8 C 64/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Löffelmannovou ve věci Anonymizováno Anonymizováno zast.: Anonymizováno proti Anonymizováno Anonymizováno zast.: Anonymizováno o 589 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci ve výši 589 500 Kč s úrokem z prodlení vevýši 15 % ročně z částky 589 500 Kč od 24. 06. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení, k rukám právního zástupcežalované částku 66 308 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že dne 26. 05. 1922 byla uzavřena mezi Zemským správním výborem pro , adresa, jménem , Anonymizováno, , Anonymizováno, zemských statků (zastupujícím Zemi Českou) a , Anonymizováno, , jakožto zapsaným společenstvem s ručením omezeným v , adresa, . Smlouva o stavebním právu, jejímž předmětem bylo zřízení práva stavby na části pozemku tehdejšího zemského statku č. k. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, , a to za účelem stavby budov s byty pro bytové potřeby členů družstva. Právo stavby bylo zřízeno na dobu 80 let ode dne doručení žádosti na vklad práva stavby dle čl. 18 smlouvy bylo ujednáno, že po zániku práva stavby uplynutím doby jeho trvání v délce 80 let, (tj. do 16. 06. 2002) přestanou být předmětné budovy s byty součástí práva stavby a stanou se součástí předmětného pozemku, tj. vlastníkem předmětných budov se stane , Anonymizováno, , adresa, , resp. její právní nástupce. Dle výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že část pozemku tehdejšího zemského statku č. k. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, na které bylo dle smlouvy zřízeno právo stavby je v současné době tvořeno, mj. pozemky parc. č. , hodnota, a č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, . Žalobce je na základě zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí ve znění pozdějších předpisů vlastníkem výše uvedených pozemků zapsaných na LV č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro hl. m. Prahu. Žalobce je tak nástupcem Země České, tj. je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, (bez stavby č.p. , Anonymizováno, ) a pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a žalovaná nemovitosti užívala od 03. 04. 2021 do 02. 02. 2023 bez právního důvodu. Žalovaná užívá nemovitosti v rozsahu práva stavby ujednaného dle smlouvy, a to přes skutečnost, že došlo k zániku práva stavby dle smlouvy ke dni 15. 06. 2022 a tedy bez právního důvodu, aniž by cokoliv hradila žalobci, tím se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá výši obvyklého nájemného za období od 03. 04. 2021 do 02. 02. 2023 činí částku 589 500 Kč.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že ze strany žalobce se jedná o třetí žalobu v řadě, jejímž předmětem je tvrzený nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy v rámci této žaloby žalobce opakuje jeho doposud neúspěšnou argumentaci, kterou přednesl i v rámci řízení o určení vlastnického práva. Dále namítá, že žalobce není aktivně věcně legitimován k podání žaloby, když odvozuje svůj nárok z tvrzeného vlastnického práva k pozemkům par. č. , hodnota, a č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Otázkou vlastnického práva k těmto pozemkům bylo provedeno rozsáhlé dokazování ve věci , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, došel soud k závěru, že pozemek č. k. , Anonymizováno, byl rozdělen, když nebylo prokázáno, že do jeho původní výměry podle nového číslování pak v minulosti náležel i pozemek parc. č. , hodnota, s domem č.p. , Anonymizováno, a i zahrada parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . V této věci bylo rozhodnuto, že žalobce není aktivně legitimován, když ze zápisu v knihovní vložce č. , hodnota, , kterou navrhnul žalobce k prokázání aktivní legitimace vyplývá toliko, že dle „ohlaš. archu , Anonymizováno, z roku 1926 se poznamenává, že vlastníkem jest nyní Země , adresa, , zastoupená Zemským správním výborem pro , adresa, “. S otázkou aktivní legitimace je spojeno i posouzení splnění podmínek podle zákona č. 172/1991 Sb., kdy v rámci řízení sp. zn. , Anonymizováno, soud I. stupně uvedl, že má zato, že samotné nerušení výkonu stavebního práva však pro výkon práva hospodaření nestačí. Hospodaření v právním smyslu vyloučeno nebylo, naopak pod pojmem péče řádného hospodáře spadalo, aby bylo vybíráno pachtovné (stavební činže), k tomu však v projednávané věci nedošlo, ani před ani po účinnosti citovaného zákona. Nedošlo ani ke zvýšení pachtovného ve výši 10 % každých 10 let, jak to umožňovala smlouva o stavebním právu. Zápis v evidenci nemovitostí vedené v pozemkových knihách a posléze ze střediska geodézie a potom katastrálními úřady pro závěr o faktickém hospodaření též nestačí (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 07. 10. 2010 č. j. , Anonymizováno, ). Na základě výše uvedeného lze shrnout, že soud shledal, že nebyly splněny zákonné podmínky pro přechod předmětných pozemků na žalobce. Doloženými listinami tak nebylo prokázáno, že by právo hospodaření vůbec náleženo ONV v Praze (příp. Národnímu výboru hl. m. , adresa, ) a že by tento právní předchůdce žalobce právo hospodaření vykonával a že by ho též žalobce vykonával k rozhodnému dni. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem s tím, že nebyly splněny podmínky a na žalobce nepřešlo vlastnictví předmětných pozemků ze státu. Pokud jde o podpůrnou argumentaci žalobce, že vydržel vlastnické právo k předmětným pozemkům, neboť faktické ovládání pozemků činil prostřednictvím detentorů či uživatelů pozemků, tj. prostřednictvím žalované či jejích právních předchůdců ode dne 24. 05. 1991, pak k této argumentaci nelze přesvědčit již s ohledem na výše uvedený závěr stran fakticity hospodaření, lze uzavřít, že žalobce se nikdy držby nechopil. Výše uvedená rozhodnutí pak byla podrobena přezkumu ze strany Nejvyššího a Ústavního soudu. Žalovaná má zato, že soud by měl vycházet ze závěru učiněný , Anonymizováno, , jakož i sp. zn. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, viz podle § 135 odst. 2 o.s.ř. Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám, bylo-li však v takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází. Vzhledem k tomu, že pravomocný rozsudek o žalobě na určení vlastnického práva v sobě vždy zahrnuje kladné nebo záporné řešení otázky neexistence práva nebo právního vztahu, měl by soud ve věci se stejnými účastníky týkající se žaloby na plnění vycházet z toho, jak byla otázka vlastnického práva posouzena v řízení, jehož předmětem bylo výhradně vlastnické právo. V opačném případě by došlo k nabourání právní jistoty a předvídatelnosti rozhodnutí, kdy tentýž soud o jedné věci rozhodl jinak, a to zvlášť, když rozhodnutí ve věci sp. zn. , Anonymizováno, bylo přezkoumáno v rámci dovolání i ústavní stížnosti podané žalobcem. Ke znaleckému posudku pak žalovaná uvedla, že ačkoliv žalobce sděluje, že ze znaleckého posudku vyplývá obvyklé nájemné pozemku za předmětné období, tak v tabulce na str. 9 je uvedeno nájemné ve třech obdobích pro rodinný dům č. p. , Anonymizováno, s pozemky parc. č. , hodnota, a č. , hodnota, z čehož nelze dovodit dle názoru žalované nic jiného než, že součástí odhadů nájemného je i zahrnutí rodinného domu, nikoli toliko nájemné ve vztahu k pozemkům. Z předloženého znaleckého posudku není tedy zjistitelná cena obvyklého nájemného daných pozemků za předmětné období.

3. Žalobce v podání ze dne 08. 07. 2024 uvedl, že novostavby bylo k pozemkům zřízeno na dobu 80 let ode dne doručení žádosti na vklad stavebního práva (práva stavby). Konkrétně podle čl. 18 smlouvy bylo ujednáno, že po zániku práva stavby uplynutím doby jeho trvání v délce 80 let, tj. od 16. 06. 2002 přestanou být předmětné budovy s byty součástí práva stavby a stanou se součástí předmětného pozemku, tj. vlastníkem předmětných budov se stane Země , adresa, , resp. její právní nástupce. Žalobce je proto přesvědčen, že je vlastníkem pozemků, když splnil všechny zákonné podmínky přechodu vlastnického práva k pozemkům a žalobce dle zákona č. 172/1991 Sb., což byl zapsaný v katastru nemovitostí je v souladu se skutečným stavem. Závěr o tom, zda bylo vůbec možné ze strany žalobce splnit kumulativní zákonné podmínky k přechodu vlastnického práva k dotčeným pozemkům, k nimž bylo smlouvou zřízeno stavební právo zákona č. 172/1991 Sb., tj. také hospodařit s pozemky prostřednictvím oprávněných z práva stavby (stavebního práva) dle smlouvy ke splnění konkrétně zákonné podmínky fakticity hospodaření podle § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. je především právním posouzením věci. Dle žalobce lze upřesnit, že k posouzení aktivní věcné legitimace žalobce jsou stěžejní následující otázky, tj. zda mohl žalobce fakticky hospodařit s těmito pozemky k rozhodnému dni 24. 05. 1991 prostřednictvím právních předchůdců žalované ke splnění podmínky fakticity hospodaření pro přechod vlastnického práva k pozemkům na žalobce a zda musel žalobce (event., zda vůbec mohl ke splnění této podmínky nutně vymáhat či vybrat roční pachtovné (činži stavební) bagatelní výši dle smlouvy k rozhodnému dni 24. 05. 1991, resp. také, zda bylo realizovatelné či mělo být k tomuto rozhodnému dni takové vymáhání ročního pachtovného realizováno, když náklady na jeho samotný výběr by převyšovaly vybranou částku, viz výše ročního pachtovného 1 200 Kč pro celkem všechny dotčené pozemky s možností zvýšení o 10 % za každých 10 let od roku 1930 dle odst. 13 smlouvy. A zda jde v případě pozemků o způsobilé předměty přechodu věcí z vlastnictví České republiky. Ústavní soud v příbuzné věci, tj. o určení vlastnického práva ke stavbě č.p. 343 v k. ú. , adresa, v usnesení ze dne 18. 10. 2022 sp. zn. I. , Anonymizováno, , tj. ve věci s obdobnými skutkovými a totožným právním základem (o určení vlastnického práva ke stavbě č.p. , Anonymizováno, situované na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ) konstatoval, když stížnost byla odmítnuta a směřovala pouze proti závěru o vydržení vlastnického práva tam žalované , jméno FO, , současně vzal žalobce k námitkám, ohledně znaleckého posudku připojil vyjádření znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , kde je uvedeno, že znalecký posudek se týkal stanovení obvyklé ceny nájmu pozemků (bez staveb rodinných domů), mj. i předmětných pozemků.

4. Soud učinil důkaz s těmito listinami: Ze smlouvy o stavebním právu soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena dne 26., resp. 27. 05. 1922 mezi Zemským správním výborem v Čechách jménem Fondu českých zemských statků jako majitele Zemského statku v , adresa, zapsaného ve vložce , Anonymizováno, desk. zemských zřídil Družstvu pro postavení úřednických a dělnických domů zapsanému společenstvu s určením omezeným v , adresa, na část pozemku je Zemského statku č. k. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, zapsaného ve vložce č. , hodnota, desk. zemských za účelem zastavení plochy (dle situačního plánu v části označené písmeny , právnická osoba, , D a ve výměře , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2 právo stavební podle zákona č. 86/1912 ř. z., o stavebním právu na dobu 80 let, která počíná dnem, kdy dojde příslušnému soudu žádost na vklad stavebního práva (čl. 2). Postavené domky mohlo Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domků dát k používání, resp. ve vlastnictví s výhradou stavebního práva pouze členům družstva. Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domů se zavázalo dnem 01. 05. 1922 platit roční pachtovné (činže stavební) v částce 1 200 Kč vždy každého 1. měsíce čtvrtletního, tedy dne 1. 2., 1. 5., 1. 8. a 1. 11. každého roku vždy předem s tím, že stavební právo zanikne, pokud Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domů nezaplatí nejméně po dva po sobě jdoucí roky pachtovné a prohlásí-li Zemský správní výbor, že tohoto práva využije. Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domů vyhradilo Zemskému správnímu výboru ve všech případech prodeje stavebního práva (prodejem, výměnou apod.) právo předkupní. Zemský správní výbor svolil k tomu, aby stavební právo bylo zapsáno do desk. zemských č. , hodnota, a ve vložce pro stavební právo zvlášť zřízené na dobu 80 let a Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domů současně svolilo ve prospěch Zemského správního výboru, aby bylo zapsáno 1. právo přednostní, 2. věcné břemeno (placení pachtovného ve výši 1 200 Kč) a za 3. věcné břemeno záležející v závazku, že na pozemku bude zřizovat pouze domky, resp. domy odpovídající zákonným předpisům a stanovám bytového fondu a domků dělnických, 4. zástavní právo k zjištění konvenčních pokut smluvených ve smlouvě. Zemský správní výbor byl oprávněn žádat zpětný převod stavebního práva, jestliže Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domů upadne v konkurz nebo se rozejde, likviduje nebo jestliže na stavební práva je vedena exekuce ztratili Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domů prospěšnost. Další nabyvatel stavebního práva bral na sebe bez dalšího všechna ustanovení smlouvy s tím, že přitom Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domů zůstává dle této smlouvy podpůrně zavázáno zcizí-li stavební právo na nemovitosti nebo na její části na své členy. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že po ukončení stavebního práva uplynutím doby stanovené v č. , hodnota, , tj. 80 let spadají veškeré stavby na něm do vlastnictví Zemského fondu, který zaplatí za budovy odškodné ve výši plné jich hodnoty v tomto přechodu s tím, že odškodné nesmí být větší, nežli skutečně vynaložené náklady na provedení staveb.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro Katastrální území , adresa, soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , kdy pozemek parc. č. , hodnota, ve výpisu uveden není.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí a LV č. , hodnota, pro Katastrální území , adresa, soud zjistil, že , jméno FO, , nar. 01. 05. 1954 byl výlučným vlastníkem budovy č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. , hodnota, v části věcných práv sloužících ve prospěch nemovitosti je zaznamenáno právo stavby s datem vzniku práva stavby 15. 06. 1922 do 15. 06. 2002 k oprávněním pro stavbu č. p. , Anonymizováno, a povinností k pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, na základě pozemkové knihy č. knihovní vložky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

7. Z výpisu z katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro Katastrální území , adresa, bylo zjištěno, že žalovaná je výlučným vlastníkem budovy č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. , hodnota, , kdy v části věcných práv sloužících ve prospěch nemovitosti je zaznamenáno právo stavby s datem vzniku práva stavby 15. 06. 1922 do 15. 06. 2002 s oprávněním pro stavbu č. p. , Anonymizováno, a povinností pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, na základě pozemkové knihy č. knihovní vložky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

8. Z odevzdací listiny Okresního soudu civilního pro Prahu – jih z 27. 01. 1936 sp. zn. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že byl vložen převod stavebního práva na , jméno FO, na polovinu.

9. Z usnesení Státního notářství I. v Praze z 12. 10. 1959 č. j. , Anonymizováno, a kupní smlouvy z 18. 04. 1957 bylo zjištěno, že byl vložen převod stavebního práva na , jméno FO, na polovinu , jméno FO, na polovinu.

10. Z rozhodnutí Státního notářství pro Prahu 10 z 10. 03. 1971 sp. , Anonymizováno, v zápisu v Katastru nemovitostí soud zjistil, že po úmrtí , jméno FO, nabyla dědictvím , jméno FO, stavební právo k domu č.p. , Anonymizováno, s parc. č. , hodnota, a zahradou parc. č. , hodnota, .

11. Z kupní smlouvy ze dne 14. 01. 1980 registrované Státním notářstvím z 26. 03. 1980 soud zjistil, že prodávající , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, prodali , jméno FO, každý 1 ideální ¼ domu č. p. 336 v , adresa, , jakož i stavební právo k domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, se stavební plochou č. k. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 a právo na zahradu č. k. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 ve vlastnictví ČSL státu. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že prodávající nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, nabyli listinou Státního notářství pro , adresa, z 30. 03. 1979 sp. zn. , Anonymizováno, , právnická osoba, /, Anonymizováno, a že rozhodnutí Státního notářství pro , adresa, , kterým je prodávajícím potvrzeno nabytí vlastnického práva a přechod stavebního práva nabylo právní moci dne 30. 03. 1979. V kupní smlouvě prodávající výslovně kupujícího upozornili, že s převáděnou nemovitostí přechází na něho i stavební právo na dobu do 15. 06. 2002 ve prospěch bývalého Zemského správního výboru a závady na něm váznoucí (čl. IV.). Stavební právo bylo dále uvedeno v čl. IX.

12. Z rozhodnutí Státního notářství pro , adresa, z 11. 05. 1983 č. j. 1 , Anonymizováno, , které nabylo právní moci 11. 05. 1983 bylo zjištěno, že Státní notářství potvrdilo po zemřelém , jméno FO, podle schválené dohody, že , jméno FO, , nar. 01. 05. 1954 je dědicem rodinného domu č. p. , Anonymizováno, se stavební parcelou č. , hodnota, a zahradou č. , hodnota, v k. ú. , adresa, zapsané na LV č. , hodnota, u Střediska geodézie pro hl. m. Prahu.

13. Z kupní smlouvy ze dne 08. 09. 2003 s právními účinky vkladu téhož dne soud zjistil, že , jméno FO, žalované prodal rodinný dům č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, zapsaný na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, . V kupní smlouvě bylo uvedeno, že pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, zapsané na LV č. , hodnota, nejsou předmětem koupě a že jsou jiného vlastníka. V kupní smlouvě prodávají upozornil kupující, že v Katastru nemovitostí jsou dosud zapsána zaniklá práva (čl. IV.).

14. Z výpisu z katastru nemovitostí je LV č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná byla na základě kupní smlouvy z 08. 09. 2003 s právními účinky vkladu téhož dne zapsána jako vlastník budovy č. p. , Anonymizováno, bydlení na parc. č. , hodnota, (LV č. , hodnota, ). Ve výpisu bylo vyznačeno právo stavby od 15. 06. 1922 do 15. 06. 2002 oprávnění pro stavbu , adresa, a povinnost k pozemkům parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, jako předcházející oprávněná osoba z práva stavby byl uveden , jméno FO, . Předkupní právo v souvislosti s právem stavby bylo uvedeno ve prospěch žalobce.

15. Z dopisu ze dne 07. 11. 2001 soud zjistil, že žalobce na základě § 1 zákona č. 172/1991 Sb. požádal , právnická osoba, o zápis vlastnického práva k pozemkům parc. č. , hodnota, a č. , hodnota, .

16. Pod sp. zn. , Anonymizováno, v řízení vedeném zdejším soudem byl dne 13. 01. 2022 vydán rozsudek ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 05. 2022 č. j. , Anonymizováno, . Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 05. 2022 a bylo jím zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal určení vlastnického práva ke stavbě č. p. , Anonymizováno, a to z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobce. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 10. 2022 pod č. j. , Anonymizováno, tak bylo odmítnuto dovolání žalobce. Následně byly podány ústavní stížnosti, kdy ústavní stížnost žalované, stran nákladů řízení byla odmítnuta Ústavním soudem ze dne 21. 11. 2022 pod č. j. III. , Anonymizováno, a ústavní stížnost žalobkyně byla odmítnuta Ústavním soudem ze dne 18. 08. 2023 pod č. j. , Anonymizováno, .

17. Při rozhodování soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků a na základě provedených důkazů.

18. Za skutečnost nespornou mezi účastníky soud považoval uzavření smlouvy o stavebním právu ze dne 26., resp. 27. 05. 1922, kdy zápis v knihovní vložce č. , hodnota, ze dne 22. 07. 1922 obsahuje vklad stavebního práva ve prospěch Družstva pro postavení úřednických a dělnických domků a byla pro toto stavební právo zřízena knihovní vložka č. , hodnota, , přičemž z části B vyplynulo, že roku 1926 bylo vloženo vlastnické právo pro Zemi Českou a Země , adresa, , tak byla vlastníkem pozemku č. katastrální , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ke dni 21. 10. 1926. Předmětné stavební právo bylo zapsáno dne 22. 07. 1922 na dobu do 15. 06. 2002 ve vložce č. , hodnota, pozemkové knihy k. ú. , adresa, , což vyplývá z knihovní vložky č. , hodnota, , strany , právnická osoba, a , Anonymizováno, ze smlouvy ze dne 10. 11. 1927 a odevzdací listiny ze dne 27. 01. 1936. Mezi stranami zůstalo sporné, zda je žalobce aktivně legitimován k podání předmětné žaloby, konkrétně zda došlo k naplnění všech tří podmínek podle zákona č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, Sb. pro přechod předmětných pozemků z vlastnictví České republiky do vlastnictví žalobce a žalobce se tak v důsledku toho stal vlastníkem stavby, která se na jednom z pozemků nachází, to vše s tím, že žalovaná namítla absenci kontinuity mezi zápisem k pozemku č. katastrální , Anonymizováno, a č. katastrální , Anonymizováno, a tedy i k současným pozemkům parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , jakož i k osobě vlastníka, kdy Země Česká byla zapsaná dne 21. 10. 1926 jako vlastník pozemků č. katastrální , Anonymizováno, , přičemž odkázala na předchozí rozhodnutí ve věci.

19. Ze znaleckého posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že znalkyně stanovila obvyklé ceny nájmů pozemků ve staveb rodinných domů pro období, mj. od 03. 04. 2021 do 02. 02. 2023.

20. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které v řízení vyšly najevo. Další provedené důkazy soud již nehodnotil, neboť nemají pro posouzení věci zásadní význam. Z dosud provedených důkazů má soud skutkový stav za dostatečně zjištěný.

21. Na základě provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav: Smlouva o stavebním právu byla dne 26., resp. 27. 05. 1922 uzavřena mezi Zemským národním výborem a Družstvem, jejichž předmětem bylo zřízení práva stavby na části pozemku tehdejšího Zemského statku k. č. , Anonymizováno, v , adresa, , a to za účelem stavby budov s byty pro bytové potřeby členů družstva. Ve smlouvě bylo ujednáno, že po zániku práva stavby uplynutím jeho trvání v délce 80 let, tj. od 16. 06. 2002 přestanou být předmětné nemovitosti s byty součástí práva stavby a stanou se součástí předmětného pozemku. Vlastníkem přechodných budov by se měl stát Zemský výbor, resp. jeho právní nástupci. Žalobce je dle výpisu z katastru nemovitostí vlastníkem předmětných pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, . Žalobce vyzval žalovanou dopisem k vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí za období od 03. 04. 2021 do 02. 02. 2023.

22. Tento skutkový stav soud posoudil po právní stránce takto:Podle § 13 zákona č. 89/2012 OZ ve znění pozdějších předpisů, každý, kdo se domáhá právní ochrany může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.Podle § 984 odst. 1 OZ, není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. , adresa, víra se posuzuje v době, kdy k právnímu jednání došlo, vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak v době podání návrhu na zápis.Podle § 2991 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu plněním správního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).Podle § 1 odst. 1, 2 zákona č. 172/1991 Sb. do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. 11. 1990 příslušelo právo hospodaření Národním výborům, jejíž práva a závazky přešly na obce a v hlavním městě v Praze též na městské části, pokud obce a v hlavním městě v Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařili. Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí dále věci z vlastnictví České republiky, s nimiž začali obce v hlavním městě, též městské části hospodařit po 23. listopadu 1990 způsobem obdobným právo hospodaření, jestliže s nimi takto hospodařili ke dni účinnosti tohoto zákona.Zákon č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí nabyl účinnosti dne 24. 05. 1991. V prvním odstavci § 1 citovaného zákona byly uvedeny věci, k nimž právo hospodaření příslušelo přímo místním Městským obvodním národním výborům, měst a Národnímu výboru hl. m. Prahy, přičemž pro přechod vlastnického práva musely být splněny kumulativně tři podmínky, tj. vlastnictví České republiky, právo hospodaření k 23. 11. 1990 a faktický výkon práva hospodaření.

23. Soud se zabýval věcnou legitimací žalobce, když žalovaná ve svém vyjádření vznesla jeho námitku prostřednictvím odkazu na předchozí rozhodnutí, která se touto námitkou zabývala. Věcnou legitimací je stav vyplývající z hmotného práva, podle něhož účastník je subjektem práva či povinnosti, jejíž je předmětem řízení. Její nedostatek je důvodem k zamítnutí žaloby (Usnesení Nejvyššího soudu z 29. 10. 1982 sp. zn. , Anonymizováno, ). Aktivní legitimace svědčí osobě, která tvrdí a prokáže, že je nositelem určitého subjektivního práva v hmotněprávní rovině a rovině procesní. Toto právo učinila předmětem řízení na základě procesního úkonu, kterým je podání žaloby.

24. Soud vzal v úvahu rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 13. 01. 2022 č. j. , Anonymizováno, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze z 12. 05. 2022 č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , který se týkal rodinného domu žalované č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož závěr lze stáhnout i k pozemkům parc. č. , hodnota, a č. , hodnota, , a to sice, že žalobce původně několika desetiletí nevykonával právo hospodaření, tj. nevybíral pachtovné, přičemž není podstatné v jaké výši toto pachtovné je určeno, neboť vybírání nájemného (pachtovného) v jakékoliv výši je znakem péče řádného hospodáře. Žalobce tuto činnost nevykonával a nevykonával ani žádné jiné úkony, které přísluší hospodáři vůči pozemkům. Dospěl tak k závěru, že pozemky parc. č. , hodnota, a par. č. , hodnota, nepřešly na žalobce podle zákona č. 172/1991 Sb. a že zůstaly ve vlastnictví České republiky, a tudíž žalobce není ve věci aktivně věcně legitimován, a proto byla žaloba s odkazem na shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1982 a všechna předchozí rozhodnutí zamítnuta.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud přiznal žalované, která byla v řízení plně úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 66 308 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů v zastoupení advokátem, kterému náleží odměna podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu tarifní hodnoty sporu ve výši 589 500 Kč sestávající z částky 10 666 Kč za každý z 5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1, včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za převzetí a přípravu, vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu dne 22. 07. 2024 a 14. 10. 2024 a DPH ve výši 21 % z částky 54 800 Kč ve výši 11 508 Kč.

26. Lhůta k plnění byla stanovena v délce třech dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo náhrady nákladů řízení bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o.s.ř.