8 C 220/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Löffelmannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 17 238 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 645 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 345 Kč od 04. 05. 2020 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, částku 10 593 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 293 Kč od 17. 08. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 6. 2. 2023, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 238 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměl ode dne 19. 4. 2021 do dne 7. 4. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil zákonnou pojistnou povinnost pojistit vozidlo. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dní od doručení této výzvy. Splatnost příspěvku nastala dnem 3. 5. 2022 (nárok 1) a dnem 16. 8. 2022 (nárok 2). Dlužná částka činí 17 238 Kč a skládá se z denního příspěvku ve výši 47 Kč, který nebyl placen po dobu 354 dní, a částky ve výši 600 Kč (2x 300 Kč), která je poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva. Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud nařídil jednání na den 20. 9. 2023. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy, bylo tedy jednáno v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy.

5. Z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala, aby uhradil příspěvek za každý den, kdy nebylo pojištění sjednáno, nebo aby doložil okolnosti vylučující nárok žalobkyně na zaplacení tohoto příspěvku.

6. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného příspěvku do garančního fondu se stanovením lhůty k plnění.

7. Z výzvy k úhradě [právnická osoba] bylo zjištěno, že byl žalovaný [právnická osoba] a.s. upomínán k zaplacení dlužné částky.

8. Z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně písemně požadovala po žalovaném zaplacení dlužných částek s tím, že v opačném případě bude věc řešena soudní cestou.

9. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním. Žalovaný jakožto provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] porušil zákonnou pojistnou povinnost pojistit vozidlo tím, že neměl ode dne 19. 4. 2021 do dne 7. 4. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Písemná výzva, která je podmínkou nároku na zaplacení příspěvku, byla žalovanému odeslána dne 17. 2. 2022 a dne 2. 6. 2022, splatnost příspěvku nastala dnem 3. 5. 2022 (nárok 1) a dnem 16. 8. 2022 (nárok 2). Dlužná částka činí částku 17 238 a skládá se vždy ze základu příspěvku a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dluh nebyl splněn ani po zaslání předžalobní upomínky.

11. Podle § 3 odst. 2 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále též jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

12. Podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

13. Podle § 4 odst. 1 cit. zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni, pozn. soudu) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

14. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

15. Podle § 4 odst. 6 věty první cit. zákona, povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku.

16. Po hmotněprávní stránce je tedy povinnost příspěvku odvozena ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zejména z § 4 citovaného zákona. Žalovaný porušil § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť jakožto vlastník vozidla nesplnil povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to ve výši vypočtené dle § 4 odst. 3 tohoto zákona. Žalobkyně prokázala nesplnění povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovanému v uvedeném období, jakož i zaslání výzvy k zaplacení příspěvku žalovanému za porušení této povinnosti v souladu s § 4 odst. 6 tohoto zákona. Žalovaný, který dlužnou částku ve sjednané době nezaplatil, se dostal do prodlení (srov. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“)) a v souladu s § 1970 OZ tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné sumy též zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně svůj nárok řádně zargumentovala a doložila, přičemž o něm soud nemá žádné pochybnosti, žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 238 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

19. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.