8 C 224/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Löffelmannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 2 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 23. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 150 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že na základě zřizovací listiny je žalobkyně oprávněna [územní celek] k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. Dne 17. 9. 2020 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla, [registrační značka] tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Žalobkyně žalovaného písemně kontaktovala, informovala jej o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobkyně a vyzývala jej k úhradě částky za odtah a parkovné. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po odtahu (parkovné) a 50 Kč za každý následující den po sto osmdesátém dni po odtahu (parkovné). Žalobkyně nárokuje rovněž zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním. Dne 17. 9. 2020 žalobkyně provedla odtah vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný. Žalobkyni za tento odtah náleží odměna za provedený odtah ve výši 1 900 Kč a za parkování a střežení vozidla za první až třetí den ve výši 250 Kč denně, za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den ve výši 400 Kč denně a za každý následující den ve výši 50 Kč denně, celkem dlužná částka činí 2 150 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil po písemném kontaktování ze strany žalobkyně, ani po zaslání předžalobní upomínky.

5. Takto zjištěný skutkový stav posuzoval soud podle ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, upravujícího zákaz zastavení a stání vozidel ve spojení s ustanovením § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Protože žalovaný porušil svou zákonnou povinnost vyplývající se shora uvedeného ustanovení, bylo jeho vozidlo odtaženo a umístěno na parkoviště provozované žalobkyní, za což je žalobkyně oprávněna vybírat cenu za odtah a parkovné. Cenu za nucený odtah vozidla včetně jeho umístění na střeženém parkovišti vymezuje ustanovení § 2 odst. 2 nařízení [územní celek] [číslo] z roku 2013. Pokud žalovaný dlužnou částku nezaplatil, dostal do prodlení se zaplacením ve smyslu § 1968 o.z. Podle ustanovení § 1970 o.z. a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení.

6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za repliku na výzvu soudu ze dne 24. 6. 2021, neboť zde žalobkyně pouze odkázala na žalobu a vypočetla náklady řízení.

8. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.