9 C 74/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Buluškem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 121 171 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, v rozsahu částky , částka, a v rozsahu úroku ve výši 77,48 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši , částka, , úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že mezi žalobkyní (jako věřitelem) a žalovaným (jako klientem) byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které žalobkyně žalovanému poskytla dne , datum, na účet uvedený ve Smlouvě úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 77,48 % p. a. splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2024 dle sjednaného splátkového kalendáře. K žádosti žalovaného došlo po uzavření Smlouvy k bezúplatnému odkladu splatnosti původní splátky č. , hodnota, . Po dobu tohoto odkladu, tedy od , datum, do , datum, , neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky Smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Prodlením žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.

3. Smlouvy. Do data zesplatnění celého úvěru uhradil žalovaný pouze 8 splátek. Konkrétně k zesplatnění celého úvěru došlo k datu , datum, . V důsledku prodlení žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty a nákladů spojených s prodlením žalovaného. Žalobkyně se tak na žalovaném domáhala zaplacení: a) částky , částka, (původní jistina úvěru ve výši , částka, a úrok přirostlý v souladu se smluvím ujednáním ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty , částka, s příslušenstvím, c) náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.

2. Smlouvy ve výši , částka, s příslušenstvím, d) smluvní pokuty dle bodu 6.

5. Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši , částka, za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem , datum, k datu vyhotovení žaloby ve výši , částka, a e) úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení; žalobkyně žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 77,48 % p. a. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od , datum, ) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši 11,50 % p. a. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Čistý měsíční příjem žalovaného činil , částka, , celkové měsíční náklady , částka, . Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává co do důvodu ani výše. Žalobkyně jako profesionální poskytovatel spotřebitelských úvěrů neprokázala řádné splnění svých zákonných povinností před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, zejména povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného podle zákona č. 257/2016 Sb. Výdajová stránka byla žalobkyní stanovena formalizovaně a paušalizovaně, bez řádného zohlednění individuálních poměrů žalovaného. Žalobkyně nezohlednila, že měsíční splátka ve výši , částka, představuje zásadní zatížení rozpočtu žalovaného. Žalovaný namítl neplatnost smlouvy s tím, že žalovaný je povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Dále namítl, že smluvní dokumentace obsahuje řadu zneužívajících ujednání ve smyslu § 1813 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, před kterými je žalovaný jako spotřebitel chráněn. Smlouva naplňuje i znaky lichvy. Zatížení samotnou sjednanou úrokovou sazbou 77,48 % p. a. bylo zesíleno dalšími sankčními mechanismy. Hrubý nepoměr plnění je zjevný pouhým porovnáním výše poskytnuté jistiny (, částka, ) a částky, kterou byl žalovaný povinen formou 24 měsíčních splátek po , částka, vrátit (, částka, ). Žalovaný na jistině uhradil celkem , částka, (8 x , částka, ).

3. Po provedeném dokazovaní soud učinil následující skutková zjištění:

4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Výše úvěru činila , částka, splatných ve 24 měsíčních splátkách, RPSN 111,87 % (předsmluvní formulář a návrh na uzavření smlouvy o úvěru, číslo smlouvy 9103352757 ze dne , datum, , oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , splátkový kalendář ke smlouvě č. , hodnota, , dodatek č. 1z , datum, , Prohlášení klienta z , datum, ). Smlouva byla uzavřena skrze prostředky komunikace na dálku po ověření identity žalovaného (základní informace o klientovi k č. smlouvy , Anonymizováno, , oboustranná kopie občanského průkazu žalovaného, SMS informace o vyplacení ze dne , datum, s důkazem o přijaté SMS zprávě z téhož dne, příchozí úhrada , právnická osoba, , datum zaúčtování částky , částka, dne , datum, ). Žalovaný žádal o odložení splátky za měsíc červenec 2025 (žádost z , datum, o úpravu splátkového kalendáře). Žalobkyně k žádosti žalovaného provedla odklad původní splátky č. , hodnota, , výše roční procentní sazby po provedeném odkladu splátek činila 93,79 % (potvrzení žalobkyně ze dne , datum, , upraveným splátkovým kalendářem ze dne , datum, ). Žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, dne , datum, (doklad o vyplacení úvěru ze dne , datum, ). Žalovaný uhradil osm splátek ve výši , částka, (karta klienta k číslu smlouvy , Anonymizováno, , výpisem z účtu žalovaného). Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzván k zaplacení dalších splátek a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, , výzva k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, ). Žalovaný další splátky neuhradil a žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění úvěru a vyzvala jej k jeho úhradě (oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k okamžité úhradě dosud nesplacené části ze dne , datum, , dodejka na uvedené adrese adresát neznámý). K zaplacení následně žalovaného vyzvala i předžalobní výzvou právního zástupce (předžalobní výzva ze dne , datum, s plnou mocí a podacím archem ze dne , datum, ).

5. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy vyžádala od žalovaného informace o jeho příjmech a výdajích a dospěla k závěru o měsíčních příjmech , částka, a výdajích , částka, : , částka, životní minimum, , částka, výdaje na dítě v domácnosti, , částka, na bydlení, , částka, rezerva (dokument s názvem hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, ). Žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v nebankovním registru informací (výpis z nebankovního registru klinických informací s datem dotazu , datum, , výpis záznamů z registru , Anonymizováno, ze , datum, ).

6. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:

7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpotřÚ“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“8. Podle § 86 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“9. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚ: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“10. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“11. Podle § 75 SpotřÚ: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“12. Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. , Anonymizováno, „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 SpotřÚ). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“14. Soud dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná, neboť byla uzavřena v rozporu s § 86 odst. 1 SpotřÚ. Žalobkyně sice v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nicméně toto zkoumání nebylo řádné. Žalovaný uvedl čisté měsíční příjmy , částka, , žalobkyně určila jeho výdaje ve výši 19 075 a volné zdroje ve výši , částka, . Žalobkyně získala informace o příjmu pouze od žalovaného - zjistila, že je zaměstnaný a jaká je jeho mzda. Výdajová stránka však byla odhadnuta, nebyla žádným způsobem zjištěna natož ověřena. Ostatně ani zjištěný příjem nebyl nijak ověřen. K řádnému zkoumání úvěruschopnosti tak chybí jakýkoliv doklad o výši mzdy, výši plateb za bydlení (v případě nájmu např. nájemní smlouva), výpisy z účtu a jiné. Protože žalobkyně neměla žádné informace ohledně výdajové stránky žalovaného, nemohla učinit informovaný závěr o schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet. Žalobkyně nevyhodnotila s náležitou péčí ani skutečnosti vyplývající z NRKI, konkrétně to, že v době ověřování schopnosti úvěr splácet přesahovala celková zadluženost žalovaného částku 800 tisíc Kč, že toho času byl po splatnosti s částkou , částka, , což mohlo signalizovat zhoršenou platební morálku nebo že měl 3 úvěrové žádosti u finančních institucí. Tyto informace měly být pro žalobkyni jako poskytovatele úvěru jednoznačným signálem k tomu, aby se úvěruschopností žalovaného zabývala důkladněji, tj. s odbornou péčí provedla přezkoumatelný závěr založený na zjištění příjmů, skutečných výdajů, jejich ověření a porovnání, a rovněž aby se zabývala způsobem dosavadního splácení ostatních dluhů žalovaného a jejich skutečnou výší. Pokud tak žalobkyně neučinila a neověřila řádně skutečné výdaje žalovaného, resp. takový postup nebyl žalobkyní konkrétně tvrzen ani prokázán, nelze než uzavřít, že žalobkyně dostatečně netvrdila ani neprokázala posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru s odbornou péčí.

15. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalobkyně při jednání k dotazu soudu výslovně uvedla, že nad rámec žaloby a jejího doplnění nemá dalších tvrzení ani důkazů. Soud proto vyšel z obsahu spisu (nepoučoval v tomto směru žalobkyni ve smyslu § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř.).

16. V důsledku výše uvedeného je třeba úvěrovou smlouvu posoudit podle § 87 SpotřÚ jako absolutně neplatnou a žalobkyně má nárok pouze na vrácení nesplacené části jistiny ve výši , částka, , jelikož žalovaný čerpal částku , částka, a na splátkách uhradil , částka, . Nesplacená část jistiny ve výši , částka, , kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit, je v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu splatná v nové přiměřené době splatnosti. V posuzované věci soud uloženou povinnost rozložil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do měsíčních splátek, jejichž výše odpovídá původně mezi účastníky sjednanému splátkovému kalendáři. Soud při stanovení povinnosti plnit ve splátkách vycházel z potřeby nalézt spravedlivou rovnováhu mezi oprávněným zájmem žalobkyně na uspokojení její pohledávky a reálnými možnostmi žalovaného dluh plnit. Institut splátek slouží k tomu, aby dlužník nebyl vystaven nepřiměřeně tvrdému dopadu povinnosti k jednorázovému plnění, který by ve svých důsledcích mohl vést k jeho platební neschopnosti, aniž by tím byl současně neodůvodněně dotčen věřitel (výrok I.).

17. S ohledem na výše odůvodněný závěr o nesplnění povinnosti podle § 75 a § 86 SpotřÚ mající za následek absolutní neplatnost Smlouvy a s ohledem vztah speciality SpotřÚ k právní úpravě bezdůvodného obohacení dle o. z. pak soudu nezbylo než v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu žalobu zamítnout. Soud proto žalobu zamítl co do požadavku na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, v rozsahu částky , částka, a v rozsahu úroku ve výši 77,48 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši , částka, , úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Příslušná smluvní ujednání o pokutách, poplatcích a příslušenství, včetně přirůstání příslušenství k jistině, jsou absolutně neplatná a nárok na jejich zaplacení tedy nevznikl. Stejně tak nevznikl ani nárok na zákonný úrok z prodlení, jelikož splatnost jistiny je v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu nově určena až tímto soudním rozhodnutím (výrok II.).

18. Soud dodává, že dle aktuálního rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. ledna 2024, sp. zn. C-755/22, je účelem řádného posouzení úvěruschopnosti odpovědné jednání věřitelů a předcházení nezodpovědným praktikám při poskytování úvěrů, přičemž nedodržení toho postupu poskytovatelem úvěru musí samo o sobě vést k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru a je nezávislé na situaci nebo chování konkrétního spotřebitele, jelikož jakýkoli jiný výklad by napomáhal tomu, aby věřitel neplnil povinnost, která pro něj vyplývá z článku 8 směrnice 2008/48. Z uvedeného vyplývá, že pokud poskytovatel úvěru (tak jako v posuzovaném případě) s odbornou péčí nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, je smlouva o úvěru absolutně neplatná, a to zcela bez ohledu na situaci spotřebitele a na způsob, jakým úvěr splácí.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při posouzení procesního úspěchu účastníků soud vycházel z celé žalobou uplatněné pohledávky včetně příslušenství vyčísleného ke dni vyhlášení rozsudku. Úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, činí , částka, a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, činí , částka, . Předmět řízení tak činil celkem , částka, . Žalobkyně byla úspěšná co do částky , částka, , tj. z 26,80 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do částky , částka, , tj. ze 73,20 %. Čistý úspěch žalovaného tak činí 46,40 %. Náklady žalovaného sestávají z odměny zástupce za tři úkony právní služby, a to za převzetí věci, vyjádření k žalobě a účast při jednání, při tarifní hodnotě , částka, podle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, každý ve výši , částka, , tedy celkem , částka, , a dále ze tří paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy celkem , částka, . Celkové náklady žalovaného tak činí , částka, . Proto soud přiznal žalovanému vůči žalobkyni náhradu nákladů řízení podle poměru jeho čistého úspěchu ve výši , částka, .

20. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalobkyně k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám právního zástupce žalovaného. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř.