8 C 37/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Löffelmannovou v právní věci žalobce celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované název žalované , IČO se sídlem adresa žalované o zaplacení částky 954.353Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 954.353 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 21. 06. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žalovaný je povinen doplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 částku 10.536 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 218.803,80Kč do tří dnů od právní moci rozsudku 1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], pozemky o celkové výměře [výměra], vše zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha. Dále je žalobkyně výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], pozemky o celkové výměře [výměra], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha. Tyto pozemky o celkové výměře [výměra] jsou veřejným prostranstvím ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb. zákona o obcích a je na nich umístěna zeleň v podobě parčíku, resp. zeleného prostranství mezi panelovými domy. K charakteru pozemku se vyjádřil [ulice] odbor Úřadu Městské části [obec a číslo] v rozhodnutí ze dne 21.12.2012 o odložení žádosti o oplocení pozemku čj. P10 [číslo] a konstatoval, že pozemky jsou plochou veřejného prostranství a jako takové musí zůstat veřejně přístupné bez oplocení. Žalovaná [název žalované] zároveň také opakovaně žalobkyni vyzývala k zajištění úklidu na předmětných pozemcích výzvou ze dne 16.6.2015, 14.7.2016 a 30.5.2017. Vzhledem k tomu, že pozemky veřejného prostranství nelze oplotit, jsou vlastníci těchto pozemků povinni snášet neomezený přístup veřejnosti na tyto pozemky a s tím spojený následný úklid a údržbu, na kterou jsou vlastníci pozemků nuceni vynakládat nemalé finanční prostředky. O vydání bezdůvodného obohacení za předcházející období rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 1 pod sp.zn. [spisová značka], které bylo pravomocně skončeno s tím, že vzhledem k tomu, že žalobkyně se domáhala nároku po Hlavním městě [obec], byla žaloba zamítnuta s tím, že pasivní legitimace svědčí právě Městské části [obec a číslo] a nikoliv Hlavnímu městu [obec]. Charakter veřejného prostranství měly pozemky i v období žalovaném tj. v letech 2014 [číslo]. Žalobkyně nedala žalovanému souhlas (písemný, ústní či jakkoliv jinak vyjevený) k tomu, aby její majetek sloužil výše uvedenému účelu, mimo jiné i v období od 6.12.2014 do 3.3.2016 a byl užíván bezplatně. Bezplatným užíváním vznikl žalovanému na úkor žalobkyně majetkový prospěch odpovídající nájemnému z pozemků nesloužících k podnikání nájemce. Výše tohoto nájemného je regulovanou výší cenovými výměry Ministerstva financí ČR, jež stanoví roční výši nájemného na 120Kč za m2. Žalobkyně se domáhá vydání tohoto majetkového prospěchu za období od 6. 12.2014 do 3.3.2016 (453 dnů ve výši 954.353Kč). Žalovaný tuto částku neuhradil ani po výzvě.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce] nejsou veřejným prostranstvím ve smyslu příslušných právních předpisů, nejsou a ani nikdy nebyly, tedy zejména nikoliv v žalovaném období nebyly žalovanou ani Hlavním městem Prahou ani veřejností takto užívány. Výše bezdůvodného obohacení za ostatní pozemky byla v žalobě stanovena nesprávně bez přihlédnutí ke skutečné ceně předmětných pozemků a ke skutečnému způsobu a míře jejich užívání obcí, přičemž je nutné zjistit reálný užitek (reálnou míru bezdůvodného obohacení), užívání předmětných pozemků, parcelní pozemky obec jako veřejnou zeleň neužívá.

3. Z výpisu z Katastru nemovitostí bylo zjištěno, že předmětné pozemky jsou ve vlastnictví žalobkyně. Obec z usnesení o odložení podání ze dne 21.12.2012 vydaného Úřadem Městskou části [obec a číslo] pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo] bylo odloženo podání s žádostí o oplocení pozemku, které podala žalobkyně a to parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] k.ú. [část obce]. V odůvodnění je pak uvedeno, že dle územního plánu Hlavního města Prahy je to plocha s funkčním využitím„ ZP-parky, historické zahrady a hřbitovy“, ve které se nachází pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jsou záměrně založené architektonicky ztvárněné plochy zeleně – parky, zahrady, sady, vinice a to vše na rostlém terénu. V tomto případě se jedná o plochy veřejných prostranství, které definuje ust. § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů:„ plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství.“ Podle ust. § 34 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích ve znění pozdějších předpisů:„ veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“ Předmětné pozemky jsou zahrnuty ve funkční ploše ZP tj. parky, historické zahrady, hřbitovy není vhodné oplotit pevným oplocením. [příjmení] [jméno] musí zůstat veřejně přístupné bez oplocení. Podle zastavovacího plánu z 11.10.1965 i situace ze dne 12.8.1966 byly pozemky parc. [číslo] součástí upravené zelené plochy v zástavbě (neoplocená veřejně přístupná zeleň v zástavbě). Parc. [číslo] z hlediska územního plánu se nacházejí v zastavěném území o ploše s funkčním využitím čistě obytném. Z hlediska limitů rozvoje je možné zachování stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti a je třeba dodržet rozsah zeleně v zástavbě s veřejným přístupem v místě obvyklým. Rozhodnutí bylo vydáno dne 21.12.2012, rozhodnutí bylo vydáno v reakci na žádost o územní souhlas oplocení pozemku ze dne 28.10.2012 podanou žalobkyní.

4. Z výzvy k zajištění údržby a pořádku na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ze dne 30.5.2017 bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím Odboru životního prostředí, dopravy a rozvoje sdělil žalobkyni, že bylo na základě stížnosti občanů zjištěno, že plochy výše uvedených pozemků se nacházejí v neudržovaném stavu a dochází k narušování vzhledu městské části tím, že povinností vlastníka je ve vegetačním období provést seč, pravidelný sběr odpadků, shrabování listí a prořezávání dřevin. Zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů vč. plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám a nedošlo k poškození životního prostředí, ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Za toto porušení může [název žalované] ukládat sankce. Dále sdělila žalovaná žalobkyni, že splnění uvedených povinností bude předmětem další kontroly. Výzvu obdobného obsahu vydala žalovaná dne 16.6.2015 a 14.7.2016.

5. Z fotodokumentace bylo zjištěno, že předmětné pozemky se nacházejí vedle komunikací, jsou užívány občany k venčení psů, částečně k parkování a procházkám. Nalézá se na nich cesta vytvořená z panelů, je tam umístěn odpadkový koš.

6. Z návrhu na směnu pozemků v k.ú. [obec], [část obce] a [část obce] doručeném Magistrátu Hl.m. [obec] dne 16.10.2017 žalobkyni bylo zjištěno, že žalobkyně žádala o směnu předmětných pozemků v k.ú. [část obce], [obec] a [část obce].

7. Ze snímku ortofotomapy předmětných pozemků bylo zjištěno, že se jedná o nezastavěné území nacházející se mezi komunikací a jednotlivými stavbami.

8. Dne 22.8.2018 rozhodl soud rozsudkem, v němž uložil žalované povinnost předmětnou částku zaplatit, toto rozhodnutí bylo rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 27.5.2019 zrušeno s tím, že soud 1. stupně se má vypořádat s otázkou, zda lze pozemky parc. [číslo] považovat za veřejná prostranství. Při jejím řešení vyjde z judikatury Nejvyššího soudu vč. rozhodnutí [spisová značka] a [spisová značka] zdůrazňující v tomto ohledu význam určení funkčního využití pozemku instituty územního plánování, jež je v rukou žalované. Soud 1. stupně se vypořádá s argumentací žalované o žádné či zcela nedostatečné údržbě těchto 2 pozemků a o jejich prakticky nulovém faktickém užívání absence laviček, vyjasnit si, koho údržba pozemků obec tíží a účastníkům dá prostor se k této argumentaci žalované vyjádřit i stanovení výše peněžité náhrady pak bude soud 1. stupně postupovat tak, aby v řízení byla zjištěna výše obvyklého nájemného z předmětných pozemků a to způsobem, o jehož správnosti nebudou důvodné pochybnosti ve vztahu ke všem jednotlivým pozemkům, s přihlédnutím k jejich případným individuálním odlišnostem.

9. Při jednání Odvolacího soudu dne 16.1.2019 odůvodnil žalovaný odvolání s tím, že uvedl, že má za to, že nelze kvalifikovat jako veřejná prostranství dva pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce] evidované v Katastru nemovitostí jako ostatní komunikace, nikoliv veřejná zeleň tak, jako zbylé pozemky. Na uvedených pozemcích se nacházejí panely ještě z dob socialismu, náletové dřeviny, sekány jsou jen z malých částí a absentuje zde umístění jakéhokoliv veřejně prospěšného zařízení typu lavičky. Z e znaleckého posudku plyne, že část pozemků je zpevněná, avšak nebylo zjištěno, kým a za jakým účelem. Rozhodnutí svého Stavebního odboru považuje žalovaná za bezvýznamné, protože se jednalo o rozhodnutí vydané žalovanou v přenesené působnosti, zatím co v souzené věci žalovaná vystupuje v rámci své samostatné působnosti. Účel užití pozemků podle územního plánu a jeho faktické využívání jako veřejného prostranství jsou podle názoru žalované, dvě různé věci spolu nesouvisející. Obec je oprávněna omezovat územním plánem využití pozemků na svém území ač jsou nebo nejsou veřejným prostranstvím.

10. Žalobkyně uvedla k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce] z aktuální územní plánovací dokumentace vyplývá, že předmětné pozemky jsou určeny jako plocha ZP – parky, historické zahrady a hřbitovy. [ulice] využití dle územního plánu jsou parky a jiné plochy městské zeleně sloužící k rekreaci, podmíněným využitím je např. umístění dětských hřišť, cyklistických stezek či účelových komunikací. Dle současného využití pozemků je plocha označená jako NNO-nelesní porosty dřevin, nezapojené se stromy a keři. Dále žalobkyně poukázala na fotodokumentaci a skutečnost, že na hranici pozemků je umístěn mobiliář městské části – odpadkový koš. Žalobkyně zajišťuje úklid předmětných pozemků [právnická osoba] podnik čistoty a údržby města a.s. Žalobkyně se snaží dodržet pořádek na předmětných pozemcích, což je velmi problematické s ohledem na veřejné užívání těchto pozemků a nemožnost plochu oplotit. Žalobkyně i nadále po podání žaloby je vyzývána žalovanou k úklidu pozemků a to sice dne 13.8.2019 a 27.2.2019. Vzhledem k tomu, že uvedené pozemky jsou předmětem užívání veřejností a žalobkyně takovému veřejnému užívání nemůže zabránit, je nucena vynakládat značné finanční prostředky na úklid pozemků, kterými de facto supluje povinnosti městské části. Pokud se jedná o výši bezdůvodného obohacení vycházející z výše obvyklého nájmu obdobných pozemků, má za to, že cenová hladina se pohybuje v rozmezí 120 – 200 Kč za m2 a rok.

11. Z ortofotomapy předmětných pozemků s barevným vyznačením způsobu užívání pozemků soud zjistil, že na předmětných pozemcích, je zeleň.

12. Z plánu s barevným odlišením jednotlivých ploch podle způsobu užívání, vyplývá, že plocha předmětných pozemků je označená ZP a vyznačená na tomto plánu zelenou barvou, přičemž například vedlejší plocha je označená červenou, případně s oranžovou barvou. Jedná se tedy o jiný způsob užívání těchto pozemků, když pozemky vedlejší jsou buď komunikací nebo zástavbou.

13. Z vyjádření Magistrátu hl.m. [obec] ze dne 26.2.2020 bylo zjištěno k pozemkům parc. [číslo] v k.ú. [část obce], že dle platného územního plánu sídelního útvaru Hlavního města Prahy schváleného usnesením zastupitelstva hl.m. [obec] [číslo] ze dne 9.9.1999, který nabyl účinnosti dne 1.1.2000 vč. platných změn i změny č. [spisová značka] vydané usnesením zastupitelstva hl.m. [obec] [číslo] ze dne 6.9.2018 formou opatření obecné povahy [číslo] s účinností od 12.10.2018 se předmětné pozemky nacházejí v nezastavitelném území v ploše s využitím ZP- parky, historické zahrady a hřbitovy. [ulice] využití těchto pozemků je jako park a ostatní záměrně založené architektonicky ztvárněné plochy městské zeleně sloužící k rekreaci, pohřebiště a pietní místa. Jako přípustné využití lze uvést parky, zahrady, sady a vinice, to vše na rostlém terénu plochy určené pro pohřbívání, urnové háje, kolumbária, rozptylové louky, drobné vodní plochy a pěší komunikace. Předmětné pozemky se nacházejí v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. ostatní památkové péče ve znění pozdějších předpisů vyhlášeném v rozhodnutí bývalého odboru NVP čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne 19.5.1981 o určení ochranného pásma Památkové rezervace v hl.m. [obec] a jeho doplňkem ze dne 9.7.1981, kterým se určuje toto ochranné pásmo a podmínky pro činnost v něm.

14. Ve vyjádření ze dne 6.3.2020 žalovaný uvedl, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce] nejsou a v minulosti zejména v žalovaném období, nebyly žalovanou jako veřejná plocha ani jiným způsobem používány, přičemž skutečnost, že jsou tyto jmenované pozemky určené územním plánem jako zelená plocha na skutečnosti, že se nejedná o veřejné prostranství, nic nemění. Pozemky ve skutečnosti jako veřejné prostranství využívány nejsou. Tvrzení žalobkyně o hojném užívání předmětných pozemků veřejností, jsou pouze nepodloženými a neprokázanými tvrzeními žalobkyně, na pozemcích se nenachází žádná veřejná cesta, která by takto k tomuto účelu byla zřízena či kolaudována, tedy ani žádná veřejná cesta spojující ulice [ulice] a [ulice]. Tzv. panelová cesta na pozemku parc. [číslo] je ve skutečnosti zřejmě pozůstatek způsobu hospodářského využívání pozemku v minulosti a v současnosti slouží jako soukromý přístup k pozemkům parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce] do staveb na nich postavených. Tzv. panelová cesta na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] je pouhou pozemkovou úpravou povrchu pozemku a nebyla navíc nikdy jako cesta kolaudována a už vůbec ne jako veřejná cesta. Pozemek parc. [číslo] je tak využíván jako přístup ke shora uvedeným pozemkům a stavbám na nich, nikoliv však jako veřejné prostranství. U pozemku parc. [číslo] tak žalovaná namítá nedostatek pasivní legitimace, neboť žalovaný za užívání tohoto pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] by měly být především konkrétní vlastníci uvedených pozemků, kteří tento pozemek využívají jako přístupový pozemek ke svým nemovitostem, nikoliv však veřejnost.

15. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bývalé pracovnice Městského úřadu pro [část Prahy] zjištěno, že svědkyně po té, co jí byla předložena mapka, kde je pozemek [číslo] vyznačen zeleně se zkratkou ZP, pravděpodobně se jedná o zahrady a parky. Pokud je tento pozemek veden jako park, tak musí být veřejně přístupný.

16. Ve věci byly vypracovány dva znalecké posudky k určený výše obvyklého nájemného resp. bezdůvodného obohacení. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], předloženého žalobkyní, bylo zjištěno, že obvyklá cena nájmu z pozemku parc. [číslo] v k.ú. území [část obce] a z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] vše v obci [obec], okr. hl.m. [obec] pro období od 6.12.2014 do 3.3.2016 činí částku 954.353,10Kč.

17. V doplněném dokazování bylo soudem zadáno vypracování znaleckého posudku s k zodpovězení téže otázky, který vypracoval znalec [celé jméno znalce] a z tohoto posudku [číslo] bylo zjištěno, že výše obvyklého nájemného za předmětné pozemky činí částku 956.459Kč.

18. Po takto provedeném dokazování soud dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu. Žalobkyně je vlastnicí pozemků [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha a pozemek [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha. Pozemky jsou užívány jako veřejné prostranství, což bylo prokázáno Územním plánem sídelního útvaru Hlavního města Prahy, který nabyl účinnosti dne 1.1.2000, když toto území může být využíváno jako parky, historické zahrady a hřbitovy. Takto dané pozemky vnímá tak žalovaný, když na žádost o územní souhlas o oplocení pozemků ze dne 28.10.2012 odpověděl žalobkyni, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce] jsou záměrně založené architektonicky ztvárněné pro plochy zeleně, parky, zahrady, sady a vinice, pozemek je ve funkční ploše ZP a není vhodné jej oplotit pevným oplocením. Funkční plochu ZP chápe žalovaný jako veřejně přístupnou plochu, do které by se nemělo oplocení promítat (usnesení o odložení podání ze dne 21.12.2012). Z výzev k zajištění údržby a pořádku na předmětných pozemcích je patrné, že žalovaný pozemky vnímá jako veřejnou plochu, totéž vyplývá z fotografií, na nichž je zřejmé užívání této plochy občany na procházky se psem, případně s kočárkem a na jednom pozemku se nachází odpadkový koš. Z korespondence žalované s žalobkyní ohledně nutnosti úsdržby pozemku vyplývá, že pozemky [číslo] jsou jako veřejná plocha žalovaným vnímány a užívány. Pokud jde o využití ostatních pozemků, je dle názoru soudu nesporným, neboťžalovaný proti způsobu jejich užívání nic nenamítal.

19. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku (dále o.z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch k plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle dle ust. § 2999 odst. 1 věta první o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

21. Dle ust. § 34 zákona č. 128/2000 Sb. veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto.

22. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.4.2013 není-li v občanskoprávní rovině (např. smlouvou) upraveno obecné užívání veřejného prostranství zahrnující i jen z části pozemky vlastnicky náležející třetí osobě, má to za následek vznik bezdůvodného obohacení na straně obce plněním bez právního důvodu, neboť i když existuje právní důvod užívání veřejného prostranství, nejde o titul podle kterého by obci vzniklo oprávnění, aby takové plnění ze strany třetí osoby (strpění užívání jejího majetku) bylo poskytováno bezplatně.

23. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31.1.2006 sp.zn. [spisová značka]“ obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí“, ustanovení §34 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání.

24. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7.5.2014 sp.zn. [spisová značka] péče o pozemky, veřejné zeleně a zajištění jejich užívání je v podstatě plnění veřejné funkce městské části, jež takto dostává své zákonné povinnosti dbát potřeb občanů. Podle rozsudku Nejvyššího soudu [spisová značka]“ užíváním cizího pozemku jako veřejného prostranství ve smyslu §34 zákona č. 128/2000 Sb. vzniká podle §451 o.z. bezdůvodné obohacení na straně obce, jež jejich prostřednictvím v podstatě plní své zákonné povinnosti týkající se zajištění potřeb svých občanů, aniž by jí svědčil titul, který by ji v soukromo-právní rovině opravňoval k užívání těchto pozemků“.

25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka]“ veřejnoprávně dovolené užívání cizího pozemku může zakládat soukromoprávní nároky vlastníka (vydání bezdůvodného obohacení), obzvláště, není-li v rovině veřejného práva náležitě řešena kompenzace takto nastalého omezení vlastnického práva. Pasivní věcná legitimace obce k vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním veřejného prostranství vyplývá z faktu, že dotčené veřejné prostranství užívají primárně občané obce, přičemž užívání předmětných nemovitostí osobami odlišnými (turisty nebo rodinnými příslušníky a přáteli občanů) je spíše příležitostné a pro obec, v níž se veřejné prostranství nachází, obvykle i prospěšné.

26. S ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení, zjištěný skutkový stav a konstantní judikaturu má soud za to, že nárok žalobkyně je po právu, výše tohoto nároku určil znalecký posudek.

27. Soud neprovedl navržený důkaz výslechy vlastníků pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce] ke zjištění, jakým způsobem předmětné pozemky využívají konkrétně tito vlastníci, jejich pozemky jsou odděleny od předmětných pozemků veřejnou komunikací a jejich výpovědi nejsou pro rozhodnutí v této věci podstatné.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení plně úspěšný, přísluší mu náhrada nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 38.175Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle §6 odst. 1 a §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu z tarifní hodnoty sporu ve výši 954.353Kč se stávající z částky 12.140Kč za každý z 12 úkonů uvedených v §11 odst. 1 advokátního tarifu za řízení před soudem 1. stupně odvolací řízení a za druhé řízení před soudem 1. stupně vč. 12 paušálních náhrad výdajů po 300Kč podle §13 odst. 4 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 149.280Kč ve výši 31.348,80Kč. Celkové náklady řízení tvoří částku 218.803,80Kč.

29. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný a z účtu soudu byla na doplatku znalečného zaplacena částka 10.536Kč, je povinen České republice doplatit tuto částku žalovaný.