9 C 530/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Lenochovou, ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo - část obce proti; žalované: ; název žalované , IČO sídlem adresa , obec a číslo o 1 792 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá ohledně částky 171 250 Kč spolu s úrokem ve výši 7,75% ročně z částky 171 250 Kč od 21.12.2015 do 19.4.2018.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 621 550 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 621 550 Kč od 20.4.2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 153 854,70 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20.12.2018 domáhá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 1 792 800 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení. K odůvodnění uvedla, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití zeleň, o výměře 4 980 m2; [katastrální uzemí], obec Praha zapsaný na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha. Na pozemcích se nachází veřejná zeleň, park užívaný veřejností, který je užíván bez souhlasu žalobce jako veřejné prostranství. Žalobkyně vyzvala hlavní město Prahu dopisem ze dne 25.7.2017, aby hradilo nájem za užívaný pozemek. V odpovědi ze dne 31.10.2017, sp.zn. S-MHMP [číslo] 2017 bylo žalobkyni mimo jiné sděleno, že povinným subjektem k vydání bezdůvodného obohacení je [název žalované]. Dle žalobkyně je pozemek v rozporu s vůlí žalobkyně užívány jako veřejné prostranství a slouží k veřejnému, obecnému účelu v podobě zelené plochy užívané veřejností k venčení psů, sportu, procházkám a odpočinku. Žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovanou k plnění prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 31.3.2018. K odůvodnění výše nároku žalobkyně uvedla, že výše bezdůvodného obohacení spočívající v užívání nemovitosti bez právního důvodu lze určit peněžitou částkou, která odpovídá finančním částkám obvykle vynakládaným v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla formou nájmu. Náhrada se poměřuje s obvyklou výší nájemného, jejíž výši stanoví obecně závazný cenový předpis, Věstník Ministerstva financí vydaný dle § 10 zákona č. 526/1990Sb., Nájemné je cenou regulovanou, kterou obsahuje Výměr Ministerstva financí č. 01/2016 ze dne 27.11.2015, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Názor, že bezdůvodné obohacení za užívání pozemků užívaných jako veřejné prostranství se řídí cenovým výměrem Ministerstva financí, potvrdil Nejvyšší soud ČR v rozsudku č.j. [spisová značka] ze dne 1.3.2017.

2. S odkazem na výměr Ministerstva financí č. 01/2016 ze dne 26.11.2015, který stanoví na straně 3 nájemné pozemků z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelská činnost a slouží zejména jako občanské vybavení v Praze na 120 Kč/1m2 pozemku, žalobkyně požaduje vydání bezdůvodného obohacení za období od 21.12.2015 od 20.12.2018 za užívání pozemku při ceně 120 Kč/m2 a celkové výměře 4 980 m2, kdy se jedná o částku 1 792 800 Kč (tj. nájem 120 Kč/m2 za rok při výměře 4 980 m2, tj. 597 600 Kč za rok).

3. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 1 792 800 Kč od 1.9.2015 do zaplacení.

4. Žalovaná v podání ze dne 27.3.2019 k žalobě uvedla, že nárok žalobou uplatněný je v rozporu s dobrými mravy, kdy žalobkyně koupila pozemek ve veřejné dražbě s plným vědomím, že funkční využití pozemku je v souladu s aktuálním územním plánem hl.m. [obec] ostatní plochy, zeleň, a tato situace se ani ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nezmění. Žalovaná poukázala na čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nesmí být vlastnictví zneužito na újmu práv druhých.. Předmětný pozemek je v souladu s územním plánem hl.m. [obec] dlouhodobě funkčně určený jako veřejná zeleň ve prospěch kvality života všech občanů městské části, resp. hl.m. [obec], neměl být správně zcizen soukromé osobě, která by na tom finančně profitovala, naopak měl zůstat ve vlastnictví státu, příp. měl být převeden bezúplatně do vlastnictví hl.m. [obec], tak jako v obdobných případech. Žalobkyně dlouhodobě nezajišťuje ani neprovádí údržbu předmětného pozemku, na což byla opakovaně upozorňována odborem životního prostředí žalované.

5. Ve věci bylo nařízeno na den 30.9.2019 ústní jednání, při kterém strany sporu označily za nespornou skutečnost, že žalovaná k žalobě uvedla, že předmětný pozemek je svým charakterem veřejným prostranstvím, městskou zelení, který je užíván jako park.

6. Ohledně nároku na zaplacení žalované částky strany setrvaly na svých stanoviscích, smírné vyřešení sporu tak nebylo možné.

7. Zástupce žalované trval na námitce rozporu s dobrými mravy a nesouhlasil s výší bezdůvodného obohacení, tak jak je nárok uplatněn žalobou a navrhl vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění obvyklé ceny v místě a čase. Soud by měl přihlédnout k výši kupní ceny, za jakou žalobkyně pozemek nabyla. Ohledně cen za obdobné pozemky obdobného charakteru zástupce žalované demonstrativně uvedl nabývací tituly na obdobné pozemky - vnitroblok ulic [ulice] a [anonymizována dvě slova], vkladové číslo řízení u Katastrálního úřadu [spisová značka] a [spisová značka], kdy byly tyto vnitrobloky prodány vlastníkům domů v okolí za 600 Kč m2. Dále uvedl situaci, kdy městská část kupovala pozemky jakožto veřejné prostranství u divadla [anonymizováno] ve [část obce] - kupní smlouva číslo 2017 [číslo] z 14. 12. 2017, vkladové [číslo] kde byl zpracováván znalecký posudek číslo [spisová značka] z 16. 11. 2016, kdy byly pozemky oceněny v rozmezí 500 až 600 Kč za m2. Jedná se o obdobně využitelné pozemky v obvodu [obec a číslo]. Zástupce žalované dále zmínil smlouvy, které městská část uzavřela s rodinou [příjmení] [jméno], avšak tyto smlouvy byly uzavírány v rámci širšího narovnání vztahů s těmito vlastníky (smlouva z 12. 10. 2010, [spisová značka], cena 1 600 Kč za m2. Částka 120 Kč za m2, tak jak jej nárokuje žalobkyně, neodpovídá realitě. 120 Kč za m2 je maximální částka v Praze, co lze za obdobné užívání obdržet, avšak to by se jednalo o pozemky na [anonymizováno] náměstí či [anonymizováno] náměstí. Zástupce žalované dále poukázal na řízení u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], kdy byla stanovena částka bezdůvodného obohacení ve výši 105 Kč/ročně za m2. Pozemek, který je předmětem tohoto řízení, je z hlediska reálné ekonomické výnosnosti v nižší cenové úrovni. Určitě se nejedná o tak kvalitní veřejné prostranství jako je na [anonymizováno] náměstí (sp.zn. [spisová značka]). Nárok žalobou uplatněný je nepřiměřený, reálná ekonomická výnosnost je nižší. Dále se musí zohlednit i částky, které vynakládá obec na údržbu těchto pozemků.

8. Z provedeného dokazování soud zjistil:

9. Žalobkyně podniká v sektoru pronájem nemovitostí bytů a nebytových prostor (výpisem z OR na žalobkyni).

10. Žalobkyni svědčí vlastnické právo k pozemku p. [číslo] o výměře 4980 m², ostatní plocha zeleň, památkově chráněné území, kdy toto vlastnické právo je zaneseno na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, [katastrální uzemí], obec Praha, kdy nabývacím titulem byla kupní smlouva [číslo] z 24. 6. 2013, účinky k 14. 3. 2014 (výpisem z [list vlastnictví])

11. Z cenového věstníku Ministerstva financí z 30. listopadu 2015, výměru Ministerstva financí, [číslo] ze dne 27. listopadu 2015, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, je na straně 3 bod 2, ke kterému se vztahuje tabulka s maximálním nájemným pro příslušnou obec, kdy pod pořadovým číslem 1 je uvedena lokalita Praha, maximální nájemné v Kč za m2, 120 Kč (výměrem MF [číslo] ze dne 27.11.2015).

12. Žalobkyně vyzvala k plnění Magistrát hl.m. [obec] podáním ze dne 28. 7. 2017, na které bylo žalobkyni odpovězeno podáním ze dne 31. 10. 2017, kde byla žalobkyně odkázána na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.5.2014, sp.zn. [spisová značka], kdy hl.m. Praha není povinným subjektem (výzvou ze dne 28.7.2017, odpovědí ze dne 31.10.2017).

13. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužného nájmu za období 31.3.2015 do 31.3.2018, která byla žalované doručena 16.4.2018 (předžalobní výzvou ze dne 31.3.2018 s otiskem podatelny Městské části [obec a číslo]).

14. Ze znaleckého posudku [číslo] 2020, vypracovaného [celé jméno znalce], který byl zadán soudem, a znalci bylo uloženo, aby určil obvyklý nájem pozemku p. [číslo] za období 21.12.2015 do 20.12.2018 a aby posoudil reálné využití pozemku na výši obvyklého nájemného, soud zjistil, že výše místně obvyklého nájemného pozemku za období 21. 12. 2015 do 20. 12. 2018 je reprezentováno částkou 1 621 550 Kč, kdy znalec na straně 12 posudku uvedl, jakým způsobem vybral metodu pro stanovení místně obvyklého nájemného, kdy s ohledem na charakter pozemku nemohla být použita metoda nákladová, protože pozemek je nereprodukovatelný přírodní zdroj, a nelze určit vztah mezi investovanými náklady a nájmem. Zároveň nelze použít porovnání s ohledem na lokaci a typ pozemku, kdy nelze dohledat dostatečnou cenovou dokumentaci o skutečně uzavřených tržních nájmech porovnatelných pozemků. Veřejné parky se pronajímají ojediněle a často na jiných než tržních principech. Znalec jako optimální zvolil metodu stanovení místně obvyklého nájemného na základě tzv. simulovaného nájemného, poměru ceny obvyklé pozemku a odpovídajícího procentního poměru nájmu. U výnosové metody – simulované nájemné je místně obvyklé nájemné odvozeno tzv. simulací jako procentní poměr z ceny obvyklé aktiva, v tomto případě pozemku. V souladu se Sdělením Ministerstva financí [číslo jednací] k oceňování práv odpovídajících věcným břemenům v platném znění hlava III. odstavec 4, písm. c), je simulované nájemné indikováno v rozmezí 4 – 8 % z hodnoty pozemku. Vzhledem k lokaci pozemku v hlavním městě Praze, pozitivní míře návratnosti investice, míře rizika a způsobu využití pozemku, byl pro stanovení hodnoty zvolen simulovaný poměr 4% z ceny obvyklé souboru pozemků, kdy takto stanovený poměr vychází z následujících předpokladů: dlouhodobost výnosu – vzhledem k charakteru pozemku lze objektivně předpokládat další možnost současného využití v rádu desítek let; stabilita výnosu – vzhledem ke způsobu využití lze předpokládat dlouhodobou stabilitu výnosu v řádu desítek let; pozitivní míra návratnosti – vzhledem k lokaci pozemku v širším středu Prahy lze oprávněně předpokládat pozitivní vývoj tržní hodnoty pozemku v čase; míra rizika – předmětný pozemek má objektivně nízkou míru technického, environmentálního i právního rizika. Znalec na základě výše uvedených skutečností a předpokladů, dospěl znalec k závěru, že místně obvyklé nájemné, stanovené výnosovou metodou, ve variantě simulovaného nájemného, je 498 909 Kč/rok, k datu 21.12.2015, kdy obvyklá cena pozemku 12 472 724 Kč, simulované nájemné 12 472 724 Kč x 0,04, tj. 498 909 Kč; roční místně obvyklé nájemné za 1 m2 498 [číslo], tj. 100,18 Kč; měsíční obvyklé nájemné za 1 m2 100, [číslo], tj. 8,35 Kč. Znalec v posudku na straně 15 a 16 uvedl popis výpočtů, na základě kterých dospěl k uvedené hodnotě místně obvyklého nájemného. Ohledně odpovědi na otázku jakým způsobem se ve výši nájemného projeví, resp. zohlední reálný způsob využití pozemku a skutečná míra jeho ekonomické výnosnosti, znalec poukázal, že se pravděpodobně jedná o skutečně možný způsob využití pozemku, kdy hledisky způsobu využití jsou obecně – technické hledisko, právní hledisko a ekonomické hledisko (míra návratnosti, výnosnosti, rizika), kdy všechny výše uvedené faktory a podmínky mají na výši nájemného ten vliv, že vzhledem k tomu, že se jedná o aktuálně poměrně málo ekonomicky využitelný pozemek, ale s předpokládanou pozitivní mírou návratnosti, může být míra výnosnosti poměrně malá, protože je kompenzována mírou návratnosti. Oproti pozemkům s neutrální, nebo negativní mírou návratnosti se může investor spokojit s nižším nájemným. Znalec v závěru uzavřel, že celkové místně obvyklé nájemné za celé období činí 1 621 550 Kč (průměrné roční nájemné 540 516 Kč, roční místně obvyklé nájemné za 1m2 činí 108,54 Kč, měsíční místně obvyklé nájemné za 1m2 činí 9,04 Kč (znaleckým posudkem [číslo] 2020 vypracovaným znalcem [celé jméno znalce]).

15. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalci nejsou známy žádné skutečnosti, které by mohly mít vliv na závěry jím předloženého znaleckého posudku. Znalec se vyjádřil k podání žalobkyně, kde vznesla své výhrady k závěrům znalce, že znalec nedohledal, že by pan [jméno] [příjmení] byl veden na internetových stránkách [webová adresa], jakožto znalec z oboru ekonomika či že by byla dohledána jeho publikační činnost. Nejedná se o osobu, která by měla oprávnění posuzovat a hodnotit znalecké posudky, což v uvedeném podání je činěno. Znalec soudu krátkou cestou v rámci svého výslechu předložil seznam své publikační činnosti. Znalec k dotazu soudu, jakým způsobem dospěl k závěru ohledně aplikace 4 % výnosového procenta, znalec uvedl, že se nejedná se o výnosové procento, ale o simulační poměr hodnoty pozemku vůči nájemnému. Výnosové procento se projevuje, ale pouze jako jedno ze tří složek. Další složkou je míra návratnosti a míra rizika. Co se týká této problematiky, znalec plně odkázal na stranu 13 posudku, kde je zachyceno zdůvodnění poměru simulace. Popisuje zde investiční trojúhelník, jehož vrcholy tvoří výnosy, riziko, likvidita, kdy toto je zachyceno na čísle listu 13 znaleckého posudku. Jedná se o pozemek, o objektivně velmi nízkou míru rizika a objektivně pozitivní míru návratnosti. Míra návratnosti vyjadřuje to, že v čase hodnota pozemku stoupá. Znalec uvedl, že pozemek se v současné době užívá jako veřejný park. Územní plán určuje užití pozemku tzv. regulativ, co je možné na pozemku postavit a v jakém rozsahu a uvádí koeficient zastavěnosti pozemku. Pokud by například bylo na pozemku možnost koeficient a) lze postavit rodinný dům na 40 % výměry pozemku - kdybych se pozemek rozhodl prodat a již byl takto zastavěný, tedy již na 40 % pozemku by stála stavba, ač byl veden v územním plánu jakožto zastavitelný či čistě obytné území, další stavba by již na pozemku možnost stavět nemohla být, neboť by nevyšly metry, kapacita dána územním plánem by byla vyčerpána, a tak je tomu i na tomto pozemku. Znalec uvádí, že na sousedním pozemku je výšková budova, kdy grafické znázornění je obsaženo ve znaleckém posudku s ohledem na platné obecně technické požadavky na výstavbu by v situaci, kdyby na posuzovaném pozemku měla být stavěna další budova, dle závěrů znalce by se mohlo jednat maximálně o dvoupodlažní budovu, která by musela splňovat hygienické OTP na výstavbu, například osvětlení, oslunění. Dle znalce se jedná o pozemek s krásnou polohou. Dle územního plánu čistě obytné území, avšak bohužel v současné době je málo ekonomicky využitelný, avšak s pozitivní mírou návratnosti, kdy znalec uvádí, že takovéto pozemky skupují dlouhodobí investoři, kteří čekají na vývoj situace na trhu. Toto vše shrnuje na straně 19 posudku. Ohledně použité metodiky znalec uvedl, že v roce 2010 byl komorou znalců osloven v situaci, kdy došlo k ukončení regulace nájemného bytů, aby zpracoval metodiku místně obvyklého nájemného, kdy znalec výstupy obhájil a zveřejnil a tato metodika je popsána na straně 10 až 12 znaleckého posudku. Znalec uvedl důvody, proč nešlo použít nákladovou metodu s ohledem na charakter pozemku, pozemek je přírodním zdrojem, který nelze reprodukovat a tudíž u tohoto odpadá nákladová metoda. S ohledem na nedostatečné množství srovnatelných reprezentantů pro porovnávací metodu nebyla tato použita a znalec tak vycházel z metody simulovaného nájemného, kterou popisuje na straně 13 znaleckého posudku, kdy znalec toto popisuje příměrem, že když někdo vlastní aktivum a někdo jiný z něj má užitek, má kdo užívá povinnost se vlastníkovi za toto odměnit. Ohledně dotazu zástupce žalované, proč nejsou ve znaleckém posudku uvedena parcelní čísla a podklady ke čtyřem porovnávaným pozemkům, znalec uvedl, že se jedná o nabídkové ceny a znalec tyto nabídkové ceny může použít proto, že je schopen stanovit procento nacenění. Tento koeficient vyjadřuje to, že nabídkové ceny na trhu se liší od skutečně realizovaných cen a nabídkové ceny může použít jenom ten, kdo je schopen tento koeficient stanovit, a toto jest znalec, který se podílel na stanovení Cenové mapy České republiky v roce 2008, respektive je trvale vedoucím autorem, kdy toto dokládá publikací cenové mapy České republiky číslo 2 z roku 2020, kdy pod jeho vedením tuto mapu zpracovává přibližně 500 autorů, tedy znalec zná průměrné ceny v katastrálním území, kam pozemek spadá. Na otázku zástupce žalované, proč znalec nepoužil reálné ceny za obdobné pozemky, pozemky veřejné zeleně, které jsou obchodovány, znalec uvedl, že podstatou posudku je stanovení hodnoty pozemku, že jako zpracovatel Cenové mapy má k dispozici množinu porovnatelných prodejů s největším počtem prvků v České republice. Tedy vzorky, které použil, jsou uvedeny ve Phillipsově matici, jedná se o tabulku na čísle listu 15, kdy tato matice umožňuje porovnat ze své podstaty odlišné pozemky. Na dotaz zástupce žalované, proč znalec porovnával takto odlišné pozemky, když měl k dispozici seznam uzavřených smluv, kdy tyto jsou na čísle listu 58, proč se nepodíval na cenu pozemku vedlejšího, proč se s tímto seznamem smluv znalec nevypořádal, znalec uvedl, že jeho úkolem bylo stanovení ceny obvyklé. Prodej veřejné zeleně nikdy nebude cenou obvyklou, neboť pozemky, které jsou užívány jako městská zeleň, jsou obchodovány opravdu výjimečně a jejich prodejní ceny nejsou cenami obvyklými. Takto stanovené ceny jsou cenami mimořádnými ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 zákona o oceňování majetku, č.151/97 Sb. K dotazu zástupce žalované, kolik mimořádných obchodů s mimořádnými cenami by muselo být v katastru, kde pozemek je, aby znalec s těmito mohl pracovat jako s cenou obvyklou - znalec uvedl, že na trhu v České republice jsou 3 typy cen: cena obvyklá, mimořádná a cena zjištěná. Odkazuje na ustanovení § 2 zákona č. 151/97 Sb., tyto 3 typy jsou vzájemně nekompatibilní, tedy z ceny mimořádné se nemůže stát cena zjištěná nebo obvyklá. Jedná se o něco úplně jiného. Na dotaz zástupce žalované, jakým způsobem bylo dospěno k částce 108,54 Kč, jakožto roční místní obvyklé nájemné za 1 m2, když z tabulky založené na čísle listu 16 tato částka žádným způsobem nevyplývá, není uvedeno, jakým způsobem se k částce došlo - znalec odkázal na tabulku 2 na straně 16, kde je uvedeno období, jsou uvedeny koeficienty změny cen, kdy částka 108,54 Kč je průměrný nájem za sledované období od 21. 12. 2015 do 20. 12. 2018, jedná se o aritmetický průměr. Koeficienty vyplývají, tak jak jsou uvedeny v tabulce 2 na straně 16 z výzkumného úkolu, kterým se zabýval Bankovní institut, vysoká škola, kdy tento byl zveřejněn v Cenových mapách číslo 1 z roku 2020, kde jsou stanoveny indexy nájemného za období 1990 až 2020, tedy za 30 let. K dotazu, zda u pozemků tohoto charakteru jsou také sledovány vývoj cen - znalec uvedl, že u těchto pozemků nelze sledovat vývoj cen, neboť se nejedná o cenu obvyklou, a proto znalec nemohl použít výnosovou metodu stanovení nájemného, a proto znalec stanovil simulované modelové nájemné. K dotazu zástupce žalované - proč ceny těchto pozemků jsou nižší, nelze je ocenit, když nelze použít mimořádnou cenu, proč je použita metoda simulovaného nájemného ve vztahu k pozemkům, které na trhu se prodávají na trhu za mimořádně nízké ceny, jsou stavebně zásadně omezeny i co do využití a proč použil znalec tuto metodu a porovnal je s pozemky, jejichž cena je na trhu obvyklá - znalec uvedl, že měl za úkol určit cenu obvyklou, proto vychází z obvyklých cen. Za způsobem, jakým cenu určil, si stojí, odkazuje na své znalecké závěry, uvádí, že nikde žádným předpisem není stanoveno, za jaké ceny se ten, který pozemek má prodávat. Záleží, zda se najde nabídka a potká se s poptávkou a dojde k uzavření smlouvy či nikoliv. Za jakých podmínek - toto záleží na smluvních stranách. Znalec tedy shrnuje a odkazuje plně na stranu 19 svého znaleckého posudku, kdy v současné době je pozemek využíván jako veřejná zeleň, je veden jakožto obytný, avšak dokud na vedlejším pozemku bude stát mrakodrap, je na tomto pozemku možno vystavět dvoupodlažní stavbu. Když mrakodrap zmizí, cena pozemku bude vyšší (výslechem znalce [celé jméno znalce]).

16. Provedené důkazy soud hodnotil samostatně i ve vzájemných souvislostech, žalovaná nesporovala vlastnické právo žalobkyně ani charakter předmětného pozemku, jakožto veřejného prostranství. Sporovala nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, a to pro rozpor s dobrými mravy a výši nároku samotného, tak jak byl žalobkyní uplatněn.

17. Soud s ohledem na bohatou judikaturu co do aktivní věcné legitimace žalobkyně a charakter jejího nároku, vedl dokazování ohledně výše nároku, když co do základu shledal nárok uplatněný po právu. Dokazování tak zaměřil na zkoumání stanovení výše uplatněného nároku, kdy zadal ve věci s ohledem na vznesenou námitku žalované ohledně zohlednění reálného způsobu využití pozemku a skutečné míře jeho ekonomické výnosnosti ve vztahu ke stanovení výše obvyklého nájemného, znalecké zkoumání, kde měl znalec za úkol zodpovědět tuto otázku a stanovit místně obvyklé nájemné v rozhodném období (soud tak nevycházel z Výměru Ministerstva financí [číslo] ze dne 27.11.2015). Znalec obě otázky zodpověděl, jeho znalecký posudek je řádně zpracován, přehledný, jeho závěry znalec obhájil při svém výslechu u jednání dne 15.2.2021. Znalci bylo v rámci přípravy k jednání zasláno vyjádření žalobkyně, kde se žalobkyně vyjadřovala k jeho závěrům a vznesla otázku, proč znalec zvolil výnosové procento z ceny pozemku 4% a nestanovil výnosové procento nižší. Na tuto otázku znalec odpověděl v rámci svého výslechu, kdy uvedl, že se nejedná se o výnosové procento, ale o simulační poměr hodnoty pozemku vůči nájemnému. Výnosové procento se projevuje, ale pouze jako jedno ze tří složek. Další složkou je míra návratnosti a míra rizika. Co se týká této problematiky, znalec plně odkázal na stranu 13 posudku. Žalovaná znalci nedala k dispozici své námitky v písemné podobě, aby se mohl připravit, avšak znalec zcela srozumitelným způsobem zástupci žalované vysvětlil, použitou metodiku, důvody pro které přistoupil k metodě výnosové ve variantě simulovaného nájemného (s ohledem na charakter využití pozemku, zcela mimořádnou obchodovatelnost tohoto typu pozemku), kdy znalec s ohledem na své zapojení v Komoře znalců a zapojení ve vrcholové pozici do stanovení Cenových map nemovitostí, je odborníkem, který s ohledem na míru své znalecké činnosti je s to stanovit předmětné koeficienty a ocenění pozemků a na základě této své odbornosti stanovit relevantní markanty a podmínky pro stanovení obvyklého nájemného, což znalec doložil ostatně i obsáhlou publikační činností (předložený seznam, Cenové mapy), a znalecké závěry obhájil při výslechu, kdy podrobně vysvětlil své postupy a důvody pro zvolení předmětné metody. Soud plně odkazuje na zachycenou výpověď znalce shora, kde je zcela jasně zdůvodněn znalcův závěr i odpovědí na otázky zástupce žalované, které znalec dle názoru soudu zcela přesvědčivě zodpověděl, vysvětlil a zdůvodnil. Soud tak zcela vychází ohledně výše částky bezdůvodného obohacení ze závěru znalce. Námitky proti znaleckému posudku znalec vyvrátil.

18. Soud v této situaci neprováděl důkazní návrh žalované na vyžádání nabývacího titulu na předmětný pozemek žalobkyní, když toto není pro posouzení nároku jako takového relevantním dokumentem, soud se nedomnívá, že by pro rozhodnutí v této věci bylo na místě přihlédnout k ceně, za kterou žalobkyně pozemek nabyla. Nic nelze změnit na faktu, že žalobkyně je vlastníkem pozemku. Skutečnost, dle tvrzení žalované, že se organizační složka České republiky rozhodla zbavit pozemku s uvedeným charakterem – veřejná zeleň, který následně žalobkyně nabyla, když sama ČR svým rozhodnutím umožnila za úplatu nabytí takového pozemku pro podnikatelské účely, nelze žalobkyni dle názoru soudu klást tuto skutečnost k tíži či argumentovat rozporem s dobrými mravy. Tyto námitky soud shledává přiléhavými k prvotnímu rozhodnutí ČR takový pozemek zpeněžit, toto soud shledává v rozporu s péčí řádného hospodáře, kdy důsledek tohoto rozhodnutí nyní tíží žalovanou. Tedy námitka rozporu s dobrými mravy ve vztahu k žalobkyni není shledána za relevantní.

19. S ohledem na závěr předloženého znaleckého posudku, kterým znalec dostál svého zadaného znaleckého úkolu, soud neprováděl žalovanou navržené důkazní návrhy, a to nájemními smlouvami na obdobné pozemky s obdobným využitím pro rozhodné období, za které je bezdůvodné obohacení požadováno, listinami z katastru nemovitostí, vkladové řízení V [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], kupní smlouvou ze dne 24.9.2015 V - [číslo]; kupní smlouvou ze dne [číslo] [bankovní účet] [číslo], Dohodou o narovnání ze dne 12.10.2010; kupní smlouvou ze dne 12.10.2010, č.j. [spisová značka]; Smlouvou o výpůjčce ze dne 12.10.2010; kupní smlouvou č.j. 2017 [spisová značka] ze dne 14.12.2017 vložená do KN a souvisejíí návrh na vklad do KN [číslo jednací] ze dne 25.1.2018 a vyrozumění o provedeném vkladu ze dne 26.2.2018 a související znalecký posudek [spisová značka] a dále [spisová značka] a dále kupní smlouvou č. [příjmení] [číslo] ze dne 30.11.2018, když znalec vysvětlil, proč nelze zvolit porovnávací metodu (minimum obdobných typů pozemků na trhu/ a pokud ano, nejedná se o cenu obvyklou), a proto soud s ohledem na provedené dokazování od jejich provedení pro jejich nadbytečnost upustil.

20. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

21. Žalobkyně vlastní pozemek p. [číslo] o výměře 4980 m², ostatní plocha zeleň, památkově chráněné území, [katastrální uzemí], pozemek je zapsán u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, [katastrální uzemí], obec Praha, na [list vlastnictví]; kdy v období od 21.12.2015 do 20.12.2018 žalovaná pozemky užívá bez jakékoliv smlouvy uzavřené se žalobkyní jako veřejné prostranství, ač byla žalobkyní vyzvána k úhradě částky za bezdůvodné obohacení, a to předžalobní výzvou ze dne 31.3.2018, která byla doručena žalobkyni dne 16.4.2018, výzva zůstala bez reakce.

22. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Dle ustanovení § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny 23. Dle ustanovení §§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto 24. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne ze dne 10. 4. 2013:„ Není-li v občanskoprávní rovině (např. smlouvou) upraveno obecné užívání veřejného prostranství, zahrnující i jen z části pozemky vlastnicky náležející třetí osobě, má to za následek vznik bezdůvodného obohacení na straně obce plněním bez právního důvodu, neboť i když existuje právní důvod užívání veřejného prostranství, nejde o titul, podle kterého by obci vzniklo oprávnění, aby takové plnění ze strany třetí osoby (strpění užívání jejího majetku) bylo poskytováno bezplatně.“ 25. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp.zn. [spisová značka]:„ Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání.“ Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7.5.2014, sp.zn.: [spisová značka]:„ Péče o pozemky veřejné zeleně a zajištění jejich užívání je v podstatě plnění veřejné funkce městské části, jež takto dostává své zákonné povinnosti dbát potřeb.“ 26. Soud s poukazem na shora uvedené shledal žalobu důvodnou, s poukazem na § 2999 odst.. 1 o.z. má žalobkyně právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny za užívání pozemků v jejím vlastnictví žalovanou za rozhodné období (u které je dána věcná pasivní legitimace s poukazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR), kdy se jedná o pozemky charakteru veřejného prostranství, které žalobkyně nabyla kupní smlouvou, což soud neshledává v rozporu s dobrými mravy, když se složka státu rozhodla pozemek zcizit. Výše obvyklé ceny je ve věci dána vypracovaným znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] 2020, kdy žalobkyni přísluší s odkazem na závěr znalce částka ve výši 1 621 550 Kč (). Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o. z. Žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzvala podáním ze dne 31.3.2018, které bylo žalované doručeno 16. 4. 2018, splatnost nastala 19. 4. 2018. Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení částky ve výši 1 621 550 Kč právo též požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti, tedy ode dne 20.4.2018 (výrok II.).

27. Ve zbylé části nároku byla žaloba s ohledem na závěr znalce zamítnuta, vč. příslušenství (výrok I.).

28. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl dle § 143 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně ve věci měla částečný úspěch a rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Náklady řízení žalobkyně představuje soudní poplatek ve výši 89 640 Kč, a náklady právního zastoupení ve výši 64 214,70 Kč sestávající z odměny za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní upomínka ve výši ½ dle §11 odst. 2 písm. h) a.t., podání žaloby, účast u jednání dne 30.9.2019) po 14 820 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a) a d),g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, 4 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. též částka ve výši 11 144,70 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tj. náklady celkem činí částku ve výši 153 854,70 Kč Lhůta k plnění uvedená ve výroku soudu vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., místo k plnění soud určil dle § 149 odst. 1 o.s.ř.