10 C 192/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A , Anonymizováno Jméno žalobkyně B zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., v likvidaci, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 138 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 138 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 56 848 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 138 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako pronajímatel uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o pronájmu (dále jen „smlouva“) vozidla, na základě které byl žalované poskytnut karavan Decamp Trekking X1, registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, (dále jen „vozidlo“), smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, , přičemž smlouva nebyla prodloužena. Žalovaná v den podpisu smlouvy vozidlo převzala. Dle smlouvy se žalovaná zavázala po uplynutí doby, na kterou byla smlouva uzavřena, vozidlo vrátit žalobkyni v bezvadném stavu s přihlédnutím k běžnému opotřebení, žalovaná však ke dni podání žaloby tuto svou povinnost nesplnila. Dle smlouvy se žalovaná zavázala hradit nájemné ve výši 18 000 Kč měsíčně, splatné ke dni podpisu smlouvy. Žalovaná pak s žalobkyní dne , datum, uzavřela smlouvu o uznání dluhu ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně výše uvedené vozidlo používá pro podnikatelské účely, kdy žalobce prodává a/nebo dlouhodobě nebo krátkodobě pronajímá karavany a v důsledku toho, že žalovaná vozidlo dosud nevrátila tak na straně žalobkyně vznikla škoda v podobě ušlého zisku a ušlých obchodních příležitostech spojených s provozem vozidla ve výši minimálně 15 000 Kč měsíčně (ve výši sníženého nájemného), a to za každý započatý měsíc počínaje , datum, do současnosti, kdy v době podání žaloby ušlý zisk činil nejméně 105 000 Kč. Dle smlouvy má žalobkyně také nárok na veškeré náklady, které žalobkyni vznikly s porušením smlouvy, kdy žalobkyně vynaložila náklady na nalezení vozidla, které činily 3 000 Kč. Žalobkyně se tak domáhá dlužného nájemného ve výši 30 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od , datum, do zaplacení, ušlého zisku ve výši 105 000 Kč a nákladů na nalezení vozidla ve výši 3 000 Kč.

2. Žalovaná k vyjádření k žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani z části a ani do základu. Žalovaná dále uvedla, že byla uzavřena předmětná smlouva dne , datum, s dobou platnosti do , datum, a s výši nájemného 18 000 Kč měsíčně, žalovaná však uvedla, že zároveň uhradila dle smlouvy žalobkyni kauci ve výši 20 000 Kč, dále dle žalované je postaveno najisto, že žalovaná zaplatila nájemné v plné výši v den podpisu smlouvy na základě čehož bylo žalované předáno vozidlo. Dále dle žalované není postaveno najisto, že by žalovaná uznala dluh dne , datum, , když zde není zřejmý důvod proč by žalovaná uznávala dluh, když žalobkyni bylo uhrazeno nájemné nejpozději v při předání vozidla a nad to žalobkyně disponovala zaplacenou kaucí, z toho důvodu žalovaná považuje nárok na zaplacení 30 000 Kč a 3 000 Kč za neoprávněný. Dále žalovaná uvedla, že nikdy nemohla řádně splnit svou povinnost spočívající v předání vozidla, neboť došlo k neoprávněnému zadržení vozidla ze strany společnosti , právnická osoba, . dne , datum, , kdy žalovaná podala trestní oznámení na tuto společnost, kdy v současné době probíhá prověřování trestního oznámení. Dále žalovaná uvedla, že z žaloby nevyplývá, že by žalobkyně měla zájemce o podnájem předmětného vozidla v rozhodném období, a proto považuje nárok na zaplacení ušlého zisku za neopodstatněný.

3. Soud věc projednal a rozhodl při nařízených jednáních konaných ve dnech , datum, a , datum, , kde soud při jednání konaném dne , datum, vyzval žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby uvedla, za jaké období požaduje bezdůvodné obohacení spočívajících v ušlých obchodních příležitostech a jaké konkrétní náklady vznikly žalobkyni v souvislosti s hledáním vozidla, a k tomu předložila důkazy, a vyzval žalovanou podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla, kdy uhradila nájemné a jistotu, a k tomu předložila důkaz. K jednání konaném dne , datum, se žalovaná nedostavila, čímž se vzdala možnosti být poučena podle § 118a o. s. ř.

4. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že ušlý zisk požaduje za období od , datum, do , datum, , tedy za 7 měsíců, a to ve výši sníženého nájemného ve výši 15 000 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že došlo k ponížení nájemného, což vyplývá z faktury ze dne , datum, a komunikace mezi účastníky, z komunikace mezi účastníky dále vyplývá, že kauce bude ve výši 10 000 Kč a doprava ve výši 6 500 Kč, kdy se žalovaná zavázala zaplatit nájemné a kauci do konce listopadu , Anonymizováno, , k zaplacení kauce vystavila žalobkyně žalované fakturu ze dne , datum, . Žalobkyně se dále vyjádřila k připodobnění předmětného vozidla k jiným vozidlům, které jsou pronajímány žalobkyní, případně jinými stranami, kde byly porovnány ceny za pro rok , Anonymizováno, , kdy byla uvedena cena nájmu za jeden den: Předmětné vozidlo 1 500 Kč/den, vozidlo model Mink 1 100 Kč – 1 490 Kč/den, vozidlo model Lifestyle camper 1 200 Kč/den, vozidla model TRC458 a Herocamper 1 690 – 2000 Kč/den. V případě i kdyby bylo vycházeno z nejnižší denní sazby srovnatelných modelů činí měsíční sazba více než 30 000 Kč, tedy o polovinu více než kolik požaduje žalobkyně. Ohledně nákladů vynaložených na nalezení vozidla žalobkyně uvedla, že při hledání vozidla cestu začala na adrese , adresa, , kde se nachází showroom žalobkyně, odkud jela do obce , Anonymizováno, ve které se jednatel žalované pravidelně zdržoval, což vyplývá z toho, že do této obce mělo být vozidlo doručeno, poté žalobkyně jela do obce , adresa, , kde měla žalovaná pronajatý rekreační objekt, kde vozidlo také bylo nalezeno, provozovatel rekreačního objektu však žalobkyni zabránil si vozidlo odvést. Celá cesta tam a zpět tak byla 380 km, přičemž spotřeba použitého vozidla byla 7,2l na 100 Km, což při ceně nafty 34,90 Kč, činí výši nákladů na nalezení vozidla 3 186,86 Kč, přičemž však žalobkyně vychází z uznání dluhu žalovanou, kde náklady byly uznány ve výši 3 000 Kč.

5. Žalovaná k výzvě soudu doplnila, že žalobkyně vystavila žalované fakturu ze dne , datum, na částku 20 000 Kč, kdy část zaplatila v hotovosti vložením na účet žalobkyně (10 000 Kč) a část zaslala na účet žalobkyně (10 000 Kč). Dále uvedla, že nájemné uhradila v hotovosti vložením na účet žalobkyně.

6. Soud na základě předložených důkazů učinil závěr o skutkovém stavu následovně:

7. Soud ze smlouvy o pronájmu a užívání vozidla ze dne , datum, zjistil, že účastníci podepsali smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem předmětného vozidla. Žalovaná měla převzít vozidlo v den uzavření smlouvy. Žalovaná měla po ukončení nájmu vrátit vozidlo v bezvadném stavu s přihlédnutím k běžnému opotřebení, zároveň měla žalovaná žalobkyni nahradit veškeré náklady, které žalobkyni vzniknou v souvislosti s porušením smlouvy. Nájemné bylo stanoveno na 18 000 Kč, kauce byla stanovena na 20 000 Kč, doba nájmu byla stanovena na dobu určitou do , datum, .

8. Soud z předávacího protokolu (příloha č. , hodnota, ke smlouvě) zjistil, že vozidlo bylo předáno žalované.

9. Z komunikace mezi účastníky přes aplikaci WhatsApp za říjen , Anonymizováno, bylo zjištěno, že se účastníci dohodli na tom, že vozidlo bude přepraveno do obce , Anonymizováno, .

10. Soud z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, zjistil, že žalobkyně vystavila fakturu žalované na zaplacení částky 15 000 Kč se splatností , datum, , představující výši měsíčního nájemného.

11. Soud z faktury č. Z920240069 ze dne , datum, zjistil, že žalobkyně vystavila fakturu žalované na zaplacení částky 10 000 Kč se splatností , datum, , představující kauci.

12. Soud z ceníku karavanů žalobkyně zjistil, že cena předmětného vozidla byla stanovena za období od 1. 3. – 31. 5. na 1 300 Kč/den, za období od 1. 6. – 31. 8. na 1 500 Kč/den a za období od 1. 9. -31. 10. na 1 300 Kč/den.

13. Soud z listin na č. l. 57, 58, 69 a 70 zjistil, že žalobkyně ve dnech 13. 12. – , datum, provedla cestu z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , poté do , Anonymizováno, a poté zpět do , Anonymizováno, , kdy celková délka trasy byla 380 Km14. Soud z dalších provedených důkazů nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

15. Soud navíc dodává, že důkaz, který měl být uznáním dluhu žalované co do částky 43 000 Kč soud neposoudil jako uznání dluhu, jelikož prohlášení jednatele žalované nebylo dostatečně určitým uznáním dluhu ani co do důvodu ani co do výše dluhu.

16. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém a právním stavu:

17. Podle ustanovení § 2316 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle stejného ustanovení odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu.

18. Podle ustanovení § 2319 odst. 2 o. z. nájemce platí nájemné, dokud neoznámí pronajímateli poškození věci, pro které věc nemůže řádně užívat, anebo ztrátu nebo zničení věci; stejně tak platí nájemné, dokud je v prodlení s vrácením věci.

19. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o podnikatelském pronájmu movitých věcí, kdy pronajímatel je podnikatelem ve smyslu ustanovení § 420 a násl. o. z., přičemž není podstatné, zda nájemce je podnikatelem nebo spotřebitelem (srov. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V, § 1721-2520, relativní majetková práva 1. část, Nakladatel: Wolters Kluwer, dostupný na stránkách www.aspi.cz). Výše nájmu byla sjednána ve výši 18 000 Kč měsíčně, ale žalobkyně nájemné ponížila na 15 000 Kč jak vyplývá z faktur, přičemž celé nájemné bylo splatné ke dni podpisu smlouvy, tedy ke dni , datum, . Nájem byl sjednán od , datum, do , datum, , přičemž žalobkyni za toto období náleží dva nájmy po 15 000 Kč.

21. Soud nárok žalobkyně na zaplacení ušlého zisku za období od , datum, do , datum, posoudil jako nárok na dlužné nájemné podle § 2319 odst. 2 o. z., jelikož žalovaná je dosud v prodlení s vrácením pronajatého vozidla. Žalobkyni tedy za toto období náleží dlužné nájemné za 7 měsíců po 15 000 Kč měsíčně.

22. Dále žalobkyně měla dle smlouvy nárok na zaplacení veškerých nákladů souvisejících s porušením smlouvy, kdy cestovní výdaje vynaložené na cestu z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a poté do , Anonymizováno, a zpět do , Anonymizováno, je nákladem vzniklým v souvislosti s porušením smlouvy, jelikož kdyby žalovaná uhradila nájem včas žalobkyně by nemusela vynaložit cestovní náklady na nalezení vozidla. Žalobkyně předložila k výši cestovních nákladů výpočet z Kalkulačky cestovních náhrad, na základě kterého výše cestovních nákladů byla 3 196,86 Kč, žalobkyně však v rámci řízení požadovala toliko 3 000 Kč.

23. Protože žalovaná svoji povinnost nesplnila řádně a včas, je v prodlení od , datum, . Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně pak požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti nájemného, kterým dle smlouvy byl den podpisu smlouvy, tedy , datum, . Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

24. Soud uvádí, že se žalovaná nedostavila na jednání dne , datum, , čímž se zbavila práva na poučení podle § 118a o. s. ř., konkrétně k tomu, že žalovaná ve svém podání ze dne , datum, neuvedla konkrétní rozhodné skutečnosti a dále k tomu, že není zřejmé, z jakého důvodu se značným předstihem plnila na kauci dne , datum, na základě faktury ze dne , datum, , když k uzavření smlouvy došlo dne , datum, .

25. Na základě shora uvedeného soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce po zaokrouhlení ve výši 56 848 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 520 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do , datum, a ve znění od , datum, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 138 000 Kč sestávající z částky 6 620 Kč za každý ze šesti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání ve dnech , datum, a , datum, , odpověď na výzvu soudu ze dne , datum, ), včetně šesti paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 42 420 Kč ve výši 8 908,20 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), když advokát žalobkyně je plátcem této daně. Soud nepřiznal náhradu nákladů za odpověď žalobkyně ze dne , datum, na výzvu soudu, jelikož výzva se týkala žaloby, kdy žalobkyně soudu nepředložila soudu důkaz, na který v žalobě odkazovala, žaloba však má být perfektní, v případě nedostatků žaloby, na které výzva směruje, respektive náklady spojené s odpovědí na tyto výzvy jdou k tíži žalobkyně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

27. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.