9 C 171/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Buluškem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 30 400 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobkyně na vydání částečného rozsudku pro uznání v částce , částka, se zamítá.

II. Žaloba se zamítá co do jistiny ve výši , částka, , dlužných úhrad za služby ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši 20,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, a postoupenou dne , datum, Obvodnímu soudu pro , adresa, domáhala na žalovaném zaplacení , částka, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši , částka, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , smluvním úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále též jen „právní předchůdkyně“), uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému , částka, s tím, že žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok , částka, , odměnu za administrativní činnost , částka, a odměnu za hotovostní inkaso splátek , částka, . Celkovou částku , částka, se zavázal splatit šedesáti týdenními splátkami po , částka, počínaje , datum, do , datum, s následným úročením, kdy žalobkyně požaduje úrok 20,88 % ročně, přičemž takto žalobou požadovaný úrok je nižší než úrok sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to skrze posouzení jeho poměrů, které ověřovala podle předložených dokladů. Právní předchůdkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným na základě smlouvy ze dne , datum, , což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na pohledávku za dobu trvání smluvního vztahu uhradil doposud pouze částku , částka, jdoucí na sjednaný úrok a na část sjednaných poplatků.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil ještě v rámci řízení před Okresním soudem v , adresa, vyjádřením ze dne , datum, , ve kterém uvedl, že fakticky bydlí v Praze a je ochotný částku , částka, splatit v měsíčních částkách po , částka, . K jednání dne , datum, se žalovaný přes řádně doručené předvolání bez omluvy nedostavil., právnická osoba, návaznosti na vyjádření žalovaného ze dne , datum, navrhla žalobkyně podáním ze dne , datum, , aby soud rozhodl částečným rozsudkem pro uznání, kterým by uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, .

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

5. Žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně, spol. , právnická osoba, , IČO , IČO, , o hotovostní úvěr ve výši , částka, . V žádosti o úvěr uvedl své čisté měsíční příjmy , částka, a měsíční výdaje , částka, , z čehož , částka, tvoří náklady na bydlení a , částka, osobní výdaje. Zároveň žalovaný v žádosti uvedl, že je proti jeho osobě vedena exekuce, avšak bez bližší specifikace této informace (karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, ). V rámci žádosti o úvěr poskytl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně doklady o svých příjmech a výdajích. Z pracovní smlouvy vyplývá, že žalovaný uzavřel tuto pracovní smlouvu se společností , Anonymizováno, na pozici prodavače s měsíční hrubou mzdou , částka, , což bylo dodatkem k pracovní smlouvě změněno na , částka, hrubého od , datum, (pracovní smlouva ze dne , datum, , dodatek k pracovní smlouvě ze dne , datum, ). Z výplatní pásky za měsíc listopad 2020 soud zjistil, že k vyplacení náleží žalovanému čistá mzda za tento měsíc po všech srážkách , částka, (výplatní páska za měsíc listopad 2020). Žalovaný dále spolu s žádostí o úvěr předložil právní předchůdkyni žalobkyně též výplatní pásky za měsíce prosinec 2020 a leden 2021, avšak z těchto listin nebylo možno kromě tohoto časového údaje zjistit nic dalšího z důvodu špatné kvality příslušného scanu/fotografie (výplatní páska za měsíc prosinec 2020, výplatní páska za měsíc leden 2021). Žalovaný v rámci žádosti o úvěr doložil též dohodu o provedení práce se společností , Anonymizováno, uzavřenou na dobu od , datum, do , datum, s odměnou , částka, hrubého na hodinu (dohoda o provedení práce uzavřená od , datum, do , datum, ) a dále výplatní pásky k této dohodě za listopad 2020 s čistým příjmem za tento měsíc , částka, a za prosinec 2020 s čistým příjmem za daný měsíc , částka, (výplatní páska k dohodě o pracovní činnosti za měsíc listopad 2020, výplatní páska k dohodě o pracovní činnosti za měsíc prosinec 2022). Žalovaný dále v rámci žádosti o úvěr předložil nájemní smlouvu ze dne , datum, s výší nájemného , částka, měsíčně a platbou záloh na služby , částka, měsíčně (nájemní smlouva ze dne , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný následně uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr , částka, v hotovosti a žalovaný se jej zavázal splatit v šedesáti týdenních splátkách po , částka, , tj. v celkové výši , částka, . Úrok byl sjednán na , částka, , administrativní poplatek činil , částka, a odměna za hotovostní inkaso splátek činila , částka, . Výše RPSN je 206,15 %. Smluvní úrok byl ujednán ve výši 32,15 % p.a. (smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne , datum, ). Společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalobkyně uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným (příloha číslo sedm ze dne , datum, ke smlouvě o postoupení pohledávek mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a společností Bohemia faktoring a.s., seznam postoupených pohledávek ze dne , datum, ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu (oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ). Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dluhu výzvou právního zástupce (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ). Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

6. Pokud jde o závěr o skutkovém stavu, pak soud odkazuje na skutková zjištění výše.

7. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:

8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“): „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Dle § 1880 odst. 1 o. z.: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpotřÚ“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“10. Podle § 86 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“11. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚ: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“12. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“13. Podle § 75 SpotřÚ: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“14. Podle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 SpotřÚ). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“15. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“16. Soud při jednání dne , datum, poskytl žalobkyni poučení dle § 118a odst. 1 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), že je třeba doplnit tvrzení a označit důkazy ohledně toho, jak právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to zejména z hlediska jeho výdajů s ohledem na žalovaným uvedenou probíhající exekuci. Soud žalobkyni poučil, že neunesení povinnost tvrzení nebo povinnosti důkazní může mít za následek neúspěch ve sporu. Zástupce žalobkyně uvedl, že další tvrzení ani označení důkazů k doplnění nemá a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.

17. Soud v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru dospěl k závěru, že z tvrzení a důkazů nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí, tedy že by byly řádně zjištěny a porovnány příjmy a výdaje žalovaného a způsob plnění jeho dosavadních dluhů. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru jednoznačně uvedl, že je na něj vedena exekuce. Z předložených tvrzení ani důkazů však nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně na základě této informace zkoumala a posoudila, o jakou exekuci se jedná, z jakého důvodu je tato exekuce vedena, kolik činí celková vymáhaná částka, jak se exekuce projevuje v příjmové či výdajové stránce žalovaného či jak dlouho ještě bude exekuce vedena, resp. kolik již bylo na vymáhanou částku uhrazeno. Informaci o vedení exekuce vůči žadateli o spotřebitelský úvěr považuje soud za podstatnou, a to především z hlediska posouzení výdajové stránky žadatele a posouzení způsobu, jakým splácí své dosavadní dluhy. Jelikož z předložených tvrzení a označených důkazů ani po poučení dle § 118a o.s.ř. nevyplývá, že by v návaznosti na tuto důležitou informaci byly ze strany poskytovatele úvěru zkoumány další soudem výše uvedené skutečnosti, nelze takový postup poskytovatele spotřebitelského úvěru považovat za postup s odbornou péčí co do zjištění a posouzení úvěruschopnosti žalovaného. V řízení tedy nebylo dostatečně tvrzeno ani prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila své povinnosti podle § 75 a § 86 SpotřÚ, tedy že by před poskytnutím úvěru řádně zjistila a porovnala příjmy a výdaje žalovaného, a především potom řádně zjistila způsob plnění jeho dosavadních dluhů. V důsledku toho je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit podle § 87 SpotřÚ jako absolutně neplatnou a žalobkyně má nárok pouze na vrácení nesplacené části jistiny ve výši , částka, , jelikož žalovaný na poskytnutý úvěr ve výši , částka, již dle žalobních tvrzení uhradil , částka, . Nesplacená část jistiny, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit, je v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu splatná v nové přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení nesplacené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 SpotřÚ přiměřená možnostem žalovaného (jaké jsou jeho celkové majetkové poměry), tížila žalovaného. V případě nečinnosti žalovaného určil tuto lhůtu soud v délce 30 dnů, a to s přihlédnutím k tomu, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok III.).

18. Pro úplnost je třeba dodat, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná též pro rozpor s dobrými mravy, jelikož RPSN ve výši 206,15 % je zhruba dvaceti pětinásobkem obvyklé hodnoty tohoto ukazatele v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle veřejně přístupné databáze ČNB ARAD (7,85 % k měsíci únoru 2021). Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je již v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, ).

19. S ohledem na výše uvedený závěr o nesplnění povinnosti podle § 75 a § 86 SpotřÚ ze strany právní předchůdkyně žalobkyně mající za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a s ohledem vztah speciality SpotřÚ k právní úpravě bezdůvodného obohacení soudu nezbylo než v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu žalobu zamítnout. Soud proto žalobu zamítl co do požadavku na zaplacení jistiny ve výši , částka, (tato část jistiny již byla žalovaným dle žalobních tvrzení uhrazena, avšak nesprávně použita na úhradu úroků a poplatků), dlužných úhrad za služby ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši 20,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Příslušná smluvní ujednání o poplatcích, službách a úrocích jsou absolutně neplatná a nárok na jejich zaplacení tedy nevznikl. Stejně tak nevznikl ani nárok na zákonný úrok z prodlení, jelikož splatnost jistiny je v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu nově určena až tímto soudním rozhodnutím. Soud proto v daném rozsahu žalobu zamítl (výrok II.).

20. Co se týče návrhu na vydání částečného rozsudku pro uznání, soud dospěl k závěru, že pro vydání tohoto rozsudku nejsou splněny zákonné podmínky. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ve smyslu § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř. Logickým argumentem a contrario je tedy nutné dovodit, že rozsudek pro uznání lze vydat pouze ve věcech, ve kterých lze schválit smír ve smyslu § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř., což lze učinit pouze v případě, že to není v rozporu s právními předpisy. Rozporem s právními předpisy je třeba rozumět i rozpor s kogentními ustanoveními hmotného práva, případně též rozpor s dobrými mravy, jelikož dle § 1 odst. 2 o.z. jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy. Soud dospěl k závěru, že v předmětné věci je dán jednak rozpor s kogentní úpravou spotřebitelského práva, jelikož nebyla v rozporu s § 75 a § 86 SpotřÚ dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a dále je dán rozpor s dobrými mravy s ohledem na RPSN ve výši 206,15 %, což je zhruba dvaceti pětinásobek obvyklé hodnoty tohoto ukazatele dle databáze ČNB ARAD. S ohledem na to, že uznání v částce , částka, zakládá rozpor s právními předpisy a s dobrými mravy soud návrh na vydání částečného rozsudku pro uznání zamítl (výrok I.).

21. Jelikož ani rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ve smyslu § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř., soud ve věci pro nesplnění podmínek nerozhodoval ani tímto typem rozsudku. O nevydání rozsudku pro zmeškání se samostatným výrokem nerozhoduje.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků na ni nepřiznal právo. Žalobkyně byla úspěšná v částce , částka, , žalovaný byl úspěšný v částce , částka, a v rozsahu celého příslušenství. Náhrada nákladů řízení by tedy příslušela z větší části úspěšnému žalovanému, který však v řízení neučinil žádný účelný úkon (výrok IV.).