10 C 219/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem ve věci žalobců: a. celé jméno žalobkyně , datum narození anonymizováno adresa žalobkyně b. celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa žalobce c. celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa žalobce d. celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa žalobce e. celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa žalobce anonymizována čtyři slova jméno příjmení anonymizováno adresa proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 8 slov , IČO , anonymizováno adresa o zaplacení 5 x 360 000 Kč s příslušenstvím I) Řízení se částečně, co do požadavku žalobce a. na úhradu částky 88 125 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, žalobce b. na úhradu částky 88 125 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, žalobce c. na úhradu částky 88 125 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, žalobce d. na úhradu částky 86 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a žalobce e. na úhradu částky 88 125 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, zastavuje. II) Žalovaná je povinna uhradit žalobci a. částku 30 625 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. III) Zamítá se žaloba žalobce a. ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 241 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále v požadavku na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 30 625 Kč za den [datum]. IV) Žalovaná je povinna uhradit žalobci b. částku 42 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. V) Zamítá se žaloba žalobce b. ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 229 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále v požadavku na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 42 500 Kč za den [datum]. VI) Žalovaná je povinna uhradit žalobci c. částku 30 625 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. VII) Zamítá se žaloba žalobce c. ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 241 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále v požadavku na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 30 625 Kč za den [datum]. VIII) Žalovaná je povinna uhradit žalobci d. částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. IX) Zamítá se žaloba žalobce d. ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 243 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále v požadavku na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 30 000 Kč za den [datum]. X) Žalovaná je povinna uhradit žalobci e. částku 30 625 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. XI) Zamítá se žaloba žalobce e. ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 241 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále v požadavku na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 30 625 Kč za den [datum]. XII) Žalovaná je povinna uhradit žalobcům společně náhradu nákladů řízení ve výši 71 468 Kč, a to k rukám jejich společného právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou ze dne [datum] domáhají, každý sám pro svoji osobu, finančního zadostiučinění ve výši 360 000 Kč jakožto odškodnění nemajetkové újmy vyvolané nepřiměřenou délkou řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětem naříkaného řízení byla žaloba podaná [anonymizováno] proti žalobcům, v tamním řízení v pozici žalovaných, a předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k celkem 11 pozemkům. Žalobci namítají, že naříkané řízení trvalo 9 let a 1 měsíc, což je doba nepřiměřeně dlouhá, přičemž zejména namítají, že došlo k nedůvodným průtahům a nečinnosti na straně soudu prvé instance, dále, že předchůdci žalobců a. a e. se z tohoto důvodu ani nedočkali výsledku naříkaného řízení, a žalobci zdůrazňují, že řízení pro ně mělo zvýšený význam, neboť se týkalo jejich vlastnického práva a souviselo s uplatněnými restitučními nároky.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z [datum]. Žalovaná uzavřela, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a žalobcům a., b., c. a e. poskytla zadostiučinění ve výši 88 125 Kč, žalobci d. pak částku 86 250 Kč. Žalovaná vyšla ze základní částky ročního odškodnění 15 000 Kč, tuto snížila o 20 % z důvodu složitosti řízení a o 5 % z důvodu sdílené újmy.

3. Podáním ze dne [datum] vzali žalobci žalobu částečně zpět, a to do výše plnění dobrovolně poskytnutého ze strany žalované, přičemž na jednání konaném dne [datum] žalobci potvrdili, že tyto částky jim byly uhrazeny v souvislosti s vydáním stanoviska s tím, že se tak jistě stalo do konce roku [rok]. Soud v návaznosti na toto částečné zpětvzetí žaloby výrokem I. rozsudku s odkazem na § 96 o. s. ř. řízení částečně zastavil.

4. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobci žalobou uplatněné nároky před podáním žaloby u žalované uplatnili, a to dne [datum].

5. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující. Dne [datum] byla podána žaloba žalobcem [anonymizováno] proti žalovaným [anonymizováno] [jméno], [celé jméno žalobce], [anonymizováno 7 slov] [země], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova]. Žalobce se domáhá určení, že je vlastníkem k 11 pozemkům, zapsaných pro KÚ [část obce] Katastrálního úřadu. Soud vyzývá žalobce k doložení plné moci k podání žaloby [datum]. Tento žádá o prodloužení lhůty, soud ji prodlužuje o 30 dnů do [datum]. Soud poté usnesením z [datum] řízení zastavuje, a to z důvodu nedoložení oprávnění k zastupování žalobce advokátem, který žalobu podal. Toto je doručeno i ostatním účastníkům řízení, konkrétně žalobkyni a) [datum], žalobci b) [datum], žalobci c) [datum], žalobci d) až [datum], a žalobci e) [datum]. Právní zástupce žalobce žádá o prominutí zmeškání lhůty [datum] a dokládá požadovanou plnou moc. Žalobce se odvolává proti zastavení řízení [datum]. Soud zamítá žádost o prominutí zmeškání lhůty k předložení plné moci usnesením z [datum], v souvislosti s tímto dochází právě k doručení žaloby žalobci d) citovaného dne [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] Městský soud v Praze rozhoduje usnesením z [datum] pod číslem listu [anonymizováno] tak, že usnesení soudu prvního stupně mění tak, že se řízení nezastavuje. Důvodem je skutečnost, že po vydání napadeného rozhodnutí byla zhojena odstranitelná vada řízení, konkrétně doložena požadovaná plná moc. [datum] vstupuje do řízení vedlejší účastník na straně žalobce, a to [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Soud tedy vyzývá žalobce [datum] a souhlasí se vstupem tohoto vedlejšího účastníka na své straně a informuje o tom účastníky ostatní. Žalobce sděluje, že souhlasí se vstupem vedlejšího účastníka [datum]. Jednání je nařízeno na [datum] pokynem z [datum], jsou voláni všichni účastníci i vedlejší účastníci. Žalobce b) se vyjadřuje [datum], soud toto rozesílá všem účastníkům. Následně se vyjadřuje žalovaná 3), tj. [anonymizováno], [datum]. Žalobce doplňuje svá tvrzení [datum], v tomto jsou rovněž doloženy listiny týkající se historie předmětných pozemků, v počtech několika desítek listin. Žalobkyně a) a žalobce d) se vyjadřují [datum], rovněž k tomuto přikládají několik desítek listinných důkazů. Soud rozesílá došlá vyjádření všem účastníkům. Jednání se koná [datum], na tomto se strany vyjadřují, a za účelem doplnění tvrzení a důkazů je jednání odročeno na [datum]. Žalobce poté opětovně doplňuje svá tvrzení [datum], a to ve vztahu ke každému z dotčených pozemků. K tomuto jsou rovněž přiloženy listinné důkazy v počtu několika desítek listin. Vedlejší účastník doplňuje skutková tvrzení a důkazní návrhy podáním doručeným [datum], toto dokládá rovněž několika desítkami listin. Podáním z [datum] odvolává [celé jméno žalobce] své dřívější vyjádření a připojuje se k vyjádření žalobců a) a d). Soud rozesílá účastníkům vzájemně jejich vyjádření. Žalovaný 1) se poté vyjadřuje [datum], rovněž přikládá několik desítek listinných důkazů. Jednání nařízené na [datum] je zrušeno z důvodu potřeby delší přípravy pro složitost věci a z důvodu možného spojení s řízením sp. zn. [spisová značka], o tomto jsou informováni účastníci. Žalovaný 1) poté doplňuje své vyjádření [datum]. Skutková tvrzení poté doplňuje vedlejší účastník podáním doručeným [datum], toto rovněž čítá několik desítek listin, týkajících se předmětných pozemků. Žalovaní 4, 5 a 6 se vyjadřují [datum], poté [datum], doplňují listinné důkazy opět v počtu desítek kusů. Žalobce žádá o zapsání poznámky spornosti přípisem z [datum], soud tak činí [datum]. Žalovaný doplňuje své vyjádření [datum], k tomuto dokládá několik desítek listinných důkazů. Soud poté nařizuje jednání na [datum]. Toto jednání však fakticky obesláno není, je poté jednání nařízeno na [datum], k tomuto jsou voláni všichni účastníci a stranám jsou rozeslána vzájemně jejich vyjádření. Pozůstalí po žalobci e) poté oznamují, že žalobce e) zemřel [datum], toto oznámení je doručeno soudu. Pozůstalý syn [celé jméno žalobce] oznamuje, že se bude účastnit řízení namísto původního žalobce, a to sice přípisem soudu doručeným [datum]. Toto dokládá potvrzením notáře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o svém dědictví. Soud poté [datum] odvolává nařízené jednání z [datum] z důvodu úmrtí tohoto účastníka a dále z důvodu možné podjatosti soudce. Žalovaný 6. podává návrh na pokračování řízení datovaný [datum]. Věc je předložena [datum] odvolacímu soudu k rozhodnutí o vyloučení soudce. Pochyby o své možné podjatosti oznámil sám předseda senátu [anonymizováno] [jméno řešitele] [jméno řešitele], neboť zastupování [anonymizováno] [název soudu] se ujal [anonymizováno 7 slov], přičemž soudce vede u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] spor právě vůči [anonymizováno] a dochází tak ke kolizi, kdy v jím vedeném řízení rovněž vystupuje [anonymizováno], stejně tak jako v řízení naříkaném. O vznesené námitce podjatosti rozhoduje Městský soud v Praze usnesením ze [datum] tak, že soudce [anonymizováno] [jméno] [jméno] není vyloučen z projednání a rozhodnutí této věci. Na soud se poté obrací notář [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sdělením, že právním nástupcem po [anonymizována dvě slova]. [jméno] [celé jméno žalobce] je [anonymizováno], respektive toto notář potvrzuje. Do spisu je poté založeno dědické usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 z [datum], týkající se pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce]. Soud poté usnesení z [datum] rozhoduje tak, že namísto se žalovaným 6. [anonymizována dvě slova]. [jméno] [celé jméno žalobce] se v řízení dále pokračuje s [celé jméno žalobce]. Jednání je nařízeno na [datum]. Ve spise na [číslo] jsou založeny listinné důkazy. Jednání nařízené na [datum] se koná, na tomto jsou čteny listinné důkazy, a jednání je odročeno na [datum] za účelem pokračování v provádění listinných důkazů. Žalovaná 1. [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum], proto je podán návrh na pokračování zbývajícími účastníky dne [datum], a to s dědicem této žalované. Soud proto ověřuje tyto údaje v Co a odvolává jednání nařízené na [datum]. Soudu je předloženo potvrzení notáře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o tom, že pozůstalá dcera [celé jméno žalobkyně] je jedinou dědičkou [jméno] [příjmení]. Toto je doloženo rovněž usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne [datum], kterým je pravomocně v otázce tohoto dědického řízení a právního nástupnictví [celé jméno žalobkyně] rozhodnuto. Soud poté vydává usnesení [datum], kterým rozhoduje o procesním nástupnictví po [jméno] [příjmení] tak, že v řízení se pokračuje s [celé jméno žalobkyně], její dědičkou. Soud poté nařizuje jednání na [datum], z důvodu koronavirových opatření je však toto odročeno. Jednání je pak nařízeno na [datum]. Toto se koná, jsou čteny listinné důkazy a jednání je za účelem pokračování v dokazování odročeno na [datum]. Žalovaní se poté vyjadřují [datum], zakládají listinné důkazy. Soud tato vyjádření rozesílá. Žalobce se vyjadřuje [datum]. Jednání se koná [datum], tak jak bylo odročeno, je pokračováno v čtení listinných důkazů a za účelem pokračování v dokazování odročeno na [datum]. Žalovaní se vyjadřují [datum], poté se vyjadřuje žalobce [datum]. Jednání se koná [datum], je pokračováno v čtení listinných důkazů, jednání je odročeno na [datum], aby se strany mohly vyjádřit k provedenému dokazování. Strany poté zakládají do spisu závěrečné návrhy a vyjádření k provedeným listinným důkazům. Soud toto stranám vzájemně rozesílá. Jednání se poté koná [datum] a na tomto je vyhlášen rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum] je založeno pod číslem listu [anonymizováno], na tomto je vyznačena doložka právní moci k [datum] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací]. Tímto soud rozhodl tak, že určil, že žalobce je vlastníkem předmětných pozemků. Usnesením ze dne [datum] je pak rozhodnuto o nákladech řízení, tak jak toto bylo vyhrazeno k samostatnému rozhodnutí v rozsudku. Rozsudek je vypraven [datum]. Žalovaný 1, 2 a 4, 5, 6 se odvolávají [datum]. Soud je vyzývá k úhradě soudního poplatku [datum] Soudní poplatek je uhrazen v průběhu [anonymizováno] roku [rok] a věc je předložena odvolacímu soudu [datum]. Jednání je nařízeno na [datum]. Žalobce se vyjadřuje k podaným odvoláním [datum], poté [datum] Městský soud v Praze ve věci rozhoduje rozsudkem ze dne [datum] pod číslem listu [anonymizováno], a to sice tak, že rozsudek soudu prvého stupně ve věcném výroku potvrdil a změnil ve výroku nákladovém. Žalovaní 1, 2, 4, 5 a 6 podávají dovolání [datum]. Soud je vyzývá k zaplacení soudního poplatku [datum], poplatek je uhrazen. Žalovaný 3. [anonymizováno] se vyjadřuje k podanému dovolání [datum]. Žalobce se vyjadřuje [datum]. Věc je předložena dovolacímu soudu [datum] a Nejvyšší soud rozhodl rozsudkem ze dne [datum] pod číslem listu [anonymizováno]. Tímto rozhoduje tak, že se zrušuje rozsudek Městského soudu v Praze ze [datum] a věc se vrací odvolacího soudu k dalšímu řízení. Odvodní soud předkládá věc městskému soudu po rozeslání rozhodnutí dovolacího soudu [datum] Odvolací soud nařizuje jednání na [datum] a na tomto vydává rozsudek pod číslem listu [anonymizováno], kterým opětovně rozsudek soudu prvého stupně ve výroku o věci samé potvrzuje a mění ve výroku nákladovém. Na tomto rozhodnutí je vyznačena doložka právní moci k [datum]. Tím naříkané řízení končí.

6. Z přípisu [anonymizována tři slova] ze [datum] soud zjistil, že žalobci komunikovali se [anonymizována tři slova] ohledně restitučních řízení, respektive náhrady za nevydané pozemky s tím, že má soud za zjištěné, že o této náhradě nemohlo být definitivně rozhodnuto, neboť byl stále veden nepravomocně ukončený naříkaný spor o určení vlastnického práva, zahájený [anonymizováno]. Z přípisu [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ze [datum], dále z přípisu [právnická osoba] [anonymizováno] z [datum] a z faktury vystavené touto společností [číslo] dále z přípisu [anonymizována tři slova] [obec a číslo] z [datum], z výzvy k účasti na kontrolní prohlídce téhož úřadu z [datum], z výzvy ke zjednání nápravy téhož úřadu z [datum] a z výzvy ke zjednání nápravy téhož úřadu ze [datum] soud zjistil, že se žalobci bylo ze strany těchto orgánů komunikováno jako s vlastníky předmětných pozemků, a to nehledě na to, že vůči nim byla podána právě předmětná žaloba v naříkaném řízení, a bylo po nich vyžadováno dodržování povinností vyplývajících z jejich vlastnictví, zejména pokud jde o údržbu těchto pozemků a hrazení nákladů na jejich údržbu.

7. Soud ve věci duplicitně nehodnotil listiny z naříkaného řízení, neboť k důkazu byl proveden spis celý.

8. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

9. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalobci svůj nárok u žalované předběžně uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

11. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

14. V řízení bylo dále třeba zohlednit skutečnost, že žalobkyně a. je právním nástupcem původní poškozené [jméno] [příjmení], na jejíž místo do řízení nastoupila, a že žalobce e. je právním nástupcem původního poškozeného [jméno] [celé jméno žalobce], na jehož místo do řízení nastoupil.

15. Otázkou jakým konkrétním způsobem má soud postupovat a jak má stanovit částku zadostiučinění s ohledem na pluralitu účastníků, kteří v řízení vystupují jako dědicové původního účastníka, a to ve vztahu k období, kdy se řízení účastnil jejich právní předchůdce, se zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod [číslo] [rok] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Uzavřel, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, které náleží jednomu z procesních nástupců původního účastníka, je na místě nejprve určit zadostiučinění, které by náleželo původnímu účastníku řízení za tu část řízení, jíž se sám účastnil. Tuto částku je poté třeba vydělit počtem dědiců původního účastníka, kteří do řízení nastoupili na jeho místo – a to z toho důvodu, aby částka přiznaná v součtu jednotlivým dědicům nepřevyšovala částku, která by náležela původnímu účastníku řízení. Za další část řízení, od smrti původního účastníka až do konce řízení, náleží každému z dědiců zadostiučinění vypočítané postupem podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen " Stanovisko), procentuálně snížené z důvodu sdílení újmy nerozlučnými procesními společníky. Tento postup je na místě pouze v případě, ve kterém procesní nástupci i za života zůstavitele projevovali o zůstavitelovy záležitosti zájem. Pokud by o zůstavitelovy záležitosti za jeho života zájem vůbec neměli, pak by jim za část řízení, které se účastnil zůstavitel, zadostiučinění nenáleželo vůbec, nebo ve výrazně menším rozsahu.

16. Soud proto na jednání konaném dne [datum] poučil stranu žalující, pokud jde o žalobce a. a žalobce e., o nutnosti doplnit relevantní skutková tvrzení a důkazní návrhy k tomu, že projevovali zájem o záležitosti původního účastníka řízení jakožto zůstavitele a jejich předchůdce v naříkaném řízení. A že o naříkaném řízení věděli. Právní zástupce žalobců k tomuto doplnil, že žalobci o naříkaném řízení věděli zejména z důvodu, že se jednalo o majetek historicky zabraný rodině, tedy původní historický rodinný majetek, a záležitost se proto řešila v rámci celé rodiny. To, že se o záležitosti svých právních předchůdců zajímali, se podává i z toho, že žalobkyně aa je dcerou a žalobce e. synem původního účastníka řízení. Po provedeném dokazování naříkaným spisem pak má soud tato tvrzení za prokázaná. Zejména z obsahu vyjádření jednotlivých účastníků se podává, že se jednalo o majetek širší rodiny a že o tomto a o sporech ohledně tohoto majetku vedených bylo v rodině širší povědomí, a z usnesení o obou právních nástupnictvích, jak jsou tato konstatována výše v rámci sdělení obsahu naříkaného spisu a z potvrzení notářů, respektive dědických usnesení, na základě nichž žalobce a. a e. byli určeni jakožto dědici po původních účastnících řízení, má soud za zjištěné, že tito byli skutečně přímými dědici původních účastníků. Soud tak nemá důvody pochybovat o tom, že věděli o naříkaném řízení a že se o záležitosti svých právních předchůdců zajímali.

17. Soud tedy v tomto ohledu uzavírá, že se zabýval celkovou délkou naříkaného řízení i ve vztahu k žalobkyni a. i ve vztahu k žalobci e., a to od jeho počátku do jeho konce jakožto celkem, aniž by blíže rozlišoval období, kdy účastníkem řízení byl původní žalobce a kdy žalobci aktuální. Jelikož oba žalobci byli vždy jediným dědicem po původním žalobci v naříkaném řízení, náleží jim totiž plný nárok na odškodnění jako původnímu žalobci, tedy lze toto období i tuto újmu pro účely jejího stanovení a posouzení posuzovat jakožto celek.

18. Naříkané řízení: -) bylo zahájeno podáním žaloby žalobcem hl. m. [obec] dne [datum] -) ukončeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] s právní mocí ke dni [datum] -) vůči žalobkyni a. (v postavení žalované 1/) bylo řízení zahájeno dne [datum], tedy doručením žaloby původnímu účastníkovi paní [jméno] [příjmení], na jejíž místo žalobkyně a., jakožto jediný dědic, do řízení vstoupila s právní mocí ke dni [datum] (na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] – tedy řízení vůči ní trvalo 8 let a 11 (započatých) měsíců -) vůči žalobci b. (v postavení žalovaného 2/) bylo řízení zahájeno dne [datum], doručením žaloby – tedy řízení vůči němu trvalo 8 let a 11 (započatých) měsíců -) vůči žalobci c. (v postavení žalovaného 4/) bylo řízení zahájeno dne [datum], doručením žaloby – tedy řízení vůči němu trvalo 8 let a 11 (započatých) měsíců -) vůči žalobci d. (v postavení žalovaného 5/) bylo řízení zahájeno dne [datum] doručením žaloby ([číslo listu] p.v. naříkaného spisu) – tedy řízení vůči němu trvalo 8 let a 9 (započatých) měsíců -) vůči žalobci e. (v postavení žalovaného 6/) bylo řízení zahájeno dne [datum], tedy doručením žaloby původnímu účastníkovi panu [jméno] [celé jméno žalobce], na jehož místo žalobce e., jakožto jediný dědic, do řízení vstoupil s právní mocí ke dni [datum] (na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) – tedy řízení vůči němu trvalo 8 let a 11 (započatých) měsíců 19. Takto vymezená doba naříkaného řízení je ve vztahu ke všem žalobcům nepřiměřeně dlouhou, k čemuž vede soud vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona.

20. K tomuto závěru vede soud zejména vyhodnocení kritéria písmene d) – postupu soudu během řízení. Z obsahu naříkaného spisu se zejména podává, že postup soudu prvé instance nebyl koncentrovaný a mezi jednotlivými úkony, zejména jednotlivými jednáními, lze shledat velmi dlouhá časová období s delšími obdobími nečinnosti ze strany soudu. V tomto směru soud poukazuje zejména na to, že prvé jednání ve věci bylo nařízeno [datum] a další jednání ve věci se pak koná až [datum], tedy po 4 letech a 6 měsících. Jakkoliv nelze konstatovat, že by soud v tomto období bylo zcela nečinný, když byla řešena například otázka procesního nástupnictví, pak je třeba však zohlednit zejména to, co se podává z obsahu naříkaného spisu, tedy že soud nečinil úkony směřující k rozhodnutí ve věci samé. O tomto svědčí například to, že jednání původně nařízené na [datum] bylo zrušeno pouze z důvodu, že bylo třeba delších příprav soudu na toto jednání, i to, že soud se v tomto období zaměřil zejména na rozesílání vzájemných vyjádření stran, tedy nečinil úkony, které by směřovaly k tomu, aby se ve věci mohlo konat další jednání a věc spěla k rozhodnutí ve věci samé. Za období dílčích průtahů pak lze označit dále období od [datum], kdy je soud vyzván žalobci k tomu, aby alespoň vyznačil v katastru nemovitostí poznámku spornosti, a soud tak činí - jakožto jediný úkon - až [datum], tedy po více než půl roce. V mezidobí přitom nečiní žádný úkon k ukončení věci. Dalším obdobím dílčího průtahu je období od [datum], kdy je soudu oznámeno, že dědicem po původním účastníku [jméno] [celé jméno žalobce] je jeho syn [celé jméno žalobce], přičemž toto je doloženo potvrzením notáře, a kdy soud v návaznosti na toto odročuje jednání z [datum], a o procesním nástupnictví tohoto účastníka, konkrétně žalobce e. rozhoduje až usnesením z [datum], tedy po 1 roce a 2 měsících. Za skutečnost, která rovněž přispěla k prodloužení řízení, je pak nutno považovat i to, že věc byla předložena s předsedou senátu oznámenou pochybností o jeho nepodjatosti odvolacímu soudu z důvodu, že předseda senátu vedl s [anonymizována dvě slova] spor o výši svého platu, přičemž toto oznamuje soudce předsedovi soudu [datum], tento předkládá věc k rozhodnutí o vyloučení soudce nadřízenému soudu [datum], přičemž místopředseda soudu uvádí, že vyřizující soudce neuvádí konkrétní důvody pro své vyloučení, tedy neuvádí skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že jím zahájené řízení zakládá poměr k [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] takového charakteru, že by nemohl rozhodovat předmětný spor. Samotné vyřešení této otázky bylo ukončeno rozhodnutím Městského soudu v Praze ze [datum], tedy řízení zásadním způsobem neprotáhlo, nicméně vznesená obava o podjatost byla jedním z důvodů pro odročení jednání z [datum], což v kombinaci s ostatními faktory vedlo k tomu, že druhé jednání ve věci se konalo až [datum]. Dalším obdobím dílčího průtahu je období od [datum], kdy je oznámeno soudu, že právním nástupcem původní žalobkyně [jméno] [příjmení] je [jméno] [celé jméno žalobkyně], což je doloženo potvrzením notáře a příslušnými doklady z dědického řízení. Nicméně o procesním nástupnictví je rozhodnuto až usnesením z [datum], tedy po 9 měsících. Všechny tyto dílčí skutečnosti pak vedou k tomu, že další jednání ve věci se koná až [datum], tedy po 1 roce a 9 měsících od jednání předchozího. Kritérium postupu soudu první instance během řízení pak vede soud jednoznačně k závěru, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení.

21. Tento závěr pak nevyvrací ani vyhodnocení kritérií ostatních. Jak soud uvádí níže, řízení bylo složitějším po stránce skutkové i procesně, nicméně nikoliv natolik, aby toto odůvodňovalo délku řízení dosahující skoro 9 let. Pokud jde o chování účastníků, pak toto bylo neutrální, tedy ani toto nezakládá závěr o přiměřenosti délky naříkaného řízení. Zbývajícím kritériem je pak kritérium významu řízení, které naopak podtrhuje závěr o tom, že mělo být ve věci rozhodnuto dříve, neboť soud shledal tento význam zvýšeným.

22. Ve věci je tak dán odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce naříkaného řízení.

23. K tomuto soud doplňuje, že v naříkaném řízení došlo sice k úmrtí dvou původních žalobců, nicméně soud z tohoto důvodu naříkané řízení nepřerušoval, proto se zdejší soud nemohl blíže zabývat tím, zda tato dědická řízení byla přiměřeně dlouhými či nikoliv, neboť jelikož nedošlo k přerušení naříkaného řízení, nejsou tato dědická řízení ve vztahu k naříkanému řízeními vloženými, kterými by se soud měl v rámci kompenzačního řízení dále zabývat. Nad rámec tohoto však soud uvádí, že k závěru o nesprávném úředním postupu dospěl soud již jen vyhodnocením samotného průběhu naříkaného řízení, tedy v tomto směru nebylo ani třeba zjišťování průběhu dědických řízení v předmětných obdobích zjišťovat.

24. V důsledku porušení práva žalobců na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě těmto vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.

25. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

26. Za posuzované řízení v délce trvání necelých 9 let (8+11, resp. 8+9) soud přiznal žalobcům základní částku odškodnění vycházející z částky 15 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Tuto částku zvolil soud s ohledem na to, že celková délka řízení nebyla sice přiměřená, ale zároveň neshledal soud důvody pro závěr, že je ve věci na místě vyjít z vyšší částky základního ročního odškodnění, když toto je dle ustálené judikatury přiznáváno až za řízení přesahující dobu 10 let dobu trvání řízení nebo za řízení, kde toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal. K těmto jednotlivým kritériím se soud podrobně vyjadřuje níže, a příp. pro tyto základní částku odškodnění modifikuje – soud nicméně nedospěl k závěru, že by se některé z těchto kritérií na celkové délce řízení podílelo natolik zásadní měrou (výjimečně), že by toto mělo být zohledněno ještě navíc (vedle modifikace) tím, že bude navýšena i samotná základní částka ročního odškodnění.

27. Základní částka ročního odškodnění tak činí: -) u žalobce a. (8 let a 11 měsíců) – 118 750 Kč -) u žalobce b. (8 let a 11 měsíců) – 118 750 Kč -) u žalobce c. (8 let a 11 měsíců) – 118 750 Kč -) u žalobce d. (8 let a 9 měsíců) – 116 205 Kč -) u žalobce e. (8 let a 11 měsíců) – 118 750 Kč 28. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod V., rozsudek Nejvyššího soud ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část [anonymizováno] Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [stanovisko NS] bylo vydáno již dne [datum].

29. Soud předně uvádí, že všechna kritéria, kterými modifikoval základní částku odškodnění, se vztahují společně ke všem žalobcům, tedy platí pro každého z nich zvlášť a jednotlivě, s výjimkami níže uvedenými (věk u žalobce b. + 10%).

30. Základní částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: -) V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – Naříkané řízení bylo skutkově složitějším a soud proto pro toto kritérium základní částku odškodnění ponížil o 10 %. Předmětem naříkaného řízení bylo určení vlastnického práva celkem k 11 pozemkům, přičemž soud se po skutkové stránce musel zabývat naplněním předpokladů zakotvených zejména v zákoně č. 172/1991 Sb. Tedy bylo třeba po skutkové stránce tvrdit a prokazovat otázku faktického hospodaření ke všem těmto pozemkům, to, zda se jednalo o funkční celek s budovami, bylo třeba zabývat se otázkou dobré víry a otázkou vydržení s tím, že tvrzení o vlastnických právech žalovaných byla založena na dokumentech fakticky historických, pocházejících z roku 1922, 1927 či 1943. Pozemky přitom byly původně evidovány v pozemkovém katastru a docházelo ke zjišťování neshod mezi jejich zápisy či zakresleními v katastrálních podkladech. Všechny tyto skutečnosti tak odůvodňují ponížení základní částky odškodnění pro skutkovou složitost, neboť v tomto rozsahu se tato na délce řízení promítla. Soud nepřistoupil k vyššímu snížení základní částky odškodnění, neboť řízení bylo po této stránce sice skutečně složitějším, nicméně jak se podává z obsahu naříkaného spisu, toto se projevilo fakticky tím, že řízení bylo v jeho závěrečné fázi opakovaně odročováno pro čtení listinných důkazů a umožnění stranám vyjádřit se k těmto, což však vedlo nakonec k prodloužení řízení v řádech„ jen“ jednotek měsíců. Celkový podíl skutkové složitosti řízení ve vztahu k celkové délce řízení tak byl zapříčiněn kritérii jinými, zejména postupem soudu během řízení, proto soud přistoupil k tomuto nízkému ponížení. Soud dále ponížil základní částku odškodnění o dalších 10 % pro procesní složitost věci. Tato se projevila zejména tím, že soud musel 2× rozhodovat o otázce procesního nástupnictví, a procesní složitost věci se projevila i v počtu účastníků tohoto řízení, neboť jednotlivá vyjádření bylo třeba zasílat vždy všem zbývajícím účastníkům či vedlejším účastníkům, přičemž doručování některým z nich bylo komplikované, případně toto muselo být činěno opakovaně. V řízení byla rovněž řešena soudcem vznesená obava o jeho vlastní podjatost, o čemž rozhodoval nadřízený soud. Soud dále již nemodifikoval základní částku odškodnění pro právní složitost věci, neboť jakkoliv se jedná o řízení právně složitější, pak z obsahu naříkaného spisu se nepodává, že právě pro právní složitost věci by došlo k prodloužení délky řízení. Soud dále nemodifikoval základní částku odškodnění ani pro počet soudních instancí. Ve věci rozhodoval jednou soud obvodní, 2× soud městský a jednou soud Nejvyšší. Městský soud v Praze jako odvolací však ve věci rozhoduje poprvé až [datum], tedy poté, co je řízení již vedeno déle než 7 let, a i přesto, že poté rozhoduje ještě soud nejvyšší a znovu soud městský, je řízení ukončeno tímto pohledem již [datum]. Nelze tak uzavřít, že by počet soudních instancí celkovou délku řízení zásadněji ovlivnil a soud proto základní částku odškodnění dále nemodifikoval -) Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). - Ani jeden ze žalobců, v tamním řízení v postavení žalovaného, se na délce řízení nepodílel ani pozitivně ani negativně, tedy soud pro toto kritérium základní částku odškodnění dále nemodifikuje. -) Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) - Soud pro toto kritérium dospěl k závěru o nesprávném úředním postupu. Vzhledem k rozsahu shledaných pochybení však má soud za to, že v tomto případě tímto toto kritérium vyčerpáno není a pro pochybení na straně soudu prvé instance, jak tyto soud blíže rozebírá výše v rámci závěru o existenci odpovědnostního titulu, soud dále základní částku odškodnění navyšuje celkově o 20 %. Je tomu tak zejména z důvodu toho, že je třeba tímto způsobem zohlednit skutečnost, že prvé jednání ve věci se konalo v [anonymizováno] [rok], a poté následuje období nekoncentrované činnosti soudu, které vede v posledku k tomu, že o věci je znovu konáno jednání až v [anonymizováno] [rok], tedy po 4 a půl letech. Další třetí jednání ve věci se pak koná až [datum], tedy po dalším roce a 3/4. V rámci těchto období pak soud shledal období dílčích průtahů a souhrnně tak tedy soud uzavírá, že všechna tato pochybení nejsou vyčerpána závěrem o existenci odpovědnostního titulu a soud považuje za nezbytné pro tato pochybení základní částku odškodnění navýšit o 20 %, neboť pro postup soudu důvodně vnímali účastníci řízení délku řízení úkorněji a tento se na délce řízení zásadně promítl. -) Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Řízení o určení vlastnického práva není řízením s typově zvýšeným významem řízení. Soud však i přesto dospěl k závěru o tom, že pro účastníky mělo řízení význam zvýšený. V naříkaném řízení byli žalobci v postavení žalovaných žalováni o určení vlastnického práva k pozemkům, ohledně nichž bylo zapsáno i jejich vlastnické právo. Vyřešení otázky určení vlastnického práva hlavního města Prahy jako žalobce mělo pro žalobce v tamním řízení v postavení žalovaných další dopady do jejich postavení, konkrétně pokud jde o možnost domáhat se svých jiných nároků v rámci restitučních předpisů, pokud by vlastníky pozemků skutečně nebyli. A dále i v tom směru, že jakkoliv na jedné straně čelili žalobě, že nejsou vlastníky předmětných pozemků, pak na straně druhé byli nuceni ze strany státu činit úkony, konkrétně hradit náklady související s údržbou předmětných pozemků, jakoby vlastníky skutečně nezpochybnitelně byli. V tomto tak soud shledává význam řízení pro žalobce za zvýšený a základní částku odškodnění pro něj navyšuje o 10 %. Soud však na druhou stranu má z naříkaného řízení za zjištěné, že předmětné pozemky byly dlouhodobě rodinným majetkem rodiny, tvořené mimo jiné žalobci (a jejich právními předchůdci), a tito žalobci tak byli vystaveni řízení jakožto osoby, které význam tohoto řízení vnímaly společně. Tedy rovněž újmu vyvolanou délkou tohoto řízení vnímali společně. Soud tedy dospěl k závěru, že na straně žalobců se jedná o újmu sdílenou, neboť se jednalo o problematiku všech žalobců se společně dotýkající a újmu vyvolanou každému z nich tak nesli společně s dalšími žalobci, v tamním řízení v postavení žalovaných, společně (viz například Ústavní soud sp. zn. [ústavní nález]).

31. Nad rámec výše uvedeného pak soud modifikoval ve vztahu k žalobci b. základní částku odškodnění navýšením o dalších 10% pro význam řízení, daný věkem tohoto žalobce, neboť již v době bezprostředně po zahájení naříkaného řízení tento žalobce dosáhl věku [anonymizováno] let, tedy pro svůj věk vnímal délku řízení úkorněji, což je i dle judikatury okolnost zvyšující pro daného účastníka význam řízení (NS sp. zn. [spisová značka]).

32. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě ponechat ve vztahu k žalobci a., žalobci c., žalobci d. a žalobci e. nemodifikovanou (- 10%; + 20%; - 10%), ve vztahu k žalobci b. pak navýšenou celkově o + 10 % (- 10%; + 20%; - 10%; + 10%) tedy jejich nárok na zadostiučinění činí: u žalobce a. – základní částka (nemá být modifikována) činí 118 750 Kč; žalobce a. obdržel 88 125 Kč (v této části bylo řízení zastaveno); soud tedy přiznal zbývající nárok 30 625 Kč a ve zbytku (241 250 Kč) žalobu zamítl u žalobce b. – základní částka je navýšena o 10% a činí 130 625 Kč; žalobce b. obdržel 88 125 Kč (v této části bylo řízení zastaveno); soud tedy přiznal zbývající nárok 42 500 Kč a ve zbytku (229 375 Kč) žalobu zamítl u žalobce c. – základní částka (nemá být modifikována) činí 118 750 Kč; žalobce c. obdržel 88 125 Kč (v této části bylo řízení zastaveno); soud tedy přiznal zbývající nárok 30 625 Kč a ve zbytku (241 250 Kč) žalobu zamítl u žalobce d. – základní částka (nemá být modifikována) činí 116 250 Kč; žalobce d. obdržel 86 250 Kč (v této části bylo řízení zastaveno); soud tedy přiznal zbývající nárok 30 000 Kč a ve zbytku (243 750 Kč) žalobu zamítl u žalobce e. – základní částka (nemá být modifikována) činí 118 750 Kč; žalobce e. obdržel 88 125 Kč (v této části bylo řízení zastaveno); soud tedy přiznal zbývající nárok 30 625 Kč a ve zbytku (241 205 Kč) žalobu zamítl 33. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona.

34. Nárok na úhradu úroku z prodlení je tak důvodný až ode dne [datum], nikoli již od [datum] a žalobcům náleží pouze z částek přiznaných soudem, neboť dobrovolného plnění se žalobcům dostalo v době, kdy žalovaná v prodlení ještě nebyla (potvrzena úhrada nejpozději do konce roku [rok]; tedy včas).

35. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

37. V souzeném případě byli žalobci zcela úspěšní, proto mají proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] [rok]).

38. Žalobců bylo celkem 5 a byli zastoupeni stejným právním zástupcem, v řízení jim přitom vznikly náklady v celkové výši 71 468 Kč, která je tvořena: -) soudní poplatek ve výši 10 000 Kč (5x 2 000 Kč); -) 4x odměna právního zástupce za úkon právní služby á 3.100 Kč bez DPH (převzetí zastoupení; žaloba; částečné zpětvzetí žaloby; účast na jednání soudu), tj. při navýšení dle § 12 odst. 4 AT celkem 60 016 Kč s DPH (dle § 6,7, 9/4a) AT; tarifní hodnota 50 000 Kč dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]); -) úkon výzvy k plnění odměňovaným není úkonem řízení dle § 31 odst. 4 OdpŠk; -) paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za 4 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 1 452 Kč s DPH