9 C 137/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Buluškem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 16 590 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně poplatku za poskytnutí zápůjčky , částka, , poplatků za upomínky , částka, , smluvní pokuty , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení jistiny , částka, , poplatku za poskytnutí zápůjčky , částka, , poplatků za upomínky , částka, , smluvní pokuty , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, smlouvu o zápůjčce (dále jen „Smlouva“), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne na bankovní účet peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši , částka, , přičemž jistina a poplatek byly splatné dne , datum, . Žalovaný své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalobkyně zaslala žalovanému písemné výzvy dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , za které nárokuje , částka, dle čl. 2.3 Smlouvy a dle téhož ustanovení Smlouvy dále uplatňuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky , částka, od , datum, (den následující po splatnosti) do vyhotovení žaloby dne , datum, . Ode dne následujícího po dni splatnosti jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky požaduje též zákonný úrok z prodlení z částky , částka, . Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky dne , datum, , žalovaný však na svůj dluh nic neuhradil. Před uzavřením Smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila, resp. případně nahlédla do relevantních databází. Na základě tohoto prověření nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného zápůjčku splácet.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jelikož žalobkyně se z jednání omluvila, aniž včas požádala z důležitého důvodu o odročení a žalovaný se k jednání přes řádné předvolání bez omluvy nedostavil.

4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

5. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému , částka, a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit nejpozději do , datum, společně s poplatkem , částka, ; mezi stranami byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a paušální náhrada výdajů spojených s upomínáním ve výši , částka, za jednu upomínku; nedílnou součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky (smlouva o zápůjčce ze dne , datum, , všeobecné obchodní podmínky). Žalobkyně žalovanému částku , částka, zaslala na bankovní účet dne , datum, (výpis z účtu ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzvala žalovaného po splatnosti zápůjčky k uhrazení dluhu celkem pěti výzvami (upomínka ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, ). Před podáním žaloby byl žalovaný k uhrazení dluhu vyzván též právní zástupkyní žalobkyně (výzva k úhradě ze dne , datum, s podacím archem).

1. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů ve znění účinném k datu uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (, datum, ):

2. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpotřÚ“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“3. Podle § 86 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“4. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚ: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“5. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“6. Podle § 75 SpotřÚ: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“7. Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. 14 Co 115/2021: „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 SpotřÚ). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“9. S ohledem na výše citovaná ustanovení § 75, § 86 a § 87 SpotřÚ a relevantní judikaturu se soud v prvé řadě zabýval tím, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného, tedy především, zda zjistila a porovnala příjmy a výdaje žalovaného a způsob plnění jeho dosavadních dluhů.

10. Soud v tomto ohledu uzavřel, že z tvrzení a důkazů uvedených v žalobě nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalovaného byla před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí, tedy že by byly řádně zjištěny a porovnány příjmy a výdaje žalovaného a způsob plnění jeho dosavadních dluhů. Žalobkyně v tomto ohledu v žalobě uvedla pouze zcela obecná tvrzení, ze kterých není možné učinit závěr o tom, že splnila své povinnosti podle § 75 a § 86 SpotřÚ, tedy především z těchto tvrzení nevyplývá, že by žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zjistila a porovnala příjmy a výdaje žalovaného a způsob plnění jeho dosavadních dluhů. Žalobkyně rovněž k danému neposkytla žádný důkaz.

11. Jelikož se žalobkyně nedostavila k soudnímu jednání, soud nemohl žalobkyni poučit a vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazů ohledně toho, že splnila svou povinnost dle § 75 a § 86 SpotřÚ posoudit řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

12. Soud proto uzavřel, že žalobkyně řádně netvrdila ani neprokázala, že splnila svou povinnost dle § 75 a § 86 SpotřÚ posoudit před poskytnutím úvěru řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. V důsledku toho je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit podle § 87 SpotřÚ jako absolutně neplatnou a žalobkyně má nárok pouze na vrácení jistiny ve výši , částka, , která je splatná v nové přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 SpotřÚ přiměřená možnostem žalovaného (jaké jsou jeho celkové majetkové poměry), tížila žalovaného. V případě nečinnosti žalovaného určil tuto lhůtu soud v délce 30 dnů, a to s přihlédnutím k tomu, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok I.).

13. Co do požadavku na zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky , částka, , poplatků za upomínky , částka, , smluvní pokuty , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení soudu s ohledem na výše uvedené závěry týkající se absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a speciality SpotřÚ ve vztahu k právní úpravě bezdůvodného obohacení nezbylo, než žalobu zamítnout, jelikož příslušná ujednání o poplatcích a smluvní pokutě jsou absolutně neplatná a nárok na zákonný úrok z prodlení nevznikl, jelikož splatnost jistiny je nově určena až tímto soudním rozhodnutím; soud proto v tomto rozsahu žalobu zamítl (výrok II.).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků na ni nepřiznal právo. Žalobkyně byla úspěšná v částce , částka, , žalovaný byl úspěšný v částce , částka, (tvořené z poplatku za poskytnutí zápůjčky , částka, , poplatků za upomínky , částka, , smluvní pokuty , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, který soud kapitalizoval k datu vyhlášení rozsudku v částce , částka, ). Náhrada nákladů řízení by tedy příslušela z větší části úspěšnému žalovanému, kterému však s ohledem na jeho pasivitu žádné náklady řízení nevznikly (výrok III.).