9 C 407/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Borovičkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 250 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 28.2.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 250 Kč od 26.8.2021 do 27.2.2022, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 204,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b> Žalobkyně se žalobou došlou dne 8.9.2021 domáhala zaplacení 8 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26.8.2021 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému dostalo přijetím zálohy za zhotovení kurníku. Žalobkyně sjednala se žalovaným zhotovení kurníku telefonicky na základě jeho inzerátu na webové stránce [webová adresa], přesnou specifikaci kurníku mu zaslala e-mailem dne 11.5.2021. Žalovaný e-mailem ze dne 17.5.2021 stanovil cenu na 18 000 Kč, předem požadoval zálohu 9 000 Kč. Při dalším telefonickém hovoru byla cena snížena na 16 500 Kč (z toho záloha činila 8 250 Kč). Bylo sjednáno, že kurník bude zhotoven do konce června 2021. Žalobkyně zálohu ve výši 8 250 Kč uhradila dne 18.5.2021, kurník ve sjednaném termínu zhotoven nebyl a žalobkyně dne 17.2.2022 od smlouvy odstoupila. Přes písemnou předžalobní upomínku z 18.8.2021 žalovaný zálohu do dnešního dne nevrátil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný na internetové stránce [webová adresa] vyvěsil inzerát na kurník pro slepice (inzerátem). Žalobkyně žalovanému dne 11.5.2021 zaslala e-mail, kterým si u něj objednala kurník pro slepice zadaných parametrů (e-mailem žalobkyně ze dne 11.5.2021). Žalovaný v emailu z 17.5.2021 v 9:48 hodin navrhl cenu kurníku 18 000 Kč a dodací lhůtu do poloviny června a požádal žalobkyni o zaslání 50 % z celkové ceny jako zálohu na materiál, a to na účet č. [bankovní účet] (e-mailem žalovaného ze dne 17.5.2021 v 9:48 hodin). Žalobkyně v emailu z téhož dne v 22:45 hodin shrnula sjednané dispozice kurníku a sdělila, že žalovanému posílá zálohu ve výši 8 250 Kč a druhou část s dopravou zaplatí poté (e-mailem žalobkyně ze dne 17.5.2021 v 22:45 hodin). Zálohu ve výši 8 250 Kč poslala dne 18.5.2021 na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s poznámkou„ záloha kurník [celé jméno žalobkyně]“ (výpisem z účtu). Žalovaný žalobkyni potvrdil přijetí zálohy SMS zprávou ze dne 18.5.2021 (SMS zprávou ze dne 18.5.2021). V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by byl kurník zhotoven. Žalobkyně zhotovení kurníku urgovala e-mailem ze dne 21.6.2021 a 26.6.2021 (e-mailem ze dne 21.6.2021, 26.6.2021), její [role v řízení] e-mailem ze dne 22.6.2021 (e-mailem ze dne 22.6.2021). Písemnou předžalobní upomínkou žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínkou včetně printscreenu sledování zásilky). Dne 17.2.2022 žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila a žalovaného vyzvala k vrácení uhrazené zálohy. Zásilka byla předána k poštovní přepravě následujícího dne (odstoupením od smlouvy ze dne 17.2.2022 včetně podacího lístku). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni zálohu vrátil. Z ostatních důkazů nebylo zjištěno ničeho pro rozhodnutí ve věci podstatného. Žalobkyně u žalovaného poptala kurník, e-mailem ze 17.5.2021 žalovaný žalobkyni učinil návrh na uzavření smlouvy dle § 1731 zák.č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., odlišná výše navrhované zálohy v e-mailu žalobkyně z téhož dne představovala odchylku od návrhu žalovaného a tedy dle § 1740 odst. 2 věta první o. z. nový návrh na uzavření smlouvy. Akceptací zálohy žalovaný návrh žalobkyně podle § 1740 odst. 3 o. z. přijal. Žalobkyně požadovala kurník dle fotografie v inzerátu, pouze zadala doplňující parametry, kurník měl být vyroben z materiálu žalovaného, proto soud uzavřenou smlouvu posoudil dle § 2085 a 2086 o.z. jako kupní smlouvu. Uzavřenou kupní smlouvou se žalovaný zavázal žalobkyni dodat kurník a žalobkyně se zavázala uhradit cenu ve výši 16 500 Kč, z toho 8 250 Kč jako zálohu na účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně zálohu uhradila, žalovaný však žalobkyni kurník nedodal, čímž porušil kupní smlouvu podstatným způsobem ve smyslu § 2002 o. z.. Žalobkyně využila svého práva a od smlouvy dopisem ze dne 17.2.2022 odstoupila, čímž byl závazek dle § 2004 odst. 1 o. z. zrušen od počátku a žalovanému vznikla dle § 2991 a 2993 o.z. povinnost vrátit přijatou zálohu. Dle ustanovení § 570 odst. 1 o.z. bylo odstoupení od smlouvy účinné v okamžiku, kdy žalovanému došlo, tedy dle ustanovení § 573 o.z. dne 21.2.2022. Pátým dnem od doručení se stala dle § 1959 o.z. pohledávka žalobkyně splatnou, a žalobkyni tak vzniklo dle ustanovení § 1970 o.z. právo požadovat po žalované úroky z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti, tedy od 28.2.2022. Ve zbylém rozsahu, tedy co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 250 Kč od 26.8.2021 do 27.2.2022, soud žalobu výrokem II. zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení neúspěch jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 204,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 250 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 2. 2022 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 450 Kč ve výši 1 354,50 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.