10 C 176/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem v právní věci: žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 68 250 Kč I) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 68 250 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. II) Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 18 513,80 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá po žalované úhrady pokuty za nikoli řádné vyúčtování služeb souvisejících s užíváním jednotky, jejímž je žalobkyně vlastníkem, konkrétně jednotky [číslo] budovy [adresa], v k.ú. [část obce]. Žalovaný je SVJ, které poskytuje žalobkyni jakožto vlastníkovi jednotky služby, související s vlastnictvím této jednotky, a které je povinno řádné vyúčtování žalobkyni předkládat v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb. Žalobkyně uvádí, že vyúčtování za roky [rok], [rok] [anonymizováno] [rok] bylo chybné, neboť byla chybně uvedena cena za metr krychlový studené vody, přičemž se jedná o komoditu regulovanou, věcně usměrňovanou výměry Ministerstva financí, a toto SVJ nedodrželo, když účtovalo částku vyšší. Žalobkyně se tak domáhá pokuty za chybná vyúčtování za rok [rok] počínaje od [anonymizováno] roku [rok], za rok [rok] počínaje od [datum] a za rok [rok] počínaje od [anonymizováno] roku [rok]. Žalobkyně vychází ze zákonem dané denní sazby smluvní pokuty 50 000 Kč a dospívá k žalované částce 68 250 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žaloba jí byla doručena spolu s výzvou k vyjádření dne [datum]. Na jednání nařízené na den [datum] se žalovaná nedostavila, doručení předvolání je vykázáno dnem [datum].

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z vyúčtování služeb za roky [rok], [rok] [anonymizováno] [rok], vystavených žalovaným žalobkyni jakožto vlastníku jednotky [číslo] má soud za zjištěné, že žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [část obce] a že tímto byla i v letech [rok] [rok], kterých se žaloba týká. Soud dále z vyúčtování služeb za dům za rok [rok] zjistil, že žalobkyni byla účtována cena studené vody v částce za metr krychlový 98,19 Kč, za rok [rok] v částce 108,72 Kč za metr krychlový, a za rok [rok] v částce 128,34 Kč za metr krychlový dodané vody. Z ceníku vodného a stočného [anonymizována čtyři slova] soud zjistil, že regulovaná cena studené vody za rok [rok] činila 89,66 Kč, za rok [rok] činila 94,09 Kč a za rok [rok] činila 101,59 Kč. Ze stanov [název žalované] soud zjistil, že v těchto stanovách není ohledně pokut za nikoli řádné vyúčtování ujednáno odchylně od zákona č. 67/2013 Sb. ničeho. Ze žádosti o správné vyúčtování z [datum] a přiloženého podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalované částky před podáním žaloby.

4. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav podle § 1 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. Podle § 7 téhož zákona, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). Žalovanému jako poskytovateli služeb (§ 2 písm. a) bod 2 zákona č. 67/2013 Sb.) vznikla za období roku [rok], [rok] [anonymizováno] [rok] – které jsou předmětem tohoto řízení – povinnost vyúčtovat žalobkyni jako příjemci služeb (§ 2 písm. b) bod 2 téhož zákona) skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby.

5. Předně bylo nutno posoudit, zda a případně kdy žalovaný splnil výše uvedenou zákonnou povinnost provést vyúčtování.

6. Jak plyne z judikatury Nejvyššího soudu (sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]), nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy je regulujícími), poskytovatel služeb (pronajímatel) svou povinnost provést vyúčtování služeb nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále. Pokutou podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. ve znění před novelou je penalizováno prodlení s povinnostmi s nepeněžitým plněním stanovenými tímto zákonem, a to obou smluvních stran. Pokuta tak dopadá i na prodlení poskytovatele služeb provést vyúčtování a doručit je příjemci služeb v předepsané lhůtě. Ocitne-li se tedy poskytovatel služeb v prodlení se splněním povinnosti, kterou mu ukládá ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb., zásadně jej stíhá povinnost zaplatit příjemci služeb za každý započatý den prodlení pokutu v částce 50 Kč (od [datum], případně i v nižší – ujednané – částce); zprostit se jí může jen, jestliže prokáže, že by splnění této povinnosti (vyúčtovat služby) ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo že k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Nárok na pokutu vzniká již samotným uplynutím stanovené lhůty, následný výsledek vyúčtování na něj nemá žádný vliv. Poskytovatel služeb tedy splní svou povinnost provést vyúčtování jen v případě, že zálohy na služby vyúčtoval řádně, neučiní-li tak (a není přitom významné, zda služby nevyúčtoval vůbec nebo je nevyúčtoval řádně), je v prodlení s touto svou povinností a je povinen (není-li důvod pro odepření práva na pokutu) zaplatit příjemci služeb pokutu podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.

7. Soud je proto v řízení o zaplacení pokuty podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. povinen zkoumat, zda vyúčtování služeb, s nímž poskytovatel služeb seznámil příjemce služeb (před zahájením řízení či v jeho průběhu), bylo řádné (tj. v souladu s nájemní smlouvou a s právními předpisy jej regulujícími).

8. Aby vyúčtování byla řádná, musí nejen splňovat všechny náležitosti stanovené právními předpisy, ale i cena za služby musí být uvedena ve správné výši (NS sp. zn. sp. zn. [spisová značka]).

9. Z provedeného dokazování má pak soud za zjištěné, že vyúčtování služeb za dům za roky [rok], [rok] [anonymizováno] [rok] nebylo učiněno v souladu s předpisy regulujícími dodávky jednotlivých služeb. Z provedeného dokazování bylo skutečně prokázáno, že za rok [rok] žalovaný účtoval cenu metru krychlového studené vody ve výši 98,19 Kč, avšak regulovaná cena činila pouze 94,09 Kč za metr krychlový, za rok [rok] pak byla účtována částka 108,72 Kč za metr krychlový dodané vody, regulovaná cena však činila pouze 94,09 Kč, a pokud jde o rok [rok], pak byla žalobkyni účtována cena za metr krychlový dodané studené vody ve výši 128,34 Kč za metr krychlový dodané vody, regulovaná cena však činila 101,59 Kč za metr krychlový. Z provedeného dokazování těmito vyúčtováními se navíc podává, že každé z nich je vnitřně rozporné, neboť v závěru uvádí ještě jinou cenu za metr krychlový dodané studené vody, konkrétně pokud jde o rok [rok], je uvedena cena 94,14 Kč za metr krychlový, za rok [rok] je uvedena cena 97,87 Kč za metr krychlový, za rok [rok] pak částka 105,82 Kč za metr krychlový. I tyto částky převyšují regulovanou cenu vodného a stočného, týkajícího se dodávek studené vody.

10. Soud tak uzavírá, že z provedeného dokazování zjistil, že žalovanou předložená vyúčtování žalobkyni za roky [rok], [rok] [anonymizováno] [rok] nejsou řádnými vyúčtováními, neboť je účtována vyšší cena za dodávku studené vody, než je tato dána právními předpisy. Navíc tato vyúčtování nesplňují ani požadavek na jejich přezkoumatelnost ze strany žalobkyně, když každé z nich obsahuje dva odchylné údaje o ceně studené vody, tedy nelze na základě těchto vyúčtování ze strany žalobkyně jakožto odběratele tyto překontrolovat a posoudit jejich řádnost. Soud tak uzavírá, že došlo k porušení povinnosti na straně žalované dodat žalobkyni řádná vyúčtování ve smyslu § 7 zákona č. 67/2013 Sb.

11. Zákonem stanovená lhůta v § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. pak stanoví lhůtu pro dodání řádného vyúčtování do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období, tedy do [anonymizováno] daného kalendářního roku. Toto platí pro vyúčtování za rok [rok], kdy lhůta k předložení vyúčtování končila [datum], a pro vyúčtování za rok [rok], kdy lhůta pro předložení řádného vyúčtování končila [datum]. Pokud jde o vyúčtování za rok [rok], pak s ohledem na koronavirovou krizi byla tato lhůta posunuta na [datum]. Žalovaný tak je v prodlení od prvého dne následujícího, tedy pokud jde o vyúčtování za rok [rok], pak od [datum], u vyúčtování za rok [rok], pak od [datum], a u vyúčtování za rok [rok], pak od [datum].

12. Podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. ([účinnost], neboť k porušení povinnosti došlo až v této době), jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

13. V daném případě nebylo tvrzeno, že by výše sjednané smluvní pokuty byla jiná, tedy soud uzavírá, že tato činí výši zákonnou, tedy 50 Kč za každý započatý den prodlení.

14. Žalobkyně požadovala pokutu v souvislosti s jednotlivými vyúčtováními takto: za rok [rok] - 36 900 Kč (od [datum] - 738 dní x 50 Kč); za rok [rok] - 24 800 Kč (od [datum] – 496 dní x 50 Kč); za rok [rok] – 6 550 Kč (od [datum] – 131 dní x 50 Kč).

15. Žalobou uplatněný nárok je tak důvodný. Pokud jde o vyúčtování za rok [rok], pak žalovaná byla ke dni podání žaloby, tj. k [datum] v prodlení od [datum], tedy celkem 742 dnů, a vznikl jí nárok na smluvní pokutu 37 100 Kč. Pokud jde o vyúčtování za rok [rok], trvá prodlení od [datum] do dne podání žaloby přesně 500 dnů, tedy vzniká nárok na smluvní pokutu ve výši 25 000 Kč. A pokud jde o vyúčtování za rok [rok], běží prodlení od [datum], a do dne podání žaloby činí délka prodlení 135 dnů, tedy vzniká nárok na smluvní pokutu ve výši 6 550 Kč. Celkově tak činí odůvodněný nárok žalobkyně částku 68 650 Kč. Žalobkyně se domáhá žalobou částky nižší 68 250 Kč, tedy takovýto požadavek je důvodným. Soud proto žalobě vyhověl.

16. Povinnost k úhradě pokuty nevzniká dle § 13 odst. 1 poslední části věty zákona č. 67/2013 Sb. pouze ve dvou případech: 1) jestliže by splnění povinnosti provést vyúčtování a doručit je nájemci ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat, nebo 2) jestliže k nesplnění lhůty došlo zaviněním nájemce.

17. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nárok nájemce na pokutu za neprovedení vyúčtování nezávisí na výsledku vyúčtování a na pokutu se použijí ustanovení o smluvní pokutě obsažená v § 2048 až 2051 o. z. (k tomu shodně též jeho rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dle závěrů Nejvyššího soudu (sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) pak nepřiměřeně vysoká pokuta může být důvodem k použití moderačního práva podle § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

18. K tomuto soud doplňuje, že žalovaná se jednání nařízeného na den [datum] bez omluvy nedostavila a rovněž nezaslala k výzvě soudu vyjádření k podané žalobě. Žalovaná tak v řízení neuvedla žádná tvrzení v tom směru, že by byla naplněna některá z výjimek § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., při jejichž naplnění by žalobkyni nárok na smluvní pokutu nevznikl. A rovněž žalovaná nevznesla žádná obranná tvrzení, z nichž by bylo možno dovodit, že se domáhá moderace smluvní pokuty soudem.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, a § 151 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud přiznal plný nárok na náhradu nákladů řízení.

20. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, vznikly v řízení náklady v této výši: -) soudní poplatek ve výši 3 413 Kč; -) 3x odměna právního zástupce za úkon právní služby á 3 860 Kč bez DPH (soud přiznal žalobkyni odměnu za všechny 3 nárokované úkony – převzetí věci, podání žaloby a účast na jednání soudu; další úkony žalobce neúčtoval), tj. 14 011,80 Kč s DPH (dle § 6, 7, 8/1, 11/1a),d),g) AT); tarifní hodnota dle předmětu řízení; -) 3x paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč bez DPH, tj. celkem 1 089 Kč s DPH; -) právní zástupce je plátce DPH. Tedy celkem 18 513,80 Kč s DPH.