8 C 177/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Löffelmannovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro 2 520 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 840 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 840 000 Kč od 03. 01. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se do částky 1 680 000 Kč zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalovaného, částku ve výši 72 113,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 28. 4. 2020, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 520 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jako veřejný zadavatel (a objednatel) uzavřela dne 29. 3. 2018 s žalovanou (jako zhotovitelem) smlouvu o dílo č. , hodnota, -, Anonymizováno, smlouva nabyla účinnosti dne 3. 4. 2018 a byla změněna třemi dodatky (ze dne 27. 8. 2018, 26. 9. 2018 a 29. 10. 2018). Smlouvou se žalovaná zavázala provést dílo – rekonstrukce vodovodu a jednotné kanalizace v areálu , Anonymizováno, adrese , adresa, . Termín pro dokončení díla byl smlouvou stanoven na 30. 9. 2018, vyjma části díla kanalizace – stoka A a vodovod – řad A v prostoru zpevněné komunikace před vrátnicí č. , hodnota, ; termín pro provedení této části díla byl stanoven na den 29. 10. 2018 (32 dní od účinnosti dodatku č. , hodnota, smlouvy). Část díla nedotčená pozastavením byla dokončena včas, o čemž byl sepsán předávací protokol. Jako celek bylo dílo dokončeno a připraveno k předání dne 21. 1. 2019, tedy s prodlením 84 dnů. Dle ujednání je žalovaná povinna, pokud nedodrží termín pro dokončení díla, uhradit smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč za každý den prodlení, a to pro každý dohodnutý termín plnění díla. Výše smluvní pokuty tak činí 2 520 000 Kč. K úhradě smluvní pokuty byla žalované vystavena faktura č. , hodnota, na částku 2 520 000 Kč, ta byla žalovanou převzata dne 2. 12. 2019, splatnost nastala při zohlednění 30 denní lhůty dne 2. 1. 2020. Žalovaná však odmítla fakturovanou částku uhradit a neuhradila ji ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se k žalobě dne 25. 5. 2020 vyjádřila tak, že naprosto převážná část díla byla realizována v souladu a v termínech sjednaných ve smlouvě, ve znění dodatků. Pozastavení části díla nebylo z důvodu na straně žalované. Žalovaná považuje žalobcem uplatněnou smluvní pokutu za nepřiměřeně vysokou. Smluvní pokuta, resp. její výše, musí být přiměřená hodnotě zajišťované povinnosti. Pozastavená část představovala částku ve výši 2 652 432 Kč, což je 31 % z celkové ceny za dílo. Dle žalované je nárokovaná smluvní pokuta v rozporu s dobrými mravy. Jak uvedeno výše, převážná část díla byla předána a žalobce ji měl možnost užívat. Tedy předání, převzetí a užívání nebránila skutečnost, že nebyla realizována pozastavená část díla. Dále je zřejmé, že prodlením s dokončením pozastavené části díla nebyla žalobci způsobena žádná škoda, tedy nelze hovořit o uhrazovací funkci sjednané smluvní pokuty. Při uzavření smlouvy o dílo byla smluvní pokuta sjednána pro případ, že dílo nebude realizováno jako celek (100 %) ve sjednané době. Žalovaná se dostala do prodlení s předáním pouze pozastavené části díla, je tedy toho názoru, že s ohledem na uvedené, je v rozporu s dobrými mravy, aby žalobce požadoval po žalované zaplacení smluvní pokuty v plné výši, když převážná část díla byla ze strany žalované splněna řádně a včas. Ve vztahu k zajišťované povinnosti je tak sjednaná smluvní pokuta nepřiměřená. Žalovaná by považovala za přiměřenou smluvní pokutu ve vztahu k prodlení s předáním pozastavené části díla ve výši 31 % ze sjednané smluvní pokuty, tedy ve výši 9 300 Kč denně, a to z toho důvodu, že pozastavená část představovala 31 % díla z celku. Smluvní pokuta by tak měla dosahovat částky 781 200 Kč. Nad rámec uvedeného žalovaná zmínila, že prodlení bylo způsobeno prodlení subdodavatele, s nímž byla nucena nakonec ukončit spolupráci.

3. Dne 26. 5. 2020 žalovaná požádala o možnost splátek.

4. Ve vyjádření ze dne 2. 2. 2021 žalovaná uvedla, že smluvní pokuta byla sjednána uzavřením dodatku č. , hodnota, , kterým bylo zrušeno původní ujednání o smluvní pokutě. V době uzavření dodatku č. , hodnota, bylo jednáno o změně výše smluvní pokuty, a to že procentuálně vymezená část smluvní pokuty bude stanovena s novým časovým určením – za každý započatý týden prodlení, nikoliv den. Při sestavování prvotního vyjádření neměl právní zástupce znění dodatku č. , hodnota, k dispozici a spoléhal se na to, že žalobkyně v žalobě cituje správně. V dodatku č. , hodnota, však je „za každý i započatý prodlení“, což potvrzuje, že mělo dojít k výše uvedené změně způsobu výpočtu sjednané pokuty. S ohledem na znění dodatku je patrno, že je ujednáním neurčitým a podle § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) je tedy zdánlivým právním jednáním, k němuž se nepřihlíží. Žalovaná je toho názoru, že uvedený nedostatek nelze překlenout ani výkladem, neboť je zcela zřejmé, že původní ujednání smlouvy o dílo bylo dodatkem č. , hodnota, zrušeno a nahrazeno novým zněním. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že výkladem lze zjišťovat pouze obsah právního úkonu, nelze jím projev vůle doplňovat. Nárok žalobkyně tak není po právu a nemůže být přiznán. Žalovaná spolupracovala se žalobkyní opakovaně bez jakýchkoli problémů, své závazky řádně plnila. Pokud se jedná o žalobou uplatněnou smluvní pokutu, její uhrazení by bylo v současné době pro žalovanou likvidační. Žalovaná navrhuje, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta; v případě, že by soud dospěl, že žaloba je důvodná, navrhuje, aby soud dle § 2051 o.z. snížil žalobkyní požadovanou smluvní pokutu s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované smluvní povinnosti na přiměřenou výši.

5. Ve vyjádření ze dne 22. 2. 2021 se žalobkyně poté, co žalovaná uvedla při jednání dne 25. 1. 2021 totéž, co v písemném vyjádření, vyjádřila tak, že s tvrzením žalobkyně nesouhlasí. V daném případě je zřejmé, že se jedná o písařskou chybu, a že v návaznosti na původní znění smlouvy o dílo byla dodatkem 2. sjednána smluvní pokuta. Z žádného dokumentu, korespondence ani jiných záznamů nevyplývá, že by smluvní strany jednaly o změně sazby smluvní pokuty oproti režimu nastaveném ve smlouvě o dílo. Ze všech dokumentů a projevů účastníků naopak vyplývá, že sazby smluvní pokuty byly vždy sjednány jako sazby denní a účastníci je vždy za sazby denní považovali. Žalovaná sama ve svém vyjádření uvádí, že s žalobkyní spolupracovala v minulosti opakovaně, takže jí musí být známo, že zavedenou praxí žalobkyně ve vztahu k dodavatelům je, že periodicky stanovené smluvní pokuty za prodlení s dokončením provedení díla jsou stanoveny vždy na bázi denní sazby. Podáním ze dne 25. 5. 2020 žalovaná svůj dluh do částky 781 200 Kč uznala a ujednání o smluvní pokutě za neurčité nepovažovala a následujícím podáním požádala o splátky.

6. V replice ze dne 26. 2. 2021 žalovaná setrvala na skutečnostech uvedených v podání ze dne 2. 2. 2021. To, že z žádných písemných záznamů nevyplývá, že by smluvní strany jednaly o změně sazby smluvní pokuty, nikterak nevylučuje to, co bylo uvedeno žalovanou (že o této změně bylo jednáno ústně). Ani to, že by zavedenou praxí žalobkyně ve vztahu k dodavatelům byly smluvní pokuty stanoveny na bázi denní sazby, nemění nic na možnosti sjednání jiné sazby, a to zejména s ohledem na to, že v době uzavírání dodatku č. , hodnota, byla již převážná část díla ze strany žalované zhotovena, a i toto bylo jedním z důvodů, že mělo dojít dodatkem č. , hodnota, kromě změny termínu pro dokončení i ke změně v ujednání o smluvní pokutě, aby právě tato odpovídala svou výší hodnotě zajišťované povinnosti. V souladu s čl. 15.8 bylo sjednáno, že smlouvu lze měnit pouze písemnými dodatky, proto není možné aplikovat žalobkyní uvedené ustanovení občanského zákoníku, že pro platné ujednání smluvní pokuty není vyžadována písemná forma. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu nelze výkladem doplnit neúplné smluvní ujednání. Výkladem lze zjišťovat pouze obsah právního úkonu, nelze jím projev vůle doplňovat (, Anonymizováno, ). Žalovaná v žádném případě neuznala žalovaný nárok, a to ani zčásti, neboť částka uvedená ve vyjádření žalované byla pouze návrhem na moderaci. Vzhledem k tomu, že se dle žalované jedná o zdánlivé právní jednání, nebylo možno, aby žalovaná tento neexistující dluh jakýmkoli právním jednáním uznala.

7. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 30. 3. 2021 uvedla, že pokud žalovaná citovala judikát , Anonymizováno, , nebyl použit příhodně a jeho závěry nebyly žalovanou interpretovány správně. Smlouva o dílo byla uzavřena již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., a proto judikaturu vztahující se k předchozí úpravě lze použít jen v omezené míře. Nová právní úprava výkladu právních jednání je taková, že je třeba zjištěnou skutečnou vůli upřednostnit i před jejím vnějším projevem. Ze závěrů Nejvyššího soudu však vyplývá, že i za předchozí právní úpravy bylo třeba obsah právních úkonů vykládat dle skutečné vůle stran, a pokud byl chybějící výraz v textovém vyjádření smlouvy doplněn dle chování stran, jednalo se o vyložení obsahu vůle stran, nikoli o doplnění vůle samotné. Sazba 30 000 Kč měla být hrazena za každý den prodlení (tak, jak byla sjednána v původním textu smlouvy), žádný jiný časový úsek pro sankcionování prodlení nebyl mezi stranami nikdy předtím použit, ani po vzniku prodlení nebyla žádnou ze stran zmíněna možnost existence nějakého jiného časového úseku (až do 25. 1. 2021, kdy si zástupce žalované zřejmě poprvé všiml překlepu a účelově jej použil pro obranu ve sporu). Pokud žalovaná zmiňuje jednání o tom, že by smluvní pokuta mohla být hrazena za týdny, měla by o nich žalovaná povědomost a vzpomenula si na ně při svých reakcích na žalobu. Pokud by se žalovaná řídila pouze údaji v žalobě, veškeré listiny byly k žaloba přiloženy a jde tudíž výhradně k tíži žalované, že se s jejich obsahem neseznámila. Navíc ani z reakce žalované před podáním žaloby nevyplývá ani náznak jakékoli nejasnosti ohledně určitosti ujednané sazby smluvní pokuty. Právní jednání, kde je nutnost písemné formy sjednána pouze dohodou stran, mohou být za určitých okolností platně učiněna i ústní formou.

8. Ve sdělení ze dne 26. 7. 2023 žalobkyně zdůraznila enormní zájem, jaký měla na tom, aby dílo bylo provedeno, neboť se jednalo o objekt důležitý pro obranu státu, kdy existence vnitřních předpisů dokládá, že přístup cizích civilních osob do objektu a následný pobyt podléhá schvalovacímu procesu a je monitorován. Přítomnost pracovníků nad rámec původně sjednané doby způsobovalo žalobkyni organizační obtíže. Smluvní pokuta by tak měla plnit zejména funkci preventivní a sankční, méně výrazná je funkce uhrazovací (avšak i ta zde byla – změna jednání do jiných prostor, stálý dozor přítomnosti cizích osob). Výše sankce musela být stanovena odpovídající tak, aby žalovanou přiměla splnit včas své povinnosti, ke kterým se smluvně zavázal. Pokud by se jednalo o symbolickou pohrůžku, nátlak na splnění povinnosti by byl nedostatečný.

9. Ve vyjádření ze dne 18. 8. 2023 žalobkyně mimo jiné uvedla, že netuší, jakým způsobem žalovaná dospěla k uvedené částce 2 652 432 Kč, jež měla představovat hodnotu pozastavené části díla. V době podpisu dodatku č. , hodnota, nebyla hodnota části pozastaveného díla prací přesně vyčíslována, přičemž u některých prací by bylo obtížné vymezit, do jaké míry přináležely k pozastavené části díla.

10. Ve vyjádření ze dne 21. 9. 2023 žalovaná uvedla, že žalobkyně nedotvrdila a ani neprokázala, že by prodlení žalované měla na ni jakýkoli faktický negativní dopad. Pokud jde o hodnotu pozastavené části díla, ze situačního nákresu vyplývá, jaká část díla zbývala k dokončení.

11. Ve vyjádření ze dne 23. 10. 2023 žalobkyně uvedla, že z nejnovější judikatury nevyplývá nutnost prokázat konkrétní negativní dopad ve smyslu reálné škody. Případnou moderaci smluvní pokuty nelze chápat jako případ obsahové kontroly smluvního ujednání, ale jako způsob kontroly přiměřenosti až výsledného nároku. Předložené situační nákresy nemohou dokazovat hodnotu prací, které zbývalo při podpisu dodatku č. , hodnota, dokončit. Ke každému metru kanalizace či vodovodu v rámci celého díla se nedá přiřadit stejné množství prací o stejné hodnotě. Smluvní pokuta byla ve smlouvě i v dodatku stanovena pevnou částkou za den prodlení, bez ohledu na to, s jak velkou částí se zhotovitel dostane do prodlení a dílo pak bylo předáno jako celek.

12. Soud provedl dokazování výslechem svědků a listinnými důkazy.

13. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že v době vyřizování této zakázky byl ve funkci ředitele odboru řízení staveb agentury hospodaření s nemovitým majetkem , Anonymizováno, , tj. přímý zaměstnanec , Anonymizováno, . Zaměstnancem , Anonymizováno, byl do ledna roku 2020. Za žalovaného jednal s jednatelem panem Henschem. K zakázce si nic podstatného nepamatuje, ale obecně ví, že smluvní pokuty se řešily totožně, vždy byly sjednávány procentem 0,1 – 0,5 % z předpokládané ceny zakázky a vždy byly sjednávány za jeden den. V této smlouvě předpokládá, že byla smluvní pokuta stanovena vyšší, protože se jednalo o práce s dílem , Anonymizováno, na , jméno FO, . Smluvní pokuta se vždy stanovila určitou paušální částkou. Zájemce o práce, když uzavíral smlouvu, věděl při uzavření smlouvy, jakou má denní pokutu. Za jeho působení nebyly nikdy uzavírány smlouvy s týdenní smluvní pokutou. Všechny smlouvy byly uzavřeny s denní pokutou, protože při týdenní pokutě by se to pak těžko počítalo. Příslušný pracovník, který měl na starosti tuto zakázku, připravil uzavření dodatku, zabýval se tím, že připravil položkový rozpočet a tzv. změnové listy, zabýval se více a méně pracemi. Pokud to mělo vliv na termín dokončení zakázky, uvádělo se to ve změnovém listu. Technický dozor této zakázky byl pan , jméno FO, , jehož povinností bylo tuto zakázku připravit. Dohlížel na více práce i méně práce. Z hlediska termínu dohlížel na průběh celé zakázky. Jednání o změně denní báze na týdenní nebylo možné, protože by to bylo porušení původních zadávacích podmínek. Nevybavuje si, že by někdo o tomto jednal.

14. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je zaměstnancem , Anonymizováno, do současné doby. Pokud se týká projednávané věci ví, že byla zpracována projektová dokumentace, ta byla odsouhlasena a bylo provedeno výběrové řízení, výběr soutěže, byla uzavřena smlouva, následně došlo k prodloužení smlouvy formou dodatku. Toto první prodloužení bylo z toho důvodu, že došlo ke změně trasy kanalizace, neboť v místě, kde kanalizace měla být dle projektu, nebyla. Není schopen říct o kolik dnů nebo měsíců. Další důvod byl ten, že byly problémy s připojením vodovodu - šlo o problémy s dezinfekcí, byla provedena nedostatečně a musela se opakovat a následně zhotovitel neoslovil vodárny. V tomto případě bylo pozastaveno plnění a jak dlouho se z tohoto důvodu zpozdila stavba, neví. Pokud se jedná o bezpečnostní opatření, tak se jedná o , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , ve kterém sídlí , Anonymizováno, a další ústřední orgány. Na pracovníky zhotovitele byl požadavek, aby všichni jeho pracovníci měli , Anonymizováno, , podezřelý výraz, rejstřík i pracovníci, kteří prováděli výkopy. Objekt je střežen kamerovým systémem 24 hodin denně, 365 dní v roce. Kamerový systém je na obrazovky, u kterých sedí pracovníci ostrahy – vojenské policie. Při vstupu pracovníků zhotovitele byla provedena kontrola jejich agenturou a po celou dobu zhotovování díla byl stálý dozor, jednak kamerovým systémem a jednak se tam pohyboval pracovník. Smluvní pokuta se v dodatcích neměnila, protože k tomu nebyli oprávněni. Toto tvrzení ví se stoprocentní jistotou. V každém případě je sjednávána pokuta za každý den prodlení podle ceny díla. Nepamatuje si, že by byla sjednána pokuta za jiný časový úsek. Při sjednávání dodatku ke smlouvě neví, že by protistrana přišla s tím, aby pokuta byla sjednána za jiný časový úsek. Neví o tom, že by byla vyčíslena částka zbývající ceny díla při sjednávání dodatku. S tímto dodavatelem se jednalo o sjednání první smlouvy. Smluvní pokuta se vždy odvíjí za cenu celého díla. Z díla zbývala jedna čtvrtina. Kanalizace si myslí, že byla hotová nebyl hotový vodovod. Zhruba těch 20–30 %. Nicméně v té době ještě nebyl vyčištěný čili nebyl použitelný. Nevycházely rozbory vody. Vodovod nebyl napojen na stávající. S výpisy z rejstříku trestů neměla žalobkyně žádné náklady, byly předkládány zhotovitelem. Ke snížení, zvýšení počtu osob hlídajících objekt nedošlo. Vjezdy do objektu jsou dva. V dodatku se formulace smluvní pokuty neměnila. Základ smluvní pokuty se počítá z ceny díla. Dílo bylo průběžně placeno. Zpracovával se zjišťovací protokol, který podepisuje jak zhotovitel, tak technický dozor objednatele čili jejich zaměstnanec, který potvrzuje ty práce provedené. Hotové části užívání nebrání. Je pravděpodobné, že se dokončená část díla užívala. Nedodělání povrchových úprav nebránilo v tom, aby využívali tu technologii, která už byla uzavřena, zasypaná, zjištěná. Cena díla byla zaplacena ze 100 %. Doplacena kupní cena mohla být až po konečném předání a převzetím díla. V té době už věděli, že je zhotovitel v prodlení. Standardně to takhle řeší všude, že zaplatí zhotoviteli vše a pak penalizují.

15. Z výslechu svědkyně , právnická osoba, bylo zjištěno, že je zaměstnankyní žalované, a to provozní ředitelkou. O té zakázce ví to, co ví o všech ostatních zakázkách, protože se podílí na chodu firmy a jakákoliv zakázka je u nich hlídaná - každý týden si sednou se stavbyvedoucím, s majitelem firmy, někdy i s účetním a řeší zakázku. To byla smlouva o dílo, pak se dělaly dodatky, průběžně se fakturovalo, tak jak se vlastně udělala stavba částečně, tak se dělaly dílčí fakturace. Smlouva se k ní dostala jako hotová věc. Bylo to výběrové řízení, kde se určitě projednávaly termíny, platební podmínky, částky, když dávaly nabídku, ale to takhle prostě je ve všech smlouvách. Provádění smlouvy měl na starosti hlavně stavbyvedoucí, ale vždycky je udělaný nějaký harmonogram prací a ten se dodržuje. V daném případě byly problémy. Když udělali vodovod, tak se dělala zkouška na pitnou vodu, která 2x nevyšla. S tím se jim prodloužil termín, protože nemohli dál pokračovat, ale ve finále se přišlo na to, že tam někde je slepé rameno, kde jsou staré trubky, které nebyly ani v projektu, nikdo o nich nevěděl, takže ty se pak našly. Musely se zadělat, aby mohli dál pokračovat a vodovod byl hotový. Takže se jim o to taky prodloužil termín, který byl v dodatku č., hodnota, . U jednání o dodatku nebyla. Do dodatku č., hodnota, dala pokuta, která je 30 000 Kč za každý započatý týden – kdo s tímto přišel, neví, ví to od pana Hensche, přímo ne. Na ministerstvu projednávali, že tam chybí třetina dodělat. Konstrukci smluvní pokuty úplně konkrétně na poradách neřešili, protože tohle už jim, si myslí, úplně nepřísluší. A řešil to jednatel s ministerstvem. V době, kdy byl řešen předmětný dodatek č. , hodnota, zbývala dofakturovat třetina. Dodatkem se nahrazuje vždy, když je změna. Výhrady ke kvalitě díla po jeho dokončení nebyly. V době, kdy nebylo ještě dílo dokončeno, byla kanalizace již užívána. Ví, že žalobkyni by napsán dopis o prominutí nebo snížení smluvní pokuty.

16. Z výslechu svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že pracuje u žalobce na pozici referentské pozice Odboru řízení staveb agentury hospodaření s nemovitým majetkem. Na sjednávání smlouvy se podílela tak, jak to funguje u všech těch akcí, že mají nějaké vzory smluv, které byly vydány z pozice vedení agentury a vždycky, když je nějaká akce, tak příprava, to jsou pracovníci, kteří mají na starosti každou tu konkrétní akci, tak podle těch návrhů připraví smlouvu k té konkrétní akci a ona pak dělá ve vztahu k těm smlouvám jakoby takovou tu poslední kontrolu, jestli to odpovídá přílohám jako zadání apod. Případně smlouvu i mění, když tam zjistí, že obsah té smlouvy neodpovídá tomu, té zadávací dokumentaci nebo té příloze, kde je popisovaná ta akce, co se má dělat. Nebo když zjistí, že tam jsou špatně odkazy nebo je tam něco dvakrát, či někdy se stane, že něco děvčata vypustí a neupraví číslování apod. Takovou tu poslední kontrolu a vlastně se to dělá ve fázi, protože ty akce jsou v programovém financování, takže 1. návrh smlouvy se připravuje pro registraci a zadávací dokumentaci. Pak uběhne nějaká doba, ke kterému musí dojít k nějaké úpravě v té smlouvě, ať je to ve vztahu k nějakým novým předpisům a pak se dělá další kontrola té smlouvy, když se žádá o zahájení zadávacího řízení, protože to nedělá jejich pracoviště, ale jiné pracoviště Ministerstva. A třetí kontrola je před tím podpisem smlouvy, tzn., když už jim zadavatel dá pokyn k uzavření smlouvy, že už proběhlo zadávací řízení, už byl vybrán zhotovitel, tak jim dá pokyn a podle toho pokynu zase příprava, to jsou ta děvčata, co mají na starosti ty akce, doplní ty údaje do té smlouvy, co se týká zhotovitele, ceny apod. A pak zase to přijde k ní na poslední kontrolu, jestli je tam všechno, jestli je to dobře podle obchodního rejstříku apod. Smluvní pokuta je určována podle předpokládané výše toho závazku, protože samozřejmě každá akce, která má zpracovanou projektovou dokumentaci, tak v rámci toho je zpracovaný kontrolní rozpočet a podle výše toho kontrolního rozpočtu, jako bez DPH se určuje v rozmezí 0,1 až 0,5 % výše smluvní pokuty za den prodlení. Smlouvy, které by měly jiné časové určení než za den, třeba za týden, za měsíc nikdy neschvalovala či nevytvářela. Na své pozici pracuje 15 let. Že by se změnila ta smluvní pokuta z té denní na týdenní, měsíční, roční, nezažila – dílo není dokončené, tak se nemění. Dodatek se posílá druhé smluvní straně k připomínkám. Z jejího pohledu je v dodatku č. , hodnota, administrativní chyba a chybí tam slovíčko den.

17. Ze smlouvy o dílo č. , hodnota, -, Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byla rekonstrukce páteřních rozvodů vody a kanalizace žalobkyně s tím, že termín dokončení díla byl stanoven nejpozději do 150 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy. Účinnost smlouvy nastala dne 28. 8. 2018. O předání díla měl být sepsán protokol o předání a převzetí díla, který zpracuje přejímající, a který bude obsahovat informace o tom, co a v jakém stavu a rozsahu bylo předáno, kdo předal a převzal, kdy a kde k převzetí došlo. V případě, že zhotovitel nedodrží termín pro dokončení díla, uhradí objednateli smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč, a to za každý i započatý den prodlení.

18. Z dodatků č. , hodnota, , 2 a 3 bylo zjištěno, že smlouva byla měněna a doplňována dodatky, z nichž pro danou věc je klíčový dodatek č. , hodnota, , který nabyl účinnosti dne 27. 9. 2018, a v němž je uvedeno, že bylo v souvislosti se změnami objednatelem dnem 29. 8. 2019 pozastaveno provádění části díla, tj. kanalizace – stoka A a vodovod – řad A v prostoru zpevnění komunikace před vrátnicí č. , hodnota, . Provádění pozastavených prací bude opětovně zahájeno po nabytí účinnosti tohoto dodatku. Termín dokončení pozastavené části díla je nejpozději do 32 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto dodatku. V případě nedodržení termínu pro dokončení díla uhradí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč za každý dohodnutý termín dokončení a za každý i započatý prodlení.

19. Z dopisu o pozastavení plnění části díla z 28. 8. 2018 s doručenkou bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované oznámení o pozastavení plnění části díla s tím, že termín plnění této části díla bude v předmětném dodatku stanoven nejpozději do 32 kalendářních dnů ode dne podpisu dodatku.

20. Ze zápisu o odevzdání a převzetí dokončeného díla bylo zjištěno, že termín dokončení podle smlouvy o dílo měl být dne 29. 10. 2018, ke skutečnému dokončení prací však došlo až dne 21. 1. 2019.

21. Z prezenční listiny je patrno, které osoby byly přítomny přejímacímu řízení.

22. Z jednoho listu stavebního deníku č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne 21. 9. 2018 byl proveden zápis TDO, že po obdržení kladných rozborů vody byla část díla nedotčená pozastavením prací považována za dokončenou. Dílo bylo v tomto rozsahu přejato s tím, že bude kolaudováno jako celek.

23. Z faktury na smluvní pokutu č. , hodnota, a doručenky bylo zjištěno, že žalované jako zhotoviteli byla dne 29. 11. 2019 účtována smluvní pokuta za nedodržení termínu pro dokončení díla ve výši 30 000 Kč za každý i započatý den prodlení. Prodlení trvalo 84 dní od 30. 10. 2018 do 21. 1. 2019. Tato smlouva byla fakturována na částku 2 520 000 Kč se splatností dne 29. 12. 2019. Faktura byla žalované doručena dne 2. 12. 2019.

24. Z dopisu, dopisu ze dne 21. 1. 2020, 11. 2. 2020 a 24. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že fakturu na smluvní pokutu nepřijímá, v účetnictví neeviduje a vrací ji zpět. Výše dle pokuty je dle žalované neúměrně vysoká a neodpovídá „výchovnému“ charakteru tohoto ujednání smlouvy. Dílo je dokončeno v odpovídající kvalitě a ke vzniku žádné škody objednateli nedošlo. Na tento dopis bylo reagováno žalobkyní tak, že na pokutě trvá s vysvětlením, proč tak činí (uvedení období prodlení, zmínění ustanovení § 2048 o.z. – jedná se o sankci objektivní, povinností osob jednajících jménem organizační složky státu je důsledně využívat veškeré právní prostředky ve smluvních vztazích). Následně byla žalované zaslána dvojí upomínka s upozorněním na případné vymáhání smluvní pokuty soudní cestou.

25. Součástí spisu jsou i údaje k veřejné zakázce a fotodokumentace z provádění díla a letecký obrázek objektu žalobkyně (kroužkovaná část je nedokončená část objektu, které se týkalo pozastavení).

26. Ze smlouvy o dílo č. , hodnota, -, Anonymizováno, bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla úprava vodoměrné sestavy, účinnost smlouvy nastala 22. 10. 2019. Termín dokončení díla byl stanoven na 30. 11. 2019. Bylo sjednáno, že v případě, že zhotovitel nedodrží termín pro dokončení díla, uhradí objednateli smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to za každý i započatý den prodlení.

27. Ze zápisu z jednání ve věci zhotovení stavby , adresa, , Pateřní rozvody a kanalizace bylo zjištěno, že dne 31. 7. 2018 proběhlo pracovní jednání ve věci plnění předmětné smlouvy o dílo mezi zástupci žalobkyně jako objednatele a žalované jako zhotovitele. Jednání bylo svoláno objednatelem jako reakce na neuspokojivý aktuální stav rozpracovanosti stavby a e-mail žádost zhotovitele o jednání ve vazbě na dopis objednatele ze dne 19. 7. 2018. Při tomto jednání bylo konstatováno prodlení zhotovitele s realizací díla, zhotovitel byl vyzván k posílení počtu pracovníků a optimalizaci organizace práce.

28. Z části Provozního řádu objektu , Anonymizováno, ze dne 28. 3. 2018 bylo zjištěno, že jsou u žalobkyně zvýšená bezpečnostní opatření v souvislosti se vstupem do objektu.

29. Z e-mailu od , jméno FO, z 5. 2. 2021 bylo zjištěno, že , jméno FO, sděluje , jméno FO, mimo jiné to, že chybou při zpracování dodatku vypadlo z formulace „za každý den prodlení“ slovo den. Z tohoto důvodu si nepřipustili jinou možnost, než že penalizace je za každý den prodlení. Při žádném jednání nepadla možnost, že by penalizace u víceprací byla za každý týden. Vždy docházelo k tomu, že dílo jako celek nebylo dokončeno. Moderace pokuty k hodnotě dodatku (což je 369 901,05 Kč) mu připadá nesprávná. Firmou používaná částka ve výši 2 652 432 Kč odpovídá přibližně cca 30 % z ceny bez DPH. Neví, z čeho byla použita. Opět při podpisu dodatku nikdy nebyla číselně označena nedokončená část díla.

30. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

31. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla dne 29. 3. 2018 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce vodovodu a jednotné kanalizace v areálu žalobkyně na adrese , adresa, . Část díla – kanalizace stoka A a vodovod řad A v prostoru před vrátnicí č. , hodnota, byla dnem 29. 8. 2018 pozastavena (jednalo se zhruba o 1/3 díla) a dle dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o dílo měla být tato část díla dokončena do 32 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto dodatku – vzhledem k tomu, že dodatek nabyl účinnosti dne 27. 9. 2018, byl termín pro provedení díla den 29. 10. 2018. Pro případ nedokončení díla určeného dodatkem č. , hodnota, byla stanovena povinnost zhotovitele zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč za každý i započatý den prodlení. Pozastavená část byla dokončena a předána až dne 21. 1. 2019. K úhradě smluvní pokuty byla žalobkyní žalované vystavena faktura č. , hodnota, se splatností 2. 1. 2020. Smluvní pokuta však nebyla uhrazena ani po zaslání předžalobní upomínky.

32. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto:

33. Dle ustanovení § 2586 odst. 1 o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

34. Dle ustanovení § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

35. Dle ustanovení § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

36. Mezi stranami je nesporné, že mezi nimi byla uzavřena smlouva o dílo, včetně dodatků, kdy pro danou věc je klíčový dodatek č. , hodnota, , a že došlo k prodlení žalované jako zhotovitele se zhotovením části díla dotčeného pozastavením (přibližně 1/3 celkového díla dle smlouvy o dílo), kdy termín provedení díla byl stanoven 32 dní od účinnosti dodatku, tj. na den 29. 10. 2018, zatímco žalovaná žalobkyni dílo předala až dne 21. 1. 2019 – došlo tedy k prodlení 84 dní. Stejně tak mezi účastníky není sporu, že byla pro případ prodlení se zhotovením díla sjednána smluvní pokuta, a to na částku 30 000 Kč.

37. V dodatku č. , hodnota, , který se týká dotčené části díla však je za částkou 30 000 Kč uvedeno „za každý i započatý prodlení“, čili zde chybí časová jednotka, resp. frekvence placení, kdy žalobkyně uvádí, že to byl den stejně jako ve všech takto uzavíraných smlouvách, žalovaná trvá na tom, že to byl týden s tím, že probíhalo jednání o změně časové jednotky placení právě na týden. K tomu soud podotýká, že po proběhlém jednání a provedení všech relevantních důkazů je patrné, že v dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o dílo vypadlo slovo „denně“. K tomu soud dospěl na základě výpovědí svědků (zaměstnanců žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, , jméno FO, , , jméno FO, ), smlouvy o dílo a další jiné smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky je patrno, že smluvní pokuta byla stanovena za každý den prodlení, jak to bylo standardně uzavírané ve všech obdobných případech, kdy v daném případě nebyl důvod cokoliv měnit. , Anonymizováno, , Anonymizováno, je státní instituce, která má své zásady, pokyny, kdy odchylka od nich nebyla případná. Svědkyně , právnická osoba, uvedla, že o slovu týden, který měl být v dodatku č. , hodnota, ví jen z doslechu od jednatele žalované. Toho, že v dodatku č. , hodnota, ke smlouvě chybí za slovy „za každý i započatý“ slovo „den“, si byla žalovaná v počátku řízení vědoma, neboť ve vyjádření ze dne 25. 5. 2020 právní zástupce žalované uvádí: „Žalovaný by považoval za přiměřenou smluvní pokutu ve vztahu k prodlení s předáním pozastavené části díla ve výši 31 % ze sjednané smluvní pokuty, tedy ve výši 9 300 Kč denně…“. Byť to žalovaná odůvodňuje tím, že právní zástupce se opíral o tvrzení žalobkyně v žalobě, je evidentní, že pokud by žalovaná věděla, že probíhala jednání o týdenní časové jednotce prodlení a tato byla v následném samotném textu dodatku, věděla a namítala by to hned zkraje.

38. Soud tedy dospěl k závěru, že došlo k prodlení 84 dní při sjednané smluvní pokutě 30 000 Kč za každý den prodlení. Smluvní pokuta, jak ji vypočetla žalobkyně, by tak činila 2 520 000 Kč. Soud však shledal, že v daném případě je odůvodněný postup podle ustanovení § 2051 o.z., tedy snížení smluvní pokuty, kterou má soud za nepřiměřenou. Při moderaci smluvní pokuty soud postupoval v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, – v prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o.z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit, poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední okolnosti nejen obecně známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ. Aby soud mohl posoudit přiměřenost nároku na smluvní pokutu, je třeba přihlédnout k funkci smluvní pokuty, neboť v závislosti na tom sleduje smluvní pokuta různé zájmy stran a pro posouzení přiměřenosti tak budou rozhodující odlišné aspekty. Každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, tedy vyvíjí na dlužníka (v daném případě žalovaného – zhotovitele) nátlak, aby smluvní povinnosti dostál. Dalšími funkcemi je paušalizační funkce (paušalizace náhrady škody) a sankční (sankce za nesplnění povinnosti – tato funkce je připisována smluvní pokutě vždy). V daném případě měla smluvní pokuta především funkci preventivní a sankční, v minimální míře paušalizační. Z dikce § 2048 odst. 1 o.z. však vyplývá, že věřitel může požadovat po dlužníkovi smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušené smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Důvody nepřiměřenosti soud shledává zejména v tom, že větší část díla (přibližně 2/3) byla včas dokončena, prodlení se týkalo pouze pozastavené části díla (přibližně 1/3). Jak vyplynulo z výpovědí pracovníků žalobkyně, převážně hotová část díla byla žalobkyní užívána. Též je třeba přihlédnout k tomu, že žalobkyni nevzniklo příliš velké omezení, které by odůvodňovalo smluvní pokutu v žalované výši. Žalobkyně sídlí v objektu, který je přísně střežen, k čemuž soud přihlédl, avšak počet pracovníků ostrahy nebyl nijak navyšován, tudíž žalobkyni vysoké náklady spojené s tímto nevznikly.

39. S ohledem na uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku.

40. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 72 113,58 Kč, přičemž tato částka představuje 33,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,67 % a úspěchu žalobce v rozsahu 33,33 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 520 000 Kč sestávající z částky 18 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 18 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 5. 2020, z částky 18 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 1. 2021, z částky 18 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 5. 2021, z částky 18 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 6. 2023, z částky 18 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 9. 2023, z částky 18 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 1. 2024, z částky 18 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 4. 2024 a z částky 18 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 5. 2024 včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 10 638,26 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 1. 2021 náhrada 1 298,10 Kč za 146 ujetých km v částce 898,10 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 5. 2021 náhrada 1 298,10 Kč za 146 ujetých km v částce 898,10 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 6. 2023 náhrada 1 592,29 Kč za 146 ujetých km v částce 1 192,29 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 9. 2023 náhrada 1 592,29 Kč za 146 ujetých km v částce 1 192,29 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 1. 2024 náhrada 1 619,16 Kč za 146 ujetých km v částce 1 219,16 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 4. 2024 náhrada 1 619,16 Kč za 146 ujetých km v částce 1 219,16 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 5. 2024 náhrada 1 619,16 Kč za 146 ujetých km v částce 1 219,16 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 178 758,26 Kč ve výši 37 539,23 Kč. K ponížení oproti vyčíslení nákladů řízení ze strany žalované došlo nejen z důvodu částečného úspěchu ve věci, ale rovněž z toho důvodu, že žalovaná účtovala úkony, na které advokátní tarif v ustanovení § 11 nepamatuje, a to úkony spočívající v opakujících se vyjádřeních, kdy účastníci na svá podání neustále reagovali, přičemž tato vyjádření nepřinesla nic zásadního pro danou věc.

42. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalobkyně k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalované.