10 C 139/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 19 278 138 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 19 278 138 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části žalobního požadavku na úhradu zákonných úroků z prodlení z částky 19 278 138 Kč za období od [datum] do [datum].

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 225 756,70 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá po žalované náhrady škody ve výši 19 278 138 Kč, a to jakožto škody, která mu byla způsobena odmítnutím [anonymizována tři slova] uzavřít dvě dohody o investičních pobídkách, jejichž uzavření bylo žalobci přislíbeno. Dne [datum] požádal žalobce o příslib investiční pobídky ve smyslu zákona o investičních pobídkách a dne [datum] [anonymizováno] vydalo [rozhodnutí] o příslibu investiční pobídky, a to jednak ve formě hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst ve výši 100 000 Kč na jedno pracovní místo, a dále ve formě hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců. Mezi předpoklady čerpání investiční pobídky pak patřilo uzavření dohody o podpoře rekvalifikace a dohody o podpoře nových míst, přičemž v uzavření dohod podle rozhodnutí muselo dojít do tří let od vydání rozhodnutí o příslibu, tj. do [datum]. Žalobce uvádí, že ani jedna z těchto dohod nebyla [anonymizována dvě slova] [země] uzavřena, a to v rozporu s rozhodnutím o příslibu. Žalobce se proto obrátil na správní soudy a ve věci bylo nakonec rozhodnuto Městským soudem v Praze rozsudkem ze dne [datum] tak, že bylo určeno, že zásah [anonymizována dvě slova] [země] spočívající v neuzavření obou předmětných dohod byl nezákonný. Žalobce tak má za to, že tímto došlo k nesprávnému úřednímu postupu a domáhá se proto náhrady škody tímto způsobené, konkrétně ve výši 17 000 000 Kč jakožto částky sestávající z podpory na vytvoření 170 nových pracovních míst ve výši à 100 000 Kč na jedno pracovní místo, a dále z částky 2 278 138 Kč z titulu hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. Podpora měla být žalobci poskytnuta nejpozději do [datum], proto žalobce nárokuje rovněž úroky z prodlení od [datum].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila zejména podáním z [datum]. Nesporovala po skutkové stránce události, které se týkaly rozhodnutí o investiční pobídce, neuzavření obou dohod, jakož i závěry správního soudu o tom, že došlo k nezákonnému zásahu. Dle závěru žalované je tak podmínka odpovědnostního titulu splněna. Žalovaná však namítá, že nebylo ze strany žalobce prokázáno a dotvrzeno, že by skutečně splnil veškeré podmínky pro čerpání příslušných částek, konkrétně neprokázal, že skutečně vytvořil 170 pracovních míst, dále, že splnil další podmínky pro vznik podpory pracovních míst, pokud jde alespoň o jejich minimální počet, a dále, že neprokázal, že by nenastaly podmínky pro navrácení části této podpory. Žalobce tak neprokazuje, že by skutečně měl nárok ve výši, který žaluje. Žalovaná dále namítla, že žalobce zahájil [datum] u žalované sporné řízení dle § 141 správního řádu, kde se domáhá nahrazení projevu vůle, konkrétně uzavření předmětných dohod a alternativně náhrady újmy ve výši 19 278 138 Kč s úrokem z prodlení, tedy částky shodné.

3. Z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum] adresovaného žalobcem [anonymizováno] soud zjistil, že tímto podáním odeslaným žalované dne [datum] žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované před podáním žaloby předběžně uplatnil.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

5. Dne [datum] požádal žalobce o příslib investiční pobídky ve smyslu zákona č. 72/2000 Sb. v reakci na rozhodnutí [anonymizována dvě slova]) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo] [číslo jednací], které bylo vydáno po posouzení podkladů záměru žalobce, spočívajícího v investici na zavedení nové výroby [anonymizováno 11 slov] [obec]. Dne [datum] MPO vydalo rozhodnutí č. 21/2016 o příslibu investiční pobídky, [číslo jednací], v něm mimo jiné rozhodlo, že se příslib investiční pobídky poskytuje: 1) ve formě hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst v územní oblasti [obec] ve výši 100.000 Kč na jedno pracovní místo, a 2) ve formě hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. K uzavření dohod mělo dle rozhodnutí o příslibu dojít do tří let od vydání rozhodnutí o příslibu, tj. do [datum] (zjištěno z citovaného rozhodnutí [anonymizováno] o příslibu investiční pobídky).

6. Z komunikace [anonymizována tři slova] a žalobce soud zjistil, že e-mailem ze dne [datum] zaslal [anonymizována tři slova] žalobci obecné vzory obou dohod, a to k žádosti žalobce. Dne [datum] zaslal žalobce podklady pro sepsání dohod týkající se žalobce s informací, že připravuje zbývající požadované podklady. Dne [datum] žalobce informoval [anonymizována tři slova], že zasílá zejména vyčíslení, ve fakticky finální podobě, pro finalizaci znění obou dohod, a v návaznosti na to pak [anonymizována tři slova] zasílá žalobci návrhy znění dohod vypracované na základě podkladů předaných žalobcem, a to jak dohody o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst v rámci investiční pobídky, tak dohody o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců v rámci investiční pobídky. [anonymizována tři slova] zároveň vyzývá žalobce, aby podepsal žádost o uzavření těchto dohod a společně s dalšími dokumenty tuto odeslal [anonymizována tři slova]. Z [anonymizována tři slova] navrženého textu dohody o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst v rámci investiční pobídky [číslo] soud zjistil, že předmětem je poskytnutí hmotné podpory [anonymizována tři slova] žalobci na vytvoření nových pracovních míst v rámci investiční pobídky dle rozhodnutí o příslibu investiční pobídky ze [datum], vydaného [anonymizováno]; návrhem této dohody se [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] zavazuje poskytnout žalobci podporu ve výši 18 000 000 Kč do 25 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti této dohody, přičemž dohoda nabývá účinnosti dnem uveřejnění prostřednictvím registru smluv. Z návrhu textu dohody o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců v rámci investičních pobídek [číslo] soud zjistil, že předmětem dohody je poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci a školení [anonymizována tři slova] žalobci, a to v rámci rekvalifikace a školení nových zaměstnanců dle rozhodnutí o investičním příslibu ze [datum] vydaného [anonymizováno] [země] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] se návrhem této dohody zavazuje poskytnout žalobci finanční plnění ve výši 2 278 138 Kč do 25 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti této dohody s tím, že tato dohoda nabývá účinnosti rovněž dnem uveřejnění prostřednictvím registru smluv. Soud dále zjistil, že v reakci na zaslání těchto dohod žalobce sdělil [anonymizována dvě slova] dne [datum], že snižuje počet pracovních míst ze 180 na 170, a to s ohledem na výpovědi, které byly dány s tím, že děkuje za výzvu k podpisu předmětných dohod. Soud dále zjistil, že e-mailem ze dne [datum] zaslal žalobce [anonymizována tři slova] požadované přílohy k dohodám a [anonymizována dvě slova] potvrzuje přijetí tohoto e-mailu [datum], což soud zjistil z e-mailu z tohoto dne, a že [anonymizována tři slova] bere na vědomí upřesnění počtu zaměstnanců na počet 170. Z přípisu [anonymizována tři slova] z [datum] pak soud zjistil, že [anonymizována tři slova] v posledku odmítl obě dohody s žalobcem uzavřít, a to s poukazem na to, že žalobci jakožto zaměstnavateli neplyne přímý nárok na uzavření těchto dohod a že [anonymizována tři slova] tak využívá své správní uvážení ohledně využití finančních prostředků na zabezpečení aktivní politiky zaměstnanosti jinak, a to za situace, kdy aktuálně již poptávka po pracovní síle převyšuje nabídku pracovní síly, tedy se [anonymizována tři slova] rozhodl tyto dohody neuzavřít. Přípisem z [datum] žalobce sděluje [anonymizována tři slova], že s tímto zásadně nesouhlasí a trvá na uzavření obou dohod, což je zopakováno i e-mailem ze [datum] a doplněno výzvou k uzavření dohod dle doručených žádostí, a to během téhož dne. Z e- mailu [anonymizována tři slova] z [datum] pak soud zjistil, že [anonymizována tři slova] setrval na svém stanovisku, že dohody neuzavře, neboť tyto jsou koncipovány jakožto nenárokové a žalobci jakožto zaměstnavateli neplyne přímý nárok na hmotnou podporu plynoucí z těchto dohod a z rozhodnutí [anonymizováno] o příslibu investiční pobídky.

7. Soud dále zjistil ze založených, dále citovaných rozhodnutí, že žalobce poté podal dne [datum] žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 a násl. soudního řádu správního. Ve věci rozhodl nejprve Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který žalobu zamítl, k podané kasační stížnosti poté rozhodl Nejvyšší správní soud dne [datum rozhodnutí] rozsudkem č. j. [číslo jednací] tak, že rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že žalobci jako stěžovateli vznikl na základě rozhodnutí o příslibu investiční pobídky právní nárok na to, aby v případě splnění všech podmínek v tomto rozhodnutí obsažených mohl přislíbenou investiční pobídku čerpat a žalovaný tedy měl povinnost na základě rozhodnutí o příslibu a v jeho rámci dohody podle § 111 zákona o zaměstnanosti se žalobcem uzavřít (zjištěno v citovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu). Městský soud v Praze, poté dne [datum rozhodnutí] rozsudkem č. j. [číslo jednací] rozhodl tak, že se určuje se, že zásah žalovaného [anonymizována dvě slova] [země] spočívající v neuzavření písemné dohody o hmotné podpoře vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek, a o hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců v rámci investičních pobídek, podle § 111 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se žalobcem [právnická osoba], ve lhůtě tří let od vydání rozhodnutí [anonymizováno] České republiky ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], o příslibu investiční pobídky, byl nezákonný.

8. Z rozhodnutí [anonymizováno] z [datum] soud zjistil, že žalobce podal návrh k [anonymizováno] na zahájení sporného řízení správního dle § 141 správního řádu, kterým se domáhá po žalované nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením předmětných dohod nebo alternativně náhrady újmy ve výši 19 278 138 Kč. Rozhodnutím žalované z [datum] byl tento návrh zamítnut s poukazem na to, že uplynula lhůta pro uzavření předmětných dohod a s poukazem na to, že pokud jde o náhradu škody, je vedeno kompenzační řízení u obecných soudů. Ze žaloby žalobce datované dnem [datum] soud zjistil, že žalobce zahájil u Městského soudu v Praze řízení vedené pod [anonymizováno] [spisová značka], kterou se domáhá zrušení tohoto rozhodnutí žalovaného z [datum] s tím, že poukazuje na to, že dle § 141 správního řádu je možné se domáhat i náhrady újmy, a to i z rozhodnutí o investiční pobídce.

9. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu: [anonymizováno] vydalo dne [datum] příslib investiční pobídky, v rámci kterého se zavázalo se žalobcem uzavřít dohodu o podpoře nových míst a dohodu o podpoře rekvalifikace, a to do [datum]. Mezi stranami bylo komunikováno ohledně podkladů pro uzavření těchto dohod a byly vypracovány i finální verze těchto dohod, které byly následně ještě modifikovány co do počtu vytvořených pracovních míst. Na základě této komunikace stran a zaslaných návrhů dohod má soud za zjištěné, že [anonymizováno 6 slov] měla být se žalobcem uzavřena dohoda o poskytnutí hmotné podpory a rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců v rámci investičních pobídek, na základě které měl žalobce inkasovat částku 2 278 138 Kč, a to do 25 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti této dohody. Dále dle návrhu dohody o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst v rámci investiční pobídky, a to v kombinaci s navazujícím upřesněním žalobce z [datum] a z akceptace této změny [anonymizována tři slova] z [datum], má soud zjištěné, že se žalobcem měla být uzavřena dohoda o poskytnutí této podpory na 170 pracovních míst ve výši à 100 000 Kč, tedy, že se žalobcem měla být uzavřena dohoda, na základě které měl inkasovat částku 17 000 000 Kč do 25 pracovních dnů ode dne účinnosti této dohody. Ze vzájemné komunikace stran má soud rovněž za zjištěné, že mezi stranami této dohody, tj. [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] a žalobcem nebylo pochyb o tom, že podmínky pro uzavření těchto dohod jsou splněny; soud dále zjistil, že dohody fakticky uzavřeny se žalobcem nebyly proto, že [země] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] se rozhodla finanční prostředky k aktivnímu zajištění politiky zaměstnanosti využít jinak. Tedy soud má za zjištěné, že nešlo o rozhodnutí o neuzavření dohod z toho důvodu, že by nebyly naplněny podmínky pro uzavření těchto dohod, ale z důvodu, že [anonymizována tři slova] dospěl k závěru, že se jedná o nenárokovou záležitost a že dohody být uzavřeny nemusí. Tedy, jinak řečeno, soud má za zjištěné, že jinak podmínky pro uzavření obou dohod naplněny byly. Soud dále z rozsudku Městského soudu v Praze z [datum] zjistil, že v rámci správního soudnictví bylo pravomocně určeno, že neuzavření obou dohod ze strany [anonymizována dvě slova] [země] za této situace ve stanovené lhůtě tří let je ve vztahu k žalobci zásahem, který je nezákonný, neboť na základě rozhodnutí o příslibu investiční pobídky žalobce měl při splnění dalších podmínek nárok na to, aby přislíbenou pobídku, tj. plnění na základě obou dohod, mohl čerpat. Soud dále zjistil, že Městský soud v Praze ve svém rozsudku z [datum] v odůvodnění poté výslovně uvádí, a to po provedeném dokazování ohledně skutkového stavu, týkajícího se situace předcházejícího době, kdy mělo dojít k uzavření předmětných dohod, že [anonymizována dvě slova] nemohl znovu posuzovat situaci na trhu práce a byl povinen dohody uzavřít, na čemž nic nemění ani změna situace na trhu práce. Soud k tomuto doplnil, že žalovaný měl možnost poskytnout podporu například k menšímu počtu pracovních míst, nikoliv však dohody neuzavřít. Jak uvedeno výše, soud však zjistil, že [anonymizována tři slova] akceptoval ve svém návrhu původně 180 podporovaných míst, následně akceptoval změnu na 170 míst, tedy má soud za zjištěné, že touto cestou se [anonymizována tři slova] neubíral a že při uzavření dohod by došlo k podpoře všech 170 pracovních míst. Soud dále zjistil, že žalobce zahájil sporné řízení správní u [anonymizováno], v rámci něhož se domáhal nahrazení projevu vůle při uzavření obou dohod a alternativně náhrady škody rovněž ve výši 19 278 138 Kč, přičemž tento návrh byl rozhodnutím [anonymizováno] z [datum] zamítnut, proti čemuž žalobce brojí žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podanou k Městskému soudu v Praze [datum], vedenou pod sp. zn. [spisová značka], kterou se domáhá zrušení tohoto rozhodnutí [anonymizováno] z [datum].

10. Soud nezjistil pro řízení významné informace z rozhodnutí [anonymizováno] z [datum] o nabídce na poskytnutí investiční pobídky, neboť relevantní informace ohledně příslibu investiční pobídky zjistil soud z navazujících rozhodnutí, zejména rozhodnutí o příslibu investiční pobídky.

11. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí další dílčí skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

12. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

14. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

15. Žalobce v rámci řízení, pokud jde o odpovědnosti titul, na úrovni skutkových tvrzení tento vymezil tak, že došlo k pochybení na straně [anonymizována tři slova], že se žalobcem nebyly v návaznosti na rozhodnutí [anonymizováno] o příslibu z [datum] uzavřeny dohoda o podpoře rekvalifikace a dohoda o podpoře nových míst ve lhůtě tří let, tj. do [datum], resp. že tyto nebyly uzavřeny nikdy.

16. Úkolem žalobce je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu.

17. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zpráva výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne [datum], [anonymizováno] [značka automobilu] [číslo], publikované pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný v časopise Soudní judikatura pod [číslo]). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

18. Soud se proto nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu v posuzovaném případě.

19. Soud v tomto směru posoudil skutková tvrzení žalobce a ztotožnil se se závěry přijatými Městským soudem v Praze v jeho rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. Z provedeného dokazování má totiž i zdejší soud za zjištěné, a to zejména ze vzájemné komunikace žalobce s [anonymizována tři slova], že podmínky pro uzavření obou předmětných dohod splněny byly a že tak žalobci tedy vznikl nárok na to, aby mohl přislíbenou investiční pobídku dle rozhodnutí o příslibu [anonymizováno] ze [datum] skutečně čerpat. Tedy pokud [anonymizována tři slova] neuzavřel se žalobcem ani dohodu o podpoře rekvalifikace ani dohodu o podpoře nových míst v podobě, jak tyto byly mezi těmito subjekty předjednány, pak je v tomto nutno spatřovat nesprávný úřední postup, neboť na toto žalobce měl dle rozhodnutí [anonymizováno] o příslibu z [datum] právní nárok.

20. Odpovědnostní titul tak je dán.

21. Soud se proto dále zabýval otázkou vzniku škody.

22. Žalobce po skutkové stránce tvrdí vznik škody ve výši 17 000 000 Kč, spočívající v položce 170× à 100 000 Kč za jedno vytvořené pracovní místo dle dohody o hmotné podpořené na vytváření nových pracovních míst, a dále z částky 2 278 138 Kč z titulu nečerpané hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.

23. Po právní stránce se tak žalobce domáhá ušlého zisku, tedy majetkových hodnot, o které se jeho majetek nerozšířil v důsledku tvrzeného pochybení.

24. Nejvyšší soud svou rozhodovací praxi týkající se ušlého zisku v podstatných bodech již shrnul např. v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], když konstatoval: „ 1) Ušlý zisk je definován jako ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodné události. 2) Škoda v podobě ušlého zisku musí být vymezena nejen výší, nýbrž (v případech, kdy nejde o jednorázově ušlý zisk) i obdobím, za které vznikla. 3) Pro výši ušlého zisku je určující, jakému majetkovému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce. Přitom je nutné vycházet z částky, kterou by poškozený získal za obvyklých podmínek s přihlédnutím k nákladům potřebným k dosažení tohoto zisku. 4) Rozhodující je to, o jaký reálně dosažitelný (nikoli hypotetický) prospěch poškozený přišel. 5) Přitom musí být dána taková skladba okolností (pravidelný běh věcí) svědčící o tom, že jednání vedoucí k zisku se již začalo nebo alespoň nepochybně mělo začít naplňovat, a že – nebýt škodlivého zásahu – výsledek by se dostavil. 6) Nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, neboť musí být najisto postaveno – a v tomto směru je důkazní břemeno na poškozeném – že nebýt protiprávního jednání škůdce (či škodní události u objektivní odpovědnosti) by se majetkový stav poškozeného zvýšil. 7) Ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložený již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo. 8) Důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že při pravidelném běhu okolností by získal určitý prospěch, tíží žalobce, který je povinen nepochybně prokázat splnění všech podmínek odpovědnosti za škodu; neunesl-li břemeno v tomto směru, nemůže být ve sporu úspěšný.“ 25. Následně Nejvyšší soud v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] konstatoval, že tvrdí-li žalobce při uplatňování nároku na náhradu ušlého zisku, že existoval pravidelný běh věcí, který měl vést k dosažení zisku, ale do nějž zasáhla škodná událost, je logické, že okolnosti, k jejichž naplnění již (vlivem škodné události) nedošlo, nebude možné popsat do podrobností a že rovněž výsledkem dokazování bude skutkový stav objasněný v určitých obrysech. Platí, že soud musí nabýt vnitřního přesvědčení odpovídajícího praktické jistotě, že nebýt protiprávního jednání škůdce, žalobce by s ohledem na pravidelný běh věcí získal majetkový prospěch. Soudy však musí mít při tom na paměti, že jde o prokazování něčeho, co se ve skutečnosti nestalo. Dále uzavřel, že jedná-li se o náhradu ušlého zisku, vždy se vychází z určité představy průběhu událostí, které měly vést ke vzniku zisku, ale k naplnění které (vlivem škodné události) nedošlo. Události, jež měly hypoteticky nastat, samozřejmě nelze prokázat s naprostou jistotou; lze však prokázat, že tyto události vedoucí k zisku bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Pakliže poškozený uvádí, že existoval pravidelný běh věcí, který měl vést k dosažení zisku, ale do nějž v průběhu zasáhla škodná událost, je logické, že okolnosti, k jejichž naplnění již (vlivem škodné události) nedošlo, nebude možné popsat do podrobností a že rovněž výsledkem dokazování bude skutkový stav objasněný v určitých konturách. Byť tedy stále platí, že soud musí nabýt vnitřního přesvědčení odpovídajícího praktické jistotě.

26. Po provedeném dokazování má soud žalobcem uplatněný nárok na ušlý zisk za důvodný.

27. V případě obou částek na základě obou dohod se jedná o majetkový prospěch, který žalobce nezískal právě pro pochybení na straně [anonymizována tři slova], který předem dojednané znění dohod s žalobcem neuzavřel, ač na toto žalobce měl nárok. Jedná se přitom v obou případech o ušlý zisk jednorázový, tedy není třeba vyčíslovat období, za které se jej žalobce domáhá, přičemž zbývající podmínky vymezené dovolacím soudem se týkají pravděpodobnosti toho, že by ve sféře žalobce skutečně došlo k předpokládanému zvětšení jeho majetku. Jak uvedl soud výše při hodnocení provedeného dokazování, má soud za zjištěné, že mezi stranami byla fakticky dohodnuta finální verze znění obou dohod, konkrétně pokud jde o dohodu o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců v rámci investičních pobídek, pak byla ujednána podpora ve výši 2 278 138 Kč, a pokud jde o dohodu o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst v rámci investiční pobídky, pak v kombinaci s navazující komunikací z [anonymizováno] a [anonymizováno] má soud za zjištěné, že mezi stranami bylo dohodnuto znění této dohody v podobě podpory za 170 vytvořených nových pracovních míst à 100 000 Kč, tedy ve výši 17 000 000 Kč. Ve smyslu citované judikatury dovolacího soudu provedené dokazování vede soud k přesvědčení, že nebýt chybného závěru [anonymizována tři slova] o tom, že mu náleží správní uvážení, pokud jde o nakládání s finančními prostředky a možnost dle vlastního uvážení dohody neuzavřít, pak by s pravděpodobností velmi blízkou jistotě byly uzavřeny se žalobcem dohody právě v tomto znění. Tedy žalobci by skutečně bylo vyplaceno (do 25 dnů od účinnosti dané dohody) částka 17 000 000 Kč na základě podpory pro vytvoření nových pracovních míst a ve výši 2 278 138 Kč jakožto podpory na rekvalifikaci a školení nových zaměstnanců. Z provedeného dokazování se totiž podává, že zbývající podklady mezi žalobcem a [anonymizována tři slova] byly vykomunikovány, předány a odrazily se právě v návrhu finálního znění těchto dohod. Žalobce byl dokonce ze strany [anonymizována tři slova] vyzván k podpisu žádosti o podpis těchto dohod, tedy jednalo se skutečně o finální fázi uzavírání těchto dohod a nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k jakýmkoliv změnám. Rovněž z navazujících vyjádření a komunikace, proč dohody uzavřeny nejsou, je ze strany [anonymizována tři slova] argumentováno pouze tím, že se jedná o dohody nenárokové a že si věc fakticky [anonymizována tři slova] rozmyslel v rámci správního uvážení s ohledem na nedostatek finančních prostředků (či rozhodnutí tyto užít jinak). Tedy není nikterak zmiňováno, že by nebyly splněny podmínky pro uzavření těchto dohod, když naopak předtím [anonymizována tři slova] fakticky velmi brzké uzavření těchto dohod avizoval, neboť žalobce žádal o zaslání podepsané žádosti o uzavření navržených dohod, a to ve znění dohod navržených ze strany [anonymizována tři slova].

28. Soud tak uzavírá, že má za prokázané, že žalobci vznikla škoda ve formě ušlého zisku ve výši 19 278 138 Kč.

29. Pokud jde o vyhodnocení otázky příčinné souvislosti, pak tato se podává z odůvodnění, které soud zahrnul do argumentace týkající se vzniku škody. Tedy soud pouze opakuje, že právě v příčinné souvislosti s tím, že nebyly se žalobcem [anonymizována tři slova] uzavřeny předmětné dohody, tato škoda na straně žalobce vznikla, přičemž tento skutkový děj (příčinné souvislosti) byl z důvodů uvedených výše v řízení prokázán.

30. Pokud jde o argumentaci strany žalované ohledně toho, že nebylo prokázáno, že by skutečně bylo vytvořeno 170 pracovních míst, pak toto má soud za vyvrácené z vzájemné komunikace [anonymizována tři slova] a žalobce, když [anonymizována tři slova] dokonce navrhoval uzavření dohody ve znění 180 pracovních míst, které bylo poníženo až k žádosti samotného žalobce právě na 170 pracovních míst. Rovněž má tímto dokazováním soud za vyvrácené, že by žalobce nenaplnil alespoň minimální počet pracovních míst, kterých bylo dle rozhodnutí o příslibu investičních pobídky 20, a to ze shodných důvodů. Soud rovněž nepovažuje za relevantní námitku, že by žalobce měl prokazovat negativní skutečnosti, tedy že by nenastala žádná ze skutečností, která by odůvodňovala povinnost žalobce některou z těchto plateb vracet. Žalobce skutečně není povinen prokazovat takováto negativní tvrzení, navíc vznesená ze strany žalované.

31. Za zásadní námitku soud považoval skutečnost, že žalobce dne [datum] zahájil sporné řízení správní dle § 141 s.ř., a to u [anonymizováno], kterým se domáhal nahrazení projevu vůle, respektive určení obsahu obou dohod, pokud tyto je možné stále uzavřít, a alternativně se rovněž domáhal částky 19 278 138 Kč jakožto vzniklé újmy. Soud v tomto směru vyšel z rozhodnutí [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova] [rok] a ze žaloby podané žalobcem k Městskému soudu v Praze vedené pod sp.zn. [spisová značka], a to sice žaloby podané podle § 65 a násl. s. ř. s., kterou se žalobce domáhá zrušení právě tohoto rozhodnutí [anonymizováno] z [datum], kterým byla jeho žádost ze [datum] zamítnuta. Za zásadní považuje soud zejména skutečnost, že aktuálně není vedeno jiné řízení, ve kterém by se žalobce domáhal náhrady újmy ze stejného titulu, neboť o této žádosti bylo pravomocně rozhodnuto právě rozhodnutím žalovaného z [datum]. Předmětem aktuálně vedeného řízení u Městského soudu v Praze jakožto soudu správního je pak žaloba dle § 65 s.ř.s., kterou se žalobce domáhá zrušení tohoto rozhodnutí správního orgánu, tedy aktuálně je vedeno řízení jiné, jehož předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí správního orgánu, nikoliv návrh na přiznání odškodnění stejné újmy. Soud z tohoto důvodu nemá za to, že by mělo být řízení zastaveno pro překážku litispendence, ani že by toto jinak bránilo věcnému rozhodnutí ve zdejším řízení.

32. Soud se v této souvislosti rovněž zabýval námitkou žalované spočívající v tom, že kompenzační řízení dle zákona č. 82/1998 Sb. je až poslední možností, kterou se poškozený má škody domáhat. Tato zásada byla vyjádřena Nejvyšším soudem opakovaně, například v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] vycházející z toho, že stát je v pozici až posledního dlužníka. Tedy za situace, kdy existují mezi poškozeným a jinou osobou práva a povinnosti, která nejsou plněna, pak újma ve vztahu ke státu vzniká teprve tehdy, nelze-li se uspokojení pro poškozeného domoci v právním vztahu těchto osob, tj. po primárním dlužníkovi. Ve zdejším řízení je však skutkový stav odlišný, neboť na straně povinné (primárního dlužníka) stále vystupuje totéž [anonymizováno]. Judikatura dovolacího soudu týkající se státu jakožto posledního dlužníka tak tedy není na tento případ aplikovatelná, neboť primární dlužník a subjekt (organizační složka ČR), po kterém dle odškodňovacího zákona žalobce škodu nárokuje, jsou subjektem totožným.

33. Pokud jde o námitku, že samo o sobě odškodnění dle odškodňovacího zákona má být až posledním institutem, pak toto přímo v zákoně 82/1998 Sb. ve vztahu k nesprávnému úřednímu postupu zakotveno není. Na rozdíl od úpravy nezákonného rozhodnutí není poškozený povinen využít všechny dostupné opravné prostředky a instituty, které slouží k náhradě škody, a naopak se může škody domáhat po státu, respektive příslušné organizační složce dle tohoto zákona přímo. Soud proto za této situace uzavřel, že ani soudní řízení správní zahájené žalobcem dle § 141 správního řádu proti žalované, které je aktuálně pravomocně ukončeno, a vede se navazující řízení o žalobě podané dle § 65 s. ř. s., nebrání tomu, aby soud rozhodl o kompenzační žalobě podané dle odškodňovacího zákona. Skutková tvrzení uváděná žalobcem ve zdejší žalobě jsou totiž založena na tom, že při výkonu veřejné moci došlo k nesprávnému úřednímu postupu a že z tohoto titulu žalovaný za škodu odpovídá. Jedná se tak jednoznačně o nárok, o kterém jsou povolány rozhodovat obecné soudy dle zák. č. 82/1998 Sb., nikoliv správní orgány. Soud proto neshledal ani důvodnou námitku žalobce, že by věc měla být předložena dle zákona č. 131/2002 Sb. k rozhodnutí o kompetenčním sporu, neboť ten v tomto případě nenastává, když správní orgány o nárocích dle odškodňovacího zákona rozhodovat nemohou, toto ani fakticky činit nechtějí a odmítají, a soudem zdejším naopak není jeho pravomoc ani příslušnost nikterak zpochybňována.

34. Pokud jde o možnou hrozbu avizované duplicity rozhodnutí o povinnosti uhradit stejnou částku jakožto újmu v rámci sporného správního řízení a v rámci zdejšího soudního řízení, pak k tomuto soud doplňuje, že v rámci sporného řízení správního se této újmy žalobce po žalované domáhal sice pro porušení téhož rozhodnutí o příslibu vydaného [anonymizováno] dne [datum], avšak s tvrzením, že i spor o uzavření dohod dle § 101 zákona o zaměstnanosti je sporem veřejnoprávní smlouvy a že i o újmě z takovéto veřejnoprávní smlouvy mohou rozhodovat ve sporném řízení správním dle § 141 správního řádu správní orgány. I po skutkové stránce se tak jedná o nárok jinak konstruovaný, konkrétně dle tamních tvrzení plynoucí z porušení smlouvy (veřejnoprávní). V řízení zdejším je tvrzen skutkově nesprávný úřední postup, tedy nikoli přímo nárok z této (veřejnoprávní) smlouvy. Vedení tohoto sporného řízení správního dle závěru zdejšího soudu tedy nebrání tomu, aby bylo rozhodnuto i v řízení kompenzačním. Navíc pro rozhodnutí toho kterého ze subjektů, který bude ve věci rozhodovat, je vždy závazný stav v době vydání jeho rozhodnutí, tedy nehrozí přiznání újmy duplicitně.

35. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Úroky z prodlení pak soud přiznal z částky finančního zadostiučinění, kterou shledal, z důvodů uvedených výše, za přiměřenou.

36. Soud přiznal žalobci úroky z prodlení z přisouzené částky ve výši požadované žalobcem, když tato nekoliduje s výší zákonnou, a to ode [datum], neboť žalobce odeslal žádost o předběžné projednání nároku žalované dne [datum], žalovaná v řízení nepotvrdila (ani k dotazu soudu), kdy jí byl tento přípis doručen, soud tak vyšel ze zákonné fikce dojití dle § 573 o.z. (ve spojení s § 26 OdpŠk) a určil jako den doručení [datum]. Požadavek na úhradu úroků z prodlení před [datum] včetně soud proto zamítl. Důvodem je skutečnost, že žalobou uplatněný nárok je nárokem dle OdpŠk, nejde o přímý nárok dle rozhodnutí o investičním příslibu nebo některé z dohod, ale o nárok kompenzační.

37. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

39. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v celkové výši 225 756,70 Kč, která je tvořena: -) soudní poplatek ve výši 4.000 Kč; -) 3x odměna právního zástupce za úkon právní služby á 52 020 Kč bez DPH (převzetí zastoupení; žaloba; účast na jednání; soud nepřiznal odměnu za vyjádření žalobce k vyjádření žalované, neboť soud toto nežádal, když toto nepovažoval za potřebné, jednalo se o potřebu žalobce, žalobce měl na jednání dostatečný prostor se vyjádřit přímo), tj. celkem 188 832 Kč s DPH (dle § 6, 7, 8/1, §11/1 a), d), g) AT; tarifní hodnota dle předmětu řízení; -) 1x odměna právního zástupce za úkon právní služby á 26 010 Kč bez DPH (odvolání proti usnesení o místní nepříslušnosti), tj. celkem 31 472,10 Kč s DPH (dle § 6, 7, 8/1, §11/2 c) AT; tarifní hodnota dle předmětu řízení; -) 4x paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce dle § 13 odst. 4 AT á 300 Kč, tj. celkem 1 452 Kč s DPH