9 C 317/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Buluškem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro určení vlastnického Anonymizováno

I. Žaloba na určení, že žalobci jsou ve společném jmění manželů vlastníky jednotky , Anonymizováno, , se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhali určení, že jednotka se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemcích uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen „Jednotka“), je součástí společného jmění manželů (žalobců). Žalobu odůvodnili tím, že Jednotku darovali smlouvou ze dne , datum, svému synovi – žalovanému, současně se zřízením osobního věcného břemene služebnosti bytu. Žalovaný však odmítal zajistit žalobci potřebné cesty k lékaři a oběma žalobcům zajistit nákupy, přičemž s vyřizováním těchto záležitostí žalobcům přes jejich opakované žádosti nijak nepomáhá. Navíc se k nim chová nepřátelsky a uráží je. Rovněž uráží jejich dceru (sestru žalovaného) hanlivým výrazem „hyena“ a obviňuje ji z okrádání žalobců. Navíc se lživě vymlouvá na údajnou vlastní , podezřelý výraz, a na přání žalobců jej navštívit nijak nereaguje. Žalovaný nežije spořádaný život a neposkytuje žalobcům žádnou (byť minimální) pomoc. Toto žalobci vnímají velmi úkorně a žalovanému to neodpustili. Odvolali proto dar Jednotky a příslušné odvolání daru žalovanému doručili. Ten však nijak nereagoval na opakované výzvy k součinnosti ohledně přepisu Jednotky v katastru nemovitostí zpět na žalobce. Žalobcům tak nezbylo než se obrátit na soud.

2. Žalovaný uvedl, že nebyly splněny zákonné podmínky odůvodňující odvolání daru. Žalobci jsou soběstační úměrně svému věku a žalovaný se jim vždy snažil být nápomocen dle svých vlastních možností. Žalovaný je nápomocem svým rodičům (žalobcům) úměrně jejich potřebám a svým možnostem. K výrazu „hyena“ uvedl, že jej vůči své sestře použil, avšak vzhledem k tomu, že tato žalobce okradla a byla ve výkonu trestu odnětí svobody, jedná se o výraz přiměřený. Domnívá se, že právě sestra stojí i za odvoláním daru, když o jiný byt darovaný jí dříve ze strany žalobců již v minulosti přišla. Vztah s rodiči, zejména s otcem, nebyl dle žalovaného vždy úplně harmonický, avšak i přesto se žalovaný snažil žalobcům vypomáhat (nákupy, návštěvy, odvoz k lékaři či jeho zprostředkování). Žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu , právnická osoba, , že k žalobci tvrzenému jednání nejen nedošlo, ale toto jednání ani nedosahuje intenzity stanovené zákonem pro odvolání daru.

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda je na žalobou požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je podle ustálené judikatury dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, v katastru zapsán jako její , Anonymizováno, Právě o takovou situaci se jedná i v posuzovaném případě, jelikož žalobci tvrdí, že jsou po odvolání daru vlastníci Jednotky ve společném jmění manželů, avšak v katastru nemovitostí je jako vlastník Jednotky zapsán žalovaný. Soud tedy na požadovaném určení shledal naléhavý právní zájem.

4. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o darování nemovité věci ze dne , datum, s úředně ověřenými podpisy soud zjistil, že žalobci jakožto dárci darovali žalovanému jakožto obdarovanému Jednotku. K Jednotce byla touto smlouvou zároveň zřízena bezplatná osobní služebnost bytu pro oba žalobce.

6. Z odvolání daru pro nevděk ze dne , datum, s podací stvrzenkou z téhož dne soud zjistil, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce odvolali dar Jednotky pro nevděk žalovaného spočívající v tom, že žalovaný, ačkoliv si je vědom staršího věku dárců a jejich potřeb (zejména cesty k lékaři a nákupy), jim s těmito potřebami přes dlouhodobé, včasné a opakované žádosti o pomoc není ochoten pomáhat. Žalovaný se místo pomoci nedůvěryhodně vymlouvá na vlastní , podezřelý výraz, , o které však k dotazům žalobců nesdělil žádné podrobnější informace. Žalovaný se dlouhodobě nevraživě chová nejen k žalobcům, ale i ke své sestře, kterou hanlivě nazývá hyenou.

7. Z výzvy k poskytnutí součinnosti ze dne , datum, s podací stvrzenkou soud zjistil, že žalobci v návaznosti na odvolání daru ze dne , datum, vyzvali žalovaného k poskytnutí součinnosti při zaslání souhlasného prohlášení na katastr nemovitostí, a to ve lhůtě do , datum, . K výzvě zároveň znovu přiložili odvolání daru pro nevděk.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ve stavu ke dni , datum, soud zjistil, že k uvedenému dni je jako vlastník Jednotky v katastru nemovitostí zapsán žalovaný. Žalobcům svědčí k Jednotce věcné břemeno bytu.

9. Z náhledů sms zpráv odesílaných mezi žalobci a žalovaným soud zjistil ukázku vzájemné komunikace mezi žalobci a žalovaným: Žalobci kontaktují žalovaného s tím, že jim slíbil ozvat se, což ale neudělal, přičemž žalobci potřebují pomoci s nákupem a s odvozem žalobce k lékaři. Odpověď žalovaného je stylizována, jakoby ji psala třetí osoba, která žalobcům sděluje, že žalovaný je v , podezřelý výraz, a nemůže jim brát telefon (komunikace na listině s názvem kopie přílohy číslo sedm, konkrétně zpráva ze dne 2. července). Od žalovaného byla žalobcům adresována textová zpráva stylizovaná tak, že ji píše osoba odlišná od žalovaného, která se podepsala jako „kamarád Ludvíka“. Sděluje, že žalovaný je , podezřelý výraz, v , podezřelý výraz, s tím, že nákup a odvoz žalobce k lékaři zajistí hned, jak to bude možné (komunikace na listině s názvem kopie přílohy číslo , hodnota, , konkrétně zpráva z 3. 7.). Žalobkyně se ve zprávě dotazuje na podrobnosti, kde je žalovaný , podezřelý výraz, s tím, že by ho ráda navštívila (komunikace na listině označené jako kopie přílohy číslo tři, konkrétně zpráva ze dne 4. 7.). Žalobkyně se opakovaně dotazuje žalovaného, proč nebere telefon, v jaké , podezřelý výraz, je , podezřelý výraz, , sděluje, že by ho ráda v , podezřelý výraz, navštívila (komunikace na listině s názvem kopie přílohy číslo , hodnota, , jednak nedatované zprávy a jednak zpráva z 6. července). Žalobci ve zprávách vyčítají žalovanému, že neplní sliby ohledně odvozu žalobce k lékaři a místo toho se jim neozývá (komunikace na listině s názvem kopie přílohy číslo osm, , Anonymizováno, kontaktovali žalovaného s žádostí o pomoc co se týče odvozu k lékaři a nákupu (komunikace na listině označené jako příloha číslo dvě se zprávami ze dne 14. 7. a 20. 7.). Žalovaný se podivuje urgencím ohledně odvozu žalobce k lékaři, když kontrola má být až , datum, v 10:15 hod. Sděluje, že opět nabídl nákup, vyčítá žalobcům, že se sami neozvou a zřejmě ho jen zkouší (komunikace na listině s názvem kopie přílohy číslo , hodnota, , konkrétně zprávy ze dne 21. července). Žalovaný sděluje žalobcům, že v jejich zprávách spatřuje lži, především co do potřeb žalobce týkajících se lékařských kontrol; dále sděluje, že jim přinesl nákup, avšak nedozvonil se. Žádá žalobce, aby si „vzali na paškál hyenu“ z kontextu je zřejmé, že je míněna sestra žalovaného, což platí i pro následující zprávy pozn. soudu(komunikace na listině s názvem kopie přílohy číslo , hodnota, , zpráva ze dne 24. července). Žalobci sdělili žalovanému, že považují za lživé jeho zprávy o tom, že je , podezřelý výraz, v , podezřelý výraz, a že se na ně nemohl dozvonit s nákupem (komunikace na listině s názvem kopie přílohy , Anonymizováno, sděluje, že zkontroluje bankovní účet, zda mu nepřišel přeplatek za elektřinu na chatě, který případně přepošle žalobcům. Uvádí, že by si nedovolil okrást je o 4 tisíce jako hyena o miliony; dodává, že žalobkyně nezaplatila účet u T-Mobile (komunikace na listině s názvem kopie přílohy číslo , hodnota, , konkrétně zpráva , Anonymizováno, v rámci vzájemné komunikace upozorňoval žalobce na minulé události, které vnímal negativně. Sestru označil výrazem hyena s tím, že sestra ví, jak z žalobců vytáhnout peníze (komunikace na listině s názvem kopie přílohy číslo , hodnota, , konkrétně zpráva ze dne 4. srpna). Žalobci vyčítají žalovanému, že je napadá a kašle na ně (komunikace na listině s názvem kopie přílohy číslo čtyři, zpráva, kde není čitelné datum). Žalovaný sdělil žalobcům, že byl v , podezřelý výraz, , o čemž je informoval jeho kamarád; dále že byl žalovaný u žalobců s nákupem, ale nedovolal se jim. Připomíná jim, že mají ještě dceru hyenu, a že si jí mají říct ohledně pomoci (komunikace na listině s názvem kopie přílohy číslo devět, zpráva, u které není patrné datum). V rámci komunikace žalobci žalovanému sdělili, že je ulhaný a uráží je, žalovaný posílá žalobce za sestrou, kterou označuje výrazem hyena (komunikace na listině s názvem kopie přílohy číslo , hodnota, , nedatované zprávy). Žalovaný vyčítá žalobkyni, že lže, sděluje, že několikrát koupil nákup, který si musel nechat, protože se k žalobcům nedozvonil, ani nedovolal; uvádí, že hyena a její rodina ho vůbec nezajímají. Žalobkyně se žalovaného dotazuje, kdy volal a sděluje mu, že je zklamaná z toho, jak o ní žalovaný mluví (komunikace na listině s názvem kopie přílohy číslo , hodnota, , nedatované zprávy). Žalobkyně vyčítá žalovanému, že se neumí ozvat s tím, že potřebuje nakoupit a k doktorovi. Vyčítá žalovanému, že neumí ani zavolat a opakuje potřebu odvozu k lékaři a nákupu s tím, že žalovaného vůbec nezajímá, jak se žalobcům daří (komunikace na listině s názvem kopie přílohy číslo , hodnota, , nedatované zprávy).

10. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce (otec žalovaného) je přibližně 1,5 roku ve , podezřelý výraz, stavu vyžadujícím pravidelné návštěvy u lékaře v rozsahu zhruba jednou za tři týdny. Žalobce bere značné množství prášků, podstoupil několik lékařských zákroků (koleno, kyčel, plíce, infarkt). Většinu času tráví doma, tj. v Jednotce, která je předmětem řízení, kde má zřízeno věcné břemeno bytu. K lékaři ho před odvoláním daru několikrát odvezla , jméno FO, , matka kamaráda žalovaného, a jednou i žalovaný (mezi svátky). Žalovaný pro žalobce občasně nakupoval, a to krom potravin i sekačku na chatu, avšak dle žalobce žalovaný nikdy k nákupům nedodal účtenky a v rámci nákupů pro žalobce si nakupoval i pro sebe. Vztah žalobce a žalovaného vnímá žalobce po celou dobu jako komplikovaný, subjektivně jej označil za vesměs vždy hrozný, a to především v tom smyslu, že dle vidění žalobce žalovaný upřednostňoval kamarády, včetně požívání alkoholu, před zastáváním svých povinností na nemovitém majetku, který od žalobců dostal, tedy na chatě, kde dle vyjádření žalobce žalovaný nikdy nepomáhal, a rovněž upřednostňoval kamarády před pomocí žalobcům – žalobce výslovně uvedl, že mu žalovaný před darováním Jednotky nepomáhal nikdy o nic víc, než po darování, přičemž žalobce doufal, že darováním Jednotky se chování žalovaného zlepší.

11. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že co se týče vztahu k sestře, nemá žalovaný (syn žalobců) sestru rád, žádné vztahy s ní neudržuje, což zdůvodňuje tím, že v minulosti okradla rodiče o peníze. Rovněž vztahy k žalobcům jsou a byly komplikované, vyhrotily se v minulosti výrazněji v souvislosti s tím, že žalobce žalovaného vyhodil z domu. Vztahy žalovaného k žalobkyni (jeho matce) jsou lepší než vztahy žalovaného k žalobci (jeho otci). Co se týče žádostí žalobců o pomoc, týkají se např. prací na chatě, které žalovaný ne vždy plnil v době dle přání žalobců, jelikož žalovaný má vlastní zájmy (tuning) a věnuje se kamarádům. Dále se žádosti žalobců o pomoc týkají nákupů, které žalovaný občasně prováděl a odvozů k lékaři, které žalovaný v menším počtu provedl sám, častěji však zprostředkoval tuto pomoc s odvozem skrze , jméno FO, , matku svého kamaráda.

12. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , nar. , datum, , soud zjistil, že svědkyně je vnučkou žalobců, neteří žalovaného. Vztah k žalovanému nemá žádný, prakticky jej nezná. S prarodiči je nyní v pravidelném kontaktu, telefonickém i osobním, s frekvencí zhruba jednou týdně. Dříve s nimi po určitou dobu v kontaktu nebyla kvůli špatným vztahům mezi žalobci a jejich dcerou, matkou svědkyně. Vztahy žalobců k žalovanému a k jeho sestře byly střídavě komplikované a zase normální. Důvodem darování Jednotky žalovanému byla neshoda žalobce s bratrem svědkyně (žalobcovým vnukem). Následně žalobce zhruba před rokem a půl kontaktoval matku svědkyně (dceru žalobců) z , podezřelý výraz, s tím, že by rád vztahy urovnal, včetně záležitosti s Jednotkou. Matka svědkyně (dcera žalobců) aktuálně navštěvuje žalobce zhruba jednou týdně, vozí žalobce k lékaři a obstarává nákupy. Žalovaný a jeho sestra (matka svědkyně) se spolu nebaví a nikdy se spolu ani nebavili.

13. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , nar. , datum, , soud zjistil, že svědkyně je dcerou žalobců, sestrou žalovaného. Zhruba poslední rok po srdečním selhání žalobce svědkyně rodiče navštěvuje, vozí k lékaři, obstarává nákupy. Dříve byla v jejím vztahu k žalobcům komplikovaná období, kdy žalobci komunikovali pouze se synem svědkyně. Následně však došlo k neshodě i mezi žalobci a synem svědkyně, což mělo za následek darování Jednotky žalovanému. Toho žalobce následně litoval. K žalovanému nemá svědkyně žádný vztah a nikdy s ním ani žádný vztah neměla. Nevnímá ho jako sourozence. Svědkyně byla zhruba před dvanácti až patnácti lety odsouzena za , podezřelý výraz, čin zpronevěry spáchaný v rámci práce v penzionu a za , podezřelý výraz, čin vůči rodičům, kterým sebrala vkladní knížku.

14. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , nar. , datum, , soud zjistil, že svědek je přes 30 let kamarádem žalovaného. Svědek zná i žalobce, se kterými si tyká. S žalovaným je v kontaktu každý týden, zavolají si nebo zajdou na pivo, případně navštíví festival či tuningový sraz. Žalovaný je vytížený prací v autodopravě. Žalobcům pomáhal dle možností, např. obstaráváním kartonů s vodami. Před odvoláním daru se svědek občasně vídal i s žalobci. Žalobci se nejprve s žalovaným snažili dohodnout na tom, aby Jednotku vrátil, což se nestalo. Svědkova matka vozila před odvoláním daru žalobce k lékaři, když bylo potřeba, za což jí žalobce dával finanční náhrady v řádu tří až pěti stovek korun. Vztahy žalobců k jejich dceři (sestře žalovaného), která od nich v minulosti dostala byt a auto, byly nějakou dobu špatné, nyní se zlepšily.

15. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , nar. , datum, , soud zjistil, že zná žalobce přes žalovaného a jeho kamaráda , jméno FO, . Žalobce v době asi před třemi lety do odvolání daru vozila autem k lékařům, zejména proto, že žalovaný je vytížený prací v autodopravě, zatímco svědkyně je v důchodu a má čas. Svědkyni ohledně konkrétních odvozů kontaktoval sám žalobce. Svědkyně se následně případně doptávala žalovaného, zda nemůže žalobce odvézt on, avšak žalovaný byl obvykle vytížený prací, tak odvozy prováděla svědkyně. Žalobce hradil svědkyni za jízdy k lékařům finanční hotovost tři sta korun.

16. Soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu účastnickým výslechem žalobkyně jako nadbytečný. Účastnický výslech lze provést pouze se souhlasem samotného účastníka (kterého soud nemůže k výslechu jakkoliv nutit). Žalobkyně měla možnost se v případě zájmu k soudnímu jednání dostavit a uvést ve věci cokoliv dalšího nad rámec písemných podání žalobců, což však neučinila. Soud zároveň při jednání dne , datum, zjistil skutkový stav v dostatečném rozsahu k tomu, aby mohl ve věci rozhodnout a výslech žalobkyně by tak byl nadbytečný, jelikož všechny relevantní skutečnosti soud zjistil z jiných důkazů (tj. z důkazů písemných, z výslechů svědků a z výslechů ostatních účastníků).

17. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:

18. Dle § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Dle § 2072 odst. 2 o. z. odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

19. V prvé řadě z citovaného ustanovení vyplývá, že od darovací smlouvy lze odstoupit pro nevděk, který zákon specifikuje jako zjevné porušení dobrých mravů. Zjevné porušení dobrých mravů nevyjadřuje intenzitu porušení: zjevnost spočívá ve zřejmosti/jednoznačnosti jednání, které je na první pohled patrné (, Anonymizováno, , jméno FO, , VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024. beck-online.cz, marg. č. , hodnota, .). Zjevným porušením dobrých mravů musí obdarovaný dárci ublížit. Zákonodárce tedy pro posouzení nevděku vychází z kombinace měřítka objektivního závadového jednání obdarovaného, které vykazuje určitou vážnost (, Anonymizováno, porušení dobrých mravů), a měřítka subjektivního (ublížení dárci). Dle NS 33 Cdo 1794/2018 má být rozhodující především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k závěru o patřičnosti revokace. Pouhé subjektivní přesvědčení dárce nepostačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů (tamtéž, marg. č. , hodnota, ).

20. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že je vždy třeba náležitě zohlednit všechny okolnosti případu (NS 22 Cdo 4130/2007), zejména jednání obdarovaného, ale i jednání dárce (NS 33 Cdo 903/2011, 33 Cdo 942/2012), a to i jeho jednání dřívější (NS 33 Cdo 1989/2014), protože v takovém případě se – zejména v rámci dlouhodobých vztahů (např. manželství, partnerské vztahy, rodinné vztahy) – může nevděk jevit v jiném světle. Dárce se jako důvodu k vrácení daru nemůže dovolávat skutkových okolností, jež nastaly či existovaly v době před darováním, za nichž byl právní úkon učiněn a o nichž obě strany při uzavírání smlouvy věděly (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 29 Cdo 228/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3610/2018). Rovněž z dostupné kazuistiky vyplývá, že soudy v minulosti za důvody způsobilé přivodit odvolání daru považovaly skutečnosti jako např. fyzické násilí, psychické týrání, hrubé urážky apod.

21. Soud dospěl po právním posouzení skutkových zjištění k závěru, že vytýkané jednání v kontextu konkrétních rodinných vztahů žalobců, žalovaného a jeho sestry (osoby žalovanému blízké) nenaplňuje kritérium zjevného porušení dobrých mravů jakožto zákonné podmínky pro odvolání daru.

22. Soud z výslechu žalobce a žalovaného zjistil, že vztahy žalovaného k jeho rodičům byly v době před darováním Jednotky i po darování Jednotky v zásadě totožné. Žalovaný rodičům občasně vypomáhá, a to osobně (nákup potravin, nákup věcí na chatu, práce na chatě), případně (častěji) prostřednictvím paní , jméno FO, (odvozy žalobce k lékaři), někdy na žádosti o pomoc nereaguje, což následně odůvodňuje (delší , podezřelý výraz, ). Pomoc žalovaného není, ale ani nikdy nebyla v takové intenzitě, jak by si ji představovali žalobci. Žalobci doufali, že se chování žalovaného změní darováním Jednotky, což se nestalo. Soud tedy zjistil, že rodinné vztahy žalobců a žalovaného byly dlouhodobě, tj. i před darováním Jednotky, takové povahy, že jednání žalovaného vůči žalobcům, ve kterém žalobci spatřují důvod pro vrácení daru (Jednotky) z této dlouhodobé povahy nijak nevybočuje, tzn. spadá do kontextu vzájemných dlouhodobých rodinných vztahů, o kterých žalobci jednoznačně věděli již v době darování Jednotky žalovanému. V kontextu těchto dlouhodobých oboustranných vztahů není vytýkané jednání žalovaného ve zjevném rozporu s dobrými mravy.

23. Rovněž co se týče vztahu žalovaného k jeho sestře jakožto osobě jemu blízké, z provedeného dokazování (z výslechu žalovaného a jeho sestry, svědkyně , jméno FO, ) soud zjistil, že žalovaný a jeho sestra k sobě nikdy neměli sourozenecký vztah, tj. jako sourozenci se k sobě nikdy a v žádném ohledu nechovali. I tato skutečnost byla žalobcům známa v době darování Jednotky žalovanému, jelikož tento vztah panuje mezi žalovaným a jeho sestrou od počátku a nikdy nebyl jiný. V tomto kontextu tedy soud posuzuje i výraz „hyena“, který žalovaný opakovaně vůči sestře použil. Dle judikatury nevděk automaticky nepředstavují několik let panující neshody, slovní urážky se zásahem do osobnostních práv, pokud se jedná o dlouhodobě trvající stav, viz NS 33 Cdo 2838/2017: „[Soud přihlédl k tomu, že mezi účastníky panují neshody již několik let, přičemž vzájemné verbální urážky a útoky nejsou v jejich vztahu výjimečné. Jestliže soud pravomocným rozhodnutím rozhodl o tom, že žalovaný zasáhl do osobnostních práv žalobce ve smyslu § 11 obč. zák., neznamená to automaticky, že takové chování vykazuje míru intenzity porušení dobrých mravů požadovanou § 630 obč. zák. Úvaha odvolacího soudu, že v řízení zjištěné chování žalovaného vůči žalobci - vzhledem ke zjištěným okolnostem případu - nenaplňuje znaky hrubého porušení dobrých mravů ve smyslu ustanovení § 630 obč. zák., není zjevně nepřiměřená.“ Soud dále zohlednil, že toto označení má skutkový základ, jelikož sestra žalovaného spáchala , podezřelý výraz, čin vůči rodičům a byla za něj pravomocně odsouzena. Dále soud zohlednil, že tento výraz žalovaný použil v rámci textové (sms) komunikace mezi žalovaným a jeho rodiči, tzn. v rámci uzavřené soukromé komunikace. Soud uzavřel, že v kontextu všech těchto okolností, zejména dlouhodobých oboustranných vztahů žalovaného a jeho sestry, není vytýkané jednání žalovaného ve zjevném rozporu s dobrými mravy a žalobci o povaze tohoto vztahu věděli i v době darování Jednotky.

24. V posuzované věci tedy soud po provedení dokazování a po právním posouzení skutkových zjištění dospěl k závěru, že nebyla naplněna objektivní stránka jednání odůvodňujícího vrácení daru, jelikož jednání žalovaného není vzhledem ke zjištěným okolnostem ve zjevném rozporu s dobrými mravy, jak vyžadují § 2072 odst. 1 a odst. 2 o. z.

25. K hodnocení důkazů soud uvádí, že co do skutkových zjištění ohledně rodinných vztahů mezi žalobci a žalovaným vycházel z účastnických výpovědí žalobce a žalovaného. Tyto výpovědi byly podány zcela spontánním a bezprostředním způsobem a soud o jejich podstatném obsahu nemá důvod pochybovat. Soud neuvěřil textovým zprávám žalovaného o tom, že by mu , podezřelý výraz, v létě 2024 znemožnila jakoukoliv komunikaci s žalobci v délce několika dnů. Tak závažnou , podezřelý výraz, nebylo možno důvěryhodně zjistit ani z výpovědí svědků (, jméno FO, , , jméno FO, ). To však nic nemění na závěru, že dokazováním byl zjištěn dlouhodobý a vzájemně komplikovaný stav vztahů mezi žalobci a žalovaným, který byl takový i v době darování Jednotky žalovanému. V tomto ohledu soud nevycházel z výpovědí svědků, kteří měli dle hodnocení soudu tendence povahu rodinných vztahů žalobců a žalovaného zveličovat. Svědkové navržení žalovaným, , jméno FO, a , jméno FO, , např. líčili vztahy žalobců a žalovaného jako v zásadě ideální, ačkoliv z výslechů samotných účastníků (jejichž výslech předcházel výslechu svědků) soud zjistil, že tyto vztahy nikdy ideální nebyly.

26. Soud dodává, že v soukromém právu je důležitá zásada pacta sunt servanda (smlouvy je třeba dodržovat), což platí i pro darovací smlouvu. Účelem smluv je nastolit mezi stranami právní jistotu o smlouvou upravovaných otázkách. Zákonem stanovené výjimky, které tuto právní jistotu prolamují, je třeba vykládat restriktivně. Dle § 2072 o. z. je možné od darovací smlouvy odstoupit pouze tehdy ublíží-li obdarovaný dárci zjevným porušením dobrých mravů vůči osobě dárce nebo vůči osobě obradovanému blízké. Z výpovědí žalobce a svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, soud zjistil, že důvodem odvolání daru ze strany žalobců je vedle jednání vytýkaného žalovanému i snaha o zpětnou revizi této majetkové dispozice (darování Jednotky žalovanému) po urovnání vztahů mezi žalobci a jejich dcerou. Soud k tomu uvádí, že institut odstoupení od darovací smlouvy z důvodů uvedených v § 2072 odst. 1 a 2 o. z. neslouží k revizi právních jednání (smluv), které dárci po určité době vyhodnotí jako nešťastné či které by chtěli zpětně změnit.

27. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl, jelikož pro odvolání daru nebyly v posuzovaném případě splněny zákonné podmínky (výrok I.).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) ve znění do , datum, z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, ) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do , datum, , a dále z odměny stanovené z tarifní hodnoty , částka, dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. ve znění od , datum, za tři úkony po , částka, dle § 11 odst. 1 a. t. (nahlížení do spisu před jednáním dne , datum, a účast na soudním jednání přesahujícím dvě hodiny dne , datum, za každé započaté dvě hodiny) a jeden úkon s poloviční sazbou odměny , částka, dle § 11 odst. 2 a. t. (účast na vyhlášení rozsudku dne , datum, ), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od , datum, ; dále náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, ; celkem , částka, (výrok II.). Při určení výše tarifní hodnoty soud vycházel z přechodných ustanovení novely advokátního tarifu provedené vyhl. č. 258/2024 Sb.: „Za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky tj. , datum, přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky“, a dále z judikatury Nejvyššího soudu – rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. 24 Cdo 34/2021, dle kterého: „za situace, kdy chybí spolehlivý (ověřitelný) údaj o ceně nemovitosti (hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi), je vyloučeno užití obecného ustanovení o tarifní hodnotě (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu) a je třeba aplikovat ustanovení speciální (s účinností od , datum, - po novele advokátního tarifu vyhláškou č. 484/2012 Sb. - včleněné pod ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, podle něhož činí tarifní hodnota , částka, (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 5586/2017).“ Cena Jednotky nebyla předmětem řízení, účastníci se k ní nijak nevyjadřovali, ani k ní nebyla soudem činěna žádná zjištění. Nelze tedy přijmout závěr žalovaného, že je zřejmé, že cena Jednotky přesahuje , částka, a aplikovat § 9a a. t. ve znění od , datum, . Soud žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení za poradu s klientem přesahující jednu hodinu, jelikož žalovaný soudu nepředložil žádné potvrzení, že tato porada proběhla, ani neuvedl, kdy vůbec měla tato porada proběhnout.

29. O povinnosti žalobců k náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.