9 C 223/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Buluškem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 23 610 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala žalobou došlou soudu dne , datum, zaplacení částky , částka, , skládající se z nesplacené části jistiny ve výši , částka, , ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, , smluvní pokuty , částka, a zákonného úroku z prodlení od dne , datum, do zaplacení. Uvedla, že , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) na základě které poskytla žalované dne , datum, úvěr převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se dle odst. 2.1.

6. Smlouvy zavázala zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalovaná měla dle odst. 2.1.

7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 18. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne , datum, byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně odeslané dne , datum, . Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení , datum, do data odeslání předžalobní výzvy ve výši , částka, . Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila příjem žalované z výpisů z jejího bankovního účtu. Žalovaná byla dále žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud jednal dne , datum, v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jelikož žalobkyně se z jednání omluvila, aniž včas požádala z důležitého důvodu o odročení a žalovaná se k jednání přes řádné předvolání bez omluvy nedostavila.

4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

5. Žalovaná požádala žalobkyni skrze internetové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o poskytnutí úvěru. Uvedla, že má dvě děti, bydlí u partnera, je zaměstnána s čistým příjmem , částka, a její měsíční výdaje jsou , částka, (žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, ). Za účelem uzavření smlouvy provedla žalovaná tzv. ověřovací platbu ze svého účtu (potvrzení o platbě ze dne , datum, ) a poskytla žalobkyni kopii dokladů (kopie občanského průkazu žalované, kopie karty , Anonymizováno, žalované). Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše , částka, a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny a pro případ prodlení smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě výplatní pásky žalované a výpisů z účtu žalované za období předcházející poskytnutí úvěru. Z těchto dokumentů soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnána s příjmem , Anonymizováno, , Anonymizováno, za měsíc říjen 2022 (výplatní páska za říjen 2022). Z výpisů z bankovního účtu žalované soud zjistil, že žalovaná měla v měsíci srpnu 2022 disponibilní zůstatek , částka, , nicméně příjmová stránka byla v částce , částka, tvořena dalšími úvěry, a to , částka, , Anonymizováno, půjčka, , částka, , Anonymizováno, , , částka, , právnická osoba, (výpis z účtu za období srpen 2022). V měsíci červenci 2022 měla žalovaná disponibilní zůstatek , částka, , přičemž výdaje žalované za tento měsíc přesáhly její příjmy o , částka, (výpis z účtu za období červenec 2022). V měsíci červnu 2022 měla žalovaná disponibilní zůstatek , částka, (výpis z účtu za období červen 2022). Žalobkyně poskytla žalované částku , částka, převodem na bankovní účet (potvrzení o platbě ze dne , datum, ). Žalobkyně žalované oznámila zesplatnění úvěru ke dni , datum, a vyzvala ji k zaplacení , částka, do tří dnů od doručení dopisu (zesplatnění úvěru ze dne , datum, ). Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvou ze dne , datum, (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, s podacím lístkem z téhož dne).

6. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů ve znění účinném k datu uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (, datum, ):

7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpotřÚ“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“8. Podle § 86 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“9. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚ: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“10. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“11. Podle § 75 SpotřÚ: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“12. Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. 14 Co 115/2021: „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 SpotřÚ). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“14. S ohledem na výše citovaná ustanovení § 75, § 86 a § 87 SpotřÚ a relevantní judikaturu se soud v prvé řadě zabýval tím, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, tedy především, zda zjistila a porovnala příjmy a výdaje žalované a způsob plnění jejích dosavadních dluhů.

15. Soud v tomto ohledu uzavřel, že z tvrzení a důkazů uvedených v žalobě nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalované byla před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí, tedy že by byly žalobkyní řádně zjištěny a porovnány příjmy a výdaje žalované a způsob plnění jejích dosavadních dluhů. Žalobkyně z výplatní pásky žalované a z výpisů z jejího bankovního účtu řádně zjistila příjmy žalované, avšak neprokázala, že se s odbornou péčí zabývala též výdaji žalované a způsobem plnění jejích dosavadních dluhů. Žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla měsíční výdaje , částka, , avšak tento údaj naprosto nekoresponduje s výpisy z bankovních účtů žalované, ze kterých je zřejmé, že žalovaná není měsíčně schopna vytvářet prakticky žádnou rezervu mezi příjmy a výdaji a navíc jen za období měsíce srpna 2022 čerpala úvěry od dalších třech poskytovatelů. Za této situace se měla žalobkyně zabývat výdaji žalované podrobněji, tzn. měla zjistit skutečnou výši pravidelných měsíčních výdajů žalované. Měla tak učinit tím spíše, že takto postupovala u příjmů žalované a nebyl tak žádný rozumný důvod se nezabývat též jejími skutečnými výdaji. Co se týče zkoumání způsobu plnění dosavadních dluhů žalované, žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná byla lustrována v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, avšak toto tvrzení žalobkyně nedoložila žádnými důkazy. Žalobkyně tedy neprokázala ani to, že by s odbornou péčí zkoumala způsob plnění dosavadních dluhů žalované.

16. Jelikož se žalobkyně nedostavila k soudnímu jednání, soud nemohl žalobkyni poučit a vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazů ohledně toho, že splnila svou povinnost dle § 75 a § 86 SpotřÚ posoudit řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

17. Soud proto uzavřel, že žalobkyně řádně netvrdila ani neprokázala, že splnila svou povinnost dle § 75 a § 86 SpotřÚ posoudit před poskytnutím úvěru řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. V důsledku toho je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit podle § 87 SpotřÚ jako absolutně neplatnou a žalobkyně má nárok pouze na vrácení jistiny ve výši , částka, , která je splatná v nové přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 SpotřÚ přiměřená možnostem žalované (jaké jsou její celkové majetkové poměry), tížila žalovanou. V případě nečinnosti žalované určil tuto lhůtu soud v délce 30 dnů, a to s přihlédnutím k tomu, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok I.).

18. S ohledem na výše odůvodněný závěr o nesplnění povinnosti podle § 75 a § 86 SpotřÚ ze strany žalobkyně mající za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a s ohledem vztah speciality SpotřÚ k právní úpravě bezdůvodného obohacení dle o.z. soudu nezbylo, než v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu žalobu zamítnout. Soud proto žalobu zamítl co do požadavku na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Příslušná smluvní ujednání o pokutách a příslušenství jsou absolutně neplatná a nárok na jejich zaplacení tedy nevznikl. Stejně tak nevznikl ani nárok na zákonný úrok z prodlení, jelikož splatnost jistiny je v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu nově určena až tímto soudním rozhodnutím. Soud proto v daném rozsahu žalobu zamítl (výrok II.).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Žalobkyně byla úspěšná co do přisouzené jistiny , částka, , zatímco žalovaná byla úspěšná v rozsahu kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, který soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni , datum, v částce , částka, . Od úspěchu žalobkyně v rozsahu 59,4 % je tak třeba odečíst úspěch žalované v rozsahu 40,6 %. Žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 18,8 % z jejich celkové výše , částka, , tj. v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

20. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána ve věci nepřesahující , částka, , a to na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro , adresa, .

21. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla ve výroku III. stanovena v délce 30 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř., jelikož v posuzovaném případě je stejně jako v případě výroku I. ve věci samé vhodné, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení nákladů řízení.