10 C 125/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 13 047 726,46 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 13 047 726,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 177 817,10 Kč od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 869 909,36 Kč od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované po rozšíření žaloby, kterou soud připustil na jednání konaném dne , datum, , zaplacení celkové částky 13 047 726,46 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu v insolvenčním řízením vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , anonymizováno, , insolvenční spisová značka, . Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně byla v pozici žalované účastníkem řízení vedeného před Krajským soudem v Plzni pod č. j. , anonymizováno, . Předmětem řízení bylo zaplacení částky 28 030 709,04 Kč s příslušenstvím. Žalobcem v řízení byl , tituly před jménem, Bc , jméno FO, jako insolvenční správce dlužníka , právnická osoba, . Následně pak byla žalobcem sama společnost , právnická osoba, . Soudní řízení bylo skončeno rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -1037, který nabyl právní moci dne , datum, . Na základě předchozího a následně zrušeného rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -847, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -903, uhradila žalobkyně na účet právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 1 177 817,10 Kč a do majetkové podstaty insolvenčního dlužníka , právnická osoba, ., částky: 1 621 977,09 Kč na jistině přisouzené pohledávky, 6 661 184,98 Kč na přisouzených úrocích a 3 586 747,29 Kč na dalších přisouzených úrocích. Tato úhrada byla provedena dle pokynů žalobce, tj. insolvenčního správce dlužníka , právnická osoba, . Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -994, byla shora označená rozhodnutí, a to rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -847 a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -903, zrušena. Konečným rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -1037, bylo rozhodnuto tak, že se žaloba co do celého nerozhodnutého zamítá, tj. zamítá se i co do částek zaplacených žalobkyní do majetkové podstaty , právnická osoba, . a současně bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá práva na náhradu nákladů řízení. Přípisem ze dne , datum, učiněným vůči Městskému soudu v Praze v rámci insolvenčního řízení dlužníka , právnická osoba, . vedeného pod č. j. , anonymizováno, , insolvenční spisová značka, požádala žalobkyně o vrácení žalobkyní zaplacených částek ve výši 1 621 977,09 Kč, 6 661 184,98 Kč, 3 586 747,29 Kč a 1 177 817,10 Kč. Městský soud v Praze reagoval přípisem soudce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -B-219. V rámci tohoto přípisu bylo sděleno, že bylo pravomocně rozhodnuto o zrušení konkurzu a že částky mají být poměrně vymáhány proti insolvenčním věřitelům, kterým byly vyplaceny na základě dříve vydaného rozvrhového usnesení. Nesprávný úřední postup žalobkyně spatřuje v tom, že žalobkyně ihned po podání dovolání ve věci vedené před Krajským soudem v Plzni pod č. j. , anonymizováno, informovala insolvenční soud o podání dovolání, a to dopisem svého právního zástupce ze dne , datum, . V tomto dopise žalobkyně výslovně upozornila, že dne , datum, provede ve prospěch majetkové podstaty úhradu všech přisouzených částek s tím ale, aby do rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání nebyla schvalována konečná zpráva a nebylo vydáváno konečné a ani částečné rozvrhové usnesení. Zároveň bylo výslovně upozorněno na to, že pokud by bylo rozvrhové usnesení vydáno a následně by Nejvyšší soud dovolání vyhověl, vznikla by majetkové podstatě povinnost všechny částky zaplacené žalobkyní žalobkyni vrátit. Žalobkyně dále dopisem svého právního zástupce ze dne , datum, opětovně žádala o to, aby do rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání nebylo vydáváno rozvrhové usnesení. Žalobkyně nepožádala Nejvyšší soud o odložení vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -903, což ovšem nelze žalobkyni klást k tíži. K tomu dále uvedla, že žalobkyně je stabilní firmou se značnými objemy finančních obratů. Zaplacení finančních částek do majetkové podstaty nevedlo k ohrožení chodu a provozu firmy žalobkyně. Důvody k odložení vykonatelnosti tak nebyly dány. Žalobkyně nepodala na insolvenční věřitele žaloby o vrácení finančních částek, které od ní inkasovali od insolvenčního správce, resp. od insolvenčního soudu, k uspokojení svých pohledávek, což opět nelze žalobkyni klást k tíži. Žalobkyně své nároky předběžně uplatnila u žalované dopisem ze dne , datum, ohledně částky 1 177 817,10 Kč a dopisem ze dne , datum, ohledně částky 11 869 909,36 Kč.

2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně neuznává a navrhla, aby žaloba byla zcela zamítnuta. Uvedla, že u požadovaného odškodnění chybí existence tvrzeného odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu, kdy v době rozhodování a konání, jak Městského soudu v Praze, tak i insolvenčního správce, zda byla pravomocná rozhodnutí, na základě kterých bylo dle předepsaných norem a pravidel konáno. Skutečnost, že následně došlo ke zrušení těchto pravomocných rozhodnutí nic nemění, jelikož až tehdy byl dán důvod k nevyplácení, resp. vrácení předmětných prostředků, což platí jak pro žalované jistiny, tak pro náklady řízení. K tomu dále uvedla, že podání dovolání nemá samo o sobě odkladný účinek, tudíž rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno, je vykonatelné, pokud se jedná o pravomocné rozhodnutí. Strana řízení však dle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“ (případně subsidiárně v § 266 a násl. o. s. ř.) může navrhnout odklad vykonatelnosti, pokud hrozí závažná újma, nebo by výkon rozhodnutí mohl způsobit nevratné nebo nepřiměřené následky. Naprosto typickým příkladem pak je, pokud žalovaný podá dovolání proti pravomocnému rozsudku, který mu ukládá zaplatit vysokou částku a požádá tak o odklad vykonatelnosti, protože by zaplacením mohl být nenapravitelně poškozen (např. insolvencí), a v případě pozdějšího zrušení rozhodnutí by bylo obtížné plnění získat zpět. Rovněž z tvrzení žalobkyně vyplývá, že sice vyzvala insolvenční dlužníky, potažmo právního zástupce insolvenčního správce, k vrácení částek, které mají představovat uplatňovanou škodu, avšak nedomáhal se předmětné škody v rámci občanskoprávního řízení, tudíž není vůbec jasné, zda je jeho nárok v tomto směru oprávněný, případně zda mohl popsaný stav napravit touto cestou. Žalovaná tak uzavřela, že ze strany státu nedošlo k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu, jelikož ten postupoval v souladu s procesními postupy a normami. Je to naopak žalobkyně, která nedostatečně chránila svá práva a odpovědnost za škodu se snaží přenést na stát, namísto toho, aby řádně bránila svá práva prostřednictvím občanskoprávní žaloby.

3. Žalobkyni a žalovaná učinily nesporným, že žalobkyně u žalované dne , datum, uplatnila nárok co do částky 1 177 817,10 Kč a dne , datum, nárok co do částky 11 869 909,36 Kč.

4. Ze stanoviska žalované bylo zjištěno, že neshledala odpovědnostní titul a žalobkyni ničeho dobrovolně nepřiznala, přičemž stanoviskem byly vypořádány oba nároky, tj. ohledně částky 1 177 817,10 Kč i ohledně částky 11 869 909,36 Kč.

5. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -847, bylo zjištěno, že v daném řízení jako žalobce vystupoval insolvenční správce dlužníka , právnická osoba, ., a to , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž v daném řízení byl zastoupen advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , na straně žalované pak vystupovala žalobkyně (dále jen „žalobkyně“). Daným rozsudkem bylo rozhodnuto, tak že: výrokem I. Žalobkyně je povinna zaplatit insolvenčnímu správci dlužníka , právnická osoba, ., částku 25 118 085,27 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 11 193 439,16 Kč od , datum, do zaplacení a z částky 6 594 846,48 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrokem II. Žaloba se zamítá co do částky 2 912 623,77 Kč a co do úroku z prodlení v zákonné výši z částky 7 329 799,63 Kč od , datum, do zaplacení.

6. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -903, , anonymizováno, , bylo zjištěno, že proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -847, podali odvolání, jak žalobkyně, tak i insolvenční správce dlužníka , právnická osoba, . O odvolání bylo rozhodnuto tak, že výrokem I. Rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. , anonymizováno, -847 ze dne , datum, , doplněný usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. , anonymizováno, -889 ze dne , datum, , se ve výroku I., části výroku II., kterou byla zamítnuta žaloba o zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 7 329 799,63 Kč od , datum, do zaplacení a ve výrocích III., IV a V. potvrzuje, výrokem II. V části výroku II., kterou byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 2 912 623,77 Kč, zůstává rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. , anonymizováno, -847 ze dne , datum, , doplněný usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. , anonymizováno, -889 ze dne , datum, , podanými odvoláními nedotčen, výrokem III. Žalobkyně je povinna zaplatit insolvenčnímu správci dlužníka , právnická osoba, . (na účet jeho zástupce), na náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení částku 134 080,10 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

7. Z dovolání ze dne , datum, včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, podala dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -903.

8. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -994, bylo zjištěno, že žalobkyně si podala dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -903, , anonymizováno, , o kterém dovolací soud rozhodl tak, že výrokem I. Dovolání se zamítá v rozsahu, v jakém jím byla napadena část prvního výroku rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -903, , anonymizováno, , kterou byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -847, ve výroku I. co do povinnosti žalobkyně zaplatit insolvenčnímu správci dlužníka , právnická osoba, ., částku 23 496 108,18 Kč, výrokem II. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -903, , anonymizováno, , ve třetím výroku a v části prvního výroku, kterou byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -847, ve výroku I. co do povinnosti žalované zaplatit insolvenčnímu správci dlužníka , právnická osoba, . částku 1 621 977,09 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 11 193 439,16 Kč od , datum, do zaplacení a z částky 6 594 846,48 Kč od , datum, do zaplacení a ve výrocích III., IV. a V., rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -847, v části výroku I. co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 1 621 977,09 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 11 193 439,16 Kč od , datum, do zaplacení a z částky 6 , adresa, ,48 Kč od , datum, do zaplacení a ve výrocích III., IV. a V. a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -889, ve výroku II. se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci , datum, .

9. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -1037 bylo zjištěno, že ve vztahu k žalobkyni (v daném řízení v pozici žalované) byla zamítnuta ve zbývajícím rozsahu žaloba (co do částky 1 621 977,08 Kč a co do úroku z prodlení v zákonné výši z částky 11 193 439,16 Kč od , datum, do zaplacení a z částky 6 594 846,48 Kč od , datum, do zaplacení) a současně bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, , přičemž daným rozhodnutím bylo skončeno celé řízení vedené pod sp. zn. , anonymizováno, .

10. Z e-mailu žalobkyně ze dne , datum, na čl. 7 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně se obrátit na Městský soud – insolvenční soud se žádostí o vrácení zaplaceným finančních prostředků do majetkové podstaty dlužníka , právnická osoba, ., a to konkrétně částek: 1 621 977,09 Kč na jistině pohledávky, 6 661 184,98 Kč na úrocích, 3 586 747,29 Kč na dalších úrocích a 1 177 817,10 Kč na nákladech řízení.

11. Z přípisu Městského soudu v Praze ze dne , datum, bylo zjištěno, že bylo reagováno na email žalobkyně ze dne , datum, vyřizujícím soudcem, a to tak, že žalobkyni bylo sděleno, že usnesením ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -B-204, insolvenční soudu rozhodl o zrušení konkursu, přičemž dané rozhodnutí je pravomocné. Právní mocí daného rozhodnutí bylo insolvenční řízení skončeno a z tohoto důvodu již není možné uplatňovat v rámci skončeného insolvenčního řízení žádné další majetkové pohledávky. Za této situace peněžní prostředky, které byly rozvrženy rozvrhovým usnesením mezi dlužníky věřitele, event. i jiné osoby, ač k tomu nebyl podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -994, dán důvod, mohou být vůči těmto osobám požadovány poměrně (podle výše jakou se na ní v rozvrhu podílely) již jen z titulu bezdůvodného obohacení.

12. Z e-mailů mezi právním zástupcem žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, (advokát insolvenční správce dlužníka , právnická osoba, ., a to , tituly před jménem, , jméno FO, v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , anonymizováno, ) ze dnů , datum, a , datum, na čl. 9-10 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně se obrátil na advokáta se žádostí o vrácení částky 1 177 817,10 Kč na nákladech řízení. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, sdělil v reakci na email právního zástupce žalobkyně, že náhrada nákladů řízení byla uhrazena do majetkové podstaty, přičemž advokát nebyl příjemcem této částky, bylo toliko platebním místem. Z daného důvodu tak nemůže žalobkyni danou částku vrátit.

13. Z oznámení o podání dovolání ve věci sporu týkajícího se majetkové podstaty ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně informovala insolvenční soud o podání dovolání ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , anonymizováno, . Současně informovala insolvenční soud, že s ohledem na vykonatelnost rozhodnutí provede dne , datum, ve prospěch majetkové podstaty úhradu všech přisouzených částek. Současně požádala, aby do rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání podaném proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , nebyla ze strany insolvenčního soudu schvalována konečná zpráva, potažmo aby nebylo vydáno konečné ani částečné rozvrhové usnesení zahrnující finanční prostředky uhrazené dle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , přičemž jestliže by Nejvyšší soud podanému dovolání vyhověl a rozsudek Vrchního soudu v Praze zrušil, vznikla by majetkové podstatě povinnost všechny částky zaplacené ze strany žalobkyně vrátit.

14. Z žádosti o nevydání rozvrhového usnesení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žádala insolvenční soud, aby nevydával rozvrhové usnesení do doby, než bude rozhodnuto o podaném dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , přičemž jestliže by Nejvyšší soud podanému dovolání vyhověl a rozsudek Vrchního soudu v Praze zrušil, vznikla by majetkové podstatě povinnost všechny částky zaplacené ze strany žalobkyně vrátit.

15. Ze stanoviska k vyjádření a žádosti věřitele , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se obrátila na insolvenční soud s tím, že , právnická osoba, (věřitel v insolvenčním řízení) nesouhlasí se žádostí žalobkyně o vyčkání s vydáním rozvrhového usnesení do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o podaném dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , přičemž věřitel naopak žádá a vyzývá insolveční soud k tomu, aby bezodkladně vydal rozvrhové usnesení. Žalobkyně naopak nadále trvala na své žádosti o posečkání s vydáním rozvrhového usnesení.

16. Z přípisu insolvenčního soudu ze dne , datum, bylo zjištěno, že insolvenční soud se dotazoval Nejvyššího soudu, kdy lze očekávat vydání rozhodnutí ve věci dovolání vedeného u dovolacího soudu pod sp. zn. , anonymizováno, . Z odpovědi Nejvyššího soudu na žádost ze dne , datum, bylo zjištěno, že vydání rozhodnutí o dovolání lze s ohledem na pořadí a množství projednávaných věcí očekávat ve lhůtě cca 3 měsíců.

17. Z usnesení Městského soudu ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -B-201, bylo zjištěno, že bylo vydáno rozvrhové usnesení ve věci dlužníka , právnická osoba, ., kterým mezi jednotlivé věřitele byly poměrně rozdělena částka 35 067 015,63 Kč.

18. Z usnesení Městského soudu ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -B-204, bylo zjištěno, že byl zrušen konkurs prohlášený na majetek dlužníka , právnická osoba, . (výrok I.), přičemž z odůvodnění bylo zjištěno, že insolvenční správce dlužníka , tituly před jménem, , jméno FO, insolvenčnímu soudu podáním ze dne , datum, oznámil, že rozvrhové usnesení bylo zcela splněno.

19. Z odvolání proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -B-204, bylo zjištěno, že žalobkyně podala odvolání proti výroku I. shora uvedeného usnesení (zrušuje se konkurs prohlášený na majetek dlužníka , právnická osoba, .).

20. Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , insolvenční spisová značka, , , Anonymizováno, -B-213, bylo zjištěno, že odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -B-204, bylo odmítnuto s tím, že pokud dojde ke zrušení konkursu dlužníka jsou jedinými osobami aktivně legitimovanými k podání odvolání insolvenční správce a přihlášení věřitelé. Žalobkyně jakožto odvolatel, není přihlášeným věřitelem ani insolvenčním správcem, tudíž není oprávněna se proti rozhodnutí o zrušení konkursu dovolat.

21. Z výpisu z insolvenčního rejstříku dlužníka , anonymizováno, , s.r.o., bylo zjištěno, že rozvrhové usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -B-2021, nabylo právní moci dne , datum, a usnesení o zrušení konkursu dlužníka Městského soudu ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -B-204, nabylo právní moci dne , datum, . Insolvenční řízení bylo skončeno dne , datum, .

22. Z výzev k vydání bezdůvodného obohacení ze dne , datum, na čl. 71-106 (shodně na čl. 117-144, kdy na p. v. jsou doručenky + podací arch na čl. 145) bylo zjištěno, že žalobkyně se obrátila na jednotlivé věřitele z insolvenčního řízení, kterým na základě rozvrhového usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -B-2021, byly vyplaceny finanční prostředky z majetkové podstaty dlužníka , právnická osoba, ., přičemž žalobkyně v jednotlivých výzvách specifikovala vůči každému věřiteli částku, která jim byla přiznána z prostředků žalobkyně, když ta do majetkové podstaty vyplatila částku v celkové výši 13 047 726,46 Kč.

23. Z emailu ze dne , datum, na čl. 17 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně se obrátil na rejstříkový soud s tím, že má za to, že nejsou dány důvody pro výmaz společnosti , právnická osoba, . z obchodního rejstříku.

24. Z úplného výpisu společnosti , právnická osoba, . bylo zjištěno, že daná společnost byla k datu , datum, vymazána z obchodního rejstříku, a to na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -B-204, kterým byl zrušen konkurs na majetek dlužníka.

25. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

26. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení.

27. Podle ustanovení § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

28. Podle ustanovení § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

29. Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

30. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

31. Podle ustanovení § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

32. Podle ustanovení § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

33. Podle ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

34. Podle ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 ustanovení platí, že náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

35. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna, byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.

36. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zpráva výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací.

37. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí.

38. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000).

39. Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1099/99).

40. Soud se proto nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu v posuzovaném případě.

41. Pohledem právního posouzení se tak žalobkyně domáhá odškodnění za to, že postupem insolvenčního soudu byla žalobkyně poškozena, když insolvenční soud neposečkat s vydáním rozvrhového usnesení a konečného usnesení o zrušení konkursu dlužníka do doby, než bude rozhodnuto o dovolání žalobkyně v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , anonymizováno, , kdy poškození žalobkyně spočívá v nemožnosti vrácení žalobkyní do majetkové podstaty zaplacených finančních prostředků. Zvýhodnění ostatních přihlášených věřitelů pak spočívá v tom, že inkasovali poměrné výplaty uspokojení přihlášených pohledávek, a to i z finančních prostředků zaplacených žalobkyní, které neměly být k uspokojení věřitelů použity, a naopak měly být žalobkyni vráceny.

42. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že do majetkové podstaty byly vyplaceny částky 1 621 977,09 Kč, 6 661 184,98 Kč, 3 586 747,29 Kč a 1 177 817,10 Kč, kterým se žalobkyně v daném řízení domáhá jako škody způsobené nesprávným úředním postupem.

43. Podle ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů.44. , adresa, rychlosti a hospodárnosti úzce souvisí se snahou docílit co nejvyššího uspokojení věřitelů dlužníka, jedná se totiž jednak o reflexi hodnoty peněz v čase, jednak o snahu snížení nákladů. Rychlostí insolvenčního řízení má být zároveň chráněna určitá právní jistota věřitelů.

45. Insolvenční soud se řídil shora uvedenou zásadou, kdy soud neshledal, že by došlo k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, kdy v době rozhodování a konaní, jak Městského soudu v Praze, tak i insolvenčního správce byla jasně postavena pravomocná rozhodnutí, na základě kterých bylo dle předepsaných norem a pravidel konáno. Skutečnost, že následně došlo ke zrušení shora uvedených pravomocných rozhodnutí na uvedeném nic nemění, jelikož až tehdy byl dán důvod k nevyplacení, resp. vrácení předmětných prostředků, což platí jak pro žalované jistiny, tak i náklady řízení. Z insolvenčního zákona pak ani nevyplývá, že insolvenční soud měl povinnost posečkat do rozhodnutí dovolacího řízení v řízení vedeném mimo insolvenční řízení. K tomu soud uvádí, že žalobkyně v daném případě měla využít institutu odkladu vykonatelnosti před rozhodnutím o dovolání dle § 243 zákona o. s. ř. a nevyplácet dané částky do majetkové podstaty, což však neučinila.

46. Účelem odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu je zabránit zásadním a potenciálně nevratným následkům, které mohou nastat v právní sféře dovolatele v důsledku výkonu (vadného) pravomocného rozhodnutí a vzhledem k nimž může následné poskytnutí ochrany (ve věci samé) dovolateli pozbýt reálného významu. Zákon vymezuje 2 důvody pro odklad vykonatelnosti, a to a) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Z daného tedy vyplývá, že občanský soudní řád nestanoví, za jakých konkrétních podmínek má dovolací soud návrhu na odklad vyhovět, vychází se proto z toho, že důvody pro odklad vykonatelnosti jsou dány především tam, kde případné zrušení napadeného rozhodnutí by při provedení výkonu znamenalo pro účastníka řízení potíže, tedy jestliže mu hrozí vznik závažné újmy na jeho právech. Zvažován bude zejména charakter uložené povinnosti a vratnost stavu pro případ zrušení napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Argumentace žalobkyně, že o odkad vykonatelnosti nežádala z důvodu, že je stabilní společností se značnými objemy finančních obratů, kdy zaplacením finančních částek do majetkové podstaty nevedlo k ohrožení chodu a provozu žalobkyně je tedy lichá, neboť daná právní norma nestanoví tuto konkrétní tvrzenou skutečnost jako nemožnost pro nevyhovění žádosti o odklad. Tím však soud neříká, že osobní a majetkové poměry účastníka při zvažování odkladu nehrají významnou roli. Soud pak v neposlední řadě dodává, že podle ustanovení § 243 o. s. ř. nelze odložit vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu, které dovolatel předtím splnil dobrovolně, což se stalo právě v případě žalobkyně.

47. Soud dále uvádí, že ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jasně stanovuje, že každý má povinnost chránit svá práva, ten, kdo je zanedbá, nepožívá ochrany jako ten, kdo je nezanedbá. Žalobkyně jí popsanou situaci mohla předejít a zabránit tak, že by si podala návrh na odklad vykonatelnosti předmětných rozhodnutí a neuhradila by dané částky do majetkové podstaty dlužníka, což však neučinila, kdy rovněž pak nelze předjímat závěr o úspěšnosti daného návrhu na odklad, jak činí sama žalobkyně. Z tvrzení žalobkyně pak dále vyplývá, že sice vyzvala insolvenční věřitele, potažmo právního zástupce insolvenčního správce k vrácení částek (nyní ve vztahu k ní dlužníky), které mají představovat uplatňovanou škodu (k tomu i předložila důkazy, ze kterých tyto skutečnosti vyplývají), avšak nedomáhala se předmětné škody v rámci občanskoprávního řízení, tudíž ani není vůbec jasné, zda by se nenapravil tento stav právě touto cestou.

48. Na závěr pak soud uvádí, že nesprávný úřední postup je – dle svého negativního vymezení – přitom postupem, který sám o sobě k vydání rozhodnutí nevede, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Soud v daném případě rovněž dospěl k závěru, že v právě v tomto případě naplněno není, neboť namítané vadné/nesprávné vyhodnocení, kdy soud neposečkal na výsledek dovolacího řízení, se odrazilo ve vydání rozvrhového usnesení a následného vydání usnesení o zrušení konkursu dlužníka, přičemž namítané vadné/nesprávné vyhodnocení se odrazilo v daných usneseních, což je typickou činností, která se přímo a bezprostředně projeví v tom, že je dané rozhodnutí vydáno. Pojmově tak ani nemůže jít o nesprávný úřední postup – mohlo by se tak jednat pouze o odpovědností titul ve formě nezákonného rozhodnutí (v jehož obsahu se namítané chybné hodnocení projevilo, nicméně jak uvedeno výše, žalobkyně netvrdila (ani toto nevyplynulo z dokazování), že by daná usnesení byla pro nezákonnost zrušena či měněna.

49. Soud tak na základě shora uvedených skutečností žalobu v plném rozsahu zamítl.

50. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

51. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 3 režijních paušálů po 300 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření k žalobě a účast na jednání a příprava na jednání. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.