9 C 447/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Buluškem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to s odůvodněním, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (původně Anonymizováno.), IČO IČO, byla uzavřená smlouva o úvěru, který žalovaná nesplatila. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena nejprve na společnost právnická osoba., IČO IČO, a následně na žalobkyni. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, jelikož mezi původním věřitelem (právnická osoba) a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně tak požaduje z titulu bezdůvodného obohacení částka a zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení s ohledem na to, že žalované byla dne datum odeslána předžalobní upomínka, která učinila bezdůvodné obohacení splatným. Žalobkyně určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jelikož žalobkyně se z jednání omluvila, aniž včas požádala z důležitého důvodu o odročení a žalovaná se k jednání přes řádné předvolání bez omluvy nedostavila.

4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společností právnická osoba (původně Anonymizováno, IČO IČO, uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve které se jako poskytovatel úvěru zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka s měsíční úrokovou mírou 40 % (roční procentuální sazbou nákladů úroku RPSN 5 857 %) a žalovaná se zavázala splácet 1x měsíčně úrok k úvěru přirostlý za uplynulé období (období od poslední platby úroku) s tím, že jistinu úvěru splatí nejpozději při ukončení smlouvy. Co do úvěruschopnosti obsahuje smlouva prohlášení žalované, že poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti a že je schopna úvěr splatit (smlouva o spotřebitelském úvěru mezi spol. právnická osoba a žalovanou, vlastnoručně nepodepsaná, nedatovaná).

6. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (původně Anonymizováno), IČO IČO, žalované dne datum částku částka prostřednictvím platby na bankovní účet žalované č. č. účtu; v poznámce k platbě bylo uvedeno Anonymizováno (potvrzení o provedené platbě ze dne datum, zpráva právnická osoba zn. Anonymizováno ze dne datum).

7. Pohledávka za žalovanou z titulu uzavřené smlouvy o úvěru byla od původního věřitele postoupena na společnost právnická osoba., IČO IČO (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum s přílohami a dodatkem č. hodnota) a z této společnosti následně na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum).

8. Žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, ve které žalované oznamuje nabytí pohledávky v celkové výši částka z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru a spolu s tímto oznámením zaslala žalované též výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne datum znějící na částku částka, sestávající z částky částka navýšené o náklady právního zastoupení částka (oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, podací lístek k zásilce Anonymizováno ze dne datum).

9. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Původní věřitel, společnost právnická osoba (původně Anonymizováno.), IČO IČO, jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši částka, přičemž žalovaná se zavázala uhradit vedle jistiny též měsíční úrokovou sazbu 40 % (roční procentuální sazbu nákladů RPSN 5 857 %). Žalovaná však dle smlouvy ničeho neuhradila. Poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru řádně nezjistil úvěruschopnost žalované. Pohledávka za žalovanou z titulu uzavřené smlouvy byla od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na společnost právnická osoba., IČO IČO, a následně byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni.

10. Po právní stránce jsou pro posouzení věci relevantní následující ustanovení právních předpisů ve znění účinném k datu uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru:

11. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“): „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Dle § 1880 odst. 1 o. z.: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“ 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni datum (dále jen „Anonymizováno“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“ 13. Podle § 86 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ 14. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚ: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ 15. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ 16. Podle § 75 SpotřÚ: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“ 17. Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. 14 Co 115/2021: „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 SpotřÚ). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“ 18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ 19. Žalobkyně v žalobě tvrdila jednak to, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru a tuto smlouvu žalobkyně k žalobě též přiložila (byť bez data a vlastnoručního podpisu). Na druhé straně však v žalobě tvrdila rovněž to, že se domáhá zaplacení jistiny z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož „uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit“. Soud proto musel v první řadě posoudit, zda se jedná o nárok z titulu bezdůvodného obohacení, či o nárok řídící se ustanoveními SpotřÚ.

20. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil jak každý zvlášť, tak ve vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (původně Anonymizováno.Anonymizováno, s.r.o.), IČO IČO, coby poskytovatelem úvěru a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru, na základě které byl poskytnut žalované úvěr ve výši částka. Tvrzení žalobkyně, že tuto smlouvu „není schopna doložit“ nenašlo v provedeném dokazování žádnou oporu. Příslušná smlouva byla k žalobě přiložena, přičemž ze skutečnosti, že tato smlouva není datována ani vlastnoručně podepsána, s ohledem na ostatní provedené důkazy nevyplývá, že nebyla mezi stranami uzavřena. V prvé řadě je třeba přihlédnout k tomu, že dle obchodních podmínek byla tato smlouva uzavírána skrze internetové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, kam žalovaná měla zadat veškeré potřebné údaje a následně též informace z SMS zaslané jí za účelem uzavření smlouvy. Smlouva tak byla uzavřena prostředky komunikace na dálku a absence vlastnoručního podpisu je z tohoto pohledu logická. Rovněž ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem společností právnická osoba (původně Anonymizováno), IČO IČO, a společností právnická osoba., IČO IČO, a následně ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba., IČO IČO, a žalobkyní, vyplývá, že těmito smlouvami byly postupovány pohledávky „ze smluv o zápůjčce“. Stejně tak i sama žalobkyně ještě dne datum oznamovala žalované, že na ni byla postoupena pohledávka z titulu „smlouvy o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy Anonymizováno, uzavřené dne datum“ a vyzývala žalovanou na úhradu této smluvní pohledávky částka včetně náhrady nákladů řízení částka. Všechno tyto okolnosti prokazují, že smlouva o úvěru byla dne datum mezi společností právnická osoba (původně Anonymizováno.cz, s.r.o.), IČO IČO, a žalovanou uzavřena, a právě na jejím základě byla žalované zaslána částka částka. Právní poměr mezi účastníky se tak řídí ustanoveními SpotřÚ.

21. Právní názor žalobkyně, že se má jednat o nárok z titulu bezdůvodného obohacení, nemá v provedeném dokazování žádnou oporu. Právní posouzení je navíc věcí soudu.

22. Jelikož se žalobkyně nedostavila k soudnímu jednání, soud nemohl žalobkyni poučit a vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazů ohledně toho, že částka částka byla žalované právní předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnuta bez právního důvodu, a nemohl žalobkyni poskytnout ani poučení podle § 118a odst. 2 o. s. ř. ohledně toho, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle právního názoru žalobkyně, tedy že se věc s ohledem na smlouvu o úvěru řídí SpotřÚ, a proto žalobkyně, pokud požaduje úrok z prodlení, by měla doplnit tvrzení a označit důkazy k tomu, že byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se totiž vedle jistiny částka žalobou domáhala též zákonného úroku z prodlení. Pokud by finanční prostředky byly žalované skutečně zaslány právním předchůdcem žalobkyně bez právního důvodu, jednalo by se o nárok z titulu bezdůvodného obohacení podle o. z. spojený od výzvy k zaplacení též s nárokem na zákonný úrok z prodlení. Pokud však byla částka částka žalované poskytnuta na základě smlouvy o úvěru, jedná se s ohledem na absenci zkoumání úvěruschopnosti o nárok řídící se ustanoveními SpotřÚ, která jsou k právní úpravě bezdůvodného obohacení dle o. z. speciální, a to právě v tom ohledu, že splatnost je v tomto případě určována až rozhodnutím soudu a zákonný úrok z prodlení v takovém případě žalobkyni nenáleží. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

23. Soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, avšak žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně (coby poskytovatel spotřebitelského úvěru) splnila svou povinnost dle § 75 a § 86 SpotřÚ před poskytnutím úvěru posoudit řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Z tvrzení a důkazů označených v žalobě nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalované byla před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí, a to zejména v tom ohledu, že by byly řádně zjištěny a ověřeny příjmy a výdaje žalované a zkoumán způsob plnění dosavadních dluhů žalované. V důsledku toho je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit podle § 87 SpotřÚ jako absolutně neplatnou a žalobkyně má nárok pouze na vrácení jistiny ve výši částka, která je splatná v nové přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 SpotřÚ přiměřená možnostem žalované (jaké jsou její celkové majetkové poměry), tížila žalovanou. V případě nečinnosti žalované určil tuto lhůtu soud v délce 30 dnů, a to s přihlédnutím k tomu, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok I.).

24. Co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení soudu s ohledem na výše uvedené závěry týkající se absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a speciality SpotřÚ ve vztahu k právní úpravě bezdůvodného obohacení dle o. z. nezbylo, než žalobu zamítnout (výrok II.).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Žalobkyně byla úspěšná co do přisouzené jistiny částka, zatímco žalovaná byla úspěšná v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, který soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku (tj. ke dni datum) v částce částka. Od úspěchu žalobkyně v rozsahu 87,4 % je tak třeba odečíst úspěch žalované v rozsahu 12,6 %. Žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 74,8 % z jejich celkové výše částka, tj. v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

26. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána ve věci nepřesahující částka, a to na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro adresa.

27. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla ve výroku III. stanovena v délce 30 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř., jelikož v posuzovaném případě je stejně jako v případě výroku I. ve věci samé vhodné, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.