10 C 179/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov , IČO , anonymizováno adresa o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím I) Řízení se částečně, co do požadavku žalobce na zaplacení částky 146 399 Kč, zastavuje. II) Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 153 601 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále v požadavku na úhradu zákonných úroků z prodlení z částky 146 399 Kč od [datum] do zaplacení. III) Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uvádí, že řízení bylo zahájeno podáním žaloby [datum], žalobce se domáhal úhrady ceny za realizované dílo, konkrétně rekonstrukci střechy v částce 702 400 Kč. Žalobce namítá, že veškeré relevantní dokazování bylo dokončeno do konce roku 2013, poté se vedlo zbytečné dokazování, které nebylo pro rozhodnutí ve věci samé třeba. Žalobce se domáhá odškodnění za délku naříkaného řízení do jeho ukončení. Žalobce zdůrazňuje význam řízení, neboť šlo o pro něj zásadní finanční částku, která je aktuálně nevymahatelná, neboť žalovaný nemá finančních prostředků. Nárok na náhradu majetkové škody v tomto řízení neuplatňuje, domáhá se odškodnění újmy nemajetkové. Konkrétně žalobce nárokuje částku 300 000 Kč a úroky z prodlení od [datum].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z [datum]. Žalovaná konstatovala, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a žalobce odškodnila částkou 146 399 Kč. Žalovaná poukázala na nekoncentrovaný postup soudu prvého stupně a na to, že celková délka řízení činila 11 let a 2 měsíce. Žalovaná vyšla ze základní částky odškodnění 16 000 Kč a tuto ponížila o 10 % z důvodu složitosti řízení.

3. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněné nároky u žalované předběžně uplatnil, a to dne [datum].

4. Ze shodných tvrzení stran má soud rovněž za zjištěné, že žalovaná žalobce dobrovolně odškodnila částkou 146 399 Kč, a to plněním na základě stanoviska žalované z [datum]. Mezi stranami bylo nesporným, že ke dni konání soudního jednání, tj. [datum], byla tato částka odškodnění žalobci žalovanou uhrazena, přesné datum úhrady v řízení zjištěno nebylo (toto ani nebylo zapotřebí).

5. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce částečně co do částky 146 399 Kč žalobu zpět pro plnění strany žalované, a soud proto v tomto rozsahu řízení výrokem I. rozsudku zastavil s odkazem na § 96 o. s. ř.

6. Ze stížnosti [jméno] [jméno] [jméno] ze dne [datum] a ze dne [datum] a z přípisu Krajského soudu v Plzni ze [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého statutárního orgánu urgoval postup v řízení a že jím podané stížnosti byly vedením tamního soudu shledány jakožto nedůvodné.

7. Ze spisu Krajského soudu v Plzni, sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že žaloba byla podána [datum] žalobcem [právnická osoba] proti žalovanému [právnická osoba] Žalobou se žalobce domáhá částky 702 400 Kč s příslušenstvím. Poukazuje na to, že byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které žalobce pro žalovaného realizoval dílo, spočívající v rekonstrukci střechy, a žalobou se tak domáhá smluvní odměny. [datum] vyzývá soud žalobce k doložení plné moci. Žalobce tuto dokládá [datum] [datum] soud vyzývá žalobce k úhradě soudního poplatku. [datum] je vydán platební rozkaz. [datum] žalovaný podává odpor proti platebnímu rozkazu. Tento odůvodňuje [datum]. K odůvodnění odporu jsou založeny desítky listinných důkazů. Usnesením z [datum] soud opakovaně vyzývá žalobce, aby se vyjádřil k podanému odporu. Žalovaný se vyjadřuje [datum] [datum] vyzývá soud žalovaného k vyjádření doplnění vyjádření žalobce. Žalovaný se vyjadřuje [datum]. Pokynem z [datum] je nařízeno jednání na [datum]. Toto jednání se koná, jsou čteny listinné důkazy a na tomto jednání je vyhlášen rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] je založeno pod číslem listu [anonymizováno], tímto je žaloba zamítnuta a rozhodnuto o nákladech řízení. Z úředního záznamu na čísle listu [anonymizováno] se podává, že [datum] soud kontaktoval právní zástupce žalobce s tím, že neobdržel předvolání na předmětné jednání ze [datum]. Následně nahlíží do spisu [datum] a je ztotožňuje s tím, že si pořizuje kopie doručenek. [datum] je podáno žalobcem odvolání proti rozsudku. Usnesením ze dne [datum] soud rozhoduje o tom, že přiznává žalobci osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze [datum] a výrokem II. je pak rozsudek soudu prvé instance ze [datum] zrušen. Důvodem je to, že zástupce žalobce skutečně neobdržel předvolání na jednání na [datum], kde bylo k věci rozhodnuto. Další jednání je nařízeno na [datum]. Toto se koná, soud vyzývá žalobce dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení, zejména ohledně realizovaného díla a tvrzených vad a k navržení důkazních návrhů. Řízení je zkoncentrováno k [datum] a je odročeno na [datum]. Žalobce se vyjadřuje [datum]. K podání žalobce se vyjadřuje žalovaný [datum]. Žalobce se dále vyjadřuje [datum]. Jednání se koná [datum], je konstatována koncentrace, je provedeno dokazování a jednání je odročeno na [datum] tím, že žalovaný se má vyjádřit k žalobcem předložené části projektové dokumentace a předložit avizovaný znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] ukládá soud žalobci zaplatit zálohu na výslech svědků. Žalovaný se vyjadřuje [datum]. Soud volá svědky na nařízené jednání, jednání se koná [datum], jsou slyšeni svědci a jednání je odročeno za účelem pokračování dokazování a zvážení dalšího procesního postupu na [datum]. Jednání se koná [datum], strany se vyjadřují, je provedeno dokazování a jednání je odročeno za účelem výslechu svědka na [datum]. I toto jednání se koná, zde je svědek slyšen, soud sděluje předběžný názor na věc a jednání je odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku k existenci vytýkaných vad. Usnesením ze dne [datum] vyzývá soud žalovaného k úhradě zálohy na znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] je ustanoven znalec [jméno] [příjmení] za účelem stanovení toho, zda dílo vykazuje vady tvrzené žalovaným a v případě že ano, aby stanovil cenu žalobcem provedených prací. Spis je předán znalci [datum]. Znalecký posudek je doručen soudu [datum], tento je na čísle listu [anonymizováno] [datum] soud vyzývá strany k vyjádření k znaleckému posudku, žalovaný tak činí [datum]. Usnesením z [datum] rozhoduje soud o znalečném. Žalobce se odvolává proti rozhodnutí o znalečném [datum], toto odůvodňuje [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] včetně dalšího doplnění odvolání ze [datum]. Spis je vrácen odvolacím soudem [datum] s tím, že nebylo rozhodnuto o námitce podjatosti znalce [jméno] [příjmení] a toto je třeba dořešit před předložením věci odvolacímu soudu. Soud vyzývá znalce k vyjádření k námitce podjatosti [datum], tento reaguje [datum]. Usnesením z [datum] je pak rozhodnuto o tom, že znalec [jméno] [příjmení] není vyloučen z podání znaleckého posudku. Věc je znovu předložena odvolacímu soudu [datum] Vrchní soud v Praze rozhoduje usnesením ze dne [datum] pod číslem listu [anonymizováno], tímto ruší usnesení Krajského soudu v Plzni z [datum], tedy rozhodnutí o znalečném, a věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud vytýká, že napadené usnesení víceméně neobsahuje odůvodnění. Krajský soud v Plzni poté rozhoduje znovu o znalečném usnesením ze dne [datum], a poté nařizuje jednání na [datum]. Žalobce podává odvolání [datum] proti usnesení o znalečném z [datum]. Jednání se koná [datum], jsou čteny listinné důkazy včetně znaleckého posudku. Žalovaný navrhuje revizní znalecký posudek, pokud by soud neměl stávající znalecký posudek za relevantní. Na jednání je slyšen znalec [jméno] [příjmení]. Jednání je odročeno na [datum] za účelem provedení dalšího dokazování. Jednání se koná [datum], je slyšen znalec, jednání odročeno na neurčito za účelem zvážení dalšího procesního postupu ve věci. Žalobce žádá [datum] soud o sdělení, jakým způsobem bude dále v řízení postupováno. Jednání je nařízeno na [datum]. Žalobce zasílá soudu podání [datum], namítá, že sám znalec přiznal, že jeho posudek fakticky není použitelný, neboť mu nebyly předloženy relevantní listinné důkazy. Ve věci je opětovně vznesena námitka podjatosti znalce, soud proto odročuje nařízené jednání. Znalec se vyjadřuje k námitce podjatosti k dotazu soudu [datum]. Soud rozhoduje usnesením z [datum] tak, že znalec vyloučen z podání znaleckého posudku není. Jednání je nařízeno na [datum], z důvodu na straně soudu je pak odročeno na [datum], jedná se o zdravotní důvod na straně soudce. Jednání se koná [datum], soud ustanovuje znalce [jméno] [příjmení] znalcem usnesením z [datum] pro účely dokončení jeho výslechu. Věc je předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti [datum]. Usnesením z [datum] Vrchní soud v Praze rozhodl tak, že potvrdil rozhodnutí soudu prvé instance ohledně odměny znalce. Jednání je nařízeno na [datum]. Žalobce žádá odročení tohoto jednání, na jeho žádost je tedy jednání odročeno na [datum]. Jednání se koná [datum], je slyšen svědek a jednání je odročeno na [datum] za účelem dalšího dokazování. Soud komunikuje se znalcem označeným stranou žalovanou, respektive osobou, která měla nový znalecký posudek podat, o možnosti dalšího výslechu. Znalecký ústav [anonymizováno] se vyjadřuje [datum]. Jednání je odročeno z [datum] na [datum], a to z důvodu nutnosti opětovného dotazu na znalecký ústav [anonymizováno]. Soud kontaktuje tento znalecký ústav [datum] s žádostí o doplnění předchozího vyjádření. Soud ustanovuje usnesením [datum] znalecký ústav [anonymizováno] znalcem ad hoc za účelem provedení výslechu jakožto znalce a tohoto znalce volá na [datum] [rok]. Z důvodu pracovní neschopnosti zástupce tohoto znaleckého ústavu je pak jednání odročeno na [datum] a toto další jednání je pak odročeno na [datum], a to s ohledem na koronavirovou situaci a opatření s tím přijatá. Jednání se koná [datum], je slyšen znalec [jméno] [jméno] [příjmení] z ústavu [anonymizováno], znalecký ústav, jsou mu předloženy listiny ze spisu. Jednání je pak odročeno [datum] [anonymizována tři slova] ke zvážení dalšího postupu. Usnesením ze dne [datum] soud nepřiznává znalci [jméno] [příjmení] znalečné s výslechem [datum] a [datum], přiznává mu však znalečné ve výši 700 Kč v souvislosti s výslechem [datum]. Soud poté rozhoduje o znalečné ještě [datum] ve vztahu k znaleckému ústavu [anonymizováno 6 slov]. Jednání, které nařízeno na [datum], je pak odročeno na [datum] z důvodu, že je nutno vyčkat rozhodnutí usnesení o znalečném. Žalobce se poté ještě vyjadřuje [datum], toto vyjádření doplňuje [datum] a dokládá dalšími listinnými důkazy. Jednání se koná [datum], jsou čteny listinné důkazy a soud ve věci vyhlašuje rozsudek. Rozsudek z [datum] je založen pod číslem listu [anonymizováno] a na tomto je vyznačena doložka právní moci k [datum]. Tímto rozsudkem bylo uloženo žalovanému povinnost uhradit žalobci částku 542 666 Kč spolu se specifikovaným příslušenstvím a žaloba je zamítnuta co do částky 159 734 Kč. Rovněž rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Žalovaný se odvolává [datum], toto doplňuje [datum]. Soud vyzývá žalovaného k úhradě soudního poplatku [datum], žalovaný soudní poplatek hradí. Věc je předložena k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu [datum] Odvolací soud nařizuje jednání na [datum]. Žalovaný se vyjadřuje ve věci ještě [datum], zakládá další odborný posudek. Žalobce se vyjadřuje [datum]. Jednání před odvolacím soudem se koná [datum] a na tomto je vyhlášen rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku Vrchního soudu v Praze z [datum] je založeno pod číslem listu [anonymizováno] a tímto je rozsudek soudu prvé instance potvrzen. Rovněž na tomto je doložka právní moci k [datum]. Žalovaný podává dovolání [datum]. Je vyzván k úhradě soudního poplatku [datum]. Usnesením z [datum] je pak řízení o dovolání zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, na tomto je vyznačeno doložka právnímu [datum]. Tím naříkané řízení ve vztahu ke všem účastníkům končí.

8. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

9. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

11. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

14. Předmětné řízení tak trvalo ve vztahu k žalobci od [datum], kdy podal předmětnou žalobu, a skončilo [datum], kdy nabylo právní moci usnesení, kterým se zastavuje řízení o dovolání podaném ze strany žalované. Naříkané řízení tak trvalo 11 let a 3 započaté měsíce, což soud vyhodnotil jakožto dobu nepřiměřeně dlouhou.

15. K tomuto závěru vede soud vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona, konkrétně zejm. písmene d) - postupu soudu během řízení. Pochybením na straně soudu prvé instance, které vedlo k prodloužení řízení, byla skutečnost, že na jednání nařízené na [datum] chybně nepředvolal právního zástupce žalobce, přičemž na tomto jednání byl vyhlášen zamítavý rozsudek. V návaznosti na to pak soud prvé instance usnesením [datum] vydaný rozsudek ruší a nařizuje další jednání na [datum]. Tento nesprávný úřední postup se tak na délce naříkaného řízení evidentně negativně promítl, jakkoliv nikoliv zásadně. Dalším pochybením v postupu soudu je období průtahu v období od [datum], kdy je věc předložena odvolacímu soudu s odvoláním proti rozhodnutí o výši znalečného, do [datum], kdy je věc podruhé předložena se stejným odvoláním proti stejnému rozhodnutí o znalečném odvolacímu soudu, neboť v mezidobí nebyla chybně vyřešena námitka podjatosti, a kdy tedy trvá fakticky řádné předložení rozhodnutí o znalečném z [datum] soudu odvolacímu reálně 2 roky. Za období dílčího průtahu lze pak označit i bezprostředně navazující období od [datum], kdy je věc s odvoláním proti rozhodnutí o znalečném předložena soudu odvolacímu, a tento o tomto rozhoduje až [datum], tedy kdy rozhodnutí o odvolání proti usnesení o výši znalečného trvá odvolacímu soudu 10 měsíců. Soud pro tato pochybení v postupu soudů dospěl k závěru o existenci nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. Tento závěr pak nevyvrací ani vyhodnocení kritérií ostatních. Řízení bylo sice zvýšeně složité po stránce skutkové a procesní, toto však celkovou délku řízení ještě neodůvodňuje; a toto neodůvodňuje ani složitost právní či počet soudních instancí, jak soud rozebírá blíže níže. Zbývající kritéria, tj. jednání žalobce, který se svými přípisy domáhal postupu v řízení, a kritérium významu řízení (jakkoliv tento je běžný) hovoří shodně pro závěr, že řízení mělo být ukončeno v době kratší.

16. Odpovědnostní titul tak je dán.

17. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tomuto vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.

18. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

19. Při stanovení základní částky ročního odškodnění soud tedy vyšel ze základního rozmezí 15 000 – 20 000 Kč za jeden rok řízení (viz NS Cpjn 206/2010). Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o 1 000 Kč za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Soud tak uzavírá, že soudní řízení trvající mezi 10 – 12 lety bude odškodňováno základní částkou 16 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 16 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 333 Kč za každý další měsíc řízení. Použití jiné, vyšší částky základního ročního odškodnění, je pak na místě pouze tehdy, pokud toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal (viz hodnocení kritérií níže).

20. Základní, nemodifikovaná výše odškodnění tak činí částku 163 999 Kč.

21. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod V., rozsudek Nejvyššího soud ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část VI Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 128/11) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [stanovisko NS] bylo vydáno již dne [datum].

22. Základní částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: -) V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – Řízení bylo po skutkové stránce zvýšeně složitým a soud pro toto kritérium základní částku odškodnění ponížil o 10 %. Předmětem řízení bylo prokazování skutkových tvrzení ohledně realizace předmětného díla, konkrétně rekonstrukce střechy, a existence vad, jak byly naopak tyto tvrzeny žalovaným. Ve věci bylo slyšeno několik svědků a vypracovány celkem 2 znalecké posudky; strany v mezidobí zakládaly i jiná odborná vyjádření. Soud musel vyhodnotit desítky listinných důkazů, které se týkaly realizace díla a tvrzených vad. Po skutkové stránce tak bylo obtížným prokázat, zda dílo bylo realizováno, a to ve kvalitě a bez vad, jak odpovídalo smluvnímu ujednání stran. Nelze v tomto směru souhlasit se žalobcem, který poukazuje na to, že řízení bylo vedeno, pokud jde o prokazování vad, zcela zbytečně - je úkolem soudu se zabývat všemi namítanými tvrzeními a z provedeného dokazování naříkaným spisem se nepodává, že by dokazování ohledně tvrzených vad (ze strany) žalovaného bylo zcela evidentně nadbytečným či neúčelným; soud prvé instance pouze byl jiného právního názoru ohledně zjevnosti vytýkaných vad a včasnosti jejich uplatnění, proto toto dokazování ke skutkovému stavu vedl, přičemž soud odvolací přijal právní závěr jiný, tedy že vady byly zjevné a že došlo tedy k pozdní notifikaci. Nejde tak o situaci, kdy by zcela evidentně bylo dokazování k složitému skutkovému stavu vedeno nadbytečně. Jedná se o odlišné právní posouzení otázek významných pro rozhodnutí ve věci, k čemuž je každý soud nezávisle a nestranně povolán, a jak uvedeno, nelze v naříkaném řízení v tomto směru shledat nějakou zjevnou chybu, jak namítá žalobce. Soud tedy modifikoval tímto způsobem základní částku odškodnění pro skutkovou složitost, která se na celkové délce řízení skutečně promítla. Soud dále modifikoval základní částku odškodnění o dalších 10 % pro procesní složitost věci. Tato se odvíjela zejména od toho, že soud opakovaně rozhodoval o znalečném a proti tomuto účastníci podávali odvolání, tedy i musel činit úkony směřující k přípravě předložení spisu soudu odvolacímu; soud se ve věci musel zabývat opakovaně i námitkami podjatosti ve vztahu k ustanovenému znalci a rovněž předvolávat několik osob svědků. Ve věci bylo i opakovaně rozhodováno o žádostech o odročení jednání k žádosti všech účastníků. Toto odůvodňuje ponížení základní částky odškodnění pro složitost procesní. Soud dále již nemodifikoval základní částku odškodnění pro složitost právní, kdy otázky týkající se smluv o dílo jsou právně složitějšími, nicméně právní složitost se na celkové délce řízení v tomto případě konkrétně nepromítla. Soud dále základní částku odškodnění již nemodifikoval ani pro počet soudních instancí. Ve věci samé bylo rozhodováno 2× soudem prvé instance (prvý rozsudek soudu prvé instance tento sám zrušil) a 1× soudem odvolacím, opakovaně bylo rozhodováno o procesních otázkách i v řízení odvolacím, nicméně nelze uzavřít, že by pro počet soudních instancí byla délka řízení v tomto případě důvodně prodloužena (viz zejména závěry soudu o existenci odpovědnostního titulu, ve kterých se promítl zejména průtah v souvislosti s předložením věci k rozhodnutí o podaném odvolání proti znalečnému; tedy tuto skutečnost nelze přičítat k tíži žalobci dalším ponížením základní částky tohoto odškodnění). -) Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). - Soud v řízení zjistil, že žalobce se v jeho závěrečné fázi domáhal stížnostmi k vedení soudu dosažení dalšího postupu v řízení, tyto však byly vyhodnoceny jakožto nedůvodné. Ve zbytku se z obsahu naříkaného řízení nepodává, že by žalobce svou aktivitou k délce řízení aktivně přispěl, tedy že by přispěl k jejímu zkrácení. Avšak soud ani nezjistil, že by se na této žalobce negativně podílel. Soud proto pro toto kritérium základní částku odškodnění dále nemodifikuje, žalobce délku řízení nezapříčinil, ani nepřispěl důvodně k jejímu zkrácení. -) Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) - Pokud jde o toto kritérium, pak soud dospěl pro jeho vyhodnocení k závěru o existenci odpovědnostního titulu ve formě nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce naříkaného řízení. Soudem shledaná pochybení a dílčí průtahy jsou tímto zcela vyčerpány a soud z tohoto důvodu nad rámec tohoto zjištění základní částku odškodnění dále nemodifikuje jejím navýšením, neboť ve zbytku lze konstatovat, že řízení probíhalo plynule, bez dalších prodlev a úkony soudu na sebe navazovaly ve snaze dosáhnout rozhodnutí ve věci samé. Soud pro toto kritérium základní částku tedy dále nemodifikuje. -) Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Význam předmětu řízení pro žalobce soud shledal jakožto běžný, když i subjektivně žalobce tento dovozoval fakticky od významu typového. Soud proto pro toto kritérium základní částku odškodnění dále nemodifikoval.

23. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě snížit o 20 % na výsledných 131 199,20 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci již poskytl, jakožto finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení částku vyšší, ve výši 146 399 Kč a v této části bylo řízení zastaveno, soud ve zbytku žalobního požadavku co do částky 153 601 Kč (300 000 – 146 399) žalobu zamítl.

24. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Soud z tohoto důvodu zamítl žalobu i v části požadavků na přiznání úroků z prodlení. V daném případě byl totiž nárok předběžně uplatněn u žalované dne [datum], tedy žalované plynula doba pro předběžné projednání nároku do [datum]. Žalovaná poskytla žalobci přiměřené zadostiučinění již v [anonymizováno] roku [rok], resp. soud má za zjištěné, že se tak bezpečně stalo přede dnem [datum], tedy ještě v rámci lhůty pro předběžné projednání nároku. Prvý den prodlení žalované by tak byl až dne [datum], žalovaná se tak do prodlení nedostala, a soud proto žalobu zamítl i v části požadavku na úhradu veškerých zákonných úroků z prodlení.

25. V souzeném případě tak byla procesně zcela úspěšná žalovaná. Žaloba byla podána [datum], tedy jeden den po předběžném uplatnění nároku dle § 14 OdpŠk, žalovaná přitom ve lhůtě pro předběžné projednání nároku (konec až dne [datum]) nárok žalobce v dostatečné míře uspokojila a řízení bylo v této části zastaveno. Soud proto přiznal žalované plný nárok na náhradu nákladů řízení, neboť dle § 146 odst. 2 o.s.ř. žalobce zastavení řízení v části 146 399 Kč procesně zavinil a žaloba v této části nebyla podána dne [datum] důvodně, neboť byla předčasnou (žalobce nevyčkal předběžného projednání nároku, které bylo dostačujícím); ve zbytku pak soud žalobu zamítl, což zakládá nárok žalované náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř.

26. Žalované náleží náhrada nákladů řízení ve výši 3x režijního paušálu 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření k žalobě, přípravu na jednání soudu a účast na něm. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.