10 C 186/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO 73266736 sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 113 833,39 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 113 833,39 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 40 133,94 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. v částce 1 276,61 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 5 862,11 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 110 727,71 Kč ode dne 2. 9. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 27 327 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 110 727,71 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 105,68 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to vše specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, představující neuhrazený dluh a smluvní pokutu z poskytnutého úvěru dle smlouvy o úvěru ze dne 13. 3. 2020.

2. Usnesením ze dne 10. 1. 2024, č. j. spisová značka, soud uložil žalovanému, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která je připojena. Výzvou ve smyslu § 114b odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“). byl žalovaný poučen, že je povinen se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemně vyjádřit ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s usnesením, a aby v případě, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu, a označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Zároveň byl vyzván, aby ke svému vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává. Žalovaný byl v citované výzvě rovněž poučen o tom, že jestliže se bez vážného důvodu ve stanovené lhůtě včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává a soud rozhodne rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.).

3. Citované usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému do datové schránky doručeno dne 18. 1. 2024. Lhůta 30 dnů pro kvalifikované vyjádření žalovaného, popř. ke sdělení, jaký vážný důvod mu v podání vyjádření brání marně uplynula; žalovaný se k žalobě dodnes nijak nevyjádřil.

4. Podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2.

5. Podle ustanovení § 114b odst. 2 o. s. ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.

6. Podle ustanovení § 114b odst. 4 o. s. ř. usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.

7. Podle ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

8. Podle věty první § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.

9. Podle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§114b odst. 5 o. s. ř.).

10. Podle ustanovení § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

11. K věci samé se žalovaný podle ustanovení § 114b odst. 2 o. s. ř. ve stanovené lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání vyjádření včas nevyjádřil, ani nesdělil, jaký vážný důvod mu v takovém vyjádření brání, a zároveň byl poučen o následku v podobě fikce uznání v žalobě uplatněného nároku a protože jde o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír, rozhodl soud ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení podle tohoto uznání a žalobě v plném rozsahu vyhověl, když vycházel z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů. Žalobkyně se žalobou po žalovaném oprávněně domáhá zaplacení dluhu za poskytnutí úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), včetně úroků z prodlení v zákonné výši podle ustanovení § 1970 o. z., smluvní pokuty podle ustanovení § 2048 o. z. a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle ustanovení § 513 o. z. ve spojení se čl. 5 smlouvy o úvěru č. tel. číslo ze dne 13. 3. 2020. Lhůta k plnění byla stanovena 3 dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný měl dostatek času svůj dluh žalobkyni zaplatit (výrok I.).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, jejímu konečnému návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši.

13. Žalobkyni, který byla právně zastoupena, tak vznikly náklady právního zastoupení ve výši po zaokrouhlení 27 327 Kč, které sestávají ze soudního poplatku ve výši 5 692 Kč; 3krát odměny za účelně vynaložený úkon právní služby po 5 660 Kč (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní upomínka; žaloba), dle § 6 odst. 1, § 7, § 8/1, § 11/1 a), d) AT; tarifní hodnota je tvořena částkou 113 833,39 Kč, tj. celkem 20 545,8 Kč s DPH, 3x náhrady hotových výdajů v paušální výši á 300 Kč bez DPH podle § 13 odst. 4 AT; tj. 1 089 Kč s DPH. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání k Městskému soudu v Praze do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání proti výroku I. je přípustné pouze z důvodů uvedených v § 205b o. s. ř. Odvolacím důvodem mohou být jen vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, popř. jsou zde skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání. Proti výroku II. lze odvolání podat bez výše uvedených omezení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.