9 C 336/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Andreou Borovičkovou, Ph.D., ve věci žalobce; právnická osoba , IČO , se sídlem: adresa žalobkyně , ; zastoupeného údaje o zástupci proti; žalovanému; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem: adresa žalovaného , O zaplacení 35 872 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 19 872 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 16.1.2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 2 771,19 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení 15 520 Kč s úrokem z prodlení z částky 128 Kč ve výši 10% ročně od 16.1.2021 do zaplacení a ve výši 62,14 Kč a úroku ve výši 19,32% ročně z částky 20 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a ve výši 5 474 Kč, se žaloba zamítá

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 35 872,00 Kč včetně úroku z částky 20 000,00 Kč ve výši 19,32% ročně od 16.1.2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 474,00 Kč za období od 25.8.2019 do 15.1.2021 a úroku z prodlení z částky 20 000,00 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 833,33 Kč za období od 25.8.2019 do 15.1.2021. Svůj nárok důvodnil tím, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000,00 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku i s úrokem ve výši 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a poplatkem za životní pojištění ve výši 480 Kč vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 608 Kč, poslední splátka byla splatná 24.8.2019. Na svůj dluh žalovaný zaplatil 608,00 Kč, zůstatek dluhu ve výši 20 000,00 Kč (jistina) a 15 392,00 Kč (poplatek) žalovaný žalobci do dnešního dne nezaplatil. Žalovaný uhradil jako poslední splátku dne 7.7.2018 Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka postoupena na žalobce, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti z 6.10.2018 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovanému poskytl 20 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal vrátit dlužnou částku ve výši 36 480 Kč v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 608 Kč s tím, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Poplatek je vypočten jako součet následujících kalkulačních položek – úrok 4 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 480 Kč. Zápůjční úroková sazba je pevná a činí po celou sjednanou dobu trvání smlouvy 32,15 %, není navázána na žádný index ani referenční cenu. RPSN vyčíslil právní předchůdce žalobce na 215,01 %. Z databáze [příjmení] se podává, že v době poskytnutí zápůjčky činila průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu 8,76 %. Podle článku 2.4. smlouvy se nejprve umořuje úrok, poté administrativní poplatek a nakonec jistina. Jedná se o formulářovou smlouvu psanou drobným písmem, smluvní podmínky jsou psány drobným písmem v rozsahu 4 stran formátu A4 (smlouva). Ze zařazení zákazníka do pojistného programu se podává, že strany uzavřely smlouvu o pojištění v rámci poskytnutého spotřebitelského úvěru pro případ smrti následkem úrazu, úplné či trvalé invalidity a pracovní neschopnosti. Smlouvou o postoupení pohledávky ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky a poštovním podacím archem bylo prokázáno, že pohledávka byla postoupena a její postoupení bylo žalovanému oznámeno. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil z dluhu více než 608 Kč uvedených v žalobě. Z předžalobní upomínky ve spojitosti s podacím lístkem plyne, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Soud v řízení provedl všechny účastníky navržené důkazy, které byly podstatné pro rozhodnutí ve věci. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného. Kartou zákazníka bylo prokázáno, že byla prověřována úvěruschopnost žalovaného. Smlouvou o úvěru podle ustanovení § 2395 zák.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání úvěr a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytované peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Protože na jedné straně smluvního vztahu stojí žalobce, který ve smyslu ustanovení § 420 zák.č. o.z.při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, tedy podnikatel a na druhé straně žalovaný jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy podle § 419 o.z. spotřebitel, jedná se dle ustanovení § 1810 o.z. o spotřebitelskou smlouvu. Smlouvy o úvěru pro spotřebitele jsou typicky adhezní (formulářové) ve smyslu ustanovení § 1798 o.z., vždy se jedná o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel, jakožto slabší smluvní strana, nemá šanci je ovlivnit, tedy nemá žádnou smluvní volnost. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. To se může týkat, jak základního úvěrového vztahu (hlavní závazek), tak i dalších dílčích nároků (akcesorické závazky), např. smluvního úroku z prodlení či smluvní pokuty. V daném případě by žalovaný byl povinen plnit s RPSN 215 %. Při posouzení výše RPSN je třeba přihlédnout k míře RPSN obvyklé v praxi peněžních ústavů ve sledovaném období (rozhodnutí [spisová značka]). RPSN sjednaná v daném případě představuje 26 násobek průměrné RPSN sjednávané bankami ve stejném období. Soud zvážil, že se RPSN liší podle účelu úvěru a jeho zajištění. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy RPSN přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem, v daném případě více než 26 x vyšší než bylo v dané době obvyklé. (Stejně by soud musel postupovat i už u 4x vyššího RPSN než je obvyklé jak dovodil rovněž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15.12.2004 č.j. [spisová značka] a Ústavní soud v rozsudku [ústavní nález]). Proto jsou smluvní ujednání o všech ujednání o zaplacení úroku ve výši 4 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek protiústavní a proto neplatné, neplatné je rovněž ujednání o poplatku za pojištění úvěru, neboť smlouva o pojištění a smlouva o spotřebitelském úvěru jsou na sobě závislé ve smyslu § 1727 o.z., když pojištění se mělo vztahovat na nesplacené splátky v původní výši (jak plyne ze zařazení zákazníka do pojistného programu). Nesplnění neexistující povinnosti nemůže být pojištěno. Výši poplatku za pojištění nelze rozdělit na poplatek za jistinu a poplatek za ostatní platby, proto je ujednání neplatné jako celek. Analogicky v souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ve věci C – [číslo] [jméno] [jméno] [příjmení] [příjmení] se soud domnívá, že ani moderace RPSN ve spotřebitelských smlouvách není přípustná. Sluší se podotknout, že jestliže je smlouva neplatná, bylo dlužné plnění započteno na jistinu. Je-li smlouva neplatná, pokud jde o ujednání o výši poplatku, je neplatná i ohledně případných ujednání o tom, že platba má být na takový poplatek započtena. V tomto svém závěru se zdejší soud shoduje s názorem Městského soudu v Praze vtěleným do rozhodnutí [číslo jednací]. Věřiteli pak nepřísluší volba, na který závazek si platbu započte. Jestliže rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11.6.2014 sp.zn. [spisová značka] srozumitelně vysvětluje, že při úvaze, na který závazek má být platba započtena je třeba vycházet ze zásady priority, lze-li ji uplatnit, jde logicky o prioritu zápočtu na závazek platný před zápočtem na závazek neplatný. Žalovanému tak vznikla pouze povinnost hradit jistinu ve výši 20 000 Kč, jestliže již 608 kč uhradil, zůstává uhradit 19 392 Kč, přičemž při vyhlášení rozsudku soud díky početní chybě nesprávně uvedl 19 872 Kč. Žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení ve výši dle § 19 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb. ve výši uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Postoupení pohledávky posoudil soud podle ustanovení § 1879 a násl. o.z. Proto soud žalobě o zaplacení částky ve výši 19 392 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 16.1.2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2 709,50 Kč vyhověl a co do zaplacení 16 480 Kč s úrokem z prodlení z částky 608 Kč ve výši 10% ročně od 16.1.2021 do zaplacení a ve výši 123,83 Kč a úroku ve výši 19,32% ročně z částky 20 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a ve výši 5 474 Kč, se žalobu zamítl O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když obě strany byly úspěšné v obdobné míře. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř..