10 C 260/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 200 000 Kč I) Řízení se částečně, co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 100 125 Kč, zastavuje. II) Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 99 875 Kč. III) Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 456 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá finančního zadostiučinění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně uvádí, že předmětem naříkaného řízení byly nároky týkající se zdraví žalobkyně a že naříkané řízení trvalo 105 měsíců, což je jistě doba nepřiměřeně dlouhá. Žalobkyně poukazuje na to, že v mezidobí od vydání sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu [stanovisko NS] došlo k značnému nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy, a že by základní částka odškodnění měla být proto navýšena o nastalou inflaci. Nárok na finanční zadostiučinění žalobkyně vyčíslila částkou 200 000 Kč. Podáním ze dne [datum] pak vzala žalobkyně žalobu částečně, co do částky 100 125 Kč, zpět, neboť žalovaná v tomto rozsahu dobrovolně plnila dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z [datum]. Uvedla, že v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a žalobkyni poskytla finanční zadostiučinění ve výši 100 125 Kč. Žalovaná vyšla ze základní částky ročního odškodnění 15 000 Kč, tuto ponížila o 25 % z důvodu složitosti řízení a o 5 % z důvodu četnosti rozhodování soudů. Dále poskytnuté zadostiučinění navýšila o 20 % pro význam řízení pro žalobkyni.

3. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby a doložené plnění ze strany žalované pak soud výrokem I. řízení co do částky 100 125 Kč částečně zastavil s odkazem na § 96 o. s. ř.

4. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobkyně žalobou uplatněné nároky před podáním žaloby dne [datum] u žalované předběžně uplatnila.

5. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Semilech, sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že dne [datum] byla podána žaloba žalobkyní [celé jméno žalobkyně] proti žalované [jméno] [anonymizováno 5 slov] o zaplacení 180 480 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se domáhá podanou žalobou náhrady škody jak materiální, tak imateriální, která jí vznikla v důsledku protiprávního jednání žalované postupem non lege artis, v důsledku kterého došlo u žalobkyně k trvalým následkům a vzniku invalidity, tedy nepříznivému zdravotnímu stavu. Až do čísla listu [anonymizováno] jsou pak založeny přílohy k žalobě, zahrnující zejména lékařské zprávy, dokumentaci ohledně zdravotního stavu žalobkyně a dále 2 znalecké posudky znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] je žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě. Vyjádření je zasláno [datum]. Na čísle listu [anonymizováno] je přípis předsedovi soudu, který se týká možné podjatosti soudkyně z důvodu uzavření nájemního vztahu, který se dotýká rodiny žalobkyně. [datum] se vyjadřuje žalobkyně. K výzvě soudu pak žalobkyně [datum] souhlasí s prolomením mlčenlivosti ve vztahu k údajům nezbytným pro předmět řízení. Soud poté kontaktuje znalce, respektive shání znalce za účelem odborného posouzení nároků, který jsou předmětem řízení. [anonymizováno] je kontaktován [anonymizováno] [příjmení], který odmítá posudek vypracovat. Následně je usnesením ze [datum] ustaven znalcem, respektive znaleckým ústavem [anonymizována dvě slova] [obec]. Úkolem znalce je stanovit a charakterizovat, jaký byl zdravotní stav žalobkyně v době před zahájením léčby, zhodnotit průběh léčby, volbu způsobu léčby, zhodnotit následnou péči a stanovit, jaký je současný zdravotní stav žalobkyně. K výzvě soudu zasílá žalobkyně další listiny pro znalecké zkoumání [datum]. Žalovaná formuluje dotazy na znalce [datum]. Soud kontaktuje znalce [datum], aby zodpověděl i rozšířené dotazy účastníků. Znalecký posudek je podán [datum], tento je založen na čísle listu [anonymizováno]. Posudek je rozeslán účastníkům k vyjádření [datum]. Žalobkyně žádá o prodloužení lhůty [datum], soud jí vyhovuje. Žalobkyně se poté vyjadřuje [datum], včetně námitek ke znaleckému posudku. Usnesením z [datum] rozhoduje soud o znalečném. [datum] oznamuje zástupce žalobkyně, že bylo ukončeno právní zastupování. Nový právní zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přebírá zastoupení a toto oznamuje soudu [datum]. Vyjádření nového právního zástupce žalobkyně je zasláno [datum] protistraně. K řízení je připojen spis Okresního soudu v Semilech, sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] je pak rozhodnuto o spojení řízení, které jsou vedeny před Okresním soudem v Semilech pod spisovými značkami [spisová značka] a [spisová značka] tak, že tato budou nadále vedena pod spisovou značkou [spisová značka]. Jednání je poté nařízeno na [datum] pokynem ze [datum], jsou voláni i svědci. Žalovaná se vyjadřuje ještě [datum]. Jednání se koná [datum], je slyšen svědek [příjmení], svědkyně [příjmení] a znalec [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova]. Řízení je přerušeno na neurčito s ohledem na konec pracovní doby a na pokračování v dokazování. Soud rozhoduje o znalečném [datum]. Žalobkyně doplňuje žalobní tvrzení [datum]. Soud vyzývá žalobkyni [datum] ve smyslu § 118 odst. 3 o. s. ř., aby prokázala, zda a jakým způsobem [anonymizováno] [příjmení] reagoval na její e-maily, které jsou specifikovány. Žalobkyně doplňuje svá tvrzení [datum], navrhuje účastnický výslech. Pokračování jednání je nařízeno na [datum]. Další tvrzení jsou ze strany žalobkyně doplněna [datum] a dále [datum] s tím, že jsou doplněny žalobní tvrzení, důkazní návrhy a je podán návrh na připuštění rozšíření žaloby, a to o náhradu ušlého zisku. K tomuto podání je založeno několik desítek listinných důkazů. Jednání se koná [datum], je slyšen účastník žalobkyně, jednání je přerušeno do [datum] za účelem pokračování v dokazování. Jednání se koná [datum], jsou čteny listinné důkazy, právní zástupce žalobkyně žádá doplnění znaleckého posudku nebo nový znalecký posudek. Jednání je odročeno na [datum] za účelem pokračování v dokazování. Soud si v mezidobí vyžádává [datum] podklady od nemocnice [obec]. Usnesením ze [datum] je opětovně ustanovena [anonymizována dvě slova] [obec] k zodpovězení dalších dotazů, konkrétně toho, jak mělo znít správně poučení žalobkyně ohledně informovaného souhlasu před předmětným zákrokem, a dále se má vyjádřit k odborným otázkám stran pravděpodobnosti možného poškození, které nastalo. Fakultní nemocnice sděluje, že posudek má možnost zpracovat až [datum]. Spis je vrácen [datum]. Doplněk posudku je dodán [datum]. Doplnění znaleckého posudku je na číslo listu [anonymizováno]. Soud rozesílá doplněný znalecký posudek [datum] účastníkům. Žalobkyně se k tomuto vyjadřuje [datum]. Soud rozhoduje o znalečném [datum]. Jednání nařizuje poté na [datum]. Žalobkyně žádá o odročení nařízeného jednání [datum]. Soud nařízené jednání odročuje na [datum]. Ve spise je založen závěrečný návrh žalobkyně, datovaný [datum]. Jednání se koná [datum], na tomto je vyhlášen rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku ze dne [datum] je založeno po číslem listu [anonymizováno], tímto je zamítnuta žaloba žalobkyně a je rozhodnuto o nákladech se řízení. Rozsudek čítá [anonymizováno] stran. Žalobkyně podává odvolání [datum]. Toto je zasláno [datum] žalované k vyjádření a věc je předložena [datum] odvolacímu soudu. Žalovaný se vyjadřuje k odvolání [datum]. Jednání odvolacího soudu je nařízeno na [datum]. Žalovaný žádá o odročení tohoto jednání odvolacího soudu. Jednání je odročeno na [datum] pro kolizi na straně žalovaného. Žalobkyně se vyjadřuje ještě k vyjádření žalovaného dne [datum]. Jednání před odvolacím soudem se koná [datum], odvolací soud zjišťuje, že žalobkyně se nedostavila, přestože byla volána a její účast je nutná. Odvolací jednání je odročeno za účelem nového obeslání žalobkyně na [datum]. Jednání odvolacího soudu se koná [datum], na tomto, jak slyšena žalobkyně. Jednání je odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum] a [datum] je vyhlášeno usnesení, kterým se rozsudek okresního soudu zrušuje, věc se mu vrací k dalšímu řízení. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové jakožto soudu odvolacího ze dne [datum] je založeno na čísle listu [anonymizováno] Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvé instance, že žalovaný porušil svoji právní povinnost, neboť provedl operaci, aniž by byl ze strany žalobkyně udělen potřebný informovaný souhlas. Soud prvé instance se však nevěnoval otázce vzniku škody, neboť dospěl k závěru o absenci příčinné souvislosti, což však odvolací soud neshledává správným, a proto ukládá soudu prvé instance zabývat se jednotlivými uplatněnými nároky žalobkyně, tj. bolestným ztížením společenského uplatnění, náhradě za ztrátu na výdělku a ušlému zisku s tím, že specifikuje soud odvolací pouze ve vztahu, ke kterým poškozením zdraví se tímto má soud prvé instance zabývat. Konkrétně uvádí, že se nemá zabývat [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], neboť toto je následkem jiného syndromu, který vznikl v důsledku nesprávné pooperační léčby, nikoliv v důsledku předmětného zdravotního zákroku. Usnesením ze dne [datum] vyzývá soud prvé instance účastníky k mimosoudnímu jednání, a to s ohledem na závěry odvolacího soudu, kdy žalovaná nese odpovědnost pouze za část poškození zdraví žalobkyně, jak je toto uplatněno žalobou. Soud tedy upozorňuje, že žalobě nemůže být vyhověno v celém rozsahu, ale pouze v části, přičemž vedení dalšího řízení bude náročné na dokazování, případné znalecké zkoumání. Dosud navržené důkazy přitom neobstojí, neboť se týkají i poškození zdraví, u nichž odvolací soud konstatoval, že za tyto žalovaná neodpovídá. Usnesením dne [datum] je pak ustanoven znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], a to za účelem stanovení výše bolestného a ZSU, a dále stanovení míry, jakou byla [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] snížena pracovní schopnost žalobkyně a jaké [anonymizováno] úkony toto ztráta vylučuje provádět. Dále soud usnesením ze [datum] vyzývá žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1. o. s. ř. ve lhůtě jednoho měsíce k uvedení rozhodných skutečností pro posouzení příčinné souvislosti mezi ztrátou na výdělku a shledaným poškozením zdraví, jak toto shledal soud odvolací. Rovněž vyzývá žalobkyni k upřesnění petitu žaloby, pokud jde o tento nárok. Znalec sděluje, že posudek vypracuje v průběhu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] roku [rok]. Soud poté usnesením z [datum] zprošťuje znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] znaleckého úkolu a ustanovuje znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] se stanovením stejných znaleckých dotazů. Posudek je tímto znalcem zpracován [datum], je založen pod číslem listu [anonymizováno]. Posudek je rozeslán [datum] stranám k vyjádření. Žalovaný žádá o prodloužení lhůty k vyjádření [datum]. Soud rozhoduje o znalečném [anonymizována dvě slova]. Následně je cestou dožádání žádán OS [obec] o spolupráci při provedení výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] OS [obec] sděluje, že termín [datum] je již obsazen. Jednání je tak odročeno na [datum]. V důsledku koronavirových opatření je pak jednání odročeno na [datum], jak žalobce navrhoval podáním z [datum] O odročení jednání z [datum] poté žádá žalovaný z důvodu kolize. Další jednání u dožádaného soudu je nařízeno na [datum], respektive na tento termín je odročeno. Jednání před Okresním soudem v Semilech se koná [datum], prostřednictvím videokonference je slyšen u OS [obec] znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Po provedeném výslechu strany navrhují přerušení řízení za účelem smírného řešení věci a navrhují přerušení řízení dle § 110 o. s. ř. Soud rozhoduje o znalečném [datum] a usnesením z [datum] rozhoduje o přerušení řízení dle § 110 o. s. ř., tedy k žádosti obou stran. So řízení vstupuje vedlejší účastník [anonymizováno] [datum], a to na straně žalované. Návrh na pokračování v řízení je podán [datum]. Soud rozhoduje o pokračování v řízení [datum]. Jednání je nařízeno na [datum] O odročení tohoto jednání žádá žalobce z důvodu kolize. Jednání je odročeno na [datum]. Žalobce zasílá poté [datum] návrh na schválení smíru. Soud kontaktuje žalovanou, zda s navrženým smírem souhlasí. Žalovaný se [datum] připojuje k návrhu smíru, a soud poté usnesením z [datum] smír schvaluje pod výrokem I., pod výrokem III. až VI. poté rozhoduje o nákladech řízení. Žalobkyně podává odvolání do povinnosti zaplatit soudní poplatek za podanou žalobu, a to [datum]. Soud vyzývá žalovaného, aby se vyjádřil [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] a Krajský soud v Hradci Králové rozhoduje usnesením z [datum] tak, že usnesení soudu prvé instance v rozhodnutí, kterým byl schválen smír, ve výroku VI. mění tak, že žalobkyni se povinnost zaplatit České republice soudní poplatek za návrh na zahájení řízení neukládá. Věc je vrácena soudu prvé instance a Okresní soud v Semilech poté usnesením z [datum] rozhoduje tak, že je to žalovaný, kdo je povinen do tří dnů od právní moci zaplatit České republice předmětný soudní poplatek ve výši 7 276 Kč. Na tomto usnesení je doložka právní moci k [datum]. Tím naříkané řízení končí.

6. Soud v řízení nehodnotil listiny týkající se vývoje průměrné hrubé mzdy či jiných ekonomických kategorií sledovaných Českým statistickým úřadem, neboť vyhodnocení otázky navýšení základní částky odškodnění poskytované v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení je otázkou právní, a tuto si soud vyhodnotí i bez tohoto dokazování.

7. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

8. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

9. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

10. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

12. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni 8 let a 10 měsíců, konkrétně od [datum], kdy byla podána žalobkyní v nařízeném řízení, rovněž v pozici žalobkyně, žaloba, a řízení trvalo do [datum], kdy nabývá právní moci usnesení soudu prvé instance, kterým rozhoduje o otázce nákladů řízení, respektive úhradě soudního poplatku po podaném odvolání žalobkyní tak, že tento má hradit strana žalovaná.

13. Takto vymezená délka řízení je nepřiměřeně dlouhou, k čemuž soud dospěl vyhodnocením kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona.

14. K tomuto závěru vede soud zejména vyhodnocení kritéria písmene d) ust. § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona - postupu soudu prvé instance během řízení. V řízení shledal soud období zásadního průtahu, a to sice v období od [datum], kdy soud rozhoduje o spojení zdejšího naříkaného řízení s řízením vedeným Okresním soudem v Semilech pod sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok], do [datum], kdy je teprve ve věci nařízeno jednání, tedy kdy soudu trvá 1 rok a 7 měsíců, než se ve věci koná další jednání, což je doba evidentně nepřiměřená. Pro tento zásadní průtah soud dospěl k závěru o existenci odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení.

15. Tento závěr nevyvrací ani hodnocení kritérií ostatních. Jak soud uvádí níže, řízení bylo sice nadstandardně složitým po stránce skutkové a složitějším po stránce procesní, nicméně nikoliv natolik, aby toto celkovou délku řízení odůvodnilo jakožto přiměřenou. Pokud jde o právní složitost věci a počet soudních instancí, pak soud má za to, že tyto se na délce řízení zásadně nepodílely. Ani pohledem kritéria chování účastníků řízení nelze dospět k závěru, že délka řízení je ještě přiměřenou, když účastníci řízení sice požádali o přerušení řízení, a toto z tohoto důvodu 1 rok nebylo vedeno, nicméně ani z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by celkovou délku řízení toto ovlivnilo natolik, že by tato byla ještě přiměřenou. Pokud jde o zbývající kritérium významu řízení, pak toto je naopak typově zvýšené a potvrzuje závěr o tom, že naříkané řízení trvalo dobu nepřiměřeně dlouhou.

16. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tomuto vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.

17. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

18. Za posuzované řízení v délce trvání 8 let a 10 měsíců tak soud přiznal žalobkyni základní částku ve výši 117 500 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Tuto částku zvolil soud s ohledem na to, že celková délka řízení nebyla sice přiměřená, ale zároveň neshledal soud důvody pro závěr, že je ve věci na místě vyjít z vyšší částky základního ročního odškodnění, když toto je dle ustálené judikatury přiznáváno až za řízení přesahující dobu 10 let dobu trvání řízení nebo za řízení, kde toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal. K těmto jednotlivým kritériím se soud podrobně vyjadřuje níže, a příp. pro tyto základní částku odškodnění modifikuje – soud nicméně nedospěl k závěru, že by se některé z těchto kritérií na celkové délce řízení podílelo natolik zásadní měrou (výjimečně), že by toto mělo být zohledněno ještě navíc (vedle modifikace) tím, že bude navýšena i samotná základní částka ročního odškodnění.

19. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod V., rozsudek Nejvyššího soud ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část VI Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [stanovisko NS] bylo vydáno již dne [datum].

20. Základní částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: -) V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – Naříkané řízení bylo nadstandardně složitým po stránce skutkové a soud pro toto kritérium základní částku odškodnění ponížil o 20 %. Předmětem naříkaného řízení byly nároky žalobkyně dovozované z poškození jejího zdraví. Konkrétně se jednalo o nárok na bolestné, dále nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, dále nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, tedy ušlý zisk, včetně požadavku na náhradu ušlého zisku peněžitým důchodem za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, počínaje [anonymizováno] roku [rok]. Samotný rozsah takto uplatněných nároků dokládá skutkovou složitost předmětu řízení. Řízení však bylo skutkově složité i po stránce posouzení a zjištění tvrzeného porušení povinností ze strany žalované. Na straně žalobkyně totiž došlo k vícero poškozením zdraví, nicméně pro toto řízení bylo relevantním pouze poškození zdraví vzniklé jí [anonymizována tři slova], a to při operaci dne [datum], navíc spočívající [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]; pro řízení však již nebylo relevantní (pro požadovanou náhradu škody) poškození zdraví vzniklé [anonymizována tři slova], neboť toto je následkem [anonymizována tři slova], který však vznikl nikoliv v důsledku pochybení žalované, ale v důsledku předcházející nesprávné pooperační léčby po operaci ze [datum]. Po skutkové stránce pak bylo tedy řízení komplikované tím, že cestou znaleckého zkoumání bylo třeba zodpovědět, za které z tvrzených pochybení žalovaná tedy vůbec odpovídá, v jakém rozsahu se toto projevilo v poškození zdraví žalobkyně, a s jakými následky, a takto zjištěné poškození zdraví od sebe důsledně odlišovat ve vztahu k nárokům, které žalobkyně uplatňuje. Samotný rozsah nároků žalobkyně pak byl rovněž náročný po stránce skutkové, neboť se jednalo o nároky založené na samotném bolestném či náhradě za ztížení společenského uplatnění, ale rovněž nároky majetkové, konkrétně ušlý zisk vyjádřený jednorázovou částkou i peněžitým důchodem. V řízení byli ustanoveni celkem 2 znalci, z toho prvý znalec podával ještě doplněk znaleckého posudku, účastníci sami přitom založili ještě 2 další, jiné znalecké posudky. Skutkový rozsah věci tedy odůvodňuje soudem učiněné ponížení základní částky odškodnění. Soud dále ponížil základní částku odškodnění o dalších 10 % pro procesní složitost věci. Procesní složitost věci byla dána zejména tím, že soud musel ve věci ustanovovat celkem 2 znalce, z toho 1 znalecký ústav, a komunikovat se znalci ohledně jejich výslechů. Jeden z výslechů znalce byl realizován i cestou dožádání přes [název soudu]. V řízení bylo rovněž opakovaně žádáno o jeho odročení, a to jak ze strany žalobkyně, tak ze strany žalované, což musel soud organizovat, včetně opakovaného předvolávání svědků či znalců. V řízení byly provedeny rovněž desítky listinných důkazů, zejména pokud jde o předchozí a aktuální zdravotní stav žalobkyně, což řízení rovněž procesně zatížilo. Tyto skutečnosti tak odůvodňují ponížení základní částky odškodnění pro procesní složitost. Soud poté již nemodifikoval základní částku odškodnění pro právní složitost věci, neboť řízení sice bylo po právní stránce komplikovaným, nicméně právní složitost věci se na délce řízení ve výsledku fakticky nepodílela, a rovněž soud nemodifikoval základní částku odškodnění pro počet soudních instancí, neboť ve věci rozhodoval ve věci samé jednou soud prvé instance, jednou soud odvolací, a poté soud okresní již schvaluje účastníky navržený smír (tedy počet soudních instancí ponížení neodůvodňuje). -) Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). - Soud dále ponížil základní částku odškodnění pro chování účastníků, a to o 5 %. Účastníci řízení totiž shodně požádali o přerušení řízení dle § 110 o. s. ř., o čemž soud rozhodl [datum], přičemž návrh na pokračování v řízení ze strany účastníků byl podán až těsně před uplynutím zákonem stanovené roční lhůty dne [datum]. Fakticky tak řízení tedy nebylo vedeno po dobu skoro jednoho roku z vůle účastníků, tedy není důvodným, aby za tuto dobu byla žalobkyně finančně odškodněna, když se jedná o více než 1/9 celkové délky naříkaného řízení. Podat návrh na přerušení je právem žalobkyně, mělo by však být ponížením odškodnění zohledněno, že o tuto dobu se řízení důvodně, i z vůle žalobkyně, prodloužilo. Soud z tohoto důvodu proto pro toto chování účastníků řízení, tedy včetně žalobkyně, základní částku odškodnění ponížil, neboť jakkoliv je právo požádat o přerušení řízení na straně žalobkyně řádným uplatněním jejích procesních práv, pak nelze přičítat státu k tíži to, že řízení se o 1 rok protáhlo jen proto, že účastníci po tuto dobu řízení vést nechtěli. -) Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) - Soud uvádí, že se na celkové délce řízení negativně promítl průtah v nařízení jednání od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] (jak je uvedeno výše). Tuto skutečnost však soud spatřuje dostatečně zohledněnou již tím, že soud ve věci shledal nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce soudního řízení a stanovením peněžité formy zadostiučinění. Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá nad rámec tohoto ani navýšení, ani snížení hodnoty odškodnění. -) Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení řadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a právě týkající se zdraví nebo života). Význam předmětu řízení pro žalobkyni soud shledal typově zvýšeným, a proto pro něj základní částku odškodnění navýšil o 20%.

21. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě snížit o 15 % na výsledných 99 875 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci již poskytl, jakožto finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení částku 100 125 Kč, soud žalobu ve zbytku žalobního požadavku co do částky 99 875 Kč (200 000 – 100 125) zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř.

23. V souzeném případě byl žalobce z pohledu výsledku řízení zcela úspěšný, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] [rok]). To platí i za situace, kdy žalovaná dobrovolně plní, byť částečně, na žalobou uplatněný nárok po podání žaloby a po marném uplynutí lhůty pro předběžné projednání nároku, jako je tomu v tomto případě, a kdy pro toto plnění žalobce vezme, jinak důvodně podanou žalobu částečně zpět, a řízení je v této části zastaveno.

24. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

25. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, vznikly v řízení náklady v celkové výši 18 456 Kč, která je tvořena: -) soudní poplatek ve výši 2.000 Kč; -) 4x odměna právního zástupce za úkon právní služby á 3.100 Kč bez DPH (převzetí zastoupení; žaloba; částečně zpětvzetí žaloby; účast na jednání), tj. celkem 12 400 Kč bez DPH a 15 004 Kč s DPH (dle § 6,7, 9/4a) AT; tarifní hodnota 50 000 Kč dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]); -) 4x paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč; tj. celkem 1 200 Kč bez DPH a 1 452 Kč s DPH