9 C 376/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Buluškem ve věci žalobce: Jméno žalobce Anonymizováno Anonymizováno IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zrušení věcných břemen I. Zamítá se žaloba, že se zrušují věcná břemena, jimž odpovídá právo zřizovat na cizích nemovitostech zařízení pro rozvod tepla v rozsahu vyplývajícím ze stavebního povolení a tato zařízení provozovat; vstupovat a vjíždět v souvislosti se zřizováním a změnami, popřípadě s provozováním, opravami, údržbou a odstraňováním zařízení pro rozvod tepla na příjezdné, průjezdné a tímto zařízením dotčené cizí nemovitosti; odstraňovat a oklešťovat jen v nezbytném rozsahu stromoví a jiné porosty překážející zařízením pro rozvod tepla, váznoucí na pozemcích parcelní číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno, ², , Anonymizováno, ², druh pozemků ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV číslo , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , pro oprávněného , IČO žalovanéII. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal zrušení věcných břemen uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že má ve správě pozemky zatížené věcnými břemeny, přičemž vlastníkem pozemků , Anonymizováno, . Dle žalobce nastaly zákonné důvody pro to, aby soud věcná břemena zrušil. Žalobce uvedl, že žalovaná přestala pečovat o stavby v souvislosti se kterými byla věcná břemena zřízena. Tyto stavby jsou z tohoto důvodu v absolutně dezolátním stavu, nejsou způsobilé plnit svůj účel, jsou zničené. Odpadá tedy účel, pro který byla věcná břemena zřízena. Žalobce je tak povinen mít na téměř celé ploše pozemků umístěné rozpadající se stavby. Původně navíc byla věcná břemena zřízena pouze k nepatrným částem původního pozemku , adresa, zatěžují prakticky ze 100 %. Výše uvedenými skutečnostmi došlo k trvalé změně a vznikl hrubý nepoměr mezi zatížením pozemků a oprávněním žalované. Soud by tedy měl na základě žaloby věcná břemena zrušit podle § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

2. Žalovaná považovala za nesporný vznik i trvání věcných břemen k pozemkům, jakožto věcných břemen ze zákona (č. 89/1987 Sb., č. 222/1994 Sb. a č. 458/2000Sb.). Zásadně však nesouhlasila se skutkovou a právní argumentací žalobce týkající důvodů pro zrušení těchto věcných břemen soudem. Uvedla, že na pozemcích se nachází nadzemní části (vstupní šachty, poklopy) podzemního kolektoru, ve kterém je umístěno těleso tepelného napaječe , adresa, . Celá tato stavba je plně funkční, a to jak ve své pozemní, tak i nadzemní části. Žalovaná uvedla, že žádná část stavby není v dezolátním stavu, nadzemní části vykazují nanejvýše estetické nedostatky v důsledku poškozování třetími osobami či sezónní vegetace. To je však zcela bez vlivu na funkčnost stavby. Věcná břemena byla zřízena pouze k nepatrným částem původního pozemku parc. , adresa, o výměře , Anonymizováno, následně byly tyto jednotlivé zatížené části původního pozemku dotčené stavbou tepelného napaječe zaneseny do katastrální mapy a byla jim přidělena parc. čísla jako samostatným nemovitým věcem. Obsah ani rozsah zatížení věcnými břemeny se však tímto postupem nezměnil. Dle žalované by bylo zcela absurdní, aby pouhé přeparcelování pozemků mohlo mít za následek možnost zrušení věcných břemen. Žalovaná rovněž uvedla, že na věcná břemena zřízená ze zákona nelze úpravu § 1299 odst. 2 o. z. vůbec použít. Žalovaná též zpochybnila aktivní věcnou legitimaci žalobce, jelikož vlastníkem zatížených pozemků je Česká republika.Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

3. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud zjistil, že žalobce je státním podnikem, tj. samostatnou právnickou osobou s vlastní právní subjektivitou.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, k listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, soud zjistil, že Česká republika je vlastníkem pozemků a žalobce je osobou s právem hospodařit s pozemky parcelní , Anonymizováno, parcelní číslo , Anonymizováno, číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a parcelní číslo , Anonymizováno, druh pozemků ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsanými na LV číslo , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, . Tyto pozemky jsou zatíženy věcným břemenem dle § 36 zákona č. 190/1996 Sb. na základě § 9 odst. 11 a § 45 odst. 3 zákona č. 222/1994 Sb. Oprávněným je společnost , Jméno žalované, ., IČO: , IČO žalované, , tj. žalovaná, Anonymizováno5. Strany učinily při jednání soudu dne , datum, nesporným, že věcná břemena na pozemcích byla zřízena z důvodu stavby tepelného napaječe , adresa, . Soud tuto skutečnost zjistil též z provedených listinných důkazů (návrh na vklad věcných břemen ze dne , datum, , číslo , Anonymizováno6. Z rozhodnutí drážního správního orgánu ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, , že jím tento správní orgán dává souhlas k vydání stavebního povolení pro stavbu teleného napaječe , adresa, . Z technické zprávy s , Anonymizováno, archivní číslo , hodnota, , Anonymizováno, zjistil, že tepelný napaječ , adresa, sestává z podzemní trubní části vedoucí jedním směrem horkou vodu o teplotě 150 stupňů Celsia a druhým směrem vratnou vodu o teplotě 70 stupňů Celsia. Před teplárnou , adresa, podzemní část ústí nad povrch. Podzemní část je doplněna povrchovými vstupy (vlezy) do jímek a šachet.

7. Z fotografií předložených žalobcem soud zjistil, že povrchové vstupy (vlezy) jsou z betonu, jsou opatřeny ocelovými prvky, zejm. poklopy. Tyto vnější části jsou zarostlé okolní vegetací (fotografie s číslem jedna, parcela číslo , Anonymizováno, s číslem tři, parcelní , Anonymizováno, s číslem pět s označením parcelní číslo , Anonymizováno, s číslem šest s označením parcelní , Anonymizováno, ), místy vykazují povrchová poškození betonu (fotografie s číslem dvě, parcelní číslo , Anonymizováno, na ocelových prvcích (fotografie s číslem devět s označením 663/72).

8. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnancem , právnická osoba, , která pro žalovanou spravuje příslušné zařízení (tepelný napaječ); svědek má vzdělání vysokoškolské v oboru elektrotechnika – elektroenergetika a předmětem jeho práce je dispečerské řízení dodávek tepla do hlavního města Prahy, které jsou z 95 % tvořeny dodávkami z Mělnické elektrárny; má v činnosti i správu distribuce této tepelné energie po , Anonymizováno, (asi 100 000 domácností v oblastech , adresa, město, , adresa, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ). Tepelný napaječ , adresa, je tvořen podzemním kanálem složeným ze dvou rour, jedna horkou vodu rozvádí, druhou je voda vedena zpátky. Jedná se o dvě roury o velké světlé šířce, které i s izolací mohou mít zhruba , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m. V tomto podzemním kanále jsou tyto roury vedeny a je kolem nich prostor pro manipulaci. Dále se tam nachází přečerpávací zařízení pro případy odstávek, kterými je masa vody přečerpávána do jiné teplárny. Průchozí tunel obsahuje čidla pohybu, čidla zatopení, která jsou vedena do dispečinku v Třeboradicích. Podzemní část napaječe je doplněna o nadzemní části – betonové vstupy a šachty vedoucí do průchozího podzemního kanálu a drenážních šachet. Tato nadzemní část tvoří jen asi 5 % celé stavby tepelného napaječe, ale je zcela nezbytná pro funkčnost část podzemní. Tepelný napaječ , adresa, je plně funkční. Není možné, aby část napaječe byla nefunkční bez vlivu na celý napaječ a dodávky tepla do hlavního města Prahy. Údržba napaječe probíhá formou pravidelných odstávek a operativně se dělají další kroky spojené s jeho údržbou (rozbory, zatopení, výměny poškozených částí).

9. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnancem , právnická osoba, , která pro žalovanou spravuje tepelný napaječ. Svědek má středoškolské vzdělání a pracuje jako správce , Anonymizováno, páteřní sítě. Profesí svědka je starost o to, aby přivaděč fungovaly tak, jak má a k zákazníkům se dostávala tepelná energie. Na fotografiích předložených žalobcem jsou z převážné části zobrazeny vstupní poklopy pro podzemní trasu tepelného napaječe , adresa, . Tyto vstupy slouží k obsluze podzemní části zařízení, k údržbě, k odvodňování a k dalším servisním úkonům. Svědek na pozemcích zatížených věcnými břemeny byl osobně, a to i v době od podání žaloby. Prováděl na těchto místech různé servisní úkony, odebíral vzorky vody, opravoval netěsnosti na čerpadlech, opravoval poškození způsobená třetími osobami, zejména bezdomovci, kteří vylamují zámky, kradou železo a odnášejí ho do sběrných surovin. Vstupy mohou během roku zarůstat vegetací, což se při údržbě řeší jejím vysekáním. Tepelný napaječ je aktuálně plně funkční a jede nepřetržitě. Funkční je jeho nadzemní i podzemní část. Není technicky možné, aby určitá část napaječe byla nefunkční bez vlivu na funkčnost napaječe jako celku.

10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro posouzení věci.

11. Soud neprovedl důkaz místním šetřením a snímky z katastrální mapy z doby před zřízením tepelného napaječe (horkovodu), jelikož skutkový stav byl dostatečně zjištěn již výše uvedenými důkazy a provedení těchto dalších důkazů by tak bylo nadbytečné.Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

12. Soud v prvé řadě konstatuje, že žalobce je subjektem, který je aktivně věcně legitimován k podání žaloby. Žalobce je právnickou osobou, která má pozemky svěřeny do správy, přičemž žalobou uplatňuje nároky týkající se těchto pozemků v jeho správě. K tomu je dle judikatury žalobce aktivně věcně legitimován (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2020 sp. zn.: 28 Cdo 67/2020). Soud tedy žalobu věcně projednal.

13. Dle § 20 odst. 1 zákona č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla: „Investoři, popřípadě provozovatelé zařízení pro rozvod teple jsou oprávnění: a) zřizovat na cizích nemovitostech zařízení pro rozvod tepla a rozsahu vyplývajícím ze stavebního povolení a tato zařízení provozovat, b) vstupovat a vjíždět v souvislosti se zřizováním a změnami, popřípadě s provozováním, opravami, údržbou a odstraňováním zařízení pro rozvod teple na příjezdné, průjezdné a tímto zařízením dotčené cizí nemovitosti, c) odstraňovat a oklešťovat jen v nezbytném rozsahu stromoví a jiné porosty překážející zařízením pro rozvod tepla.“ Dle odst. 3 tohoto ustanovení: „Oprávnění podle odstavce 1 vznikají dnem, kdy stavební povolení nabylo právní moci, zanikají dnem zrušení zařízení pro rozvod tepla.“14. Dle § 45 odst. 3 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energických odvětvích a o Státní energetické inspekci: „Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.“15. Dle § 9 odst. 11 zákona č. 222/1994 Sb.: „Dodavatel má právo a) v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech liniová rozvodná zařízení, podpěrné body, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, pokud je jejich umístění řešeno v závazné části územně plánovací dokumentace, b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, provozem, opravami a údržbou rozvodných zařízení, c) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz rozvodných zařízení v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel, d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu elektrizační, plynárenské a teplárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, e) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánu Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a provozních zařízení drah, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon autorizované činnosti, f) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu odběrných zařízení odběratelů.“16. Dle § 96 odst. 10 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona: „Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona přechází na nového držitele licence provozujícího příslušnou soustavu, zařízení nebo jejich část, na které se daná oprávnění vztahují.“17. Dle § 1299 odst. 1 o. z.: „Služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.“ Dle odst. 2 tohoto ustanovení: „Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.“18. Dle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 25.1.2005, sp. zn. Pl. ÚS 25/04: „Věcná břemena zřízená na základě zákona [tedy nejen podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)] mají specifický režim, upravený veřejnoprávními předpisy, na jejichž základě byla zřízena. I když mají nesporný veřejnoprávní prvek daný způsobem jejich vzniku a účelem, kterému slouží, nelze přehlížet, že mají i významný prvek soukromoprávní. Občanské právo definuje věcné břemeno jako právo někoho jiného než vlastníka věci, které ho omezuje tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Tzv. zákonná věcná břemena tento charakter mají také. Ostatně zákony, podle nichž vznikají, je tímto pojmem označují. Jejich režim však není zcela totožný s režimem smluvních věcných břemen, neboť se řídí speciální úpravou právních předpisů, které upravují činnosti, k jejichž provozování vznikly. Nejde však o úpravu komplexní, která by vylučovala použití obecné úpravy občanského práva o věcných břemenech. Proto pokud tyto speciální předpisy nemají zvláštní úpravu, řídí se jejich režim obecnou úpravou občanskoprávní.“19. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.3.2008, sp. zn. 28 Cdo 4833/2007: „Věcná břemena zřízená na základě zákona, ač mají specifický režim vymezený předpisy veřejného práva, na jejichž základě byla zřízena, obsahují i významný soukromoprávní prvek; o tom ostatně svědčí i pojem, jímž jsou tato „veřejnoprávní omezení“ označována. Jejich právní režim není totožný s režimem smluvních věcných břemen, ale vyplývá právě z oněch veřejnoprávních předpisů. Jelikož se však nejedná o komplexní úpravu, jež by použití obecné občanskoprávní úpravy věcných břemen vylučovala, v otázkách, jež nejsou speciálním předpisem upraveny, se jejich právní režim řídí obecnou občanskoprávní úpravou.“20. Soud se zabýval otázkou, zda je § 1299 odst. 2 o. z. aplikovatelný i na věcná břemena vzniklá ze zákona – v posuzovaném případě tedy na věcná břemena dle § 20 odst. 1 zákona č. 89/1987 Sb., § 45 odst. 3 a § 9 odst. 11 zákona č. 222/1994 Sb. a § 96 odst. 10 zákona č. 458/2000 Sb. Na základě výše citované judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu dospěl soud k závěru, že aplikace této právní úpravy na věcná břemena vzniklá ze zákona v principu možná je. Žalobce by však musel tvrdit a prokázat splnění příslušných zákonných podmínek, tedy trvalou změnu vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby.

21. Žalobce dovozoval, že došlo k trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci (pozemků) a výhodou oprávněné osoby (žalované) z následujících skutečností: 1) přeparcelováním původního pozemku , adresa, o souhrnné výměře přibližně 100m2, dotčené věcným břemene prakticky ve 100 % své výměry, došlo ke stavu, kdy jsou nové pozemkové parcely tvořící předmět této žaloby zatíženy věcným břemenem takřka ze 100 %, což zakládá hrubý nepoměr mezi zatížením a oprávněním 2) žalovaná jakožto oprávněný z věcných břemen nepečuje o stavby na pozemcích, neprovádí ani jejich základní údržbu a stavby na pozemcích jsou v absolutně dezolátním stavu, zničené, nejsou způsobilé plnit svůj účel a odpadá tedy účel, pro který byla věcná břemena zřízena.

22. Co se týče důvodu ad 1) soud uvádí, že již na základě žalobcových tvrzení je zřejmé, že tato tvrzení nemohou být důvodem zrušení věcných břemen ve smyslu § 1299 odst. 2 o. z. Soud se ztotožňuje s argumentací žalované v tom, že pouhým přeparcelováním jednoho rozlehlého původního pozemku zatíženého věcnými břemeny na více menších pozemků zatížených týmiž věcnými břemeny se nijak nemění obsah ani rozsah samotných věcných břemen (zatížení). Dovedeno ad absurdum by bylo možné se tímto způsobem (přeparcelováním pozemků) domoci zrušení prakticky jakýchkoliv věcných břemen a takový důsledek by byl zjevně absurdní. Samotný obsah a rozsah věcných břemen se v posuzovaném případě nezměnil a přeparcelování pozemků tak nemůže zakládat důvody postupu dle § 1299 odst. 2 o. z.

23. Ohledně tvrzení uvedených výše pod č. , hodnota, ) soud konstatuje, že v řízení byl jednoznačně prokázán opak těchto tvrzení. Z fotografií předložených žalobcem a především z výslechu svědků navržených žalovanou soud jednoznačně zjistil, že tepelný napaječ , adresa, , z důvodu jehož stavby byla příslušná věcná břemena k pozemkům zřízena, je plně funkčním zařízením, vykazujícím nanejvýše dílčí povrchové či estetické nedostatky v jeho nadzemní části (vstupní šachty a vlezy), přičemž tyto nedostatky nemají naprosto žádný vliv na funkčnost tepelného napaječe. Tato poškození jsou navíc systematicky opravována v rámci údržby jednotlivých částí tepelného napaječe. Stavba tepelného napaječe tedy neprošla trvalou změnou zakládající hrubý nepoměr mezi zatížením a oprávněním a podmínky § 1299 odst. 2 o. z. v posuzovaném případě nejsou splněny. Soud uvádí, že neshledal důvodnou námitku žalobce zpochybňující věrohodnost svědků tím, že jsou zaměstnanci společnosti spadající do jedné skupiny se žalovanou, přičemž jinou výpovědí než výpovědí o funkčnosti zařízení by přiznali zanedbávání své práce. Soud konstatuje, že oba svědci vypovídali po poučení o tom, že křivá svědecká výpověď je , podezřelý výraz, činem, vypovídali konzistentně a soud jejich výpověď považuje za zcela věrohodnou, a to i s ohledem na skutečnost, že povaha stavby tepelného napaječe je natolik specifická, že by jeho žalobcem tvrzená nefunkčnost a dezolátní stav musely mít za následek výpadek dodávek tepla ve velké části hlavního města Prahy, přičemž takový důsledek by se žalované ani svědkům nemohlo podařit nijak utajit či zastírat.

24. Soud tedy uzavřel, že v posuzovaném případě nejsou naplněny podmínky uvedené v § 1299 odst. 2 o. z. pro zrušení věcných břemen. Soud proto žalobu jako nedůvodnou výrokem I. zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u soudního jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

26. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř.