9 C 418/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Andreou Borovičkovou, Ph.D. ve věci žalobce; právnická osoba , IČO , se sídlem: adresa , proti; žalovanému; Mototrading, spol.s.r.o., IČO , se sídlem: adresa , zastoupeného opatrovníkem: Mgr. jméno příjmení , advokátem, sídlem: adresa , O zaplacení 54 282,15 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 54 282,15 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 19.5.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 54 282,15 Kč od 21.4.2020 do 18.5.2020, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 972 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 54 282,15 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 21.4.2020 do zaplacení. V žalobě tvrdil, že ačkoli žalovaný od žalobce odebral v období od 10.1.2020 do 9.3.2020 9 774 kWh elektřiny na odběrném místě č. EAN [číslo] ve [obec], [ulice a číslo], za její dodávku žalobci nezaplatil, čímž vznikla žalobci škoda ve výši žalované částky. Dodanou elektřinu vyfakturoval žalobce žalovanému fakturou [číslo] ze dne 30.3.2020, splatnou dne 20.4.2020. Přes písemnou předžalobní upomínku žalovaný žalobci dlužnou částku nezaplatil. Opatrovník žalovaného namítal, že elektřinu v areálu neodebíral žalovaný, ale [právnická osoba] s.r.o., která v rozhodné době vlastnila areál. Na rozhodnutí soudu nemá vliv, že žalovaný původně na stejném odběrném místě odebíral elektřinu na základě smluvního vztahu. K námitce žalovaného žalobce uvedl, že v areálu byla dvě odběrná místa. [právnická osoba] odebírala elektřinu z odběrného místa EAN [číslo], k jehož připojení došlo dne 8.1.2020. Z výpisu z katastru nemovitostí se podává, že vlastníkem [adresa] ve [obec] je [právnická osoba] na základě exekučního příkazu k prodeji nemovitosti a usnesení o udělení příklepu č.j. 156 [anonymizováno] [číslo]. Právní účinky zápisu do katastru nemovitostí nastaly dne 16.8.2019. Dle technického plánku jsou v areálu dvě odběrná místa CR [číslo] a CR [číslo]. Svědek [jméno] [jméno] vysvětlil, že jedno z míst se nachází přímo v areálu, jedno za hranicí areálu. Svědek [jméno] [příjmení] upřesnil, že první odběrné místo je předací místo trafostanice, která je na hranici areálu. Dle výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo v areálu více budov, které využívalo několik nájemníků napojených na trafostanici žalovaného přes podružné elektroměry. Tomu odpovídá zákres vedení v technickém plánku a grafické zachycení budov v plánku. [jméno] [jméno] za svoji společnost popřel, že by byl vlastníkem trafostanice. Z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] Exekutorského úřadu Praha – západ č.j. [číslo jednací] ze dne 17.5.2018 se podává, že areál byl dán v rámci exekuce nemovitých věcí do dražby. V rámci exekučního řízení nebyla oceňována trafostanice (znalecký posudek [číslo]). Žádostí o připojení výrobny elektřiny ve spojení s dotazníkem pro vlastní výrobnu a snímkem katastrální mapy bylo prokázáno, že dne 7.8.2012 žalovaný požádal o připojení výrobny elektřiny na adrese odběrného místa do distribuční soustavy. 24.8.2018 žalobce žalovaného vyzval k uvedení stavu transformátoru do souladu s uzavřenou smlouvou. Dle přípisu [právnická osoba] z 3.10.2021 k odběrnému místu existovaly nabídky na dodávku elektřiny za rok 2018 a 2019 adresované žalovanému. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí se podává, že žalovaný s žalobcem uzavřeli smlouvu o dodávce elektrické energie na odběrném místě EAN [číslo] vždy na následující rok. Z přijetí nabídky z 6.12.2017 a 23.3.2018 plyne, že na základě této smlouvy byly uzavřeny smlouvy na odběr elektrické energie od 6.12.2017 do 23.4.2019. Dle montážních listů byly v areálu prováděny výměny a servis elektroměrů. [příjmení] [jméno] [příjmení] nájemníci areálu odebírali přes trafostanici elektrickou energii. Výše škody 54 282,15 Kč se podává z výpočtu škody. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 12.5.2020 upomínkou z 5.5.2020 dodanou dne 12.5.2020. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil. Z návrhu smlouvy o připojení výrobny k distribuční soustavě vysokého napětí nezjistil soud nic podstatného, neboť nebyla za výrobce nikým podepsána. V řízení byly provedeny všechny navržené důkazy, které byly pro rozhodnutí ve věci podstatné. Z dalších shora neuvedených důkazů soud nezjistil pro věc nic podstatného. Pro právní posouzení bylo rozhodující, že v areálu byla odebírána elektrická energie přes transformátor připojený do distribuční soustavy k žádosti žalovaného. [ulice] bylo za účelem odběru elektrické energie připojeno několik různých budov. K zaplacení dlužné částky žalobce žalovaného vyzval nejpozději 12.5.2020. Po právním zhodnocení skutkových zjištění shledal soud žalobu oprávněnou. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena pro rozhodné období smlouva o dodávce elektrické energie. Elektřina však byla do areálu dodávána, a to přes trafostanici, o jejíž připojení požádal žalovaný. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo k převodu vlastnictví k trafostanici na [právnická osoba] s.r.o., naopak z dostupných listin se podává, že v rámci exekučního řízení byl prodán areál bez trafostanice. Trafostanice nebyla součástí žádné ze staveb v areálu, neboť vstupovala do samostatných funkčních vazeb s několika budovami, do nichž byl skrze ni prostřednictvím rozvodné sítě dodáván proud. Samotná skutečnost, že byly objekty spojeny rozvodnou sítí, neznamená, že by všechny objekty byly natolik spojeny, že by tvořily jedinou věc. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2020, sp.zn. [spisová značka]) Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že odběratelem elektrické energie byl žalovaný, neboť elektrická energie vstoupila z distribuční soustavy nejprve do trafostanice připojené žalovaným, není přitom podstatné, komu ji žalovaný dále dodával. Z konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu plyne, že povinnost k vydání obdrženého plnění stíhá toho, jehož majetek se přesunem hodnot neopírajícím se o právem aprobovaný důvod na úkor druhého zvětšil. Povinnost vydat plnění nesvědčí osobě, která jej skutečně spotřebovala, nýbrž tomu, komu bylo bez právního důvodu plněno (adresátu plnění). Nabude-li následně předmět plnění třetí osoba, povinnost vydat bezdůvodné obohacení na ni s předmětem bezdůvodného obohacení nepřechází, neboť odpovědnostní vztah z bezdůvodného obohacení se utváří jen mezi tím, kdo se bezdůvodně obohatil a tím, na jehož úkor bezdůvodné obohacení nastalo (usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 1.4.2015 sp.zn. [spisová značka]). Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žalobce plnil žalovanému bez spravedlivého důvodu, když určitý hospodářský důvod vzniku závazku nebyl prokázán a žalovaný byl povinen vydat žalobci částku odpovídající poskytnutému plnění žalobcem vyčíslenou v doloženém výpočtu (§ 2991 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z.). S ohledem na to, že žalobce neprokázal, že by žalovanému doručil vyúčtování dříve, vycházel soud z toho, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky až 12.5.2020, kdy se upomínka dostala do sféry dispozice žalovaného (§ 570 o.z.), s ohledem na krátkost lhůty k plnění, však stanovená lhůta k plnění neodpovídala zákonné úpravě. Splatnost závazku proto nastala dle § 1959 o.z. ihned, tedy ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy. Den poté se dle ustanovení § 1968 o.z. dostal žalovaný do prodlení. Je tedy žalovaný povinen podle odst. 2 téhož ustanovení ve spojení s nařízením vlády České republiky č. 351/2013 Sb. platit žalobci úroky z prodlení ve výši přiznané výrokem I. tohoto rozhodnutí. Protože část nároku žalobce, požadovaný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 54 282,15 Kč od 21.4.2020 do 18.5.2020 nebyl po právu, soud žalobu v této části zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. §142 odst.1 osř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobce tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 172 Kč, paušální náhradou nezastoupenému účastníku dle ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 6x300 Kč (výzva k plnění, žaloba, příprava na jednání, účast u jednání dne 28.7.2021, 17.1.2022, 30.3.2022). Celkem činí náklady řízení žalobce částku 3 972 Kč.