10 C 210/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 694 998 Kč s příslušenstvím I) Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 98 601,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. II) Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 596 396,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. III) Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 362,60 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum], vč. podání ze dne [datum], domáhá finančního zadostiučinění ve výši 694 998 Kč s přísl. za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětem naříkaného řízení je náhrada platu žalobce v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele a žalobce uvádí, že pod touto sp. zn. jsou spojena řízení vedená žalobcem u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ohledně náhrady platu žalobci plynoucí z téhož pracovního poměru, neboť žalobce zahajoval tato řízení postupně, pro různá časová období. Žalobce dále uvádí, že většina jím podaných žalob byla přerušena do doby rozhodnutí ve sporu vedeném u Okresního soud ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem bylo určení trvání pracovního poměru žalobce u zaměstnavatele – [anonymizována dvě slova] [obec]. V tomto vloženém řízení byl žalobce nakonec úspěšným (pracovní poměr trvá), a poté pokračovala právě jednotlivě zahájená řízení o náhradě platu – tato pak byla všechna spojena do řízení vedeného Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou právě pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce v rámci řízení upřesnil, že požaduje odškodnění za dobu od [datum], což označuje za datum počátku běhu řízení nyní vedeného Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou právě pod sp. zn. [spisová značka], a odškodnit požaduje období do [datum] s tím, že naříkané řízení stále pokračuje, ale újmu za období navazující bude žalobce uplatňovat samostatně. Žalobce uvádí, že naříkané řízení není ani skutkově, ani právně, ani procesně složité a z důvodu neschopnosti soudů vykonávat rozhodovací činnost požaduje navýšení základní částky odškodnění o 20%; žalobce uvádí, že se svým jednáním na délce řízení negativně nepodílel a pro absenci prostředků zajišťujících přiměřenou délku řízení požaduje navýšit zadostiučinění o 20%; v počínání soudů žalobce shledává řadu průtahů, namítá, že byla vydávána nezákonná rozhodnutí, špatně vyznačovány doložky, došlo k odnětí zákonnému soudci a že tamní soudci jsou hloupí nebo podplacení, tedy z důvodu nikoli řádného chodu justice požaduje navýšit odškodnění o 60%; význam řízení byl pro žalobce významný, jde o pracovněprávní spor a způsobem vedení řízení byl žalobce osobně i profesně dehonestován, proto požaduje navýšit odškodnění o 100%; žalobce vychází ze základní částky odškodnění 20 000 Kč ročně; souhrnem tak dospívá k žalované částce 694 998 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], neměla však k dispozici naříkaný spis, proto vychází jen ze známých údajů. Délku řízení shledala v délce 11 let a 8 měsíců, naříkané řízení považuje za vysoce skutkově složité, neboť tomuto předcházela řada řízení jiných, posléze spojených do jediného řízení, ve věci rozhodovaly opakovaně všechny instance obecných soudů i Ústavní soud a řízení bylo složitým i procesně. Zejm. s ohledem na enormní počet žalob spojených do jediného řízení shledala žalovaná délku řízení přiměřenou a žalobce neodškodnila.

3. Z předběžného uplatnění nároku žalobcem u žalované (s podacím razítkem) má soud za prokázané, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne [datum].

4. Ze spisu vedeného u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Dne [datum] byla podána žalobkyní [celé jméno žalobkyně] žaloba na žalovanou [anonymizována dvě slova] [obec], předmětem žaloby je úhrada částky ve výši 108 362 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uvádí, že s ní byl žalovanou, jakožto zaměstnavatelem, uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou a žalovaná od [datum] svévolně žalobkyni práci nepřiděluje a z tohoto důvodu se tak žalobkyně domáhá náhrady platu, a to za období [datum] až [datum]. Ve spise jsou založeny listiny ze spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] sděluje žalobkyně, že zaplatila soudní poplatek. Soud zasílá žalobu žalované, tato se vyjadřuje [datum]. Dne [datum] žádá soud připojení spisu sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] nařídil soud jednání na [datum]. Dne [datum] žalobkyně žádá přerušení řízení do doby rozhodnutí Ústavního soudu ve věci evidované pod sp.zn. [ústavní nález]. Dne [datum] doručila žalobkyně soudu námitku podjatosti soudkyně. Dne [datum] žádá soud upřesnění této námitky. Žalovaná sděluje [datum], že souhlasí s přerušením řízení, jednání nařízené na [datum] je tak zrušeno. Dne [datum] žalobkyně upřesňuje vznesenou námitku podjatosti. Věc je předložena Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o námitce podjatosti [datum]. Spis je vrácen [datum], neboť se k této námitce nevyjádřili všichni přísedící. Soud tedy kontaktuje [datum] přísedící s žádostí o vyjádření k vznesené námitce podjatosti, tito se v průběhu [anonymizováno] [rok] vyjadřují a věc je předložena [datum] znovu odvolacímu soudu. Věc je znovu vrácena bez věcného vyřízení [datum] pro nedostatky ve vyjádření přísedících. Tito se znovu vyjadřují v [anonymizováno] [rok] a věc je předložena odvolacímu soudu [datum] Krajský soud v Brně usnesením z [datum] rozhodl tak, že předsedkyně senátu [anonymizováno] [jméno řešitele] [příjmení řešitele] není vyloučena z projednání věci, rovněž tak nejsou vyloučeni v usnesení citovaní přísedící. Dále jsou ve spise založena rozhodnutí ve věci Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, sp.zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] vydal Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou platební rozkaz. Žalovaná podává odpor [datum], tento je doručen [datum] žalobkyni. Žalovaná se vyjadřuje [datum], žalovaná se vyjadřuje dále [datum]. Žalobkyně zasílá soudu přípis [datum], obsahující judikaturu a důkazní návrhy. Dále podání z [datum], kterým navrhuje řádnou přípravu jednání nařízeného na [datum]. Žalobkyně činí [datum] návrh na spojení věcí ke společnému řízení, přičemž ke spojení navrhuje celkem 9 řízení, s tím, že se jedná co do své podstaty o nároky stejné. Dále žalobkyně kontaktuje soud [datum] přípisem, kterým navrhuje rovněž věci ke spojení a stěžuje si na manipulaci se spisem. Soud v [anonymizováno] [rok] přeposílá podání žalobkyně žalovanému, a k dotazu soudu [datum] žalovaný sděluje, že se spojením věci souhlasí. Soud poté nařizuje jednání na [datum]. Žalobkyně zasílá soudu podání [datum], tímto jednak navrhuje odročení jednání, domáhá se povinnosti soudu spojit věci ke společnému řízení a povinnosti realizovat důkazní návrhy žalobkyně a respektovat judikaturu. Rovněž navrhuje vydání rozsudku pro uznání. Soud v mezidobí činí součinnostní dotazy na Českou správu sociálního zabezpečení, tato odpovídá [datum]. Jednání ve věci se koná [datum], žalobkyně se k tomuto nedostavila, dostavil se jakožto veřejnost její manžel. V protokolu je uvedeno, že soudkyni zná, ač legitimován nebyl. Na tomto jednání je spojeno pod sp. zn. [spisová značka], řízení vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], s tím, že tato všechna budou dále vedena pod sp.zn. [spisová značka]. Soud uvádí, že nebylo připojeno řízení sp.zn. [spisová značka] z důvodu jiného stavu řízení, konkrétně podaného odvolání. Vzhledem k tomu, že je třeba ve věci provést výslech žalobkyně, jednání se odročuje na [datum]. Písemné vyhotovení usnesení o spojení řízení je pak založeno na [číslo listu]. Žalovaný se poté vyjadřuje [datum] ohledně dosavadních zaměstnání žalobkyně. Soud poté přípisy z [datum] kontaktuje tyto zaměstnavatele žalobkyně. Žalobkyně poté kontaktuje soud podáním z [datum], kdy žádá odstranění následků neoprávněného zásahu do jejích osobnostních práv a od dalších neoprávněných zásahů do jejích práv. Soud poté opakovaně komunikuje [datum] s tvrzenými zaměstnavateli žalobkyně, tito odpovídají v [anonymizováno] [rok]. Žalobkyně vznáší námitky protokolace [datum] a návrh na doplnění protokolu. Soud poté kontaktuje právního zástupce žalované ohledně požadavku na dodání informací pro účely zjištění průměrného výdělku [anonymizována dvě slova] v návaznosti na vyjádření žalované. Žalobkyně žádá odročení jednání, které je nařízeno na [datum], a dále [datum] podává návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Krajský soud v Brně o tomto rozhoduje usnesením z [datum], a to tak, že tento návrh na určení lhůty zamítá. Žalovaná se pak vyjadřuje [datum]. Další ze zaměstnavatelů [právnická osoba] odpovídá soudu [datum]. Žalovaná předkládá přehled příjmů dvou [anonymizována dvě slova] [datum]. Jednání se koná [datum], žalobkyně se nedostavila, je zastoupena obecným zmocněncem [jméno] [příjmení], jednání se neúčastní, neboť nesouhlasí s účastnickým výslechem. Jednání je odročeno na neurčito z důvodu rozhodnutí odvolacího soudu o námitce podjatosti, která je vznesena na tomto jednání. Věc je předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti [datum] odvolacímu soudu. Námitku podjatosti žalobkyně doplňuje [datum] Krajský soud v Brně rozhoduje usnesením z [datum] tak, že předsedkyně senátu [anonymizováno] [příjmení] není vyloučena z projednávání věci. Dne [datum] podává žalobkyně návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhá uložení povinnost žalované uhradit náhradu části platu ve výši 1 miliónu Kč. Usnesením z [datum] je tento návrh zamítnut. Soud poté kontaktuje přípisem žalovanou za účelem obstarání dalších podkladů pro určení průměrného výdělku žalobkyně, a to přípisem z [datum]. Soud poté shání znalce, tento uvádí, že je schopen posudek vypracovat, avšak v horizontu několika měsíců. Žalobkyně se odvolává proti zamítnutí předběžného opatření [datum], toto odvolání je doručeno [datum] žalované k vyjádření. Žalovaná zasílá [datum] soudu požadované podklady pro určení zjištění průměrných výdělků [anonymizována dvě slova]. Usnesením ze dne [datum] je pak ke společnému řízení spojena i další věc, vedená pod sp.zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] pak soud ustanovil ve věci znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], tj. znalce, se kterým předtím komunikoval, za účelem stanovení průměrného výdělku [anonymizována dvě slova] předmětné [anonymizována dvě slova] v období od [datum] do [datum]. Soud poté sděluje znalci, že spis je třeba předložit k rozhodnutí o odvolání a věc je předložena odvolacímu soudu [datum] s tím, že znalec má kontaktovat za účelem získání podkladů žalovanou. Krajský soud v Brně poté usnesením ze dne [datum] potvrdil usnesení soudu I. stupně, kterým byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření. Znalec pak předkládá znalecký posudek soudu [datum]. Posudek je rozeslán [datum] stranám. Žalovaná se vyjadřuje [datum], žalobkyně se vyjadřuje [datum], a dále rovněž [datum] vyjadřuje nesouhlas se znaleckým posudkem a navrhuje přikázání věci jinému soudu z důvodu delegace nutné a stěžuje si na průtahy v řízení. Soud kontaktuje přípisem žalovanou [datum], když žádá další podklady ohledně průměrného platu. Věc je předložena Krajskému soudu v Brně ohledně přikázání věci jinému soudu z důvodu delegace. Odvolací soud tento vrací [datum] s tím, že věc je předložena předčasně, neboť žalobkyně neuvedla, kterému soudu má být věc přikázána, a je třeba odstranit vady tohoto podání. Dále tento návrh podléhá poplatkové povinnosti. Žalovaná reaguje na doplnění požadovaných podkladů [datum]. Soud vyzývá žalobkyni k doplnění podání ohledně delegace usnesením z [datum]. Soud kontaktuje [datum] žalovanou ohledně podkladů pro určení průměrné mzdy, neboť z těchto se podává, že tato neměla u [anonymizována dvě slova] růst. Ve věci se vyjadřuje k žádosti soudu i ustanovený znalec [datum]. Žalobkyně doplňuje podání [datum] ohledně návrhu na přikázání věci jinému soudu a ohledně stížnosti na průtahy v řízení. Soud žádá žalovanou [datum] o předložení mzdových listů žalobkyně z roku [rok], a dále kontaktuje v návaznosti na vyjádření stran znalce s dotazy. Žalobkyně poté přípisem z [datum] soud žádá, aby odmítl proplacení znalečného znalci, stěžuje si na průtahy v řízení a činí návrh na přijetí kárného opatření vůči soudkyni. Dále navrhuje spojení dalších dvou věcí k tomuto řízení. Soud poté činí součinnostní dotaz [datum] na Okresní správu sociálního zabezpečení, tato odpovídá [datum]. Žalovaná zasílá podklady soudu [datum]. Soud poté kontaktuje i [anonymizováno] ohledně průměrného nárůstu platu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za relevantní období, a rovněž kontaktuje [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. Jednání je nařízeno na [anonymizováno], a soud kontaktuje opětovně žalovanou s dotazem, jak by se teoreticky měnil plat žalobkyně v období roku [rok] až [rok]. Předsedkyně okresního soudu poté kontaktuje žalobkyni [datum] ve věci stížnosti na průtahy a ve věci návrhu na kárné opatření. Žalovaná předkládá přehled platového zařazení žalobkyně soudu [datum]. Žalobkyně poté vyčísluje náklady řízení [datum], a to ve vztahu ke všem spojeným řízením. Jednání se koná [datum], soud rekapituluje průběh všech spojených řízení a nároků v nich uplatněných, připouští částečně změnu návrhu. Řízení je zkoncentrováno podle § 119a o.s.ř. a strany přednáší závěrečné návrhy. Jednání je odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Žalobkyně ještě doplňuje listinné důkazy a vznáší námitku proti protokolaci jednání z [datum] a návrh na doplnění tohoto protokolu. Usnesením z [datum] soud vrací žalobkyni část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Rozsudek je pak vyhlášen na jednání konaném [datum]. Písemné vyhotovení rozsudku je založeno pod [číslo listu] [spisová značka], rozsudek má pod výrokem I. celkem 83 dílčích podvýroků, kterým ukládá žalované žalobkyni uhradit jednotlivé částky a kterým zamítá nárok na příslušenství v rozsahu uvedeném v těchto výrocích. Žalobkyně podává odvolání [datum], a žalovaná [datum]. Soud vyzývá žalobkyni k úhradě soudního poplatku [datum], rovněž tak vyzývá stranu žalovanou. Žalovaná odůvodňuje podané odvolání [datum]. Usnesením z [datum] je pak vydáno opravné usnesení odůvodnění rozsudku z [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum]. V [anonymizováno] [rok] je na týden zapůjčen spis zpět okresnímu soudu z účelem pořízení kopií, a [datum] je vrácen soudu odvolacímu. Okresní soud žádá o vyřízení odvolání v co nejkratší době, neboť na řízení navazují další žaloby. Usnesením Krajského soudu v Brně z [datum] je rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou z [číslo] zrušen vyjma zamítavého výroku I. bod 1 písm. b), bodu 2 písm. b) a bodu 3 písm. b). Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu se podává, že rozhodnutí soudu I. instance je nepřezkoumatelným, pokud soud I. stupně při výpočtu výše náhrady mzdy postupoval tak, že za jednotlivá období přiznal různé výše výdělku, které však neodpovídají průměrnému výdělku za rozhodné období, neboť není zřejmé, jakými úvahami se soud řídil, když přiznal nároky jinak, než to odpovídá § 353 a 354 zákoníku práce. Dále je nepřezkoumatelné rozhodnutí soudu I. stupně ve výroku týkajícího se nákladů řízení. Soud poté nařizuje jednání na [datum] a žádá připojení dalších spisů. Žalobkyně činí [datum] návrh na spojení věci ke společnému řízení, konkrétně ohledně sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně poté zasílá soudu podání [datum], ve kterém namítá porušení principu právní jistoty, extrémní exces odvolacího soudu, porušení práva spravedlivého procesu, a domáhá se uložení povinnosti žalované předložit listiny soudu. Rovněž navrhuje odročení jednání. Do spisu jsou pak založeny listiny ze spisu [spisová značka], [spisová značka]. Soud činí další součinnostní dotaz na Českou správu sociálního zabezpečení, konkrétně [datum]. Žalobkyně vznáší námitku podjatosti [datum] a návrh na vyloučení soudkyně krajského soudu z rozhodování. Dne [datum] se pak vyjadřuje zmocněnec žalobkyně k otázce průměrných platů. Jednání soudu se koná [datum], ke společnému řízení jsou pak spojeny další věci vedené pod sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [anonymizováno] [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Po provedeném dokazování je řízení zkoncentrováno ve smyslu § 119a o.s.ř., jsou předneseny závěrečné návrhy a na jednání je vyhlášen rozsudek. Žalobkyně zasílá [datum] souhrnné vyčíslení nákladů řízení za všechna spojená řízení. Česká správa sociálního zabezpečení odpovídá soudu na součinnostní dotaz [datum]. Žalobkyně [datum] zasílá podání nazvané„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]“. Písemné vyhotovení rozsudku z [datum] je založeno pod čj. [číslo jednací]. Tento rozsudek obsahuje pod výrokem I. celkem 110 dílčích výroků, zčásti zamítajících, zčásti vyhovujících. Pod výrokem II. pak rozhodnutí o nákladech řízení. Dle doložky právní moci tento nabyl ve většině výroků, resp. jejich částí, právní moci [datum] a ve zbytku je vyznačena na rozsudku doložka právní moci k [datum]. Žalobkyně podává odvolání proti tomuto rozsudku [datum]. Žalovaná žádá o vyznačení doložky právní moci na výrocích, které nabyly právní moci přípisem ze dne [datum] a soud tak [datum] činí. Žalovaná se vyjadřuje k odvolání žalobkyně [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] Odvolací soud žádá účastníky o vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, žalobkyně [datum] sděluje, že nikoliv. Soud poté nařizuje jednání odvolacího soudu na [datum]. Žalobkyně pak přípisem z [datum] namítá podjatost soudkyně odvolacího soudu, navrhuje odročení jednání, uložení povinnosti žalované předložit listiny a namítá nepřipravenost odvolacího soudu a nepřezkoumatelnost rozsudku soudu I. instance. Ve věci poté rozhoduje usnesením Vrchní soud z [datum], z tohoto se podává, že soudci krajského soudu nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci. Vzhledem k vznesení námitky promlčení bylo jednání z [datum] odročeno a po vyřešení námitky podjatosti je toto nařízeno na [datum] Krajský soud v Brně jakožto soud odvolací poté ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací], a to tak, že rozsudek soudu I. stupně v napadených zamítavých výrocích a ve výroku II. potvrdil. Na rozsudku je doložka právní moci [datum].

5. Ze spisu vedeného u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp.zn. [spisová značka] soud dále zjistil ohledně řízení, která byla s řízení tímto spojena, následující – toto soud zjistil z kopií listin založených v tomto spise ohledně řízení spojených: -) žalobkyně se domáhala ve všech těchto řízeních vůči [anonymizována dvě slova] [obec] nároků na náhradu mzdy v důsledku překážek na straně zaměstnavatele s tím, že žalobkyně shodně uvádí, že s ní byl žalovanou, jakožto zaměstnavatelem, uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou a žalovaná od [datum] svévolně žalobkyni práci nepřiděluje a z tohoto důvodu se tak žalobkyně domáhá náhrady mzdy -) žalobkyně tyto své nároky uplatňovala se shodnými tvrzeními, pouze za na sebe navazující časová období jednotlivými žalobami -) prvá takováto žaloba byla u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou podána dne [datum] a byla vedena pod sp.zn. [spisová značka] pro nároky za období [datum] až [datum] -) dále žalobkyně podala u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou žalobu z [datum] za období [datum] až [datum rozhodnutí] pod sp.zn. [spisová značka]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [datum rozhodnutí] až [datum]; dále žalobu; sp.zn. [spisová značka] za období [datum rozhodnutí] do [datum]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [datum rozhodnutí] až [datum]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [datum rozhodnutí] až [datum] (k tomuto řízení byla ostatní řízení spojena); dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [datum rozhodnutí] až [datum]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [datum rozhodnutí] až [datum]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [datum rozhodnutí] až [datum]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [datum rozhodnutí] až [datum]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [datum rozhodnutí] až [anonymizováno] [rok]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]; dále žalobu sp.zn. [spisová značka] za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok]

6. Z rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud dále zjistil následující. Většina řízení, která byla spojena do řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], byla přerušena do doby, než bude rozhodnuto ve věci řešené Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou pod sp.zn. [spisová značka], ve které se žalobkyně domáhá určení, že pracovní poměr uzavřený na základě pracovní smlouvy z [datum] je uzavřený na dobu neurčitou. Dne [datum] dochází ke změně žaloby v tomto řízení a žalobkyně se domáhá určení, že pracovní poměr založený pracovní smlouvou [datum] trvá s tím, že v tomto řízení soud změnu připustil a rozsudkem z [datum] žalobu zamítl, což potvrdil [datum] odvolací soud, avšak k podanému dovolání Nejvyšší soud rozsudkem z [datum] ruší rozhodnutí soudu odvolacího, na což navazuje rozhodnutí soudu odvolacího z [datum], které vychází, v návaznosti na rozhodnutí soudu dovolacího, z toho, že na pracovní poměr mezi účastníky je třeba použít novelizované ustanovení § 30 odst. 2 a 3 zákoníku práce, a protože v dané věci byla doba trvání pracovního poměru mezi účastníky sporná, pak bylo na žalobkyni, případně na žalované, aby podali u soudu návrh na určení, zda byly splněny podmínky § 30 odst. 2 a 3 zákoníku práce, a jelikož žádná taková žaloba podána nebyla a dvouměsíční prekluzivní lhůta marně uplynula, pak se soud již nemohl zabývat posouzením otázky splnění těchto podmínek ani jako otázkou předběžnou. Z tohoto důvodu byla tedy žaloba na určení, že pracovní poměr trvá, zamítnuta. Na tomto nezměnilo nic ani podané dovolání a stížnost. Z odůvodnění toho rozsudku se však dále podává, že bylo pokračováno v některých řízeních o náhradu mzdy, přičemž nejdále bylo postoupeno ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou, kdy soudy všech instancí včetně soudu dovolacího v tomto řízení vycházely z toho, že pracovní poměr pro výše uvedené skončil. Žalobkyně však v tomto řízení sp. zn. [spisová značka] podala ústavní stížnost a Ústavní soud nálezem z [datum] ústavní stížnosti vyhověl a všechna rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka] zrušil, když uzavřel, že oznámil-li zaměstnanec, tj. žalobkyně, zaměstnavateli, tj. [anonymizována dvě slova], dle zákoníku práce a jeho § 30, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel zaměstnával, pak i přesto, že nebyla podána zákoníkem práce předpokládaná žaloba, je nutno uzavřít, že v konkrétním případě pracovní poměr trvá, respektive, že jde o pracovní poměr založený na dobu neurčitou. Ve věci sp. zn. [spisová značka] pak tedy soud vycházel z tohoto nálezu Ústavního soudu, zejména z jeho závěru, že pracovní poměr žalobkyně u žalované trval i po [datum].

7. Soud se proto zabýval i obsahem spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, sp. zn. [spisová značka], neboť v počáteční fázi řízení, která byla následně spojena do řízení naříkaného, byla právě část zahájených soudních řízení přerušena. Dne [datum] byla podána žaloba žalobkyní [celé jméno žalobkyně] proti žalované [anonymizována dvě slova] [obec] o neplatnost skončení pracovního poměru. Žalobkyně se domáhá určení, že pracovní poměr uzavřený na základě pracovní smlouvy z [datum] je uzavřený na dobu neurčitou. Usnesením z [datum] je žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku, tento hradí [datum]. Soud vyzývá žalovanou k vyjádření [datum], žalovaná tak činí [datum]. Na toto reaguje žalobkyně [datum]. Jednání se koná [datum], je připuštěna změna žaloby v tom směru, že žalobkyně se domáhá určení toho, že pracovní poměr uzavřený mezi žalovanou a žalobkyní na základě pracovní smlouvy z [datum] trvá. Na tomto jednání je rovněž vyhlášen rozsudek, kterým je žaloba zamítnuta. Písemné vyhotovení rozsudku ze dne [anonymizováno] [rok] pod číslem listu [anonymizováno], soud tímto rozsudkem žalobu zamítl. Žalobkyně podává odvolání [datum]. Je vyzvána k úhradě soudního poplatku [datum] [datum] se vyjadřuje k odvolání žalovaná. Soudní poplatek je zaplacen [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] [datum] žalobkyně žádá odvolací soud o sdělení termínu jednání. Jednání odvolacího soudu se koná [datum], na tomto je vyhlášen rozsudek, písemné vyhotovení rozsudku z [datum] Krajského soudu v Brně je založeno pod čj. [číslo jednací] a tímto je rozsudek soudu prvé instance potvrzen. Žalobkyně podává dovolání [datum]. Je vyzvána [datum] k úhradě soudního poplatku, a věc je předložena dovolacímu soudu [datum]. Žalovaná se vyjadřuje k podanému dovolání [datum]. Dovolací soud ve věci rozhoduje rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací], kterým zrušuje rozsudek krajského soudu a věc tomuto soudu vrací. V odůvodnění se podává, že odvolací soud měl zkoumat, zda byl podán návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 30 odst. 2, 3 zákoníku práce pro sjednání doby trvání pracovního poměru na dobu určitou delší než 2 roky, když po marném uplynutí této dvouměsíční lhůty právo na toto určení zaniká, a nebylo-li takovéto určení učiněno, pak toto nemůže činit soud v tomto řízení sám. Jednání odvolacího soudu je poté nařízeno na [datum], toto jednání se koná, na tomto je vyhlášen rozsudek, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum] je založen pod čj. [číslo jednací] a tímto je rozsudek soudu prvého stupně potvrzen. Na tomto rozsudku je vyznačena doložka právní moci [datum] Odvolací soud uzavřel, že předmětem žaloby je to, zda byly splněny podmínky ustanovení § 30 odst. 2, 3 zákoníku práce, tedy existence právní skutečnosti, nikoliv přímo určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není. Žalobkyně se však v projednávané věci domáhá určení právního vztahu, tedy, že pracovní poměr trvá a jedná se o žalobu na určení, na základě této žaloby tak nemůže soud rozhodovat ani řešit jakožto předběžnou otázku, zda byly splněny podmínky stanovené v § 30 odst. 2, 3 zákoníku práce. Žalobkyně podává dovolání [datum]. Je vyzvána k zaplacení soudního poplatku [datum]. Věc je předložena dovolacímu soudu [datum] a Nejvyšší soud České republiky rozhoduje [datum] tak, že se dovolání žalobkyně odmítá. Na tomto rozhodnutí je doložka právní moci k [datum]. Z obsahu spisu se dále podává, že žalobkyně podala ve věci ústavní stížnost, o této rozhodl Ústavní soud usnesením ze dne [datum] pod sp. zn. [ústavní nález] tak, že ústavní stížnost odmítl. Tímto toto řízení končí.

8. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudních řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

9. Soud zamítl návrh na provedení důkazu spisy Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou: [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], což jsou všechno spory, které se týkají náhrady platu za různá časová období, neboť průběh těchto řízení byl v relevantním rozsahu zjištěn ze spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, sp. zn. [spisová značka], a dále soud zamítl návrh na provedení důkazu spisem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp. zn. [spisová značka], neboť tento se netýká naříkaného řízení, ale nesouvisející otázky neplatnosti výpovědi z pracovního poměru.

10. Soud nehodnotil listinné důkazy založené ve spise zdejšího soudu, neboť tyto se týkají obsahu naříkaného řízení, přičemž k důkazu byl proveden spis naříkaného řízení celý, případně se týkají průběhu řízení spojených s naříkaným řízením, jejichž průběh byl dostatečně zjištěn rovněž z obsahu spisu naříkaného.

11. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

13. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

16. Soud vyšel při právním posouzení věci dále z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a ze závěrů v něm učiněných. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je tak nezbytné nejprve určit počátek a konec doby, kterou lze ve smyslu § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk považovat za celkovou dobu řízení. Vždy je přitom třeba vycházet z celkové délky řízení, nikoli jen z délky jednotlivých průtahů ve smyslu období nečinnosti soudu. Zásadně je tedy třeba do celkové doby řízení započítávat i dobu, po níž bylo řízení přerušeno. Pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, které si nečinnost v původním řízení vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená. Jestliže však délka vedlejšího řízení přiměřená není, a to z důvodů přičitatelných státu, tj. došlo-li ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk k porušení práva účastníků vedlejšího řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě, promítá se tato skutečnost i do závěru o nepřiměřené délce původního řízení.

17. Soud dále vyšel z judikatury dovolacího soudu ohledně odškodnění souběžně probíhajících řízení (např. NS sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]), z níž se podává, že probíhají-li souběžně dvě nebo více soudních řízení, která spolu svým předmětem souvisejí natolik úzce, že rozhodnutí v jednom z nich je určující i pro rozhodnutí ve druhém či dalších řízeních, je třeba újmu utrpěnou jejich účastníky v důsledku nepřiměřené délky daných řízení v rozsahu jejich souběžného průběhu vnímat jako jedinou újmu, nikoli tedy jako újmu násobenou počtem jednotlivých řízení. Zohlednění souběžného průběhu úzce souvisejících řízení soud vyloučí nebezpečí duplicitního odškodnění za nepřiměřenou délku každého z nich.

18. V této souvislosti je dále nezbytné (např. NS sp. zn. [číslo] [rok]) důsledně odlišovat fázi posouzení toho, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, tedy vyhodnocení, zda posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, a fázi, kdy soud posuzuje výši přiměřeného zadostiučinění. Překážka duplicitního odčinění újmy judikovaná dovolacím soudem se totiž vztahuje až k druhé fázi postupu soudu, posouzení výše či formy zadostiučinění.

19. Tedy s ohledem na výše uvedené se soud nejprve musel zabývat komplexně tím, zda došlo v řízení vedeném Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka] k nesprávnému úřednímu postupu. Toto řízení přitom v sobě zahrnuje, resp. do něj je spojeno celkem 18 řízení dalších, vedených žalobcem, v postavení zaměstnance, o stejných nárocích (náhrada mzdy), proti témuž zaměstnavateli, pouze za jiná časová období. Velká část takto spojených řízení je navíc řízeními staršími - prvá takováto žaloba byla u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou podána dne [datum] a byla vedena pod sp.zn. [spisová značka].

20. V rámci naříkaného řízení je dále třeba samostatně posoudit co do možného nesprávného úředního postupu i průběh řízení vloženého, vedeného Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka]. Do skončení tohoto řízení byla přerušena většina řízení posléze spojených právě pod sp. zn. [spisová značka].

21. Pro závěr, že v naříkaném řízení vedeném u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka] nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, by pak bylo nezbytným, aby tento nesprávný úřední postup nenastal v žádném z řízení, která byla následně spojena do řízení vedeného u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka], a zároveň aby nesprávný úřední postup nenastal ani v řízení vloženém, vedeném Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka]. Resp. obráceně vyjádřeno nesprávný úřední postup v kterémkoli z těchto řízení bude mít za následek nesprávný úřední postup v naříkaném řízení jakožto celku.

22. V případě závěru o nesprávném úředním postupu pak soud na základě posouzení kritérií dle § 31a odst. 3 OdpŠk posoudí otázku přiměřeného zadostiučinění, a to za celou dobu trvání naříkaného řízení, resp. za celou část řízení, za kterou žalobce k odškodnění žádá. Přičemž za tu část řízení, kdy naříkané řízení probíhalo souběžně s vedlejšími řízeními (ať již jde o již řízení později spojená nebo řízení vložené), již za tuto dobu trvání těchto dalších řízení duplicitně odškodnění přiznávat nebude, neboť toto předně žalobce nežádá a navíc se jedná o řízení související a újmu v nich utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky daných řízení v rozsahu jejich souběžného průběhu žalobce musel vnímat jako jedinou újmu.

23. Zásadní pro tento závěr o této propojenosti všech řízení a tedy jejich odškodnění jako újmy jediné, je závěr, že předmět daných řízení spolu souvisí natolik úzce, že rozhodnutí v jednom z nich je určující i pro rozhodnutí ve druhém či dalších řízeních. Tato souvislost zde je evidentně dána, neboť ve všech spojených řízeních i řízení vloženém jde o práva plynoucí z téhož pracovněprávního poměru mezi týmiž účastníky, u řízení spojených pak šlo o tentýž nárok (náhrada mzdy) za stejných skutkových okolností, pouze za jiný časový úsek; u řízení vloženého šlo o určení platnosti ukončení předmětného pracovního poměru.

24. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá odškodnění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení, kterýžto formuluje jakožto odškodnění řízení vedeného Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka] a v řízeních, které s tímto řízením souvisejí, přičemž časově vymezuje období, za něž odškodnění žádá, obdobím od [datum], což označuje za počátek běhu souvisejících řízení, které jsou nyní vedeny pod sp.zn. [spisová značka], a odškodnění požaduje do dne [datum], kdy nabyla právní moci část výroku rozhodnutí soudu I. instance ve věci sp. zn. [spisová značka].

25. Takto skutkově vymezenou újmu soud po právní stránce vyhodnotil tak, že žalobkyně se domáhá odškodnění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky všech řízení, která byla v posledku spojena do řízení vedeného Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou pod sp.zn. [spisová značka]. A to od zahájení prvého, nejstaršího řízení, které bylo do tohoto řízení společného nakonec spojeno. Konkrétně tímto prvým řízením, které žalobkyně zahájila, bylo řízení vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka], které bylo zahájeno právě žalobou doručenou soudu [datum], přičemž toto řízení bylo následně spojeno právě s řízením vedeným pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci takto vymezeného naříkaného řízení pak žalobkyně požaduje zohlednit i řízení vložené, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka], neboť do skončení tohoto vloženého řízení byla většina naříkaných řízení přerušena a neboť v tomto byla řešena klíčová otázka určení trvání pracovního poměru jakožto předpokladu pro vznik nároku na náhradu mzdy pro překážky na straně zaměstnavatele.

26. Soud tedy dále postupoval tak, že posuzoval nejdříve průběh řízení hlavního, vedeného u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka], a v rámci něj založených listin k řízením následně spojeným, a dále řízení vloženého vedeného u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka], a to za účelem závěru, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu či nikoliv.

27. Řízení vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka] trvalo – budeme-li posuzovat jen řízení o přímo v tomto řízení podané žalobě - ve vztahu k žalobci od [datum] (podána žaloba) do [datum] (právní moc rozhodnutí odvolacího soudu jakožto posledního rozhodnutí ve věci), tedy toto řízení trvalo 5 let a 9 měsíců, což je doba nepřiměřeně dlouhá.

28. Vyhodnocením kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona soud dospěl k závěru, že v naříkaném řízení vedeném u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp.zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. K tomuto závěru vede soud vyhodnocení zejména kritéria písmene d) tohoto ustanovení, postupu soudu během řízení. V postupu soudu nelze shledat na jedné straně ani dílčí průtahy, nicméně postup soudu I. instance nebyl vždy zcela koncentrovaný, což se projevilo tím, že soud I. instance opakovaně vyzýval žalovaného k doložení tvrzení a listin za účelem zjištění průměrného platu [anonymizována dvě slova] na předmětné [anonymizována dvě slova] nebo ve vztahu k žalobkyni, a jelikož tak soud činil opakovaně, negativně se toto projevilo v délce naříkaného řízení. Dalším dílčím pochybením na straně soudu I. instance byl postup při předkládání věci odvolacímu soudu při vznášených námitkách podjatosti, neboť soudu I. instance byl odvolacím soudem spis opakovaně vrácen z důvodu, že ve spise chybí kompletní vyjádření zejména přísedících k vznesené námitce podjatosti. Dále to byl postup soudu I. instance při vznesení požadavku na delegaci nutnou ze strany žalobkyně, když byla věc předložena odvolacímu soudu a tento spis opět vrací bez věcného vyřízení, neboť nebyly odstraněny vady tohoto podání, když z podání žalobkyně nebylo zřejmým, zda jde o delegaci nutnou či vhodnou a nebyly splněny další náležitosti tohoto podání, zejména označení soudu, kterému má být věc přikázána, což měl prvoinstanční soud učinit sám. Za hlavní důvod, pro který soud shledal nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení, však soud považuje to, že rozsudek soudu I. instance z [datum] byl usnesením Krajského soudu v Brně z [datum] zrušen v jeho podstatné části z důvodu nepřezkoumatelnosti. Jak se podává z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, důvodem byla právě skutečnost, že soud I. instance se nepřezkoumatelně vyjádřil k tomu, jakým způsobem zjišťoval průměrný výdělek za rozhodná období, přičemž soud I. instance přiznal žalobkyni různé výše výdělků, které však neodpovídají průměrnému výdělku za rozhodné období - a právě pro nepřezkoumatelnost bylo nutno rozsudek zrušit (v podstatné části). Vadami ohledně nepřezkoumatelnosti pak byl stižen i nákladový výrok. Soud I. instance poté rozhoduje ve věci již [datum] a odvolací soud poté následně potvrzuje jeho rozhodnutí dne [datum], nicméně je patrným, že v důsledku vady původního rozhodnutí soudu I. instance, které bylo stiženo nepřezkoumatelností, došlo k prodloužení celkové délky řízení; jakkoliv nelze přesně vyčíslit, o jakou dobu, neboť konečného pravomocného rozhodnutí ve věci bylo poté dosaženo až k [datum]. Závěr soudu o nepřiměřenosti celkové délky řízení pak podporuje i kritérium písmene e) významu předmětu řízení, neboť předmětem řízení byly pracovněprávní nároky, na které je třeba klást zvýšený význam, pokud jde o rychlost řízení. Závěr o nesprávném úředním postupu pak nevyvrací ani kritérium skutkové složitosti řízení, která sice byla vyšší, ale celkovou délku řízení ještě neodůvodňuje, ani právní složitosti řízení, která byla rovněž vyšší, ale rovněž jí celkovou délku řízení odůvodnit nelze, ani procesní složitosti, kterou soud shledal obvyklou (viz níže). Rovněž počet soudních instancí celkovou délku řízení neodůvodňuje, zejm. proto, že v tomto řízení bylo rozhodováno opakovaně pro vady prvoinstančního rozhodnutí. Posledním kritériem je pak kritérium chování žalobkyně. Žalobkyně v řízení využívala nadstandardně často procesní prostředky dané jí k ochraně jejích práv, zejména pokud jde o námitky podjatosti, návrhy delegace, stížnosti na průtahy či návrhy na určení lhůty, nicméně nelze učinit závěr, že pouze pro toto chování žalobkyně by ještě celkovou délku řízení bylo možno akceptovat, když jak soud uvádí, se na ní převažující měrou podílel právě postup soudu I. instance. Soud proto ani pro chování žalobkyně nedospěl k závěru o tom, že celkovou délku řízení je třeba ještě shledat přiměřenou, a pro toto kritérium poté základní částku odškodnění výrazněji modifikoval (viz níže).

29. Ke společnému řízení vedenému u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka] byla spojena řízení vedená tímto soudem pod sp. zn.: [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [anonymizováno] [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Konkrétní průběh těchto jednotlivých řízení soud nehodnotí, neboť k závěru o tom, zda v naříkaném řízení sp. zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu, plně postačuje zjištění průběhu tohoto naříkaného řízení, a dále řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka]. Pro toto řízení tak bylo relevantním, pokud jde o tato spojená řízení, především zjištění, že prvá z žalob následně spojených do naříkaného řízení byla podána ve věci sp. zn. [spisová značka], a to právě dne [datum], od kterého žalobkyni odškodnění požaduje.

30. Pokud jde o řízení vedené Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou pod sp.zn. [spisová značka], pak toto trvalo od [datum], tedy předcházelo řízení naříkanému, a trvalo do [datum], kdy ve věci rozhoduje Ústavní soud, tedy trvá 5 let a 6 měsíců, což je nutno vyhodnotit rovněž jako dobu nepřiměřeně dlouhou. K tomuto závěru vede soud vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk, zejména kritéria písmene d) postupu soudu během řízení. V průběhu tohoto řízení lze shledat období průtahu, konkrétně v době od [datum], kdy je věc předložena s prvým rozhodnutím ve věci odvolacímu soudu, do [datum], kdy odvolací soud ve věci rozhoduje, tedy kdy odvolacímu soudu trvá 1 rok a 2 měsíce rozhodnout o odvolání podaném proti prvoinstančnímu rozhodnutí, což je třeba považovat již za dobu nepřiměřeně dlouhou. Závěr o nepřiměřené délce tohoto vloženého řízení pak nevyvrací ani vyhodnocení kritérií ostatních, neboť toto vložené řízení nebylo skutkově složitým ani procesně složitým, bylo složitějším po stránce právní, zejména pokud jde o aplikaci nového ustanovení § 30 odst. 2, 3 zákoníku práce, avšak, nikoliv natolik, aby to odůvodnilo délku řízení přesahující 5 let. Na celkové délce řízení se podílel vyšší počet soudních instancí, nicméně ani pro toto kritérium nelze dospět k závěru, že celkovou délku řízení je nutno ještě akceptovat jakožto přiměřenou, neboť tato neodůvodňuje shledanou dobu průtahů na straně odvolacího soudu v délce trvání 1 rok a 2 měsíců, která se na celkové délce řízení podílela zcela dominantně. Nepřiměřenost celkové délky řízení pak podtrhuje i význam předmětu řízení, když se jedná o spor pracovněprávní. Pokud jde o zbývající kritérium jednání poškozeného, pak toto se na celkové délce řízení vloženého zásadně nepromítlo. Soud tak tedy dospěl k závěru, že i vložené řízení je třeba shledat nepřiměřeně dlouhým, tedy toto potvrzuje závěr soudu o tom, že v celku všech řízení, jimiž se žalobkyně domáhala náhrady své mzdy a které byly následně spojeny do řízení vedeného Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka], došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení.

31. Soud pro úplnost rekapituluje, že předmětem této žaloby je odškodnění nemajetkové újmy, jehož se žalobkyně domáhá souhrnně všech spojených řízeních, jimiž zahájila řízení o náhradu mzdy ve vztahu k žalovanému za období od [datum], kdy byla podána prvá ze žalob, které jsou následně spojeny a o kterých je meritorně rozhodováno v rámci řízení pod sp.zn. [spisová značka], přičemž žalobkyně se výslovně domáhá odškodnění pouze za dobu do [datum], nikoliv za dobu navazující.

32. Soud tak tedy uzavírá, že odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu je dán, a to pro důvody výše popsané.

33. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tomuto vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.

34. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

35. Jak uvedeno výše, žalobkyně požadovala odškodnění výslovně za období od [datum] do [datum], což soud shledal důvodným, neboť [datum] byla podána prvá ze žalob (Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou; sp. zn. [spisová značka]), následně spojených do naříkaného řízení sp. zn. [spisová značka], a dne [datum rozhodnutí] ještě naříkané řízení trvalo, přičemž je volbou žalobkyně, že nežádá odškodnění i za období navazující a soud nemůže rozhodovat nad rámec žalobního návrhu.

36. Za posuzované řízení v délce trvání 10 let a 8 (započatých) měsíců tak soud přiznal žalobkyni základní částku odškodnění ve výši 164 336 Kč, když vycházel z částky 17 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 17 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 417 Kč za každý další měsíc řízení. Tuto částku zvolil soud s ohledem na to, že celková délka řízení přesáhla dobu 10 let, což samo o sobě odůvodňuje závěr o přiznání vyššího než základného odškodnění 15 000 Kč. K tomu soud dále zohlednil význam řízení, kdy šlo o nárok pracovněprávní. Pro tato dvě kritéria soud zvolil základní částku odškodnění ve výši 17 000 Kč. Soud zároveň neshledal důvody pro závěr, že je ve věci na místě vyjít z vyšší částky základního ročního odškodnění, když toto by bylo namístě, pokud by toto odůvodňovalo výjimečné vyhodnocení některého z dalších kritérií dle 31a odst. 3 OdpŠk, což však soud v řízení naříkaném (viz odůvodnění u modifikace níže) neshledal.

37. Tuto částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: -) V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk): Řízení naříkané bylo složitým po stránce skutkové. Předmětem naříkaného řízení byly nároky žalobkyně, které se týkaly náhrady mzdy z pracovního poměru, který dle názoru žalobkyně trval poté, co byl opakovaně pracovní poměr prodloužen, a tedy na základě novely zákoníku práce se z tohoto stal pracovní poměr na dobu neurčitou. Mezi stranami byl veden právě spor o další trvání tohoto pracovněprávního poměru pod sp. zn. [spisová značka], kde byla sice žalobkyně neúspěšná, nicméně v posledku po rozhodnutí Ústavního soudu v jednom ze souběžných řízení (sp. zn. [spisová značka]), byla žalobkyně nakonec úspěšná, když Ústavní soud pro poměry žalobkyně nakonec uzavřel, že v jejím případě je třeba pracovní poměr, i když nebyla podána speciální žaloba, považovat za uzavřený na dobu neurčitou. Samo naříkané řízení (resp. suma těchto řízení) o náhradě mzdy z trvajícího pracovního poměru pro překážky na straně žalobce pak bylo skutkově složitým zejména proto, že bylo třeba se zabývat tím, jaké byly průměrné výdělky [anonymizována dvě slova] v předmětné [anonymizována dvě slova] za období roku [rok] až [rok], a dále i tím, jaké byly průměrné platy [anonymizována dvě slova] obecně a jaký byl příjem žalobkyně u [anonymizována dvě slova] v období, kdy ještě práci vykonávala. Soud v tomto směru opakovaně činil součinnostní dotazy, ať už na žalovanou, nebo na orgány zabývající se problematikou [anonymizováno]. Rovněž soud zjišťoval relevantní informace ohledně jiných zaměstnání žalobkyně, přičemž dotazoval tyto jiné zaměstnavatele či Českou správu sociálního zabezpečení. Tato skutková zjištění byla nadstandardně komplikovaná i pro svoji rozsáhlost. Pro skutkovou složitost věci tak soud ponižuje základní částku odškodnění o 20 %. Samo řízení vložené přitom skutkově složitým nebylo. Řízení naříkané i řízení vložené bylo dále složitým po stránce právní, neboť bylo třeba se relevantně vypořádat s otázkou trvání pracovněprávního vztahu a určením průměrného výdělku za rozhodné období pro jednotlivá období žalobkyní vznesených nároků. Komplikovanost tohoto právního posouzení se nakonec projevila v naříkaném řízení v rozhodnutí odvolacího soudu, konkrétně v usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum], kdy právě pro nedostatečné právní odůvodnění a navazující nepřezkoumatelnost tohoto rozsudku byl rozsudek soudu I. instance ve věci sp. zn. [spisová značka] zrušen. Právní složitost věci pak však zejm. souvisela se samotnou otázkou ukončení, respektive dalšího trvání pracovního poměru, což byl zejména faktor, který ovlivnil délku vloženého, ale i naříkaného řízení. Jak uvedeno výše, mezi stranami byl veden právě spor o další trvání tohoto pracovněprávního poměru pod sp. zn. [spisová značka], kde byla sice žalobkyně neúspěšná, nicméně v posledku po rozhodnutí Ústavního soudu v jednom ze souběžných řízení (sp. zn. [spisová značka]), byla žalobkyně nakonec úspěšná, když Ústavní soud pro poměry žalobkyně nakonec uzavřel, že v jejím případě je třeba pracovní poměr, i když nebyla podána speciální žaloba, považovat za uzavřený na dobu neurčitou – k tomuto došlo nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], což jasně dokládá, že právě právní složitost se na celkové délce i naříkaného řízení důvodně promítla. Pro právní složitost věci tak tedy soud snižuje základní částku odškodnění o dalších 10 %. Po stránce procesní shledal soud naříkané i vložené řízení běžně složitým, neboť v naříkaném řízení byl sice vypracován jeden znalecký posudek, ale jinak soud nemusel slyšet žádné svědky. Pro procesní složitost věci tak tedy soud základní částku odškodnění nemodifikuje. Soud dále snížil základ částku odškodnění o dalších 10 % pro počet soudních instancí, neboť jak v řízení naříkaném, tak v řízení do něj spojených, tak v řízení vloženém ve věci rozhodoval opakovaně jak soud I. instance, tak soud odvolací, ve vloženém řízení a ve spojeném řízení OS Žďár nad Sázavou, sp. zn. [spisová značka] i několikrát soud dovolací a i Ústavní soud. Počet soudních instancí byl v tomto případě důvodným a plnil svou funkci, tj. přezkum rozhodnutí soudů nižší instance s navazujícími závaznými právními závěry pro další vedení sporu. Klíčový pro výsledek naříkaného řízení pak byl fakticky právě nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], vydaný ve věci sp. zn. [spisová značka]. Tedy nelze uzavřít, že by se jednalo (s výjimkou zrušení prvého rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka]) o pochybení soudů, které mnohost rozhodování soudní instancí vynutilo. Tato byla dána naopak právní i skutkovou komplikovaností. Z tohoto důvodu je namístě pro počet soudních instancí, které důvodně délku řízení protáhly, základní částku ponížit právě o dalších 10 %. -) Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). - Pokud jde o chování poškozeného, tj. žalobkyně, pak soud uzavírá, že tato se svým chováním na délce řízení zásadní měrou podílela. Nelze klást k tíži žalobkyni, že využívala svých procesních práv k ochraně svých zájmů, nicméně na druhou stranu nelze přičítat k tíži státu, že délka řízení se prodlouží o dobu nutnou pro vyřízení takovýchto podnětů ze strany žalobkyně. Žalobkyně nadstandardně často podávala žádosti o odročení jednání, nadstandardně často vznášela námitky podjatosti, ať už soudců I. instance či soudců soudu odvolacího, podávala návrhy na určení lhůty, stížnosti k vedení soudu či návrhy na přikázání věci jinému soudu, přičemž tyto prostředky nebyly shledány důvodnými. Soud v tomto směru odkazuje zejm. na podání žalobkyně činěná ve věci sp. zn. [spisová značka], např. na návrh na přerušení řízení do doby rozhodnutí o Ústavní stížnosti z [datum], námitku podjatosti z [datum], námitku podjatosti z [datum], návrh na odročení jednání z [datum], návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu z [datum], námitku podjatosti vznesenou na jednání konaném dne [datum], návrh na vydání předběžného opatření z [datum], návrh na přikázání věci k jinému soudu a stížnost na průtahy z [datum], návrh odmítnutí proplacení nákladů znalce a stížnost na průtahy z [datum], námitku podjatosti z [datum], podání nazvané„ [anonymizováno 8 slov] [příjmení] [anonymizováno] [datum]“, nebo námitku podjatosti, návrh na odročení jednání a námitku nepřipravenosti odvolacího soudu z [datum]. Pro chování žalobkyně tak soud základní částku odškodnění ponížil o 30 %. -) Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) - Soud uvádí, že se na celkové délce řízení negativně promítly dílčí nesprávné postupy či pochybení v naříkaném řízení a v řízení vloženém (jak je uvedeno výše). Tuto skutečnost však soud spatřuje dostatečně zohledněnou již tím, že soud ve věci shledal nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce soudního řízení a stanovením peněžité formy zadostiučinění. Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani navýšení, ani snížení hodnoty základního odškodnění. Pro kritérium postupu orgánu veřejné moci v řízení soud základní částku odškodnění dále nemodifikoval, neboť dospěl pro dílčí pochybení soudu, jak jsou tato popsána výše, k závěru o nesprávném úředním postupu a tímto je toto kritérium vyčerpáno. -) Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva předmětný typ řízení řadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Význam předmětu řízení pro žalobce soud shledal jakožto typově zvýšený a již pro toto kritérium zvolil vyšší základní částku odškodnění ve výši 17 000 Kč/rok. Pokud jde o význam řízení, pak soud neshledal dále zvýšený subjektivní význam na straně žalobkyně, který by přesáhl běžné typové projevy tohoto typu řízení, a proto soud zvyšuje základní částku odškodnění pouze pro typový význam řízení, nad rámec volby vyšší částky základního odškodnění, ještě navýšením základního odškodění o dalších 10 %.

38. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě snížit o 60 % na výsledných 98 601,60 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci neposkytl žádné zadostiučinění, soud žalobci přiznal nárok na tuto částku a ve zbývající části požadovaného finančního zadostiučinění ve výši 596 396,40 Kč (694 998–98 601,60) soud žalobu zamítl.

39. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Úroky z prodlení pak soud přiznal z částky finančního zadostiučinění, kterou shledal, z důvodů uvedených výše, za přiměřenou. Soud přiznal úroky z prodlení ve výši požadované žalobcem, když tato nekoliduje s výší zákonnou.

40. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

42. V souzeném případě byla žalobce zcela úspěšný, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] [rok]).

43. Žalobkyni, která nebyla v řízení právně zastoupena, vznikly v řízení náklady ve výši: -) soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (za žalobu) a 1 000 Kč (návrh na delegaci vhodnou) -) náklady nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. za 6x úkon (žaloba, vyjádření ze dne [datum]; 2x příprava na ÚJ; 2x za účast na ÚJ); tj. celkem 1 800 Kč -) vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím bez jednání ze dne [datum] není podáním ve věci samé; předběžné uplatnění nároku není nákladem řízení dle § 31/4 OdpŠk – za tyto úkony soud náklady řízení nepřiznal -) ušlý výdělek dle § 137 odst. 1 o.s.ř. na účast na ÚJ konaném dne [datum] ve výši 1 280 Kč (8x 160 Kč dle potvrzení zaměstnavatele) -) cestovní výdaje na ÚJ konané dne [datum] ve výši 758,60 Kč (vzdálenost 2x181 km x průměrná spotřeba dle TP 6,2B A/100 x tehdy platná vyhlášková cena PHM BA 33,80 Kč); žalobkyni nenáleží amortizace za užití vozidla, jedná se o kategorii účetní, nikoli nákladovou položku -) cestovní výdaje na ÚJ konané dne [datum] ve výši 524 Kč (2x235 + 2x 27 Kč; dle založených cestovních výdajů) Tedy celkem 7 362,60 Kč.