Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

9 C 479/2020

č. j. 9 C 479/2020-23

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-12 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH10:2021:9.C.479.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl ve prospěch žalobkyně, která požadovala zaplacení poplatku za odtah vozidla a jeho parkování. Soud uznal nárok na částku 2 400 Kč s úroky z prodlení, protože žalovaná písemně uznala dluh a nezaplácela jej. Soud se opřel o § 45 odst. 4 a § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu a o § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč přiznal, i když doručení předžalobní výzvy nebylo prokázáno, protože žalovaná dluh věděla a byla vědoma povinnosti.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Lenochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 400 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o poplatek za odtah vozidla registrační značka, jehož provozovatelem je žalovaná. Vozidlo bylo odtaženo a umístěno na parkovišti žalobkyně dne datum. Žalovaná si vozidla vyzvedla dne datum, proto byla povinna zaplatit žalobkyni za odtah částku ve výši 1 900 Kč a parkovné ve výši 500 Kč. Tato částka byla účtována dle nařízení číslo Sb. hl. m. obec, podle něhož parkovné činí 250 Kč za 1. až 3. započatý den parkování. Žalovaná dne datum svůj dluh písemně uznala a zavázala se ho uhradit do datum. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a to i přes předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud proto postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne datum provedla na základě pokynu strážníka odtah shora uvedeného vozidla, jehož provozovatelem je žalovaná (protokolem o odtahu vozidla číslo čestným prohlášením žalované ze dne datum). Žalobkyni za tento odtah náleží odměna stanovená nařízením číslo Sb. hl. m. obec ve výši 1 900 Kč za provedený odtah a 500 Kč za první 2 dny parkování (2 x 250 Kč), celkem tedy 2 400 Kč. Žalovaná dne datum vozidlo vyzvedla z parkoviště žalobkyně, písemně svůj dluh uznala a zavázala se jej zaplatit do 30 dnů od podpisu svého uznání, tj. do datum (uznáním dluhu ze dne datum). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dluh uhradila, žalobkyně proto požaduje žalovanou částku s úroky z prodlení od datum do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínkou ze dne datum).

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Aktivní legitimace žalobkyně vychází ze zřizovací listiny, dle které vykonává oprávnění hlavního města Prahy v intencích § 9 odst. 3 a odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, spočívající v odstranění silničních motorových vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich hlídání. Soud shledal nárok žalobkyně důvodný s ohledem na znění § 45 odst. 4 ve spojení s § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Pohledávka se stala splatnou marným uplynutím 30ti denní lhůty k zaplacení stanovené v listině obsahující uznání dluhu ze dne datum, tj. dne datum. Ode dne následujícího po její splatnosti se dle § 1968 občanského zákoníku dostala žalovaná do prodlení. Žalobkyně má tedy vůči žalované rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), jejichž výši soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze 2 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.

7. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení navzdory skutečnosti, že v řízení neprokázala doručení předžalobní výzvy ze dne datum. Soud totiž dospěl k závěru, že v řešené věci jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 142a odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaná svůj dluh písemně uznala co do důvodu a výše, takže o dlužné částce i povinnosti jí zaplatit věděla. Další upomínání ze strany žalobkyně se tak za této situace jeví neúčelným. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.