10 C 113/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizováno celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa žalobce a žalobce anonymizována čtyři slova jméno příjmení anonymizováno adresa proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 8 slov , IČO , anonymizováno adresa pro zaplacení 2x 437 400 Kč s příslušenstvím I) Řízení se částečně, co do požadavku žalobce a. na zaplacení částky 104 500 Kč a co do požadavku žalobce b. na zaplacení částky 104 500 Kč, zastavuje. II) Žalovaná je povinna uhradit žalobci a. 23 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, dále žalobci a. úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 104 500 Kč od [datum] do [datum], dále žalobci b. 23 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a dále žalobci b. úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 104 500 Kč od [datum] do [datum], to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. III) Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku žalobce a. na zaplacení 309 900 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále v požadavku žalobce b. na zaplacení 309 900 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. IV) Žalovaná je povinna uhradit žalobci a. a žalobci b. náhradu nákladů řízení ve výši 25 099 Kč k rukám právního zástupce žalobců do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhají zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vyvolanou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení, vedeného Okresním soudem v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka]. V předmětném řízení bylo řešeno zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku, jehož byli žalobci podílovými spoluvlastníky v rozsahu ideální 1/16, náležející do jejich SJM. Naříkané řízení nebylo právně ani skutkově složité a délka řízení byla neúnosná, vzhledem k věku a zdravotnímu stavu žalobců. Řízení mělo pro žalobce zásadní význam, neboť se jednalo o ochranu jejich vlastnického práva. Žalobci vychází z roční částky odškodnění 30 000 Kč, svůj nárok snižují o 10 % pro sdílenou újmu mezi manžely, a naopak tuto navyšují o 20 % pro význam řízení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila [datum], uvedla, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení, a každého ze žalobců odškodnila částkou 104 500 Kč. Žalovaná vyšla ze základní částky ročního odškodnění 19 000 Kč a základní částku odškodnění ponížila o 40 % z důvodu složitosti řízení a o 10 % z důvodu četnosti rozhodování soudů, a dále o 10 % z důvodu sdílené újmy.

3. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobce a. žalobou uplatněné nároky u žalované předběžně uplatnil dne [datum], a žalobkyně b. dne [datum].

4. Na jednání, konaném dne [datum], žalobci vzali žalobu v části dobrovolného plnění žalované ve výši 104 500 Kč částečně zpět a soud s odkazem na § 96 o.s.ř. řízení v této části zastavil.

5. Ze spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Dne [datum] byla podána žaloba. Žalobci [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] proti celkem osmi žalovaným, jako žalovaný 1 vystupuje zdejší žalobce a), jako žalovaný 2 vystupuje zdejší žalobce b). Dále jsou žalováni [anonymizováno] a 5 fyzických osob. Jedná se o žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, je navrhováno zrušení podílového spoluvlastnictví k jednomu pozemku, jeho rozdělení mezi podílové spoluvlastníky na základě geometrického plánu. [datum] soud vyzývá žalobce k úhradě soudního poplatku, [datum] vyzývá soud účastníky k vyjádření. Žalobci a) je doručena žaloba [datum], žalobci b) rovněž [datum]. Strany se v průběhu [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] vyjadřují, řízení je přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka] usnesením z [datum rozhodnutí]. Ve vloženém řízení jsou řešeny nároky z opomenutého předkupního práva vůči žalovanému c), což je [anonymizováno]. Strany se vyjadřují v [anonymizováno] [rok], soud poté v pravidelných lhůtách od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] kontroluje stav řízení, do něhož je naříkané řízení přerušeno, poté je ve spise založen rozsudek Okresního soudu v Kolíně č. j. [číslo jednací], právní mocí k [datum]. Soud poté zjišťuje v [anonymizováno] [rok] stav dalších souvisejících řízení, jedná se o 4 jiná řízení. Do spisu jsou pak založeny kopie z těchto rozhodnutí, případně rozhodnutí, přidaná v těchto jiných řízeních. Soud poté připojuje další listiny ze souvisejících civilních řízení, pokynem z [anonymizováno] [rok]. V [anonymizováno] [rok] se strany vyjadřují, jsou založeny desítky stran listin z katastru nemovitostí. Soud poté sleduje stav řízení [spisová značka], čeká na výsledky jednání, nařízeného v tomto jiném sporu na [datum]. Na čísle listu [anonymizováno] je vyjádření soudkyně, že v řízení nemůže pokračovat, neboť nemá najisto postavenu výši podílů účastníků. Soudkyně uvádí, že dle výsledků řízení sp. zn. [spisová značka] zváží, zda řízení má být přerušeno, či nikoliv. Do spisu je založena předcházející žádost o přezkoumání průtahů, zaslaná [anonymizováno]. Usnesením ze dne [datum] pak soud rozhoduje o tom, že v řízení se pokračuje a zároveň se přerušuje do pravomocného skončení věci, vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Toto rozhodnutí nabývá právní moci pro pokračování řízení [datum], usnesení o přerušení řízení [datum]. Důvodem přerušení řízení je, že ve vloženém řízením je zkoumána otázka výše spoluvlastnických podílů účastníků řízení. Strany se vyjadřují v [anonymizováno] [rok], proti přerušení řízení je podáno odvolání. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum], Krajský soud v Praze rozhoduje [datum] tak, že potvrzuje rozhodnutí o přerušení řízení. Soud sleduje stav přerušeného řízení až do [anonymizováno] [rok], poté v pravidelných intervalech do [anonymizováno] [rok], v [anonymizováno] [rok] žádá soud listiny z katastru nemovitostí, ve vloženém řízení [spisová značka] je pak rozhodnuto rozsudkem z [datum], který nabývá právní moci [datum]. Usnesením ze [datum] rozhoduje soud o pokračování v řízení, proti tomuto je podáno, věc je předložena odvolacímu soudu [datum], Krajský soud v Praze usnesením z [datum] potvrzuje pokračování v řízení. Jednání je nařízeno na [datum]. Ve spisu jsou založeny desítky listin, buď z katastru nemovitostí, nebo ze souvisejících řízení, a to účastníky řízení. Jednání se koná [datum], jednání je odročeno, neboť jedni z účastníků převedli svůj spoluvlastnický podíl na jiné osoby, musí být rozhodnuto o procesním nástupnictví. Soud rozhoduje o procesním nástupnictví [datum], proti tomuto je podáno odvolání, soud vyzývá k odstranění vad podaného odvolání [datum], věc je předložena odvolacímu soudu [datum], Krajský soud v Praze usnesením z [datum] potvrzuje rozhodnutí soudu prvé instance o procesním nástupnictví. Žalovaní podávají návrh na přerušení řízení, [datum] tento soud usnesení zamítá. Jednání je nařízeno na [datum], toto jednání se koná a je odročeno na [datum] za účelem ohledání nemovitosti za přítomnosti znalce. Strany se v mezidobí vyjadřují, v žádosti je nařízené jednání odročeno na [datum]. Jedná se o žádost jednoho z právních zástupců. Jednání se koná [datum], za účelem šetření na místě samém je pak odročeno na [datum]. Soud ustanovuje [datum] znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], znalce z oboru geodézie a kartografie. Jednání se koná [datum], je provedena prohlídka předmětného pozemku. Strany se pak vyjadřují a zakládají zejména mapové podklady. Soud poté doplňuje usnesení o ustanovení znalce o úkol znalce, a to usnesením z [datum]. Je složena záloha na zpracování znaleckého posudku, znalecký posudek je poté založen [datum]. Žalovaný navrhuje vstup vedlejších účastníků do řízení, žalobci podávají návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu [datum]. Jednání je nařízeno na [datum], další jednání je nařízeno na [datum], strany se vyjadřují v průběhu [anonymizováno] [rok], jednání se koná [datum], je rozhodnuto, že se nepřipouští změna žaloby, že se řízení nepřerušuje a jednání je odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o přípustnosti vedlejšího účastenství a formulaci otázek pro znalce. Strany se vyjadřují k návrhu na dělení pozemku, rovněž v otázce vedlejšího účastenství. Soud rozhoduje [datum] tak, že účast spolku„ [anonymizována dvě slova] [obec]“ je přípustná. Usnesením z [datum] pak soud dále upřesňuje zadání znaleckého úkolu pro znalce, znalecký posudek je založen [datum], jedná se o druhý znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Jednání je nařízeno na [datum], jednání se koná tohoto dne a je odročeno za účelem opětovného předvolání znalce a dále doplnění variant řešení znalcem a za účelem nařízení znaleckého posudku k ocenění parcel. Soud poté ustanovuje [datum] znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] za účelem stanovení obvyklé ceny pozemku. Jednání se koná [datum], je slyšen znalec [příjmení], jednání je odročeno za účelem zpracování dalšího znaleckého posudku na neurčito. Znalecký posudek je předložen [datum], jedná se o posudek znalce [příjmení]. Soud rozhoduje v [anonymizováno] [rok] o znalečném, strany se vyjadřují k vypracovanému znaleckému posudku, je podáno odvolání proti značnému, věc je předložena [datum] nadřízenému soudu. Krajský soud v Praze rozhoduje usnesením ze dne [datum], kterým mění vyčíslení znalečného. Krajský soud v Praze poté upozorňuje [datum], že nebylo doposud rozhodnuto o znalečném prvého znalce [příjmení] [příjmení], soud poté rozhoduje o znalečném [anonymizována dvě slova] [datum]. Strany se vyjadřují, je podán návrh na přerušení řízení, do spisu jsou založeny listinné důkazy, zejména z katastru nemovitostí a souvisejících řízení. Soud poté rozhoduje [datum], že zamítá návrh na přerušení řízení prvního žalovaného [anonymizováno] [územní celek] poté urguje [datum] sdělení stavu řízení, je sděleno, že nelze očekávat ukončení řízení v krátké době. [anonymizováno] [celé jméno žalobce] se odvolává proti usnesení, kterým zamítl soud návrh na přerušení řízení, věc je předložena odvolacímu soudu [datum], strany se vyjadřují k podanému odvolání, Krajský soud v Praze rozhoduje [datum] tak, že se odvolání [anonymizováno] [celé jméno žalobce] odmítá. Soud poté usnesením z [datum] ustanovuje třetího znalce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], za účelem, aby stanovil obvyklou cenu pozemku, neboť původní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] byl vyškrtnut ze seznamu znalců [datum]. Strany vznáší námitku podjatosti znalce, neboť tento v obdobné věci již znalecký závěr činil. Znalec sděluje [datum], že nemůže zpracovat znalecký posudek, soud rozhoduje poté [datum] tak, že znalec [příjmení] [příjmení] je vyloučen z podání znaleckého posudku. Usnesením z [datum] je pak znalcem ustanoven [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za účelem stanovení obvyklé ceny pozemku. Znalecký posudek je podán [datum], soud rozhoduje o znalečném [datum], strany se vyjadřují k znaleckému posudku a soud nařizuje jednání na [datum]. K žádosti o odročení z důvodu kolize je toto jednání odročeno na [datum]. Toto jednání se koná, na toto se nedostavil znalec, a jednání je tak odročeno na [datum]. Strany se v mezidobí vyjadřují, zejména k otázce dělení pozemku. Soud rozesílá stranám vzájemná vyjádření a řeší otázku možného dělení pozemku. Jednání se koná [datum], je slyšen znalec [příjmení], jednání je odročeno za účelem poskytnutí lhůty účastníkům k vyjádření se ohledně případného revizního znaleckého posudku a dále za účelem předložení listinných důkazů. Listinné důkazy jsou následně do spisu založeny, soud rozhoduje o znalečném [datum], usnesením ze [datum] soud ustanovuje [právnická osoba] za účelem přezkoumání znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Je vznesena námitka podjatosti znalce a soud rozhoduje usnesením ze [datum] tak, že [anonymizována dvě slova] není vyloučena z výkonu funkce znalce. Znalecký posudek je [anonymizována dvě slova] předložen [datum], soud [datum] žádá zaslání zbývajících 10 vyhotovení posudku a rozhoduje [datum] o odměně znalce. Strany se vyjadřují k tomuto znaleckému posudku, soud vzájemně rozesílá stranám jejich vyjádření, jednání je po konzultaci se znaleckým ústavem nařízeno na [datum], nicméně toto musí být následně odročeno na [datum]. Toto jednání se koná, na tomto je již slyšen znalec. Následně soud rozhoduje o znalečném [datum], jednání je nařízeno na [datum], nicméně paní [celé jméno žalobce] žádá o odročení, soud tedy jednání odročuje, do spisu je doložena zpráva [anonymizována dvě slova] ohledně paní [jméno] [příjmení], která utrpěla zranění hlavy, a toto je touto lékařkou dokládáno. Soud komunikuje s lékařkou [datum] ohledně stavu této žalované. Žalobci urgují stav řízení [datum], soud sděluje, že důvodem překážek v postupu v dalším řízení je nutnost procesních opatření k řádnému zastoupení žalované 2. Soud kontaktuje [anonymizováno] [příjmení] jakožto možnou opatrovnici a zjišťuje její stanovisko v [anonymizováno] [rok]. Usnesením z [datum] je pak ustanoven žalované 2 [jméno] [příjmení] opatrovník, [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], a to pro zdravotní důvody. Jednání je nařízeno na [datum], žalobci podávají další návrh na určení lhůty [datum], tento berou následně zpět. Do spisu jsou založeny listiny z katastru nemovitostí, jednání je nařízeno na [datum], jsou provedeny listinné důkazy, a jednání je odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum]. Strany zasílají závěrečné návrhy a vyčíslení nákladů řízení, jednání [datum] se koná a na tomto je vyhlášen rozsudek. Lhůta k písemnému vyhotovení tohoto rozhodnutí je prodloužena vedením soudu, a to opakovaně, do [datum]. Žalobci podávají další návrh na určení lhůty [datum] Krajský soud v Praze rozhoduje [datum] tak, že se návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu zamítá, neboť lhůta pro vypracování písemného znění rozhodnutí byla řádně prodloužena. Písemné vyhotovení rozsudku je pak pod číslem listu [anonymizováno]. Na tomto je, pokud jde o výrok 1, doložka právní moci [datum]. Soud tímto rozsudkem zrušil podílové spoluvlastnictví a pozemek reálně rozdělil dle přiloženého geometrického plánu. Dále určil částky k vypořádání vzájemných podílů. [datum] vydává soud usnesení, kterým doplňuje rozsudek ze [datum] o výroky [číslo]. Jedná se o nákladové výroky. Je podáno odvolání proti rozhodnutí ve věci samé, jak ze strany žalobců, tak některých žalovaných. Soud odstraňuje vady podaných odvolání [datum], rozesílá stranám odvolání k vyjádření, strany se vyjadřují. Dále soud vyzývá k úhradě soudního poplatku za podané odvolání, a to [datum]. Soud vydává opravné usnesení [datum] k výzvě na úhradu soudního poplatku, [celé jméno žalobce] žádá přiznání osvobození od povinnosti platit soudní poplatek [datum]. Soud poté rozhoduje [datum] o vrácení části přeplatku soudních poplatků za podané odvolání. Usnesením z [datum] soud zamítá žádost žalované 2 o přiznání osvobození od povinnosti platit soudní poplatek. Odvolací řízení ve vztahu k žalované 2 je poté pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno usnesením z [datum]. Poté berou tento návrh zpět. Strany se poté vyjadřují k podaným odvoláním, soud reklamuje doručení některých písemností u pošty. Věc je předložena Krajskému soudu v Praze s odvoláními ve věci samé [datum]. Jednání je nařízeno na [datum], odvolací soud vyzývá strany ke sdělení, v jakém rozsahu je půjčka poskytnutá paní [jméno] [příjmení] zajištěna zástavním právem na spoluvlastnickém podílu [jméno] a [jméno] [příjmení] na předmětných pozemcích. Pro kolizi právního zástupce je pak jednání odročeno na [datum] a dále pro dovolenou jednoho z žalovaných na [datum]. Strany se ve věci dále vyjadřují, do spisu jsou zakládány další listiny z katastru nemovitostí. Jednání odvolacího soudu se koná [datum], je slyšen zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Odvolací soud ukládá žalovanému 1 a 2, aby doplnil svá tvrzení a označil důkazy v návaznosti na poskytnutá poučení. Jednání je pak odročeno na [datum] Odvolací soud rozhoduje o znalečném [datum]. Jednání odvolacího soudu se koná [datum], soud slyší svědky, a jednání je odročeno za účelem výslechu dalšího svědka na [datum]. Toto jednání odvolacího soudu se koná, je slyšen volaný svědek, za účelem vyhlášení rozhodnutí je pak jednání odročeno na [datum]. Rozsudek ve věci je pak vyhlášen [datum]. Odvolací soud pak ještě rozhoduje o svědečném [datum], lhůta k vypracování rozhodnutí odvolacího soudu je opakovaně prodloužena, písemné vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Praze z [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] je založeno pod číslem listu [číslo], je na něm doložka právní moci k [datum]. Tímto je změněn rozsudek soudu prvé instance ve výrocích [číslo], ve výroku 1 je potvrzen. Dále je rozhodnuto o nákladech řízení. Je rozhodnuto tak, že pozemek je přikázán do vlastnictví třetího žalovaného, tj. [anonymizováno], a dále jsou řešeny zbývající části pozemku a vzájemné náhrady. Rozhodnutí odvolacího soudu má 23 stran. Žalobci podávají dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze z [datum]. Dovolání pak podává i [celé jméno žalobce] podáním z [datum]. Soud rozhoduje [datum] o odměně ustanoveného opatrovníka paní [příjmení]. Soud vyzývá [datum] dovolatele k zaplacení soudního poplatku, strany jsou vyzývány k vyjádření. Je vyzývána i [celé jméno žalobce] usnesením ze [datum]. Strany se poté vyjadřují k podaným dovoláním, [celé jméno žalobce] tak činí podáním z [datum], [celé jméno žalobce] zastoupená opatrovnicí [datum]. Věc je předložena dovolacímu soudu [datum]. Aktuálně je naříkané řízení vedeno ve fázi dovolacího řízení.

6. Z obsahu naříkaného spisu a dále z přípisu ombudsmana z [datum] soud zjistil, že žalobci úkorně vnímali otázku využití předmětného pozemku, který byl předmětem řízení, a tuto řešili nejen v naříkaném řízení, kdy ochrany svých vlastnických práv se domáhali i v řízení jiných, případně před jinými orgány, jako je právě ombudsman. Soud z tohoto uzavírá, že subjektivní vnímání významu řízení pro žalobce bylo zvýšené.

7. Soud ve věci nehodnotil listiny, týkající se předběžného uplatnění nároku žalobců u žalované a rovněž komunikaci opatrovníka s žalobkyní b., neboť toto nemělo pro řízení relevanci. Soud rovněž duplicitně nehodnotil listiny z naříkaného řízení, neboť k důkazu provedl obsah spisu celý.

8. Soud učinil ve věci závěr zejm. o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

9. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

11. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, neboť pro rozhodnutí v této věci není stanovena zákonem žádná lhůta ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk.

13. Pro toto řízení není obecně stanovena ani žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

15. Soud vyšel při právním posouzení věci dále z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a ze závěrů v něm učiněných. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je tak nezbytné nejprve určit počátek a konec doby, kterou lze ve smyslu § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk považovat za celkovou dobu řízení. Vždy je přitom třeba vycházet z celkové délky řízení, nikoli jen z délky jednotlivých průtahů ve smyslu období nečinnosti soudu. Zásadně je tedy třeba do celkové doby řízení započítávat i dobu, po níž bylo řízení přerušeno. Pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, které si nečinnost v původním řízení vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená. Jestliže však délka vedlejšího řízení přiměřená není, a to z důvodů přičitatelných státu, tj. došlo-li ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk k porušení práva účastníků vedlejšího řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě, promítá se tato skutečnost i do závěru o nepřiměřené délce původního řízení.

16. Naříkané řízení trvalo ve vztahu k oběma žalobcům od [datum], kdy je jim doručena žaloba k vyjádření, a kdy se tak o naříkaném řízení dozvídají, a naříkané řízení stále běží ve fázi dovolacího řízení. Jelikož se jedná o vypořádání podílového spoluvlastnictví, pak výsledek dovolacího řízení může mít dopad i na žalobce a. i b., a to i za situace, kdy žalobce b. sám dovolání nepodal (žalobce a. dovolání podal). Soud tak posoudil dobu naříkaného řízení ke dni vydání rozhodnutí, tj. do [datum]. Naříkané řízení tak trvá dobu 15 let a dvou měsíců, což je doba nepřiměřeně dlouhá.

17. K uvedenému závěru vede soud vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona; zejména pak kritéria písm. d) postupu soudu během řízení. Postup soudu prvé instance lze hodnotit jakožto plynulý, avšak i v činnosti tohoto soudu lze shledat dvě období průtahů. Konkrétně se jedná o období od [datum], kdy byl ustanoven znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], avšak znalecký úkol mu byl zadán až usnesením ze dne [datum], tedy po více jak 10 měsících, což je třeba hodnotit jakožto dobu nepřiměřeně dlouhou. K dalšímu upřesnění znaleckého zadání pak dochází až [datum], tedy po více jak dvou letech a třech měsících od původního ustanovení znalce, a i v tomto postupu lze shledat nekoncentrovaný postup soudu prvé instance, který úplné zadání znaleckého posudku formuluje až po takto dlouhé době. Soud dále shledal období dílčího průtahu v období od [datum], kdy nabývá právní moci rozsudek ve věci sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Kolíně, do jejíhož ukončení je naříkané řízení přerušeno, do [datum], kdy tedy soudu trvá rok, než pokračuje, resp. rozhodne o pokračování v řízení, do jehož ukončení bylo řízení přerušeno, což je nutno rovněž hodnotit jakožto dobu nepřiměřeně dlouhou. Pro vyhodnocení tohoto kritéria tak soud dospívá k závěru o existenci odpovědnostního titulu ve formě nesprávného úředního postupu, spočívajícího v nepřiměřené délce řízení.

18. Tento závěr nevyvrací ani hodnocení kritérií ostatních. Jak soud uvádí níže, řízení bylo sice zvýšeně skutkově složité, nadstandardně procesně složité, a zatíženo vyšším počtem soudních instancí, nicméně nikoliv natolik, aby toto odůvodňovalo celkovou délku řízení, přesahující 15 let. Právní složitost řízení se na délce řízení zásadně nepromítla. Rovněž nelze uzavřít, že by se žalobci svým chováním na délce řízení negativně podíleli. Kritérium významu řízení, jakkoliv toto soud shledal typově běžným, hovoří pro závěr, že řízení mělo být ukončeno v době kratší.

19. Naříkané řízení bylo celkem dvakrát přerušeno, a to usnesením ze dne [datum] do pravomocného skončení řízení Okresního soudu v Kolíně sp. zn. [spisová značka], a poté usnesením ze dne [datum] do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka]. Druhé z přerušení navazovalo na prvé přerušení a druhé přerušení řízení poté končí usnesením o pokračování v řízení ze [datum]. Soud se však průběhem těchto vložených řízení nezabýval, neboť závěr o existenci odpovědnostního titulu i závěry pro vyhodnocení kritérií pro modifikaci základní částky odškodnění dle § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona mohl soud plnohodnotně učinit na základě zhodnocení průběhu samotného naříkaného řízení.

20. Soud tak uzavírá, že pro vyhodnocení kritéria § 31a odst. 3 písm. d) odškodňovacího zákona, tedy postup soudu v průběhu samotného naříkaného řízení, dospěl k závěru o existenci odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky naříkaného řízení (když toto vyhodnocení ostatních kritérií téhož ustanovení nevyvrací).

21. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tomuto vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.

22. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

23. Při stanovení základní částky ročního odškodnění soud tedy vyšel ze základního rozmezí 15 000 – 20 000 Kč za jeden rok řízení (viz [anonymizováno] [stanovisko NS]). Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o 1 000 Kč za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Soud tak uzavírá, že soudní řízení trvající mezi 14 – 16 lety bude odškodňováno základní částkou 18 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 18 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 500 Kč za každý další měsíc řízení. Použití jiné, vyšší částky základního ročního odškodnění, je pak na místě pouze tehdy, pokud toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal (viz hodnocení kritérií níže).

24. Za řízení, trvající 15 let a 2 měsíce, soud tedy stanovil základní částku odškodnění ve výši 255 000 Kč.

25. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej [anonymizováno], bod [anonymizováno], rozsudek Nejvyššího soud ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ze [anonymizováno] přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část [anonymizována dvě slova] a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [stanovisko NS] bylo vydáno již dne [datum].

26. Základní částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: -) V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – Řízení bylo zvýšeně skutkově složité a soud pro toto kritérium základní částku odškodnění ponížil o 10 %. Předmětem řízení bylo vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku cca 10 podílových spoluvlastníků, kdy se soud musel zabývat samotnou možností reálného rozdělení tohoto pozemku, požadavky jednotlivých spoluvlastníků na formu vypořádání a musel stanovit obvyklou cenu takovéhoto pozemku, a to i při zohlednění doplatku jednotlivým spoluvlastníkům na základě varianty zvoleného vypořádání. Skutková složitost věci je doložena i tím, že ve věci byly vypracovány 2 znalecké posudky, zabývající se reálnou možností rozdělení pozemku a obvyklou cenou těchto nemovitých věcí. Řízení bylo dále nadstandardně složité po stránce procesní a soud pro toto kritérium základní částku odškodnění ponížil o 30 %. V řízení vystupovalo 10 účastníků a již jen sama tato skutečnost délku řízení ovlivnila, neboť bylo třeba všem dát prostor k vyjádření jejich procesních stanovisek, a to i v návaznosti na jejich vzájemná vyjádření. Žalobkyni b. musel být z důvodu zdravotních komplikací v řízení ustanoven i opatrovník a bylo rozhodováno i o její žádosti o osvobození od soudních poplatků. Soud v řízení ustanovil celkem 4 znalce, opakovaně rozhodoval o námitkách podjatosti, a samozřejmě o otázkách vyúčtování znalečného, která byla řešena na obou instancích. V rámci řízení bylo podáno několik návrhů na určení lhůty ze strany žalobců a těmito se soud rovněž musel zabývat. V řízení byla rovněž řešena otázka procesního nástupnictví a přípustnosti vedlejšího účastenství. Soud opakovaně zjišťoval stav souvisejících civilních řízení, v nichž byla zejména řešena otázka spoluvlastnictví k předmětnému pozemku ve vztahu k účastníkům řízení zdejšího. Rovněž byly opakovaně žádány listiny, zejména z katastru nemovitostí. Toto všechno odůvodňuje toto ponížení základní částky odškodnění pro procesní složitost věci. Soud nemodifikoval základní částku odškodnění pro právní složitost věci, neboť jakkoliv se nejedná o otázku právně jednoduchou, pak fakticky právní složitost věci na délku řízení vliv neměla. Soud však dále ponížil základní částku odškodnění o 10 % pro počet soudních instancí. K tomuto soud přistoupil nikoliv z důvodu rozhodování na více instancích ve věci samé, neboť aktuálně bylo rozhodnuto jednou soudem prvé instance a jednou soudem odvolacím, a řízení se nachází ve stadiu dovolacího řízení, nicméně několikrát byla věc řešena dvouinstančně pokud jde o otázky procesní, zejména výše znalečného a přerušení řízení, kdy věc byla v tomto směru odvolacímu soudu předložena více jak 6×. I tímto způsobem je nutno zohlednit, že účastníkům řízení nemůže být kladeno k tíži, že využívají svých procesních práv, na druhou stranu žalované nemůže být kladeno k tíži, že řízení se o řádné vyřízení těchto opravných prostředků nutně o nějakou dobu prodlouží. -) Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). - Soud uzavírá, že žalobci se na celkové délce řízení nepodíleli ani negativně, ani pozitivně. Oba žalobci využívali svých procesních práv, včetně žádostí o odročení jednání, nicméně nikoli v četnosti, kterou by bylo možno označit za komplikující řízení, naopak tomu bylo v rozsahu běžném. Žalobci však na druhou stranu k urychlení řízení nikterak nepřispěli a soud proto pro toto kritérium základní částku odškodnění nemodifikuje. -) Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) – Soud má toto kritérium za vyčerpané tím, že pro něj dospěl k závěru o existenci odpovědnostního titulu ve formě nesprávného úředního postupu, spočívajícího v nepřiměřené délce řízení. Tím je toto kritérium vyčerpáno. Ve zbytku lze uzavřít, že jak činnost soudu prvé instance, tak zejména činnost soudu odvolacího, byla plynulá, jednání byla nařizována v krátkých lhůtách a úkony byly činěny ve lhůtách přiměřených, zejména v části řízení před soudem odvolacím je zřejmým, že zde byly cíleně činěny úkony k tomu, aby věc byla skončena v co nejkratší době. -) Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Typově se tedy jedná o řízení s významem běžným. Z provedeného dokazování i z obsahu naříkaného spisu má soud za zjištěné, že žalobci vnímali újmu, vyvolanou délkou řízení úkorněji, než je obvyklé pro tento typ řízení, neboť se jednalo o ochranu jejich vlastnického práva k pozemku, který sousedil s jejich bydlením a který měl být využitý způsobem, který toto v jejich očích narušoval. Toto by hovořilo pro závěr o navýšení základní částky odškodnění pro zvýšený význam řízení. Na druhou stranu však soud musí zohlednit, že žalobci trpěli délkou řízení společně jakožto manželé, tedy tuto újmu sdíleli, a bylo by na místě pro význam řízení naopak základní částku ponížit. Soud proto uzavírá, že tyto faktory se kompenzují a soud pro význam řízení základní částku odškodnění dále nemodifikuje.

27. Základní částku odškodnění je tak po výše uvedených procentních modifikacích nutno ponížit o 50 %, tedy na částku 127 500 Kč. Každému ze žalobců již byla uhrazena částka 104 500 Kč a řízení bylo v této části zastaveno. Soud proto přiznal každému ze žalobců nárok na zbývající částku zadostiučinění, kterou soud shledal důvodným, to jest na částku 23 000 Kč, a ve zbývajícím rozsahu, co do 309 900 Kč (437 400 - 104 500 - 23 000), soud žalobu zamítl.

28. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Úroky z prodlení pak soud přiznal z částky finančního zadostiučinění, kterou shledal, z důvodů uvedených výše, za přiměřenou, a dále z částek dobrovolně plněných žalovanou. Soud přiznal úroky z prodlení ve výši požadované žalobcem, když tato nekoliduje s výší zákonnou.

29. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, § 143 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. V souzeném případě byl žalobce zcela úspěšný, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). To platí i za situace, kdy bylo jinak důvodně zahájené řízení zastaveno pro dobrovolné plnění žalované po podání žaloby a marném uplynutí lhůty pro předběžné projednání nároku.

31. Žalobcům, kteří byli v řízení právně zastoupeni, vznikly v řízení náklady v celkové výši 25 099 Kč (po zaokrouhlení na celé Kč nahoru), která je tvořena: -) soudní poplatek ve výši 4.000 Kč; -) 3x odměna právního zástupce za úkon právní služby á 3.100 Kč bez DPH (převzetí zastoupení; žaloba; účast na jednání soudu); přiznaná ve vztahu ke každému z účastníků, avšak ponížená dle § 12 odst. 4 AT; tedy celkem 18 004,80 Kč s DPH (dle § 6, 7, 9/4 a), 11/1 a), d), g) AT; tarifní hodnota 50 000 Kč dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]; -) 3x paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 900 Kč bez DPH a 1.089 Kč s DPH -) náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět vždy za 2x70 km, tj. 140 km (cesta tam a zpět dle [webová adresa]), při spotřebě 6,83 litrů NM/100 km (aritmetický průměr dle TP; norma 630/ 2012) + náhrada za promeškaný čas za jednu cestu k soudu a zpět (tj. 2x cesta trvající 3x ½ hod.; dle [webová adresa]) po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu: o) náhrada za cestu dne [datum] dle aktuálních vyhláškových náhrad a cen: cestovní výdaje 1 056,93 Kč bez DPH + náhrada za promeškaný čas 600 Kč bez DPH – celkem 2 004,88 Kč s DPH -) právní zástupce je plátce DPH