10 C 173/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované jednající anonymizováno 7 slov , IČO , anonymizováno adresa o zaplacení 89 112 Kč s příslušenstvím I) Žalovaná je povinna uhradit žalobci 19 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. II) Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 69 862 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále v požadavku na úhradu zákonných úroků z prodlení z částky 19 250 Kč za období od [datum] do [datum]. III) Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 392 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá odškodnění nemajetkové újmy vyvolané nepřiměřenou délkou řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobce uvádí, že dne [datum] podal u Obvodního soudu pro Prahu 4 předmětnou žalobu a toto řízení skončilo pravomocně [datum] zastavením řízení pro zpětvzetí žaloby, neboť se žalované z bytu poškozeného odstěhovaly. Žalobce namítá, že řízení bylo opakovaně přerušeno, zejména namítá, že žalobce podal důvodně další výpovědi, které nebyly žalovanými napadeny, a že tak mělo být rozhodnuto ve věci v době kratší. Naříkané řízení trvalo 5 let 8 měsíců a 6 dnů. Žalobci bylo přiznáno odškodnění pouze ve výši 11 688 Kč, a to pouze za dobu 11 měsíců, když byla odečtena délka řízení vloženého. Žalobce se proto domáhá zbývajícího finančního zadostiučinění ve výši 89 112 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum]. Žalovaná uzavřela, že naříkané řízení Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka], bylo nepřiměřeně dlouhým, když k průtahům došlo v řízení vloženém, a to sice Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná žalobce odškodnila za dobu od podání žaloby do přerušení řízení [datum], a poté za období od ukončení přerušení řízení, tj. od [datum] do [datum], tedy celkově za dobu 10 měsíců a 19 dnů, přičemž takto žalovaná dospěla k částce odškodnění 11 688 Kč při základní sazbě odškodnění 15 000 Kč ročně a ponížení o 5 % důvodu složitosti řízení a 20 % z důvodu počtu soudních instancí, a navýšení o 10 % z důvodu významu řízení pro žalobce.

3. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne [datum].

4. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující. Dne [datum] byla podána žaloba žalobcem [celé jméno žalobce] proti žalované [jméno] [příjmení] k Obvodnímu soudu pro Prahu 4, jedná se o žalobu o vyklizení bytové jednotky. [datum] je žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku, tento je uhrazen [datum]. Usnesením ze dne [datum] s právní mocí k [datum] je řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp.zn. [spisová značka], a to z důvodu, že v tomto řízení je řešena otázka určení neplatnosti výpovědi nájmu bytu, které má být v tomto řízení vyklizen. Žalobce podává odvolání proti přerušení řízení [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] Městský soud v Praze potvrzuje napadené rozhodnutí usnesením z [datum], toto nabývá právní moci právě dne [datum]. Ve vztahu k žalované jsou písemnosti doručovány uložením a následujícím vyvěšením na úřední desce. [datum] zasílá žalobce doplnění a opravu žalobních důvodů a návrh na pokračování řízení s tím, že se nově domáhá vyklizení bytu dle okamžité výpovědi z [datum]. Dne [datum] podává žalobce návrh na nařízení předběžného opatření. Tento je usnesením z [datum] částečně odmítnut, částečně zamítnut. Dále usnesením z [datum] je zamítnut návrh na pokračování v řízení. Soud setrval na svém stanovisku, že i přes okamžitou výpověď je třeba najisto postavit, kdy přesně nájem zanikl, nestačí pouze zjištění, že zanikl někdy. Žalobce podává odvolání [datum] proti zamítnutí návrhu na pokračování řízení, a dále [datum] odvolání ve věci rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření. Soudem prvé instance je vyzván k úhradě soudního poplatku [datum]. Žalobce soudní poplatek neuhradil, proto je odvolací řízení ve věci návrhu na nařízení předběžného opatření zastaveno. Přípisem z [datum] žalobce sděluje soudu, že dotyčné osoby, to jest žalovaná [jméno] [příjmení] a žalovaná 2 [jméno] [příjmení], proti kterým je žaloba od počátku vedena, trvale opustily byt, avšak byt do dnešního dne nepředaly. Žalobce tak na své žalobě setrvává. Žalobce poté urguje odvolací řízení [datum] a [datum] podává nový návrh na pokračování v řízení. Další návrh na pokračování v řízení podává [datum] a dále podává návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona o soudech a soudcích. Dále [datum] podává návrh na vydání předběžného opatření, toto obvodní soud zamítá usnesením z [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum] potvrzuje usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 z [datum] o tom, že v řízení se nepokračuje. Žalobce podává odvolání proti usnesení, kterým se odmítá návrh na nařízení předběžného opatření. Je vyzván [datum] k odstranění vad podaného odvolání. Žalobce doplňuje odvolání [datum], dále rekapituluje žalobní důvody pro účely rozhodnutí o změně žaloby [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] Městský soud v Praze rozhoduje usnesením z [datum] o návrhu na vydání předběžného opatření tak, že potvrzuje usnesení soudu prvého stupně, kterým byl návrh žalobce z [datum] odmítnut. Žalobce podává další návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona 6/2002 Sb. Obvodním soudem pro Prahu. 4 je návrh žalobce z [datum] na pokračování v řízení zamítnut. Tímto je vyřízena i žádost žalobce na určení lhůty, neboť o požadovaném návrhu na pokračování v řízení bylo rozhodnuto. Městský soud v Praze poté rozhoduje usnesením z [datum] tak, že návrh na určení lhůty k rozhodnutí o doplnění a změně žalobního petitu se zamítá. Odvolací soud konstatuje, že řízení je vedeno průběžně a bez průtahů, uzavřel, že soud prvé instance přezkoumal, zda důvody přerušení trvají, a o požadovaném návrhu na přerušení řízení rozhodl soud prvé instance usnesením. V mezidobí kontaktuje soud Policie České republiky na konci roku [rok] se součinnostními dotazy ohledně žalovaných. Soud na tyto odpovídá. Žalobce žádá vrácení poskytnuté jistoty [datum] O vrácení jistoty rozhoduje soud prvé instance usnesením t [datum]. Jistota je vrácena [datum]. Dne [datum] vydává Obvodní soud pro Prahu 4 usnesení pod číslem listu [anonymizováno], kterým rozhoduje o pokračování v řízení. Je nařízeno jednání na [datum]. Žalobce podává námitku proti tomuto usnesení, poukazuje na pozdější ukončení nájemního vztahu, než jak je uváděno v žalobě. Soud usnesením z [datum] mění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 z [datum] po číslem listu [anonymizováno], a to tak, že nově usnesením po číslem listu [anonymizováno] rozhoduje tak, že v řízení, které bylo přerušeno do skončení řízení sp. zn. [spisová značka] se pokračuje, dále, že se připouští změna žaloby navržená v podání z [datum] nově z důvodu zániku nájmu výpovědi z [datum], a dále rozhoduje o tom, že řízení se nově přerušuje do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka], zároveň je zrušeno nařízené jednání. Dne [datum] doručuje žalobkyně ve vloženém řízení [spisová značka] soudu zpětvzetí žaloby. Na to rozhoduje soud usnesením z [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací] tak, že se v řízení, které bylo přerušeno do konce řízení sp. zn. [spisová značka] pokračuje, toto nabývá právní moci [datum]. Jednání je nařízeno na [datum]. Soud vyzývá žalované k vyjádření k žalobě [datum] za účelem přípravy jednání. Písemnosti jsou opět doručovány k uložení a vyvěšením na úřední desce ve vztahu k žalovaným. Dne [anonymizována dvě slova] žalobce žalobu zpět. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 z [datum] je pak řízení zastaveno a rozhodnuto o nákladech řízení. Toto rozhodnutí nabývá právní moci [datum]. Tímto toto naříkané řízení končí.

5. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující. Žaloba je podána [datum], žalobcem [jméno] [příjmení] proti žalovanému [celé jméno žalobce]. Jedná se o žalobu nájemce na určení neplatnosti výpovědi z bytu. Žalobkyně se domáhá určení, že výpověď z nájmu bytu sepsaná [datum], doručená [datum], je neplatná. Žalobkyně žádá o osvobození od soudních poplatků. Soud vyžádává informace k majetku žalobkyně. Usnesením z [datum] je přiznáno žalobkyni osvobození od soudních poplatků. Žalovaný je vyzván k vyjádření [datum]. Žalovaný podává repliku [datum]. Jednání je nařízeno na [datum]. Žalobce navrhuje zamítnout žalobu podáním z [datum]. Jednání se koná [datum], jsou čteny listinné důkazy, žalobkyně je vyzvána k doplnění důkazních návrhů, jednání odročeno na [datum]. Žalobce se vyjadřuje k osobám navržených svědků [datum]. Soud volá označené svědky na toto jednání. Soud si vyžádává přílohové spisy od Obvodního soudu pro Prahu 8, jedná se o dva trestní spisy, jejich zapůjčení poté soud urguje. Žalobkyně žádá o odročení jednání [datum] ze zdravotních důvodů. Jednání je odročeno na [datum]. Žalobce kontaktuje soud [datum], žádá připojení listiny z trestních spisů. Jednání se koná [datum], je zkoncentrováno a odročeno na [datum]. Žalobce doplňuje listiny do spisu [datum]. Žalobkyně žádá o odročení nařízeného jednání z důvodu nemoci. Jednání je odročeno na [datum]. Soud upozorňuje žalobkyni na nutnost označení svědků [datum]. Žalobce navrhuje ukončení řízení pro nedostatečný právní důvod podáním z [anonymizováno] [číslo] [datum] oznamuje soudu ukončení právního zastupování žalovaný. Policie žádá dokumenty ze spisu v [anonymizováno] [rok]. Jednání se koná [datum], za účelem pokračování v řízení je odročeno na [datum]. Soud volá svědky na toto odročené jednání. Je komunikováno ohledně vrácení zapůjčených trestních spisů. Žalobce podává námitky proti protokolu, doplňuje důkazy a navrhuje zastavení řízení z nedostatečného právního důvodu [datum]. Dále [datum] navrhuje doplnění nově nastalých důkazů. Jedna ze svědkyň se omlouvá z nařízeného jednání. Jednání se koná [datum], jsou slyšeni svědci, jednání je odročeno za účelem pokračování v řízení na [datum]. Ve spise je založen trestní rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 proti žalobkyni, čj. [číslo jednací]. Jednání se koná [datum], za účelem dokončení výslechu svědkyně [příjmení] se odročuje na [datum]. Z důvodu omluvy svědkyně je odročeno na [datum]. Svědkyně [příjmení] poté žádá o vyslechnutí v místě trvalého bydliště z důvodu obavy o svou osobu. Soud realizuje výslech této svědkyně dožádáním přes Okresní soud Plzeň-město. Výslech před dožádaným soudem se koná [datum]. Spis je vrácen [datum]. Jednání je nařízeno na [datum]. Z tohoto jednání se omlouvá žalobce. Soud sděluje, že jednání se konat bude. Žalobce žádá znovu o odročení jednání [datum]. Žalobkyně se vyjadřuje [datum]. Žalobce doplňuje nově získané důkazy [datum]. Jednání se koná [datum], je odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. Rozsudek je vyhlášen [datum], tímto je žaloba zamítnuta. Na tomto je pak vyznačena doložka právní moci k [datum], tato je však škrtnuta v návaznosti na později vydané rozhodnutí Nejvyššího soudu. Na rozsudku je poté nová doložka právní moci k [datum]. Žalobkyně podává odvolání proti rozsudku z [datum], rovněž tak žalobce podává odvolání [datum]. Soud odstraňuje vady podaného odvolání. Žalobkyně doplňuje odvolání [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum]. Žalobce navrhuje projednání věci v neveřejném zasedání z [datum]. Jednání odvolacího soudu se koná [datum] Městský soud v Praze poté rozhoduje rozsudkem ze dne [datum] tak, že se mění rozsudek soudu prvé instance v tom směru, že výpověď z [datum] je neoprávněná. Na tomto rozhodnutí je vyznačena doložka právní moci k [datum], tato je opět škrtnuta v návaznosti na navazující rozhodnutí Nejvyššího soudu. Žalobce podává dovolání [datum]. Platí za podané dovolání soudní poplatek k výzvě soudu. Žalobkyně se vyjadřuje k dovolání [datum]. Věc je předložena dovolacímu soudu [datum] a tento rozhoduje rozsudkem ze dne [datum] pod číslem listu [anonymizováno] tak, že ruší rozsudek Městského soudu v Praze z [datum] a věc mu vrací k dalšímu řízení. Důvodem je skutečnost, že dovolací soud poukazuje na to, že k podání žaloby je aktivně legitimován pouze nájemce, přičemž tento závěr se uplatní i v případě, že výpověď byla doručena osobě, která v době jejího doručení byla nájemcem, avšak v mezidobí zanikl z jiného důvodu nájemní vztah. Odvolací soud se tak nezabýval tím, zda měla žalobkyně právní zájem na požadovaném určení aktuálně i v době rozhodování odvolacího soudu. Jednání odvolacího soudu je nařízeno na [datum], toto je poté odročeno na [datum]. Toto jednání se již koná, na tomto rozhoduje Městský soud v Praze tak, že potvrzuje rozsudek soudu prvé instance. Na tomto rozhodnutí je vyznačena doložka právní moci k [datum]. Tímto je rozsudek soudu první instance potvrzen. Odvolací soud poukázal na závěry dovolacího soudu, že žalobkyně z důvodu zániku nájemního vztahu z jiného důvodu již nemá aktivní legitimaci v rámci tohoto řízení. Žalobkyně podává dovolání [datum], je vyzvána k úhradě soudního poplatku, a usnesením z [datum] s právní mocí [datum] je dovolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.

6. Ze stanoviska ministerstva spravedlnosti z [datum] soud zjistil, že žalobce byl žalovanou odškodněn za délku řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp.zn. [spisová značka], a to v částce 51 000 Kč, a to za období tohoto řízení od [datum] do [datum].

7. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující. Žalobkyně [jméno] [příjmení] podala žalobu proti [celé jméno žalobce] [datum] Touto se domáhá určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu sepsané [datum]. Žádá o osvobození od soudních poplatků [datum]. Žalovaný se vyjadřuje [datum]. [datum] podává repliku k této žalobě. Soud přiznává žalobkyni osvobození od soudních poplatků [datum] a vyzývá žalobce k vyjádření [datum]. Žalobce vyzývá soud [datum] k obstarání podkladů z trestních spisů. Usnesením z [datum] je řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp.zn. [spisová značka], a to s právní mocí k [datum]. Žalobce navrhuje ukončení tohoto řízení [datum], podává návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona o soudech a soudcích [datum] a opakovaně navrhuje ukončení řízení. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum], tento zamítá návrh na určení lhůty usnesením ze dne [datum]. Spis je poté lhůtován za účelem sledování stavu v řízení, do jehož skončení je toto řízení přerušeno. Usnesením z [datum] je rozhodnuto o pokračování řízení s právní mocí k [datum]. Policie si žádá od tohoto soudu listiny provedené v trestním řízení vůči žalobkyni. Řízení je poté přerušeno do skončení dovolacího řízení ve věci vedené prvoinstančně Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp.zn. [spisová značka], a to s právní mocí k [datum]. Usnesením z [datum] je rozhodnuto o pokračování v řízení. Soud dotazuje žalobkyni [datum], zda na podané žalobě trvá. Dotaz poté opakuje [datum]. Žalobkyně sděluje [datum], že na podané žalobě trvá. [datum] bere žalobkyně podanou žalobu zpět. Soud zasílá žalovanému toto zpětvzetí k vyjádření, avšak omylem jinému právnímu zástupci. Žalovaný se poté vyjadřuje ke zpětvzetí žaloby [datum], žádá přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobkyně se vyjadřuje k otázce náhrady nákladů řízení [datum]. Řízení je poté zastaveno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 z [datum] pod číslem listu [anonymizováno] s právní mocí k [datum]. Žalobce podává odvolání proti usnesení o zastavení řízení, a to pokud jde o náhradu nákladů řízení. Žalovaný se vyjadřuje [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] a Městský soud v Praze pak rozhoduje usnesením ze dne [datum] s právní mocí k [datum] tak, že se usnesení soudu prvého stupně ve druhém výroku potvrzuje.

8. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudních řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

9. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

11. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

14. Soud vyšel při právním posouzení věci dále z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1437/2019 a ze závěrů v něm učiněných. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je tak nezbytné nejprve určit počátek a konec doby, kterou lze ve smyslu § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk považovat za celkovou dobu řízení. Zásadně je tedy třeba do celkové doby řízení započítávat i dobu, po níž bylo řízení přerušeno. Pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, které si nečinnost v původním řízení vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená. Jestliže však délka vedlejšího řízení přiměřená není, a to z důvodů přičitatelných státu, tj. došlo-li ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk k porušení práva účastníků vedlejšího řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě, promítá se tato skutečnost i do závěru o nepřiměřené délce původního řízení.

15. Soud dále vyšel z judikatury dovolacího soudu ohledně odškodnění souběžně probíhajících řízení. Dovolací soud opakovaně judikoval, že v případě souběhu dvou a více soudních řízení, která spolu svým předmětem souvisejí natolik úzce, že rozhodnutí v jednom z nich je určující i pro rozhodnutí ve druhém či dalších řízeních, je třeba újmu utrpěnou jejich účastníky v důsledku nepřiměřené délky daných řízení v rozsahu jejich souběžného průběhu vnímat jako jedinou újmu, nikoli tedy jako újmu násobenou počtem jednotlivých řízení. Zohlednění souběžného průběhu úzce souvisejících řízení vyloučí nebezpečí duplicitního odškodnění za nepřiměřenou délku každého z nich (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 348/2010, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4739/2009). Pro určení přiměřeného zadostiučinění je proto třeba odečíst celou dobu souběhu obou řízení, neboť právě v rozsahu souběžného průběhu je újma vnímána za jedinou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4900/2016).

16. Soud dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4336/2010, z něhož se podává, že účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován.

17. V této souvislosti je dále nezbytné (např. NS sp. zn. 4900 2016) důsledně odlišovat fázi posouzení toho, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, tedy vyhodnocení, zda posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, a fázi, kdy soud posuzuje výši přiměřeného zadostiučinění. Překážka duplicitního odčinění újmy judikovaná dovolacím soudem se totiž vztahuje až k druhé fázi postupu soudu, posouzení výše či formy zadostiučinění.

18. Soud proto pro účely posouzení existence odpovědnostního titulu posuzuje jak délku naříkaného řízení Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka], tak období průběhu řízení vložených po dobu, po kterou bylo pro tato vložená řízení naříkané řízení přerušeno. Tedy konkrétně délku řízení Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka], v období od [datum] do [datum], tj. od právní moci přerušení řízení do právní moci pokračování v řízení, a rovněž délku řízení Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka] v období od [datum] do [datum], tedy rovněž od právní moci přerušení řízení do právní moci pokračování v naříkaném řízení.

19. Samotné naříkané řízení Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka], trvalo dobu 5 let a 10 měsíců, což soud vyhodnotil jakožto dobu nepřiměřeně dlouhou. K tomuto závěru vede soud vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona. Konkrétně k tomuto závěru vede soud zejména vyhodnocení kritéria písmene d) - postupu soudu prvé instance během řízení. Žalobce učinil předmětem žaloby požadavek na vyklizení předmětného bytu z titulu zániku nájemního vztahu na základě výpovědi datované dne [datum] (toto bylo upřesněno v průběhu řízení, žalobce v žalobě tvrdí pouze okamžik zániku nájemního vztahu uplynutím výpovědní doby k [datum] /správně má být [rok]). Žalobce se tak žalobou domáhá vyklizení bytu na základě tvrzení, že nájemní vztah zanikl na základě výpovědi z [datum]. Jelikož o této výpovědi z [datum] je vedeno řízení, co do její oprávněnosti, Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp.zn. [spisová značka], pak soud naříkané řízení usnesením z [datum], s právní mocí k [datum], přerušil, neboť v tomto vloženém řízení je skutečně řešena otázka, která má význam pro rozhodnutí v naříkaném řízení, neboť právě od platnosti této výpovědi se odvíjí požadavek na vyklizení nájmu bytu pro zánik nájemního vztahu právě z titulu této výpovědi z [datum]. V samotném přerušení naříkaného řízení tak soud tedy nesprávný úřední postup neshledává, což bylo ostatně konstatováno i v usnesení Městského soudu v Praze z [datum], který uzavřel, že za situace, kdy předmětem řízení je stále vyklizení bytu na základě výpovědi datované [datum], pak je přerušení řízení důvodným. Toto přerušení řízení pak trvá až do [datum], kdy nabývá právní moci usnesení Obvodního soudu pro Prahu ze [datum]. Tedy řízení je takto přerušeno po dobu 3 let a 8 měsíců. V této souvislosti však soud považuje za nesprávný úřední postup to, že žalobce podáním datovaným [datum] a doručeným soudu [datum], nazvaným doplnění a oprava žalobních důvodů, fakticky učinil změnu žaloby s tím, že se nadále domáhá vyklizení bytu nikoliv na základě výpovědi z [datum], ale dle nové okamžité výpovědi z [datum]. O této změně žaloby pak soud rozhoduje až předmětným usnesením z [datum], tedy po třech letech a jednom měsíci. Soud tedy dospěl k závěru, že pro toto pozdní rozhodnutí o změně žaloby je ve věci třeba shledat nesprávný úřední postup, neboť doba tří let a jednoho měsíce k rozhodnutí o návrhu o změně žaloby je bezpochyby nepřiměřeně dlouhou. K tomuto soud doplňuje, že nelze nesprávný úřední postup shledat v tom, v čem jej spatřuje žalobce, tedy že soud byl povinen o této změně žaloby rozhodnout kladně, připustit ji. Je plně v dispozici soudu, zda návrh na změnu žaloby shledá důvodným či nikoliv. Tedy není nesprávným úředním postupem to, že soud neprodleně žalobci nevyhověl a nezačal řízení vést o vyklizení bytu z titulu jiného tvrzeného zániku nájemního vztahu. Pochybení soudu však spočívá v tom, že tuto změnu připustil až po třech letech a jednom měsíci, tedy ze strany soudu bylo až po takto dlouhé době ve vztahu k žalobci rozhodnuto, že skutečně bude jakožto relevantní zánik nájemního vztahu pro otázku vyklizení řešena okamžitá výpověď z [datum]. V tu chvíli se tak jeví zpětně zcela neúčelným přerušení řízení do naříkaného řízení sp. zn. [spisová značka], neboť v takto vloženém řízení je řešena neplatnost výpovědi zcela jiné, která nadále již nemá vůbec žádnou relevanci pro řízení toto. Tedy, jinak řečeno, soud shledal nesprávný úřední postup v tom, že nebylo v přiměřené lhůtě rozhodnuto o změně žaloby, pokud jde o změnu skutkových tvrzení, učiněné žalobcem z [datum], neboť, ať už by bylo rozhodnuto jakkoliv, pak by bylo buď zřejmým (v případě připuštění změny žaloby), že další přerušení řízení je nedůvodným, nebo (pokud by změna žaloby připuštěna nebyla) by žalobci bylo zřejmým, že se má neplatnosti z tohoto jiného zániku nájemního vztahu domáhat samostatnou žalobou. Tento závěr potvrzuje i odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze ze [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým sice odvolací soud potvrdil usnesení o tom, že se v naříkaném řízení nepokračuje, nicméně právě s poukazem na to, že nebylo rozhodnuto o změně žaloby, a pokud je tedy řízení stále vedeno o původní výpovědi z [datum], pak pouze za této situace je přerušení řízení nadále důvodným, neboť soud (zatím) neřeší vyklizení z titulu jiného zániku nájemního vztahu.

20. Závěr o nepřiměřené délce nařízeného řízení pak nevyvrací ani vyhodnocení ostatních kritérií § 31a odst. 3, neboť řízení bylo běžně právně i procesně složitým a ve věci samé bylo rozhodováno pouze na jedné instanci. Pokud jde o kritérium jednání poškozeného, pak žalobce se na délce řízení negativně nepodílel, naopak se snažil o urychlení řízení. Zbývající kritérium významu předmětu řízení, které se týká vyklizení bytu, naopak hovoří o závěru, že žalobce důvodně očekával ukončení naříkaného řízení v době kratší.

21. Jelikož naříkané řízení bylo v době od [datum] do [datum] přerušeno do řízení vloženého vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp.zn. [spisová značka], pak soud hodnotí i průběh tohoto vloženého řízení v této době. Předmětem tohoto vloženého řízení byla právě neplatnost výpovědi datovaná [datum] a soud v průběhu tohoto naříkaného řízení neshledal nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení. K tomuto závěru soud dospívá vyhodnocením kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona. Toto řízení bylo zvýšenou měrou skutkově složité, když zejména bylo navrhováno k výslechu větší množství svědků a byly prováděny rozsáhlé důkazy k hrazení plateb ze strany nájemců. Řízení bylo rovněž složitějším po stránce procesní, když se řada svědků omlouvala, a zejména docházelo ke komplikacím v doručování, ať už svědkům či žalobkyni. Po právní stránce bylo řízení běžně složitým a rovněž počet soudních instancí byl běžný. Na délce vloženého řízení se podílela zejména tamní žalobkyně, která opakovaně žádala o odročení jednání, čemuž soud vyhověl, neboť žádosti byly podloženy zdravotními důvody - delší dobu řízení tímto způsobenou tak nelze přičítat státu. Souhrnným vyhodnocením kritéria složitosti řízení a jednání tamních účastníků a kritéria postupu soudu v tamním řízení pak soud dospívá k závěru, že v tomto vloženém řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Délka řízení odpovídá jak složitosti tohoto řízení, tak chování účastníků a ani v úkonech soudu nelze shledat ani dílčí průtahy. Soud na rozdíl od stanoviska žalované z [datum], která odškodnila žalobce (ve vloženém řízení v pozici žalovaného) za toto vložené řízení, nemá za to, že by úkony soudu prvé instance byly nekoncentrované. Naopak má soud za to, že úkony byly činěny ve snaze dosáhnout rozhodnutí ve věci v době co nejkratší. Jednání byla nařizována v přiměřených lhůtách, rovněž ostatní úkony byly činěny ve lhůtách přiměřených, a pokud se řízení vedlo delší dobu, pak tomu bylo zejména pro procesní aktivitu ze strany žalobkyně, počínaje žádostí od osvobození od soudních poplatků, četné využití opravných prostředků (které řízení důvodně prodlužují o dobu nutnou pro jejich vyřízení) či četných žádostí o odročení jednání nebo pro omluvy ze strany svědků. Soud tak dospívá k závěru, že v tomto vloženém řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. Tento závěr nevyvrací ani kritérium významu předmětu řízení, který byl typově zvýšený, neboť se týkal otázky bydlení, nicméně jak uvedeno, celková délka řízení odpovídá kritérium předchozím, to je složitosti řízení, jednání účastníků a zejména postupu soudů během tohoto řízení.

22. Soud se dále zabýval i délkou druhého z vložených řízení, vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp.zn. [spisová značka]. Toto řízení bylo vedeno o neplatnosti výpovědí datované [datum] a pro zdejší řízení je relevantní období tohoto řízení v době od [datum] do [datum], tedy od právní moci přerušení naříkaného řízení do právní moci pokračování v naříkaném řízení. V tomto období v tomto vloženém řízení rovněž nelze shledat nesprávný úřední postup. Tento závěr rovněž odůvodňuje vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona, zejména kritérium postupu soudu, když v tomto období byly úkony soudů činěny průběžně, fakticky se jednalo již o konečnou fázi tohoto řízení, kdy dochází ke zpětvzetí žaloby a navazujícímu zastavení řízení, a jsou řešeny otázky nákladů související se zastavením řízení. Ani vyhodnocení kritérií ostatních, tj. právní či procesní složitosti řízení nebo počtu soudních instancí ani kritéria jednání poškozeného v tamním řízení či kritérium tamního významu řízení tento závěr nevyvrací, tedy nelze na jejich základě dospět k tomu, že by v období od [datum] do [datum] bylo nutno toto vložené řízení vyhodnotit jakožto nepřiměřeně dlouhé.

23. Soud tak pro výše uvedené dospívá k závěru, že odpovědnostní titul je dán. Jak uvedeno výše, soud dospěl k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení, a to z důvodů výše uvedených, v samotném naříkaném řízení Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka].

24. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tomuto vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011), žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.

25. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

26. Naříkané řízení Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka], jakož i řízení Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka] i sp. zn. [spisová značka], je třeba ve světle výše citované judikatury nutno vyhodnotit jakožto souběžně probíhající řízení po dobu, po kterou bylo přerušeno řízení naříkané do obou těchto řízení vložených s tím, že všechna tato řízení svým předmětem natolik úzce souvisejí, že rozhodnutí v jednom z nich je určující i pro rozhodnutí v druhém či dalším z řízení (proto bylo naříkané řízení přerušeno). Konkrétně je tomu tak proto, že žalobce se žalobou v naříkaném řízení domáhal vyklizení bytu pro ukončení nájemního vztahu na základě výpovědi, jejíž platnost byla řešena právě ve vloženém řízení sp. zn. [spisová značka]. Újma, kterou žalobce trpěl délkou vedením řízení pod sp.zn. [spisová značka] je pak po dobu, po kterou bylo naříkané řízení sp. zn. [spisová značka], tj. po dobu od [datum] do [datum], přerušeno právě do tohoto řízení sp. zn. [spisová značka], újmou jedinou, neboť jak v tomto řízení vloženém, tak v řízení naříkaném bylo cílem žalobce dosáhnout faktického vyklizení bytu žalovanými, a to ať už jde o samotnou žalobu na vyklizení nebo ubránění se oprávněnosti výpovědi z nájmu, kterou žalobce nájemkyním bytu udělil (jakožto předpokladu k hlavnímu cíli – vyklizení bytu). Délka obou řízení tak v tomto směru působila na žalobce negativně v tom směru, že pro délku řízení byl žalobce vystaven nejistotě ohledně užívacích práv k vlastnímu bytu, ať už jde o oprávněnost výpovědi či povinnost jeho vyklizení. Pro toto řízení je tento závěr podstatným tedy z toho důvodu, že za období od [datum] do [datum], tj. období, ve kterém bylo pravomocně přerušeno naříkané řízení do vloženého řízení sp. zn. [spisová značka], je újmu žalobcem vytrpěnou v důsledku délky obou těchto řízení nutno vnímat jakožto újmu jedinou, a tedy odškodňovanou jediným zadostiučiněním, nikoliv duplicitně. Toto je zásadní zejména proto, že za délku řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp.zn. [spisová značka] žalobce již odškodněn byl, a to na základě dobrovolného plnění žalované na základě stanoviska ze dne [datum].

27. Rovněž za souběžně probíhající řízení je nutno považovat vložené řízení sp. zn. [spisová značka] a řízení naříkané v období od [datum] do [datum], neboť v této době bylo naříkané řízení do tohoto vloženého řízení přerušeno. Tento závěr však pro stanovení výše zadostiučinění za naříkané řízení není pro toto řízení relevantním, neboť za toto druhé z vložených řízení žalobce doposud odškodněn nebyl a bude za něj odškodněn jakožto za součást řízení naříkaného, neboť zde duplicita odškodnění nehrozí.

28. Délka naříkaného řízení Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka] tak tedy činila 5 let a 10 měsíců (od podání žaloby dne [datum] do právní moci zastavení řízení dne [datum]). Tuto délku řízení soud shledal pro účely posouzení existence nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky jakožto odpovědnostního titulu za nepřiměřenou.

29. V rámci posouzení toho, jaké náleží žalobci odškodnění za délkou tohoto řízení vyvolanou nemajetkovou újmu je však třeba zohlednit právě výše uvedenou nemožnost duplicitního odškodnění souběžně probíhajících řízení a smysl odškodnění samotné újmy vyvolané nepřiměřenou délkou řízení odškodňující nejistotu ohledně výsledku řízení. Naříkané řízení totiž bylo od [datum] (právní moc usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) do [datum] (právní moc usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) přerušeno do doby pravomocného ukončení řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka]. Na základě stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] přitom byl žalobce již odškodněn za nepřiměřenou délku tohoto vloženého řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka], a to konkrétně za období tohoto vloženého řízení v rozsahu trvání od [datum] do [datum] (v částce 51 000 Kč).

30. Pro toto řízení je tak relevantním to, že za období zde odškodňovaného řízení Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka] od [datum rozhodnutí] do [datum rozhodnutí], kdy bylo řízení přerušeno, bylo žalobci již zadostiučinění poskytnuto, neboť i za toto období byl odškodněn v rámci poskytnutí odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka]. V tamním řízení byl žalobce odškodněn za období ještě delší, nicméně pro řízení zdejší je relevantní doba, po kterou bylo pro vedení tohoto vloženého řízení přerušeno zdejší naříkané řízení. Není ani relevantním to, zda se žalobce domáhal soudního přezkumu odškodnění tohoto vloženého řízení, podstatné je, že za újmu vloženého řízení odškodněn byl, toto žádá samostatně a je tak na něm, zda tamní odškodnění podrobí jinému soudnímu přezkumu. Zde je zásadní skutečnost, že za období přerušení řízení je újma odčiněna, resp. že se žalobce této domáhá samostatně.

31. Zbývající doba k odškodnění naříkaného řízení Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka] tak sestává z období: od [datum] – [datum] (6 měsíců a 21 dnů; tedy 7 započatých měsíců) a od [datum] – [datum] (1 rok a 7 započatých měsíců).

32. Za posuzované naříkané řízení v délce trvání 5 let a 10 měsíců pak žalobci náleží základní částka odškodnění ve výši vycházející z částky 15 000 Kč za první dva roky řízení, tj. z částky 625 Kč za každý měsíc řízení do doby trvání dvou let (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Tuto částku zvolil soud s ohledem na to, že celková délka řízení nebyla sice přiměřená, ale zároveň neshledal soud důvody pro závěr, že je ve věci na místě vyjít z vyšší částky základního ročního odškodnění, když toto je dle ustálené judikatury přiznáváno až za řízení přesahující dobu 10 let dobu trvání řízení nebo za řízení, kde toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal. K těmto jednotlivým kritériím se soud podrobněji vyjadřuje níže, a příp. pro tyto základní částku odškodnění modifikuje – soud nicméně nedospěl k závěru, že by se některé z těchto kritérií na celkové délce řízení podílelo natolik zásadní měrou (výjimečně), že by toto mělo být zohledněno ještě navíc (vedle modifikace) tím, že bude navýšena i samotná základní částka ročního odškodnění.

33. Pro řízení zdejší tak činí základní částka odškodnění celkem 28 125 Kč: -) od [datum] – [datum] (6 měsíců a 21 dnů; tedy 7 započatých měsíců) – 4 375 Kč (jedná se o období prvých dvou let od zahájení řízení – tedy náleží 7 x 625 Kč) -) od [datum] – [datum] (1 rok a 7 započatých měsíců) – 23 750 Kč 34. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod V., rozsudek Nejvyššího soud ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část VI Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. IV. ÚS 128/11) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 806/2012, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. III. ÚS 3350/12). K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020, rozsudku ze dne 20. 10. 2020 sp. zn. 30 Cdo 1433/2020. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 bylo vydáno již dne 13. 4. 2011.

35. Základní částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: -) V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – Naříkané řízení bylo standardně složitým jak po stránce skutkové, tak po stránce právní či procesní. Předmětem řízení bylo vyklizení předmětného bytu, což za dané situace nebyla otázka skutkově složitá, řízení fakticky prodloužilo pouze to, že se čekalo na výsledek vloženého řízení o platnosti výpovědi z [datum], respektive po změně žaloby o výpovědi z [datum]. Rovněž po procesní stránce naříkané řízení složitějším nebylo, účastnil se jej běžný počet účastníků a soud nečinil úkony procesně náročné. Ani po právní stránce nevykazovalo naříkané řízení zvýšené složitosti. V naříkaném řízení, tedy nikoliv v řízeních vložených, bylo rozhodováno ve věci samé pouze soudem prvé instance. Soud proto pro toto kritérium základní částku odškodnění nemodifikuje. -) Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). - Pokud jde o jednání poškozeného, soud základní částku odškodnění pro toto kritérium navýšil o 5 %. Žalobce se podáním doručeným soudu [datum] po obsahové stránce fakticky domáhal změny skutkových tvrzení v naříkaném řízení, a z tohoto dovozoval nutnost pokračování v řízení, neboť nebylo dle jeho závěrů třeba vyčkat výsledků řízení o platnost výpovědi z [datum]. Žalobce skutečně v tomto směru soud několikrát urgoval a podal i opakovaně návrh na určení lhůty dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb. Tyto návrhy žalobce v posledku k urychlení řízení sice nevedly, nicméně v rámci navýšení odškodnění je třeba zohlednit to, že žalobce se jimi domáhal toho, aby o žalobě bylo rozhodováno ve změněné podobě, tedy na základě tvrzení o zániku nájemního vztahu z výpovědi, kterou žalobce již považoval za nepochybnou. Z tohoto důvodu lze uzavřít, že žalobce měl snahu naříkané řízení urychlit, a proto soud základní částku navýšil právě o 5 %. -) Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) - Soud pro toto kritérium dospěl k závěru o existenci odpovědnostního titulu, a to z důvodu opožděného rozhodnutí o návrhu na změnu žaloby – viz výše. Tímto je shledané prodlení plně vyčerpáno. Ve zbytku soud uzavírá, že v naříkaném řízení soud postupoval plynule ve snaze dosáhnout rozhodnutí ve věci a nelze v úkonech soudu shledat ani dílčí prodlení. Soud pro toto kritérium tedy dále základní částku odškodnění nemodifikuje. -) Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Pro typový význam řízení tedy soud základní částku nezvýšil, současně však soud shledal zvýšený subjektivní význam žalobce na předmětném řízení, neboť žalobce se dlouhodobě snažil dosáhnout faktického vyklizení vlastního bytu, byl nucen čelit i několika nedůvodným žalobám ze strany bývalých nájemkyň a soud tak žalobci uvěřil, že délka naříkaného řízení proto měla pro žalobce subjektivně zvýšený význam. Soud proto pro toto kritérium základní částku odškodnění navýšil o dalších 5 %.

36. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě zvýšit o 10 % na výsledných 30 938 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci již poskytl, jakožto finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky naříkaného soudního řízení částku 11 688 Kč (před podání žaloby, tuto částku žalobce nežaluje), soud žalobci přiznal nárok na zbývající část finančního zadostiučinění ve výši 19 250 Kč (30 938 – 11 688) a ve zbytku žalobního požadavku co do částky 69 862 Kč (89 112 – 19 250) soud žalobu zamítl.

37. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Úroky z prodlení tak soud přiznal z částky finančního zadostiučinění, kterou shledal, z důvodů uvedených výše, za přiměřenou, a to ode dne [datum] (za období předchozí od [datum] soud žalobu zamítl).

38. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

40. V souzeném případě byl žalobce zcela úspěšný, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/2014).

41. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v celkové výši 14 392 Kč, která je tvořena: -) soudní poplatek ve výši 2.000 Kč; -) 3x odměna právního zástupce za 3 úkony právní služby á 3.100 Kč bez DPH (převzetí zastoupení; žaloba; účast na jednání soudu), tj. celkem 9.300 Kč bez DPH a 11.253 Kč s DPH (dle § 6,7, 9/4a) AT; tarifní hodnota 50 000 Kč dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013); -) soud nepřiznal odměnu za předběžné uplatnění nároku s odkazem na §31 odst. 4 OdpŠk -) paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za 3 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 900 Kč bez DPH a 1.089 Kč s DPH -) cestovní výdaje žalobce na jednání soudu v doložené výši 50 Kč dle § 137 odst. 1 o.s.ř.