10 C 121/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 39 176,50 Kč s příslušenstvím I) Žalovaná je povinna uhradit žalobci 6 523,82 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II) Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 32 652,68 Kč. III) Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 622,53 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 29. 6. 2021 domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 43 322,50 Kč představující náhradu škody ve formě nákladů na obhajobu v řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kde byl žalobce podané obžaloby zproštěn, tedy došlo k vydání nezákonného rozhodnutí. Žalobci vznikla škoda, zahrnující odměnu advokáta, náhradu za promeškaný čas a cestovné, v souhrnné výši 83 281 Kč, žalovaná plnila 40 958,50 Kč, tedy žalobce uplatňuje neodškodněnou část této škody. Podáním ze dne 15. 9. 2021 žalobce specifikoval, jaké úkony v celém řízení učinil a vzal žalobu co do částky 3 146 Kč zpět. Podáním ze dne 8. 3. 2022 žalobce doplnil tvrzení ke skladbě škody.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 3. 11. 2021. Uvedla, že žalobce k jeho žádosti odškodnila na škodě tvořené náklady na obhajobu v naříkaném řízení částkou ve výši 40 958,50 Kč. Žalovaná zrekapitulovala, jaké úkony odškodnila a jaké nikoli (v rozsahu 42 322,50 Kč) a v jakém rozsahu poskytla náhradu za promeškaný čas. Cestovné žalovaná neodškodnila, neboť nebyl založen technický průkaz vozidla žalobce.

3. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 19. 3. 2021 soud zjistil, že žalobce u žalované nárok předběžně uplatnil, a to dne 12. 6. 2020.

4. Jelikož žalobce vzal žalobu podáním ze dne 15. 9. 2021 částečně zpět (bez přičinění žalované), soud co do částky 3 146 Kč řízení částečně zastavil usnesením ze dne 17. 9. 2021.

5. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné ohledně řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]: Žalobce byl trestně stíhán na základě usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a to pro zločin pohlavního zneužití dle § 187 odst. 1 tr. zákoníku. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl žalobce zproštěn obžaloby, odvolání státního zástupce bylo zamítnuto usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Žalobce byl pravomocně zproštěn obžaloby ke dni 21. 11. 2019.

6. Z faktury č. [rok] [číslo] ze dne 3.6.2020 má soud za zjištěné, že právní zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalobci za zastupování v naříkaném trestním řízení částku ve výši 83 281 Kč včetně DPH a z výpisu z internetbankingu má soud za zjištěné, že žalobce tomuto právnímu zástupci tuto částku uhradil, a to dne 4.6.2020.

7. Z potvrzení o provedených úkonech má soud za zjištěné, že žalobce a jeho právní zástupce konali porady ve dnech 14.1.2019, 12.3.2019, 19.3.2019, 30.4.2019 a 17.9.2019.

8. Z doručenky datové zprávy z 20.3.2019 Okresního státního zastupitelství v [obec] má soud za zjištěné, že právní zástupce žalobce podal za žalobce návrh na zastavení trestního stíhání téhož dne.

9. Z detailu přijaté zprávy z datové schránky právního zástupce žalobce má soud za zjištěné, že [název soudu] doručil právnímu zástupci žalobce rozsudek pod č. l. 87 dne 24.4.2019.

10. Z technického průkazu k vozidlu [registrační značka] má soud za zjištěné údaje nezbytné pro výpočet cestovních náhrad právního zástupce, zejména spotřebu vozidla a druh pohonných hmot.

11. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejm. nesporného průběhu trestního řízení, vyúčtování a platby právních služeb a podání návrhu na zastavení trestního stíhání. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud nezamítal žádný z navržených důkazů.

12. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

14. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

15. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

16. Nezákonným rozhodnutím tak je usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin pohlavního zneužití dle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, když toto bylo odklizeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] - pravomocně ke dni 21. 11. 2019.

17. Žalobce se žalobou domáhal náhrady škody tvořené vynaloženými náklady na obhajobu, a to ve výši 39 176,50 Kč (po částečném zastavení co do částky 3 146 Kč).

18. Žalobce tento nárok specifikoval v čl. II. a čl. IV. podání ze dne 15.9.2021, a dále podáním ze dne 8.3.2022 takto: -) odměna za úkony právních služeb realizované ve dnech: 15.1.2019, 6.2.2019, 26.2.2019, 13.3.2019, 20.3.2019, 16.4.2019, 24.4.2019, 25.4.2019, 14.5.2019, 8.11.2019 a 4.2.2020 -) cestovné k úkonům právních služeb uskutečněným dne: 15.1.2019, 27.2.2019, 11.3.2019, 17.4.2019 a 18.9.2019 -) náhradu za promeškaný čas v souvislosti s cestou k úkonům právních služeb ve dnech: 15.1.2019 a 18.9.2019 19. Žalovaný vymezil odškodněné úkony právní služby a promeškaný čas v čl. IV vyjádření ze dne 3.11.2021.

20. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen„ AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).

21. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se domáhá odškodnění za úkony právní služby, které byly všechny realizovány za účinnosti o.z. (po 1. 1. 2014), soud s odkazem na § 26 OdpŠk a § 2952 o.z. uvádí, že není nutným se zabývat jakožto podmínkou vzniku tohoto nároku tím, zda skutečně došlo k úhradě odměny, resp. nákladů právních služeb žalobcem jeho právnímu zástupci, když postačuje samotný vznik dluhu. Samotný vznik dluhu pak má soud za prokázaný z faktury právního zástupce žalobce č. [rok] [číslo], když soud navíc zjistil, že tento závazek byl žalobcem právnímu zástupci i uhrazen.

22. Náklady musejí být přitom vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí. Nepostačuje, pokud byly vynaloženy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím (NS sp. zn. 30 Cdo 594/2013). Obecně sice platí, že advokát je vázán pokyny a přáními svého klienta, nicméně toto ještě nezakládá účelnost a důvodnost všech realizovaných úkonů (vč. porad) a přiznání vícero dalších porad by mělo být jen výjimečné, vždy odůvodněné konkrétními okolnosti vyžadujícími nezbytnost toho konkrétního úkonu za účelem odstranění nezákonného rozhodnutí. O účelně vynaložené náklady právního zastoupení nejde tehdy, jestliže zastoupení nesleduje svůj hlavní účel, tj. poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním právům a právem chráněným zájmům (NS sp. zn. 30 Cdo 3190/2014). Zásadní je tedy to, že náklady lze považovat za odškodnitelné jen v případě, kdy šlo o náklady vynaložené účelně a účelnost vynaložení nákladů řízení je třeba posoudit podle okolností konkrétního případu.

23. Ke konání dalších porad pak soud doplňuje, že pro naplnění požadavku účelnosti takové další porady ve vztahu k odstranění nezákonného rozhodnutí je pro závěr, že konání další porady je úkonem dle § 11 odst. 1 písm. c) AT nutné prokázat konkrétní, individuální nezbytnosti takovéto porady pro další postup ve věci, většinou spojený s nějakou dříve neznámou skutečností. Za poradu s klientem přesahující jednu hodinu náleží přitom obhájci odměna za jeden úkon právní služby bez ohledu na to, jak byla porada dlouhá a o jakou dobu přesáhla stanovenou minimální délku (Vrchní soud v Praze sp. zn. 1 To 37/2006; Rt 16/2008).

24. Předmětem žaloby tak jsou tyto úkony právní služby a odměna za ně, přičemž soud připojuje i závěr ohledně každého z dílčích nároků: -) 15. 1. 2019 – výpověď do protokolu PČR [obec] (+ cestovné s promeškaný čas za cestu do místa úkonu a zpět) - úkon byl uskutečněn před zahájením trestního stíhání a nelze jej tedy považovat za úkon účelně vynaložený na zrušení či změnu nezákonného rozhodnutí (toto bylo vydáno dne 28. 1. 2019) – žalobci nenáleží odškodnění ani za úkon právní služby, ani za cestovné -) 6. 2. 2019 - stížnost proti usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhání – žalovanou přiznáno ve výši odměny za ½ úkonu, neboť v § 11/1 k) AT jsou taxativně vypočteny opravné prostředky, u nichž náleží mimosmluvní odměna za celý úkon právní služby; není zde uvedena stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání - za podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání náleží skutečně odměna jen ve výši ½ úkonu, neboť dle § 11/3 AT jde svou povahou a účelem o úkon nejbližší úkonům právní služby uvedeným v ustanovení § 11/2 d) AT (viz usnesení VS v [obec] sp. zn. [spisová značka]); žalovaná odškodnila řádně, žalobce další nárok nemá -) 26. 2. 2019 – příprava na výslech obviněného – žalobce byl na jednání konaném dne 28. 3. 2022 poučen dle § 118a odst. 1 o.s.ř. o nutnosti doplnit, co bylo přesně obsahem této porady; k tomuto žalobce doplnil, že šlo o přípravu na výslech konaný dne 27. 2. 2019 – soud tak uzavírá, že ze skutkových tvrzení žalobce se nepodává, že se od poslední porady právního zástupce a žalobce konané dne 14. 1. 2019, cca měsíc předtím, událo něco konkrétního, nového, dříve neznámého, pro co by bylo třeba poradu konat a považovat tuto ve světle výše uvedeného za účelně vynaložený úkon právní služby k odstranění nezákonného rozhodnutí; o nízkém významu porady pro žalobce hovoří i fakt, že tuto poradu právní zástupce žalobce ani nezanesl do potvrzení o realizovaných poradách (č.l. 13); soud proto za tento úkon odškodnění nepřiznal -) 13. 3. 2019 – návrh na doplnění dokazování - AT neřadí tento úkon mezi účtovatelné úkony právní služby, týká se pouze dokazování (VSPH sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]); nelze v řízení odškodňovacím posuzovat, jak měl být podnět vyhodnocen orgány činnými v trestním řízení a tímto pohledem posuzovat jeho tvrzenou účelnost; je nutno vyjít z povahy úkonu; žalobci nenáleží odškodnění -) 20. 3. 2019 – návrh na zastavení trestního stíhání – soud má realizaci tohoto úkonu za prokázanou doručenkou datové zprávy adresované právním zástupcem žalobce Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] ze dne 20. 3. 2019, jejíž přílohou tento návrh byl; jedná se s ohledem na obsah tohoto podání (žalobce navrhuje zastavení řízení) nikoli o úkon ve věci samé (§ 11/1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché, tj. komplikované (což není případ tohoto návrhu na zastavení trestního řízení); tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11/2 písm. d) ve spojení s § 11/3 AT – náleží odškodnění ve výši ½ odměny dle AT -) 16. 4. 2019 – příprava s klientem na hlavní líčení – žalobce byl na jednání konaném dne 28. 3. 2022 poučen dle § 118a odst. 1 o.s.ř. o nutnosti doplnit, co bylo přesně obsahem této porady; k tomuto žalobce doplnil, že šlo o přípravu na hlavní líčení konané dne 17. 4. 2019 – soud tak uzavírá, že ze skutkových tvrzení žalobce se nepodává, že se od poslední porady právního zástupce a žalobce konané dne 19. 3. 2019 (nazvané v potvrzení rovněž jako porada před hlavním líčením), tj. cca měsíc předtím, událo něco konkrétního, nového, dříve neznámého, pro co by bylo třeba poradu konat a považovat tuto ve světle výše uvedeného za účelně vynaložený úkon právní služby k odstranění nezákonného rozhodnutí; o nízkém významu porady pro žalobce hovoří i zde fakt, že tuto poradu právní zástupce žalobce ani nezanesl do potvrzení o realizovaných poradách (č.l. 13); soud proto za tento úkon odškodnění nepřiznal -) 24. 4. 2019 – žádost o zaslání protokolu z hlavního líčení s ohledem na vady řízení – není úkonem ve věci dle § 11/1 d) AT, ani jiným podobným úkonem; jde o prostou žádost, kdy nelze ani prostřednictvím § 11/3 AT dohledat jiný, účelem nejbližší úkon; tento úkon nelze považovat za účelný ani za situace, kdy žalobci v dané době běžela odvolací lhůta; žalobci nenáleží odškodnění -) 25. 4. 2019 – žádost o zaslání zvukového nosiče se záznamem z HL – není úkonem ve věci dle § 11/1 d) AT, ani jiným podobným úkonem; jde o prostou žádost, kdy nelze ani prostřednictvím § 11/3 AT dohledat jiný, účelem nejbližší úkon; tento úkon nelze považovat za účelný ani za situace, kdy žalobci v dané době běžela odvolací lhůta; žalobci nenáleží odškodnění -) 14. 5. 2019 – odůvodnění odvolání – není úkonem ve věci dle § 11/1 d) AT, ani jiným podobným úkonem; jde o doplnění samotného odvolání, které úkonem ve věci je (a které odškodněno bylo), nelze klást k tíži státu, že bylo odvolání následně doplněno; nelze ani prostřednictvím § 11/3 AT dohledat jiný, účelem nejbližší úkon žalobci nenáleží odškodnění; žalobci nenáleží odškodnění -) 8. 11. 2019 – vyjádření k odvolání státního zástupce – žalobce vzal v této části zpět -) 4. 2. 2020 – žádost policejního prezidia o výmaz údajů - úkon učiněn až po pravomocném skončení dané trestní věci; nelze jej tedy považovat za úkon účelně vynaložený na zrušení či změnu nezákonného rozhodnutí; žalobci nenáleží odškodnění 25. Soud tak uzavírá, že žalobci náleží nad rámec poskytnutého odškodnění nárok na 1 x ½ odměnu. Pro vyčíslení škody pak platí: Proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu dle § 187/1 t.z., za který hrozil dle tedy platného a účinného znění trestního zákoníku trest odnětí svobody až na 8 let. Podle § 10 odst. 3 písm. c) AT, nejde-li o věci podle odstavce 2, se při obhajobě v takovém trestním řízení považuje za tarifní hodnotu částka 30 000 Kč. Podle § 7 AT pak sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT činí z této tarifní hodnoty částku 2 300 Kč bez DPH, tj. 2 783 Kč s DPH a odměna za úkon dle § 11 odst. 2 AT částku 1 150 Kč bez DPH, tj. 1 391,50 Kč s DPH. Dále podle § 13 odst. 1, 3 AT, nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby, tj. 363 Kč s DPH. Zástupce žalobce byl dle založené faktury plátce DPH.

26. Zástupci žalobce tak vznikl za zastupování žalobce celkem důvodný nárok na odměnu ve výši 1 754,50 Kč ([číslo]).

27. Pokud jde o náhradu cestovného, právní zástupce žalobce vykonal tyto cesty: -) 15.1.2019 - účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení (výpověď do protokolu PČR [obec]) – odškodnění nenáleží, neboť viz výše nejde o odškodnitelným úkon (učiněn před vydáním nezákonného rozhodnutí); tedy nelze odškodnit ani cestu k tomuto -) 27.2.2019 - účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení (výslech obviněného žalobce před PČR [obec]) – důvodný požadavek, úkon jako takový byl žalovanou odškodněn -) 11.3.2019 - prostudování spisu při skončení vyšetřování – důvodný požadavek, úkon jako takový byl žalovanou odškodněn -) 17.4.2019 a 18. 9. 2019 - účast na jednání před soudem - hlavní líčení – důvodný požadavek, úkon jako takový byl žalovanou odškodněn 28. Důvodným je tak požadavek na náhradu cestovného za celkem 4 cesty na trase [obec] – [obec] – [obec]; tedy: -) 4x náhrada cestovného za cesty konané v roce 2019 za cestu vozidlem ze sídla právního zástupce do místa úkonu a zpět ([obec] [obec] [obec]) vždy za 154 km (cesta tam a zpět dle [webová adresa]), při spotřebě 6,6 l/NM (v TP je kombinovaná spotřeba uvedena dle normy [číslo], tedy se vychází z aritmetického průměru všech tří údajů ohledně spotřeby) - v celkové výši na jednu cestu 1 177,22 Kč s DPH.

29. Žalobce nárokoval za celkem 5 cest (čl. II podání z 15.9.2021) celkově 4 427 Kč bez DPH. Tedy za jednu cestu nárokuje 885,40 Kč bez DPH, tj. 1 071,33 Kč s DPH. Soudem dospěl k závěru, že žalobcův nárok na odškodnění za jednu cestu činí 1 177,22 Kč s DPH. Nad rámec žalobních požadavků žalobci plnění přiznat nelze, tedy pokud jde o cestovné, soud žalobě vyhověl v rozsahu odškodnění za 4 cesty ve výši, jak tyto požadoval žalobce. Tedy soud žalobě vyhověl co do částky 4 285,32 Kč s DPH (4x1071,33) a ve zbytku žalobu zamítl.

30. Konečně žalobce nárokoval odškodnění za promeškaný čas, za každou z 5 realizovaných cest. Jak uvedeno výše, žalovaný žalobce odškodnil na tomto nároku za cesty konané dne 27.2.2019, 1.3.2019 a 17.4.2019 (dle předposlední odrážky čl. IV. vyjádření žalované ze dne 3.11.2021). Neodškodněna zůstal nárok za cestu konanou dne 15.1.2019 (zde se ale nejedná o odškodnitelným úkon – viz výše) a za cestu konanou dne 18.9.2019 – za tuto pak žalobci nárok náleží. Na tomto nároku je tak žalobní požadavek důvodný co do náhrady za promeškaný čas za jednu cestu k soudu a zpět, tj. za celkem 4 x ½ hod. (dle [webová adresa]) po 100 Kč za každou ½ hod dle § 14 advokátního tarifu, tedy ve výši 484 Kč s DPH.

31. Celkově je tak žalobou uplatněný nárok pro výše uvedené důvodný co do částky 6 523,82 Kč ([číslo] [číslo]). V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl a ve zbytku tuto zamítl.

32. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o.s.ř. V souzeném případě byl předmět řízení v tarifní hodnotě 42 322,50 Kč (výše škody). Žalobce byl z pohledu nákladů řízení tarifně úspěšný co do částky 6 523,82 Kč – ve zbytku byla žaloba zamítnuta nebo řízení zastaveno pro procesní zavinění žalobce. Převážně tak byl úspěšný žalovaný v rozsahu 69,17%.

34. Soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 3x režijního paušálu á 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření k žalobě, přípravu na ÚJ a účast u ÚJ. Přiznaných 69,17% tak činí 622,53 Kč. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku, neboť toto odpovídá rovnosti stran v řízení a ani žalované prodloužená lhůta k plnění nezpůsobí ekonomické obtíže.