8 C 51/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Löffelmannovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 12 998 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně od 23.3.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci částku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 2. 2020 domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 12 998 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce v postavení developera (a tedy vlastníka předmětného domu) uzavřel dne 16. 8. 2017 s [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále jen MCON) smlouvu SOP [číslo] ve znění dodatku [číslo] ze dne 13. 3. 2018. Předmětem smlouvy bylo zejména napojení ústředny elektrické požární signalizace bytového domu [ulice a číslo], [obec a číslo] na pult centrální ochrany [anonymizováno] záchranného sboru [územní celek]. Součástí uzavření smlouvy bylo složení jistoty ve výši dvojnásobku měsíčního poplatku (6 499 Kč bez DPH) za plnění smlouvy, tedy v celkové výši 12 998 Kč. Jistota byla splatná ke dni uvedení systému do trvalého provozu, tedy k 1. 3. 2018, resp. den zdanitelného plnění byl den 2. 3. 2018 a datum splatnosti bylo dne 16. 3. 2018. Žalobce jistotu v celkové výši 12 998 Kč uhradil na účet MCON dne 22. 3. 2018. Na základě uzavřeného dodatku [číslo] ke smlouvě došlo dne 13. 3. 2018 k cesi smluvního vztahu ze strany žalobce na žalovaného, včetně úplného převodu všech práv a povinností ze smlouvy plynoucích. Podle ustanovení VII.3 smlouvy bylo sjednáno, že ke dni přechodu práv je žalovaný povinen vyplatit žalobci složenou jistotu, protože zaniká právní vztah mezi žalobcem a MCON. Služby napojení požární signalizace bytového domu na pult centrální ochrany bude nadále využívat od MCON přímo žalovaný, a tedy na žalovaného přechází povinnost složit a udržovat jistotu vůči MCON. Ze strany žalobce je naopak jeho smluvní vztah s [právnická osoba] cesí ukončen, přičemž v průběhu smluvního vztahu nedošlo k žádné skutečnosti, která by odůvodňovala čerpání jistiny ze strany MCON (žalobce řádně hradil všechny sjednané platby). Žalovaný nevyplacením jistiny získal majetkový prospěch. Žalovaný však jistotu dle výše uvedeného ujednání žalobci nevrátil, a tedy jí neoprávněně disponuje, resp. má ve své dispoziční sféře, protože na její vyplacení ze strany MCON má smluvní nárok za podmínek a za situace, kterou svým právním jednáním může ovlivnit (na rozdíl od žalobce, který jistotu řádně složil, ale na její vyplacení ze strany MCON nárok nemá, neb již není smluvní stranou kontraktu), a to ode dne 23. 3. 2018. Proto je žalovaný povinen vydat žalobci částku 12 998 Kč jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaný toto bezdůvodné obohacení nevydal ani po snaze o smírné řešení, včetně zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že si tvrzení žalobce o skutečnostech, které spočívají v právním hodnocení, protiřečí. Pokud by byl žalovaný skutečně povinen vyplatit žalobci složenou jistotu na základě čl. VII3. ke dni 13. 3. 2018 jako dni přechodu práv, nemohlo by na straně žalovaného dojít k bezdůvodnému obohacení, a to ani nevyplacením jistoty, ani nevrácením jistoty, zaplacené žalobcem až dne 22. 3. 2019. Nesplněním povinnosti sjednané smluvně nemůže dojít k bezdůvodnému obohacení, nárok na smluvně sjednané plnění vylučuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V důsledku uvedeného pak počátek prodlení žalovaného se zaplacením jistoty žalobci (22. 3. 2018) nekoresponduje s ostatními žalobními tvrzeními žalobce. S ostatními žalobními tvrzeními nekoresponduje ani tvrzení žalobce, že žalovaný má nárok na vyplacení jistoty od [právnická osoba] za situace, kterou žalovaný může ovlivnit svým právním jednáním (vrácení jistoty je podmíněno ukončením smlouvy), a to na rozdíl od žalobce. Pokud by žalobce skutečně měl nárok na vydání bezdůvodného obohacení, byla by okolnost, zda může žalovaný vyplacení jistoty od [právnická osoba] ovlivnit svým právním jednáním, bez právního významu. Žalobní návrh je podle názoru žalovaného neprojednatelný, neboť z jeho obsahu nevyplývá, na základě kterých konkrétních skutečností se žalobce domáhá svého nároku, a čemu se tak má žalovaný bránit. Není pravdou, že datum splatnosti jistoty nastalo dne 16. 3. 2018, avšak ke dni 1. 3. 2018. Ke dni 13. 3. 2018 jako dni uzavření dodatku [číslo] tedy postoupení smlouvy nebylo možné, aby žalovaný vyplatil žalobci složenou jistotu, a to proto, že k tomuto dni žádná jistota složena nebyla. Není pravdou ani to, že podle ustanovení VII.3 smlouvy je sjednáno, že ke dni přechodu práv je žalovaný povinen vyplatit žalobci složenou jistotu. Podle tohoto čl. věty druhé má být jistota vrácena žalovanému (původně žalobci) v případě ukončení smlouvy a řádného splnění všech závazků žalovaného (původně žalobce) vůči [právnická osoba]. Žalobce ve výzvách před podáním žaloby tvrdil, že složil jistotu v době před 13. 3. 2018. Vzhledem k těmto okolnostem žalovaný odmítl zaplatit žalobci požadovanou částku. Žalovaný má důvodnou pochybnost o pravdivosti žalobcova tvrzení o době zaplacení jistoty [právnická osoba]. Přípisem ze dne 9. 8. 2019 žalobce navíc poskytl žalovanému příročí do 16. 8. 2019 – proto se žalobce nemůže domáhat ani úroku z prodlení ode dne 23. 3. 2018. Předmětem smlouvy SOP [číslo] byla instalace účastnického komunikátoru, napojení elektrické požární signalizace na PCO HZS hl. m. [obec] a jeho zprovoznění a dále pak na tomto základu poskytování služby dálkového přenosu informací z ústředny EPS žalovaného na pult centrální ochrany HZS, tedy plnění jednorázové a poté plnění trvající a pro tento předmět byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Plnění těchto smluvních povinností bylo výslovně sjednáno na dobu po kolaudaci bytového domu. Žalobce tedy již v době, kdy uzavíral smlouvu se [právnická osoba] tak činil s vědomím toho, že tato smlouva svým účinkem přesáhne dobu, kdy žalobce prodá byty v dotčeném domě a jeho společné prostory předá žalovanému. Uzavření smlouvy a její plnění nebyly charitativní činností žalobce ani plněním za jiného, ale realizací jeho zákonem předepsané povinnosti stavitele a jako takové byly podmínkou funkčnosti bytového domu, jehož byty žalobce následně prodával členům žalovaného, a jehož společné prostory pak žalobce žalovanému předal. O tom svědčí i obsah smluv o převodech vlastnictví jednotek, uzavíraných žalobcem se členy žalovaného. Žalobce platbou za napojení a složením jistoty plnil svou vlastní smluvní povinnost vůči [právnická osoba] v rámci zákonné povinnosti vůči žalovanému a jeho členům zajistit požární ochranu jím zhotoveného bytového domu. Splatnost jistoty nastala dne 1. 3. 2018 jako dne zahájení trvalého provozu služby PCO HZS hl. m. [obec]. I kdyby zde byl nárok žalobce na vrácení částky ve výši jistoty, byla by žaloba předčasná, protože k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného dosud nedošlo, neboť dosud k použití jistoty nedošlo ani k tomu nenastal důvod. Podle dodatku [číslo] měla [právnická osoba] od uzavření dodatku fakturovat za služby výhradně žalovanému. Smluvní povinnosti do uzavření dodatku [číslo] trvají i nadále. K postoupení smlouvy došlo bezúplatně a bez jakýchkoliv vedlejších ujednání, žalobce ani žádný nárok vůči žalovanému v souvislosti s postoupením neuplatnil. Při uzavírání smluv o převodech vlastnictví jednotek se členy žalovaného žalobce tvrdil, že na převáděných jednotkách, ani spoluvlastnických podílech na dotčené budově neváznou žádné dluhy. Žalovaný dále poukazuje na ustanovení § 556 odst. 1 o.z.

3. Ve vyjádření ze dne 11. 12. 2020 žalovaný uvádí, že postoupením smlouvy dochází k převodu práv a povinností ze smlouvy samotné (ustanovení § 1895 o.z.). Prodlením nedochází ke změně původního závazku – pro přechod práv a povinností ze smlouvy je proto významné, zda předmětná peněžitá povinnost již byla splněna v souladu se smluvními podmínkami. Pro zjištění a posouzení, do kterých konkrétních práv a povinností ze smlouvy žalovaný subjektivně vstoupil uzavřením dodatku [číslo] je tedy rozhodný obsah smlouvy, popř. sdělení žalobce jako postupitele o tom, že ve skutečnosti a v rozporu se smlouvou je v prodlení s některou smluvní povinností, která by měla být splněna před postoupením smlouvy, avšak nebyla. Pokud tedy došlo k tomu, že žalobce předmětnou částku nezaplatil podle podmínek sjednaných ve smlouvě, avšak na tuto okolnost při postoupení smlouvy žalovaného neupozornil, jednal ve vztahu k žalovanému při postoupení smlouvy nepoctivě a v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný uplatňuje vůči žalobci jako (spolupůvodci) omylu nárok na přiměřenou náhradu, kterou je v dané situaci právě žalovaná částka. Jistota měla sloužit ke splnění všech povinností žalobce vůči [právnická osoba]. Platná právní úprava institutu jistoty spojuje jistotu s konkrétní osobou, a nikoliv s jistotou zajištěnou povinností. Převzetím povinnosti platit pravidelné měsíční poplatky za trvalý provoz elektrické požární signalizace tedy nemuselo nutně dojít k převzetí povinnosti uhradit jistotu za toto plnění. Napojení elektrické požární signalizace na PCO HZS hl. m. [obec] a její zprovoznění je možno posoudit analogicky podle ustanovení § 2607 o.z. (prokázání dokončení díla provedením zkoušek). Podle [číslo] dodatku [číslo] ke smlouvě si strany sjednaly, že fakturace a smluvní povinnosti tak, jak nastaly do uzavření dodatku [číslo] trvají i nadále. Žaloba tak, jak byla skutkově odůvodněna, není určitá a tedy ani soudem přezkoumatelná. Žalobce plnil předmětnou peněžitou povinnost vědomě, nelze proto uvažovat o tom, že k této platbě došlo bez právem uznaného důvodu.

4. Na toto podání žalobce reagoval replikou ze dne 8. 1. 2021 tak, že žalovaný ve svém vyjádření nikterak nenapadnul či nevyvrátil samotnou podstatu sporu, která je ve své podstatě triviální a neměnná. Žalobce sice (svou chybou) uhradil částku čtyři dny po splatnosti, tedy 22. 3. 2018 – tuto skutečnost by však teoreticky mohla namítat či sankcionovat [právnická osoba], nikoliv však žalovaný. Jistotu aktuálně – na základě cedovaného smluvního vztahu –„ užívá“ žalovaný a žalovanému bude též tato jistota po skončení smluvního vztahu vrácena (nebo bude čerpána, pokud žalovaný poruší svou povinnost hradit sjednané poplatky). S ohledem na skutečnost, že žalovaný na složení jistoty ze strany žalobce nemá odpovídající právní titul, žádal jej žalobce opakovaně o vrácení této peněžní částky.

5. Ve vyjádření žalovaného ze dne 19. 1. 2021 se žalovaný ohrazuje proti výše uvedenému podání žalobce.

6. V podání žalovaného ze dne 3. 9. 2021 se žalovaný vyjadřuje k obsahu smlouvy o převodu vlastnictví jednotky [anonymizována dvě slova] na manžele [jméno] a [jméno] [příjmení]. Uvádí, že náklady na zhotovení protipožárního zařízení a jeho zprovoznění byl žalobce oprávněn, mohl a měl promítnout do ceny jednotlivých převáděných bytů a společných částí domu. Pokud tak žalobce neučinil, nemá žádný právní důvod domáhat se těchto nákladů vůči žalovanému. Žalovaný není pasivně věcně legitimován. Žalovaný zajišťuje pouze správu společných prostor domu.

7. Soud provedl dokazování listinnými důkazy.

8. Ze smlouvy SOP [číslo] s přílohami bylo zjištěno, že se jedná o smlouvu o poskytování služby dálkového přenosu informací z ústředny elektrické požární signalizace připojeného subjektu umístěné v objektu předmětného bytového domu, na operační středisko HZS hl. m. [obec], se zajištěním zásahu jednotek HZS hl. m. [obec]. Z čl. VII. 3. smlouvy vyplývá, že se připojený subjekt zavazuje, že nejpozději v den zahájení trvalého provozu uhradí na účet MCON peněžitou jistotu za splnění jeho povinností podle smlouvy ve výši dvojnásobku pravidelného měsíčního poplatku. Tato částka bude v případě ukončení smlouvy a řádného splnění veškerých závazků připojeného subjektu vůči MCON vrácena na účet připojeného subjektu. MCON je oprávněn použít uvedenou jistotu ke splnění závazků připojeného subjektu ze smlouvy. MCON je povinen provést vyúčtování jistoty nejpozději do 15 dní ode dne ukončení smlouvy a eventuální její zůstatek poukázat na bankovní účet připojeného subjektu převodem. Smlouva byla podepsána dne 16. 8. 2017 za žalobce členy představenstva a za MCON jednatelem.

9. Z dodatku [číslo] ke smlouvě SOP [číslo] s přílohou bylo zjištěno, že se tímto dodatkem mění připojený subjekt, kdy místo žalobce je dále připojeným subjektem žalovaný. MCON bude ode dne podpisu tohoto dodatku [číslo] fakturovat služby dle smlouvy žalovanému. Ostatní ustanovení smlouvy SOP [číslo] zůstávají nadále v platnosti a účinnosti beze změn. Tento dodatek [číslo] byl podepsán dne 13. 3. 2018 za žalobce i žalovaného členy představenstva žalobce a za MCON jednatelem.

10. Z výpisu z účtu z 22. 3. 2018 bylo zjištěno, že žalobce poukázal dne 22. 3. 2018 ze svého účtu na účet MCON částku 12 998 Kč.

11. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení z 5. 2. 2019 a doručenky z 8. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalobce žalovaného písemně vyzýval k úhradě dlužné částky 12 998 Kč odpovídající složené jistotě. Odkazuje na smlouvu ze dne 16. 8. 2017 a cesi ze dne 13. 3. 2018. Protože žalovaný disponuje jistotou, která mu bude po skončení smluvního vztahu vrácena v souladu se smluvními podmínkami, jedná se na straně žalované o bezdůvodné obohacení.

12. Z předžalobní výzvy k úhradě pohledávky z 9. 8. 2019 a doručenky z 16. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky.

13. Z výpisu z obchodního rejstříku na žalobce ze dne 30. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobce je právnickou osobou (akciovou společností), jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, předmětem činnosti pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

14. Z výpisu z obchodního rejstříku na [právnická osoba] connections, s.r.o. ze dne 30. 1. 2020 bylo zjištěno, že [právnická osoba] je právnickou osobou (společností s ručením omezeným), jejímž předmětem podnikání je poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob, technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku na žalovaného ze dne 30. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek, jehož účelem je zajišťování správy domu a pozemku v rozsahu a způsobem uvedeným v občanském zákoníku.

16. Z přílohy 10 smlouvy SOP [číslo] z 16. 8. 2017 bylo zjištěno, že se připojený subjekt zavázal, že seznámí všechny své zaměstnance a spolupracující firmy s právy a povinnostmi vyplývajícími z této smlouvy tak, aby byl zajištěn bezproblémový průběh smluvního vztahu.

17. Z oznámení o převedení objektu do trvalého provozu služby PCO HZS hl. m. [obec] ze dne 26. 2. 2018 bylo zjištěno, že bylo žalobci tohoto dne ze strany HZS hl. m. [obec] a MCON oznámeno, že dle smlouvy [číslo] byl objekt předmětného bytového domu převeden dne 1. 3. 2018 ve 23:59 hod. do trvalého provozu služby PCO HZS hl. m. [obec].

18. Ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotky mezi [právnická osoba] a Ing. [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] z 23. 5. 2018, resp. 16. 5. 2018 bylo zjištěno, že je v této smlouvě uvedeno, že vlastník bytového domu prohlašuje, že kromě práv a závazků citovaných ve smlouvě, neváznou na bytovém domě žádná jiná zástavní práva, věcná práva ani jiná právní omezení s výjimkou zástavních práv budoucích vlastníků jednotek zřízených v souvislosti s hypotéčními úvěry, prostřednictvím kterých financují jednotlivé předměty převodu.

19. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

20. K otázce pasivní věcné legitimace má soud za to, že žalovaný je ve věci pasivně věcně legitimován.

21. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním. Žalobce a [právnická osoba] uzavřeli dne 16. 8. 2017 smlouvu SOP [číslo], jejímž předmětem bylo poskytování služby dálkového přenosu informací z ústředny elektrické požární signalizace připojeného subjektu umístěné v objektu bytového domu [ulice a číslo], [obec a číslo] na operační středisko HZS hl. m. [obec] se zajištěním zásahu jednotek HZS hl. m. [obec]. Ve smlouvě bylo sjednáno složení jistoty ve výši dvojnásobku měsíčního poplatku za plnění smlouvy, celkem částka ve výši 12 998 Kč. Tuto částku poukázal žalobce [právnická osoba] dne 22. 3. 2018. Dne 13. 3. 2018 byl uzavřen dodatek [číslo] k této smlouvě, na jehož základě došlo k postoupení smlouvy, resp. smluvního vztahu ze žalobce na žalovaného.

22. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto:

23. Podle ustanovení § 1895 o.z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.

24. Podle ustanovení § 2991 o.z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Z výpisů z obchodního rejstříku na osobu žalobce, žalovaného a [právnická osoba] soud zjistil, co je předmětem podnikání, resp. činnosti těchto subjektů – toto žádný z účastníků nerozporuje.

26. Mezi další nesporné skutečnosti patří to, že žalobce uzavřel dne 16. 8. 2017 smlouvu o poskytování služby dálkového přenosu informací z ústředny elektrické požární signalizace připojeného subjektu umístěné v objektu předmětného bytového domu, na operační středisko HZS hl. m. [obec], se zajištěním zásahu jednotek HZS hl. m. [obec]. Ze smluvního vztahu vyplývala povinnost žalobce složit [právnická osoba] jistotu ve výši 12 998 Kč (dvojnásobek pravidelného měsíčního poplatku), přičemž toto žalobce učinil dne 22. 3. 2018. Dne 13. 3. 2018 byl uzavřen dodatek [číslo] k této smlouvě, jehož smluvní stranou byl kromě žalobce a [právnická osoba] též žalovaný, když na základě této smlouvy došlo k postoupení smlouvy ze žalobce na žalovaného. Mezi stranami je rovněž nesporné to, že žalovaný, jakožto právní nástupce žalobce má při ukončení smlouvy a řádném splnění všech závazků nárok na vyplacení jistoty od [právnická osoba] a to, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení předmětné částky přípisem ze dne 5. 2. 2019 a následně předžalobní upomínkou.

27. Je třeba konstatovat, že tím, že žalobce převedl všechny součásti bytového domu na společenství vlastníků jednotek, resp. jeho jednotlivé členy, přešla správa domu včetně napojení ústředny elektrické požární signalizace na operační středisko HZS hl. m. [obec] a tudíž i předmětná záloha, na žalovaného. Žalovaný je tím, kdo má po řádném splnění závazků při ukončení smlouvy nárok na vyplacení předmětné jistoty, čili žalovaný je skutečně tou osobou, která touto zálohou disponuje, neboť na plnění jeho povinností (zejména placení pravidelných měsíčních poplatků) je odvislý„ osud“ zálohy. Pokud žalovaný nebude plnit své povinnosti, [právnická osoba] se uspokojí ze složené zálohy. Postoupením smlouvy došlo k převodu smluvního vztahu včetně všech a práv a povinností ze smlouvy na žalovaného a žalobce již není smluvní stranou smlouvy.

28. Pakliže žalovaný namítá, že nesplněním smluvně sjednané povinnosti nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že jistota měla být složena v době platnosti smlouvy mezi žalobcem a [právnická osoba], proto se ve vztahu k této jistotě nejedná o smluvní povinnost mezi žalobcem a žalovaným, nýbrž mezi žalobcem a [právnická osoba]. To nemění ani skutečnost, že jistota byla zaplacena po její splatnosti v době, kdy již byla smlouva postoupena na žalovaného, neboť se jednalo právě o smluvní povinnost žalobce. Zaplacením této jistoty však došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného, na kterého tato jistota„ přešla“ bez jakéhokoliv protiplnění, a stala se jeho„ vlastnictvím“. Irelevantním argumentem soud shledává to, že k bezdůvodnému obohacení nedošlo, když dosud k použití jistoty nedošlo ani k tomu nenastal důvod. Jestliže žalovaný argumentuje, že ke dni 13. 3. 2018 nemohl tuto jistotu žalobci vyplatit, protože nebyla zaplacena, pak tak měl učinit po jejím zaplacení [právnická osoba], když i k tomuto byl opakovaně vyzýván.

29. S ohledem na to, že žalobce poskytl [právnická osoba] jistotu, která se dostala do dispozice žalovaného bez odpovídajícího protiplnění, se žalovaný obohatil bez spravedlivého důvodu ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. Proto soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč.

31. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř.