10 C 29/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce insolvenční správce dlužníka jméno příjmení , narozeného 14. 4. 1962 bytem adresa původní účastnice proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa původní účastnice o vyklizení nebytových prostor

I. Žalovaná je povinna vyklidit budovu [adresa] (jiná stavba), která je součástí pozemku parc. [číslo] vše k.ú. [část obce], část [územní celek], [územní celek], budova zapsána na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 10 789,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá na žalovaném vyklizení nebytových prostor ve stavbě [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], přičemž v petitu žaloby nebytové prostory užívané žalovaným blíže specifikuje. Žalobce uvádí, že předmětná stavba byla ve společném jmění manželů [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a že toto SJM zaniklo prohlášením konkurzu a nebylo doposud vypořádáno. Žalobce dále uvádí, že ohledně [jméno] [příjmení] byl usnesením [název soudu] ze dne 19.11.2018, č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo] zjištěn úpadek a prohlášen konkurz na jeho majetek, přičemž navazujícím usnesením tohoto soudu ze dne xanon [číslo] byl žalobce ustanoven insolvenčním správcem tohoto dlužníka. Žalobce dále uvádí, že ohledně Ing. [jméno] [příjmení] byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurz usnesením [název soudu] ze dne 15.11.2018, čj. [insolvenční spisová značka] [číslo] a insolvenčním správcem byl navazujícím usnesením tohoto soudu ustanoven Ing. [jméno] [příjmení]. Předmětné nemovitosti jsou sepsány v majetkové podstatě obou dlužníků a insolvenční správce manželky dlužníka udělil s podáním této žaloby souhlas. K samotnému vyklizení pak žalobce uvádí, že nemovitost je fakticky užívána několika třetímu subjekty, mj. právě žalovaným. Žalovaný užívací právo odvozuje od nájemní smlouvy, která měla být uzavřena 26.3.2007 mezi [jméno] [příjmení] a jeho manželkou a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], přičemž žalobce má za to, že tato nájemní smlouva je neplatná pro porušení generelního inhibitoria při jejím uzavírání. Z důvodu neplatnosti nájemní smlouvy pak nebyl tvrzený nájemce oprávněn uzavřít podnájemní smlouvu, na jejímž základě tvrdí své užívací právo žalovaný. Žalobce dále uvádí, že (z opatrnosti) vypověděl ještě nájemní smlouvu ze dne 26. 3. 2007, a to výpovědí ze dne 17. 5. 2019, doručenou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] DNE 25. 5. 2019, přičemž ukončení běhu výpovědní doby tak došlo dle § 256 odst. ins. z. dne 25. 8. 2019. Tedy nejpozději k tomuto datu byla ukončena nájemní smlouva a tím i smlouva podnájemní. Žalovaný tak užívá předmětné nebytové prostory bez právního titulu a žalobce se proto domáhá jejich vyklizení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním dne 14. 10. 2019. V rámci tohoto vyjádření se žalovaný vyjadřuje zejména k průběhu obou insolvenčních řízení manželů [příjmení], a dále argumentuje v tom směru, že výpověď podnájemní smlouvy, která má zakládat užívací právo žalovaného, je neplatnou. Rovněž uvádí, že nebyla řádně vypovězena nájemní smlouva, která je podkladem pro smlouvu podnájemní. Podáním ze dne 22. 8. 2020 pak žalovaný uvedl, že předmětné nebytové prostory neužívá na základě podnájemní smlouvy, ale na základě dohody o narovnání z 2. 2. 2010, která původní nájemní smlouvu nahradila, přičemž dohoda o narovnání zakotvuje užívací právo společnosti [právnická osoba], a z této společnosti pak byla užívací práva převedena na společnost žalovanou.

3. Na jednání konaném dne 1. 6. 2021 pak soud vyzval stranu žalovanou ke specifikaci, jakou část předmětné budovy [adresa] užívá. Žalovaná k tomuto výslovně potvrdila, že v užívání žalované je celá budova [adresa]. Soud poté stranu žalovanou ve smyslu § 118a odst. 1,3 o. s. ř. vyzval k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ohledně užívacího titulu žalované k předmětné budově. Žalovaná v tomto směru uvedla, že vlastníkem předmětné budovy [adresa] na adrese [adresa původní účastnice], je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], přičemž k tomuto žalovaná doplnila, že k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve vztahu k této společnosti nedošlo, neboť dosud nebyla provedena změna v katastru, která však správně provedena být měla. Žalovaná pak doplnila, že tato [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] je oprávněná předmětnou nemovitost užívat i na základě věcného břemene, zřízeného smlouvou ze dne 30. 6. 2020, uzavřenou s manžely [příjmení], a k tomuto doplnila, že ani toto věcné břemeno není zaneseno v katastru nemovitostí, což dle strany žalované je rovněž chybou, když se tomu tak stát mělo; a ohledně určení existence tohoto věcného břemene je vedeno řízení u zdejšího soudu. K důkazu žalovaná označila dvě smlouvy o prodeji podniku z 10. 6. 1998, uzavřené mezi Ing. [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], a dále mezi [jméno] [příjmení] a touto společností. Dále označila k důkazu smlouvu o zřízení věcného břemene z 30. 6. 2020. V návaznosti na to pak žalovaná uvedla, že dohodou o narovnání z 2. 2. 2010, a to včetně jejího dodatku [číslo] bylo ujednáno, že předmětnou nemovitost je oprávněna užívat společnost [právnická osoba], která toto užívací oprávnění odvozuje právě od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] K důkazu označila žalovaná pak potvrzení o obsahu této dohody a jejího dodatku [číslo]. Pokud jde o samotné oprávnění užívat nemovitosti ze strany žalované, pak žalovaná uvedla, že dne 30. 11. 2015 byla uzavřena smlouva o finanční zápůjčce, zajištěné zajišťovacím převodem práva vlastnického k pohledávce mezi společností žalovanou a společností [právnická osoba], přičemž na základě této smlouvy mělo přejít užívací právo k předmětné nemovitosti ze společnosti [právnická osoba], právě na žalovanou. K důkazu žalovaná označila smlouvu o finanční zápůjčce z 30. 11. 2015.

4. Na jednání konaném dne 1. 6. 2021 žalobce navrhl změnu žaloby v návaznosti na doplnění tvrzení ze strany žalované, a to v tom směru, že se domáhá vyklizení budovy [adresa] jakožto celku, a soud na tomto jednání usnesením toto rozšíření žaloby připustil.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující.

6. Usnesením [název soudu] ze dne 19. 11. 2018, č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení] a na jeho majetek prohlásil konkurz; zároveň byla ustanovena insolvenčním správcem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Usnesením ze dne 14. 2. 2019, č. j. [insolvenční spisová značka], potvrdil [název soudu] usnesení schůze věřitelů ze dne 14. 2. 2019, která odvolala původního a ustanovila nového insolvenčního správce [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba]

7. Usnesením [název soudu] ze dne 15. 11. 2018, č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo] byl zjištěn úpadek dlužnice Ing. [jméno] [příjmení] a na její majetek byl prohlášen konkurz; insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M. Usnesením [název soudu], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], bylo potvrzeno rozhodnutí schůze věřitelů ze dne 28. 3. 2019, kterým byl původní insolvenční správce odvolán a novým insolvenčním správcem byl jmenován Ing. [jméno] [příjmení] (Ing. [jméno] [příjmení] byl poté odvolán z funkce insolvenčního správce dlužnice Ing. [jméno] [příjmení] dne 25. 6. 2020).

8. Do soupisu majetkové podstaty dlužníka [jméno] [příjmení] (ke dni 27. 11. 2017; viz soupis majetku z 27. 3. 2019) i do soupisu majetkové podstaty dlužnice Ing. [jméno] [příjmení] (ke dni 28. 1. 2019; viz soupis ze dne 28. 1. 2019) byly zapsány pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], vše v [katastrální uzemí], [územní celek] Tyto nemovité věci byly ve společném jmění manželů [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (viz výpis z [list vlastnictví]). Předmětné nemovité věci byly dle dat vyhotovení soupisů majetku nejprve sepsány do soupisu majetkové podstaty dlužnice Ing. [jméno] [příjmení] a následně i do soupisu majetkové podstaty dlužníka [jméno] [příjmení].

9. Dohodou o vypořádání SJM uzavřenou dne 22. 10. 2019. Ing. [jméno] [příjmení], i.s. dlužnice Ing. V. [příjmení], a [příjmení] & [právnická osoba], i.s. dlužníka J. [příjmení], bylo vypořádáno SJM manželů [příjmení] zaniklé ke dni 15. 11. 2018 (konkurz Ing. V. [příjmení]). Dle této dohody nabývají budovu [adresa] (jiná stavba), která je součástí pozemku parc. [číslo] vše k.ú. [část obce], část [územní celek], [územní celek], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] do podílového spoluvlastnictví, přičemž každý z nich má spoluvlastnický podíl ve výši ideální jedné poloviny. Z veřejně dostupných informací ohledně průběhu obou insolvenčních řízení pak soud ověřil, že usnesením [název soudu] ze dne 27. 2. 2020, č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], a [insolvenční spisová značka] [číslo], byla schválena tato dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů dlužnice Ing. [jméno] [příjmení] a dlužníka [jméno] [příjmení] ve znění předloženém insolvenčními správci Ing. [jméno] [příjmení] a [příjmení] & [právnická osoba] Tedy tato dohoda je účinná.

10. Dne 10. 9. 2019 (viz souhlas z tohoto dne) insolvenční správce dlužnice Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] vyslovil souhlas s tím, aby veškeré nároky vůči třetím osobám, které mají podklad v jeho dispozičním oprávněním na předmětných nemovitostech (nároky na vydání plnění z neoprávněného užívání prostor dotčených nemovitostech vůči třetím osobám, nároky na vyklizení neoprávněně užívaných prostor v dotčených nemovitostech vůči třetím osobám a nároky na určení, že dotčené nemovitosti nejsou zatíženy věcnými právy ve prospěch třetích osob), byly uplatňovány, a to i soudně žalobcem - insolvenčním správcem dlužníka [jméno] [příjmení].

11. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 16. 2. 2019 soud zjistil, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], byli manželé [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno] v SJM, a z internetového výpisu z katastru nemovitostí k datu konání soudního jednání (1. 6. 2021) pak soud zjistil, že tato budova je zapsána v podílovém spoluvlastnictví [příjmení] [jméno], Ing. [jméno] [příjmení], každý se spoluvlastnickým podílem ideální jedné poloviny. Soud tak v kombinaci těchto výpisů z katastru nemovitostí a výše uvedených informací zjištěných z průběhu obou insolvenčních řízení zjistil, že vlastníkem předmětné budovy jsou aktuálně Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každý se spoluvlastnickým podílem ve výši ideální jedné poloviny s tím, že osobou oprávněnou k nakládání s podílem [jméno] [příjmení] je žalobce a osobou oprávněnou nakládat s podílem Ing. [jméno] [příjmení] je insolvenční správce této dlužnice.

12. Vzhledem k výše uvedeným zjištěním ohledně aktuálního vlastnictví k předmětné nemovitosti a skutečnostem, které byly zjištěny z obou insolvenčních řízení, pak soud nemá za prokázané, že smlouvou o prodeji podniku, uzavřenou mezi Ing. [jméno] [příjmení], respektive [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (obě smlouvy z dne 10. 6. 1998) by došlo k převodu vlastnického práva k předmětné budově na tuto společnost, neboť toto je v rozporu se zápisem vlastnických práv v katastru nemovitostí. Soud tak nemá za zjištěné, že by se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] stala vlastníkem předmětné budovy [adresa].

13. Soud dále nemá za zjištěné ze smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi manžely [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], dne xanon [číslo], že by touto smlouvou došlo platně ke zřízení věcného břemene k předmětné nemovitosti, které by tuto společnost opravňovalo k užívání této nemovitosti. Tento závěr je potvrzen i tím, že věcné břemeno není zapsáno v katastru nemovitostí a není součástí zápisů na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], tak jak toto soud provedl k důkazu. Rovněž tento závěr potvrzuje vyrozumění katastrálního úřadu z 27. 3. 2002, kterým je zamítnut návrh na vklad tohoto věcného břemene k budově [adresa] s odkazem na to, že smlouva o zřízení věcného břemene není dostatečně určitou.

14. Jelikož soud dospěl k závěru, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] není vlastníkem předmětné nemovitosti a ani jí nesvědčí oprávnění vyplývající z věcného břemene, pak soud nemohl zjistit ani z dohody o narovnání a jejího dodatku, které jsou obsahem potvrzení o jejich obsahu z 2. 2. 2010 to, že by užívací právo přešlo na společnost [právnická osoba], a rovněž ze stejného důvodu soud neučinil závěr, že by následně smlouvou o finanční zápůjčce, zajištěné zajišťovacím převodem práva vlastnického k pohledávce uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], dne 30. 11. 2015, došlo k převodu užívacího práva na žalovanou.

15. Soud tak ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který plně koresponduje se zjištěními popsanými výše, proto tyto soud dále neopakuje. Soud uvádí, že v řízení bylo k důkazu založeno velké množství listin, které soud k důkazu rovněž provedl, nicméně které se merita sporu netýkají, když zásadní otázkou je, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí, kdo má oprávnění s těmito nakládat a v jakém rozsahu jsou nemovitosti kým užívány. Tyto skutečnosti přitom byly prokázány z důkazů, které soud cituje výše. Soud se proto v odůvodnění rozhodnutí dále nezabývá zbývajícími listinnými důkazy, které byly provedeny. Toto se týká zejména listin z obou insolvenčních řízení, když pro zdejší řízení jsou relevantním ohledně těchto insolvenčních řízení skutečnosti zjištěné výše, tedy kdo je oprávněn s předmětnou nemovitostí nakládat, kdy došlo k prohlášení konkurzu a zda nemovitosti byly zapsány do soupisu majetkové podstaty, s jakým výsledkem a jaký je jejich aktuální právní osud. Soud dále blíže nehodnotí celou řadu nesouvisejících insolvenčních rozhodnutí, která byla stranami zakládána, zejména za účelem podpory jejich právní argumentace. Soud dále blíže nehodnotil nájemní smlouvu, která měla být uzavřena se společností [právnická osoba], ani podnájemní smlouvu, která měla být uzavřena se společností [právnická osoba], když od této v posledku žalovaná své užívací právo neodvozovala. Soud dále nehodnotil ani listiny, které byly zakládány za účelem prokázání existence souvisejících sporů, zejména sporů vedených personálně propojenými společnostmi se správcem či jinými subjekty, když tyto listiny nebyly podstatné pro meritum tohoto řízení, neboť relevantní zjištění bylo možno učinit z důkazů vyhodnocených výše.

16. Ve stručnosti tak lze pro řízení relevantní závěr o skutkovém stavu shrnout tak, že předmětná budova [adresa] v k.ú. [část obce] je v podílovém spoluvlastnictví Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každého se spoluvlastnickým podílem ve výši ideální jedné poloviny. S těmito podíly jsou oprávněni nakládat insolvenční správci těchto dlužníků, přičemž insolvenčním správcem dlužníka Ing. [jméno] [příjmení] byl udělen souhlas k tomu, aby žalobce, jakožto insolvenční správce [jméno] [příjmení], uplatňoval práva k předmětné nemovitosti za nemovitost jakožto celek. V řízení nebylo prokázáno, že by vlastníkem nemovitosti byly jiné subjekty, zejména pak nebylo prokázáno, že by vlastníkem byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Rovněž nebylo prokázáno, že by této společnosti svědčilo právo vyplývající z věcného břemene. Z tohoto důvodu tak soud nezjistil ani, že by žalované svědčilo užívací právo k předmětné nemovitosti, když tato svůj užívací titul odvozuje od společnosti [právnická osoba] a tato právě od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] - tedy je zde přetržen řetěz tvrzených užívacích/vlastnických práv tím, že již původní subjekt, který jej měl založit, nebyl ani vlastníkem, ani oprávněným uživatelem této nemovitosti. Soud má dále za zjištěné, že žalovaný užívá celou budovu [adresa], když toto výslovně potvrdil.

17. Soud posoudil věc po právní stránce takto.

18. Podle § 246 odst. 1 insolvenčního zákona prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Podle § 205 odst. 3 ins. z. je-li dlužník spoluvlastníkem majetku, náleží do majetkové podstaty podíl dlužníka na tomto majetku; majetek podle odstavců 1 a 2 náleží do majetkové podstaty i tehdy, je-li ve společném jmění dlužníka a jeho manžela. Podle § 268 odst. 1 ins. z. společné jmění [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] zaniklo, neboť na majetek obou byl prohlášen konkurz. Prohlášením konkurzu přešlo dle § 270 odst. 1 insolvenčního zákona oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění na insolvenční správce, insolvenční správci tak byli oprávněni vypořádat dohodou zaniklé společné jmění. To se stalo a jejich dohoda byla schválena insolvenčním soudem, čímž nabyla dle § 271 odst. 1 ins. z. účinnosti. Předmětné nemovité věci proto mají [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] v podílovém spoluvlastnictví, kdy každý z nich je výlučným vlastníkem ideální jedné poloviny. [příjmení] oprávněnou nakládat s podíly jsou insolvenční správci obou dlužníků. Žalobce je přitom insolvenční správce [jméno] [příjmení] a souhlas druhého z insolvenčních správců k vedení řízení o vyklizení předmětné nemovitosti byl dán Ing. [jméno] [příjmení] dne 10. 9. 2019 (v té době byl insolvenčním správcem, jeho následné odvolaní ani tvrzená podjatost na tomto souhlasu ničeho nemění). Žalobce je tak k podání žaloby aktivně legitimován, když disponuje id. ½ předmětné budovy [adresa] a k dispozicím s druhým podílem ve výši id. ½ má souhlas od druhého z insolvenčních správců, tj. osoby oprávněné s tímto podílem disponovat. Pro soud je přitom rozhodující ve smyslu 154 o.s.ř. stav v době vyhlášení rozhodnutí, který byl, jak jej soud podává, a soud tak uzavírá, že žalobce je aktivně legitimován. Ust. § 274 odst. 1, 2 ins. z. na výše uvedené nemá vliv, neboť toto řeší situaci, kdy nelze provést vypořádání společného jmění manželů a pro tento případ pak postup při zpeněžení takto nevypořádatelného SJM – toto zde však nenastalo, zde SJM účinně vypořádáno dohodou bylo, každý z manželů je vlastníkem id. 1/2 (toto je schváleno insolvenčním soudem a zapsáno i v katastru); navíc předmětem zdejšího řízení není zpeněžení majetku, ale jeho vyklizení.

19. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

20. Jak uvedeno výše, žalobce je aktivně legitimován k tomu, aby se domáhal vyklizení nemovitosti jakožto celku. Bylo tedy v řízení na žalované, aby prokázala, že jí svědčí užívací titul k této budově. Na jednání konaném dne 1. 6. 2021 přitom žalovaná výslovně potvrdila, že užívá celou budovu [adresa]. Žalovaná v průběhu řízení měnila svá skutková tvrzení, pokud jde o existenci užívacího titulu - původní tvrzení, že toto se odvíjí od nájemní smlouvy uzavřené se společností [právnická osoba], jejíž užívací právo mělo být založeno nájemní smlouvou z 26. 3. 2007 a na ní navazující podnájemní smlouvou, uzavřenou touto společností se žalovanou dne 1. 1. 2016, žalovaná v průběhu řízení opustila a k poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. na jednání konaném dne 1. 6. 2021 uvedla k užívacímu titulu následující. Žalovaná tvrdila, že vlastníkem nemovitosti je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], která měla nabýt vlastnické právo na základě dvou smluv o prodeji podniku z 10. 6. 1998, které s touto společností uzavřeli [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Jak uvedeno výše, z provedeného dokazování má soud za vyvrácené, že by vlastnické právo na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] kdy platně přešlo - tento závěr je potvrzen zejména výpisy z katastru nemovitostí, neboť vlastnické právo této společnosti v katastru nemovitostí evidováno není. Žalovaná rovněž netvrdila, že by došlo k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí, pouze se dovolávala toho, že vlastnické právo přejít mělo, ale že chybně v katastru nemovitostí zapsáno není. S odkazem na § 1105 občanského zákoníku pak soud uzavírá, že [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] se vlastníkem předmětné budovy [adresa] nikdy nestala, neboť nedošlo ve smyslu tohoto ustanovení k zápisu vlastnického práva do veřejného seznamu, tedy do registru katastru nemovitostí, a tato společnost tak pro absenci tohoto zápisu vlastnické právo nikdy nenabyla. Jako druhý z užívacích titulů ve prospěch této společnosti pak žalovaná uvedla, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] je osobou oprávněnou z věcného břemene k předmětné budově. Toto žalovaná dovozovala ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 30. 6. 2020, přičemž i zde uváděla, že věcné břemeno v katastru zapsáno není, což rovněž považuje za chybu, když zapsáno být má. Soud v tomto ohledu uzavírá s odkazem na § 1262 odst. 1 občanského zákoníku, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] není ani osobou oprávněnou z takto tvrzeného věcného břemene, neboť budova [adresa] je nemovitou věcí, zapsanou ve veřejném seznamu a věcné břemeno k ní a oprávnění z toho vyplývající tak vznikají až zápisem do tohoto seznamu, tedy registru katastru nemovitostí. Z výpisu z katastru nemovitostí se však podává, že tvrzené věcné břemeno v tomto zapsáno není, konečně toto žalovaná ani netvrdí.

21. Soud tak tedy uzavřel, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] nesvědčí ani vlastnické právo k předmětné budově ani právo užívání, které by vyplývalo z věcného břemene ve vztahu k této nemovitosti. Jelikož pak žalovaná dovozovala své užívací právo dále z dohody o narovnání z 2. 2. 2010 a jejího dodatku [číslo] přičemž k tomuto uváděla, že touto dohodou a jejím dodatkem bylo převedeno užívací právo právě ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], a to na společnost [právnická osoba], a dále tvrdila, že takto nabyté užívací právo bylo touto společností [právnická osoba] dále převedeno smlouvou o finanční zápůjčce z 30. 11. 2015 již na žalovanou, pak soud uzavřel, že nebylo prokázáno, že by žalovaná měla platný užívací titul k předmětné nemovitosti. Všechny tyto dokumenty totiž vycházejí z toho, že původním vlastníkem či osobou oprávněnou k užívání předmětné nemovitosti je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], což však bylo v řízení vyvráceno. Soud tak uzavírá, že žalovaná nesplnila povinnost důkazní ve vztahu k prokázání existence tvrzeného užívacího titulu k budově jakožto celku.

22. Na jednání konaném dne 1. 6. 2021 pak žalobce v reakci na vyjádření žalované navrhl rozšíření žaloby v tom směru, že se domáhá vyklizení celé budovy, a soud toto rozšíření žaloby připustil. Jelikož tak bylo prokázáno, že žalobce je oprávněn disponovat s užíváním předmětné budovy [adresa], dále bylo prokázáno, respektive žalovaná potvrdila, že užívá celou tuto budovu, a naopak nebylo prokázáno, že by žalované svědčil jakýkoli platný užívací titul k této budově jakožto celku, pak soud rozhodl o povinnosti žalované celou tuto budovu vyklidit.

23. K judikatuře uváděné žalovanou v podání ze dne 27. 5. 2021 (v návaznosti na rozsudek [název soudu] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo]) soud uvádí, že zde citované závěry Nejvyššího soudu nejsou na zdejší případ aplikovatelné, neboť tyto se týkají vztahu vlastník-nájemce-podnájemce. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalované svědčilo podnájemní právo (byť např. zaniklé), tedy nelze přijmout ani závěr, že by nebyla v přímém vztahu k subjektu oprávněnému disponovat s nemovitostmi, tedy že by se tento nemohl domáhat vyklizení přímo po žalované. Žalovaná je totiž subjektem, který nemovitosti užívá zcela bez jakéhokoli titulu a jen to, že konstruuje složitá užívací práva, která nemají reálný právní podklad, nemůže založit její postavení podnájemce; k tomu by muselo být prokázáno., že skutečně podnájemníkem je či kdy byla.

24. O lhůtě k vyklizení rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro lhůtu delší.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byl zcela úspěšný žalobce, proto rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit náklady řízení žalobci.

26. Žalobci vznikly náklady řízení v následující výši: -) za dobu zastoupení Mgr. [jméno] [příjmení] (neplátce DPH): 2x odměna za úkon právní služby po 1 500 Kč bez DPH (převzetí věci; žaloba); dle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) AT, tj. celkem 3 000 Kč bez DPH + 2x paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za úkon právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 600 Kč bez DPH – tedy celkem 3 600 Kč (bez DPH) -) za dobu zastoupení Mgr. [jméno] [příjmení] (plátce DPH): 1x odměna za úkon právní služby po 1 815 Kč s DPH (účast na ÚJ dne 20.1.2020); dle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g) AT, tj. celkem 1 815 Kč s DPH + 3x odměna za ½ úkon právní služby po 907,50 Kč s DPH (podání ze dne 19.1.2020, 8.4.2020 a 25.8.2020); dle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. c) AT, tj. celkem 2 722,50 Kč s DPH + 4x paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za úkon právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 1 452 Kč s DPH – tedy celkem 5 989,50 Kč (s DPH) -) náklady nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. za 4 úkony (2x příprava na ÚJ; 3x za účast na ÚJ /ÚJ dne 1.6.2021 přesáhlo 2 hod./); tj celkem 1 200 Kč (bez DPH) Celkem tak výše nákladů řízení činí 10 789,50 Kč.