10 C 260/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 200 000 Kč I) Řízení se částečně, co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 100 125 Kč, zastavuje. II) Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 99 875 Kč. III) Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 456 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá finančního zadostiučinění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně uvádí, že předmětem naříkaného řízení byly nároky týkající se zdraví žalobkyně a že naříkané řízení trvalo 105 měsíců, což je jistě doba nepřiměřeně dlouhá. Žalobkyně poukazuje na to, že v mezidobí od vydání sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu stanovisko NS došlo k značnému nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy, a že by základní částka odškodnění měla být proto navýšena o nastalou inflaci. Nárok na finanční zadostiučinění žalobkyně vyčíslila částkou 200 000 Kč. Podáním ze dne datum pak vzala žalobkyně žalobu částečně, co do částky 100 125 Kč, zpět, neboť žalovaná v tomto rozsahu dobrovolně plnila dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z datum. Uvedla, že v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a žalobkyni poskytla finanční zadostiučinění ve výši 100 125 Kč. Žalovaná vyšla ze základní částky ročního odškodnění 15 000 Kč, tuto ponížila o 25 % z důvodu složitosti řízení a o 5 % z důvodu četnosti rozhodování soudů. Dále poskytnuté zadostiučinění navýšila o 20 % pro význam řízení pro žalobkyni.

3. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby a doložené plnění ze strany žalované pak soud výrokem I. řízení co do částky 100 125 Kč částečně zastavil s odkazem na § 96 o. s. ř.

4. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobkyně žalobou uplatněné nároky před podáním žaloby dne datum u žalované předběžně uplatnila.

5. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Semilech, sp. zn. spisová značka, soud zjistil, že dne datum byla podána žaloba žalobkyní celé jméno žalobkyně proti žalované jméno anonymizováno 5 slov o zaplacení 180 480 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se domáhá podanou žalobou náhrady škody jak materiální, tak imateriální, která jí vznikla v důsledku protiprávního jednání žalované postupem non lege artis, v důsledku kterého došlo u žalobkyně k trvalým následkům a vzniku invalidity, tedy nepříznivému zdravotnímu stavu. Až do čísla listu anonymizováno jsou pak založeny přílohy k žalobě, zahrnující zejména lékařské zprávy, dokumentaci ohledně zdravotního stavu žalobkyně a dále 2 znalecké posudky znalce příjmení jméno příjmení a znalkyně příjmení jméno příjmení. Dne datum je žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě. Vyjádření je zasláno datum. Na čísle listu anonymizováno je přípis předsedovi soudu, který se týká možné podjatosti soudkyně z důvodu uzavření nájemního vztahu, který se dotýká rodiny žalobkyně. datum se vyjadřuje žalobkyně. K výzvě soudu pak žalobkyně datum souhlasí s prolomením mlčenlivosti ve vztahu k údajům nezbytným pro předmět řízení. Soud poté kontaktuje znalce, respektive shání znalce za účelem odborného posouzení nároků, který jsou předmětem řízení. anonymizováno je kontaktován anonymizováno příjmení, který odmítá posudek vypracovat. Následně je usnesením ze datum ustaven znalcem, respektive znaleckým ústavem anonymizována dvě slova obec. Úkolem znalce je stanovit a charakterizovat, jaký byl zdravotní stav žalobkyně v době před zahájením léčby, zhodnotit průběh léčby, volbu způsobu léčby, zhodnotit následnou péči a stanovit, jaký je současný zdravotní stav žalobkyně. K výzvě soudu zasílá žalobkyně další listiny pro znalecké zkoumání datum. Žalovaná formuluje dotazy na znalce datum. Soud kontaktuje znalce datum, aby zodpověděl i rozšířené dotazy účastníků. Znalecký posudek je podán datum, tento je založen na čísle listu anonymizováno. Posudek je rozeslán účastníkům k vyjádření datum. Žalobkyně žádá o prodloužení lhůty datum, soud jí vyhovuje. Žalobkyně se poté vyjadřuje datum, včetně námitek ke znaleckému posudku. Usnesením z datum rozhoduje soud o znalečném. datum oznamuje zástupce žalobkyně, že bylo ukončeno právní zastupování. Nový právní zástupce anonymizováno jméno příjmení přebírá zastoupení a toto oznamuje soudu datum. Vyjádření nového právního zástupce žalobkyně je zasláno datum protistraně. K řízení je připojen spis Okresního soudu v Semilech, sp. zn. spisová značka. Usnesením ze dne datum je pak rozhodnuto o spojení řízení, které jsou vedeny před Okresním soudem v Semilech pod spisovými značkami spisová značka a spisová značka tak, že tato budou nadále vedena pod spisovou značkou spisová značka. Jednání je poté nařízeno na datum pokynem ze datum, jsou voláni i svědci. Žalovaná se vyjadřuje ještě datum. Jednání se koná datum, je slyšen svědek příjmení, svědkyně příjmení a znalec anonymizováno obec anonymizována dvě slova. Řízení je přerušeno na neurčito s ohledem na konec pracovní doby a na pokračování v dokazování. Soud rozhoduje o znalečném datum. Žalobkyně doplňuje žalobní tvrzení datum. Soud vyzývá žalobkyni datum ve smyslu § 118 odst. 3 o. s. ř., aby prokázala, zda a jakým způsobem anonymizováno příjmení reagoval na její e-maily, které jsou specifikovány. Žalobkyně doplňuje svá tvrzení datum, navrhuje účastnický výslech. Pokračování jednání je nařízeno na datum. Další tvrzení jsou ze strany žalobkyně doplněna datum a dále datum s tím, že jsou doplněny žalobní tvrzení, důkazní návrhy a je podán návrh na připuštění rozšíření žaloby, a to o náhradu ušlého zisku. K tomuto podání je založeno několik desítek listinných důkazů. Jednání se koná datum, je slyšen účastník žalobkyně, jednání je přerušeno do datum za účelem pokračování v dokazování. Jednání se koná datum, jsou čteny listinné důkazy, právní zástupce žalobkyně žádá doplnění znaleckého posudku nebo nový znalecký posudek. Jednání je odročeno na datum za účelem pokračování v dokazování. Soud si v mezidobí vyžádává datum podklady od nemocnice obec. Usnesením ze datum je opětovně ustanovena anonymizována dvě slova obec k zodpovězení dalších dotazů, konkrétně toho, jak mělo znít správně poučení žalobkyně ohledně informovaného souhlasu před předmětným zákrokem, a dále se má vyjádřit k odborným otázkám stran pravděpodobnosti možného poškození, které nastalo. Fakultní nemocnice sděluje, že posudek má možnost zpracovat až datum. Spis je vrácen datum. Doplněk posudku je dodán datum. Doplnění znaleckého posudku je na číslo listu anonymizováno. Soud rozesílá doplněný znalecký posudek datum účastníkům. Žalobkyně se k tomuto vyjadřuje datum. Soud rozhoduje o znalečném datum. Jednání nařizuje poté na datum. Žalobkyně žádá o odročení nařízeného jednání datum. Soud nařízené jednání odročuje na datum. Ve spise je založen závěrečný návrh žalobkyně, datovaný datum. Jednání se koná datum, na tomto je vyhlášen rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku ze dne datum je založeno po číslem listu anonymizováno, tímto je zamítnuta žaloba žalobkyně a je rozhodnuto o nákladech se řízení. Rozsudek čítá anonymizováno stran. Žalobkyně podává odvolání datum. Toto je zasláno datum žalované k vyjádření a věc je předložena datum odvolacímu soudu. Žalovaný se vyjadřuje k odvolání datum. Jednání odvolacího soudu je nařízeno na datum. Žalovaný žádá o odročení tohoto jednání odvolacího soudu. Jednání je odročeno na datum pro kolizi na straně žalovaného. Žalobkyně se vyjadřuje ještě k vyjádření žalovaného dne datum. Jednání před odvolacím soudem se koná datum, odvolací soud zjišťuje, že žalobkyně se nedostavila, přestože byla volána a její účast je nutná. Odvolací jednání je odročeno za účelem nového obeslání žalobkyně na datum. Jednání odvolacího soudu se koná datum, na tomto, jak slyšena žalobkyně. Jednání je odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na datum a datum je vyhlášeno usnesení, kterým se rozsudek okresního soudu zrušuje, věc se mu vrací k dalšímu řízení. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové jakožto soudu odvolacího ze dne datum je založeno na čísle listu anonymizováno Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvé instance, že žalovaný porušil svoji právní povinnost, neboť provedl operaci, aniž by byl ze strany žalobkyně udělen potřebný informovaný souhlas. Soud prvé instance se však nevěnoval otázce vzniku škody, neboť dospěl k závěru o absenci příčinné souvislosti, což však odvolací soud neshledává správným, a proto ukládá soudu prvé instance zabývat se jednotlivými uplatněnými nároky žalobkyně, tj. bolestným ztížením společenského uplatnění, náhradě za ztrátu na výdělku a ušlému zisku s tím, že specifikuje soud odvolací pouze ve vztahu, ke kterým poškozením zdraví se tímto má soud prvé instance zabývat. Konkrétně uvádí, že se nemá zabývat anonymizována dvě slova anonymizováno, neboť toto je následkem jiného syndromu, který vznikl v důsledku nesprávné pooperační léčby, nikoliv v důsledku předmětného zdravotního zákroku. Usnesením ze dne datum vyzývá soud prvé instance účastníky k mimosoudnímu jednání, a to s ohledem na závěry odvolacího soudu, kdy žalovaná nese odpovědnost pouze za část poškození zdraví žalobkyně, jak je toto uplatněno žalobou. Soud tedy upozorňuje, že žalobě nemůže být vyhověno v celém rozsahu, ale pouze v části, přičemž vedení dalšího řízení bude náročné na dokazování, případné znalecké zkoumání. Dosud navržené důkazy přitom neobstojí, neboť se týkají i poškození zdraví, u nichž odvolací soud konstatoval, že za tyto žalovaná neodpovídá. Usnesením dne datum je pak ustanoven znalcem příjmení jméno příjmení, a to za účelem stanovení výše bolestného a ZSU, a dále stanovení míry, jakou byla anonymizováno 5 slov anonymizováno 5 slov snížena pracovní schopnost žalobkyně a jaké anonymizováno úkony toto ztráta vylučuje provádět. Dále soud usnesením ze datum vyzývá žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1. o. s. ř. ve lhůtě jednoho měsíce k uvedení rozhodných skutečností pro posouzení příčinné souvislosti mezi ztrátou na výdělku a shledaným poškozením zdraví, jak toto shledal soud odvolací. Rovněž vyzývá žalobkyni k upřesnění petitu žaloby, pokud jde o tento nárok. Znalec sděluje, že posudek vypracuje v průběhu anonymizována dvě slova anonymizováno roku rok. Soud poté usnesením z datum zprošťuje znalce příjmení jméno příjmení znaleckého úkolu a ustanovuje znalce příjmení jméno příjmení se stanovením stejných znaleckých dotazů. Posudek je tímto znalcem zpracován datum, je založen pod číslem listu anonymizováno. Posudek je rozeslán datum stranám k vyjádření. Žalovaný žádá o prodloužení lhůty k vyjádření datum. Soud rozhoduje o znalečném anonymizována dvě slova. Následně je cestou dožádání žádán OS obec o spolupráci při provedení výslechu znalce příjmení jméno příjmení OS obec sděluje, že termín datum je již obsazen. Jednání je tak odročeno na datum. V důsledku koronavirových opatření je pak jednání odročeno na datum, jak žalobce navrhoval podáním z datum O odročení jednání z datum poté žádá žalovaný z důvodu kolize. Další jednání u dožádaného soudu je nařízeno na datum, respektive na tento termín je odročeno. Jednání před Okresním soudem v Semilech se koná datum, prostřednictvím videokonference je slyšen u OS obec znalec příjmení jméno příjmení. Po provedeném výslechu strany navrhují přerušení řízení za účelem smírného řešení věci a navrhují přerušení řízení dle § 110 o. s. ř. Soud rozhoduje o znalečném datum a usnesením z datum rozhoduje o přerušení řízení dle § 110 o. s. ř., tedy k žádosti obou stran. So řízení vstupuje vedlejší účastník anonymizováno datum, a to na straně žalované. Návrh na pokračování v řízení je podán datum. Soud rozhoduje o pokračování v řízení datum. Jednání je nařízeno na datum O odročení tohoto jednání žádá žalobce z důvodu kolize. Jednání je odročeno na datum. Žalobce zasílá poté datum návrh na schválení smíru. Soud kontaktuje žalovanou, zda s navrženým smírem souhlasí. Žalovaný se datum připojuje k návrhu smíru, a soud poté usnesením z datum smír schvaluje pod výrokem I., pod výrokem III. až VI. poté rozhoduje o nákladech řízení. Žalobkyně podává odvolání do povinnosti zaplatit soudní poplatek za podanou žalobu, a to datum. Soud vyzývá žalovaného, aby se vyjádřil datum. Věc je předložena odvolacímu soudu datum a Krajský soud v Hradci Králové rozhoduje usnesením z datum tak, že usnesení soudu prvé instance v rozhodnutí, kterým byl schválen smír, ve výroku VI. mění tak, že žalobkyni se povinnost zaplatit České republice soudní poplatek za návrh na zahájení řízení neukládá. Věc je vrácena soudu prvé instance a Okresní soud v Semilech poté usnesením z datum rozhoduje tak, že je to žalovaný, kdo je povinen do tří dnů od právní moci zaplatit České republice předmětný soudní poplatek ve výši 7 276 Kč. Na tomto usnesení je doložka právní moci k datum. Tím naříkané řízení končí.

6. Soud v řízení nehodnotil listiny týkající se vývoje průměrné hrubé mzdy či jiných ekonomických kategorií sledovaných Českým statistickým úřadem, neboť vyhodnocení otázky navýšení základní částky odškodnění poskytované v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení je otázkou právní, a tuto si soud vyhodnotí i bez tohoto dokazování.

7. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

8. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

9. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

10. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

12. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni 8 let a 10 měsíců, konkrétně od datum, kdy byla podána žalobkyní v nařízeném řízení, rovněž v pozici žalobkyně, žaloba, a řízení trvalo do datum, kdy nabývá právní moci usnesení soudu prvé instance, kterým rozhoduje o otázce nákladů řízení, respektive úhradě soudního poplatku po podaném odvolání žalobkyní tak, že tento má hradit strana žalovaná.

13. Takto vymezená délka řízení je nepřiměřeně dlouhou, k čemuž soud dospěl vyhodnocením kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona.

14. K tomuto závěru vede soud zejména vyhodnocení kritéria písmene d) ust. § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona - postupu soudu prvé instance během řízení. V řízení shledal soud období zásadního průtahu, a to sice v období od datum, kdy soud rozhoduje o spojení zdejšího naříkaného řízení s řízením vedeným Okresním soudem v Semilech pod sp. zn. anonymizována tři slova rok, do datum, kdy je teprve ve věci nařízeno jednání, tedy kdy soudu trvá 1 rok a 7 měsíců, než se ve věci koná další jednání, což je doba evidentně nepřiměřená. Pro tento zásadní průtah soud dospěl k závěru o existenci odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení.

15. Tento závěr nevyvrací ani hodnocení kritérií ostatních. Jak soud uvádí níže, řízení bylo sice nadstandardně složitým po stránce skutkové a složitějším po stránce procesní, nicméně nikoliv natolik, aby toto celkovou délku řízení odůvodnilo jakožto přiměřenou. Pokud jde o právní složitost věci a počet soudních instancí, pak soud má za to, že tyto se na délce řízení zásadně nepodílely. Ani pohledem kritéria chování účastníků řízení nelze dospět k závěru, že délka řízení je ještě přiměřenou, když účastníci řízení sice požádali o přerušení řízení, a toto z tohoto důvodu 1 rok nebylo vedeno, nicméně ani z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by celkovou délku řízení toto ovlivnilo natolik, že by tato byla ještě přiměřenou. Pokud jde o zbývající kritérium významu řízení, pak toto je naopak typově zvýšené a potvrzuje závěr o tom, že naříkané řízení trvalo dobu nepřiměřeně dlouhou.

16. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tomuto vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.

17. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka nebo ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

18. Za posuzované řízení v délce trvání 8 let a 10 měsíců tak soud přiznal žalobkyni základní částku ve výši 117 500 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Tuto částku zvolil soud s ohledem na to, že celková délka řízení nebyla sice přiměřená, ale zároveň neshledal soud důvody pro závěr, že je ve věci na místě vyjít z vyšší částky základního ročního odškodnění, když toto je dle ustálené judikatury přiznáváno až za řízení přesahující dobu 10 let dobu trvání řízení nebo za řízení, kde toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal. K těmto jednotlivým kritériím se soud podrobně vyjadřuje níže, a příp. pro tyto základní částku odškodnění modifikuje – soud nicméně nedospěl k závěru, že by se některé z těchto kritérií na celkové délce řízení podílelo natolik zásadní měrou (výjimečně), že by toto mělo být zohledněno ještě navíc (vedle modifikace) tím, že bude navýšena i samotná základní částka ročního odškodnění.

19. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod V., rozsudek Nejvyššího soud ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část VI Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález). K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudku ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. stanovisko NS bylo vydáno již dne datum.

20. Základní částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: -) V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – Naříkané řízení bylo nadstandardně složitým po stránce skutkové a soud pro toto kritérium základní částku odškodnění ponížil o 20 %. Předmětem naříkaného řízení byly nároky žalobkyně dovozované z poškození jejího zdraví. Konkrétně se jednalo o nárok na bolestné, dále nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, dále nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, tedy ušlý zisk, včetně požadavku na náhradu ušlého zisku peněžitým důchodem za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, počínaje anonymizováno roku rok. Samotný rozsah takto uplatněných nároků dokládá skutkovou složitost předmětu řízení. Řízení však bylo skutkově složité i po stránce posouzení a zjištění tvrzeného porušení povinností ze strany žalované. Na straně žalobkyně totiž došlo k vícero poškozením zdraví, nicméně pro toto řízení bylo relevantním pouze poškození zdraví vzniklé jí anonymizována tři slova, a to při operaci dne datum, navíc spočívající anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova; pro řízení však již nebylo relevantní (pro požadovanou náhradu škody) poškození zdraví vzniklé anonymizována tři slova, neboť toto je následkem anonymizována tři slova, který však vznikl nikoliv v důsledku pochybení žalované, ale v důsledku předcházející nesprávné pooperační léčby po operaci ze datum. Po skutkové stránce pak bylo tedy řízení komplikované tím, že cestou znaleckého zkoumání bylo třeba zodpovědět, za které z tvrzených pochybení žalovaná tedy vůbec odpovídá, v jakém rozsahu se toto projevilo v poškození zdraví žalobkyně, a s jakými následky, a takto zjištěné poškození zdraví od sebe důsledně odlišovat ve vztahu k nárokům, které žalobkyně uplatňuje. Samotný rozsah nároků žalobkyně pak byl rovněž náročný po stránce skutkové, neboť se jednalo o nároky založené na samotném bolestném či náhradě za ztížení společenského uplatnění, ale rovněž nároky majetkové, konkrétně ušlý zisk vyjádřený jednorázovou částkou i peněžitým důchodem. V řízení byli ustanoveni celkem 2 znalci, z toho prvý znalec podával ještě doplněk znaleckého posudku, účastníci sami přitom založili ještě 2 další, jiné znalecké posudky. Skutkový rozsah věci tedy odůvodňuje soudem učiněné ponížení základní částky odškodnění. Soud dále ponížil základní částku odškodnění o dalších 10 % pro procesní složitost věci. Procesní složitost věci byla dána zejména tím, že soud musel ve věci ustanovovat celkem 2 znalce, z toho 1 znalecký ústav, a komunikovat se znalci ohledně jejich výslechů. Jeden z výslechů znalce byl realizován i cestou dožádání přes název soudu. V řízení bylo rovněž opakovaně žádáno o jeho odročení, a to jak ze strany žalobkyně, tak ze strany žalované, což musel soud organizovat, včetně opakovaného předvolávání svědků či znalců. V řízení byly provedeny rovněž desítky listinných důkazů, zejména pokud jde o předchozí a aktuální zdravotní stav žalobkyně, což řízení rovněž procesně zatížilo. Tyto skutečnosti tak odůvodňují ponížení základní částky odškodnění pro procesní složitost. Soud poté již nemodifikoval základní částku odškodnění pro právní složitost věci, neboť řízení sice bylo po právní stránce komplikovaným, nicméně právní složitost věci se na délce řízení ve výsledku fakticky nepodílela, a rovněž soud nemodifikoval základní částku odškodnění pro počet soudních instancí, neboť ve věci rozhodoval ve věci samé jednou soud prvé instance, jednou soud odvolací, a poté soud okresní již schvaluje účastníky navržený smír (tedy počet soudních instancí ponížení neodůvodňuje). -) Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). - Soud dále ponížil základní částku odškodnění pro chování účastníků, a to o 5 %. Účastníci řízení totiž shodně požádali o přerušení řízení dle § 110 o. s. ř., o čemž soud rozhodl datum, přičemž návrh na pokračování v řízení ze strany účastníků byl podán až těsně před uplynutím zákonem stanovené roční lhůty dne datum. Fakticky tak řízení tedy nebylo vedeno po dobu skoro jednoho roku z vůle účastníků, tedy není důvodným, aby za tuto dobu byla žalobkyně finančně odškodněna, když se jedná o více než 1/9 celkové délky naříkaného řízení. Podat návrh na přerušení je právem žalobkyně, mělo by však být ponížením odškodnění zohledněno, že o tuto dobu se řízení důvodně, i z vůle žalobkyně, prodloužilo. Soud z tohoto důvodu proto pro toto chování účastníků řízení, tedy včetně žalobkyně, základní částku odškodnění ponížil, neboť jakkoliv je právo požádat o přerušení řízení na straně žalobkyně řádným uplatněním jejích procesních práv, pak nelze přičítat státu k tíži to, že řízení se o 1 rok protáhlo jen proto, že účastníci po tuto dobu řízení vést nechtěli. -) Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) - Soud uvádí, že se na celkové délce řízení negativně promítl průtah v nařízení jednání od anonymizováno rok do anonymizováno rok (jak je uvedeno výše). Tuto skutečnost však soud spatřuje dostatečně zohledněnou již tím, že soud ve věci shledal nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce soudního řízení a stanovením peněžité formy zadostiučinění. Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá nad rámec tohoto ani navýšení, ani snížení hodnoty odškodnění. -) Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení řadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a právě týkající se zdraví nebo života). Význam předmětu řízení pro žalobkyni soud shledal typově zvýšeným, a proto pro něj základní částku odškodnění navýšil o 20%.

21. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě snížit o 15 % na výsledných 99 875 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci již poskytl, jakožto finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení částku 100 125 Kč, soud žalobu ve zbytku žalobního požadavku co do částky 99 875 Kč (200 000 – 100 125) zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř.

23. V souzeném případě byl žalobce z pohledu výsledku řízení zcela úspěšný, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo rok). To platí i za situace, kdy žalovaná dobrovolně plní, byť částečně, na žalobou uplatněný nárok po podání žaloby a po marném uplynutí lhůty pro předběžné projednání nároku, jako je tomu v tomto případě, a kdy pro toto plnění žalobce vezme, jinak důvodně podanou žalobu částečně zpět, a řízení je v této části zastaveno.

24. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

25. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, vznikly v řízení náklady v celkové výši 18 456 Kč, která je tvořena: -) soudní poplatek ve výši 2.000 Kč; -) 4x odměna právního zástupce za úkon právní služby á 3.100 Kč bez DPH (převzetí zastoupení; žaloba; částečně zpětvzetí žaloby; účast na jednání), tj. celkem 12 400 Kč bez DPH a 15 004 Kč s DPH (dle § 6,7, 9/4a) AT; tarifní hodnota 50 000 Kč dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka); -) 4x paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč; tj. celkem 1 200 Kč bez DPH a 1 452 Kč s DPH Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).