8 C 180/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Löffelmannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 23 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 28. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni částku 1 154 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 29. 3. 2022 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 23 850 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě zřizovací listiny je žalobkyně oprávněna hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. Dne 31. 8. 2020 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla, [registrační značka] tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Žalobkyně žalovaného písemně kontaktovala, informovala jej o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobkyně a vyzývala jej k úhradě částky za odtah a parkovné. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po odtahu (parkovné) a 50 Kč za každý následující den po sto osmdesátém dni po odtahu (parkovné). Žalobkyně nárokuje rovněž zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že dne 31. 8. 2020 žalobkyně provedla odtah vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný (Zřizovací listina, Protokol o odtahu vozidla, Kupní smlouva, Technický průkaz vozidla, Plná moc). Žalobkyni za tento odtah náleží odměna za provedený odtah ve výši 1 900 Kč a za parkování a střežení vozidla za první až třetí den ve výši 250 Kč denně, za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den ve výši 400 Kč denně a za každý následující den ve výši 50 Kč denně, celkem dlužná částka činí 23 850 Kč (Nařízení hl. m. Prahy č. 2 z roku 2013). Žalovaný dlužnou částku nezaplatil po písemném kontaktování ze strany žalobkyně, ani po zaslání předžalobní upomínky (Výzva k uhrazení s doručenkou).

5. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil podle ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, upravujícího zákaz zastavení a stání vozidel ve spojení s ustanovením § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Protože žalovaný porušil svou zákonnou povinnost vyplývající se shora uvedeného ustanovení, bylo jeho vozidlo odtaženo a umístěno na parkoviště provozované žalobkyní, za což je žalobkyně oprávněna vybírat cenu za odtah a parkovné. Cenu za nucený odtah vozidla včetně jeho umístění na střeženém parkovišti vymezuje ustanovení § 2 odst. 2 nařízení hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013. Pokud žalovaný dlužnou částku nezaplatil, dostal do prodlení se zaplacením ve smyslu § 1968 o.z. Podle ustanovení § 1970 o.z. a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení.

6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 154 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 954 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ustanovení § 160 odst. 1, věta prvá o.s.ř.