10 C 12/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizováno adresa anonymizována tři slova jméno příjmení anonymizována dvě slova číslo , PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno adresa státního zastupitelství anonymizováno 11 slov adresa o zaplacení 1 561 045,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 370 134 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 1 190 911,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále v požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 1 561 045,20 Kč od [datum] do [datum].

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 104 924 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 ve výši 50 222,50 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované úhrady částky v celkové výši 3 897 091,90 Kč s příslušenstvím. Své nároky odvozovala od vydání nezákonného rozhodnutí, respektive nezákonného trestního stíhání, zahájeného usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] Trestní řízení bylo vedeno před Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] a pravomocně skončilo dne [datum] zproštěním žalobkyně obžaloby v celém rozsahu. Žalobkyně se žalobou domáhala částky 58 917 Kč, jakožto majetkové škody z titulu nákladů vynaložených na obhajobu, dále majetkové škody ve výši 10 029,75 Kč, jakožto majetkové škody vzniklé náklady vynaloženými na přepravu zbraní na trase [obec] – [obec] a zpět, dále se žalobkyně domáhala částky 1 240 000 Kč, jakožto ušlého zisku. Žalobkyně se dále domáhala nároku z titulu ztížení společenského uplatnění, který vyčísluje ve výši 1 561 045,20 Kč, když uvádí, že v důsledku nezákonného trestního stíhání došlo k poškození zdraví žalobkyně. K vyčíslení nároku z titulu ztížení společenského uplatnění doložila znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterým tento vyčíslil náhradu za ztížení společenského uplatnění částkou 1 200 804 Kč, přičemž žalobkyně tuto navýšila o 30% na celkových 1 561 045,20 Kč. Žalobkyně se dále domáhala majetkové škody ve výši 27 100 Kč, jakožto nákladů, které zaplatila za tento znalecký posudek ve výši 24 000 Kč a 3 100 Kč, které zaplatila v souvislosti s tímto znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Žalobkyně se dále domáhala částky ve výši 1 000 000 Kč, jakožto nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nezákonného trestního stíhání.

2. Řízení bylo původně vedeno Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] a na jednání konaném dne [datum] byl k samostatnému řízení vyloučen nárok žalobkyně na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 561 045,20 Kč, který tak je samostatně předmětem tohoto řízení. O zbývajících nárocích uplatněných žalobou bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (rozsudky jsou pravomocné; je vedeno dovolací řízení).

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, přičemž pokud jde o nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, pak uvedla, že se nejedná o nárok, který se odškodňuje podle odškodňovacího zákona, ale o nárok podle ustanovení § 2958 občanského zákoníku, přičemž má za to, že znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] není pro vyčíslení nároku z titulu ztížení společenského uplatnění v tomto řízení použitelný. Poukazovala pak zejména na to, že znalec v tomto shledal, že onemocnění týkající se [anonymizována čtyři slova] a jeho průběh není v příčinné souvislosti s trestním stíháním a obecně pak žalovaná namítá, že tento posudek nelze použít, neboť svojí podstatou nejde vůbec o ztížení společenského uplatnění, když namítá, že u žalobkyně nedošlo k žádnému úrazu, nebo narušení tělesné integrity; žalovaná má za to, že se zde směšuje nemajetková újma dle odškodňovacího zákona a dle § 2958 občanského zákoníku. Má tak za to, že tato tvrzená újma a její rozsah nebyla prokázána. Rovněž má za to, že tvrzená újma nevznikla v příčinné souvislosti s tvrzeným odpovědnostním titulem, respektive že toto není ani řádně tvrzeno.

4. Ze [anonymizováno] [stát. instituce] ze dne [datum] a z uplatnění nároku výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil dne [datum].

5. Ze spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], vč. předcházejícího přípravného řízení, soud zjistil následující. Dne [datum] vydala Policie ČR usnesení pod [číslo jednací], kterým bylo ve smyslu §160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání, mimo jiné [celé jméno žalobkyně] narozené [datum], jakožto obviněné ze zvlášť závažného zločinu loupeže podle ustanovení § 24 odst. 1 písmene c) a §173 odst. 1 trestního zákoníku spáchaného ve formě pomoci. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, že mimo jiné [celé jméno žalobkyně] [datum narození] se podle § 226 písm. a) trestního řádu zprošťuje obžaloby pro předmětný skutek, dle doložky právní moci toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byl sepsán Policií ČR protokol o zadržení osoby podezřelé (žalobkyně), sepsaný na č. listu [anonymizováno] spisu pod [číslo jednací], ve kterém je uvedeno, že žalobkyně je podezřelá ze spáchání zločinu loupeže, kterého se měla dopustit [datum]. Pokud jde o okolnosti zadržení, soud zjistil, že žalobkyně byla zadržena v [údaj o čase] hodin zásahovou jednotkou [anonymizováno] [územní celek] ve svém současném bydlišti v [obec a číslo], [ulice a číslo], ve [anonymizováno] patře, byt [číslo]. Bylo použito oprávnění podle § 54 zákona o policii, byla nasazena služební pouta. Protokol je podepsán [celé jméno žalobkyně]. Rovněž byla provedena osobní prohlídka žalobkyně dle § 82 odst. 3, 4 trestního řádu, u žalobkyně byly nalezeny pouze šperky a mobilní telefon. Z protokolu o vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek, sepsaného Policií ČR dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], soud zjistil, že bylo policií vstoupeno v [údaj o čase] hod. do obydlí žalobkyně v ulici [adresa], [anonymizováno] patro, byt [číslo] kdy bylo opakovaně zvoněno na zvonek u bytu a klepáno na dveře a opakována hlasová výzva k otevření, vše bez reakce, tedy následoval vstup do bytu překonáním vstupních dveří za účasti zásahové jednotky policie. Nebyla přitom zajištěna přítomnost nezúčastněné osoby z důvodu možného ohrožení života a zdraví nezúčastněné osoby. Z podnětu k podání návrhu na vzetí do vazby sepsaného Policií ČR z [datum rozhodnutí], [číslo jednací], se zjišťuje, že obviněná [celé jméno žalobkyně] byla zadržena [datum] v [údaj o čase] hodin, je umístěna v CPZ [obec a číslo], [ulice a číslo], a vzhledem k tomu je dáván podnět k návrhu na vzetí obviněné do vazby z důvodu § 67 písmene b) a c) trestního řádu. Z pokynu adresovaného věznici [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Obvodním státním zástupcem pro Prahu 2, na č. listu [anonymizováno], č.j. [číslo jednací] se podává, že byl státním zástupcem dán příkaz věznici, aby byla zadržená propuštěna ihned na svobodu, přičemž pokyn je ze dne [datum], konkrétní čas propuštění na něm uveden není.

6. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil následující. V celém trestním řízení byl pro žalobkyni jednoznačně nejstresovějším momentem okamžik, kdy došlo k jejímu zadržení a domovní prohlídce, neboť do bytu žalobkyně v brzkých ranních hodinách vtrhli ozbrojení policisté, přičemž vyrazili dveře a žalobkyně byla bezprostředně poté odvezena na policejní stanici. V době domovní prohlídky byla navíc nahá a chování zasahujících policistů nebylo dle jejího vnímání vhodné, kdy jí umožnili se obléci až poté, co sdělila základní informace, které po ní požadovali. Celkově považuje za stresující právě to, že někdo vnikl do jejího obydlí takovýmto způsobem, za situace, kdy vůbec netušila, že mohl nějaký problém někde vzniknout. Pokud jde o zásahy do rodinné sféry, pak soud zjistil, že v důsledku této události, které byla přítomna i její sestra, došlo k ovlivnění jejího vztahu se sestrou, ale to na té úrovni, že se hádaly, nicméně v obecné rovině jí sestra podporovala. Zbývající část rodiny důsledky trestního stíhání zasažena nebyla, neboť žalobkyně tyto rodině nesdělila z důvodu zdravotních obtíží u jiných členů rodiny, které se v té době rovněž projevily a kdy žalobkyně nechtěla těmito informacemi, týkajícími se jejího trestního stíhání, bližší rodinné prostředí zatěžovat. Pokud jde o dopady do sociální sféry, pak žalobkyně popsala v obecné rovině, že část kamarádů vnímala její trestní stíhání špatně, jedna kamarádka jí opustila, nicméně soud nezjistil, že by došlo k zásadnímu odsouzení její osoby, část kamarádů žalobkyni podporovala a věřila v její nevinu. Pokud jde o dopady do zdravotního stavu, pak žalobkyně popisovala komplexně své zdravotní problémy, které souvisejí zejména s tím, že v polovině roku [rok] jí byla diagnostikována nemoc [anonymizována dvě slova], která se projevuje [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] a která může [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Pokud jde o konkrétní vývoj této nemoci u žalobkyně, pak soud zjistil, že [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. Soud dále zjistil, že žalobkyně v souvislosti se zahájením trestního stíhání, zejm. se stresovou domovní prohlídkou, spojovala i zhoršení této nemoci, když na stresové situace, které byly vyvolány, reagovala právě tím, že [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Konkrétně žalobkyně uváděla, že [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Pokud jde o další dopady do zdravotní sféry, pak soud zjistilo, že žalobkyně přisuzuje trestnímu stíhání, zejm. opět domovní prohlídce, rozvoj psychických problémů, které nejprve řešila s léčitelkou, následně s psychologem a psychiatrem soud zjistil, že žalobkyně spojuje své psychické problémy s tím, že je nadále vystavena neodůvodněným obavám či strachu, pocitu úzkosti, a došlo i ke změně v jejím chování, spočívajícím zejména v tom, že se více uzavřela do sebe, není tolik komunikativní, společenská, a obává se spolupráce s cizími lidmi. Pokud jde o dopady do profesní sféry, pak žalobkyně popisovala, že počátkem roku [rok] prodala firmu, jejímž prostřednictvím půjčovala [anonymizována dvě slova], a to právě na doporučení lékařů, aby se zklidnil její zdravotní stav související s [anonymizována dvě slova], které popisovala; v roce [rok] a [rok] pracovala ve velké poradenské firmě, která se zabývala [anonymizována dvě slova]; zhruba od poloviny roku [rok] pak podnikala jako osoba samostatně výdělečně činná. Žalobkyně uvedla, že nebyla v minulosti trestně stíhána a že její kauza nebyla nijak medializována.

7. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že žalobkyně v důsledku trestního stíhání a domovní prohlídky, realizované dne [datum], utrpěla zásahy na své psychice, projevující se zejména tím, že byla více vystresovaná, uzavřela se do sebe a došlo i ke vzniku konfliktů mezi svědkyní, jakožto sestrou žalobkyně, a žalobkyní. Z výslechu svědkyně má soud rovněž za zjištěné, že u žalobkyně se začala výrazněji projevovat choroba [anonymizováno] zhruba 2 roky po zahájení trestního stíhání a realizaci domovní prohlídky. Soud však nemohl učinit relevantní zjištění z výslechu této svědkyně v tom směru, zda tomu bylo skutečně právě v důsledku domovní prohlídky či zahájeného trestního stíhání. Soud mohl pouze zjistit, že časově toto následovalo zhruba 2 roky po zahájení trestního stíhání. Z výslechu svědkyně má soud rovněž za potvrzené, že domovní prohlídka byla dne [datum] provedena v časných ranních hodinách a že žalobkyně i svědkyně tuto úkorně vnímaly, neboť policisté se nevyjadřovali vhodně a obě byly v té době nahé. Z výslechu svědkyně soud rovněž zjistil, že i svědkyně má diagnostikovánu chorobu [anonymizováno], nicméně u této se neprojevuje, a že se u ní ani nezačala projevovat v souvislosti s domovní prohlídkou, které rovněž čelila.

8. Z výslechu svědka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil informace, které se týkají [anonymizována čtyři slova], tedy onemocnění, kterým žalobkyně trpí. Jedná se o onemocnění, které [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova]. Soud zjistil, že na progres této nemoci může mít vliv i [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno]. Nicméně zjistit jaký konkrétní vliv na rozvoj této nemoci má jedna konkrétní vnější událost, dle informací tohoto svědka, v podstatě nelze. Z výslechu tohoto svědka tak soud nezjistil informace relevantní pro toto řízení, neboť žalobkyně dovozuje nároky za ztížení společenského uplatnění z psychických onemocnění, konkrétně z [anonymizována tři slova], nikoliv z tohoto onemocnění, kterým žalobkyně trpí a trpěla již před posuzovaným trestním stíháním.

9. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento svědek, jakožto advokát, zastupoval žalobkyni v předmětném trestním řízení, a to od jeho zahájení až do jeho ukončení. Soud zjistil konkrétně i informace týkající se rozsahu poskytovaných služeb (toto bylo hodnoceno v řízení původním), a to, že žalobkyně se trestního stíhání a jeho výsledku obávala, což bylo předmětem četných porad.

10. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je spolumajitelem a ředitelem [právnická osoba] [právnická osoba], která se zabývá realitní a developerskou činností a že tato společnost měla se žalobkyní uzavřenu zprostředkovatelskou smlouvu, na základě které měl být realizován nákup nemovitostí ve [anonymizováno] ulici v [obec]. Soud rovněž zjistil detailní informace ohledně tohoto nerealizovaného obchodu, což bylo již hodnoceno v řízení původním. Obecně tak, pro toto řízení relevantně, soud zjistil pouze, že žalobkyně před zahájením trestního stíhání a před domovní prohlídkou podnikala v oblasti [anonymizována tři slova].

11. Ze znaleckého psychiatrického posudku vypracovaného dne [datum] soudem ustanovenou znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalobkyně byla zjištěna [anonymizováno 23 slov] [číslo]. Z tohoto znaleckého posudku soud dále zjistil, že toto [anonymizována tři slova] [role v řízení] bylo vyvoláno domovní prohlídkou, realizovanou dne [datum], a navazujícím trestním stíháním, které bylo zahájeno téhož dne, a jeho vedením. Obě tyto skutečnosti jsou tak příčinou vzniku poškození zdraví žalobkyně. Soud dále zjistil, že příčinou vzniku [anonymizována tři slova] u žalobkyně není [anonymizována dvě slova] ani další události, jako je [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova]. Soud z tohoto posudku dále zjistil, že před realizací domovní prohlídky a zahájením trestního stíhání nebyl psychický zdravotní stav žalobkyně diagnostikovatelným způsobem narušen.

12. Z výpovědi znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Znalkyně zcela potvrdila závěry obsažené ve svém znaleckém posudku z [datum]. I z výslechu znalkyně má tak tedy soud potvrzené, že žalobkyně trpí [anonymizováno 8 slov] [číslo], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno 8 slov] [anonymizována tři slova]. Soud dále zjistil, že příčinou vzniku tohoto onemocnění u žalobkyně byla realizace domovní prohlídky dne [datum] a trestní stíhání zahájené vůči žalobkyni téhož dne, které bylo ukončeno dne [datum]. Soud má rovněž za zjištěné, že oba tyto faktory se podílely na vzniku [anonymizována tři slova] společně, přičemž nelze jejich jednotlivý poměr vzájemně vyčíslit, nicméně má soud za zjištěné, že obě tyto skutečnosti se na vzniku psychického onemocnění žalobkyně spolupodílely po dobu svého trvání. Soud tak tedy rovněž zjistil, že ke vzniku [anonymizována tři slova] v podobě, jak tuto mohly vyvolat obě tyto příčiny, došlo nejdříve dnem [datum], kdy skončilo trestní stíhání, neboť znalkyně potvrdila, že i samotný průběh trestního stíhání a jeho vedení mělo na toto psychické onemocnění žalobkyně vliv. Soud má rovněž za zjištěné, že domovní prohlídka a vedení trestního stíhání byly jedinými dvěma příčinami vzniku psychického onemocnění žalobkyně a že žádná z dalších příčin k tomuto nepřistoupila. Zejména tak soud zjistil, že příčinou vzniku tohoto onemocnění není [anonymizována tři slova] ani [anonymizována dvě slova] či jiné zdravotní komplikace žalobkyně.

13. Závěry učiněné soudem na základě tohoto posudku jsou podloženy podklady, které soud znalci poskytl, a byly doplněny rovněž vlastním vyšetřením žalobkyně. Závěry obsažené ve znaleckém posudku jsou náležitě odůvodněny, a to právě v návaznosti na skutečnosti zjištěné ze spisu a z vyšetření žalobkyně a znalecký závěr tak koresponduje s obsahem znaleckého posudku. Znalkyně se rovněž vyjádřila k zadaným otázkám vyčerpávajícím způsobem. Samotné odůvodnění znaleckého posudku je logické a srozumitelné. Závěry znaleckého zkoumání pak věrohodně obhájila znalkyně na soudním jednání konaném dne [datum], když se i přesvědčivě vypořádala s námitkami účastníků řízení. Znalecký posudek má náležitosti stanovené § 28 odst. 2 zákona č. 254/ 2019 a je úplný, srozumitelný a přezkoumatelný.

14. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], zapsaného v evidenci posudků tohoto znalce pod číslem položky [číslo], ze dne [datum], soud zjistil následující. Znalec po provedeném vyšetření žalobkyně uzavřel v návaznosti na závěry znalkyně [příjmení] [příjmení], že žalobkyně trpí [anonymizováno 7 slov] [číslo] a rovněž to, že tato se u žalobkyně rozvinula v příčinné souvislosti s realizací domovní prohlídky a se zahájením předmětného trestního stíhání. Z tohoto odborného základu ohledně poškození zdraví žalobkyně, zjištěného jinak znalkyní [příjmení] [příjmení], tak znalec vyšel. Znalec k tomuto doplnil, že v době znaleckého zkoumání se jedná již o [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno], což lze dále podřadit pod [anonymizováno 8 slov]. Znalec po vyšetření žalobkyně rovněž potvrdil, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo k okamžiku ukončení jejího trestního stíhání, což lze datovat dnem [datum], kdy nabývá právní moci zprošťující rozsudek trestního soudu. Z tohoto posudku dále soud zjistil, že v důsledku takto zjištěného zdravotního postižení žalobkyně došlo k poškození žalobkyně ve smyslu Metodiky NS k náhradě nemajetkové újmy na zdraví v rozsahu 2,5763888889 %, a to jakožto souhrnu zasažených domén žalobkyně. Z posudku znalce soud konkrétně zjistil, že žalobkyně byla v důsledku vzniku poškození zdraví klasifikovaného jakožto [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova], zasažena v těchto doménách: [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]; [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]; [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]; [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno]; [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]; [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]; [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizováno 7 slov]; [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]; [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Souhrnně pak tedy soud zjistil, že lze na základě podaného posudku vyjádřit postižení ve všech doménách dle Metodiky NS k náhradě nemajetkové újmy na zdraví v právě v rozsahu (zaokrouhleno) 2,58 %.

15. Závěry zjištěné ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] má soud za přesvědčivé a po odborné stránce velmi kvalitně odargumentované, proto těmto soud uvěřil. Znalec se seznámil s obsahem celého soudního spisu i policejního spisu, a toto detailně rozebírá v části předcházející samotným znaleckým závěrům. Znalec se rovněž detailně vypořádal s předchozími znaleckými posudky, které byly v řízení provedeny. Toto se týká zejména závěrů [anonymizováno] [jméno] [příjmení], s jejímiž závěry se ztotožnil, pokud jde o existenci zdravotního postižení, a dále se závěry [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy se na straně [anonymizováno] samotného znaleckého posudku znalec detailně vyjadřuje k tomu, proč hodnotil domény, jak tyto soud posuzuje výše, a to pokud jde o vyvolání samotných zásahů v těchto doménách ve shodě s těmito znalci, avšak proč přistoupil případně k jinému vyčíslení těchto zásahů. A dále se znalec přehledně po jednotlivých doménách vyjadřuje k tomu, proč považuje za nepodložené zásahy v doménách jiných, které zejména [anonymizováno] [příjmení] shledal a které znalec [celé jméno znalce] již neshledává. Ve vypracovaném doplňku ke znaleckému posudku se pak znalec přesvědčivě vyjadřuje i k námitkám vzneseným na základě expertního posudku žalované, vypracovaného [anonymizována dvě slova], a to zejména v tom směru, že na rozdíl od tohoto odborníka znalec zdejší měl k dispozici zejména vyšetření žalobkyně a na toto odkazuje, pokud jde o jeho závěry, neboť z tohoto, zejména pokud jde o míru zásahů, zásadně čerpal. Znalec rovněž v rámci znaleckého zkoumání přistoupil k výslechu žalobkyně, který je nezbytným předpokladem pro vypracování tohoto posudku a který znalec obsáhle popisuje na straně [anonymizováno] svého znaleckého posudku. Informace získané vyšetřením žalobkyně se pak logicky promítají v závěrech znalce.

16. Závěry, které soud zjistil ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] tak soud považuje za plně odborně podložené a odůvodněné. Znalecký posudek tohoto znalce je náležitě a logicky odůvodněn a je zcela v souladu s obsahem nálezu znalce, pokud jde o zkoumání spisu, ať už soudního či policejního, a rovněž s výslechem poškozené žalobkyně. Znalec přihlédl ke všem skutečnostem, se kterými bylo třeba se vypořádat, a zejména se závěry předchozích znalců se přesvědčivě vypořádal, rovněž tak s dotazy žalované. Odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení a je srozumitelné i laikům, neboť je seznatelné, z kterých zjištění znalec vychází a závěry jsou, zejména pokud jde o zásahy v jednotlivých doménách, vždy konkrétně popsány přímo v znaleckém nálezu, kde je procento vyjádřeno. Znalecký posudek obsahuje veškeré náležitosti dle § 28 odst. 2 zákona č. 254/2019 Sb. Soud proto mohl učinit ve výše uvedeném rozsahu plně relevantní zjištění, pokud jde o odborné závěry tohoto znalce.

17. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], konkrétně ze samotné pasáže znaleckého posudku, hodnotícího ztížení společenského uplatnění, v němž znalec popisuje výsledky vyšetření žalobkyně, soud zjistil, pokud jde o stávající sociální, kulturní a volnočasové aktivity žalobkyně, že žalobkyně [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizována čtyři slova] [země], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. Dále soud zjistil, že [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [země], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. Dále soud zjistil, že [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dále soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [země], [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. Soud dále zjistil, že v [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova]. Dále má soud za zjištěné, že žalobkyně popisovala znalci změny ve svém chování pouze v tom směru, že se dříve kamarádila spíše s muži, nyní se začala chovat více žensky a přátelí se více s kamarádkami, na což má vliv [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [role v řízení]. Soud dále zjistil, že v letech [rok] a [rok] žalobkyně byla pracovně aktivní, když popisuje, že dosáhla provizí asi 6 až 7 000 000 Kč. Dále, že se přestěhovala do bytu do [část obce], a další byt tam ještě zakoupila. Soud zjistil, že pokud žalobkyně znalci popisovala nějaká omezení v pracovní činnosti, pak tyto dávala do souvislosti s covidem, nikoli domovní prohlídkou či stíháním.

18. Výslech znalce [celé jméno znalce] soud neprovedl, neboť obě strany výslovně potvrdily, že na výslechu tohoto znalce netrvají. Stranám byl dán prostor k položení doplňujících dotazů po vypracování předmětného znaleckého posudku tímto znalcem, a znalec na tyto reagoval svým doplňkem znaleckého posudku. Oba tyto znalecké posudky byly provedeny k důkazu, strany se k němu vyjádřily a na výslechu znalce netrvaly. Rovněž soud nepovažoval výslech znalce za nezbytný, neboť ze znaleckého posudku a jeho doplňku, v jejich písemné podobě, bylo možno učinit plnohodnotně relevantní závěry pro předmět tohoto řízení.

19. Ze znaleckého posudku vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne [datum] a jeho doplnění z [datum] soud zjistil, že tento znalec vycházel při posuzování dopadů psychického poškození zdraví žalobkyně z toho, že žalobkyně trpí [anonymizováno 5 slov] [číslo] ([anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). Dále soud zjistil, že znalec vycházel z ustálených psychických obtíží k [datum] – v písemném vyhotovení posudku; v rámci výslechu tvrdil již [datum]. Dále že v rámci [anonymizováno 5 slov], znalec vychází i z toho, že onemocnění žalobkyně označené jako [anonymizována tři slova]) má vliv na psychiku žalobkyně („ [anonymizována čtyři slova]“). Z posudku se dále podává, že znalec vycházel ze zpráv [anonymizována dvě slova]. [příjmení], který však specifikuje onemocnění žalobkyně jako [anonymizováno] [číslo], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Z části C znaleckého posouzení pak soud zjistil, že předmětem posouzení znalce byly psychické obtíže vzniklé v důsledku předmětných událostí, za které znalec v části A posudku považuje vedení trestního stíhání na základě usnesení o zahájení trestního stíhání z [datum], tedy se z posudku podává, že znalec vycházel z toho, že příčinou psychických obtíží je obecně vedení trestního stíhání. Z doplnění znaleckého posudku z [datum] se pak podává, že znalec stvrzuje své závěry uvedené v posudku z [datum], zejména opakovaně zdůrazňuje diagnózu žalobkyně označovanou jako [anonymizováno] [číslo]. Z výslechu znalce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pak soud zjistil, že tento znalec vycházel, pokud jde o existenci poškození psychického zdraví žalobkyně, ze zprávy [anonymizováno] [příjmení] a že posuzoval [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] žalobkyně a dále [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Znalec výslovně potvrdil, že posuzovaná má trpět dvěma poruchami, které posuzoval. Znalec potvrdil, že vycházel z ustálení zdravotního stavu k [datum] (na rozdíl od posudku, kde uvádí rok [rok]) a že za příčinu vzniku onemocnění považuje zahájení trestního stíhání z [datum]. Soud však na základě tohoto znaleckého posudku a jeho doplnění ani z výslechu tohoto znalce nezjistil dostatečně podrobný strukturovaný a pochopitelný skutkový základ, který by vyjadřoval odborný lékařský závěr o míře vyřazení žalobkyně z životních činností, tak jak jsou tyto definovány v metodice Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Důvody pro toto jsou následující. Předně znalec vycházel z toho, že žalobkyně trpí dvěma poruchami, nicméně ze závěru [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se podává, že žalobkyně trpí poruchou pouze jedinou, a to [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [číslo]. Dále jsou závěry znalce stran existence těchto poruch nesrozumitelné, neboť znalec tyto označuje [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], nicméně odkazuje na jiné označení, konkrétně [anonymizováno] [číslo] namísto [anonymizováno] [číslo], tedy není zřejmým, zda znalec skutečně posuzoval správnou poruchu zdraví u žalobkyně. Nad rámec tohoto pak posuzoval znalec ještě jinou psychickou poruchu, jak potvrdil v rámci svého výslechu, není však seznatelné jakou. Dále znalec vycházel z toho, že došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně k [datum] (v posudku [rok]), nicméně z výslechu a znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] se podává, že příčinou vzniku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] u žalobkyně byly dva faktory, které působily společně, a to domovní prohlídka realizovaná [datum] a zahájení a další vedení trestního řízení vůči žalobkyni, které však bylo ukončeno až [datum], tedy teprve poté mohlo dojít k poškození zdraví v důsledku odpovědnostního titulu, tak jako je to třeba v tomto řízení posoudit, když datum [datum] (či [datum]) tomuto předchází. Příčiny vzniku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pak byly dvě, nikoli jen zahájení a vedení trestního stíhání, ale právě i realizace domovní prohlídky. Dále se ze znaleckého posudku i vyjádření tohoto znalce podává, že jakkoliv tento deklaruje, že v rámci ztížení společenského uplatnění žalobkyně neměl zohledňovat zásahy způsobené onemocněním [anonymizováno], fakticky se toto v znaleckých závěrech částečně a nikoli srozumitelně projevuje (viz závěr, že [anonymizováno] má vliv na psychiku žalobkyně -„ [anonymizována čtyři slova]“ apod.); toto onemocněná však příčinou vzniku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] není a ani nemělo být posuzováno. Všechny tyto důvody v souhrnu, tedy zejména posuzování jiného psychického onemocnění žalobkyně, případně i jiného dalšího onemocnění žalobkyně, chybné a neurčité ([datum]; [datum]) stanovení data ustálení předcházejícího ukončení trestního řízení, nezohlednění jedné z příčin vzniku onemocnění, jakož nejasné prolínání zásahu onemocnění [anonymizováno] do závěrů tohoto znalce vedly k tomu, že soud ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] a jeho výslechu neučinil relevantní odborné závěry pro stanovení výše nároku na odškodnění žalobkyně za ztížení společenského uplatnění.

20. Z listiny nazvané expertní lékařský posudek datované [datum] a vypracované [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [příjmení] [příjmení] soud zjistil pouze zásadní výhrady tohoto znalce k použití metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, a dále výhrady k znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení] z [datum] a [datum]. Tato zjištění však nebyla pro předmět řízení relevantními, neboť otázka použití metodiky je otázkou právní. Navíc jak uvedeno výše ze zpochybňovaných závěrů [anonymizována dvě slova] [příjmení] soud nevycházel (z důvodů blíže specifikovaných výše).

21. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu. -) Dne [datum] bylo vůči žalobkyni zahájeno trestní stíhání jakožto obviněné ze zvlášť závažného zločinu loupeže, přičemž žalobkyně byla obžaloby zproštěna dle § 226 písm. a) tr. řádu rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Soud má dále za zjištěné, že dne [datum] byla žalobkyně zadržena, přičemž k zadržení došlo v [údaj o čase] hodin zásahovou jednotku policie v bydlišti žalobkyně na adrese [adresa], přičemž žalobkyni byla nasazena pouta, byla provedena její osobní prohlídka, nedošlo k zajištění žádných věcí a do bytu žalobkyně bylo policií vstoupeno v [údaj o čase] hodin, a to překonáním vstupních dveří násilím, za účasti zásahové jednotky, neboť byt nebyl dobrovolně otevřen. Žalobkyně byla poté policií propuštěna dne [datum]. -) Pokud jde o posouzení odborné otázky zdravotních zásahů na straně žalobkyně a příčinné souvislosti těchto zdravotních zásahů s domovní prohlídkou a trestním stíháním pak soud vyšel primárně z výše uvedených závěrů znaleckého psychiatrického posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [datum] a z výpovědi této znalkyně. Z posudku i výpovědi tohoto znalce tak má soud za zjištěné: 1) žalobkyně trpí [anonymizováno 11 slov] [číslo]; 2) žalobkyně netrpí jinou psychickou poruchou; 3) příčiny vzniku tohoto onemocnění jsou dvě – jednak domovní prohlídka realizovaná v bytě žalobkyně policí dne [datum] a jednak zahájení a vedení trestního stíhání vůči žalobkyni pro zločin loupeže (od [datum] do [datum]); 4) obě tyto příčiny nelze od sebe oddělit, nicméně obě se na vzniku psychického onemocnění podílely jednoznačně společně; 5) jiné faktory se na vzniku tohoto onemocnění žalobkyně nepodílely (ani onemocnění [anonymizováno], ani [anonymizováno 7 slov] [role v řízení]); 5) ke vzniku tohoto onemocnění došlo u žalobkyně jak realizací domovní prohlídky, tak zahájením a dalším vedením trestního řízení, tedy je relevantním datum [datum], kdy druhá z příčin definitivně odpadá (právní moc zprošťujícího rozsudku). -) V návaznosti na takto zjištěné zdravotní poškození žalobkyně pak soud, pokud jde o těmito zdravotními zásahy vyvolanou míru zásahů či omezení v jednotlivých doménách dle Metodiky NS k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, zjistil, a to z posudku [celé jméno znalce], zapsaného v evidenci posudků tohoto znalce pod číslem položky [číslo], ze dne [datum], že k tomuto zásahu došlo ve smyslu Metodiky v rozsahu (zaokrouhleno) 2,58 %, jakožto souhrnného zásahu do všech zasažených domén žalobkyně. Konkrétně toto soud rozebírá výše (zjištěné dílčí zásahy v jednotlivých doménách). I tento znalec po provedeném vyšetření žalobkyně uzavřel, v návaznosti na závěry znalkyně [příjmení] [příjmení], že žalobkyně trpí [anonymizováno 7 slov] [číslo], a rovněž to, že tato se u žalobkyně rozvinula v příčinné souvislosti s realizací domovní prohlídky a se zahájením předmětného trestního stíhání; z tohoto odborného základu ohledně poškození zdraví žalobkyně, zjištěného jinak znalkyní [příjmení] [příjmení], tak znalec při svém zkoumání vyšel, pouze k tomuto doplnil, že v době jeho znaleckého zkoumání se jedná již o [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno], což lze dále podřadit pod [anonymizováno 8 slov] (což znalec rovněž zohlednil).

22. Soud ve věci nehodnotil důkazy, které se týkaly nároků, které zůstaly předmětem řízení původního, vedeného pod sp. zn. [spisová značka], tj. nároku na náhradu škody ve formě obhajného, nákladů na přepravu zbraní, ušlého zisku, nákladů na znalecká zkoumání a konzultace a nemajetkové újmy za vydání nezákonného rozhodnutí. Tyto důkazy byly zhodnoceny v rámci řízení původního. Soud tak nehodnotil tyto důkazy: faktury [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], za poskytnuté právní služby a doklady o jejich úhradě, rozhodnutí policie z [datum] o zajištění zbraní, technický průkaz k vozidlu [registrační značka], smlouvu o zprostředkování z [datum] ani její dodatek z [datum], doklady k vyúčtování a hrazení nákladů na zpracování znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [příjmení] a konzultace [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Soud dále nehodnotil lékařskou zprávu Všeobecné fakultní nemocnice z [datum] zpracovanou [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], neboť tato se týkala onemocnění žalobkyně označovaného jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], z něhož však žalobkyně žádné nároky v tomto řízení nedovozuje. Soud dále nehodnotil jakožto důkaz mezinárodní klasifikaci nemocí ([anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), neboť pokud jde o závěry ohledně existence a klasifikace psychického poškození zdraví na straně žalobkyně, vycházel soud z odborných závěrů znalkyně [příjmení] (která mj. z této klasifikace vycházela; je odbornou otázkou, nikoli otázkou právní, podřazení zdravotních obtíží žalobkyně jednotlivým onemocněním dle této klasifikace).

23. Soud dále neprovedl svědecké výslechy paní [jméno] [příjmení], paní [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ani výslech svědkyně [jméno] [příjmení], neboť žalobkyně na výslechu těchto osob netrvala a ani soud nepovažoval jejich výslech za potřebný.

24. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Dle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

26. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů vylučuje odpovědnost státu.

27. Žalobkyně se domáhá nároku z titulu ztížení společenského uplatnění, který vyčísluje ve výši 1 561 045,20 Kč, když uváděla, že v důsledku nezákonného trestního stíhání a domovní prohlídky došlo k poškození zdraví žalobkyně spočívajícím v [anonymizováno 10 slov]. Nárok újmy na zdraví však vyčíslila a v průběhu řízení k poučení soudu specifikovala jako ztížení společenského uplatnění pouze na základě vzniku [anonymizována tři slova], což doložila znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterým tento vyčíslil ztížení společenského uplatnění na částku 1 200 804 Kč, přičemž žalobkyně má za to, že v jejím případě je na místě tuto částku ještě zvýšit o 30% a dospívá tak k částce 1 561 045,20 Kč.

28. Újma na zdraví z titulu jiného poškození zdraví, zejm. [anonymizováno 6 slov]), tak není předmětem tohoto řízení, což žalobkyně výslovně specifikovala podáním ze dne [datum].

29. Pokud jde o odpovědnostní tituly, žalobkyně skutkově vázala vznik [anonymizována tři slova] a s ní související újmu na zdraví na samotnou skutečnost, že vůči ní bylo zahájeno trestní stíhání, a dále na domovní prohlídku ze dne [datum], která zahájení trestního stíhání bezprostředně předcházela.

30. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. řádu je nutno považovat pro svou povahu nikoli za nesprávný úřední postup, ale za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu obecně srov. např. závěry Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka]). V daném případě trestní stíhání žalobkyně neskončilo pravomocným odsouzením (viz výše), čímž je tak naplněn předpoklad odpovědnostního titulu z důvodu vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jež bylo odklizeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

31. Odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního řízení ze dne [datum], je dán.

32. Pokud jde o druhou z tvrzených příčin, tj. domovní prohlídku a její realizaci, pak soud poukazuje na to, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován s tím že dle ustáleného výkladu tohoto pojmu jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Z obsahu pojmu nesprávného úředního postupu pak tedy vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne [datum], [anonymizováno] [značka automobilu] [číslo], publikované pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník [rok]; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný v časopise Soudní judikatura pod [číslo]).

33. Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

34. Žalobkyně vymezila po skutkové stránce pochybení orgánů činných v trestním řízení tak (vedle toho, že byla vůbec nezákonně stíhána), že realizace domovní prohlídky nebyla vůbec zapotřebí a za chybný považovala zejm. způsob její realizace (překonání dveří násilím; v časných ranních hodinách; přítomnost 8 členů ozbrojené zásahové jednotky; neumožnění žalobkyni se obléci).

35. V obecné rovině lze domovní prohlídku považovat za úkon přispívající k naplnění ústavně aprobovatelného veřejného zájmu stíhání trestných činů a spravedlivého potrestání jejich pachatelů; její použití však současně vyžaduje respektování ústavněprávních limitů, neboť s sebou nese riziko vážného omezení základních práv a svobod jednotlivce (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum rozhodnutí] ([spisová značka] [anonymizována dvě slova])). K těmto právům garantovaným ústavním pořádkem patří zejména právo na domovní svobodu a nedotknutelnost obydlí ve smyslu čl. 12 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“), které„ spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu, jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec, je nutno respektovat a důsledně chránit; zcela právem proto spadá tato ochrana pod ochranu ústavní, neboť - posuzováno jen z poněkud jiného hlediska - jde o výraz úcty k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy)“ (obdobně srov. nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum rozhodnutí] ([spisová značka] [anonymizována dvě slova]) či nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum rozhodnutí] ([spisová značka] [anonymizována dvě slova])). Právo garantované ustanovením čl. 12 Listiny tak úzce souvisí s právy garantovanými čl. 7, 8 a 10 Listiny, která společně vytváří osobnostní (soukromou) sféru každého jednotlivce, kterou právo garantované čl. 12 Listiny prostorově vymezuje obydlím. Účelem tohoto základního práva je respekt a záruka, aby jednotlivec nebyl rušen v soukromé (prostorové) sféře. Právo na prostorově vymezené soukromí plní jak funkci svobody (status negativus), ale jde také o hodnotové rozhodnutí ústavodárce. Z toho vyplývá, že jednak chrání právo jednotlivce před nechtěným vniknutím veřejné moci do soukromého prostoru; v podobě objektivního práva pak působí tak, že akty veřejné moci musí respektovat hodnotovou relevanci prostorově vymezeného soukromí.

36. K řádnému, zákonnému a ústavně konformnímu provedení domovní prohlídky tak v zásadě může dojít toliko tehdy, je-li to v demokratické společnosti nezbytné, účelu sledovaného veřejným zájmem nelze dosáhnout jinak a jsou příslušnými orgány dodržena všechna zákonem stanovená pravidla a procedury.

37. Soud dospěl k závěru, že v případě žalobkyně využití domovní prohlídky v kontextu jejího nařízení a provedení nesplňují požadavek nezbytnosti realizace domovní prohlídky daným způsobem, tj. k dosažení jejího účelu (zajištění osoby žalobkyně). Z provedeného dokazování vyplynulo, že police neměla informace, které by odůvodňovaly jako účelný postup realizace domovní prohlídky v časných ranních hodinách ([údaj o čase] hod. dne [datum]) a navíc za asistence osmi členů ozbrojené zásahové jednotky (nebyla potvrzena obava, že by žalobkyně mohla klást ozbrojený odpor, či byla jinak výrazně nebezpečnou osobou), a dále vyražením dveří, to vše za situace, když v bytě žalobkyně nebylo skutečně nic zajištěno (policie tedy nepotřebovala fakticky ani do bytu vstoupit, mohla žalobkyni zadržet i jinde). K tomu všemu nebyla úkonu přítomna nezúčastněná osoba, přičemž s ohledem na výše uvedené pochybnosti nelze mít za odůvodněné, že tomu tak bylo skutečně z obavy o její bezpečí, resp. soud naopak pouze zjistil, že povinná účast nezúčastněné osoby nebyla, bez relevantního důvodu, policií zajištěna. Celý popsaný kontext realizace domovní prohlídky tak nebyl nezbytným k dosažení účelu, kterým bylo zadržení žalobkyně (v bytě nedošlo k zajištění žádných věcí), když tohoto účelu bylo možno dosáhnout i bez realizace domovní prohlídky nebo ve vztahu k žalobkyni méně invazivním způsobem její realizace. Soud tak dospěl k závěru, že je dán z tohoto důvodu i odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu spočívající v nedůvodně provedené domovní prohlídce, jak co do jejího nařízení, tak co do její realizace.

38. Pro úplnost pak soud uvádí, že k vydání nezákonného rozhodnutí přímo v souvislosti s předmětnou domovní prohlídkou nedošlo. Nelze toto automaticky dovozovat ze zproštění žalobkyně obžaloby dle § 226 písm. a) tr. ř., když výslovně žádné z rozhodnutí týkající se realizace domovní prohlídky pro nezákonnost zrušeno či změněno nebylo, ani se nezákonnost domovní prohlídky nepodává z obsahu odůvodnění zprošťujícího rozsudku.

39. Oba žalobkyní tvrzené odpovědnostní tituly tak jsou dány a soud se dále zabýval otázkou příčinné souvislosti a vzniku škody.

40. Pokud jde o otázku vzniku škody na zdraví a příčinné souvislosti, pak soud v plném rozsahu odkazuje na závěry učiněné z posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [celé jméno znalce]. Primárně ze závěrů přijatých znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] má soud za zjištěné, že žalobkyně trpí [anonymizováno 7 slov] [číslo], k čemuž znalec [příjmení] [celé jméno znalce] doplnil, že v době, kdy on vyšetřoval žalobkyni, se toto onemocnění dále rozvinulo do [anonymizováno 5 slov], což lze dále klasifikovat jako [anonymizováno 5 slov] [role v řízení], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno].

41. Ze závěru znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] má dále soud za potvrzené, že příčinou tohoto poškození zdraví na straně žalobkyně byla jednak domovní prohlídka, realizovaná v bytě žalobkyně policií dne [datum], a jednak zahájení a vedení trestního stíhání vůči žalobkyni pro zločin loupeže v období od [datum] do [datum] s tím, že k ustálení zdravotního stavu na straně žalobkyně dochází právě [datum] Tyto závěry následně stvrdil i znalec [celé jméno znalce].

42. S odkazem na § 26 OdpŠk vyšel soud při právním posouzení žalobou uplatněného nároku dále z § 2958 o.z., neboť žalobkyně se domáhá odškodnění nemajetkové újmy vyvolané poškozením jejího zdraví. Problematika odškodnění nemajetkové újmy při ublížení na zdraví, kdy se poškozený domáhá odčinění újmy peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, tedy kdy se domáhá náhrady za ztížení společenského uplatnění, je speciálně upravena právě § 2958 o.z. Tedy jakkoli se zde primárně jedná o nárok spadající pod zák. [číslo] Sb., soud dále postupoval dle § 2958 o.z., neboť jak uvedeno výše základní předpoklady odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk - jimiž je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody – jsou naplněny.

43. Dle této zákonné úpravy škůdce nahradí poškozenému ztížení společenského uplatnění tehdy, vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného. Satisfakce za ztížení společenského uplatnění se poskytuje za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání, možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví. Dojde-li k poškození zdraví trvalého rázu, pak nemůže být pochyb o tom, že u poškozeného překážka lepší budoucnosti nastala. Odškodnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.

44. Určení satisfakce za ztížení společenského uplatnění spočívá na systému, který vedle nezbytného odborného lékařského zatřídění újmy zohledňuje také dobře definovaný a zdravotní újmě přiřazený rozsah postižení jednak ve vztahu k průměrnému poškozenému, a to zejména z pohledu všech myslitelných stránek lidského života, tj. všech oblastí, v nichž pro trvalé zdravotní následky dochází k omezení či dokonce k plnému vyřazení z možnosti se společensky uplatnit, a naplnit tak zákonem předvídanou podmínku lepší budoucnosti, jednak s přihlédnutím k individuálním odlišnostem každého jednotlivého případu.

45. Za tímto účelem se soud zaměřil na zjištění skutečností vztahujících se k dopadu trvalé zdravotní újmy do schopností a možností žalobkyně.

46. Soud přitom v tomto ohledu vyšel z Metodiky NS k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o.z.) – [spisová značka].

47. V obecné rovině výše satisfakce dle Metodiky NS kalkuluje s výchozí částkou odškodnění představující 400násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav žalobce. Znalci [příjmení] [příjmení] i [anonymizováno] [celé jméno znalce] shodně za datum ustálení zdravotního stavu uvedli datum [datum] Výchozí rámcová částka pro rok [rok] činí 11 035 600 Kč.

48. Takto určená výchozí rámcová částka má být dále dle Metodiky NS modifikována s ohledem na věk, v němž u poškozeného odškodňované následky nastanou. Žalobkyni bylo v době ustálení jejího zdravotního stavu, tj. [datum], přesně [anonymizováno] let. Dle Metodiky NS pak má být pro poškozené ve věku [číslo] let rámcová částka odškodnění navýšena, právě z důvodu věku o 20%. Soud proto tuto modifikaci shledal důvodnou, v posuzované věci nebylo důvodu k této nepřistoupit.

49. Soud se dále zabýval otázkou, zda je třeba dále výchozí rámcovou částku odškodnění modifikovat pro zásahy spočívající ve změně zapojení žalobkyně do společenských aktivit - před poškozením zdraví a po poškození zdraví. Soud v tomto směru vyšel ze žalobních tvrzení, dle kterých bylo zapojení žalobkyně do společenského života nadstandardní. Avšak z provedeného dokazování má soud za prokázané, že ani po vzniku [anonymizována tři slova], a to i přes další závažné onemocnění [anonymizováno], u žalobkyně nedošlo k zásahu v tom směru, že by byla omezena (k době ustálení zdravotního stavu; resp. i aktuálně) ve svých původních společenských aktivitách. Soud v tomto směru vyšel zejména z tvrzení samotné žalobkyně, které uvedla znalci [příjmení] [celé jméno znalce] při osobním vyšetření, z nichž se zejména podává, že i přes vznik [anonymizována tři slova] žalobkyně i v roce [rok] a letech následujících nadále velmi často cestovala do zahraničí, nadále se věnovala sportovním aktivitám jako lyžování či golf či obecně cestování, a to v rozsahu, který ve vztahu k běžné populaci je nadstandardním, neboť takovéto zahraniční pobyty absolvovala několikrát ročně. Soud tedy v tomto ohledu uzavírá, že neshledal, že by v důsledku shledaného poškození zdraví, které je předmětem tohoto řízení, došlo na straně žalobkyně k omezení rozsahu jejích předtím nadstandardních společenských aktivit, když tento rozsah má soud za zachovaný. Ani z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], dvojčete žalobkyně, soud tyto skutečnosti nezjistil. Výslechem této svědkyně byla zjištěna zejména skutečnost, že žalobkyně byla vystavena stresu a psychické újmě v důsledku trestního stíhání, což je však samotný zásah do zdraví žalobkyně, který byl potvrzen v tomto směru i znalkyní. Z výslechu této svědkyně však soud nezjistil, že by oproti předchozím aktivitám byla žalobkyně nyní limitována, to vše v kombinaci právě s výslechem samotné žalobkyně, který učinila u [anonymizováno] [celé jméno znalce], a kterému nemá soudu důvod nevěřit, když šlo o vlastní výpověď žalobkyně znalci, který má posoudit právě míru zásahu do jejích společenských aktivit. Soud proto pro toto kritérium rámcové odškodnění nemodifikoval.

50. Dle § 2957 o.z. dále musí způsob a výše přiměřeného zadostiučinění být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

51. Žalobkyně jako takovouto zvláštní okolnost uváděla skutečnost, že již před zahájením trestního stíhání a domovní prohlídkou trpěla vzácným a závažným onemocněním [anonymizováno] s tím, že vznik [anonymizována tři slova] je faktorem, který se obecně negativně promítá do zdravotního stavu žalobkyně. Soud k tomuto doplňuje, že žalobkyně výslovně podáním z [datum] uvedla, že se domáhá odškodnění nemajetkové újmy výlučně za psychické obtíže vyvolané trestním řízením a domovní prohlídkou, tedy za [anonymizována tři slova], a že netvrdí, že by v důsledku trestního stíhání či domovní prohlídky došlo k rozvoji či zhoršení onemocnění [anonymizováno]. Žalobkyně tedy výslovně tuto skutečnost uváděla jakožto další zvláštní okolnost, která má být zohledněna v souvislosti s tím, že došlo ke shledanému poškození zdraví žalobkyně ve formě [anonymizována tři slova]. Z provedeného dokazování a zejména z výslechu pana [anonymizováno] [příjmení] má soud za potvrzené, že žalobkyně onemocněním [anonymizováno] skutečně trpí a že je z tohoto důvodu citlivější na stresové faktory, nicméně že nelze vyjádřit, zda trestní stíhání či domovní prohlídka na toto onemocnění vůbec vliv měla, neboť jde o onemocnění v čase se obecně zhoršující a vliv takovéhoto jediného faktoru nelze oddělit či kvantifikovat. Soud proto zohlednil to, že žalobkyně čelila poškození zdraví ve formě [anonymizována tři slova] za situace, kdy trpí jiným závažným onemocněním [anonymizováno] tak, že tuto skutečnost vyhodnotil jakožto jiný obdobně závažný důvod dle § 2957 o. z., a rámcovou částku odškodnění navýšil z tohoto důvodu o dalších 10 %.

52. Soud v návaznosti na zjištěné zdravotní poškození žalobkyně (znalkyně [anonymizováno] [příjmení]) a těmito zdravotními zásahy vyvolanou míru zásahů či omezení v jednotlivých doménách dle Metodiky NS k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, zjistil (z posudku [celé jméno znalce]), že k tomuto zásahu došlo ve smyslu Metodiky v rozsahu (zaokrouhleno) 2,58 %, jakožto souhrnného zásahu do všech zasažených domén žalobkyně. Konkrétně toto soud rozebírá výše v závěru o skutkovém stavu a zjištění učiněných z jednotlivých posudků.

53. Z důvodů uvedených výše soud uzavírá, že částka rámcového, základního odškodnění pro žalobkyni má být navýšena z důvodů výše uvedených (+ 20% pro věk; + 10% dle § 2597 o.z.) celkově tedy o 30%, tedy že po tomto navýšení tato činí 14 346 280 Kč.

54. Soudem shledané zásahy či omezení v jednotlivých doménách žalobkyně činí 2,58%. Důvodná výše odškodnění nemajetkové újmy žalobkyní vytrpěné pro ztížení společenského uplatnění z důvodu poškození jejího zdraví, jak se tohoto touto žalobou domáhá, tak činí 370 134 Kč (2,58% z celku 14 346 280 Kč).

55. Soud proto žalobě vyhověl do částky 370 134 Kč a ve zbytku (1 190 911,20 Kč) soud žalobu zamítl.

56. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona (§ 605 odst. 2 o. z.). Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky, kterou shledal důvodnou; žalobkyně nárokovala plnění ode dne [datum], žalovaná však byla v prodlení až ode dne [datum], proto do [datum] soud zamítl úroky z prodlení z celkově žalované částky a úroky přiznal způsobem popsaným výše až od [datum].

57. O lhůtě k plnění na straně žalované bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobkyni jakoukoliv újmu.

58. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky má oporu v ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku a úvaze soudu. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši.

59. Žalobou uplatněný nárok na odškodnění související s poškozením zdraví žalobkyně je nárokem, který byl původně veden společně s nároky ostatními pod sp. zn. [spisová značka]. Soud v rámci vyčíslení nákladů v tomto řízení o tomto nároku vyloučeném k samostatnému řízení zohlednil proto i úkony, které byly učiněny v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a které mají vztah právě k nároku na odškodnění ZSU.

60. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] soud vyšel v případě tohoto nároku v podobě ztížení společenského uplatnění, jakožto náhrady specifické nemajetkové újmy, z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy odměnu advokáta vypočetl z paušální tarifní hodnoty 50 000 Kč.

61. Žalobkyni vznikly náklady řízení, které sestávají z: -) soudní poplatek nebyl ohledně tohoto nároku hrazen (nárok plynoucí z poškození zdraví) -) zaplacené zálohy na provedení důkazu ve výši 10 000 Kč (pozn. k vyúčtování žalobkyně: záloha je součást nákladů řízení, byla zcela vyčerpána, není co vracet) -) náklady na znalecké posudky celkem 29 100 Kč: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] 24 000 Kč (č.l. 30) a 2 000 Kč ([číslo listu]); [anonymizováno] [jméno] [příjmení] 3 100 Kč ([číslo listu]) -) odměny za 16x účelně vynaložený úkon právní služby po 3 100 Kč bez DPH, tj. celkem 60 016 Kč s DPH – dle žalobkyní zaslaného vyúčtování: o) převzetí a příprava zastoupení – 1x úkon dle § 11/1 a) AT o) předžalobní výzva ze dne [datum] – není úkon dle § 31/4 OdpŠk o) žaloba ze dne [datum] - 1x úkon dle § 11/1 d) AT o) účast na jednání soudu dne [datum] - 1x úkon dle § 11/1 g) AT o) písemné vyjádření k věci samé ze dne [datum] - 1x úkon dle § 11/1 d) AT o) účast na jednání soudu dne [datum] - 1x úkon dle § 11/1 g) AT o) písemné vyjádření k věci samé ze dne [datum] - 1x úkon dle § 11/1 d) AT o) účast na jednání soudu dne [datum] - 1x úkon dle § 11/1 g) AT o) účast na jednání soudu dne [datum] – 2x úkon dle § 11/1 g) AT o) účast na jednání soudu dne [datum] -1 x úkon dle § 11/1 g) AT o) převzetí a příprava zastoupení dne [datum] (po úmrtí původního právního zástupce) – [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] – úkon již byl odměněn při prvním převzetí; převzetí dalším zástupcem již není úkonem dle § 11/1 a) AT o) nahlížení do soudního spisu dne [datum] - úkon již byl odměněn při prvním převzetí, vč. studia spisu; studium dalším zástupcem již není úkonem dle § 11/1 a) ani f) AT o) písemné vyjádření k věci samé ze dne [datum] - úkon se netýká věci samé ve smyslu § 11/1 d) AT, týká se pouze dokazování (srov. usnesení VSPH sp. zn. [spisová značka] nebo VSPH sp. zn. [spisová značka]) o) účast na jednání soudu dne [datum] - 1 x úkon dle § 11/1 g) AT o) účast na jednání soudu dne [datum] - 1 x úkon dle § 11/1 g) AT o) písemné vyjádření k věci samé ze dne [datum] - 1 x úkon dle § 11/1 d) AT o) další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] – 1 x úkon dle § 11/1 c) AT; porada navazovala na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení, odstranění vada žaloby o) písemné vyjádření k věci samé ze dne [datum] - 1 x úkon dle § 11/1 d) AT o) další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] – soud nepřiznal odměnu; obecně sice platí, že advokát je vázán pokyny a přáními svého klienta, nicméně toto ještě nezakládá účelnost a důvodnost všech realizovaných úkonů (vč. porad) a přiznání vícero dalších porad by mělo být jen výjimečné, vždy odůvodněné konkrétními okolnosti vyžadujícími nezbytnost toho konkrétního úkonu; porada za účelem zodpovězení dotazu, zda žalobkyně žádá výslech znalce, tuto výjimečnost nenaplňuje o) další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] – soud nepřiznal odměnu z důvodů uvedených výše; ani porada za účelem dotazu soudu, zda žalobkyně bude formulovat další dotazy na znalce a seznámení se s podklady protistrany požadovanou výjimečnost nenaplňuje o) účast na jednání soudu dne [datum] - 1 x úkon dle § 11/1 g) AT -) paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za 16 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 5 808 Kč s DPH -) právní zástupce žalobkyně je plátce DPH Tedy celkem 104 924 Kč s DPH.

62. Podle § 148 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. U žalovaného tyto předpoklady splněny nejsou, žalovaný byl přitom v řízení zcela neúspěšný, proto jej soud zavázal k úhradě nákladů státu ve výši 100%. Soud uložil procesně neúspěšnému žalovanému povinnost k náhradě nákladů státu (viz např. Městský soud v Praze sp. zn. [spisová značka]), neboť stát je specifickým procesním subjektem, který jedná organizačními složkami a orgány státní moci (zde [stát. instituce] a Obvodní soud pro Prahu 2), a tyto jsou v zásadě v samostatném postavení při nakládání s jimi přidělenými finančními prostředky, pročež nelze pokládat prostředky vynaložené žalovanou a soudem za částky patřící do jedné pokladny. Soud se tak neztotožňuje s odlišným názorem, že obě tyto organizační složky (tj. [stát. instituce] a Obvodní soud pro Prahu 2) čerpají finanční prostředky ze stejné rozpočtové kapitoly, tudíž si podle § 66 zákona o rozpočtových pravidlech plnění vzájemně neposkytují.

63. Výši nákladů státu je tvořena následovně: usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2, č.j. [číslo jednací] bylo přiznáno znalečné [anonymizováno] [příjmení] ve výši 3 540 Kč, bylo hrazeno zcela z rozpočtových prostředků; usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2, č.j. [číslo jednací] bylo přiznáno znalečné [anonymizováno] [příjmení] ve výši 14 400 Kč, bylo hrazeno z rozpočtových prostředků ve výši 4 400 Kč; usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2, č.j. [číslo jednací] bylo přiznáno znalečné [anonymizováno] [příjmení] ve výši 900 Kč, bylo hrazeno zcela z rozpočtových prostředků; usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2, č.j. [číslo jednací] bylo přiznáno znalečné [anonymizováno] [celé jméno znalce] ve výši 39 748,50 Kč, bylo hrazeno zcela z rozpočtových prostředků; usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2, č.j. [číslo jednací] bylo přiznáno znalečné [anonymizováno] [celé jméno znalce] ve výši 1 634 Kč, bylo hrazeno zcela z rozpočtových prostředků. Celkem tak bylo hrazeno z rozpočtových prostředků 50 222,50 Kč.