10 C 121/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 140 000 Kč s příslušenstvím a částky 19 969,23 Kč,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 14 898,73 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 145 070,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 140 000 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 40 474 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal po žalované náhrady újmy/škody v celkové výši 233 676,38 Kč s příslušenstvím vzniklé v souvislosti s trestním stíháním, které bylo proti žalobci vedeno Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. , anonymizováno, . Žalobu odůvodnil tím, že trestní stíhání bylo proti žalobci pravomocně skončeno dne , datum, , a to usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, sp. zn. , anonymizováno, . Trestní stíhání žalobce trvalo 7 let a 10 měsíců. Žalobce se konkrétně domáhal nároku na náhradu zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 140 000 Kč způsobenou mu nezákonným trestním stíháním, což odůvodnil tím, že trestní stíhání mělo vliv na jeho společenské postavení, sociální vazby, kdy pro celou jeho rodinu bylo trestní stíhání velmi psychicky náročně a vyčerpávající. Orgány činné v trestním řízení se pak dopustili značných pochybeních, a to konkrétně průtahů v přípravném řízení, Okresní soud v Kladně opakovaně nezaslal žalobci obžalobu, nebyla mu zachována řádně lhůta k přípravě k hlavnímu líčení a v neposlední řadě v pozdním vyhotovení rozsudku, které trvalo více než rok. Vedle toho žalobce požadoval náhradu škody spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení, které žalobce vyčíslil na částku 93 476,38 Kč včetně cestovného, kdy jednotlivé úkony a cestovné jsou popsány v žalobě na čl. 2-3. Žalobce pak své nároky z nezákonného trestního stíhání uplatnil u žalované dne , datum, .

2. Podáním ze dne , datum, žalobce k dotazu soudu upřesnil, že částku 140 000 Kč požaduje z titulu nezákonného trestního stíhání, a nikoliv z titulu nepřiměřené délky řízení.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě učinila nesporným, že žalobce u ní svůj nárok uplatnil dne , datum, . Žalovaná v rámci mimosoudního projednání shledala požadavek žalobce na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení důvodným co do částky 66 247,50 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání posoudila tak, že bylo konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí a žalobci byla poskytnuta omluva, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne , datum, . K samotnému nároku na náhradu škody ve formě vynaložených nákladů obhajoby uvedla, že plnila na uplatněné úkony právní služby vyjma těchto: účast u hlavní líčení dne , datum, , neboť obhájce ani žalobce nebyl přítomen u tohoto hlavního líčení, návrh na doplnění dokazování ze dne , datum, , neboť šlo o shodné podání jako podání učiněné dne , datum, , účast u hlavního líčení dne , datum, , když daný den se žádné hlavní líčení nekonalo, účast u výslechu dne , datum, , když tento nebyl v trestním spise dohledán, účast na veřejném zasedání odvolacího soudu dne , datum, , když tento nebyl v trestním spise dohledán, žádost o dožádání Policie ČR ze dne , datum, , neboť úkon byl proveden před zahájením trestního stíhání, účast u hlavního líčení dne , datum, , neboť nedošlo k žádnému projednání věci, když vzhledem k nepřítomnosti předvolaných svědků došlo k odročení, a to za účelem opětovného předvolání, žalovaná tak žalobci přiznala toliko promeškaný čas za účast na jednání, které bylo odročeno bez projednání ve výši ½ úkonu, tj. 750 Kč (§ 14 odst. 2 advokátního tarifu). Vedle toho žalovaná nepřiznala žalobci cestovné, neboť chyběla specifikace jednotlivých jízd. K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím žalovaná uvedla, trestní stíhání žalobce trvalo 6 let a 8 měsíců, kdy žalobci hrozil trest až 5 let odnětí svobody. Žalobce nebyl zadržen, ani vazebně stíhán. Trestní stíhání nebylo medializováno. Žalobce pak žádným způsobem nespecifikoval dopady do jeho života. Při posouzení nemajetkové újmy zohlednila zejména to, že dle konečných skutkových závěrů soudu I. i II. stupně se žalobce významně podílel na podvodném jednání spoluobviněného, který byl odsouzen za trestný čin úvěrového podvodu. Žalobce byl však stíhán ve stejném trestním řízení za jiný trestný čin, zpronevěry. Vzhledem k tomu, že v případě žalobce nebylo trestní stíhání zahájeno pro totožné jednání a ani při úpravě popisu skutku nešlo totožnost skutku zachovat, nezbylo soudu než žalobce zprostit obžaloby ze spáchání trestného činu, který nebyl naplněn obžalovaným skutkem. Z uvedených závěrů vyplývá, že pokud by žalobce byl stíhán ze spáchání trestného činu úvěrového podvodu, byl by shledán vinným jako spoluobviněný. S ohledem na uvedené žalovaná shledala, že dostačující náhradou nemajetkové újmy musí být pouze konstatování porušení práva a omluva.

4. Podáním doručeným soudu dne , datum, ve spojení s podáním ze dne , datum, vzal žalobce částečně žalobu zpět co do částky 73 707,15 Kč s tím, že částka 66 247,50 Kč byla žalobci uhrazena žalovanou dne , datum, a dále po seznámení se stanoviskem žalované netrvá na úhradě nákladů v rozsahu 7 459,65 Kč, a to za tyto úkony: účast na hlavním líčení dne , datum, (1 500 Kč + 300 Kč režijní paušál a cestovné 409 Kč), odvolání ze dne , datum, (1 500 Kč + 300 Kč režijní paušál), účast na hlavním líčení dne , datum, (1 500 Kč + 300 Kč režijní paušál a cestovné 356 Kč) a daň z přidané hodnoty z těchto částek v celkové výši 1 294,65 Kč. Pokud jde o ostatní úkony, které žalovaná neuznává, má žalobce za to, že tyto byly účelně vynaloženy a v tomto rozsahu na žalobě nadále trvá.

5. Soud o částečném zpětvzetí žaloby co do částky 73 707,15 Kč rozhodl usnesením ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, .

6. Žalovaná při jednání konaném dne , datum, učinila nesporným, že úkony obhajoby, na které žalovaná dobrovolně neplnila, byly provedeny, přičemž sporuje toliko jejich účelnost, vyjma úkonů účast na výslechu dne , datum, a účast na veřejném zasedání odvolacího soudu dne , datum, , kdy tyto nedohledala v trestním spise. Současně účastníci řízení při jednání dne , datum, učinili nesporným, že návrhy na doplnění dokazování ze dne , datum, a , datum, jsou shodné. Účastníci dále učinili nesporným, že hlavní líčení konané dne , datum, neproběhlo, neboť vzhledem k nepřítomnosti předvolaných svědků bylo odročeno za účelem jejich opětovného předvolání.

7. Účastníci řízení při jednání konaném dne , datum, učinili nesporným průběh trestního řízení vedeného před Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. , anonymizováno, , a to konkrétně, , právnická osoba, , anonymizováno, , právnická osoba, , anonymizováno, , právnická osoba, , anonymizováno, , právnická osoba, , anonymizováno, , právnická osoba, .

8. Z likvidační doložky žalované bylo zjištěno, že žalobci byla vyplacena částka 66 247,50 Kč.

9. Z technického průkazu na čl. 110 bylo zjištěno, že vlastníkem vozidla je , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy průměrná spotřeba vozidla činí 10,30 l/100 km benzínu.

10. Z technického průkazu na čl. 111 bylo zjištěno, že vlastníkem vozidla je , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy průměrná spotřeba vozidla činí 6,00 l/ 100 km motorové nafty.

11. Z protokolu o výslechu obviněného ze dne , datum, bylo zjištěno, že výslechu druhého obviněného se účastnil , tituly před jménem, , jméno FO, v substitučním zastoupení obhájkyně žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, . Výslech trval od 9:30 hodin do 12:54 hodin.

12. Z protokolu o veřejném zasedání před Krajským soudem v Praze ze dne , datum, bylo zjištěno, že veřejného zasedání se účastnil , tituly před jménem, , jméno FO, v substitučním zastoupení obhájkyně žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, . Veřejné zasedání trvalo od 13:05 hodin do 13:55 hodin.

13. Z dohody o vzájemném zápočtu pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce, společnost , anonymizováno, , právnická osoba, . na jedné straně a , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka, na druhé straně uzavřeli dohodu o zápočtu vzájemných pohledávek, kdy jednou z pohledávek bylo obhajné v trestním řízení vedeného před Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. , anonymizováno, , vyúčtované na částku 92 054,38 Kč. Vyúčtování právních služeb je přílohou této dohody.

14. Z vyúčtování odměny advokáta za právní služby v trestním řízení vedeného před Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. , anonymizováno, bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka vyúčtovala žalobci právní služby na celkovou částku 92 054,38 Kč včetně DPH, kdy vyúčtování obsahuje podrobný popis jednotlivých úkonů včetně cestovních výdajů.

15. Z údajů o subjektech DPH bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka, je plátcem daně z přidané hodnoty.

16. Při stejném jednání pak byl žalobce poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby uvedl, jaká konkrétní nemajetková újma mu vznikla v souvislosti s naříkaným nezákonným trestním stíháním, když je třeba tvrdit konkrétní dopady do života žalobce. A k tomu současně označit důkazy, když z označeného důkazu musí vyplývat, jaká konkrétní skutečnost má být tímto důkazem prokázána. Současně byl poučen o následcích nevyhovění této výzvy.

17. K výzvě soudu žalobce uvedl, že trestní stíhání mělo vliv na celou jeho rodinu, tedy i na manželku a jeho dceru, která se v důsledku trestního stíhání odstěhovala od rodičů, v rámci rodiny docházelo k hádkám. Manželka pak v rámci svého zaměstnání nemohla povýšit na vyšší pozici, když v rámci rodiny byl někdo trestně stíhaný. Žalobce pak měl i problémy v rámci svého podnikání, kdy se nedostal k některým zakázkám, když u některých zakázek je třeba podepsat čestné prohlášení, že není trestně stíhán. U daných zakázek tak mohl vystupovat toliko jako subdodavatel, což se odrazilo na zisku jeho společnosti , anonymizováno, .

18. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že v důsledku trestní stíhání docházelo doma k pravidelným hádkám. Trestní stíhání se pak i odrazilo na jeho zdravotním stavu, když přišel o vlasy a došlo k úbytku jeho váhy ze 125 kg na 90 kg. Dané řízení mělo vliv i na jeho podnikání, když se jeho společnost , anonymizováno, nemohla účastnit některých výběrových řízení, neboť u některých výběrových řízení je nutné podepsat čestné prohlášení, že není trestně stíhanou osobou. Jednalo se např. o zakázky na rekonstrukce žateckých kasáren, opravu radnice v , Anonymizováno, atd. V rámci daných zakázek musel tak vystupovat toliko jako subdodavatel, když jiná společnost danou zakázku tzv. zaštítila, ač veškerou práci odvedla společnost žalobce. Takto mohl přijít o částku v celkové výši cca 6 000 000 Kč. K tomu však dále uvedl, že tuto škodu po státu nepožaduje.

19. Z výslechu manželky bylo zjištěno, že v důsledku trestního stíhání se doma neustále s manželem hádali. Manžel trpěl nespavostí a byl značně nervózní. Trestní stíhání manžela mělo vliv i na její zaměstnání, pracuje u Hasičského záchranného sboru, když v danou dobu se ucházela o vedoucí pozici, do té doby pracovala jako zástupce vedoucího na pracovišti prevence ochrany obyvatelstva, krizového řízení u územního odboru , adresa, . Bála se, že trestní stíhání manžela může mít vliv na její výběrové řízení. Nicméně v rámci výběrové řízení uspěla a byla povýšena. Trestní stíhání manžela mělo vliv i na finanční stránku rodiny, když manžel neměl zakázky a chod domácnosti byl z převážné části na ní.

20. Z výslechu dcery žalobce bylo zjištěno, že trestní stíhání otce nijak neřešila na rozdíl od matky, která trestní řízení otce řešila. Rodiče se doma pořád hádali, tudíž byla ráda, když se v 18ti odstěhovala od rodičů. Dále uvedla, že i dříve se rodiče hádali, kdy hádky většinou byly kvůli financím. Otec v důsledku trestního stíhání trpěl nespavostí. Trestní stíhání mělo vliv i na finanční stránku rodinu, kdy v té době rodinu živila převážně její matka.

21. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém a právním stavu:

22. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejm. průběhu trestního řízení. Pokud jde o zásahy vyvolané trestním řízením (nezákonným rozhodnutím) do osobnostní sféry žalobce, soud tyto blíže rozvádí v rámci právního posouzení těchto nároků níže. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

23. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

24. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení:Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle ustanovení § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.Podle ustanovení § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.Podle ustanovení § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.Podle ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.Podle ustanovení § 32 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.Podle ustanovení§ 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.Podle ustanovení § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o. z.“).Podle ustanovení § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.Ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

26. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

27. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk. Nezákonným rozhodnutím tak je usnesení , právnická osoba, , Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor , adresa, ze dne , datum, , kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro spáchání přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Dne , datum, byla podána obžaloba k Okresnímu soudu v Kladně. Dne , datum, byl vydán odsuzující rozsudek na oba obžalované. Dne , datum, odvolací soud zrušil rozsudek v celém rozsahu a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu projednání. Dne , datum, soud I. stupně rozhodl o zastavení trestního stíhání obou obžalovaných pro neúčelnost, a to z důvodu nepřiměřené délky trestního řízení. Dne , datum, odvolací soud zrušil usnesení I. stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne , datum, soud vydal rozsudek, kterým žalobce zprostil obžaloby a druhé obžalovaného uznal vinným. Dne , datum, si žalobce podal odvolání, a to jen do výroku o propadnutí věci ve vztahu ke spoluobžalovanému. Dne , datum, odvolací soud usnesením částečně zrušil rozsudek soudu I. stupně, a to ve vztahu k obžalovanému č. , hodnota, do výroku o trestu propadnutí věci, a odvolání žalobce zamítl. Rozsudek soudu I. stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu nabyl právní moci dne , datum, .

28. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen „AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).

29. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se domáhá odškodnění za úkony právní služby, které byly všechny realizovány za účinnosti o. z. (po , datum, ), soud s odkazem na ustanovení § 26 OdpŠk a § 2952 o. z. uvádí, že není nutným se zabývat jakožto podmínkou vzniku tohoto nároku tím, zda skutečně došlo k úhradě odměny, resp. nákladů právních služeb žalobcem jeho právnímu zástupci, když postačuje samotný vznik dluhu. Samotný vznik dluhu pak má soud za prokázaný z předloženého vyúčtování odměny advokáta ze dne , datum, , když soud navíc zjistil, že tento závazek byl žalobcem právnímu zástupci i uhrazen, a to na základě dohody o vzájemném zápočtu pohledávek ze dne , datum, .

30. Náklady musejí být přitom vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí. Nepostačuje, pokud byly vynaloženy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 594/2013). Obecně sice platí, že advokát je vázán pokyny a přáními svého klienta, nicméně toto ještě nezakládá účelnost a důvodnost všech realizovaných úkonů (vč. porad) a přiznání vícero dalších porad by mělo být jen výjimečné, vždy odůvodněné konkrétními okolnosti vyžadujícími nezbytnost toho konkrétního úkonu za účelem odstranění nezákonného rozhodnutí. O účelně vynaložené náklady právního zastoupení nejde tehdy, jestliže zastoupení nesleduje svůj hlavní účel, tj. poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním právům a právem chráněným zájmům (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3190/2014). Zásadní je tedy to, že náklady lze považovat za odškodnitelné jen v případě, kdy šlo o náklady vynaložené účelně a účelnost vynaložení nákladů řízení je třeba posoudit podle okolností konkrétního případu.

31. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen „AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).

32. V posuzovaném případě bylo žalobci sděleno obvinění z přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku. V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 písm. c) AT se za tarifní hodnotu považuje částka ve výši 30 000 Kč. V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 písm. b), ve spojení s ustanovením § 7 za jeden úkon právní služby náleží odměna ve výši 1 500 Kč a 300 Kč režijní paušál podle ustanovení § 13 odst. 4 AT účinného do , datum, .

33. Žalobce se žalobou domáhal částky 93 476,38 Kč představující škodu v podobě nákladů na obhajobu a cestovného. V průběhu řízení vzal částečně žalobu zpět co do částky 73 707,15 Kč, kdy o zpětvzetí bylo rozhodnuto usnesením ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, . Soud pro přehlednost uvádí, že předmětem žaloby zůstaly tyto náklady, kdy soud ke každé jednotlivé položce učiní právní závěr.Úkony právní služby:- žádost o dožádání Policie ČR ze dne , datum, – za tento úkon nebyla přiznána odměna, když tento byl proveden před zahájením trestního stíhání, za které žádá žalobce odškodnění- opakovaný návrh na doplnění dokazovaní ze dne , datum, – za tento úkon nebyla přiznána odměna, neboť se jednalo o shodné podání jako podání učiněné dne , datum, , což účastníci řízení učinili nesporným- účast na výslechu dne , datum, – za tento úkon byla přiznána odměna dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, když úkon trval více než 2 hodiny, a to konkrétně 2krát 1 500 Kč + 300 Kč režijní paušál a DPH, když z protokolu ze dne , datum, má soud za prokázané, že výslechu druhého obviněného se účastnil , tituly před jménem, , jméno FO, v substitučním zastoupení obhájkyně žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž výslech trval od 9:30 hodin do 12:54 hodin.- účast na veřejném zasedání odvolacího soudu dne , datum, – za tento úkon byla přiznána odměna dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, když úkon trval méně než 2 hodiny, a to konkrétně 1 500 Kč + 300 Kč režijní paušál a DPH, když z protokolu o veřejném zasedání ze dne , datum, má soud za prokázané, že veřejného zasedání se účastnil , tituly před jménem, , jméno FO, v substitučním zastoupení obhájkyně žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, . Veřejné zasedání trvalo od 13:05 hodin do 13:55 hodin.- účast u hlavního líčení dne , datum, – nedošlo k žádnému projednání věci, neboť vzhledem k nepřítomnosti předvolaných svědků bylo hlavní líčení odročeno za účelem jejich opětovného předvolání, ostatně toto účastníci řízení učinili nesporným – žalovaná přiznala žalobci náhradu za promeškaný čas za účast na jednání, které bylo odročeno bez projednání ve výši ½ úkonu, tj. 750 Kč, což je částka, kterou by soud rovněž žalobci přiznal dle § 14 odst. 2 AT, z daného důvodu tak soud ničeho nad rámec žalobci nepřiznalCestovné, kdy soud vycházel z předložených technických průkazů a patřičných vyhlášek o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro roky 2017-2023:- účast obhájce na výslechu dne , datum, - z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , do místa sídla Územního odboru Policie ČR v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 110 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 3,90 Kč, palivo Kč/litr 29,50 Kč, kombinovaná spotřeba 10,30 l/100 km; obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 1 173,- Kč a navíc 400 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 1 573 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 1 180 Kč + DPH (247,8 Kč), které mu byla soudem přiznána- účast obhájce na výslechu dne , datum, – z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , do místa sídla Územního odboru Policie ČR v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 46 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 3,90 Kč, palivo Kč/litr 29,50 Kč, kombinovaná spotřeba 10,30 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 294 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 494 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 409 Kč + DPH (85,89 Kč), která mu byla soudem přiznána- účast obhájce na hlavním líčení dne , datum, – z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , do místa sídla Okresního soudu v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 48 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 3,90 Kč, palivo Kč/litr 29,50 Kč, kombinovaná spotřeba 10,30 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 308 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 508 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 409 Kč Kč + DPH (85,89 Kč), která mu byla soudem přiznána- účast obhájce na hlavním líčení dne , datum, – z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , do místa sídla Okresního soudu v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 48 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 3,90 Kč, palivo Kč/litr 29,50 Kč, kombinovaná spotřeba 10,30 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 308 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 508 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 409 Kč + DPH (85,89 Kč), která mu byla soudem přiznána- účast obhájce na hlavním líčení dne , datum, – z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , do místa sídla Okresního soudu v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 48 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 3,90 Kč, palivo Kč/litr 29,50 Kč, kombinovaná spotřeba 10,30 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 308 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 508 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 421 Kč + DPH (88,41 Kč), která mu byla soudem přiznána- účast obhájce na hlavním líčení dne , datum, – z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , do místa sídla Okresního soudu v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 48 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 4 Kč, palivo Kč/litr 30,50 Kč, kombinovaná spotřeba 10,30 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 317 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 517 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 421 Kč + DPH (88,41 Kč), která mu byla soudem přiznána- účast obhájce na hlavním líčení dne , datum, - z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , do místa sídla Okresního soudu v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 48 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 4 Kč, palivo Kč/litr 30,50 Kč, kombinovaná spotřeba 10,30 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 317 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 517 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 421 Kč + DPH (88,41 Kč), která mu byla soudem přiznána- účast obhájce na hlavním líčení dne , datum, – z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , do místa sídla Okresního soudu v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 48 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 4 Kč, palivo Kč/litr 30,50 Kč, kombinovaná spotřeba 10,30 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 317 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 517 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 421 Kč + DPH (88,41 Kč), která mu byla soudem přiznána- účast obhájce na hlavním líčení dne , datum, – z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , , adresa, , do místa sídla Okresního soudu v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 54 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 4,10 Kč, palivo Kč/litr 33,10 Kč, kombinovaná spotřeba 10,30 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 344 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 544 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 361 Kč + DPH (75,81 Kč), která mu byla soudem přiznána- účast obhájce na hlavním líčení dne , datum, – z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , , adresa, , do místa sídla Okresního soudu v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 54 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 4,20 Kč, palivo Kč/litr 32 Kč, kombinovaná spotřeba 10,30 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 343 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 543 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 360 Kč + DPH (75,6 Kč), která mu byla soudem přiznána- účast obhájce na hlavním líčení dne , datum, – z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , , adresa, , do místa sídla Okresního soudu v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 54 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 4,40 Kč, palivo Kč/litr 27,20 Kč, kombinovaná spotřeba 6,00 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 276 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 476 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 356 Kč + DPH (74,76 Kč), která mu byla soudem přiznána- účast obhájce na jednání konaném mimo hlavní líčení dne , datum, – z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , , adresa, , do místa sídla Okresního soudu v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 54 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 4,40 Kč, palivo Kč/litr 27,20 Kč, kombinovaná spotřeba 6,00 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 276 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 476 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 356 Kč + DPH (74,76 Kč), která mu byla soudem přiznána- účast obhájce na hlavním líčení dne , datum, – z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , , adresa, , do místa sídla Okresního soudu v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 54 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 5,20 Kč, palivo Kč/litr 44,10 Kč, kombinovaná spotřeba 6,00 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 359 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 559 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 463 Kč + DPH (97,23 Kč), která mu byla soudem přiznána- účast obhájce na hlavním líčení dne , datum, – z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , , adresa, , do místa sídla Okresního soudu v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 54 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 5,20 Kč, palivo Kč/litr 44,10 Kč, kombinovaná spotřeba 6,00 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 359 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 559 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 463 Kč + DPH (97,23 Kč), která mu byla soudem přiznána- účast obhájce na hlavním líčení dne , datum, – z adresy sídla advokátní kanceláře, tj. , adresa, , , adresa, , do místa sídla Okresního soudu v , Anonymizováno, , tj. , adresa, – trasa odpovídá celkem , hodnota, km a 54 min. (tam i zpět), sazba náhrady vozidla 5,20 Kč, palivo Kč/litr 44,10 Kč, kombinovaná spotřeba 6,00 l/100 km; Obhájce žalobce má z uvedeného vypočtu nárok na úhradu 359 Kč a navíc 200 Kč z titulu náhrady za promeškaný čas dle § 14 AT, celkem tedy 559 Kč. Žalobce však nárokuje pouze částku ve výši 463 Kč + DPH (97,23 Kč), která mu byla soudem přiznána34. Soud tak žalobci na obhájném a cestovném nad rámec toho, co mu žalovaná přiznala dobrovolně, přiznal částku 14 898,73 Kč, jak je popsáno v odst. 33 tohoto rozsudku.

35. Žalobce se dále domáhal nároku na náhradu nemajetkové újmy vyvolané vydáním nezákonného rozhodnutí ze dne , datum, , kterým došlo k zahájení trestního stíhání vůči žalobci, za které žalobce v řízení nárokovala odškodnění ve výši 140 000 Kč.

36. Žalovaná na tomto nároku žalobci dobrovolně přiznala konstatování porušení práva a omluvu, finanční odškodnění žalobci nepřiznala, přičemž toto žalobci sdělila stanoviskem ze dne , datum, .

37. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

38. Nezákonným rozhodnutím je tak usnesení , právnická osoba, , Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor , adresa, ze dne , datum, , kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro spáchání přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Toto nezákonné rozhodnutí bylo odklizeno rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, ve spojení s usnesením odvolacího soudu nabyl právní moci dne , datum, .

39. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk [k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod číslem 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

40. Soud se tak zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí a poskytnutí omluvy nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

41. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku).

42. Žalobce byl stíhán pro podezření ze spáchání přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku, přičemž mu hrozila trestní sazba až 5 let odnětí svobody. Žalobce nebyl zadržen, ani vazebně stíhán Povaha trestné činnosti s sebou nenese zvýšené společenské odsouzení, jako je tomu například u trestných činů směřujících proti životu nebo zdraví či se sexuálním podtextem. Soud s povahou trestné činnosti v rámci porovnání pracoval tak, že vyšel z případů poškozených, kteří byli stíháni pro stejnou či obdobnou trestnou činnost co do povahy trestné činnosti. Trestní stíhání žalobce ani nebylo nijak medializováno.

43. Délka trestního řízení zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného trestního řízení trval. Je však na místě porovnávat vliv tohoto kritéria s ostatními a nečinit z něj mechanicky určující hledisko, neboť trvání trestního stíhání může způsobovat jak kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka, tak i uvadající zájem společenského prostředí o daný případ, tedy pokles zásahů do sféry poškozeného.

44. Předmětné trestní stíhání žalobce trvalo cca 6 let a 8 měsíců (kdy soud vyšel z druhého usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce do pravomocného skončení daného trestního řízení, když je třeba rozlišovat skutečnost, že v dané věci bylo vícero usnesení o zahájení trestního stíhání, k tomu soud odkazuje např. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2266/2021). Věc byla vedena v rámci řízení přípravného a následně před soudem I. a II. stupně. Pokud jde o průběh trestního řízení a postup orgánů činných v trestním řízení, lze konstatovat, že řízení mohlo být plynulejší a skončit dříve, soud se však nezabýval jednotlivými kritérii ohledně samotné délky řízení, neboť žalobce se nedomáhal nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. Soud se pak ani blíže nezabýval namítanými pochybeními ze strany orgánů činných v trestním řízení, které se samozřejmě promítli do samotné délky řízení, nicméně žalobce se danou žalobou domáhal nezákonného trestního stíhání, nikoliv nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky, kdy soud toliko v rámci nezákonného trestního stíhání přihlédl k samotné délce trestního řízení, když tato pochybení neshledal natolik závažnými, aby se jimi více musel zabývat, když tato pochybení se převážně promítla do samotné délky řízení.

45. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby zohledňují individuálních následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných výše. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) - mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit.

46. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění „liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 590/08). Toto samo je však (bohužel) průvodním jevem každého takového trestního stíhání, tedy nelze pouze z těchto skutečností dovozovat nárok na zadostiučinění každého poškozeného za tvrzenou nemajetkovou újmu, ale právě naopak je třeba konkrétně u každého poškozeného individuálně zkoumat zásahy do jeho osobnostní sféry a jejich konkrétní projevy.

47. Žalobce tvrdil, že vydáním nezákonného rozhodnutí ve formě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, byl zasažen v tom směru, že dané trestní stíhání mělo dopad na celou jeho rodinu, tedy i na manželku a jeho dceru, která se v důsledku trestního stíhání odstěhovala od rodičů, v rámci rodiny docházelo k hádkám. Manželka pak v rámci svého zaměstnání nemohla povýšit na vyšší pozici, když v rámci rodiny byl někdo trestně stíhaný. Žalobce pak měl i problémy v rámci svého podnikání, kdy se nedostal k některým zakázkám, když u některých zakázek je třeba podepsat čestné prohlášení, že není trestně stíhán. U daných zakázek tak mohl vystupovat toliko jako subdodavatel, což se odrazilo na zisku jeho společnosti , anonymizováno, .

48. Soud i bez výslechu žalobce, jeho manželky a dcery, a to pouze na základě obsahu trestního spisu uvěřil tomu, že trestní stíhání bylo pro žalobce stresující a že žil v nejistotě a obavách z výsledku trestního stíhání, když částečně trpěl i nespavostí.

49. Soud pak i uvěřil žalobci v rámci jeho účastnického výslechu žalobce a svědeckých výpovědí, že se v důsledku nezákonného trestního stíhání narušil jeho osobní život, když v rámci rodiny docházelo k častým hádkám, nicméně k tomu je třeba i dodat, že k hádkám docházelo i dříve, kdy příčinnou těchto hádek byly finance, jak bylo zjištěno zejména ze svědecké výpovědi jeho dcery. Soud pak i uvěřil tomu, že se v důsledku trestního stíhání zhoršila finanční situace rodiny, kdy žalobce se nemohl prostřednictvím své společnosti , anonymizováno, účastnit některých veřejných zakázek, neboť byl trestně stíhán. K tomu je však nutné i dodat, že v rámci tohoto řízení žalobce nepožadoval žádnou majetkovou škodu. Žalobce pak neprokázal, že jeho trestní stíhání mělo dopad na kariéru jeho manželky, když v průběhu jeho trestního stíhání byla v zaměstnání povýšena. Ze svědecké výpovědi jeho dcery pak má soud za prokázané, že ta se od rodičů odstěhovala z důvodu jejich častých hádek, kdy rodiče se hádali již před samotným trestním stíháním žalobce, tím bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že dcera se od nich odstěhovala z důvodu namítaného trestního stíhání otce, což podtrhuje i skutečnost, že dcera žalobce nijak zvlášť trestní stíhání otce neřešila, jak sama uvedla ve své svědecké výpovědi.

50. Při posouzení nemajetkové újmy soud rovněž zohlednil to, že dle konečných skutkových závěrů soudů I. a II. stupně se žalobce významně podílel na podvodném jednání spoluobviněného, který byl odsouzen za trestný čin úvěrového podvodu. Žalobce byl pak stíhán ve stejném trestním řízení za jiný trestný čin, a to konkrétně přečin zpronevěry. Z odůvodnění zprošťujícího rozsudku ve vztahu k žalobci má soud konkrétně za prokázané, že žalobce konkrétně jednal dílem tak, jak je vymezeno ve skutku obžaloby, tedy že dne , datum, na magistrátu města , adresa, nechal zaregistrovat na svoji společnost , anonymizováno, , právnická osoba, ., kterou vlastní, motocykl tovární značky , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, , že před tím dne , datum, nechal na státní technické kontrole udělat jménem své společnosti , anonymizováno, , právnická osoba, . evidenční kontrolu tohoto motocyklu, a to na základě antedatované kupní smlouvy mezi obžalovaným č. , hodnota, a společností , anonymizováno, , právnická osoba, . (datované , datum, ), že předmětný motocykl užíval od , datum, , kdy jej s vědomím a se souhlasem obžalovaného č. , hodnota, odvezl z prodejny , Anonymizováno, v , adresa, a že motocykl obžalovanému č. , hodnota, poté nevydal. Okolnosti, za nichž žalobce převzal na základě uzavřené úvěrové smlouvy zakoupený motocykl, tedy že to byl právě žalobce, kdo celou transakci inicioval, kdo motocykl v prodejně rezervoval, kdo poskytl zálohu na jeho zakoupení, kdo motocykl fakticky převzal, ať už s tím, že bude splácet úvěr či nikoli, a následně motocykl převedl na společnost , anonymizováno, , právnická osoba, ., svědčí o významném podílu žalobce na podvodném jednání, kterým byl vylákán úvěr ve výši 175 000 Kč od úvěrující společnosti, a způsobena jí tak majetková škoda v této výši. Jeho jednání jako osoby, v jejíž režii jednal obžalovaný č. , hodnota, , tak přichází posoudit jako účastenství (ať už formou návodu či pomoci) či spíše jako spolupachatelství na jednání obžalovaného č. , hodnota, Za této situace ovšem žalobce nemohl zpronevěřit motocykl dofinancovaný úvěrem, který v zájmu žalobce sjednal obžalovaný č. , hodnota, , jak mu bylo kladeno za vinu obžalobou pod bodem II. Vzhledem k tomu, že v jeho případě nebylo zahájeno trestní stíhání pro totožné jednání či následek, a ani při úpravě popisu skutku podle skutkových zjištění, která vyplynula v průběhu řízení, nelze totožnost skutku zachovat, pak soudu nezbylo než žalobce zprostit obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť jednání, které je žalobci kladeno za vinu, není trestným činem. V odůvodnění usnesení odvolací soud pak zopakoval ve vztahu ke zproštění žalobce závěry učiněné soudem I. stupně, konkrétně uvedl, že je sice pravdou, že žalobce se podílel na trestné činnosti, ale s ohledem na vymezení skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání a obžaloby nemůže v daném skutku být spatřován trestný čin, nicméně by mohlo jít o jiný skutek, který by mohl znaky trestného činu naplnit, pokud by pro něj byl žalobce stíhán a posléze by na něj byla podána obžaloba. Vzhledem k tomu, že v případě žalobce nebylo trestní stíhání zahájeno pro totožné jednání a ani při úpravě popisu skutku nešlo totožnost skutku zachovat, nezbylo trestním soudům než žalobce zprostit obžaloby. Z daného je tak zřejmé, že pokud by žalobce byl stíhán pro trestný čin úvěrového podvodu byl by shledán vinným jako spoluobviněný, což soud musí zohlednit při samotném odškodnění.

51. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 pak uzavřel, že „Výše zadostiučinění přiznaného podle ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“52. Soud účastníkům řízení při jednání předestřel judikaturu, kterou navrhl žalobce k prokázání výše nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání. Soud rovněž účastníkům předestřel judikaturu, kterou si i soud sám vyhledal.

53. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. 8 Co 1141/2019-170, bylo zjištěno, že tamní žalobce byl stíhán pro trestný čin zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1,5 písm. a) tr. zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 5 let, trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstev v trvání 4 let a dále mu byla uložena povinnost nahradit poškozeným škodu způsobenou trestným činem v milionových výších. Následně pak byl rozsudkem Vrchního soudu v Praze zproštěn, neboť soud dospěl k závěru, že skutek, pro který byl tamní žalobce stíhán, není trestným činem. U jediného z dílčích útoků pak bylo trestní stíhání zastaveno z důvodu promlčení. Trestní stíhání tamního žalobce trvalo 7 let. Tamnímu žalobci se rozpadlo manželství, došlo k ochlazení vztahů s dětmi. Trestí stíhání mělo souvislost s jeho podnikatelskou činností jako zdrojem obživy, na okresním městě, kdy dokonce došlo k jeho nepravomocnému odsouzení. Tamnímu žalobci byla přiznána částka 200 000 Kč.

54. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. 30 Co 224/2017-146, bylo zjištěno, že tamní žalobce byl stíhán pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 trestního zákoníku spáchaného formou účastenství, kdy soud neshledal tuto srovnávací judikaturu za vhodnou, a to s ohledem na jiný typ trestného činu.

55. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. 58 Co 443/2011-113, bylo zjištěno, že tamní žalobce byl stíhán pro trestný čin nadržování dle § 166 tr. zákoníku, kdy soud neshledal tuto srovnávací judikaturu za vhodnou, a to s ohledem na jiný typ trestného činu.

56. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. 16 Co 338/2021, bylo zjištěno, že tamní žalobce byl stíhán pro trestný čin zpronevěry dle § 206 odst. 1,3 tr. zákoníku a pro trestný čin zpronevěry dle § 206 odst. 1 tr. zákoníku. Tamní žalobce byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku s podmíněným odkladem na dobu 30 měsíců, žalobce byl následně zproštěn odvolacím soudem dle § 226 písm. b) tr. řádu s tím, že skutek není trestným činem. Trestní stíhání trvalo cca 1 rok a 4 měsíce. Žalobce trpěl stresem a nejistotou, omezil svoji činnost v oblasti vymáhání pohledávek, v důsledku čehož došlo ke snížení příjmů rodiny, měl problémy se spaním, byl apatický k okolí. Tamnímu žalobci nehrozil nepodmíněný trest odnětí svobody. Tamnímu žalobci byla přiznána částka 20 000 Kč. K tomu pak právní zástupce žalobce doplnil, že trestní stíhání žalobce trvalo delší dobu, než bylo ve srovnávaném případě.

57. Soud tak uzavírá, že v daném případě je dostatečným zadostiučiněním konstatování porušení práva a omluva, kterou již žalobci poskytla žalovaná. V daném případě nebyly z převážné části prokázány tvrzené dopady do osobní sféry žalobce, kdy soud uvádí, že konkrétně nebylo prokázáno, že v důsledku trestního stíhání žalobce se od nich odstěhovala dcera, že trestní stíhání mělo vliv na karierní růst jeho manželky. Částečně pak bylo prokázáno, že v rodině docházelo k častějším hádkám, nicméně k hádkám docházelo i dříve. V řízení pak bylo prokázáno, že trestní stíhání ovlivnilo podnikatelskou činnost žalobce, která představoval zdroj obživy rodiny. Soud však musel přihlédnout i k tomu, že pokud by žalobce byl stíhán za trestný čin úvěrového podvodu byl by shledán vinným jako spoluobviněný, což se musí projevit v přiznaném zadostiučinění, neboť forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. K tomu soud uvádí, že ani v jednom ze srovnávaných případů (kde se tamním žalobcům dostalo finanční satisfakce) nenastala situace, že v případě, kdyby tamní žalobce byl stíhán pro jiný trestný čin, než byl uveden v usnesení o zahájení trestního stíhání/popř. v obžalobě, mohl být shledán vinným, ale chybou státu musel být zproštěn obžaloby. Soud tak uzavírá, že přiznané zadostiučinění přiznané žalovanou, tedy ve formě konstatování porušení práva a omluvy, je dostatečné. Soud tak nárok žalobce z titulu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním v celém rozsahu zamítl.

58. Soud dále uvádí, že žalovaná neplnila dobrovolně v zákonné 6měsíční lhůtě, když žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne , datum, , nároky žalobce tak měly být dobrovolně uspokojeny nejpozději dne , datum, , když žalovaná až dne , datum, vydala své stanovisko, tudíž částečně dobrovolně plnila až po tomto datu. Soud však dále přihlédl k tomu, že žalovaná nepřiznala žalobci cestovné, neboť žalobce v rámci předsoudního projednání nároku žalobce neposkytnul žalované nezbytnou součinnost, pročež se co do nákladů na cestovné nemohla dostat do prodlení.

59. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. V souzeném případě byl předmět řízení v tarifní hodnotě 143 676,38 Kč (50 000 Kč za nemajetkovou újmu; dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) + 93 676,38 Kč za škodu, to vše dle AT do , datum, , a to s ohledem na to, že žaloba byla podána před tímto datem). Žalobce byl z pohledu nákladů řízení tarifně úspěšný co do částky 122 781,50 Kč (tj. konkrétně částka 50 000 Kč a soudem a žalovanou přiznané obhajné ve výši 72 781,50 Kč), přičemž tato částka představuje 70,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,46 % a úspěchu žalované v rozsahu 14,54 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky AT z tarifní hodnoty ve výši 143 676,38 Kč sestávající z částky 6 860 Kč za každý z šesti úkonů (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí, účast na jednání dne , datum, , , datum, a , datum, ) uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 AT včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 43 860 Kč ve výši 9 210,60 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), když advokátka žalobce je plátcem této daně. Tedy celkem 57 070,60 Kč (před krácením), když žalobci z této částky náleží 70,92 %, což je částka po zaokrouhlení ve výši 40 474 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

60. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.