9 C 407/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Borovičkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 28.2.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 250 Kč od 26.8.2021 do 27.2.2022, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 204,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení. Žalobkyně se žalobou došlou dne 8.9.2021 domáhala zaplacení 8 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26.8.2021 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému dostalo přijetím zálohy za zhotovení kurníku. Žalobkyně sjednala se žalovaným zhotovení kurníku telefonicky na základě jeho inzerátu na webové stránce webová adresa, přesnou specifikaci kurníku mu zaslala e-mailem dne 11.5.2021. Žalovaný e-mailem ze dne 17.5.2021 stanovil cenu na 18 000 Kč, předem požadoval zálohu 9 000 Kč. Při dalším telefonickém hovoru byla cena snížena na 16 500 Kč (z toho záloha činila 8 250 Kč). Bylo sjednáno, že kurník bude zhotoven do konce června 2021. Žalobkyně zálohu ve výši 8 250 Kč uhradila dne 18.5.2021, kurník ve sjednaném termínu zhotoven nebyl a žalobkyně dne 17.2.2022 od smlouvy odstoupila. Přes písemnou předžalobní upomínku z 18.8.2021 žalovaný zálohu do dnešního dne nevrátil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný na internetové stránce webová adresa vyvěsil inzerát na kurník pro slepice (inzerátem). Žalobkyně žalovanému dne 11.5.2021 zaslala e-mail, kterým si u něj objednala kurník pro slepice zadaných parametrů (e-mailem žalobkyně ze dne 11.5.2021). Žalovaný v emailu z 17.5.2021 v 9:48 hodin navrhl cenu kurníku 18 000 Kč a dodací lhůtu do poloviny června a požádal žalobkyni o zaslání 50 % z celkové ceny jako zálohu na materiál, a to na účet č. bankovní účet (e-mailem žalovaného ze dne 17.5.2021 v 9:48 hodin). Žalobkyně v emailu z téhož dne v 22:45 hodin shrnula sjednané dispozice kurníku a sdělila, že žalovanému posílá zálohu ve výši 8 250 Kč a druhou část s dopravou zaplatí poté (e-mailem žalobkyně ze dne 17.5.2021 v 22:45 hodin). Zálohu ve výši 8 250 Kč poslala dne 18.5.2021 na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet s poznámkou„ záloha kurník celé jméno žalobkyně“ (výpisem z účtu). Žalovaný žalobkyni potvrdil přijetí zálohy SMS zprávou ze dne 18.5.2021 (SMS zprávou ze dne 18.5.2021). V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by byl kurník zhotoven. Žalobkyně zhotovení kurníku urgovala e-mailem ze dne 21.6.2021 a 26.6.2021 (e-mailem ze dne 21.6.2021, 26.6.2021), její role v řízení e-mailem ze dne 22.6.2021 (e-mailem ze dne 22.6.2021). Písemnou předžalobní upomínkou žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínkou včetně printscreenu sledování zásilky). Dne 17.2.2022 žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila a žalovaného vyzvala k vrácení uhrazené zálohy. Zásilka byla předána k poštovní přepravě následujícího dne (odstoupením od smlouvy ze dne 17.2.2022 včetně podacího lístku). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni zálohu vrátil. Z ostatních důkazů nebylo zjištěno ničeho pro rozhodnutí ve věci podstatného. Žalobkyně u žalovaného poptala kurník, e-mailem ze 17.5.2021 žalovaný žalobkyni učinil návrh na uzavření smlouvy dle § 1731 zák.č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., odlišná výše navrhované zálohy v e-mailu žalobkyně z téhož dne představovala odchylku od návrhu žalovaného a tedy dle § 1740 odst. 2 věta první o. z. nový návrh na uzavření smlouvy. Akceptací zálohy žalovaný návrh žalobkyně podle § 1740 odst. 3 o. z. přijal. Žalobkyně požadovala kurník dle fotografie v inzerátu, pouze zadala doplňující parametry, kurník měl být vyroben z materiálu žalovaného, proto soud uzavřenou smlouvu posoudil dle § 2085 a 2086 o.z. jako kupní smlouvu. Uzavřenou kupní smlouvou se žalovaný zavázal žalobkyni dodat kurník a žalobkyně se zavázala uhradit cenu ve výši 16 500 Kč, z toho 8 250 Kč jako zálohu na účet č. bankovní účet. Žalobkyně zálohu uhradila, žalovaný však žalobkyni kurník nedodal, čímž porušil kupní smlouvu podstatným způsobem ve smyslu § 2002 o. z.. Žalobkyně využila svého práva a od smlouvy dopisem ze dne 17.2.2022 odstoupila, čímž byl závazek dle § 2004 odst. 1 o. z. zrušen od počátku a žalovanému vznikla dle § 2991 a 2993 o.z. povinnost vrátit přijatou zálohu. Dle ustanovení § 570 odst. 1 o.z. bylo odstoupení od smlouvy účinné v okamžiku, kdy žalovanému došlo, tedy dle ustanovení § 573 o.z. dne 21.2.2022. Pátým dnem od doručení se stala dle § 1959 o.z. pohledávka žalobkyně splatnou, a žalobkyni tak vzniklo dle ustanovení § 1970 o.z. právo požadovat po žalované úroky z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti, tedy od 28.2.2022. Ve zbylém rozsahu, tedy co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 250 Kč od 26.8.2021 do 27.2.2022, soud žalobu výrokem II. zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení neúspěch jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 204,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 250 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 2. 2022 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 450 Kč ve výši 1 354,50 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.