8 C 33/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Löffelmannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 20 842 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 010 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 26. 08. 2021 do zaplacení a částku 3 832 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do částky 2 500 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 034 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 7. 9. 2022, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 842 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci dne 26. 7. 2021 uzavřeli smlouvu o zápůjčce prostřednictvím webové stránky žalobkyně, webová adresa, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 13 500 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 510 Kč se splatností dne 25. 8. 2021. Žalovaný však na svůj dluh uhradil pouze 1 150 Kč (o tuto částku byla ponížena smluvní pokuta). Žalovanou částku tvoří jistina poskytnuté zápůjčky ve výši 13 500 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 510 Kč, tedy celkem částka 17 010 Kč, dále pak částka 2 500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky za 5 výzev po 500 Kč a částka 3 832 Kč (poníženo o 1 150 Kč, které žalovaný uhradil) coby smluvní pokuta z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyně požaduje rovněž zákonné úroky z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání omluvila dne 8. 2. 2023, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud jednal v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“).

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy.

5. Ze smlouvy o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky bylo zjištěno, že žalovaný nejprve vyplnil na webové stránce žalobkyně webová adresa) formulář s žádostí o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tím učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni a odsouhlasil znění obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce ze dne 26. 7. 2021 je žalovaným podepsána elektronicky, a to příjmení, který žalobkyně zaslala na telefonní číslo žalovaného. Smlouvou se žalobkyně zavázala do 2 dnů ode dne účinnosti smlouvy poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 13 500 Kč, a žalovaný se peněžní prostředky zavázal vrátit žalobkyni společně s poplatkem ve výši 3 510 Kč nejpozději do 25. 8. 2021. Pro případ prodlení ze strany žalovaného byla mezi účastníky sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Zároveň byla ve smlouvě uložena žalovanému povinnost v případě prodlení uhradit žalobkyni rovněž účelně vynaložené náklady, přičemž cena písemné upomínky byla stanovena částkou 500 Kč.

6. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla na bankovní účet č. bankovní účet, uvedený ve smlouvě o zápůjčce ze dne 26. 7. 2021, peněžní prostředky ve výši 13 500 Kč s variabilním symbolem číslo.

7. Z pěti předložených upomínek bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného opakovaně písemně vyzvala k uhrazení dlužné částky v aktuální výši s uvedením platebních údajů. Z předložených upomínek, ani z návrhu či žalobkyně i jeho doplnění žádným způsobem nevyplývá, kdy byly předmětné upomínky doručeny žalovanému.

8. Z předžalobní výzvy a podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalovaného vyzval dopisem ze dne 27. 7. 2022 k uhrazení dlužné částky ve výši 23 488 Kč a náhrady právního zastoupení ve výši 800 Kč do tří dnů, s upozorněním na možné soudní uplatnění nároku a následné exekuční řízení.

9. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

10. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla dne 26. 7. 2021 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 13 500 Kč. Žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 510 Kč, celkem ve výši 17 010 Kč, se splatností 25. 8. 2021. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Ve smlouvě byly sjednány účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného v částce 500 Kč za každou písemnou výzvu k úhradě. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 13 500 Kč dne 26. 7. 2021. Žalovaný však na daný dluh zaplatil pouze částku 1 150 Kč – o tuto částku byla ponížena smluvní pokuta, která tak činí 3 832 Kč. Žalovaný zbylou dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.

11. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“). Žalovaný jako vydlužitel, doposud nevrátil žalobkyni jako zapůjčiteli zapůjčenou finanční částku a porušil tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru), a to s odkazem na § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Soud dospěl k závěru, že smluvní závazek vznikl platně. Žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o zápůjčce, což stvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalobkyně v den uzavření smlouvy zaslala na účet žalovaného požadovanou částku ve výši 13 500 Kč, jak bylo zjištěno z výpisu z bankovního účtu. Strany si dále ve smlouvě sjednaly, že žalovaný uhradí jistinu ve výši 13 500 Kč spolu s poplatkem ve výši 3 510 Kč. Pro případ prodlení, byla ve smlouvě o zápůjčce sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu v částce 3 832 Kč (ponížena o již uhrazenou částku ve výši 1 150 Kč), jejíž denní výši soud shledal přiměřenou a důvodnou s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky.

13. Žalovaný, který dlužnou částku ve sjednané době nezaplatil, se tudíž dostal do prodlení (§ 1968 o. z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné sumy i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 2 500 Kč (které žalobkyně požaduje dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce, v němž je uveden poplatek ve výši 500 Kč za 1 písemnou/listinnou upomínku) soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Žalobkyně nadto žádným způsobem neprokázala, že by jí odesíláním upomínky ve skutečnosti vznikly náklady v této výši, soud proto shledal ujednání o poplatku v celkové výši 2 500 Kč neplatným dle ust. §§ 1813 a 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu ust. §§ 2048 až 2052 o.z. nepřiznal.

15. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 034 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 834 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 842 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.

17. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věta 1. o.s.ř. a dle § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.