Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

9 C 397/2021

č. j. 9 C 397/2021-24

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-02-23 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH10:2022:9.C.397.2021.1

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Andreou Borovičkovou, Ph.D., ve věci žalobce; právnická osoba , IČO , se sídlem: adresa žalobkyně , ; zastoupeného údaje o zástupci proti; žalovanému; celé jméno žalované , datum narození , bytem: adresa , O zaplacení 55 995,32 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 29 500,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 19.12.2018 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 3289 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení 26 495,32 Kč, úroku z prodlení z částky 500,00 Kč ve výši 9,75% ročně od 19.12.2018 do zaplacení a ve výši 73,50 Kč a úroku ve výši 29,00% ročně z částky 30 000,00 Kč od 19.12.2018 do zaplacení a ve výši 6 186,67 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 55 995,32 Kč včetně úroku z částky 30 000,00 Kč ve výši 29,00% ročně od 19.12.2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 6 186,67 Kč za období od 28.2.2019 do 18.12.2018 a úroku z prodlení z částky 30 000,00 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 362,50 Kč za období od 28.2.2019 do 18.12.2020. Svůj nárok odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]) poskytl žalovanému půjčku ve výši 30 000,00 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku i s poplatkem, tj. 29 062,00 Kč vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 282 Kč, poslední splátka byla splatná 6.4.2020. Souhrnný poplatek zahrnuje úrok ve výši 29,00% ročně, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 13 460 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 8 250 Kč. Na svůj dluh žalovaný zaplatil 500,00 Kč, zůstatek dluhu ve výši 30 000,00 Kč (jistina) a 25 995,32 Kč (poplatek) žalovaný žalobci do dnešního dne nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka postoupena na žalobce, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Smlouvou o zápůjčce z 6.10.2018 bylo prokázáno, že [anonymizováno] uzavřel se žalovaným smlouvu označenou jako smlouva o zápůjčce, na základě které žalovanému půjčil 30 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal vrátit dlužnou částku ve výši 59 062 Kč včetně poplatku ve výši 29 062 Kč v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 282 Kč s tím, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy, poslední splátka činí 3 286 Kč. Poplatek je vypočten jako součet následujících kalkulačních položek – úrok 7 352 Kč, částka za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení 13 460 Kč, částka za vedení účtu a komfortní splácení 8 250 Kč. Zápůjční úroková sazba je pevná a činí po celou sjednanou dobu trvání smlouvy 29%, není navázána na žádný index ani referenční cenu. RPSN vyčíslil [anonymizováno] na 162,1 %. Z databáze [příjmení] se podává, že v době poskytnutí zápůjčky činila průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu 8,76 %. Podle článku 3.5. smluvních podmínek jakékoliv splátky celkové dlužné částky zaplacené zákazníkem budou započteny nejprve na náklady spojené s vymáháním pohledávek, splatné splátky, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek na zápůjčku, splatné sankční poplatky, nesplatnou část jistiny zápůjčky a nesplatnou část poplatku. V čl. 5 smluvních podmínek je uvedeno, že zákazník je oprávněn zápůjčku po předchozím písemném oznámení zcela nebo předčasně splatit. V takovém případě má zákazník právo na poměrné snížení poplatku a to způsobem stanoveným v § 117 zákona o spotřebitelském úvěru. Zákazník bere na vědomí, že částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení zápůjčky jsou hrazeny náklady vynaložené bezprostředně po uzavření smlouvy a že v případě předčasného splacení nemá nárok na snížení této částky. Ohledně hotovostního inkasa splátek je v čl. 3 sjednáno, že zákazník se zavazuje platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště a to k rukám oprávněného zástupce [anonymizováno]. Jedná se o formulářovou smlouvu psanou drobným písmem, smluvní podmínky jsou psány drobným písmem v rozsahu 2 a tři čtvrti strany formátu A4 (smlouva včetně smluvních podmínek). Smlouvou o postoupení pohledávky ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky a poštovním podacím archem bylo prokázáno, že pohledávka byla postoupena a její postoupení bylo žalovanému oznámeno. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil z dluhu více než 500 Kč uvedených v žalobě. Z předžalobní upomínky ve spojitosti s podacím lístkem plyne, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Soud v řízení provedl všechny účastníky navržené důkazy, které byly podstatné pro rozhodnutí ve věci. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobce s žalovaným uzavřeli dle ustanovení § 2390 a násl. zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), smlouvu o zápůjčce. Podle citovaného ustanovení je žalovaný povinen dlužnou částku po uplynutí dohodnuté doby vrátit. Splatnost dlužné částky nastala v 18 měsíčních splátkách. Protože na jedné straně smluvního vztahu stojí žalobce, který ve smyslu ustanovení § 420 zák.č. o.z.při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, tedy podnikatel a na druhé straně žalovaný jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy podle § 419 o.z. spotřebitel, jedná se dle ustanovení § 1810 o.z. o spotřebitelskou smlouvu. Smlouvy o zápůjčce pro spotřebitele jsou typicky adhezní (formulářové) ve smyslu ustanovení § 1798 o.z., vždy se jedná o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel, jakožto slabší smluvní strana, nemá šanci je ovlivnit, tedy nemá žádnou smluvní volnost. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. To se může týkat, jak základního úvěrového vztahu (hlavní závazek), tak i dalších dílčích nároků (akcesorické závazky), např. smluvního úroku z prodlení či smluvní pokuty. V daném případě by žalovaný byl povinen plnit s RPSN 161 %. Ujednání o zaplacení poplatku za zápůjčku je ve smyslu ustanovení § 580, 588 obč. zák. ujednání, které se příčí dobrým mravům do té míry, že je protiústavní. Při posouzení výše poplatku je třeba přihlédnout k míře RPSN obvyklé v praxi peněžních ústavů ve sledovaném období (rozhodnutí [spisová značka]). RPSN sjednaná v daném případě představuje 18 násobek průměrné RPSN sjednávané bankami ve stejném období. Sjednané poplatky hradí dle smlouvy žalovaný i v případě, že dojde k zesplatnění dluhu a žádné další náklady spojené s úvěrem (jako hotovostní inkaso, flexibilní splácení, komfortní splácení) žalobci nevznikají. Soud zvážil, že se RPSN liší podle účelu úvěru a jeho zajištění. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy RPSN přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem, v daném případě více než 18x vyšší než bylo v dané době obvyklé. (Stejně by soud musel postupovat i už u 4x vyššího RPSN než je obvyklé jak dovodil rovněž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15.12.2004 č.j. [spisová značka] a Ústavní soud v rozsudku I ÚS 523/07). Takové ujednání je protiústavní a proto neplatné. Ze samy povahy poskytnuté zápůjčky, kdy jde o relativně nízkou částku na velmi krátkou dobu, vyplývá, že je určena lidem s nízkým příjmem v tíživé životní situaci. Pro jiné než nízkopříjmové skupiny ani nemá zápůjčka s takto nastavenými parametry ekonomický význam. Předložené smluvní podmínky jsou dlouhé, psané drobným písmem a obsahují překvapující ujednání, která podstatným způsobem zasahují do práv a povinností vydlužitele. Zatímco na titulní straně smlouvy v tabulce je v kolonce úrok velkými čísly uvedeno 7352 Kč a budí dojem, že jde o částku konečnou, o několik řádků níže je uvedeno, že úroková sazba je pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Z tohoto ustanovení pak žalobce vyvozuje své oprávnění požadovat při neplnění smluvních povinností nárok na zaplacení částek uvedených na titulní straně smlouvy a od data splatnosti poslední splátky úroku ve výši 29%. Takové ujednání je neplatné jako nepřiměřené ujednání dle ustanovení § 1813 o.z., které nebylo spotřebiteli poskytnuto jasným a srozumitelným způsobem. Vznikne-li nepoměr mezi vzájemnými plněními natolik hrubý, že uráží obyčejné lidské cítění, je posuzované ujednání neplatné samo o sobě a zneužití účastníka smlouvy lze předpokládat. Nelze přehlédnout, že se žalovaný ve své věci k soudu nedostavil, dokonce ani k projednávané věci nevyjádřil, jak je v tomto typu sporů běžné. Nelze také přehlédnout, že právní systém v České republice vykazuje značnou dynamiku, proměnlivost a diskontinuitu, která má silně negativní vliv na právní povědomí, když fakticky vznikl stav, kdy právo v celé jeho šíři bezpečně neznají ani právníci natož pak skupina obyvatel, na níž cílí nabídky zápůjček parametrů obdobných zápůjčce, jež je předmětem tohoto sporu. Přitom právní úprava obsažená v zákoně č. 40/1964 Sb., tak jak je v kontinentálním právu běžné, pro posouzení souladu ujednání o výši sjednaného úroku s dobrými mravy aktivitu účastníků řízení nevyžadovala. Takový stav systému práva schopnost účinně hájit svá práva účastníků právních vztahů snižuje podstatnou měrou. Jinými slovy, kdo má hájit svá práva, musí vědět nebo alespoň tušit jaká mu svědčí a jakým způsobem je bránit lze nebo musí mít dostatečné finanční prostředky na kontinuální právní poradu. Jestliže strana smlouvy není schopna posoudit hrubý nepoměr plnění při uzavírání smlouvy, není reálné předpokládat, že takovou schopnost nabude v mezidobí mezi uzavřením smlouvy o zápůjčce a okamžikem, kdy bude tvrzená pohledávka vymáhána. Proto pro sám fakt, že žalovaný k jednání nedorazí, nelze s odkazem na nedostatek aktivity účastníka řízení posvětit [anonymizováno] a bezohledné jednání zapůjčitele dosahující míry protiústavnosti ani výkladem zákona ani soudním rozhodnutím. Sjednání poplatku ve výši přesahující úrok z úvěru není běžnou součástí smlouvy. Jestliže zákon umožňuje posoudit, zda ujednání o úroku není ve zjevném nesouladu s dobrými mravy, umožňuje beze všech pochyb přezkoumat i zda ujednání o výši poplatku není ve zjevném rozporu s dobrými mravy, jestliže tyto poplatky jsou vyšší než sám úrok. Opačný výklad by umožňoval skrýt neúměrně vysokou úrokovou sazbu pod platbu označenou formálně jako poplatek a činil úvahu o oprávněnosti výše protiplnění za poskytnutou zápůjčku závislou na tom, jak věřitel platbu ve formulářové smlouvě formálně pojmenuje. Z těchto důvodů je nutno smlouvu a všechna její ujednání vztahující se k obligatorně hrazeným úrokům a poplatkům hrazeným při uzavření smlouvy, posuzovat jako celek a jako celek posoudit jejich souladnost s dobrými mravy, mimochodem shodně jak praxe běžně posuzuje např. ujednání týkající se sankcí za neplnění úvěru. Shodně uvažoval zákonodárce, pokud v zákoně o spotřebitelském úvěru vychází z výše RPSN jako z údaje, jehož výše je podstatná pro úvahu spotřebitele o výhodnosti úvěru. Proto soud dospěl k závěru, že ujednání o zaplacení poplatku ze zápůjčky se zcela zjevně příčí dobrým mravům jako celek. Analogicky v souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ve věci C – [číslo] [jméno] [jméno] [příjmení] [příjmení] se soud domnívá, že ani moderace RPSN ve spotřebitelských smlouvách není přípustná. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobci tzv. nárok na zaplacení poplatku nepřiznal. Sluší se podotknout, že jestliže byl poplatek sjednán neplatně, bylo dlužné plnění započteno na jistinu. Jak plyne ze skutkových zjištění, přijal žalovaný vůči věřiteli závazek splácet půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných měsíčních splátkách. Podle ujednání ve smlouvě tedy nebyl jednoznačně dohodnut zvlášť platební závazek žalovaného k platbě jistiny a zvlášť platební závazek žalovaného k platbě poplatku. Proto jsou v posuzovaném případě právní závěry vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] nepoužitelné. V poměrech této věci platí, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce podle smluvního ujednání plnil jedním plněním současně dva smluvní závazky – jeden platný a jeden neplatný. Neměl-li žalovaný povinnost hradit tzv. souhrnný poplatek, je jen logické, že veškerá jeho plnění (určená současně na úhradu půjčky i souhrnného poplatku) působila zánik platného závazku – závazku vrátit půjčku. Je-li smlouva neplatná, pokud jde o ujednání o výši poplatku, je neplatná i ohledně případných ujednání o tom, že platba má být na takový poplatek započtena. V tomto svém závěru se zdejší soud shoduje s názorem Městského soudu v Praze vtěleným do rozhodnutí [číslo jednací]. Věřiteli pak nepřísluší volba, na který závazek si platbu započte. Jestliže rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11.6.2014 sp.zn. [spisová značka] srozumitelně vysvětluje, že při úvaze, na který závazek má být platba započtena je třeba vycházet ze zásady priority, lze-li ji uplatnit, jde logicky o prioritu zápočtu na závazek platný před zápočtem na závazek neplatný. Žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení ve výši dle § 19 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb. ve výši uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Postoupení pohledávky posoudil soud podle ustanovení § 1879 a násl. o.z. Proto soud žalobě o zaplacení částky ve výši 29 500,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 19.12.2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 3289 Kč vyhověl. Protože část nároku žalobce, nárok na zaplacení 26 495,32 Kč, úroku z prodlení z částky 500,00 Kč ve výši 9,75% ročně od 19.12.2020 do zaplacení a ve výši 73,50 Kč a úroku ve výši 29,00% ročně z částky 30 000,00 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a ve výši 6 186,67 Kč nebyl po právu, soud žalobu v této části zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, náklady řízení nevznikly. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř..

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.