8 C 244/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Löffelmannovou ve věci Žalobkyně Jméno žalobkyně A ., Anonymizováno IČO žalobkyně A Anonymizováno zast.: Jméno žalobkyně B , advokát, se Anonymizováno proti Žalovanému Anonymizováno Anonymizováno o 19 914,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z této částky od 31.10.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do částky 9 914,30 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení k rukám právního zástupce žalovaného částku 41,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky s tím, že dne 30. 9. 2024 uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen do 30. 10. 2024. Podle článku odstavce 4.1. smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 35 % z jistiny, jehož kapitalizovaná výše činí 3 500 Kč. Podle odst. 3.1. smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni poplatek za volitelnou službu Expresní projednání žádosti, který činil 199 Kč. Podle odst. 3.1. smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni poplatek za volitelnou službu SMS servis, který činí 35 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení, tedy za období od 31. 10. 2024 do 28. 1. 2025, jehož kapitalizovaná výše činí 6 180,30 Kč. Celkově tak žalobkyně požaduje částku 19 914, 30 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání nařízenému na den 20. 5. 2026 se účastníci nedostavili, ač oběma stranám bylo řádně doručeno, soud tedy postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř.. Žalobkyně se z jednání omluvila.

4. Soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 30. 9. 2024 listinu s názvem Smlouva o podnikatelském úvěru. Na základě této listiny žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč. Pro případ prodlení si strany sjednali sankci v podobě úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dnů prodlení, tj. od 31. 10. 2024 do 28. 1. 2025 a následně ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Povinnost uhradit účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 35 % z jistiny, tj. 3 500 Kč, poplatky za volitelné služby Expresní projednání žádosti 199 Kč a SMS servis 35 Kč. Úvěr byl sjednán na financování podnikatelských potřeb žalovaného bez omezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru. Žalovaný byl ve smlouvě označen údajem o místě podnikání a IČO , IČO, . Žalovaný se zavázal splatit úvěr do 30 dnů ode dne čerpání úvěru, celkem měly být částky 10 000 Kč, 3 500 Kč, 199 Kč a 35 Kč splaceny do 30. 10. 2024 (Smlouvou o podnikatelském úvěru ze dne 30. 9. 2024).

5. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku 10 000 Kč (potvrzení o platbě).

6. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky do tří dnů (předžalobní výzva, podací lístek).

7. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotil podle § 132 o. s. ř. a neměl důvod pochybovat o jejich pravosti a věrohodnosti. Dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

8. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě mu poskytla na bankovní účet částku ve výši 10 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 35 % z jistiny, celkem 3 500 Kč. Pro případ prodlení si strany sjednali sankci v podobě úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dnů, tj. od 31. 10. 2024 do 28. 1. 2025 a dále smluvní pokutu z dlužné částky ve výši 0,1 % denně až do zaplacení, následně poplatky za volitelné služby. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet částku 10 000 Kč dne 30. 9. 2024, ta měla společně spolu s ostatními poplatky být splacena dne 30. 10. 2024. Protože žalovaný neuhradil částku žalobkyni, zaslala mu žalobkyně předžalobní upomínku.

9. Po právní stránce soud hodnotil shora zjištěný skutkový stav takto:

10. Smlouvu uzavřenou mezi účastníky dne 30. 9. 2024 hodnotil podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Občanský zákoník (dále jen o.z.). Žalobkyně i žalovaný uzavřeli Smlouvu o úvěru v postavení podnikatele. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splatit spolu s ostatními poplatky do 30. 10. 2024. Tento poplatek činil 35 % z poskytnuté částky, v projednávaném případě částku 3 500 Kč. Soud se tedy proto zabýval otázkou platnosti smlouvy z hlediska dobrých mravů právě s ohledem na výši sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru.

11. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu. sp. zn. , Anonymizováno, podává: pokud jsou právním jednání porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má podle Nejvyššího soudu za následek absolutní neplatnost právního jednání. Je však třeba respektovat, že případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů musí být vždy zásahem výjimečným a vždy odůvodněn mimořádnými okolnostmi daného případu. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu korektiv dobrých mravů nevylučuje k posouzení, zda na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany.

12. Soud při posouzení listiny, kterou účastníci nazvali smlouvou, dospěl k závěru, že poplatek za poskytnutí úvěru, který byl ve smlouvě sjednán procentní sazbou z jistiny úvěru fakticky představuje smluvní úrok (cenu za výpůjčku peněz). Výše úroku z úvěru, byť v právním řádu není nikde uvedena nejvyšší přípustná výše, musí odpovídat zásadě dobrých mravů, respektive nesmí jí odporovat. Přestože mohou být zásahy do svobodné vůle účastníků smluvních vztahů pouze výjimečné, není možné, aby nepřiměřená výše úroku nepodléhala žádnému omezení. Obecně je jako nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, považována taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou pro úvěry obdobného typu stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (rozsudek NS sp. zn. , Anonymizováno, ). Dle dostupné databáze ČNB podle systému časových řad ARAD vyplývá, že v době sjednání úvěru činila obvyklá úroková sazba 4,5 % ročně. Je tedy zjevné, že sjednaná úroková sazba tuto hranici několikanásobně převyšuje.

13. V projednávaném případě má proto soud za to, že s ohledem na výši sjednaného úroku, byť je skrytý za název Poplatek za poskytnutí úvěru, nastaly takové okolnosti, které umožňují soudu, zasáhnout do smluvní volnosti účastníků smlouvy o úvěru. Žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů drobným podnikatelům staví svoje podnikání na extrémně vysoké sazbě úroku z úvěru, kterou vyžaduje podnikatelské riziko, tj. nevrácení části úvěru. Klienti žalobkyně, kteří plní její podmínky a generují žalobkyni zisk, tak žalobkyni vyvažují ztráty z nesplacených rizikových úvěrů. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že ze strany žalobkyně dochází na trhu s úvěry ke zneužívání postavení odborníka a silnější strany ve vztahu k drobným podnikatelům podle § 444 odst. 1 občanského zákoníku. O nepoctivém záměru žalobkyně rovněž svědčí fakt, že žalobkyně v žalobě avizuje, že neshledá-li soud smlouvu platnou, pak pro tento případ žádá přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. S ohledem na shora uvedené skutečnosti má soud za to, že smlouva žádající za poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč poplatek ve výši 3 500 Kč za 30 dní, tj. více než 1/3 částky úvěru a s přihlédnutím k podnikatelskému záměru žalobkyně dospěl soud k tomu názoru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 588 občanského zákoníku. Další část nároku žalobkyně, kdy požaduje úrok ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dnů prodlení a následně úrok ve výši 0,1 % denně úrokové dlužné částky představuje zcela nepřiměřenou cenu úvěru. Soud tedy žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni pouze částku 10 000 Kč odpovídající jistině poskytnutého úvěru, která se stala bezdůvodným obohacením na straně žalovaného (§ 2991 občanského zákoníku). Zbytek nároku žalobkyně soud ze shora uvedených důvodů zamítl.

14. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41,30 Kč, přičemž tato částka představuje 0,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 50,22 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 49,78 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1990 ČSB advokátního tarifu (dále jen a.t.), z tarifní hodnoty ve výši 19 914,30 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.