10 C 168/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované za níž jedná anonymizováno 8 slov adresa o zaplacení 1 267 471,50 Kč s příslušenstvím I) Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 268 892,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z této částky od datum do zaplacení, a dále úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 207 732 Kč od datum do datum, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. II) Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 998 579,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. III) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně (dále označována též i jen„ žalobce“) se žalobou podanou dne datum domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit částku 1 475 203,50 Kč s příslušenstvím představující náhradu újmy vzniklé v souvislosti s nezákonným trestním stíháním podle zákona č. 82/1998 Sb. Trestní řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 505 003,50 Kč představující vynaložené náklady na obhajobu a hotové výdaje za účast na trestním řízení, přičemž se konkrétně domáhá úhrady 21 936 Kč jakožto vlastních hotových výdajů (cestovné, náklady ubytování, náklady důkazů), 386 716 Kč jakožto nákladů vynaložených na obhajobu ve fázi trestního stíhání ve formě odměny hrazené jméno jméno příjmení, 26 413,50 Kč jakožto hotových výdajů tohoto advokáta (cestovné, náhrada za promeškaný čas, náklady ubytování) a částky 69 938 Kč jakožto nákladů vynaložených na právní zastoupení jméno jméno příjmení před zahájením trestního stíhání. Dále se žalobkyně domáhá nároku na finanční zadostiučinění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky naříkaného trestního řízení ve výši 300 000 Kč, přičemž při vyčíslení požadovaného odškodnění vychází ze základní částky ročního odškodnění 20 000 Kč a požaduje její navýšení z důvodu, že řízení bylo jednoduché, žalobkyně se na jeho délce nepodílela, řízení mělo pro žalobkyni subjektivně zvýšený význam (zasáhlo její podnikání a odbornou čest) a orgány činné v trestním řízení postupovaly nezákonně a v jejich konání lze shledat průtahy. Žalobkyně se dále domáhá odškodnění za vydání nezákonného rozhodnutí ve výši 670 200 Kč, přičemž toto vyčísluje formou denního odškodění za každý den trvání nezákonného stíhání ve výši 300Kč a popisuje osobnostní zásahy zejm. ve sféře důstojnosti a cti, profesní, zdravotní a rodinné. Podáním ze dne datum žalobkyně rozšířila žalobní požadavek i o úroky z prodlení ze žalovaných částek a soud toto rozšíření žaloby připustil usnesením ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne datum, kde uvedla, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb. a že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. Žalovaná poskytla žalobkyni odškodnění ve výši 7 732 Kč na hotových výdajích žalobkyně vynaložených na ubytování; zbytek škodního nároku žalovaná odmítla s tím, že náklady právního zastoupení nehradila žalobkyně ale anonymizována dvě slova, rovněž použité vozidlo nepatřilo žalobkyni, pořízení kopií listin není důvodným výdajem, náklady na právní zastoupení před zahájením trestního stíhání nelze pro přerušení příčinné souvislosti přiznat a hotové výdaje zástupce žalobkyně nebyly doloženy. Žalovaná dále odškodnila žalobkyni částkou 200 000 Kč na nemajetkové újmě za vydání nezákonného rozhodnutí s tím, že nebyly tvrzeny a prokázány zásahy do osobnostní sféry, které by odůvodňovaly přiznání odškodnění vyššího. Požadavek na zadostiučinění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení žalovaná odškodnila formou konstatování porušení práva. Podáním ze dne datum pak žalovaná doplnila argumentaci, zejm. pokud jde o požadovanou škodu.

3. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobkyně u žalované nároky předběžně uplatnila, a to dne datum, a dále že dne datum žalovaná žalobkyni uhradila částku 207 732 Kč.

4. Jelikož žalovaná žalobkyni po podání žaloby a uplynutí lhůty pro předběžné projednání nároku dne datum uhradila celkově částku 207 732 Kč, vzala žalobkyně žalobu částečně, co do této částky, zpět a soud řízení usnesením ze dne datum v této části zastavil.

5. Ze spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. spisová značka soud zjistil následující. Policie České republiky vydala dne datum rozhodnutí usnesení pod číslo jednací, kterým bylo ve smyslu § 160 odst. 1 tr.ř. zahájeno trestní stíhání žalobkyně, jako obviněné, ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 a), odst. 2 e), odst. 3 a), b) tr.z. Žalobkyně podala stížnost proti tomuto dne datum a udělila plnou moc k zastupování jméno jméno příjmení. Dne datum právní zástupce žalobkyně, doplnil tuto stížnost, Vrchní státní zastupitelství vydává usnesení datum, kterým zamítá stížnost obviněné z datum stát. instituce poté usnesením ze dne datum rozhoduje tak, že není jméno jméno příjmení vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení. Stížností proti rozhodnutí o nepodjatosti státního zástupce z datum brojí žalobkyně proti usnesení z datum. Tato stížnost je odůvodněna datum. Vrchní státní zastupitelství usnesením ze dne datum zamítá stížnost žalobkyně podanou proti usnesení krajského státního zástupce z datum, kde bylo rozhodnuto o tom, že jméno příjmení není vyloučen z úkonu trestního řízení. Právní zástupce žalobkyně upozorňuje datum na nezákonnou činnost policie a krajského státního zastupitelství, a to přípisem adresovaným Policii České republiky. Žalobkyně v zastoupení poté datum vznáší námitku podjatosti krajského státního zástupce v obec jméno jméno příjmení. Krajské státní zastupitelství rozhoduje usnesením z datum tak, že jméno příjmení není vyloučen z úkonů trestního řízení. Žalobkyně zastoupená zástupcem podává stížnost datum proti tomuto usnesení z datum. Stížnost je pak odůvodněna datum. Dále je podán zástupcem žalobkyně podnět k přezkoumání postupu krajského státního zástupce datum, a dále datum je podán podnět k přezkoumání postupu krajského státního zastupitelství ve věci podnětu přezkoumání postupu GIBS o možném spáchání trestného činu policisty jméno. příjmení a jméno. příjmení. Dále je pak ještě datum podán podnět k přezkoumání postupu Krajského státního zastupitelství v obec ve věci žádosti o udělení souhlasu ke zjištění informace, na kterou se vztahuje povinnost mlčenlivosti. Vrchní státní zastupitelství v Praze rozhodlo usnesením z datum tak, že se zamítá stížnost žalobkyně proti usnesení, kterým nebyl vyloučen jméno příjmení z úkonů trestního řízení. Úkony trestního řízení vůči žalobkyni jsou zahájeny na základě záznamu z datum. Žalobkyně vznáší námitku podjatosti policejního orgánu datum. Policie usnesením z datum rozhodla tak, že není policejní orgán Policie ČR KŘ policie územní celek ani osoby v něm činné, vyloučen z úkonů trestního řízení. Právní zástupce žalobkyně podává stížnost proti tomuto usnesení datum. usnesením Policie České republiky z datum je zamítnuta stížnost žalobkyně z datum. Ve spise je založen úřední záznam z datum o podaném vysvětlení ze strany žalobkyně. Podáním z datum vznáší žalobkyně námitku podjatosti policejního orgánu policie územní celek. Usnesením policie z datum je rozhodnuto tak, že jméno příjmení není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení. Žalobkyně podává v zastoupení stížnost proti tomuto datum stát. instituce rozhoduje usnesením datum tak, že stížnost zamítá. Žalobkyně poté vznáší námitku podjatosti policejního orgánu jméno. ulice podáním datum. Policie usnesením z datum rozhoduje tak, že jméno. příjmení není vyloučen z úkonů trestního řízení. Žalobkyně podává v zastoupení stížnost proti usnesení policie, a to dne datum. Policie poté usnesením z datum stížnost zamítá. Následuje protokol o výslechu z datum, a to výslech obviněné žalobkyně. V mezidobí orgány činné v trestním řízení získávají informace od právnická osoba, dále je opatřeno odborné vyjádření, proveden výslech svědka jméno celé jméno žalobkyně, jméno jméno příjmení, jméno jméno příjmení, jméno jméno příjmení, jméno. příjmení. Policie poté žádá o připojení spisu Okresního soudu v Trutnově sp. zn. spisová značka, a to k žádosti obviněné. V datum rok je pak činěn součinnostní dotaz na Obvodní soud pro Prahu 9, je proveden výslech svědka jméno příjmení, dále jsou opatřením přibráni znalci z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie psychologie a jsou vypracovány znalecké posudky jméno jméno příjmení a jméno jméno příjmení. Dále je proveden výslech svědka jméno příjmení. Policie poté žádá součinnostním dotazem informace ohledně pana jméno příjmení a anonymizováno řízení vedených vůči němu. Rovněž jsou připojeny listiny týkající se podnětu k výkonu státního dohledu ohledně pana příjmení z roku rok. Policie opětovně žádá informace od právnická osoba anonymizováno, podává vysvětlení jméno jméno příjmení, je pořízena kopie trestního spisu sp. zn. spisová značka týkající se trestního stíhání pana jméno příjmení, včetně výslechu svědka jméno. příjmení. Rovněž je připojen anonymizováno spis sp. zn. spisová značka. Strany jsou pak vyrozuměny o možnosti prostudovat trestní spis datum a v průběhu anonymizováno rok a anonymizováno rok dojde k prostudování spisu. Obhájce žalobkyně jej prostudovává datum, dále datum. Zástupce žalobkyně poté vznáší návrh na doplnění dokazování podáním ze dne datum. Policie zamítá datum návrh na doplnění dokazování a datum podává policie návrh na podání obžaloby. Obžaloba je podána datum ke název soudu. Právní zástupkyně žalobkyně podává datum nárok na předběžné projednání obžaloby. Dne datum podává název soudu Vrchnímu soudu v Praze návrh na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. řádu Vrchní soud v Praze koná neveřejné zasedání datum, na tomto rozhoduje usnesením tak, že věc odnímá název soudu a přikazuje se Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Písemné vyhotovení tohoto usnesení je pod číslem listu číslo. Spis je postoupen do Českých Budějovic datum. Ve věci se vyjadřuje anonymizována dvě slova. Právní zástupce žalobkyně odkazuje na návrh na předběžné projednání obžaloby i ve vztahu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích a dále předkládá datum nález Ústavního soudu s odkazem na v něm citované návrhy. Krajský soud v Českých Budějovicích nařídil veřejné zasedání z datum na datum. Toto veřejné zasedání se koná, je slyšena obviněná celé jméno žalobkyně, jsou předneseny závěrečné návrhy a je vyhlášeno usnesení, že se trestní věc vrací státnímu zástupci k došetření. Proti tomuto usnesení podává obžalovaná stížnost datum. Ve spise jsou pak založeny žádosti o prodloužení lhůty k napsání usnesení z datum, datum, datum, datum, datum, datum. Všechny jsou odůvodňovány více skončenými trestními věcmi a rozsáhlosti rozsudků. Státní zastupitelství se pak dotazuje soudu datum ohledně termínu vyhotovení písemného znění usnesení. Soud sděluje, že tak předpokládá do datum. Lhůta k vyhotovení usnesení je prodloužena do datum, datum, datum. Opět s důvodem vícero skončených věcí a rozsáhlosti rozsudku. Písemné vyhotovení usnesení ze datum je pak založeno pod číslo je na něm doložka právní moci datum a z pokynu se podává, že toto bylo rozesláno datum. Státní zastupitelství poté odůvodňuje stížnost datum, rovněž tak činí právní zástupce žalobkyně datum. Zástupce žalobkyně se pak ještě vyjadřuje k písemnému odůvodnění stížnosti krajského státní zastupitelství. datum se koná neveřejné zasedání u Vrchního soudu v Praze, na kterém je vyhlášeno usnesení, že podané stížnosti se zamítají. Písemné vyhotovení tohoto usnesení Vrchního soudu v Praze je pod číslo listu. Právní zástupce žalobkyně poté podává podnět podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu, dále podnět k prošetření věcí policistů ze strany příjmení a dále návrh na odejmutí věci dosavadnímu policejnímu orgánu. Vrchní státní zastupitelství pak rozhoduje usnesením z datum, takže odnímá věc státnímu zástupci stát. instituce a přikazuje se k dalšímu provádění úkonů Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích. Důvodem jsou v odůvodnění rozhodnutí citované vazby soudců název soudu a vedoucího státního zástupce Krajského státního zastupitelství v obec s obviněnou, zejména za situace, kdy má dojít k dalším úkonům v rámci přípravného řízení za přímé účasti těch osob. Žalobkyně podává datum žádost o přezkoumání zákonnosti postupu vrchního státního zástupce. Věc je tedy vrácena státnímu zástupci k došetření, přičemž z odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze datum se podává, že nebyla ctěna neslučitelnost postavení svědka s postavením orgánu činného v trestním řízení, zejména s ohledem na výkon dohledové činnosti a osobní provázanost obviněné a státního zastupitelství, které ve věci působilo. Nebylo tak zajištěn fair proces, přičemž je poukazováno na řadu rozhodnutí Ústavního soudu Policie České republiky poté žádá datum o zproštění mlčenlivosti jméno jméno příjmení. Právní zástupce žalobkyně poté vznáší datum námitku podjatosti policejního orgánu. V této uvádí, že v trestní věci je proti obviněné plánován vyšetřovací úkon, výslech jméno jméno příjmení, krajského státního zástupce v obec, a to jméno. příjmení. Vzhledem k tomu, že je třeba činit šetření, kterého se měli dopustit příslušníci Policie ČR, jméno. příjmení a další ve věci úzce související s trestnou činností jméno celé jméno žalobkyně, nemůže být sporu o tom, že policejní orgán jméno. příjmení je vyloučen ze šetření věci této obviněné a v důsledku toho i všichni policisté Krajského ředitelství ČR v obec. Policie poté usnesením z datum rozhodla tak, že jméno. příjmení není vyloučen z výkonu úkonů trestního řízení a studuje poté protokol o výslechu svědka jméno příjmení a policie zjišťuje pohyb na účtech anonymizováno. Právní zástupce žalobkyně podává stížnost proti usnesení vrchního komisaře ze datum. Tato stížnost je pak Policií České republiky zamítnuta usnesením z datum. Stranám je pak umožněno prostudování spisu. Právní zástupce žalobce se vyjadřuje po prostudování spisu podáním ze dne datum. Tento v podání uvádí, že dosud provedené důkazy jsou po dobu tří let nepoužitelné, byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí ve věci. Ve spise je pak záznam o prostudování spisu z datum jméno jméno příjmení, kde je uvedeno, že bylo započato s pořízením úplné kopie anonymizováno spisu, a že bude pokračováno prostudování datum. Na číslo listu je potom založen v listinné podobě anonymizováno spis sp. zn. anonymizováno číslo. Prostudování spisu pak tedy pokračovalo jméno jméno příjmení datum, o čemž je záznam na číslo listu. Obhájce uvádí, že při kontrole kompletnosti nebyly dohledány některé listiny. Je předloženo zároveň vyjádření obviněné. Dále následuje prostudování spisu přímo obviněnou i jejím zástupcem datum, kdy jsou prostudována čísla listu anonymizováno spisu od číslo. Obviněná se vyjadřuje s tím, že odkazuje na vyjádření právního zástupce. Návrh na podání obžaloby je policií vypracován datum a podán zastupitelství datum Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích pak podává obžalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne datum. Právní zástupce žalobkyně avizuje podání návrhu na předběžné projednání obžaloby datum a tento návrh pak podává datum, datován je datum. Soud činí součinnostní dotazy na GIBS. Soudce žádá o prodloužení lhůty k nařízení hlavního líčení z důvodu vícero skončených věcí. Neveřejné zasedání je pak nařízeno na datum. Toto se koná, na tomto je vyhlášeno usnesení, že se trestní věc předkládá k rozhodnutí o příslušnosti Vrchnímu soudu v Praze. Písemné vyhotovení tohoto usnesení je na číslo listu anonymizováno Krajské státní zastupitelství se k tomuto vyjadřuje datum. Věc je předložena vrchnímu soudu datum, tento rozhoduje v neveřejném zasedání datum s tím, že vydává usnesení, že příslušný je Krajský soud v Českých Budějovicích. Písemné vyhotovení je založeno na číslo listu anonymizováno Krajský soud v Českých Budějovicích pak koná neveřejné zasedání datum. Na tomto vydává usnesení, že věc se vrací státnímu zástupci k došetření. Písemné vyhotovení tohoto usnesení je na číslo listu anonymizována dvě slova anonymizováno Krajské státní zastupitelství podává stížnost proti tomuto usnesení datum. Rovněž tak právní zástupce žalobkyně datum Krajské státní zastupitelství odůvodňuje svou stížnost datum, právní zástupce žalobkyně dne datum. Žalobkyně kontaktuje poté přímo ještě příjmení datum. Ve spise je pak založeno větší množství listinných důkazů, včetně předchozích rozhodnutí, včetně vyjádření Ministerstva spravedlnosti z datum. Věc je předložena Vrchnímu soudu v Praze datum. V mezidobí rozhoduje Generální inspekce bezpečnostních sborů datum o odložení věci podezřelých jméno a jméno. Stížnost podaná žalobkyní proti tomuto usnesení GIPS je pak zamítnuta Vrchním státním zastupitelstvím usnesením z datum Vrchní soud v Praze koná neveřejné zasedání datum a na tomto vyhlašuje usnesení, že z podnětu stížnosti státního zástupce se ruší usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích a tomuto se ukládá, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Písemné vyhotovení rozhodnutí je na číslo listu. Z odůvodnění rozhodnutí vrchního soudu se podává, že nemá za dostatečně prokázané skutečnosti, že by trestní stíhání bylo zjevně neopodstatněným a je nutno věc projednat v hlavním líčení. Hlavní líčení je pak nařízeno na data anonymizováno datum. Žalobkyně činí návrhy na doplnění dokazování datum. Ve spise je pak založena řada listinných důkazů a součinnostních dotazů. Hlavní líčení se koná datum. Je slyšen svědek příjmení, svědek příjmení Hlavní líčení je pak přerušeno do datum, kdy pokračuje, jsou prováděny listinné důkazy, je slyšen zejm. svědek příjmení, svědek příjmení příjmení, svědek příjmení příjmení, svědek příjmení a svědkyně jméno Hlavní líčení je přerušeno do datum. V tento den pokračuje. Jsou čteny části spisu, je slyšena svědkyně jméno celé jméno žalobkyně, svědek příjmení a hlavní líčení je odročeno na datum anonymizováno datum za účelem vyžádání přílohového spisu Obvodního soudu pro Prahu 8. Ve spise je tak řada příjmových listin a jsou založeny závěrečné návrhy, návrh žalobkyně je ze dne datum podle dodejky z datové schránky. V odročeném hlavním líčení je pak pokračováno datum, je slyšen jméno příjmení, jsou čteny listinné důkazy, slyšen svědek jméno. anonymizováno Hlavní líčení je přerušeno do datum Hlavní líčení pak pokračuje datum na tomto je vyhlášen rozsudek, kterým se žalobkyně zprošťuje obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu. Písemné vyhotovení rozsudku ze dne datum čítá 38 stran, je pod č. j. číslo jednací a je na něm doložka právní moci datum. Státní zastupitelství podává odvolání datum, toto doplňuje datum. Věc je předložena Vrchnímu soudu v Praze datum. Žalobkyně se vyjadřuje k odvolání státního zastupitelství datum. Veřejné zasedání Vrchního soudu v Praze se koná datum. Je slyšena obžalovaná a je vyhlášeno usnesení, kterým se odvolání státního zástupce zamítá. Písemné vyhotovení usnesení Vrchního soudu v Praze je založeno pod č. j. číslo jednací, čítá 18 stran. Z obsahu spisu se pak podává, že rozsudek nabyl právní moci a je vykonatelný dnem datum. Vrchní soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že se ztotožňuje se závěrem prvoinstančního soudu, že obžalovaná nenarušila odklad anonymizováno, která byla nařízena usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 v anonymizováno na majetek povinného příjmení. Z důkazů nevyplývá, že by činila úkony s úmyslem komukoliv vyplácet z anonymizováno doposud vymožené plnění tak, aby jinému způsobila škodu nebo aby sobě opatřila prospěch. Její rozhodnutí neměla negativní dopad do majetkové sféry jméno příjmení, neměla vliv na jeho možnost uplatnit náhradu škody v trestním řízení. Obžalovaná se postojem v anonymizováno věci nijak netajila, svůj postoj prezentovala dohledovým orgánům státního zastupitelství i anonymizováno orgánům i anonymizováno stát. instituce i anonymizována dvě slova se s časovým odstupem ztotožnili s právním názorem obžalované o nutnosti rozvrhová usnesení vydat. Odvolací soud tento právní názor však nesdílí, nicméně i tento stav podtrhuje to, jak nedostatečně je z hlediska pravidel procesního vzniklá situace upravena a jak se názory odborníků v oblasti anonymizováno lišily. Lze však jednoznačně uzavřít, že funkce anonymizováno nikterak neohrozila eventuální dispozice s finančními prostředky, které byly rozhodnutím policie zajištěny, a její postup nemá znaky ani pokusu trestného činu.

6. Z vyúčtování právních služeb jméno jméno příjmení za zastupování žalobkyně v naříkaném trestním řízení v období od datum do datum a z příjmového dokladu jméno jméno příjmení vystaveného žalobkyni dne datum má soud za zjištěné, že žalobkyně uhradila tomuto právnímu zástupci za zastupování v naříkaném trestním řízení a za související náklady, jako je ubytování a cestovné, celkově částku ve výši 415 000 Kč, když z prvého dokladu soud zjistil úhradu částky 410 000 Kč a z druhého částku 5 000 Kč. Z faktur vystavených jméno jméno příjmení žalobkyni na zálohové platby za zastupování v naříkaném trestním řízení - faktury č. číslo číslo, číslo číslo a číslo číslo a z k nim přiloženým vyúčtováním - pak soud zjistil, že žalobkyně hradila tyto náklady na právní zastupování zálohově, přičemž soud učinil zjištění ohledně souhrnu těchto plateb z prvých dvou dokladů, jak je citováno výše. Z přehledu úkonu právní služby vypracovaného jméno jméno příjmení ve vztahu k žalobkyni pak soud zjistil přehled úkonů, za které tento právní zástupce žalobkyni odměnu a náklady související se zastupováním v naříkaném trestním řízení, účtoval. Soud tak má za zjištěný rozsah účtovaných úkonů, nicméně z tohoto dokumentu nebylo možno učinit závěr, zda úkony byly skutečně realizovány, či zda byly realizovány ve tvrzeném rozsahu. Z osvědčení o registraci jméno jméno příjmení soud zjistil, že tento advokát je plátcem DPH, a dále z technického průkazu k vozidlu Audi A6 registrační značka, dále k vozidlu BMW 730D registrační značka a dále z technického průkazu k vozidlu Honda Accord registrační značka soud zjistil, že tato vozidla patří či patřila jméno jméno příjmení a jaká byla jejich spotřeba pro účely stanovení cestovních náhrad (toto soud rozebírá níže při konkrétním výpočtu). Ze záznamu o poradách jméno jméno příjmení se žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně konala s tímto právním zástupcem porady dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum. Z daňového dokladu vystaveného právnická osoba dne datum soud zjistil, že jméno jméno příjmení vynaložil na ubytování ve dnech datum až datum částku ve výši 3 792,17 Kč bez DPH a z daňového dokladu právnická osoba z datum soud zjistil, že jméno jméno příjmení vynaložil na ubytování od datum do datum částku 1 894,26 Kč bez DPH.

7. Z technického průkazu k vozidlu Mercedes-Benz E270 registrační značka soud zjistil, že toto bylo ve vlastnictví žalobkyně a to, jaká byla spotřeba tohoto vozidla pro účely výpočtu cestovních náhrad, jak tyto soud podává níže.

8. Z lékařské zprávy jméno jméno příjmení z datum soud zjistil, že anonymizováno 8 slov rok, anonymizováno 8 slov anonymizována dvě slova anonymizováno. anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizováno datum role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizováno 8 slov anonymizováno rok, anonymizována dvě slova role v řízení anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizováno. anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizováno role v řízení anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizováno 8 slov anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno rok. Ze zprávy zdravotnický ústav anonymizováno obec z datum pak má soud za zjištěné, že anonymizována dvě slova role v řízení anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno rok. Dále soud zjistil, že anonymizována dvě slova anonymizováno rok anonymizováno 8 slov anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizována dvě slova.

9. Z daňových dokladů právnická osoba anonymizováno má soud za zjištěné, že žalobkyně vynaložila na pořízení barevné fotodokumentace, jakožto důkazu k předmětnému trestnímu řízení, částku v celkové výši 682 Kč, konkrétně 616 Kč a 66 Kč, a to dne datum a datum.

10. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u právnická osoba soud zjistil, že žalovaná uhradilo žalobkyni dne datum částku ve výši 207 732 Kč.

11. Z přípisu Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích z datum, adresovaného žalované, soud zjistil, že toto státní zastupitelství ke stížnosti žalobkyně sdělilo žalované, že neshledalo pochybení v činnosti policie, když tato postupovala v souladu s trestním řádem s tím, že i v případě pochybností o vině je státní zastupitelství povinno obžalobu podat a nesuplovat činnost soudu v rámci hodnocení důkazů dle zásady„ v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Státní zástupce uvedl, že žalobkyně aktivně úmyslně nerespektovala usnesení soudu o odložení anonymizováno a policie i státní zastupitelství postupovalo dle svého právního názoru tak, že shledalo naplnění skutkové podstaty daného trestného činu, a proto byla podána obžaloba. Z tohoto důvodu se rovněž státní zastupitelství odvolalo proti prvoinstančnímu zprošťujícímu rozsudku.

12. Z přípisu žalované Policii ČR z datum soud zjistil, že žalovaná sdělilo policii, která vedla vyšetřování, že v předmětném postupu žalobkyně, jakožto funkce anonymizováno, nebylo shledáno porušení žádného právního předpisu, který by upravoval anonymizováno činnost. A to z důvodu, že se žalobkyně při výkonu své anonymizováno činnosti řídila judikaturou, která řeší situaci, kdy dojde k zastavení anonymizováno po právní moci usnesení o příklepu a doplacení nejvyššího podání, avšak před rozhodnutím o rozvrhu, a když žalobkyně se řídila úvahou, že pokud toto platí pro zastavení anonymizováno, pak by tyto závěry měly platit i pro odklad anonymizováno, který je institutem nižší právní síly. Soud pak má zejména za zjištěné, že přípisem z datum žalovaná informovalo orgány činné v trestním řízení, že nemá za to, že by se žalobkyně dopustila protiprávního jednání v rámci své anonymizováno činnosti.

13. Z přehledu počtu anonymizováno, respektive nápadu anonymizována dvě slova vedeného jméno (číslo listu soudního spisu) soud zjistil, že v roce rok byl nápad anonymizováno číslo případů, v roce rok - číslo případů, v roce rok - číslo případů, v roce rok - číslo případů, v roce rok - číslo případů, v roce rok - číslo případů, v roce rok - anonymizováno případů, v roce rok - anonymizováno případů, v roce rok - anonymizováno případů, v roce rok - anonymizováno případů a v roce rok - anonymizováno případů. Z tohoto dokumentu však nelze učinit relevantní závěr, jaký vliv mělo trestní řízení na počet zahájených anonymizováno u anonymizována dvě slova jméno, nicméně obecně lze v kombinaci tohoto důkazu s výpovědí žalobkyně i svědků mít za zjištěné, že v roce rok, kdy došlo k zahájení trestního stíhání, došlo k výraznému poklesu počtu zahájených anonymizováno u anonymizována dvě slova vedeného žalobkyní, tedy lze z tohoto učinit závěr, že se trestní stíhání podílelo negativně na reputaci žalobkyně a nižším počtu zahájených anonymizováno právě u jejího úřadu, jakkoliv toto nelze přesně vyčíslit.

14. Z účastnické výpovědi žalobkyně má soud zejména za zjištěné, že tato se cítila nejvíce dotčena již samotným faktem, že byla vůbec trestně stíhána, a že tím, že bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání. Žalobkyně byla v tomto směru na své cti a důstojnosti dotčena zejména s ohledem na to, že dle svého přesvědčení poctivě vykonávala činnost anonymizováno a vydala předmětná rozvrhová usnesení za situace, kdy ani dle judikatury vyšších soudů nebylo zřejmé, jakým způsobem má anonymizováno postupovat, přičemž ona byla fakticky stíhána za tento svůj právní názor, který projevila vydáním předmětných rozvrhových usnesení. Výrazně byla dotčena také tím, že celé trestní stíhání, co do jeho důvodnosti, bylo ve fázi přípravného řízení postaveno na výpovědi jediného svědka, který ji označil jako pachatelku trestné činnosti. Tento zásah u žalobkyně pak prohluboval skutečnost, že sama předtím působila 20 let v pozici anonymizována dvě slova, a bylo jí tak zřejmým, že zahájení trestního stíhání za této situace je zcela nedůvodným a nepodloženým, přesto však k jeho zahájení došlo a trestní řízení stále pokračovalo dále, byly jí zamítány její stížnosti a i prostředky, které volila k nápravě k této dlouhou dobu nevedly, což jen prohlubovalo pocit marnosti na straně žalobkyně, neboť nemohla pochopit, jak lze za takto naprosto nedostatečné situace pro zahájení trestního stíhání může být ze strany orgánů činných v trestním řízení vůbec postupováno. Na své cti a důstojnosti pak byla rovněž zasažena tím, že o tomto trestním stíhání vědělo její okolí, zejména z oblasti právnické a odborné veřejnosti, když její zeť je soudcem soudu název soudu, a ona sama měla i své blízké přátele zejména mezi anonymizována dvě slova, neboť v této pozici dříve pracovala. Z účastnické výpovědi žalobkyně lze mít za potvrzené, že subjektivně bylo ze strany vnímání věci žalobkyní zahájení trestního stíhání zcela nepochopitelné a není schopna se s tím vypořádat, což se projevovalo zejména opakovaným zdůrazňováním této skutečnosti. Soud má dále z výpovědi žalobkyně za zjištěné, že byl zasažen její rodinný život v tom směru, že nebyla schopna s rodinou standardním způsobem komunikovat, stále řešila trestní stíhání, například se vůbec nevěnovala jedinému vnukovi, narozenému v roce rok, kdy jej např. nehlídala jakožto jeho prarodič v době trestního stíhání apod. Se svou dcerou trestní stíhání intenzivně řešila, což mělo vliv rovněž na způsob jejich komunikace, a negativně tím byly ovlivněny i společně trávené dovolené. Soud dále zjistil zásahy v osobnostní sféře, spočívající v tom, že žalobkyně nadále nemohla trávit volný čas se svými přáteli, neboť tito pocházeli z okruhu státního zastupitelství a nemohli či nechtěli se tak se žalobkyní, která byla trestně stíhána, v tuto dobu stýkat, tedy například s nimi nejezdila na dovolené, jako tomu bylo předtím, či nenavštěvovali společně divadla. Z účastnické výpovědi žalobkyně lze mít rovněž za potvrzené, že trestní stíhání mělo negativní vliv na výkon její profesní činnosti anonymizováno, neboť o trestním stíhání se obecně vědělo, a lze mít za uvěřitelné, že toto mělo vliv na počet oprávněných, kteří se se svými anonymizováno na žalobkyni obraceli, tedy soud rovněž uvěřil tomu, že došlo k poklesu nápadu zahájených anonymizováno u anonymizována dvě slova jméno mj. i v důsledku trestního stíhání i tomu, že byla žalobkyně i ze strany svých klientů negativně pro trestní stíhání vnímána. Soud má dále za potvrzené zásahy ve sféře zdravotní, zejména anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizováno, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizováno role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, což je pochopitelné za situace, kdy se obávala o dopady do možnosti nadále vykonávat anonymizováno činnost jakožto zdroj obživy.

15. Z výpovědi svědka jméno jméno příjmení má soud za zjištěné, že žalobkyně obzvlášť úkorně vnímala zejména zahájení trestního stíhání, neboť pro ni bylo zcela nepochopitelné, že je stíhána za situace, kdy vykonává anonymizováno činnost způsobem, který je dle jejího názoru plně zákonný, což bylo potvrzeno i ze strany stát. instituce jakožto dohledového orgánu. Z výpovědi svědka soud uvěřil tomu, že žalobkyně se nemohla smířit s tím, že je trestně stíhána a cítila se tím výrazně dotčena, a to vedle výše uvedeného i s ohledem na to, že se o tomto dozvědělo její profesní okolí, to jest právnická obec, v rámci níž do té doby bez problémů fungovala. Svědek rovněž potvrdil a soud tomuto věřil, že celá doba 6 let trestního řízení výrazně ovlivnila i rodinný život nejen žalobkyně, ale i její dcery, a právě svědka jakožto manžela dcery žalobkyně, neboť žalobkyně většinu volného času trávila přípravou obhajoby v trestním řízení. Z výpovědi svědka lze mít rovněž za potvrzené, že svědkyně trpěla anonymizováno 20 slov, a to i přes úsilí rodiny, která ji podporovala. Svědek rovněž potvrzoval zásahy do anonymizováno 9 slov role v řízení.

16. Z výpovědi svědkyně jméno jméno příjmení celé jméno žalobkyně soud zjistil následující. Rovněž z výpovědi této svědkyně má soud potvrzené, že žalobkyně se cítila výrazně dotčena právě tím, že vůbec bylo trestní stíhání vůči ní zahájeno, což bylo prohlubováno i tím, že její obrana nebyla akceptována a řízení bylo dále i přes stížnosti a jiné podněty ze strany žalobkyně vedeno. Soud má za potvrzené, že žalobkyně se s tímto nemohla smířit a nemohla pochopit, jak může být za takto nedostatečné skutkové situace vůbec trestní stíhání zahájeno, natož dále vedeno. Tento pocit u žalobkyně přetrvával po celou dobu přípravného řízení. Rovněž z výpovědi této svědkyně má soud za potvrzené, že žalobkyně úkorně vnímala to, že o trestním stíhání ví i její profesní okolí, zejména právnická obec, což se negativně promítlo i do vztahu s přáteli, konkrétně s dvěma státními zástupkyněmi, které s žalobkyní nadále již nechtěly trávit volný čas, například na dovolených či kulturních akcích. Rovněž z výpovědi této svědkyně má soud potvrzené, že žalobkyně trpěla anonymizováno 22 slov. Rovněž po stránce fyzického zdraví došlo ke zhoršení anonymizováno 7 slov role v řízení. I tato svědkyně potvrdila, že trestní stíhání výrazně zasáhlo rodinný život v tom směru, že většinu času žalobkyně věnovala přípravě své obhajoby, tedy nebyla schopna běžného fungování ve vztahu ke své dceři ani vnukovi, který v době zahájení trestního stíhání měl cca 5 let, a jemuž se jako jeho babička fakticky nevěnovala.

17. Z výpovědi jméno jméno příjmení soud zjistil, že tento svědek působil jakožto obhájce žalobkyně v naříkaném trestním řízení. Z výpovědi svědka má soud za zjištěné, že žalobkyně obzvláště úkorně snášela to, že je stíhána za výkon své anonymizováno činnost, kterou vykonávala v souladu se zákonem. A to za situace, kdy této specifické problematice fakticky nikdo jiný než anonymizováno nerozumí, což se projevilo právě v přístupu policie, kdy obhajoba žalobkyně byla od roku rok po skutkové i právní stránce de facto stejná, ale jelikož orgány činné v trestním řízení problematice rozvrhových usnesení, které žalobkyně vydala, nerozuměly, pak se trestní řízení vedlo až do roku rok. Z výpovědi svědka, má soud za zjištěné, že žalobkyně anonymizováno 18 slov, zejména proto, že v oblasti obec profesně působila, ať už dříve na anonymizována dvě slova, nebo právě jako anonymizováno, a o trestním stíhání se tak vědělo v profesní obci. Z výpovědi svědka má rovněž soud za potvrzené, že rodina, zejména dcera žalobkyně, tuto podporovala, nicméně i pro rodinu bylo trestní stíhání žalobkyně obtížné, neboť tato ztrácela víru v jeho zdárný výsledek. Svědek rovněž potvrdil realizaci úkonů, tak jak jsou tyto uvedeny v jeho potvrzeních, vystavených jím jakožto obhájcem žalobkyně nebo pro jeho účely.

18. Z výpovědi svědka jméno jméno příjmení soud zjistil, že svědek byl ošetřujícím praktickým lékařem žalobkyně od roku rok. Z jeho výpovědi soud zjistil, že žalobkyně anonymizováno 22 slov. Z výpovědi svědka soud zjistil, že anonymizována dvě slova rok role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno rok anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. Z výpovědi svědka soud zjistil, že anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno role v řízení anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizováno rok. Z výpovědi svědka nelze mít za potvrzené, že anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova role v řízení anonymizována dvě slova.

19. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejm. průběhu trestního řízení a úkonů v něm učiněných. Pokud jde o zásahy vyvolané trestním řízením (nezákonným rozhodnutím) do osobnostní sféry žalobce, soud tyto blíže rozvádí v rámci právního posouzení těchto nároků níže. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

20. Soud ve věci nehodnotil listiny týkající se poskytování právních služeb jméno příjmení, neboť jak uvedeno níže, soud dospěl k závěru o absenci příčinné souvislosti, tedy hodnocení těchto důkazů by bylo nadbytečným. Toto se týká zejména faktur vystavených za zatupování tímto advokátem, dále dokladů o konání porad s tímto advokátem a dokladu o jeho registraci k DPH. Soud dále nehodnotil doklady o ubytování žalobkyně v obec, neboť tento nárok žalovaná dobrovolně odškodnila.

21. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem jméno jméno příjmení, neboť náklady na zastoupení vynaložené za úkony realizované tímto obhájcem byly vynaloženy před vydáním nezákonného rozhodnutí, tedy není splněna podmínka příčinné souvislosti a hodnocení těchto důkazů je nadbytečným. Dále soud zamítl návrh na provedení důkazu dotazem soudu na název anonymizována dvě slova, neboť výši nákladů vynaložených jméno jméno příjmení na ubytování soud spolehlivě zjistil z jiných listinných důkazů (faktury za ubytování).

22. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

23. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

24. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

25. Žalobce se podanou žalobou domáhal zadostiučinění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení ve výši 300 000 Kč. Žalovaná tento nárok žalobce dobrovolně odškodnila konstatováním porušení práva (po uplynutí lhůty pro předběžné projednání a po podání žaloby), finanční odškodnění neposkytla.

26. Soud se tak nejprve zabýval otázkou, zda orgány činné v trestním řízení vydaly rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona. Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 zákona, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

27. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

28. Předmětné trestní řízení trvalo ve vztahu k žalobci od datum, kdy bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, do dne datum, kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek. Tedy celková délka řízení ve vztahu k žalobci činila 6 let a 2 (započaté) měsíce, což je doba s ohledem na veškeré dále rozvedené okolnosti nepřiměřená. Soud tak dospěl k závěru, že došlo v posuzovaném soudním řízení k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení.

29. K uvedenému závěru vede soud vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovací zákona, zejména pak kritérium písmene d), postupu orgánů veřejné moci během řízení. V řízení nastal zásadní průtah v období od datum, kdy soud vyhlásil usnesení, kterým vrátil věc obviněné státnímu zástupci k došetření, do datum, kdy teprve bylo vyhotoveno písemné znění tohoto usnesení; tedy soudu trvalo necelých 11 měsíců, než vyhotovil písemné znění tohoto usnesení. Dále pak z důvodu, že právě z tohoto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum se podává, že došlo v rámci vyšetřování k porušení pravidel fair procesu, když nebyla respektována neslučitelnost postavení svědka s postavením orgánu činného v trestním řízení, zejména pokud jde o jméno jméno příjmení, který je potenciálním svědkem a zároveň je v postavení vedoucího státního zástupce, přičemž je zřejmé, že tohoto dozorujícího státního zástupce bude nutné následně vyslechnout jakožto svědka; jakkoliv nelze přesně vyčíslit, nakolik toto procesní pochybení délku řízení protáhlo, je nepochybným, že pro něj bylo řízení delším a rovněž toto svědčí o závěru o nesprávném úředním postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. Za dílčí pochybení pak lze považovat i přístup policie k organizaci prostudování spisu dne datum, kdy nebyl připojen ve vytištěné podobě anonymizováno spis a toto muselo být odloženo, nicméně pouze do datum. Celkově tak pro popsané vyhodnocení kritéria postupu orgánů veřejné moci během řízení soud dospěl k závěru o nesprávném úředním postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. Pro stejný závěr pak hovoří i kritérium významu předmětu řízení, neboť trestní řízení typově spadá mezi řízení, u nějž je nutné klást požadavek na jeho co nejrychlejší ukončení. Závěr o nesprávném úředním postupu pak nevyvrací ani kritérium složitosti řízení, které bylo sice, jak skutkově, tak právně, zvýšené, nicméně celkovou délku řízení neodůvodňuje, přičemž soud se blíže k tomuto kritériu vyjadřuje níže. Rovněž nelze ani dospět k závěru, že by za celkovou délku řízení zásadní měrou mohlo jednání poškozeného, tedy ani toto poslední kritérium závěr o nesprávném úředním postupu nevyvrací.

30. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tomuto vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011) soud neshledal.

31. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

32. Za posuzované řízení v délce trvání 6 let a 2 měsíců tak soud přiznal žalobci základní částku odškodnění ve výši 77 500 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Tuto částku zvolil soud s ohledem na to, že celková délka řízení nebyla sice přiměřená, ale zároveň neshledal soud důvody pro závěr, že je ve věci na místě vyjít z vyšší částky základního ročního odškodnění, když toto je dle ustálené judikatury přiznáváno až za řízení přesahující dobu 10 let dobu trvání řízení nebo za řízení, kde toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal (viz rozbor kritérií níže).

33. Tuto částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: -) V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) - Řízení bylo složitějším po stránce skutkové a soud proto pro toto kritérium základní částku odškodnění snížil o 10 %. Skutková složitost věci je dána zejména rozsahem spisového materiálu zahrnujícího celý rozsáhlý anonymizováno spis, dále je dána tím, že ve věci byla vypracována dvě odborná vyjádření, resp. znalecké posudky a ve fázi prověřování a v soudním řízení bylo slyšeno cca 10 svědků. V řízení bylo dále nadstandardně složitým po stránce právní a soud proto základní odškodnění dále ponížil o 20%. Tato skutečnost se podává již jen z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, neboť tento odvolací trestní soud uzavřel, že zde proti sobě stojí dva odlišné právní názory ohledně možnosti, respektive nutnosti vydat rozvrhová usnesení za situace, kdy je anonymizováno odložena nebo zastavena. anonymizována dvě slova i stát. instituce zastávali názor, že žalobkyně byla povinna rozvrhová usnesení vydat, aby byli vydražitelé vyvázáni z právních závad, a to i přesto, že se jedná o úkony procesní, nikoliv realizační. Trestní soud však byl názoru opačného, nicméně neshledal v jednání trestný čin. Právně komplikovanou byla i otázka podjatosti orgánů činných v trestním řízení zejména pak jméno jméno příjmení a policistů jméno a jméno, ohledně nichž bylo třeba opakovaně tuto otázku řešit; o žádném z orgánů činných v trestním řízení v předmětné věci nebylo rozhodnuto ve smyslu § 30 odst. 1 tr. řádu, nicméně věc byla z důvodu vhodnosti delegována do obec, a to jak po linii soudní tak po linii státního zastupitelství, čímž byly případné procesní nedostatky eliminovány. Sama tato právní komplikovanost, zejména pak otázka podjatosti, vedla k vrácení věci k došetření státnímu zastupitelství na základě usnesení ze dne datum, a rovněž v tomto smyslu rozhodl usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích datum. Toto rozhodnutí však bylo zrušeno Vrchním soudem v Praze, usnesením ze dne datum. Právní komplikovanost věci se tak z tohoto důvodu promítla v těchto rozhodnutích a je dále patrná již jen ze samotné obsáhlosti rozsudku ve věci samé. Soud dále již nemodifikoval základní odškodnění pro procesní složitost věci, kterou soud shledal běžnou, ani pro počet soudních instancí. Ve věci bylo sice rozhodováno vícekrát soudem prvé instance i soudem odvolacím, nicméně důvodem byly zejména procesní důvody týkající se možné podjatosti orgánů činných v trestním řízení, tedy nelze pro tuto skutečnost k tíži žalobkyně základní částku dále snižovat. -) Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). - Žalobkyně se na celkové délce řízení negativně nepodílela. Soud naopak dospěl k závěru, že žalobkyně přispěla k urychlení celkové délky řízení, jakkoliv se může zdát toto rozporné s jejími četnými podáními týkajícími se podjatosti, ať už státních zástupců či policistů či celých jejich sborů. Podáními, kterými se snažila dosáhnout přenesení věci k jinému soudu a státnímu zastupitelství, však naopak k celkové délce řízení pozitivně přispěla, neboť věc byla nakonec skutečně delegována do obec, jak po linii soudní, tak po linii státního zastupitelství, čímž byly eliminovány možné pochyby ohledně podjatosti zejména jméno příjmení, který ve věci byl slyšen jako svědek a rovněž figuroval v pozici státního zástupce na Krajském státním zastupitelství v obec. Tato aktivita žalobkyně tak akcelerovala přenesení věci do obec, což v posledku urychlení věci přispělo a soud proto pro toto kritérium základní částku odškodnění navýšil o 20 %. -) Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) – Soud pro toto kritérium, z důvodů uvedených výše, dospěl k závěru o nesprávném úředním postupu, čímž bylo toto kritérium plně vyčerpáno. Ve zbytku lze konstatovat, že jak úkony policie tak soudu byly činěny průběžně a bez průtahů (s výjimkou uvedenou výše) a kontinuálně spěly k rozhodnutí ve věci samé. Pro postup orgánů veřejné moci tak tedy soud základní částku odškodnění dále nemodifikuje. -) Význam předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení řadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Jakkoli jde tedy o řízení s typově vyšším významem, pak je třeba v předmětném sporu zohlednit skutečnost, že žalobce zároveň uplatnil nároky na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním (vydáním nezákonného rozhodnutí), přičemž na tomto nároku byl (viz níže) odškodněn finančním zadostiučiněním. Tedy pro typový význam řízení soud základní částku odškodnění nemodifikuje. Rovněž žalobcem tvrzený subjektivní význam řízení daný konkrétními zásahy v osobnostní sféře, vyvolanými tím, že byl vystaven právě trestnímu stíhání, byly odškodněny a zohledněny v rámci nároku na zadostiučinění za újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí. Typový význam trestního řízení, jakož i jeho význam subjektivní již tedy byly zhodnoceny v rámci této jiné nemajetkové újmy na straně žalobce a jejich zhodnocení jako kritéria pro zvýšení základní částky odškodnění i v rámci tohoto nesprávného úředního postupu by pak znamenalo duplicitní hodnocení tohoto kritéria. Soud proto pro význam řízení základní částku odškodnění nemodifikuje.

34. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě ponížit o 10 % na výsledných 69 750 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci poskytla na tento nárok jakožto zadostiučinění pouze nefinanční konstatování porušení práva, přiznal soud žalobci právě tuto částku a ve zbytku (230 250 Kč) žalobu zamítl.

35. Žalobce se žalobou dále domáhá finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí, a to ve výši 670 200 Kč. Žalovaná žalobci na tento nárok poskytla finanční zadostiučinění ve výši 200 000 Kč (po uplynutí lhůty pro předběžné projednání a po podání žaloby) a soud v tomto rozsahu řízení pro částečné zpětvzetí žaloby usnesením ze dne datum zastavil. Předmětem řízení tak zůstal tento nárok co do výše 470 200 Kč.

36. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

37. Nezákonným rozhodnutím tak je usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství územní celek, odbor hospodářské kriminality, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, jímž bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně, a to pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. e), odst. 3 písm. a), b) trestního zákoníku. Toto nezákonné rozhodnutí bylo odklizeno rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, jimiž byla žalobkyně dle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěna obžaloby (právní moc dne datum).

38. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod číslem 67/ 2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

39. Soud se tak zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/ 2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

40. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku).

41. Pokud jde o povahu trestné činnosti, pak žalobkyně byla stíhána pro podezření ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 a), 2 e) a 3 a), b) t.z. ve stadiu pokusu, přičemž žalobkyni hrozil trest odnětí svobody v rozsahu 5-12 let. Tento druh trestné činnosti s sebou nenese vyšší míru společenského odsouzení, jako je tomu například u trestných činů násilných nebo se sexuálním podtextem, nicméně třeba zohlednit, že trestná činnost měla mít vztah právě k anonymizováno činnosti vykonávané žalobkyní. Pro výši trestu, která žalobkyni hrozila a pro vztah trestního stíhání k profesi anonymizováno, kterou žalobkyně vykonávala, tak soud dospěl k závěru, že toto kritérium hovoří jednoznačně pro závěr o poskytnutí finančního zadostiučinění a soud toto dále zohlednil tím, že v rámci posuzovaných případů vyšel z případů, u nichž byla řešena stejná nebo obdobná trestná činnost.

42. Délka trestního řízení zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného trestního řízení trval. Je však na místě porovnávat vliv tohoto kritéria s ostatními a nečinit z něj mechanicky určující hledisko, neboť trvání trestního stíhání může způsobovat jak kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka tak i uvadající zájem společenského prostředí o daný případ, tedy pokles zásahů do sféry poškozeného.

43. Trestní řízení trvalo 6 let a 2 měsíce, nicméně žalobkyně byla samostatně odškodněna na finančním zadostiučinění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení. Soud tedy toto kritérium duplicitně nehodnotí tím, že by pro něj dospíval k závěru o nutnosti zvýšit odškodnění i za újmu vyvolanou vydáním nezákonného rozhodnutí, nicméně toto kritérium délky řízení soud zhodnotil v rámci judikatorního porovnání pro účely určení adekvátní výše finančního zadostiučinění, a to zhodnocením i délky (jako jednoho z porovnávaných parametrů) zdejšího řízení s řízení porovnávanými.

44. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby zohledňují individuálních následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných výše. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) - mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit.

45. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 590/08). Toto samo je však (bohužel) průvodním jevem každého takového trestního stíhání, tedy nelze pouze z těchto skutečností dovozovat nárok na zadostiučinění každého poškozeného za tvrzenou nemajetkovou újmu, ale právě naopak je třeba konkrétně u každého poškozeného individuálně zkoumat zásahy do jeho osobnostní sféry a jejich konkrétní projevy.

46. Žalobkyně po skutkové stránce tvrdila, že byla v důsledku nezákonného trestního stíhání, zasažena v osobnostní sféře takto: Žalobkyně zdůrazňovala, že zásah do osobnostní sféry byl dány zejména tím, že byla stíhána za činnost, která souvisela s výkonem anonymizováno činnosti (musela předmětné rozvrhová usnesení vydat). Rovněž byla zasažena tím, že jako anonymizováno jí byl taktéž obstaven účet vedený u banky. Dále pak žalobkyně popisuje zásahy ve sféře profesní. Tyto popisuje tak, že stát. instituce, tak stát. instituce anonymizováno v jejím jednání žádné pochybení neshledali, přesto byla stíhána. Žalobkyně se cítila dotčena i tím, že vykonávala anonymizována dvě slova delší dobu a zejména v letech rok až rok došlo k poklesu nápadu anonymizováno činnosti až na jednu čtvrtinu, tedy že žalobkyně čelila nedůvěře klientů. Na své profesní cti se cítila dotčena i tím, že vykonávala desítky let právnické profese v obec a celé trestní řízení sledovali její kolegové (jméno jméno příjmení, jméno jméno příjmení, jméno jméno příjmení a jméno jméno příjmení). K námitce podjatosti se postupně museli vyjádřit všichni trestní soudci název soudu. Negativně na ní působilo rovněž to, že trestní stíhání vedou, respektive dozorují osoby, které mají ve věci vystupovat jakožto svědci, a že celou věc policie bagatelizovala, což se nakonec potvrdilo i tím, že věc byla delegována do obec právě pro pochybení procesního charakteru ve vztahu k podjatosti, které žalobkyně namítala. Žalobkyně se rovněž cítila dotčena tím, že orgány činnými v trestním řízení nebyly činěny úkony, které ona považovala za nezbytné k ochraně svých práv. Žalobkyně byla dotčena na své cti a důstojnosti, neboť byla osobou do té doby bezúhonnou, která nebyla trestána, a to ani kárně. Dále poukazuje na to, že věc byla původně řešena u název soudu, když zde působí zeť žalobkyně, pan jméno příjmení, a dále anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova jméno příjmení. Dále žalobkyně uvádí, že byla zasažena na svém osobním životě a rodinném životě, konkrétně došlo k narušení vztahu ke kamarádkám a ovlivněno bylo soužití s dcerou. Žalobkyně trpěla rovněž obavami z vysokého trestu i pro svůj věk, kdy trestní řízení bylo zahájeno v době jejích 65 let a dokončeno ve věku 72 let. Dále žalobkyně popisuje zdravotní zásahy, uvádí, že anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. anonymizována dvě slova rok anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizována dvě slova, anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno rok, anonymizována dvě slova role v řízení anonymizována dvě slova anonymizováno.

47. Soud má z provedeného dokazování za prokázané následující zásahy do osobnostní sféry žalobkyně: -) Pokud jde o zásahy do zdravotního stavu žalobkyně, pak soud zjistil z výpovědi jméno anonymizováno. příjmení a ze zpráv zdravotnických zařízení, že anonymizováno 8 slov rok, anonymizováno role v řízení anonymizována tři slova a soud uvěřil tomu, že anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno. Soud má dále za zjištěné i zásahy ve zdravotní sféře, zejména pokud jde o anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována dvě slova, anonymizována tři slova anonymizováno anonymizována tři slova anonymizováno, přičemž soud uvěřil tomu, že anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno. Soud má rovněž za zjištěné, že role v řízení anonymizována tři slova anonymizována dvě slova, anonymizována tři slova anonymizováno, anonymizováno, anonymizována tři slova anonymizováno, anonymizována tři slova anonymizováno, anonymizována tři slova anonymizováno, anonymizována tři slova anonymizována dvě slova (z výpovědi jméno příjmení soud zjistil, že anonymizována tři slova anonymizováno rok anonymizována dvě slova). Zbývající zásahy do zdravotního stavu, zejména anonymizována tři slova anonymizována dvě slova rok, anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova nejsou tak zásahy vyvolanými trestním stíháním. -) Pokud jde o zásahy do cti a důstojnosti, pak má soud za zjištěné, že žalobkyně se důvodně cítila dotčena na své profesní cti v souvislosti s výkonem své anonymizováno činnosti, když stát. instituce již přípisem z datum informovalo policejní orgány, že v rámci dohledové činnosti neshledalo porušení povinností žalobkyně při výkonu její anonymizováno činnosti, pokud vydala rozvrhová usnesení po právní moci usnesení o příklepu a doplacení nejvyššího podání, neboť takto je postupováno i v případech zastavení anonymizováno, což je úkon zásadnější, než odklad anonymizováno. Žalobkyně se tak důvodně cítila dotčena, že je stíhána za výkon anonymizováno činnosti způsobem, který i dozorový orgán shledává nikoli protiprávním, tj. i přes stanovisko stát. instituce, které zaslalo policii vyjádření, v němž jednoznačně konstatovalo, že žalobkyně se po odborné stránce ničeho nedopustila. Tyto závěry má soud za potvrzené z výpovědi všech svědků (vyjma jméno příjmení), zejm. pak z věrohodné výpovědi jméno anonymizováno. příjmení. -) Soud má dále za prokázané zásahy v osobnostní sféře žalobkyně ve sféře cti a důstojnosti a profesní sféře, a to zejména s ohledem na skutečnost, že předtím žalobkyně 20 let působila jakožto anonymizována dvě slova a měla zkušenosti se zahajováním a vedením trestního řízení. I toto potvrzovali všichni svědci. Žalobkyně tak obzvláště úkorně snášela to, že je vůbec trestně stíhána za situace, kdy pro toto nejsou relevantní podklady, protože se vůbec mohla dopustit něčeho, co by mohlo mít trestněprávní následky. Bylo totiž prokázáno, že žalobkyně byla stíhána pro výkon své anonymizováno činnosti, kterou vykonávala v souladu se zákonem, a byla stíhána fakticky pro vydání rozvrhových usnesení, tedy pro realizaci právního úkonu na základě svého právního názoru, který vtělila do tohoto rozhodnutí. Z odůvodnění zahájení trestního stíhání ani z průběhu přípravného řízení se přitom z ničeho nepodávalo, že by se měla dopustit trestněprávního jednání, přesto však policie trestní řízení nadále vedla, veškeré její stížnosti byly zamítány, námitky podjatosti (zprvu) nebyly úspěšné a podněty dozorovým orgánům neměly žádného efektu. Soud tak má za zjištěný zásah do cti a důstojnosti žalobkyně a do její profesní (právnické) sféry pro tyto okolnosti. Tento je potvrzen i tím, že žalobkyně předtím působila právě na anonymizována dvě slova a o trestním stíhání se tak dozvědělo i toto její dřívější profesní okolí. Rovněž byl vyvolán zásah do cti a důstojnosti tím, že se o trestním stíhání dověděly další osoby, které znaly žalobkyni jakožto anonymizováno. Tento zásah byl vyvolán i tím, že žalobkyně nebyla do té doby stíhána ani kárně prošetřována. Zásah do cti a důstojnosti byl vyvolán i tím, že věc byla původně řešena v obec, kde žalobkyně měla řadu známých, zejména z oblasti právnické veřejnosti, tedy se věcí zabývaly osoby, které ona sama znala, přesto trvalo několik let, než na základě námitek podjatosti byla věc přenesena do obec. -) Soud má dále za zjištěné, že žalobkyně byla zasažena i na sféře osobní v tom smyslu, že nemohla nadále trávit čas se svými přáteli z okruhu státního zastupitelství, neboť byla trestně stíhána a tito s ní nadále nechtěli udržovat kontakt. -) Žalobkyně byla dále zasažena na rodinném životě, neboť v důsledku trestního stíhání se nevěnovala své rodině, zejména dceři, se kterou řešila povětšinou právě jen obhajobu v rámci trestního stíhání, a v době zahájení trestního stíhání cca pětiletému vnukovi. Veškeré své úsilí věnovala své obhajobě a pro pocity beznaděje neměla na standardní rodinné fungování kapacitu. Rodinný život byl zasažen i tím, že dovolené, které jinak žalobkyně zčásti trávila společně se svou dcerou, tyto věnovaly rozboru celé trestní kauzy. Rovněž řadu víkendů pak žalobkyně společně se svou dcerou strávila přípravou obhajoby a sepisem podání pro trestní řízení jakožto podkladu pro právního zástupce žalobkyně. -) Soud má za zjištěné rovněž částečně zásahy v oblasti profesní, kdy soud uvěřil tomu, že i v důsledku trestního stíhání došlo k poklesu anonymizováno 6 slov role v řízení a že žalobkyně byla dotčena na své cti anonymizováno v očích svých klientů či osob, vůči nimž anonymizována dvě slova.

48. Soud neshledal v tomto případě zvláštní okolnosti, které by nebylo možno podřadit pod povahu trestné činnosti, délku trestního řízení, či zásah do osobnostní sféry a které by bylo třeba zohledňovat nad rámec těchto kritérií.

49. Pro povahu trestné činnosti, pro kterou byla žalobkyně stíhána, a pro prokázané zásahy do osobnostní sféry žalobkyně pak soud dospěl jednoznačně k závěru, že žalobkyni se má dostat zadostiučinění finančního.

50. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 uzavřel, že„ Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“.

51. Soud v rámci porovnání vyšel zejména z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, čj. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum. V tomto případě se jednalo rovněž o odškodnění nezákonně trestně stíhaného anonymizována dvě slova, který byl rovněž stíhán pro zneužívání pravomoci veřejného činitele, a dále pro trestný čin podvodu formou pomoci. Povaha trestné činnosti ve vztahu k žalobci zdejšímu je tak stejná. Trestní řízení tamního poškozeného trvalo 6 let a 5 měsíců a bylo ve vztahu k tamnímu poškozenému odškodněno samostatně. Délka stíhání zdejšího žalobce činila 6 let a 2 měsíce, tedy dobu de facto identickou, a rovněž zdejší žalobce byl odškodněn na nemajetkové újmě za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení. I v tomto ohledu je případ tamního poškozeného plně porovnatelný. U tamního poškozeného byly shledány zásahy v osobnostní sféře, které se týkají jeho profesního života, konkrétně profesní vážnosti, která byla významně narušena vzneseným obviněním, přičemž tamní poškozený nadále docházel do anonymizována dvě slova, nicméně docházelo ke snížení nápadu anonymizováno případů právě v důsledku trestního stíhání. Tamního poškozeného trestní stíhání obecně vytěžovalo a snižovalo jeho výkonnost v práci a u tamního poškozeného došlo k výrazné medializaci na úrovni regionální i celostátní. Tamní poškozený se v důsledku trestního stíhání anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. Tamní poškozený měl anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno a obecně vnímal vývoj celé kauzy výrazně negativně. Rovněž na úrovni zásahů do osobnostní sféry je případ tamního poškozeného plně porovnatelný s případem zdejšího žalobce. I u zdejšího žalobce došlo shodně k zásahu ve sféře profesní, kdy byla narušena profesní vážnost žalobce v právnické odborné veřejnosti, a rovněž došlo k zásahům spočívajícím v narušení důvěry žalobce jakožto anonymizováno a k poklesu nápadu anonymizováno věcí anonymizována dvě slova vedeného žalobcem. Rovněž u žalobce došlo k zásahu do zdravotní sféry, kdy i zdejší žalobce anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizováno; u zdejšího žalobce navíc přistoupily anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova role v řízení. Pokud jde o zásahy ve sféře sociální, i tamní poškozený omezil kontakt s přáteli v důsledku trestního stíhání. Na rozdíl od zdejšího žalobce byla kauza tamního poškozeného výrazně medializována, což prohlubovalo újmu tamního poškozeného, na druhou stranu zdejší žalobce byl traumatizován tím, že věc řeší jeho bývalí kolegové, což nakonec vedlo k důvodnosti námitky podjatosti. V tomto ohledu se tyto faktory dle závěru soudu kompenzují. Soud tak uzavírá, že i pokud jde o zásahy do osobnostní sféry žalobce a tamního poškozeného, jsou oba případy plně porovnatelné a nelze v nich shledat zásadnějších rozdílů. Dominantním je zejména to, že rovněž tamní poškozený byl stíhaným anonymizováno, který byl zasažen na své právnické i profesní cti zásadně tím, že je nedůvodně stíhán, což má vliv na výkon jeho podnikatelské činnosti ve formě anonymizována dvě slova anonymizováno. U obou poškozených nastávají obdobné zdravotní obtíže i sociální dopady a oba poškození jsou shodně zasaženi ve sféře cti a důstojnosti, jak pokud jde o dopady v profesní sféře, tak pokud jde o sociální život. U tamního poškozeného nebyl hodnocen zásah do rodinného života, u zdejšího žalobce však bylo prokázáno, že rodina jej podporovala a díky pomoci rodiny žalobce zvládal čelit trestnímu řízení. Rozdílným prvkem je tak medializace u tamního poškozeného, která je kompenzována podjatostí orgánů činných v trestním řízení ve vztahu k žalobci zdejšímu, přičemž tato podjatost byla soudem již zohledněna v rámci nároku na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení, čímž se tyto rozdíly obou poškozených kompenzují. Jelikož tamního poškozenému bylo přiznáno finanční zadostiučinění ve výši 200 000 Kč, dospěl tak soud k závěru, že i ve vztahu k zdejšímu žalobci je přiznání odškodnění ve stejné výši plně důvodným.

52. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobci náleží na nároku za nemajetkovou újmu za vydání nezákonného rozhodnutí finanční odškodnění ve výši 200 000 Kč. Jelikož žalovaná přesně tuto částku žalobci plnila, dne datum, a v tomto rozsahu bylo již řízení zastaveno, pak soud zbývající část tohoto nároku ve výši 470 200 Kč zamítl.

53. Soud provedl pro úplnost porovnání i s jinými případy. Konkrétně soud věc porovnal s věcí řešenou Městským soudem v Praze pod sp. zn. spisová značka. V tamním případě se jednalo rovněž o trestní stíhání pro zneužití pravomoci úřední osoby, kdy tamnímu poškozenému hrozil trest odnětí svobody až pět let a trestní řízení se vedlo necelé čtyři roky. U tamního poškozeného byly shledány částečné dopady do profesního života, kdy tamní poškozený jakožto policista ukončil služební poměr, neboť se obával o následnou možnost dalšího působení u policie v důsledku trestního stíhání. Tamního poškozeného celá rodina podporovala jak psychicky, tak finančně, nicméně v důsledku změny v chování tamního poškozeného došlo k rozpadu jeho partnerského soužití s přítelkyní, a to zejména v důsledku přetrvávající nervozity tamního poškozeného. Tamní poškozený byl zasažen na své psychice, zejména v důsledku nervozity a obav z výsledku trestního stíhání; jakožto policista byl samotným trestním stíháním zasažen na své cti a dobré pověsti. U tamního poškozeného je významným faktorem to, že byl zproštěn až na základě rozhodnutí Nevyššího soudu. Tamnímu poškozenému bylo poskytnuto odškodnění ve výši 115 000 Kč. V porovnání se zdejším žalobcem pak u zdejšího žalobce trvalo trestní řízení delší dobu, což však bylo za délku řízení kompenzováno samostatně. Zdejšímu žalobci hrozil nižší trest odnětí svobody a nad rámec zásahů shledaných u tamního poškozeného, byl u zdejšího žalobce shledán výraznější zásah ve sféře profesní, zejména pokud jde o čest a důstojnost s ohledem na to, že zdejší žalobce působil dlouhou dobu na anonymizována dvě slova a vykonával poté aktivně anonymizováno činnost, a rovněž byly shledány zásadnější zásahy, pokud jde o dopady do samotné anonymizováno činnosti. U zdejšího žalobce byly shledány rovněž zásahy zdravotní, dopady ve sféře rodinné byla obdobné, naopak u žalobce zdejšího nedošlo k rozpadu partnerského soužití. Žalobce zdejší pak byl zásadněji zasažen na své cti a dobré pověsti právě proto, že působil dříve u anonymizována dvě slova a pohyboval se v právnické obci. V porovnání s tamějším poškozeným tak je odůvodněné, aby se zdejšímu žalobci dostalo odškodnění vyššího než je 115 000 Kč a soud má tímto za ověřený závěr, že finanční zadostiučinění ve výši 200 000 Kč ve vztahu k žalobci zdejšímu je odůvodněným a dostačujícím.

54. Soud provedl poté ještě porovnání s dalším případem řešeným Městským soudem v Praze pod sp. zn. spisová značka. Tamní poškozený byl stíhán 1 rok a 4 měsíce pro zneužití pravomoci úřední osoby a hrozil mu trest odnětí svobody až v délce trvání pěti let. Rovněž tamní poškozený byl policista, byl postaven mimo službu po dobu trestního stíhání a byl mu snížen plat. Jeho čest a důstojnost byla zasažena tím, že byl vystaven odsudku svých kolegů právě v důsledku trestního stíhání. Tamní poškozený byl vystaven ekonomickým problémům v důsledku snížení platu a s partnerkou odložil založení rodiny a pořízení vlastního bydlení. Tamní poškozený byl poškozen na dobrém jménu, neboť žil na malém městě a o jeho stíhání se vědělo. Tamnímu poškozenému bylo přiznáno odškodnění ve výši 100 000 Kč. Rovněž v porovnání s tímto případem dospívá soud k závěru, že odškodnění zdejšího žalobce částkou 200 000 Kč je plně dostačující. Jak uvedeno výše, délka řízení u žalobce zdejšího byla odškodněna samostatně a přiznané vyšší odškodnění zohledňuje právě fakt, že zdejšímu žalobci hrozil vyšší trest odnětí svobody, lze u něj shledat závažnější zásahy ve sféře profesní, zejména pokud jde o vliv na výkon činnosti anonymizováno, a rovněž u zdejšího žalobce lze shledat zásadnější zásahy ve sféře dobrého jména a cti, neboť žalobce byl bývalým anonymizována dvě slova a aktivně činným anonymizováno, což u něj vyvolalo vyšší zásahy do dobrého jména a cti v očích tamní právnické obce.

55. Žalobkyně byla soudem na jednání konaném dne datum poučena o porovnávacím principu pro účely stanovení výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou nezákonným rozhodnutím. Žalobkyně v tomto směru odkázala na bod 7.1 žaloby, přičemž odkázala na judikaturu, dle které i v případě nezákonného trestního stíhání je možno vycházet z denní sazby odškodnění, jako je tomu u odškodnění za nezákonně vykonanou vazby. V tomto směru soud odkazuje na výše uvedené, kdy dle závěrů dovolacího soudu se odškodnění za újmu vyvolanou nezákonným trestním stíháním právně hodnotí porovnáním s obdobnými již poskytnutými odškodněními, nikoliv přepočtem fixního odškodnění na denní bázi trvání trestního stíhání. Dále žalobkyně ve svém podání z datum odkázala na aktuální judikaturu dovolacího soudu, která klade na soud rozhodující v kompenzačním řízení požadavek, aby on sám vlastní činností dohledal porovnatelnou judikaturu. Tomuto požadavku pak soud dostál, jak je uvedeno v odůvodnění výše. Ve zbytku žalobkyně jinou judikaturu, která by odůvodňovala jí požadované zadostiučinění, nedoložila ani netvrdila.

56. Žalobce se dále žalobou domáhal náhrady škody tvořené vynaloženými náklady na právní zastoupení (obhajné) a hotovými výdaji v celkové výši 505 003,50 Kč, složené z nákladů na obhajobu ve fázi před zahájením trestního stíhání, po jeho zahájení, a dále hotovými výdaji žalobce a jeho právního zástupce. Konkrétní složení tohoto škodního nároku soud rozebírá níže.

57. Odpovědnostním titulem je zde nezákonné rozhodnutí, kterým je (viz výše) usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství územní celek, odbor hospodářské kriminality, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, jímž bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně a to pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. e), odst. 3 písm. a), b) trestního zákoníku.

58. Žalobkyně se v rámci tohoto nároku domáhá úhrady 21 936 Kč tvořené těmito náklady vynaloženými přímo žalobkyní: -) 2 914 Kč - cestovné žalobkyně k veřejnému zasedání u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne datum; cesta obec - obec - obec, celkem 460 km; účtováno vč. amortizace dle vyhl. č. 328/2014 Sb. (36,10 Kč za 1 litr NM, 3,70 Kč základní náhrada za 1 km, spotřeba 7,3 l NM/100km) -) 3 014 Kč - cestovné žalobkyně k nahlédnutí do spisu u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne datum; cesta obec - obec - obec, celkem 460 km; účtováno vč. amortizace dle vyhl. č. 333/2018 Sb. (33,60 Kč za 1 litr NM, 4,10 Kč základní náhrada za 1 km, spotřeba 7,3 l NM/100km) -) 6 029 Kč - cestovné žalobkyně k hlavnímu líčení u Krajského soudu v Českých Budějovicích konanému ve dnech data datum (datum opraveno podáním ze dne datum) a ve dnech data datum; tedy 2x cesta obec - obec - obec, celkem 460 km; účtováno vč. amortizace dle vyhl. č. 333/2018 Sb. (33,60 Kč za 1 litr NM, 4,10 Kč základní náhrada za 1 km, spotřeba 7,3 l NM/100km) -) 7 732 Kč – náklady na ubytování žalobkyně a parkování žalobkyně v souvislosti s hlavními líčeními konanými u Krajského soudu v Českých Budějovicích ve dnech data datum a ve dnech data datum -) 682 Kč – náklady žalobkyně na pořízení barevné fotodokumentace k důkazu pro účely trestního řízení -) 1 565 Kč - cestovné žalobkyně k veřejnému zasedání u Vrchního soudu v Praze dne datum; cesta obec - obec - obec, celkem 240 km; účtováno vč. amortizace dle vyhl. č. 358/2019 Sb. (31,80 Kč za 1 litr NM, 4,20 Kč základní náhrada za 1 km, spotřeba 7,3 l NM/100km)

59. Pokud jde o náklady na cestovné vynaložené přímo žalobkyní, pak soud předně poukazuje na skutečnost, že žalobkyně byla stíhána jakožto fyzická osoba – a to za výkon činností, které byly náplní její anonymizováno činnosti. Podle ustanovení pr. předpisu vystupuje přitom anonymizována dvě slova jakožto fyzická osoba a stát jej pouze pověřuje vedením anonymizována dvě slova. Za této situace pak soud uzavírá, že pokud žalobkyně v rámci trestního řízení vedeného pro skutky, jichž se měla dopustit při plnění povinnosti anonymizováno, použila vozidlo, které je vedeno na ní, jakožto na fyzickou osobu, pak je v obecné rovině plně odůvodněn nárok na to, aby jí na základě tohoto dokladu byly účelně vynaložené náklady uhrazeny, přičemž nelze přisvědčit námitce žalované, že by se jednalo o náklady vynaložené anonymizována dvě slova jakožto zcela jiným subjektem.

60. Soud má dále za zjištěné, že žalobkyně se účastnila veřejného zasedání u Krajského soudu v Českých Budějovicích datum, jakož i hlavních líčení ve dnech anonymizováno až datum a anonymizováno až datum. Z úředního záznamu na číslo listu trestního spisu pak soud zjistil, že žalobkyně skutečně nahlížela do trestního spisu dne datum v době od 8:00 hodin do 12:40 hodin. Žalobkyně byla rovněž přítomna veřejnému zasedání konanému datum u Vrchního soudu v Praze. Konečně soud z příloh v trestním spise ověřil, že součástí tohoto spisu je i složka s fotografiemi zahrnující barevnou fotodokumentaci sídla anonymizována dvě slova v obec.

61. Soud proto uzavírá, že shledal důvodnými veškeré cesty, které žalobkyně vykonala, pokud jde o její účast u jednání soudu. Důvodnou shledal soud rovněž cestu žalobkyně dne datum za účelem nahlédnutí do spisu, když toto nahlédnutí bylo skutečně realizováno a lze mít za účelné, že žalobkyně se po pěti letech vedení trestního řízení chtěla osobně přesvědčit o rozsahu spisového materiálu před konáním prvého hlavního líčení ve věci.

62. Mezi náklady podle § 31 odst. 1 OdpŠk bezpochyby patří náklady žalobkyně na vlastní cestovné k jednání soudu. Tyto byly vynaloženy v příčinné souvislosti s úsilím o odstranění nezákonného rozhodnutí, neboť umožnily žalobkyni se k soudu dostavit. Rovněž není pochyb, že náklady vynaložila přímo žalobkyně, když ona sama k soudu cestovala.

63. Ohledně výše cestovních výdajů je nutno vyjít při určení spotřeby vozidla ze spotřeby kombinované (v TP je kombinovaná spotřeba uvedena již dle normy ES 1999 /100, tedy se vychází z této a nikoli aritmetického průměru všech tří údajů ohledně spotřeby), což je v souladu s 13 odst. 4 AT a § 158 odst. 4 zákoníku práce, dle nichž se pro účely stanovení náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty použije údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem EU uvedený v technickém průkazu vozidla. Tato kombinovaná spotřeba činí dle technického průkazu vozidla žalobkyně 6,8 litrů NM/100 km.

64. V rámci cestovních výdajů žalobkyně však není možné zohlednit amortizaci vozidla. Amortizace představuje synonymum pro pojem odpis, který se používá u většiny položek dlouhodobého majetku a vyjadřuje opotřebení takového majetku v důsledku používání (fyzický odpis) nebo nepoužívání – zastarávání (fyzický odpis) tohoto majetku a nelze ji podřadit pod pojem skutečné škody, neboť se jedná o fiktivní částku sloužící pouze pro účely účetnictví (viz např. Městský soud v Praze sp. zn. 72 Co 152/2014). Žalobkyně přitom byla, viz výše, stíhána jako fyzická osoba, nikoli jako podnikající subjekt.

65. Žalobkyně tedy konkrétně vykonala následující cesty, za které jí náleží následující náhrada vypočtená jakožto násobek počtu ujetých kilometrů a kombinované spotřeby vozidla a tehdy aktuálních vyhláškových cen PHM (tedy bez amortizace a bez DPH): -) 1 x cestovné v roce rok - veřejné zasedání u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne datum; cesta obec - obec - obec, celkem 418 km (2 x 209 km dle www.mapy.cz); dle vyhl. č. 328/2014 Sb. činila průměrná cena 1 litru NM 36,10 Kč – tedy nárok činí 1 026,11 Kč (4,18x6,8x36,10) -) 3 x cestovné v roce rok - nahlédnutí do spisu u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne datum a hlavní líčení u téhož soudu ve dnech číslo datum a ve dnech číslo datum; cesta obec - obec - obec, celkem 418 km (2 x 209 km dle www.mapy.cz); dle vyhl. č. 333/2018 Sb. činila průměrná cena 1 litru NM 33,60 Kč – tedy nárok činí 2 865,14 Kč (3x4,18x6,8x33,60) -) 1 x cestovné v roce rok - veřejné zasedání u Vrchního soudu v Praze dne datum; cesta obec - obec - obec, celkem 234 km (2 x 117 km dle www.mapy.cz); dle vyhl. č. 358/2019 Sb. činila průměrná cena 1 litr NM 31,80 Kč – tedy nárok činí 506 Kč (2,34x6,8x31,80)

66. Pokud jde o částku 7 732 Kč, kteroužto žalobkyně požadovala na úhradu svých nákladů na ubytování v souvislosti s hlavními líčeními konanými u Krajského soudu v Českých Budějovicích, pak v této části vzala žalobkyně pro dobrovolné plnění žalované žalobu zpět a soud v této části řízení usnesením z datum zastavil.

67. Pokud jde o částku ve výši 682 Kč, pak má soud za prokázané, a to ze založených pokladních dokladů, že žalobkyně skutečně částku 616 Kč a 66 Kč vynaložila a vzhledem k tomu, že složka s předmětnou fotodokumentací je skutečně založena v trestním spise a že tato byla provedena k důkazu, jedná se o účelně vynaložený náklad a soud proto žalobkyni tuto částku přiznal.

68. Z nároku vyčísleného žalobkyní ve výši 21 936 Kč je tento tedy důvodným ve výši 5 079,25 Kč (číslo číslo), a proto jej soud žalobkyni v této výši přiznal. V částce 7 732 Kč bylo řízení zastaveno a ve zbytku 9 124,75 Kč (21 936 – 5 079,25 - 7 732) soud tento nárok zamítl.

69. Žalobkyně se v rámci tohoto nároku dále domáhá úhrady 386 716 Kč jakožto nákladů vynaložených na obhajobu, po zahájení trestního stíhání, které uhradila na odměně za právní služby jméno jméno příjmení.

70. Mezi náklady podle § 31 odst. 1 OdpŠk obecně patří náklady žalobkyně na úkony právní služby vynaložené v rámci její obhajoby, avšak u každého z úkonů je třeba posoudit, zda se skutečně jedná o úkon dle AT a rovněž jeho účelnost ve vztahu k odstranění nezákonného rozhodnutí.

71. Tedy jak uvedeno, náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou pouze náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen„ AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).

72. Náklady musejí být přitom vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí. Nepostačuje, pokud byly vynaloženy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím (NS sp. zn. 30 Cdo 594/2013). Obecně sice platí, že advokát je vázán pokyny a přáními svého klienta, nicméně toto ještě nezakládá účelnost a důvodnost všech realizovaných úkonů (vč. porad) a přiznání vícero dalších porad by mělo být jen výjimečné, vždy odůvodněné konkrétními okolnosti vyžadujícími nezbytnost toho konkrétního úkonu za účelem odstranění nezákonného rozhodnutí. O účelně vynaložené náklady právního zastoupení nejde tehdy, jestliže zastoupení nesleduje svůj hlavní účel, tj. poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním právům a právem chráněným zájmům (NS sp. zn. 30 Cdo 3190/2014). Zásadní je tedy to, že náklady lze považovat za odškodnitelné jen v případě, kdy šlo o náklady vynaložené účelně a účelnost vynaložení nákladů řízení je třeba posoudit podle okolností konkrétního případu.

73. Ke konání dalších porad pak soud doplňuje, že pro naplnění požadavku účelnosti takové další porady ve vztahu k odstranění nezákonného rozhodnutí je pro závěr, že konání další porady je úkonem dle § 11 odst. 1 písm. c) AT nutné prokázat konkrétní, individuální nezbytnosti takovéto porady pro další postup ve věci, většinou spojený s nějakou dříve neznámou skutečností. Za poradu s klientem přesahující jednu hodinu náleží přitom obhájci odměna za jeden úkon právní služby bez ohledu na to, jak byla porada dlouhá a o jakou dobu přesáhla stanovenou minimální délku (Vrchní soud v Praze sp. zn. 1 To 37/2006; Rt 16/2008).

74. Možnost zvýšení odměny zakotvuje § 12 odst. 1 AT, jde-li o úkony mimořádně obtížné nebo časově náročné. Tyto pojmy jsou typickými neurčitými pojmy, jimž poskytuje obsah až konkrétní naplnění. Předem lze tedy jen obtížně definovat, v jakých případech budou splněny podmínky pro zvýšení odměny. Pokud jde obtížnost, je třeba primárně porovnat běžný úkon právní služby s úkonem nikoliv běžným. Časově náročné úkony jsou úkony velmi dlouhé, trvající déle než několik hodin, anebo úkony vykonané večer, v noci, ve svátek nebo v den pracovního volna (Vrchní soud v Praze, sp. zn. 8 To 12/02). Ne ale každý úkon, k němuž došlo v noci nebo o svátcích, je úkonem ve smyslu § 12 odst. 1, je nutné naplnit podmínku nezbytnosti, aby úkon proběhl jindy než v běžnou pracovní, resp. denní dobu (např. úkony nařízené policií; nikoli však např. porada advokáta s klientem v den volna jen proto, že to některému z nich časově více vyhovovalo).

75. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně se domáhá – v této části škodního nároku - odškodnění za úkony právní služby, které byly všechny realizovány za účinnosti o.z. (po datum), soud s odkazem na § 26 OdpŠk a § 2952 o.z. uvádí, že není nutným se zabývat jakožto podmínkou vzniku tohoto nároku tím, zda skutečně došlo k úhradě odměny, resp. nákladů právních služeb žalobkyní jejímu právnímu zástupci, když postačuje samotný vznik dluhu. Samotný vznik závazku k úhradě ceny právních služeb, navíc i jeho úhradu, má pak soud za prokázané z vyúčtování právních služeb jméno jméno příjmení za zastupování žalobkyně v naříkaném trestním řízení v období od datum do datum a z příjmového dokladu jméno jméno příjmení vystaveného žalobkyni dne datum.

76. Pokud jde o náklady (resp. vznik závazku k jejich úhradě) vynaložené žalobkyní na obhajobu, pak soud rovněž poukazuje na skutečnost, že žalobkyně byla stíhána jakožto fyzická osoba – a to za výkon činností, které byly náplní její anonymizováno činnosti. Podle ustanovení pr. předpisu vystupuje přitom anonymizována dvě slova jakožto fyzická osoba a stát jej pouze pověřuje vedením anonymizována dvě slova. Za této situace pak soud uzavírá, že pokud žalobkyně při obhajobě za skutky, jichž se měla dopustit při plnění povinnosti anonymizováno, uhradila finanční prostředky (resp. vznikl závazek k takovému plnění) na základě vyúčtování, znějící na ni jakožto anonymizováno, pak je v obecné rovině plně odůvodněn nárok na to, aby jí na základě tohoto byly účelně vynaložené náklady uhrazeny, přičemž nelze přisvědčit námitce žalované, že by se jednalo o náklady vynaložené anonymizována dvě slova jakožto zcela jiným subjektem.

77. Předmětem žaloby tak jsou tyto úkony právní služby, přičemž soud připojuje i závěr ohledně každého z dílčích nároků: Datum + úkon právní služby; Závěr soudu; Poznámka datum – příprava a smluvní převzetí obhajoby; úkon dle § 11/1 a) AT; 1x odměna datum – další porada delší než 1 hod. vyvolaná věcnou a právní komplikovaností věci; konání porady má soud za prokázané ze souhrnného záznamu o konání porad; jedná se o úkon dle § 11/1 c) AT, účelnost další porady je dána nutností seznámit se detailně s rozsáhlým anonymizováno spisem; u tohoto úkonu žalobce zvýšení odměny pro věcnou náročnost nežádal, soud nemůže proto přiznat příp. zvýšení odměny; 1x odměna datum – stížnost s odůvodněním proti usnesení o zahájení trestního stíhání (účtována 3x zvýšená odměna pro komplikovanost věci a trvání 6 hod. úkonu); úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. spisová značka); nelze přiznat zvýšenou odměnu; právní zástupce byl již s problematikou obeznámen po převzetí zastoupení a dalším jednání dne datum; nebyla prokázána tvrzená časová náročnost úkonu; ½ odměny datum - další porada delší než 1 hod. (námitka podjatosti, posléze shledaná důvodnou); konání porady má soud za prokázané ze souhrnného záznamu o konání porad; jedná se o úkon dle § 11/1 c) AT, účelnost další porady je odůvodněna tím, že v průběhu řízení nakonec podjatost byla shledána důvodnou a byla pro řízení klíčová; není relevantním, že námitku podala poté sama žalobkyně, nikoli právní zástupce; 1x odměna datum – námitka podjatosti (jméno. příjmení); ani přes poučení dle § 118a/3 o.s.ř. (ÚJ 20/12/2021) nebylo doloženo, že by právní zástupce žalobkyně úkon učinil; nenáleží odměna datum – námitky proti opatření z datum; ani přes poučení dle § 118a/3 o.s.ř. (ÚJ 20/12/2021) nebylo doloženo, že by byl úkon vůbec učiněn; nenáleží odměna datum - další porada delší než 1 hod. (příprava na výslech svědků); porada není zahrnuta v souhrnném záznamu o konání porad jméno jméno příjmení, kde jsou chronologicky konané porady řazeny; soud má za vyvrácené tvrzení, že se porada konala; nenáleží odměna datum – účast při výslechu svědka příjmení (čas); žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/1 e) AT; trval uvedenou dobu, tj. méně 2 hod.; 1x odměna datum – účast při výslechu svědka příjmení (čas; obec); žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/1 e) AT; 1x odměna datum – námitka podjatosti (KSZ v anonymizováno); žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, tomuto je úkon nejbližší; námitka byla účelnou, když v posledku věc řešilo skutečně jiné státní zastupitelství; ½ odměny datum – žádost o odnětí a přikázání věci; ani přes poučení dle § 118a/3 o.s.ř. (ÚJ 20/12/2021) nebylo doloženo, že by byl úkon vůbec učiněn; nenáleží odměna datum – stížnost proti USN PČR ze dne datum; žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, tomuto je stížnost nejbližší; ½ odměny datum - další porada delší než 1 hod. (příprava podání na VSZ ohledně přezkumu postupu KSZ); porada není zahrnuta v souhrnném záznamu o konání porad jméno jméno příjmení, kde jsou chronologicky konané porady řazeny; soud má za vyvrácené tvrzení, že se porada konala; nenáleží odměna datum – podnět VSZ k přezkumu postupu KSZ (odmítnutí námitek proti opatření PČR ze dne datum); žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, tomuto je úkon nejbližší; ½ odměny datum - podnět VSZ k přezkumu postupu KSZ (žádost o udělení souhlasu ke zjištění informace stižené mlčenlivostí); žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, tomuto je úkon nejbližší; ½ odměny datum – výslech obviněné (čas); žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/1 e) AT; trval méně 2 hod.; 1x odměna datum – nahlédnutí do spisu delší 2 hod. (po výsleších a námitkách); účtováno jako 2x úkon; není účelným úkonem; zástupce žalobkyně byl výslechů účasten; není obecně úkonem dle § 11/1 e) AT a dle § 11/1 f) AT náleží jen při skončení vyšetřování; nenáleží odměna datum - další porada delší než 1 hod. (příprava návrhu na doplnění dokazování); není účelným úkonem, neboť ani úkon doplnění dokazování se netýká věci samé ve smyslu § 11/1 d) AT, týká se pouze dokazování (srov. usnesení VSPH sp. zn. 2 To 28/2004 nebo VSPH sp. zn. 8 To 59/99); nenáleží odměna datum - návrhu na doplnění dokazování; úkon se netýká věci samé ve smyslu § 11/1 d) AT, týká se pouze dokazování (srov. usnesení VSPH sp. zn. 2 To 28/2004 nebo VSPH sp. zn. 8 To 59/99); nenáleží odměna datum – stížnost proti USN KSZ z datum; žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, tomuto je stížnost nejbližší; ½ odměny datum – účast při výslechu svědka příjmení příjmení (čas anonymizováno číslo); žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; 1 x úkon dle § 11/1 e) AT (1 hod. a 25 min.); přestávka trvající maximálně 30 minut se započítává jako úkon (tedy včítá se do úkonu; je-li přerušení mezi dvěma úkony delší než 30 minut, nezapočítává se přerušená doba do úkonu, ale jde o promeškaný čas, který se účtuje podle § 14 částkou 100 Kč za každou započatou půlhodinu (srov. usnesení VSPH sp. zn. 8 To 143/01); 1x odměna datum – účast při výslechu svědkyně jméno celé jméno žalobkyně (čas);; datum - další porada delší než 1 hod. (námitky podjatosti; ústavní stížnost proti USN VSZ z datum); konání porady má soud za prokázané ze souhrnného záznamu o konání porad; jedná se o úkon dle § 11/1 c) AT, účelnost další porady je odůvodněna tím, že nakonec věc skutečně řešilo jiné státní zastupitelství i soud; 1x odměna datum – ústavní stížnost proti USN VSZ z datum a USN KSZ z datum (účtována 3x zvýšená odměna pro komplikovanost věci a trvání 6 hod. úkonu); není odškodnitelným úkonem dle OdpŠk (NS Cpjn 31/2014; ÚS mohl náhradu nákladů přiznat, tedy není možné domáhat se těchto dle OdpŠk); nenáleží odměna datum – účast při výslechu svědka příjmení (čas); žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; 2 x úkon dle § 11/1 e) AT (74min.+ 161min=235min; tj. cca 3,92 hod.) 2 x nárok na náhradu promeškaného času dle § 14/1,3 AT (44 min); přestávka trvající maximálně 30 minut se započítává jako úkon (tedy včítá se do úkonu; je-li přerušení mezi dvěma úkony delší než 30 minut, nezapočítává se přerušená doba do úkonu, ale jde o promeškaný čas, který se účtuje podle § 14 částkou 100 Kč za každou započatou půlhodinu (srov. usnesení VSPH sp. zn. 8 To 143/01); 2x odměna + 2x náhrada za promeškaný čas datum – účast při výslechu svědkyně jméno. příjmení celé jméno žalobkyně (čas); účtováno jako 2x úkon;; datum - účast při výslechu svědka příjmení (čas); žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/1 e) AT; trval méně 2 hod.; 1x odměna datum – prostudování spisu při skončení vyšetřování (čas údaj o čase anonymizováno číslo); účtováno jako 3x úkon; ze záznamu o prostudování spisu ze dne datum (číslo listu trestního spisu) soud zjistil, že žalobkyně se účastnila nahlížení sama v době čas údaj o čase anonymizováno; zástupce žalobkyně nahlížel poté odpoledne v době čas číslo; jedná se o ta o jeden úkon právní služby dle § 11/1 f) AT; 1x odměna datum - další porada delší než 1 hod. (seznámení s výsledky studia spisu; návrh na doplnění dokazování; další postup); porada není zahrnuta v souhrnném záznamu o konání porad jméno jméno příjmení, kde jsou chronologicky konané porady řazeny; soud má za vyvrácené tvrzení, že se porada konala; nenáleží odměna datum – dokončení prostudování spisu; ze záznamu o prostudování spisu ze dne datum (číslo listu tr. spisu) soud zjistil, že zástupce nahlížel do spisu celkem 4 minuty, od čas anonymizována dvě slova údaj o čase anonymizováno; vzhledem k prostudování spisu jen 2 dny předtím nelze považovat další prostudování spisu v takto krátké době po předchozím prostudování spisu, navíc po takto krátkou dobu, za úkon účelně vynaložený na odstranění nezákonného rozhodnutí; nenáleží odměna datum – návrh na předběžné projednání obžaloby (účtována 3x zvýšená odměna pro komplikovanost věci a trvání 6 hod. úkonu); žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, tomuto je návrh nejbližší, neboť jde o návrh nikoli ve věci samé; předběžné projednání se koná pro účely posouzení opodstatněnosti a kvality obžaloby; nelze přiznat zvýšenou odměnu; právní zástupce byl již s problematikou obeznámen; nebyla prokázána tvrzená časová náročnost úkonu; ½ odměny datum – stanovisko obžalované k vyjádření účastníků k ústavní stížnosti; není odškodnitelným úkonem dle OdpŠk (NS Cpjn 31/2014; ÚS mohl náhradu nákladů přiznat, tedy není možné domáhat se těchto dle OdpŠk); nenáleží odměna datum - další porada delší než 1 hod. (seznámení s obžalobou, příprava na veřejné zasedání); porada není zahrnuta v souhrnném záznamu o konání porad jméno jméno příjmení, kde jsou chronologicky konané porady řazeny; soud má za vyvrácené tvrzení, že se porada konala; nenáleží odměna datum – účast u veřejného zasedání; žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/1 g) AT; trval méně 2 hod.; 1x odměna datum – odůvodnění stížnosti proti usnesení KS ČB ze dne datum; odůvodnění stížnosti nelze považovat za účelně vynaložený úkon; tím by byla příp. sama stížnost (dle § číslo a § 11/2 d) AT); nenáleží odměna datum – vyjádření ke stížnosti KSZ proti usnesení KS ČB ze dne datum; úkon se netýká věci samé ve smyslu § 11/1 d) AT, jde pouze o reakci, resp. vyjádření ke stížnosti KSZ, není odškodnitelným úkonem; nenáleží odměna datum – podnět KSZ v ČB (přikázání věci jinému odd. PČR); žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, tomuto je úkon nejbližší; podnět byl účelný, když v posledku věc řešilo skutečně jiné státní zastupitelství i soud; ½ odměny datum – žádost o přezkum postupu státního zástupce VSZ; žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, tomuto je úkon nejbližší; podnět byl účelný, když v posledku věc řešilo skutečně jiné státní zastupitelství i soud; ½ odměny datum – žádost NSZ o dohled nad dozorovou činností VSZ; žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, tomuto je úkon nejbližší; podnět byl účelný, když v posledku věc řešilo skutečně jiné státní zastupitelství i soud; ½ odměny datum – vyjádření k vyrozumění KSZ z datum; úkon se netýká věci samé ve smyslu § 11/1 d) AT, jde pouze o reakci, resp. vyjádření k úkonu KSZ, není odškodnitelným úkonem; nenáleží odměna datum – sdělení s návrhem KSZ v ČB; úkon byl realizován (viz číslo listu trestního spisu); úkon dle § 11/1 d) AT; jakkoli jde o krátké podání, zástupce žalované se domáhal podjatosti, která byla v posledku důvodnou; 1x odměna datum – účast při výslechu svědka příjmení; žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/1 e) AT; trval méně 2 hod.; 1x odměna datum – námitka podjatosti policejního orgánu; žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, tomuto je úkon nejbližší; podnět byl účelný, když v posledku věc řešilo skutečně jiné státní zastupitelství i soud; ½ odměny datum – účast při výslechu svědka příjmení (čas); žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/1 e) AT; trval méně 2 hod.; 1x odměna datum – stížnost proti USN PČR z datum; žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, tomuto je úkon nejbližší; ½ odměny datum – prostudování spisu po návrhu na doplnění dokazování; není účelným úkonem; zástupce žalované byl předchozích úkonů účasten a zastupoval dlouhodobě; není obecně úkonem dle § 11/1 e) AT; dle § 11/1 f) AT náleží jen při skončení vyšetřování; nenáleží odměna datum - další porada delší než 1 hod. (seznámení s výsledky studia spisu; návrh na doplnění dokazování; další postup; očekáváno podání druhé obžaloby); není účelným úkonem, neboť nedošlo k zásadně nové skutečnosti v řízení; ani úkon doplnění dokazování se netýká věci samé ve smyslu § 11/1 d) AT, týká se pouze dokazování (srov. usnesení VSPH sp. zn. 2 To 28/2004 nebo VSPH sp. zn. 8 To 59/99); nenáleží odměna datum – prostudování spisu při dokončení vyšetřování; úkon dle § 11/1 f) AT; 1x odměna datum – sdělení KS ČB se žádostí o lhůtu pro návrh na předběžné podání obžaloby; není úkonem ve věci, ani jiným podobným úkonem; jde o žádost o lhůtu; není odškodnitelným úkonem; nenáleží odměna datum - další porada delší než 1 hod. (projednání dosavadního stavu řízení; seznámení s druhou obžalobou); konání porady má soud za prokázané ze souhrnného záznamu o konání porad; jedná se o úkon dle § 11/1 c) AT, účelnost další porady je dána nutností seznámit s nově podanou obžalobou; 1x odměna datum – návrh na předběžné projednání druhé obžaloby (účtována 2x zvýšená odměna pro komplikovanost věci a trvání 4 hod. úkonu); žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, tomuto je návrh nejbližší, neboť jde o návrh nikoli ve věci samé; předběžné projednání se koná pro účely posouzení opodstatněnosti a kvality obžaloby; nelze přiznat zvýšenou odměnu; právní zástupce byl již s problematikou obeznámen; nebyla prokázána tvrzená časová náročnost úkonu; ½ odměny datum – urgence vyřízení námitky podjatosti jméno příjmení; není úkonem ve věci, ani jiným podobným úkonem; jde pouze o urgenci vyřízení dříve podané námitky; nenáleží odměna datum – odůvodnění stížnosti proti USN KSZ anonymizováno z datum; odůvodnění stížnosti nelze považovat za účelně vynaložený úkon; tím by byla příp. sama stížnost (dle § 11/3 a § 11/2 d) AT); nenáleží odměna datum – další porada delší než 1 hod. (projednání dosavadního stavu řízení po 2. vrácení k došetření); porada není zahrnuta v souhrnném záznamu o konání porad jméno jméno příjmení, kde jsou chronologicky konané porady řazeny; soud má za vyvrácené tvrzení, že se porada konala; nenáleží odměna datum – odůvodnění stížnosti proti USN KS ČB z datum (účtována 2x zvýšená odměna pro komplikovanost věci a trvání 4 hod. úkonu); odůvodnění stížnosti nelze považovat za účelně vynaložený úkon; tím by byla příp. sama stížnost (dle § 11/3 a § 11/2 d) AT); nenáleží odměna datum – stížnost proti USN KSZ anonymizováno z datum; žalovaná realizaci ani účelnost úkonu nesporuje; úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, tomuto je úkon nejbližší; ½ odměny datum – návrh na provedení důkazů; úkon se netýká věci samé ve smyslu § 11/1 d) AT, týká se pouze dokazování (srov. usnesení VSPH sp. zn. 2 To 28/2004 nebo VSPH sp. zn. 8 To 59/99); nenáleží odměna datum - další porada delší než 1 hod. (příprava na 1. HL); porada není zahrnuta v souhrnném záznamu o konání porad jméno jméno příjmení, kde jsou chronologicky konané porady řazeny; soud má za vyvrácené tvrzení, že se porada konala; nenáleží odměna datum – účast u HL u KS ČB (čas; číslo); účtováno jako 4x úkon; žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; 3 x úkon dle § 11/1 g) AT (3 hod. a 20min.+ 2 hod. a 40 min.= 6 hod. tedy 3x 2 hod.) 3 x nárok na náhradu promeškaného času dle § 14/1,3 AT (1 hod. a 10 min); přestávka trvající maximálně 30 minut se započítává jako úkon (tedy včítá se do úkonu; je-li přerušení mezi dvěma úkony delší než 30 minut, nezapočítává se přerušená doba do úkonu, ale jde o promeškaný čas, který se účtuje podle § 14 částkou 100 Kč za každou započatou půlhodinu (srov. usnesení VSPH sp. zn. 8 To 143/01); 3x odměna + 3x náhrada za promeškaný čas datum – účast u HL u KS ČB (čas; číslo); účtováno jako 4x úkon; žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; 3 x úkon dle § 11/1 g) AT (2 hod. a 20min.+ 2 hod. a 25 min.= 4 hod. 45 min, tedy 3x 2 započaté hod.) 3 x nárok na náhradu promeškaného času dle § 14/1,3 AT (1 hod. a 10 min); přestávka trvající maximálně 30 minut se započítává jako úkon (tedy včítá se do úkonu; je-li přerušení mezi dvěma úkony delší než 30 minut, nezapočítává se přerušená doba do úkonu, ale jde o promeškaný čas, který se účtuje podle § 14 částkou 100 Kč za každou započatou půlhodinu (srov. usnesení VSPH sp. zn. 8 To 143/01); 3x odměna + 3x náhrada za promeškaný čas datum – účast u HL u KS ČB (čas); účtováno jako 3x úkon; žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; 3 x úkon dle § 11/1 g) AT (tedy 3x 2 započaté hod.); 3x odměna datum – návrh na doplnění dokazování; úkon se netýká věci samé ve smyslu § 11/1 d) AT, týká se pouze dokazování (srov. usnesení VSPH sp. zn. 2 To 28/2004 nebo VSPH sp. zn. 8 To 59/99); nenáleží odměna datum – účast u HL u KS ČB (čas; číslo); účtováno jako 3x úkon; žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; 3 x úkon dle § 11/1 g) AT (3 hod. a 20min.+ 1 hod. a 45 min.= 5 hod. a 5 min. tedy 3x 2 hod.) 3 x nárok na náhradu promeškaného času dle § 14/1,3 AT (1 hod. a 10 min); přestávka trvající maximálně 30 minut se započítává jako úkon (tedy včítá se do úkonu; je-li přerušení mezi dvěma úkony delší než 30 minut, nezapočítává se přerušená doba do úkonu, ale jde o promeškaný čas, který se účtuje podle § 14 částkou 100 Kč za každou započatou půlhodinu (srov. usnesení VSPH sp. zn. 8 To 143/01); 3x odměna + 3x náhrada za promeškaný čas datum – další porada delší než 1 hod. (skončení HL, příprava závěrečné řeči); porada není odškodnitelným úkonem, kryjí-li se termíny porad s klientem s termíny, v nichž se konalo ústní jednání v předmětné věci (název soudu, sp. zn. spisová značka); nenáleží odměna datum – písemný závěrečný návrh (účtována 3x zvýšená odměna pro komplikovanost věci a trvání 6 hod. úkonu); závěrečnou řeč obhájce vypracovanou v písemné formě nelze pokládat za podání ve věci samé ve smyslu § 11/1 d) AT (VSPH 8 To 59/1999); nenáleží odměna datum – účast u HL u KS ČB (čas); žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; 1 x úkon dle § 11/1 g) AT; 1x odměna datum - další porada delší než 1 hod. (seznámení s rozsudkem KS a odvoláním KSZ); nejedná se o úkon dle § 11/1 c) AT, žalobkyně byla obžaloby zproštěna; samo vyjádření k odvolání rovněž není úkonem, tedy ani porada k tomuto; nenáleží odměna datum – vyjádření k odvolání KSZ; není úkonem ve věci, ani jiným podobným úkonem; jde o žádost o vyjádření se k odvolání; tj. sdělení stanoviska, nikoli úkon ve věci samé; nenáleží odměna datum - další porada delší než 1 hod. (příprava na veřejné zasedání); konání porady má soud za prokázané ze souhrnného záznamu o konání porad; jedná se o úkon dle § 11/1 c) AT, účelnost další porady je dána nutností přípravy na jednání odvolacího soudu; 1x odměna datum - účast na veřejném zasedání VSPH; žalovaná realizaci ani účelnost nesporuje; 1 x úkon dle § 11/1 g) AT; 1x odměna 78. Soud tak shledal s odkazem na výše uvedené důvodným nárok na náhradu škody v rozsahu odměny za 33x úkon právní služby dle § 11/1 AT; 14x úkon právní služby dle § 11/2 AT; 47x paušální náhrada výdajů dle § 13/4 AT a 11x náhrada za promeškaný čas dle § 14/1,3 AT. Přičemž pro vyčíslení škody platí: Proti žalobkyni bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 a), odst. 2 e), odst. 3 a), b) tr.z., za který hrozil dle tedy platného a účinného znění trestního zákoníku trest odnětí svobody až na 12 let. Podle § 10 odst. 3 písm. c) AT, nejde-li o věci podle odstavce 2, se při obhajobě v takovém trestním řízení považuje za tarifní hodnotu částka 50 000 Kč. Podle § 7 AT pak sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT činí z této tarifní hodnoty částku 3 100 Kč bez DPH, tj. 3 751 Kč s DPH a odměna za úkon dle § 11 odst. 2 AT částku 1 550 Kč bez DPH, tj. 1 875,50 Kč s DPH. Dále podle § 13 odst. 1, 3 AT, nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby, tj. 363 Kč s DPH. Zástupce žalobce byl dle založeného příjmového dokladu plátce DPH (ověřeno přes ARES).

79. Právnímu zástupci žalobkyně tak vznikl celkem nárok na odměnu a náhrady za poskytnuté právní služby ve výši: Tarifní hodnota na 1 právní úkon:; 50 000,00 Počet úkonů (§ 11/1):; 33 Počet úkonů (§ 11/2):; 14 Výpočet jednotlivých nákladů právního zastoupení Položka; Sazba úkon; Výsledek; DPH; Celkem Náklady - § 11/1; 3 100,00; 102 300,00; 21 483,00; 123 783,00 Náklady - § 11/2; 1 550,00; 21 700,00; 4 557,00; 26 257,00 RP dle § 13/4 AT; 300,00; 14 100,00; 2 961,00; 17 061,00 Náhrada dle § 14/1; 1 100,00; 231,00; 1 331,00 Celkem; 139 200,00; 29 232,00; 168 432,00 80. Žalobkyně tak má nárok na náhradu škody ve výši 168 432 Kč. V tomto rozsahu soud žalobkyni nárok přiznal, když žalovaná neplnila ničeho, a ve zbytku, co do částky 218 284 Kč (386 716 – 168 432), soud žalobu zamítl.

81. Žalobce se v rámci tohoto nároku dále domáhá úhrady 26 413,50 Kč jakožto úhrady hotových výdajů vynaložených, po zahájení trestního stíhání, zástupcem žalobce jméno jméno příjmení, tvořené těmito nároky: -) 5 142,50 Kč - 3 448,50 Kč cestovné právního zástupce k veřejnému zasedání u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne datum vozidlem Audi A6 + 1 694 Kč náhrada za promeškaný čas (7 hod.) -) 5 308 Kč – 3 614 Kč cestovné právního zástupce k hlavnímu líčení u Krajského soudu v Českých Budějovicích ve dnech číslo datum (datum opraveno podáním ze dne datum) vozidlem Audi A6 + 1 694 Kč náhrada za promeškaný čas (7 hod.) -) 5 697 Kč – 4 003 Kč cestovné právního zástupce k hlavnímu líčení u Krajského soudu v Českých Budějovicích ve dnech číslo datum vozidlem BMW 7L + 1 694 Kč náhrada za promeškaný čas (7 hod.) -) 2 531 Kč – 1 563 Kč cestovné právního zástupce k veřejnému zasedání u Vrchního soudu v Praze dne datum vozidlem BMW 7L + 968 Kč náhrada za promeškaný čas (4 hod.) -) 2 049 Kč – 1 323 Kč cestovné právního zástupce k výslechu svědka jméno příjmení u policie ve obec dne datum vozidlem příjmení jméno + 726 Kč náhrada za promeškaný čas (3 hod.) -) 5 686 Kč - náklady na ubytování právního zástupce v souvislosti s hlavními líčeními konanými u Krajského soudu v Českých Budějovicích ve dnech číslo datum (3 792 Kč) a ve dnech číslo datum (1 894 Kč)

82. Pokud jde o část nároku tvořeného cestovními výdaji advokáta jméno jméno příjmení, které specifikoval ze sídla své kanceláře (obec) v rozsahu uvedeném výše, tedy jedná o cesty k úkonům realizovaným v obec: 1) dne datum (veřejné zasedání), 2) datum (hlavní líčení) a 3) datum (hlavní líčení); 4) dále cestu do obec dne datum (veřejné zasedání), 5) a dále cestu do obec dne datum (výslech svědka příjmení), pak účast tohoto právního zástupce žalobkyně u všech těchto úkonů byla mezi stranami nespornou (viz výše odškodnění úkonů). Soud tak uzavírá, že žalobkyni vznikl nárok na náklady vynaložené jejím advokátem na celkem 5 cest, dle specifikace níže.

83. Náhrada cestovních výdajů tak činí: -) cestovné právního zástupce k veřejnému zasedání u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne datum vozidlem Audi A6 za cestu vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět za celkem 508 km (cesta tam a zpět dle www.mapy.cz), při spotřebě 5,23 litrů NM/100 km (aritmetický průměr hodnot; metodika 566/) + náhrada za promeškaný čas za každou cestu k soudu a zpět (tj. 2 x 6 x ½ hod.; dle www.mapy.cz) po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu – v celkové výši na jednu cestu 4 886,85 Kč s DPH; -) cestovné právního zástupce k hlavnímu líčení u Krajského soudu v Českých Budějovicích ve dnech data datum vozidlem Audi A6 za cestu vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět za celkem 508 km (cesta tam a zpět dle www.mapy.cz), při spotřebě 5,23 litrů NM/100 km (aritmetický průměr hodnot; metodika 566/) + náhrada za promeškaný čas za každou cestu k soudu a zpět (tj. 2 x 6 x ½ hod.; dle www.mapy.cz) po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu – v celkové výši na jednu cestu 5 052,35 Kč s DPH; -) cestovné právního zástupce k hlavnímu líčení u Krajského soudu v Českých Budějovicích ve dnech data datum vozidlem BMW 7L za cestu vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět za celkem 508 km (cesta tam a zpět dle www.mapy.cz), při spotřebě 7,1 litrů NM/100 km (aritmetický průměr hodnot; metodika 692/) + náhrada za promeškaný čas za každou cestu k soudu a zpět (tj. 2 x 6 x ½ hod.; dle www.mapy.cz) po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu – v celkové výši na jednu cestu 5 438,57 Kč s DPH; -) cestovné právního zástupce k veřejnému zasedání u Vrchního soudu v Praze dne datum vozidlem BMW 7L za cestu vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět za celkem 240 km (cesta tam a zpět dle www.mapy.cz), při spotřebě 7,1 litrů NM/100 km (aritmetický průměr hodnot; metodika 692/) + náhrada za promeškaný čas za každou cestu k soudu a zpět (tj. 2 x 3 x ½ hod.; dle www.mapy.cz) po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu – v celkové výši na jednu cestu 2 601,35 Kč s DPH; -) cestovné právního zástupce k výslechu svědka jméno příjmení u policie ve obec dne datum vozidlem Honda Accord za cestu vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla policie a zpět za celkem 144 km (cesta tam a zpět dle www.mapy.cz), při spotřebě 9,57 litrů BA95B/100 km (aritmetický průměr hodnot; metodika 692/) + náhrada za promeškaný čas za každou cestu k soudu a zpět (tj. 2 x 3 x ½ hod.; dle www.mapy.cz) po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu – v celkové výši na jednu cestu 1 965,98 Kč s DPH. Celkem je tak tedy tento nárok žalobce důvodným co do výše 19 945,10 Kč a v tomto rozsahu jej soud žalobci přiznal.

84. Pokud jde o náklady na ubytování právního zástupce v souvislosti s hlavními líčeními konanými u Krajského soudu v Českých Budějovicích ve dnech data datum (žalováno ve výši 3 792 Kč) a ve dnech data datum (žalováno ve výši 1 894 Kč), pak soud tomuto nároku plně vyhověl, neboť z hotelového účtu na ubytování v právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce za ubytování ve dnech data datum uhradil 3 792,17 Kč bez DPH a z hotelového účtu na ubytování v právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce za ubytování ve dnech data datum uhradil 1 894,26 Kč. I tyto náklady patří dle § 31 odst. 1 OdpŠk mezi náklady žalobkyně vynaložené v rámci její obhajoby a tyto byly účelně vynaloženy za účelem odstranění nezákonného rozhodnutí.

85. Soud tedy v části tohoto nároku žaloval celkem 26 413,50 Kč, důvodným je nárok co do částky 25 631,10 Kč, této části soud proto žalobě vyhověl, a ve zbytku 782,40 Kč (26 413,50 – 25 631,10).

86. Konečně žalobce se v rámci tohoto nároku dále domáhá úhrady 69 938 Kč jakožto nákladů vynaložených na právní zastoupení jméno jméno příjmení před zahájením trestního stíhání.

87. V této části náhrady škody, kterou žalobkyně požaduje na nákladech vynaložených na právní zastoupení jméno jméno příjmení, pak soud žalobou uplatněný nárok zcela zamítl, neboť dospěl k závěru o absenci příčinné souvislosti. Nezákonným rozhodnutím je totiž i zde usnesení o zahájení trestního stíhání z datum, přičemž i dle žalobních tvrzení žalobkyně jméno jméno příjmení žalobkyni zastupoval v době před vydáním tohoto usnesení, tedy nemohly být tyto náklady vynaloženy za účelem odstranění odpovědnostního titulu, který v dané době ještě neexistoval.

88. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona (§ 605 odst. 2 o. z.). Soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení z prodlení z částek, které shledal důvodnými, a dále žalobci přiznal nárok na úrok z prodlení z částek, které žalovaná dobrovolně hradila, neboť dle § 2054 odst. 2 o.z. uznala tímto žalovaná i důvodnost příslušenství takto uhrazené částky. Žalobce žádal úrok z prodlení ode dne datum, důvodným byl tento požadavek již od datum, soud jej tedy žalobci přiznal, jak bylo žádáno.

89. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobkyni jakoukoliv újmu.

90. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o.s.ř. V souzeném případě byl předmět řízení v tarifní hodnotě 605 003,50 Kč (2x 50 000 Kč za nemajetkovou újmu; dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013 + 505 003,50 Kč za škodu). Žalobce byl z pohledu nákladů řízení tarifně úspěšný co do částky 306 874,35 Kč – 2x 50.000 Kč (neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu nebo i jen konstatováním porušení práva, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši /k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013 - což platí i za situace, kdy je po podání žaloby dobrovolně plněno a soud řízení o jinak důvodně uplatněném nároku zastaví; žalobce tak byl úspěšný co do požadavku na náhradu obou nemajetkových újem) + dobrovolné plnění 7 732 Kč na škodě + přiznaný škodní nárok 5 079,25 Kč, 25 631,10 Kč a 168 432 Kč Žalobce tak byl úspěšný co do 50,72% a žalovaná co do 49,28%, což soud vyhodnotil jako úspěch fakticky stejný a rozhodl tak, že žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení nemá právo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího ve 3 vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze navrhnout jeho výkon soudem či nařízení exekuce.