10 C 24/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 34 181 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 181 Kč s úrokem 27,28 % ročně z částky 28 564 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem 12,75 % ročně z částky 28 564 Kč od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 564 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek ve výši 342 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet ČR – Obvodního soudu pro , adresa, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 10 664 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 34 181 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná s žalobkyní dne , datum, uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut neúčelový úvěr, kdy žalobkyně v souladu se Smlouvou o úvěru poskytla žalované peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedla v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na tzv. účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru, tedy účet určený žalovanou, a to dne , datum, , čímž došlo k čerpání peněžitých prostředků. Zbytek peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Žalobkyně se s žalovanou ve Smlouvě o úvěru dohodla, že poskytnuté peněžité prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy, tedy v žádosti, uhradí žalobkyni v pravidelných 40měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla mezi žalobkyní a žalovanou dohodnuta na den , datum, . K uzavření Smlouvy o úvěru mezi stranami došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč, a to v souladu s čl. XII. bod 1. Smlouvy o úvěru, tedy okamžikem, kdy žalovaná Smlouvu o úvěru podepsala, přičemž za okamžik podpisu Smlouvy o úvěru se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba, tedy částka 1 Kč, byla připsána na účet žalobkyně, tedy na účet č. , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem čísla úvěrové smlouvy, kdy verifikační platba byla na účet žalobkyně připsána z účtu žalované, na který žalobkyně odeslala úhradu dle Smlouvy o úvěru. Žalovaná v dohodnutých měsíční splátkách žalobkyni úvěr nesplácela řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) Smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění Úvěru, kdy žalovaná byla v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, žalované bylo ze strany žalobkyně odesláno písemné Oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala žalované písemné Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, , které bylo žalované odesláno dne , datum, . Žalobkyně odeslala žalované Upomínky pro smlouvu č. , hodnota, ze dne , datum, , , datum, , , datum, a Zesplatnění pro smlouvu č. , hodnota, ze dne , datum, , které je zároveň Oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí je i předžalobní výzva, přičemž za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl. IV., bod 4., písm. b) Smlouvy o úvěru je žalovaná povinna uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč. Upomínky a včetně Oznámení o zesplatnění úvěru byly žalované ze strany žalobkyně odeslány i do Schránky zákazníka v souladu s čl. XI. bod 4. Smlouvy o úvěru, přílohy č. , hodnota, Úvěrových podmínek (čl. 12.,12.8), která byla zřízena žalované zejména za účelem doručování písemností k jejím rukám. Celkem tak žalobkyně požaduje 400 Kč (4x100 Kč). Žalovaná je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 30 592 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4 101 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 2 028 Kč a dluhu na jistině ve výši 2 073 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 26 491 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni , datum, . Celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 26 491 Kč + 2 073 Kč, což v součtu činí na jistině 28 564 Kč a na úrocích 2 028 Kč. Smluvní strany se pak dále v čl. I. Smlouvy o úvěru dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 27,280 % (dále i jen „Smluvní úrok“). S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalované rovněž povinnost k úhradě smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 28 564 Kč, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. V dané věci žalobkyně požaduje úrok odpovídající roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 27,280 % z dosud neuhrazené jistiny, a to od ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, přičemž po 90 dnech po dni zesplatnění úvěru žalobkyně v souladu s ustanovením § 122 odst. 4. zákon a spotřebitelském úvěru požaduje smluvní úrok ve výši rovné zákonnému úroku z prodlení, a to do zaplacení. Dle čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy o úvěru bylo dále mezi žalobkyní a žalovanou dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se Úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru). Žalovaná do okamžiku zesplatnění úvěru, tj. do , datum, , se dostala do prodlení se splátkami úvěru, kdy se jedná o neuhrazené splátky dle Bonity smlouvy, čímž žalobkyni vznikl v souladu s čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy o úvěru nárok na úhradu smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalované se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky uvedené v příslušném řádku Bonity. V rámci této žaloby požaduje žalobkyně úhradu smluvní pokuty v celkové výši 1 996 Kč tedy (4x499Kč). Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 00,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 30 592 Kč od , datum, do , datum, , tedy činí částku ve výši 1 193 Kč. Žalovaná do dne podání žaloby na shora uvedené částky ničeho neuhradila, přestože byla žalobkyní opakovaně k úhradě vyzývána.

2. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru provedla kladné vyhodnocení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně využila veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva z databáze , právnická osoba, , jakož i nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z registru REPI, vlastní databáze žalobkyně, kdy žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti i z údajů, které žalovaná uvedla přímo do žádosti o spotřebitelský úvěr, a které obsahovaly mimo jiné také informace o příjmech a výdajích žalované s tím, že žalobkyně pravost příjmů ověřila.

3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

4. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaná se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřila, a proto soud postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalované byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované ze strany žalobkyně poskytnut neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru měla poskytnout na tzv. účet zákazníka č. , č. účtu, , zbytek peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč se žalobkyně zavázala v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru poskytnout na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Celkovou částku, kterou měla žalovaná vrátil byla částka ve výši 46 000 Kč, tuto částku měla žalobkyni uhradit v pravidelných 40měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den , datum, . V čl. I. byl sjednán smluvní úrok ve výši 27,280 %. V čl. XII. bod 1. Smlouvy o úvěru bylo ujednáno, že okamžikem podpisu Smlouvy o úvěru se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba, tedy částka 1 Kč, bude připsána na účet žalobkyně, tedy na účet č. , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem čísla úvěrové smlouvy. Částka dle smlouvy byla připsána na účet žalobkyně dne , datum, . V čl. IV., bod 4., písm. b) Smlouvy o úvěru bylo ujednáno, že za každou odeslanou upomínku má žalobkyně nárok na částku 100 Kč. V čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy o úvěru bylo ujednáno na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se Úvěr v důsledku prodlení žalované stane splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru). Smlouvou byla dále ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to v čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru7. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na účet žalované č. , č. účtu, dne , datum, částku 27 500 Kč.

8. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na účet zprostředkovatele dne , datum, částku 2 500 Kč.

9. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila částku 1 Kč, a to na účet žalobkyně. Částka byla zaslána z účtu žalované č. , č. účtu, .

10. Z upomínek ze dne , datum, , , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovanou s úhradou splátky spotřebitelského úvěru.

11. Z upomínky ze dne , datum, včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru, kdy součástí této upomínky byla i předžalobní výzva.

12. Z bonity smlouvy bylo zjištěno, že na jistinu ke dni zesplatnění úvěru nebyla uhrazena částka 28 564 Kč.

13. Z posouzení úvěruschopnosti žalobkyní bylo zjištěno, že žalované zbývá částka 20 746 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalované byly žalovanou předloženy následující listiny: z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná hradí nájemné ve výši 18 000 Kč a energie ve výši 7 000 Kč, z prohlášení spoluuživatele bytu bylo zjištěno, že přispívá na společný nájem částkou 14 500 Kč, z výplatní pásky za , Anonymizováno, bylo zjištěno, že čistá mzda žalované činila částku 24 590 Kč, z výplatní pásky za , Anonymizováno, bylo zjištěno, že čistá mzda žalované činila částku 39 067 Kč. Žalobkyně dále nahlédla do databáze centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, kdy bylo zjištěno, že žalovaná nemá žádné exekuce a ani není v úpadku. Dále žalobkyně provedla lustraci v databázi REPI (registr platebních informací) a provedla lustraci ve vlastní databázi, kdy bylo zjištěno, že žalovaná má celkem , hodnota, úvěry. Celkový objem úvěrů dle REPI činí 49 590 Kč. Dále žalobkyně nahlédla do výpisu z bankovního účtu žalované za období od , datum, do , datum, . Z čestného prohlášení žalované bylo zjištěno, že u ní nejsou dány podmínky úpadku ani hrozícího úpadku, dále bylo zjištěno, že dosahuje příjmu 40 000 Kč a její výdaje na bydlení jsou 7 000 Kč a splátky úvěrů 3 800 Kč. Dále uvedla, že je svobodná a není na ní závislá žádná jiná osoba.

14. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelské úvěru bylo zjištěno, že žalovaná dostala předsmluvní informace o poskytnutém úvěru.

15. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry.

16. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava zákona č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru /dále jen „z. s. ú“). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. s. ú.

18. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú. (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).

19. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první z. s. ú. je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy přihlíží soud i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a taková smlouva je absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků, neboť nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Zákon o spotřebitelském úvěru zasahuje do výše úroků § 122 odst. 4 tak, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší (účinnost novely č.186/2020 Sb. pro smlouvy uzavřené od , datum, ).

22. Podle ustanovení § 122 odst. 4 z. s. ú. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

23. Podle stejného ustanovení odst. 3 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

24. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., smlouvy o spotřebitelském úvěru nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. s. ú.

25. Ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že byla uzavřena smlouva o úvěru dle povahy stran v režimu spotřebitelského úvěru ve výši úvěru 30 000 Kč (resp. vyplacené částky 27 500 Kč) s úrokem z úvěru ve výši úroku 27,280 % ročně s tím, že úvěr byl žalované vyplacen na účet, který uvedla ve smlouvě, žalované se rovněž dostalo předsmluvních informací. Žalovaná nesplácela řádně a včas úvěr, pročež došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalobkyně tak vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu. Soud dospěl k závěru, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť bylo naplněno ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, když žalobkyně si řádně ověřila příjmy i výdaje žalované. Smluvní úrok z neuhrazené jistiny ve výši 28 564 Kč, a to ode dne následující po dni zesplatnění úvěru je v souladu se zákonem, když po 90dni dnech po dni zesplatnění úvěru žalobkyní v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 z. s. ú. požaduje žalobkyně smluvní úrok ve výši rovné zákonnému úroku z prodlení, a to až do zaplacení. Rovněž soud přiznal žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění, když takto sjednaná smluvní pokuta je v souladu se zákonem dle § 122 odst. 3 z. s. ú., žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 30 592 Kč od , datum, do , datum, v celkové výši 1 193 Kč. Rovněž je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 1 996 Kč představující účelně vynaložené náklady za odeslané písemné upomínky, když za každou takto zaslanou upomínku žalobkyni v souladu se smlouvou náleží částka 100 Kč, žalobkyně žalované zaslala celkem 4 upomínky, pročež má nárok na zaplacení částky 400 Kč. V neposlední řadě má žalobkyně právo na úhradu částky 1 996 Kč představující smluvní pokutu za opožděné splátky. Žalovaná do okamžiku zesplatnění úvěru, tj. do , datum, , se dostala do prodlení se splátkami úvěru, kdy se jedná o neuhrazené splátky dle Bonity smlouvy, čímž žalobkyni vznikl v souladu s čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy o úvěru nárok na úhradu smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalované se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky uvedené v příslušném řádku Bonity.

26. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni žalovanou částku, neboť se k tomu platně smluvně zavázala a v řízení netvrdila, že by žalovanou částku uhradila. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

27. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o. z., když dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. Soud v dané věci nevydal elektronický platební rozkaz (dále jen „EPR“), když vyšší soudní úřednice dospěla k závěru, že návrh na vydání platebního rozkazu je nesrozumitelný a neurčitý. Pokud jde o vznik povinnosti uhradit doměrek soudního poplatku (v důsledku podání žaloby, která nebyla projednatelná v rámci systému EPR žalobce), je nutno odkázat na judikaturu. Soud odkazuje např. na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 93 Co 56/2013 ze dne , datum, , které je ve Sbírce soudních rozhodnutí evidováno jako R 48/2014, ze kterého plyne, že „Otázku splatnosti doměřovaného poplatku v případě převodu věci z agendy EPR do agendy C (a důvodnost tohoto převodu byla, jak již výše odůvodněno, dána), nenastává podáním formulářové elektronické žaloby (na rozdíl od sníženého poplatku za návrh) podle § 4 odst. 1 písm. a), nýbrž podle § 4 odst. 1 písm. i (v době rozhodnutí tohoto soudu písm. j) poplatkového zákona až v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé. Nejde totiž o případ, kdy žalobce zaplatil poplatek v nesprávné výši a měl být vyzván k jeho doplacení pod hrozbou zastavení řízení, ale o případ, kdy nedoplatek na poplatku vznikl v souvislosti s převodem věci z agendy EPR do agendy C, který navíc nemůže žalobce, jakkoliv ovlivnit. V takovém případě bude sice povinností žalobce, případně podle výsledku řízení žalovaného, doměřený poplatek zaplatit, ale až tehdy, kdy se stane splatným, tedy v návaznosti na konečné rozhodnutí ve věci“. Soudní poplatek tak byl doměřen podle položky 1 bod 1 písm. b) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákona o soudních poplatcích“). Splatnost doplatku pak soud stanovil v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II. rozsudku).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 664 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 368 Kč + doplatku na soudním poplatku ve výši 342 Kč, když v dané věci nebyl vydán EPR a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 181 Kč sestávající z částky 2 420 Kč (kterou žalobkyně požadovala) za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a z částky 1 210 Kč (kterou žalobkyně požadovala) za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 400 Kč ve výši 1 554 Kč, když advokát je plátcem této daně (§137 odst. 3 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

30. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.