10 C 220/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 500 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne datum. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejdříve zaregistroval zadáním svých osobních údajů. Následně žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru. Na to žalobkyně reagovala zasláním návrhu úvěrové smlouvy skrz webové rozhraní. Žalovaný tento návrh akceptoval zadáním uživatelského jména a kódu z SMS zprávy, který mu byl zaslán na jeho telefon za účelem legitimace uzavírané smlouvy. Žalobkyně na základě uzavřené smlouvy téhož dne zaslala žalovanému částku ve výši 5 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení úhrady jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, a celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Žalovaný se dále ve smlouvě zavázal žalobkyni vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za každý den čerpání úvěru do jeho úplného splacení, který žalobkyně vyčíslila částkou ve výši 3 500 Kč. Žalovaný nedostál svému závazku hradit řádně a včas. Žalovaný nehradil ani později, a to ani v návaznosti na upomínky žalobkyně. Žalovaná částka se tak skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 3 500 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč, to vše spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1969 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně v žalobě a u žalovaného soud souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládal, když se žalovaný k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, ačkoli byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí).

4. Soud měl k dispozici následující listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru číslo ze dne datum se podává, že účastníci uzavřeli dne datum shora uvedenou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč na 70 dní od doby čerpání a žalovaný se zavázal tyto vrátit i s příslušenstvím a poplatky nejpozději poslední den doby trvání úvěru. Žalobkyně se dále zavázala, že poskytne žalovanému peněžní prostředky do tří pracovních dnů od uzavření smlouvy formou bezhotovostního převodu na účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal, že úvěr vrátí v pěti splátkách ve výši 1 700 Kč, přičemž první splátka měla být uhrazena dne datum a poslední dne datum. Dále bylo domluveno, že žalovaný uhradí i denní poplatek za poskytnutí (čerpání) úvěru. V případě prodlení žalovaného je pak stanovena smluvní pokuta ve výši 500 Kč za jakoukoliv neuhrazenou splátku. Smlouva je podepsána žalobkyní a elektronicky podepsána žalovaným prostřednictvím verifikačního SMS kódu.

6. Z potvrzení o přijaté platbě ze dne datum soud zjistil, že dne datum žalovaný zaslal žalobkyni 1 Kč, tj. došlo k ověření a ztotožnění účtu žalovaného.

7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum soud zjistil, že dne datum žalobkyně zaslala na č. ú. bankovní účet částku 5 001 Kč.

8. Z předžalobní upomínky ze dne datum, včetně podacího lístku, se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, tak bude žalobkyně věc řešit soudní cestou. Doručena fikcí 10 dne od datum, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí pro žalovaného.

9. Soud právně posoudil věc následovně:

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Účastníci si sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Výše a způsob poskytnutí peněžních prostředků ze strany žalobkyně a způsob a lhůty jejich vrácení, včetně sjednaného poplatku jako odměny za poskytnutí úvěru pak byly konkretizovány v uzavřené smlouvě. Žalobkyně řádně poskytla bezhotovostním převodem žalovanému jistinu ve výši 5 000 Kč dne datum. Žalovaný tím, že neuhradil žalobkyni ve lhůtě splatnosti jistinu úvěru vč. sjednaného poplatku za poskytnutý úvěr, jednoznačně porušil svou povinnost, která pro něho jako pro úvěrovaného ze smlouvy o úvěru vyplývala. Žalovaný se dostal do prodlení s celkovou úhradou v den následující po dni konečné splatnosti úvěru, tj. dne datum. Dále bylo domluveno, že žalovaný uhradí i denní poplatek za poskytnutí (čerpání) úvěru, z toho důvodu žalobkyni náleží i poplatek ve výši 3 500 Kč. Soud tak v uvedené části shledal žalobu důvodnou.

15. Řádné plnění smluvních povinností žalovaným v podobě hrazení sjednaných splátek úvěru bylo utvrzeno ujednáním o smluvní pokutě ve smyslu § 2048 a násl. o. z. Žalovaný svou povinnost pětkrát porušil, tj. nezaplatil ani jednu z pěti sjednaných splátek úvěru, a vznikla mu tak tedy povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu v celkové výši 2 500 Kč (5x 500 Kč). Rovněž v požadavku na zaplacení této smluvní pokuty byla žaloba podána důvodně.

16. Pokud jde o požadované příslušenství dle § 1970 o. z., tak k tomuto soud uvádí, že žalovaný se dne datum ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Žalobkyně, která splnila své povinnosti, tak může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. Takto obecně stanovené pravidlo pro vznik nároku na zaplacení úroku z prodlení pak bylo modifikováno smluvním ujednáním účastníků.

17. Pokud jde o příslušenství smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek úvěru ve výši 2 500 Kč, účastníci ve smlouvě sjednali, že se žalovaný zavazuje vrátit žalobkyni veškeré peněžní prostředky poskytnuté jako úvěr a zaplatit příslušenství a veškeré poplatky za poskytnutí úvěru a další případné finanční závazky vzniklé na základě smlouvy nejpozději v poslední den doby trvání úvěru, tj. v den konečné splatnosti úvěru sjednaný na datum. Uvedené ujednání dle názoru soudu plně dopadá na smluvní pokuty, lze tak požadavek na zaplacení úroku z prodlení od datum považovat za důvodný. Z logiky věci se však odkazované smluvní ujednání nemůže vztahovat na pokutu za prodlení s úhradou poslední splátky splatné v den konečné splatnosti úvěru. Na tuto smluvní pokutu vznikl nárok až při prodlení s úhradou poslední splátky, tj. nejdříve až v den následující po splatnosti poslední splátky/dni konečné splatnosti úvěru, a smluvní pokuta tak nemohla být splatná již ke dni konečné splatnosti úvěru. Jelikož jiná splatnost smluvní pokuty nebyla mezi účastníky sjednána, byla smluvní pokuta za prodlení s úhradou poslední splátky splatná dle § 1958 odst. 2 o. z. na požádání žalobkyně, tj. zaslání předžalobní výzvy. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne datum, přičemž dne datum byla připravena k vyzvednutí pro žalovaného. K doručení předžalobní výzvy došlo fikcí desátým dnem, tj. datum, takže ke splatnosti došlo dne datum. Žalovaný se tak dostal do prodlení dne datum. Stran výše úroku z prodlení ze smluvních pokut nebylo účastníky ničeho sjednáno, žalovaný je tedy povinen platit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené tedy soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ze smluvních pokut za prodlení s úhradou splátek až od datum a ve zbytku žalobu v požadavku na zaplacení úroku z prodlení ze smluvních pokut jako nedůvodnou zamítl.

18. Pokud jde o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 500 Kč, účastníci si ve smlouvě výslovně sjednali, že v případě prodlení s úhradou úvěru, kterým je myšlena jistina a poplatek, bude žalovaný platit úrok z prodlení pouze z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, nikoliv též z dlužné částky na poplatku za poskytnutí úvěru (viz anonymizováno číslo smlouvy). Soud tak shledal žalobu v požadavku na zaplacení úroku z prodlení z dlužného poplatku za poskytnutí úvěru zcela nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně byla ve věci neúspěšný jen v části příslušenství uplatněného nároku, tj. v natolik nepatrné části celkového předmětu řízení, že soud postupoval dle citovaného ustanovení o. s. ř. a žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).

20. V souvislosti s náhradou nákladů řízení soud postupoval dle § 14b advokátního tarifu, když je mu z jeho činnosti známo, že žalobkyně se obdobných nároků ze smluv o poskytování úvěru domáhá v řadě soudních řízení a pro uplatňování těchto nároků má vytvořeny ustálené (formulářové) podoby návrhů, ve kterých pouze mění údaje o žalovaném, datu uzavření smlouvy, výši úvěru atd., a tyto návrhy opakovaně užívá. Namátkově lze v této souvislosti zmínit např. řízení pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka anonymizováno spisová značka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.