. Soud nemůže souhlasit s tvrzením žalovaného, že by byla mezi účastníky uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení § 722 o.z., neboť takováto smlouva uzavřena nebyla. Jedná se tudíž o správu společného jmění v zákonném režimu.

25. K projednávané věci je třeba uvést, že zákon nezná institut správce společného jmění manželů. Toto nelze dovodit ani žádnou metodou výkladu právních norem. Pokud jde o žalobkyní poukazované ustanovení § 728 o.z., pak toto ustanovení pouze přiznává pravomoc soudu rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno, čili hovoří pouze o způsobu, jakým má být správa jmění vykonávána, čímž je míněno zrušení, zúžení SJM nebo jiný způsob správy, nikoliv o možnosti soudu určit či ustanovit správce společného jmění, tedy určit aby jmění spravovala třetí osoba v podobě správce. V rozhodnutí mohou být např. rozděleny součásti společného jmění manželů do správy vždy konkrétního manžela. Soud může rovněž rozhodnout o tom, že všechny součásti SJM budou spravovány jen jedním z manželů jak se podává z komentáře C.H. Beck, 2014, edice Velké komentáře. Výklad k tomuto ustanovení však neumožňuje zbavit oba manžele práva nakládání s majetkem v společném jmění manželů.

26. Přestože se v daném případě jedná o konfliktní situaci stran společného jmění manželů v zákonném režimu, tak právě pro absenci zákonného ustanovení upravujícího možnost ustanovení, resp. určení správce společného jmění manželů soud žalobu zamítl.

27. Pro úplnost soud uvádí, že změnu petitu, kterou navrhoval zástupce žalobkyně po zahájení ústního jednání, zamítl, a to s ohledem na jeho neurčitost, které si byl zástupce žalobkyně vědom a pomocí této účelové zněny chtěl zabránit vydání rozhodnutí o původním návrhu rozsudečného výroku, když soud má zásadně věc rozhodnout v jednom jednání pokud tomu nebání závažné důvody. Žalobkyně měla v petitu uvést, jakým způsobem má být podle její představy správa jmění nadále vykonávat např. který z manželů má spravovat jakou část společného jmění manželů. Jednou ze základních zásad ovládajících občanské soudní řízení je tzv. zásada dispoziční, tj. zásada, že žalobce je„ pánem sporu“. Žalobní petit musí být přesný, určitý a srozumitelný. Vymezení práv a jím odpovídajících povinností obsažené v žalobním petitu musí být provedeno přesně a jednoznačně. Soud nemůže účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány, žalobní petit musí svým rozhodnutím zcela vyčerpat a nesmí jej překročit. (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M.: Občanský soudní řád. Komentář. 5. vydání, Praha, C.H. Beck, 2001, str. 241-242 a soudní judikatura). Rozhodnutí, které by převzalo do výroku nepřesný, neurčitý nebo nesrozumitelný žalobní petit, by vzhledem k ustanovení § 261a odst. 1 o.s.ř. nebylo vykonatelné. Předmětné řízení je řízením sporným, tj. řízením, v němž se řeší spor o právo, přičemž v něm proti sobě stojí účastníci, kterými jsou žalobce a žalovaný. Bylo by v rozporu s principy, na nichž spočívá takové řízení, aby soud nutil jednu stranu sporu ke sdělení údajů nutných k úspěšnému vedení sporu. Takovým postupem by soud napomáhal jedné straně sporu proti druhé, čímž by porušil ústavní zásadu zakotvenou v čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, že všichni účastníci mají před soudem rovná práva, resp. všichni účastníci jsou si v řízení rovni. Ústava ČR by byla porušena taktéž v čl. 90, z něhož vyplývá, že soudy poskytují ochranu právům zákonem stanoveným způsobem. V občanském soudním řízení postup soudu upravuje zejména občanský soudní řád, v němž není upraven procesní postup, jímž by soud přinutil žalobce sdělit skutečnosti, které potřebuje k podání řádné žaloby, obzvlášť pokud jde o žalobce zastoupeného advokátem. Soud také nemůže upravit žalobní petit do„ projednatelné“ podoby, neboť mu občanský soudní řád takovou možnost nedává.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 6. 2021 a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.

29. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 v délce 3 dnů a povinnost žalobkyně k náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného pak podle § 149 o.s.ř.